vestniky ospo 2013 komplet

8/13/2019 Vestniky OSPO 2013 komplet

1/72

ospo.cz facebook.com/odbory

1

Odborov rozhledy leden 2013

Jinde jsou svtky s rodinou samozejmost !ro" to nejde i u ns#

Msto zdoben stromeku sluba na pokladn takov je kadoron realta pro tsce zamstnanc!obc"odnc" #etzc!. $ %esk& republce tot nee'stuje zkon( kter) by upravoval otevrac dobu obc"od! ve

sttn svtky. *o se pokus zmnt nvr" +dborov&"o svazu pracovnk! obc"odu.

,kon( kter) by usmrnl nkupn #etzce a omezl pracovn dobu o svtcc"( u ns zatm c"yb( p#estoe

v okolnc" zemc" u le-slatvn kodfkovan omezen e'stuj. ++ se pokou0elo v letec" 223 a 212

navr"nout zkon( kter) by zkaz prodeje ve dnec" volna upravl( bo"uel ale nepro0el snmovnou. 4yn

odborov) svaz p#pravl nov) nvr"( kter) poaduje( aby ze 1 sttnc" svtk! mly obc"ody povnn 5 dnzav#eno( konkr&tn 1. ledna( na $elkonon pondl( 6. kvtna( 6. z# a 6. #jna a 7. a 8. prosnce. 4a

9tdr) den by pak mo"lo b)t otev#eno ma'mln do 13 "odn. 4a#zen by se t)kalo nov krom

maloobc"odu velkoobc"odu( tedy #etzc! jako nap#klad Makro.

4ov) zkon by se net)kal prodejen( jejc" ploc"a nep#esa"uje 22 m( erpacc" stanc( l&kren( prodejen na

let0tc" a ndrac" a ve zdravotnck)c" za#zenc". :lem je zlep0t podmnky zamstnanc! v obc"odec" a

zajstt jm jstotu voln)c" dn! ve sttn svtky tedy standart( kter) m vt0na pracovnk! v jn)c"

odvtvc". 4vr" ;pravy otevrac doby ve sttn svtky bude v roce 21< projednn ve snmovn.

=red>

?oto@Apcture.

cz


2/72


3/72


4/72


3

Iada p#edsed! odborov)c" svaz! jednala v prosnc na sv&m pravdeln&m zasedn o v)voj

nedodrovn zamstnaneck)c" a odborov)c" prv. 4ejvt0 p#ekkou v efektvnm #e0en stuace

z!stv nucen anonymta po0kozen)c" zamstnanc!.

oet p#pad! poru0ovn zamstnaneck)c" a odborov)c" prv stle

roste. $edouc omezuj zamstnance v nkolka o"ledec". 4ut je

pracovat na vnostensk) lst p#jmout m&n v)"odnou pracovn

smlouvu( pokud s c"tj prc udret. robl&mem z!stv tak&

nerespektovn lmt! p#esasov)c" "odn a jejc" neproplcen. 4a

nkter)c" prodejnc" tak doc"z k nucen zamstnanc! pracovat

p#esas a je0t zadarmo. okrauje tak& nerovn& odmRovn

zamstnanc! podle po"lav.

Erom to"o zamstnavatel& sv& pracovnky stle zastra0uj( pokud sec"tj stt leny odborov& or-anzace. 4ejvt0m probl&mem p# #e0en

nedodrovn prv je strac" po0kozen)c". ,amstnanc se tot boj

uv&st sv& cel& jm&no a prodejnu( ve kter& k poru0ovn doc"z.

$eden odborov&"o svazu podnklo v prosnc nkolk v)jezd! do ;zemnc" pracov0T( kde jednalo se

zstupc zkladnc" or-anzac( konkr&tn@

(

sdlen zvr! z lstopadov&"o sjezdu $)konn&"o v)boru ++ a v)sledky vyjednvn

s nadnrodnm spolenostm a spot#ebnm drustvy.

?oto@ Averystockp"oto.com

?oto@ Eate#na Eavalrov


5/72


7

(a%sali o ns

4a0e ncatva o"ledn nov&"o

zkona o otevrac dob vzbudla

pomrn velk) zjem m&d.

$ mnul&m sle Ioz"led! jsme vs

nformoval( e lnek o

p#pravovan&m zkonu vy0el

v nkolka dencc" a Iadournl

vnoval t&matu celou "odnu vysln.

otkem prosnce pak ++ oslovla

%esk televze( kter o p#edvnonm

a vnonm nakupovn natola sadu report( kter& odvyslala jako *&ma dne v "lavn zpravodajsk&

relac Cdlost Q. prosnce 21. Ieporte jsou dostupn& onlne zde bt.ly/UIjVIr pod nzvem

#edvnon s"on v obc"odec" a #edvnon s"on v za"ran.

)rt&eS v lednu 21< absolvuj zstupc ++ dru"& kolo vyjednvn o kolektvn smlouv vy00"o stupn

se vazem obc"odu a cestovn"o ruc"u( kter) zastupuje zamstnavatele. #edmtem jednn budou

"lavn p#spvky za p#esasy( za prc ve svtek( ve zten&m pracovnm prost#ed a v noc

S dal0 kolo vyjednvn s nbytk#sk)m #etzcem LEAJ se uskuten 6. ledna. :lem bude projednn

nov& kolektvn smlouvy pro zamstnance t&to 0v&dsk& frmy

+dborov& roz"ledy vstnk +dborov&"o svazu pracovnk! obc"odu. 9&fredaktorka@ Jneta

Kedn#ov( tel@ 51 56 151( emal@ bednarova.ospoW-mal.com. +dborov& roz"ledy( ronk L.( slo

( vy0lo 11. ledna 21


6/72


1

Jeden podpis s tkmi nsledky

Odbory vyjednvaj kolektivn smlouvy, kter zlepuj pracovn podmnky zamstnanc. Kromtohoto postupnho vylepovn vak tak dbaj na to, aby vedouc dodroval i zkonem dan prva

pracovnk. Ti bohuel nkdy netu, na jak zachzen maj nrok, a snej mnohdy tvrd pracovn

podmnky a zastraovn, protoe nev, jak by se mli zachovat. Pkladem me bt pan Tereza,

kterou ikana zamstnavatele dovedla a na psychiatrii.

Pan Tereza pracovala jako zstupkyn

vedoucho v obchod jednoho

nadnrodnho etzce. Zamstnavatel ji za

jej prci vdy chvlil a nikdy ji neupozornil,

e by dlala nco patn. Pesto si ji jednoupozval do kancele, kde j spolen

s oblastnm vedoucm sdlil, e mus odejt

a podepsat dohodu o rozvzn pracovnho

pomru. Pan Tereza nechpala, pro ji

chtj bez varovn vyhodit, a chtla si

podpis dohody promyslet. Tlaili na m, e

pokud dohodu nepodepu, tak zkancele

neodejdu, uvd pan Tereza. Vedouc tak vyhroovali, e pokud nepodepe, tak si na ni nco

najdou, napklad velk manko na kase. Pan Terezu toho jednn siln rozruilo, a proto dohodu o

rozvzn pracovnho pomru podepsala.

Siln psychick tlak vak nevydrela a doma se tent den zhroutila. Nejvce mi vadil psychick

ntlak, kter na m vytvoili, aby m to donutili podepsat. Dote jsem z toho siln rozruen, nejsem

schopn se na nic soustedit, mm trhan span, patn jm a nkdy uvauji, jestli bych radi nemla

skoit z balkonu, svuje se pan Tereza. Kvli vleklm psychickm problmm navtvuje

psychiatra, kter jej stav ohodnotil jako akutn stresovou situaci, kterou spustilo vyhroovn a tlak

ze strany zamstnavatele. Pan Tereza nebyla lenem odbor, pesto jsme j nabdli podporu. Jak

byste se mli zachovat, pokud jste se ocitli v podobn situaci jako ona, se dotete na stran 3.

(zaloeno na skuten udlosti, jmno bylo redakc zmnno)

Odborov rozhledynor 2013

Ilustranfoto.

Zdroj:Everystockphoto.c

om


7/72


2

Stalo se v lednu

Tak v lednu pokraovalo vyjednvn o kolektivn

smlouv vyho stupn Odborovho svazu pracovnk

obchodu se Svazem obchodu a cestovnho ruchu R,

kter zastupuje zamstnavateleobchod. Nov smlouva

by mla pracovnkm zajistit napklad zmnu sazby za

prci ve ztench podmnkch nebo pspvek na

hospitalizaci po pracovnm razu. Jednn budou

pokraovat tak vnoru, kdy se pedpokld podpis

smlouvy. (Pozn. Smlouva byla podepsna 5. nora, bli

informace na facebook.com/odbory nebo v ptm sle)

Hlavnm tmatem lednovho zasedn rady

pedsed eskomoravsk konfederace oborovchsvaz (MKOS) bylo odloen projednvn

rozpotu. Ten zstupci schvlili a dle projednvali

vvoj velikosti lensk zkladny odbor a projekty,

do kterch se centrla v roce 2013 zapoj. Na rad

se uskutenilo tak hlasovn o projeven podpoe

konkrtnmu prezidentskmu kandidtovi.

Zstupce OSPO spolen sjednm dalm svazem

hlasoval PROTI projevm jakkoli podpory

jednomu z kandidt. Pedseda MKOS veejnm

prohlenm pro mdia pesto naznail, e vizi odbor napluje pouze Milo Zeman a Karel

Schwarzenberg je nepijatelnm kandidtem. Na toto prohlen reagovalo OSPO tiskovou zprvou, o

kter se dotete dle a tak v rubrice Napsali o ns.

t:

rst

t.


8/72


3

Pan Tereza z vodnho lnku nevydrela tlak svho

zamstnavatele a nechala se donutit kpodepsn dohody o

rozvzn pracovnho pomru. Nejene musela odejt

nedobrovoln zprce, ani by se dopustila chyby, celjednn j navc zpsobilo psychickou jmu.

Zamstnanec nen vdnm ppad povinen jakkoliv

dokument podepisovat ihned tak, jak si peje

zamstnavatel. M prvo si podpis rozmyslet, poppad se

poradit s nejblim okolm nebo prvnkem. Pokud by byla

pan Tereza lenkou Odborovho svazu pracovnk

obchodu, mohla by vyut zdarma pracovnprvn

poradenstv. V ppad, e by tak uinila vas ped

podpisem dohody, dostala by informace o tom, e dohodunen povinna podepsat. Pokud by vak o pomoc podala a po podpisu dohody, jej situace by byla o

hodn sloitj, takka neeiteln. Vppad podepsn dohody o skonen pracovnho pomru

zamstnanec nem na rozdl od vpovdi monost domoci se neplatnosti dohody u soudu. Tato

monost by pipadala vvahu pouze za situace, e by zamstnanec prokzal, e dohodu podepsal

v omylu nebo pod psychickm i fyzickm ntlakem zamstnavatele. Takov dkaz vtinou

pracovnk ale nedoke zajistit, protoe jak se stalo i vppad pan Terezy, vechna jednn a

zastraovn se uskuteuj bez svdk za zavenmi dvemi nebo vojedinlch ppadech i se

svdky, kte ale odmtnou zamstnanci pomoci ve strachu, e by se v nejbli dob mohli ocitnout

v podobn situaci jako jejich kolega.

Akoli vydrn ze strany vedoucho bylo jist stresujc, pan Tereza mla odmtnout pistoupit na

dohodu o skonen pracovnho pomru a v ppad vydrn se mla obrtit na policii spodnm

trestnho oznmen z dvodu vydrn, poppad i omezovn osobn svobody, sm by j Odborov

svaz pracovnk obchodu tak pomohl.

Pan Tereza podepsala dohodu, protoe se ctila ohroen a myslela, e by bylo nemon, aby se

sama postavila svm nadzenm. Pokud by byla lenkou odbor, mohla bt lpe informovan o

svch prvech a odbory by j nabdly kvalitn prvn servis vetn zastoupen v ppadnm soudnm

sporu se zamstnavatelem.

rj:f

is

xi

s.


9/72


4

Ped volbou prezidenta vydala odborov centrla MKOS prohlen, ze kterho fakticky vyplvalo,

e jedinm vhodnm kandidtem pro leny odborje Milo Zeman. Odborov svaz pracovnk

obchodu s tmto vyjdenm nesouhlasila svj nzor vysvtlil 23. ledna v tiskov zprv pro mdia,

jej pln znn bylo nsledujc:

Odborov svaz pracovnk obchodu (OSPO) ct potebu vyjdit se

k prohlen eskomoravsk konfederace odborovch svaz

(MKOS) kprezidentsk volb. Zprohlen pedsedy Jaroslava

Zavadila vyplv, e MKOS podporuje ve volb prezidenta

kandidta Miloe Zemana. OSPO je sice lenem konfederace,

ovem stmto prohlenm nesouhlas. Myslme si, e odbory by

mly bt nestrann, proto ns projeven podpora velice zaskoila.

Volba prezidenta navc nen volbou politickch stran, ale

osobnost. Odborov svaz pracovnk obchodu se odmt pidatk prohlen centrly a prohlauje, e svm lenm nedoporuuje

k volb dnho konkrtnho kandidta. lenov naeho

odborovho svazu maj toti rznorod politick nzory a doporuenm konkrtnho kandidta

bychom poprali samotnou odborovou nadstranickost.

Jak o naem postoji informovala mdia, najdete vrubrice Napsali o ns.

Plnujeme

- v noru pedpokldme podpis kolektivn smlouvy vyho stupn se Svazem obchodu acestovnho ruchu

- zastnme se Retail Summitu, kter se vnuje budoucnosti v obchodn sfe- zstupci OSPO vystoup na workshopu v Turecku, kter organizuj rakousk odbory GB a GPA-

dpj


10/72


5

Napsali o ns

Pedseda eskomoravsk konfederace odborovch

svaz (MKOS) vystoupil ped prezidentskmi volbami

s prohlenm, ze kterho vyplvalo, e jedinm

vhodnm kandidtem pro volbu je Milo Zeman.

Odborov svaz pracovnk obchodu (OSPO) povaoval

za vhodn se k tmatu vyjdit, protoe zprojevu

Jaroslava Zavadila ped mdii nebylo poznat, e

rozhodnut o veejn podpoe je vtinov, tedy e

s nm nesouhlasily vechny svazy. Vsouvislosti

s prohlenm MKOS n svaz vydal tiskovou zprvu,

ve kter se k podpoe nepidv a naopak povauje za

nutnost absolutn nestrannost odborovch instituc

(detaily o tiskov zprv viz str. 4). Informace o naem

postoji uveejnila esk tiskov kancel, esk

televize, aktuln.cz nebo Hospodsk noviny.

Z nkterch medilnch vstup bohuel mohlo

vyplynout, e podporujeme Zemanova protikandidta

Karla Schwarzenberga. Dvodem naeho prohlen

ale nebyla podpora druhho kandidta, ale potvrzen

pirozen apolitinosti odbor, jak jsme uvedli i

v pvodn tiskov zprv.

Odborov rozhledy vstnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. fredaktorka: Aneta

Bednov, tel: 721782 171, email: [email protected]. Odborov rozhledy, ronk I., slo

3, vylo 8. nora 2013. Msnk.


Zdroj:aktualne.c

entrum.c

z


11/72


1

Odborov rozhledy bezen 2013

Kolektivn smlouva vyho stupn pin! lep bene"ity pro zamstnan#e

Zstupci Odborovho svazu pracovnk obchodu (O!O" se sna# ka#d$ rok z%ep&ovat podmnky zam'stnanc

prostednictvm pomoci pi vy)ednvn nov$ch ko%ektivnch sm%uv* kter uzavra) se zstupci

zam'stnavate%. + ,noru tak podepsa%i se vazem obchodu a cestovnho ruchu (O-" ko%ektivn sm%ouvu

vy&&ho stupn'* kter p%at pro v&echny %eny* kter O- sdru#u)e.

!odpisu sm%ouvy pedchze%o n'ko%ik vy)ednvn oh%edn' nov$ch podmnek a v$&e prosazovan$ch nrok.

0. ,nora 213 na etai% ummitu pak pedseda O!O !etr +os%a podepsa% s prezidentem O- Zde4kem

5urakou fin%n verzi ko%ektivn sm%ouvy vy&&ho stupn'* kter p%at bez v$)imek pro v&echny zam'stnavate%e*

kte )sou %eny vazu obchodu a cestovnho ruchu. O konkrtnch nov' s)ednan$ch benefitech se dotete na

stran' .

Podpisu kolektivn smlouvy se zastnil pedseda

OSPO Petr Vosla, mstopedsedkyn OSPO Renta

Burianov a prezident SOR !denk "uraka #zleva$

Prezident !denk "uraka a pedseda Petr

Vosla i od isu smlouv


12/72


13/72


3

+ychovvat m%ad

ns%edovnky )e d%e#it

v ka#dm oboru* proto se i

O!O z,astni%o Forkshopuzam'enho na zskvn

m%ad$ch %idi do odbor.

Gorkshop by% soust

mezinrodnho pro)ektu

+zd'%vn* podpora a

propo)en odborov$ch

svaz v nov$ch %ensk$ch

sttech a kandidtsk$ch

zemch* kter$ or@anizova%i

na&i rakou&t ko%e@ov

z odbor H!IJdp) a KHL. =a dvoudennm setkn vystoupi%i zstupci odbor z Murecka* akouska*

!o%ska a ?esk repub%iky. Bo )ednn se zapo)i%a tak de%e@tka nadnrodnch odbor C=D ACO!I a

zstupci z nadace Eriedricha Aberta* kter tyto innosti podporu)e. !od%e v$s%edk Forkshopu )e pro

zskvn m%ad$ch %id d%e#it efektivn vyu#vn soci%nch st a h%edn atraktivnch zpsob* )ak

)im innost odbor pedstavovat* ppadn' )ak )e v or@anizaci udr#et. Zv%&t' v postkomunistick$ch

zemch )e toti# asto %enstv spo)eno s minu%$m re#imem* co# ze)mna m%ad zam'stnance ne%k.

Eoto@rafie z pro)ektu na)dete vo%n' pstupn na na&ich facebookov$ch strnkch* konkrtn' pod

tmto odkazem7 http7//on.fb.me/13G@isN.

toupa)c nezam'stnanost a ,bytek vo%n$ch

pracovnch mst to by%a tmata ,norovho

zasedn tripartity ()ednn v%dy se zstupci

zam'stnanc a zam'stnavate%". !od%e przkum

by%o nezam'stnan$ch v %ednu tm' 0;> tisc* co# )e

ne)vy&& poet v historii ?esk repub%iky. Zrove4

tak k%es poet vo%n$ch mst* v souasnosti tak na

)ednu pozici pipad prm'rn' 1P uchaze.

=e)hor& situace )e v severnch ?echch a na severn

6orav' tam se dokonce o )edno vo%n msto

pokou& hned sto kandidt. !roti zvy&ovn potu

%id bez prce by pod%e odbor m'%a zashnout

v%da. Ma v&ak rok od roku sni#u)e v$da)e na

pro@ramy po%itiky zam'stnanosti. Bvod zvy&u)c se

nezam'stnanosti tak pod%e odbor tkv ne)en

v ce%kov' &patn ekonomick situaci sttu* a%e tak

v neds%edn pasivn i aktivn po%itice zam'stnanosti.

Q

/astnciForkshopuzMurecka*

akouska

*!o%skaa

?

eskre

ub%ik

=ezam'stnanost stoup v rzn$ch oborechObrzekpou#itsesvo%enm

di@ita%art(EreeBi@ita%!hotos.n

et"


14/72


:

Mm' tisc nv&t'vnk pi&%o na pravide%nou konferenci

etai% ummit* kter se zam'u)e na v$vo) a budoucnost

v obchodnm prmys%u. !rvnho dne se z,astni%i tak

zstupci O!O* kte na mst' ved%i fin%n vy)ednvn keko%ektivn sm%ouv' vy&&ho stupn' (viz %nek na str. 1".

Za)mav pedn&ky zahraninch odbornk a

tuzemsk$ch mana#er nastni%y budoucnost prode)e a

nov mo#nosti obchodovn ne)en na eskm a

s%ovenskm trhu. 5ednot%iv psp'vky se v'nova%y

napk%ad on%ine nakupovn* mo#nostem vyu#it nov$ch techno%o@i a zpsobem* )ak zskvat dv'ru

zkaznk.

4l!nu+eme

Zstupci O!O se v po%ovin' bezna z,astn vzd'%vacho

semine na tma spotebn dru#stevnictv* kter$ se uskuten na

%ovensku. !odrobn')& zprvy o semini a spotebnm

dru#stevnictv obecn' vm pineseme v p&tm s%e Odborov$ch

rozh%ed.

Odborov rozh%edy v'stnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. Rfredaktorka7 Ineta

Lednov* te%7 P1 P; 1P1* emai%7 bednarova.ospoS@mai%.com. Odborov rozh%edy* ronk D.* s%o

:* vy&%o 1:. Lezna. 6'snk.


Eoto7retai%1.c

z

Obrzekpou#itsesvo%e

nm

ddpavumba(EreeBi@ita

%!hotos.n

et"


15/72


1

Spotebn drustva jsou takov rodinn podniky, tvrd pedsedkyn sekce SDSupermarkety versus spotebn drustva to je vn boj o zkaznka, kter se odehrv mezi

nadnrodnmi etzci a menmi obchody. Supermarket je pro nakupujcho symbolem vtho, ale

anonymnho prostoru. Naproti tomu v jednot potkv prodavaky, kter mnohdy zn jmnem.

Kvli tomuto principu se tak zsadn li i prce odbor v nadnrodnch etzcch a spotebnch

drustvech.

Odbory asto navtvuj pracovnci nadnrodnch

spolenost, kte si stuj na poruovn obanskho

zkonku. Mezi jejich problmy patnapkladikana

ze strany nadzench, vyhroovn a psychick

ntlak. Podle pedsedkyn sekce spotebnch

drustev (SD) Jitky Jurov se podobn ppady

vjednotch objevuj velice zdka. Ve spotebnch

drustvech si vedouc vtinou dr zkuen

zamstnance. Jednota tak obas funguje jako jaksi

rodinn podnik, kde se vichni dobe znaj, take

problmy jako v nadnrodnch etzcch jsou vtinou

vjimkou, dopluje Jurov.

Velk fluktuace zamstnanc a zn vyplvajc rostouc

anonymita tak vytv zetzc msto, kde je logicky podobnch

problm vce. Tak spotebn drustevnictv se ale potk

s nesnzemi. Zhruba dv tetiny zamstnavatel sodbory

spolupracuj. Zbvajc tetina ovem nkdy nekomunikuje a

odmt dodvat potebn materily. Vdy zle na konkrtnm veden, upesuje Jurov. Specifick

jsou podle n tak vyjednvn o kolektivn smlouv. Na tu mnohdy nechce zamstnavatel pistoupit

z dvodu nejistoty vvoje hospodaen. Pokud se mu ale v prodeji da, obas se stane, e nabdne

zamstnancm benefity i nad dojednan podmnky,.

Odborov rozhledyduben 2013

Jednn sekce spotebnch drustev. Pedsedkyn

Jitka Jurov v ele stolu

Zdroj:skupina.coop


16/72


2

Dalm problmem, se kterm se zamstnanci jednot obrac na odbory, je hmotn zodpovdnost,

kter je ve spotebnch drustvech bn. Pokud toti pi inventue chyb zbo, jeho hodnota se

rozpot mezi zamstnance, kte rozdl mus doplatit. Ti maj obas dojem nespravedlivho

rozhodnut. S tmto zkonnm postupem ale odbory nemohou nic udlat. st zamstnanc pak

odchz do nadnrodnch etzc, kde tyto sankce vtinou nejsou. Mysl si, e jim na novm

pracoviti bude lp. Po zjitn skuten situace se jich ale tm dv tetiny vrac zpt do spotebnch

drustev, tvrd Jurov.

Situace v nadnrodnch etzcch a ve spotebnch drustvech je neporovnateln. Kad prosted m

toti sv specifick problmy, kter je poteba eit rznm zpsobem. I zde ale plat, e vmna

zkuenost se zahraninmi kolegy pin inspiraci pro een vlastnch obt. O workshopu se

slovenskmi kolegy ze spotebnch drustev se dotete na stran 3.

Stalo se v beznuZkon o otevrac dob ve sttn svtky proel prvnm kolem projednvn v sentu. Nvrh, kter

pedstavilo OSPO loni vlistopadu, navrhuje zkaz

prodeje o sedmi sttnch svtcch z celkovch

dvancti. Konkrtn 1. ledna, na Velikonon

pondl, 8. kvtna, 28. z, 28. jna a 25. a 26.

prosince. Na tdr den svaz navrhuje omezit

otevrac dobu do 12 hodin. Nov zkon by senetkal prodejen, jejich plocha nepesahuje 200

m2, erpacch stanic, lkren, prodejen na

letitch a ndrach a ve zdravotnickch

zazench. prava otevrac doby by tak neplatila

ve vyhlenm stavu nouze, nebezpe, ohroen

sttu nebo vlenm stavu.

Omezen prodejn doby o sttnch svtcch je kodifikovno ve vech sousednch zemch. Sent nvrh

po prvnm projednvn pijal, nsledovat budou nyn porady sentnch vbor.

Tak v beznu se konalo pravideln jednn Rady eskomoravsk

konfederace odborovch svaz (MKOS), kter sestv z pedsed

odborovch svaz a kde m svho zstupce tak OSPO. Mezi

probran tmata patily zmny vrazovm pojitn zamstnanc a

organizan pprava 7. snmu MKOS. Vsekci evropskch a

mezinrodnch otzek se pedsedov zamili na belgickou zprvu o

zamstnanosti mladch lid, kter je problmem nejen v zahrani.

Nov prezident Milo Zeman pozval Radu MKOS na schzku, kter se uskutenila koncem bezna.

Pokladna zavena

Foto:everystockpho

to.com


17/72


3

Nov prezident Milo Zeman pozval na Hrad pedsedy odborovch svaz z Rady eskomoravsk

konfederace odborovch svaz

(MKOS). Schzky se zastnil

tak zstupce OSPO. Zeman

na porad pislbil astj

setkvn s odbory a tak ast

na schzch tripartity (jednn

zstupc odbor,

zamstnavatel a vldy). Podle

Zemana se pr toti odbory se

zamstnavateli mnohdy

dohodnou snadno, pekku

vak nkdy tvo nzor vldy.

Tuto tenzi pi jednnch by

podle svch slov chtlprezident uvolovat.

Pi nastnn jednotlivch poadavk odbor zdraznili zstupci zRady pedevm nutnost zaveden

registranch pokladen sfiskln pamt nebo majetkov doznn. S prezidentem rokovali tak o

zven minimln mzdy. Odbory poadovaly nrst o tisc korun (ze souasnch osmi na devt tisc

korun). Zeman ale uvedl, e tak skokov naven nen v souasnch ekonomickch monostech zem

a souhlasil by s navenm o 500 korun. Stouto pravou pot tak ministryn prce a socilnch

vc Ludmila Mllerov, kter tento nvrh pedlo pravdpodobn 9. dubna na jednn tripartity.

et a slovent zstupci odbor ze

spotebnch drustev se vpolovin bezna

seli vBratislav. Setkn bylo dalm

kolem spolenho projektu slovenskho

Odborovho zvzu pracovnkov obchodu a

cestovnho ruchu (OZPOCR) a OSPO.

Delegti se vzjemn seznmili se situac,

kter je v eskch a slovenskchspotebnch drustvech, setkali se se

slovenskm mstopedsedou COOP

Jednota Martinem Katriakem a s

prezidentem OZPOCR Pavolem

Kontiakem. Bratislavsk workshop byl tak pro zstupce OSPO dobrou inspirac a pleitost ke

vzjemn vmn zkuenost

Prezident Milo Zeman a pedseda MKOS Jaroslav Zavadil po jednn

Foto:MKOS

Obrzekpouit

sesvolenm

adamr

(FreeDigitalPhotos.net)
http://www.freedigitalphotos.net/


18/72


4

Koncem bezna se uskutenilo bipartitn jednn OSPO se Svazem obchodu a cestovnho ruchu R

(SOCR R), kter zastupuje zamstnavatele a je socilnm

partnerem odborovho svazu. Na schzce se jednalo o

plnovan porad ekonomickch ministr a tak o

materilech pro pt jednn tripartity (porada zstupc

vldy, zamstnavatel a odbor). Zstupce SOCR tak

pedloil prosbu odeslanou Sttn zemdlsk a

potravinsk inspekci. Obsahem dopisu byla dost o

vyven kontroly jak nadnrodnch etzc a spotebnch

drustev, tak soukromch prodejen, zejmna veerek. Zmnil

zde pklad zdrustva vTboe, kde byla na obale tunost

sru patn oznaena jako 50% msto 51%. Za tento

proheek dostalo drustvo pokutu 40 tisc korun. Podle

SOCR se inspektoi mlo zamuj na soukrom obchody, kde jsou podle nich podobn proheky

astj, ale nepostihnut. SOCR podal OSPO jako svho socilnho partnera, aby se k vzv zaslanSttn zemdlsk a potravinsk inspekci pipojil.

Pklad vborn fungujcho socilnho partnerstv prezentovali nai zahranin kolegov na

konferenci v Rakousku. V beznu se tam uskutenilo setkn len Zamstnaneck rady skupiny REWE

International se zstupci pedstavenstva REWE (management firmy) a rakouskmi odbory GPA-dpj.

Dceinou spolenosti skupiny REWE je Billa esk republika, jednn se tedy zastnil tak zstupce

OSPO. Sociln partnerstv mezi rakouskmi

odbory a zamstnaneckou radou REWE je velmi

pnosn, komunikace s managementem je na

dobr rovni. Vechny strany chtj vtomto

partnerstv pokraovat a jet vce ho

zintenzivnit. Institut takzvanho socilnho

partnerstv se nikde v ostatnch zemch

nevyskytuje v takov podob jako vRakousku.

Tento stav dobe fungujc symbizy tedy me

bt dobrou inspirac tak pro odbory v esk

republice.

et a rakout zstupci odbor se koncem bezna seli na jihu ech.

Setkn eskho OSPO a hornorakouskho GPA-djp se uskutenilo

v eskch Budjovicch. Ob strany pedstavily hlavn problmy

v sektoru obchodu sv zem. Rakout kolegov pomohou OSPO tak

zprostedkovat setkn mezi eskou a nmecko-rakouskou Podnikovou radou obchodu IKEA. Projekt

bude pokraovat dalm spolenm regionlnm jednnm vz tohotoroku.

Obrzek:fabiusmaximus.com

Tmov prce je kl kspchu

Obrzekpouitsesvolenm

nongpimmy

(freedigitalphotos.net)


19/72


5

Jednn o kolektivn smlouv vIkea stagnuje. Mstn

odborov organizace a zstupci managementu se

v beznu shodli na tom, e mezi nimi nastal spor a

k dalmu vyjednvn budou muset pizvat

zprostedkovatele. O toho ob strany podaly

Ministerstvo prce a socilnch vc. Nestrann

zprostedkovatel by ml nabdnout monosti een

sporu, kter dote uzaven kolektivn smlouvy brnil.

Pipravujeme

U pleitosti vronho sjezdu OSPO pro vs chystme zajmav video.

Tvo ho rozhovory seskmi i zahraninmi leny odbor, kte popisuj

svou spoluprci a zkuenosti snam svazem. Video naleznete vblzk

dob na naich voln pstupnch facebookovch strnkch

(facebook.com/odbory) a podrobnji se mu budeme vnovat i vptm

sle Odborovch rozhled.

Mon i kVm se v dubnu dostal n internetov dotaznk, kter

zjioval nzor eskch oban na nov zkon o otevrac dob

obchod ve sttn svtky. Toto tma je hojn diskutovan, i proto se

nm podailo tak dky socilnm stm v krtk dob sesbrat velk

mnostv vyplnnch dotaznk. Vsledky internetovho przkumu

Vm pineseme vptm sle.

Obrzekpo

uitsesvolenm

imagerymajestic

(FreeDigitalPhotos.net)


Stuart

Miles(freedigita

lphotos.net)

Obrzekpouitsesvole

nm

89studio(FreeDigitalPhotos.net)
http://www.freedigitalphotos.net/http://www.freedigitalphotos.net/


20/72


6

Napsali o ns

Vedouc olomouckho a ostravskho

zemnho pracovit OSPO Ji af

poskytnul zatkem bezna rozhovor

Brnnsk televizi o innosti odbor. V

poadu Vlna z Brna odpovdal na otzky o

pracovnch podmnkch zamstnanc

obchod modertorm Nad Jandov a

Zbykovi Louckmu. 17minutov rozhovor

mete zdarma shldnout vinternetovm

archivu zde:http://bit.ly/YqtlAv

Nov zkon o otevrac dob ve sttn svtky proel

v beznu prvnm kolem projednvn v sentu. O

tomto vvoji samozejm informovala tak mdia.

Zmnka o kodifikaci svten otevrac doby se objevila

napklad vDenku, na Novinkch a v Lidovkch.lnky se zamuj pevn na srovnn se

zahranim a Denk oslovil tak odbornka na

maloobchod, kter potvrdil, e ppadn omezen

nebudou mt na maloobchody dramatick dopad.

Uveden zprvy jsou dostupn tak online zde:

Lidovky (http://bit.ly/11L1i5q), Denk

(http://bit.ly/10OA8YD) a Novinky

(http://bit.ly/ZBwVKv).



5, vylo 15. dubna 2013. Msnk.


Ji af (vpravo) vpoadu Vlna z Brna

Zdro

j:lidovky.cz
http://bit.ly/YqtlAvhttp://bit.ly/YqtlAvhttp://bit.ly/YqtlAvhttp://bit.ly/11L1i5qhttp://bit.ly/11L1i5qhttp://bit.ly/11L1i5qhttp://bit.ly/10OA8YDhttp://bit.ly/10OA8YDhttp://bit.ly/10OA8YDhttp://bit.ly/ZBwVKvhttp://bit.ly/ZBwVKvhttp://bit.ly/ZBwVKvhttp://bit.ly/ZBwVKvhttp://bit.ly/10OA8YDhttp://bit.ly/11L1i5qhttp://bit.ly/YqtlAv


21/72


1

Konme, abychom zaali

Nov spchy, nov boje za lep podmnky, nov kolegov a nov spojenectv pt let se zd bt

jako krtk doba, avak Odborov svaz pracovnk obchodu si proel za tuto dobu nkolika zmnami.

Za pr dn se uskuten vron sjezd svazu, proto jsme se rozhodli pipomenout vm vznamn

promny, kter OSPO provzely

od poslednho sjezdu v roce 2008.

Do kesla pedsedy byl v roce

2008 optovn zvolen Alexander

Leiner, mstopedsedou se stalPetr Vosla a tajemnic Renta

Burianov. Pan Leiner ale bohuel

koncem roku podlehl vn

nemoci, a proto se po

mimodnch volbch pedsedou

stal Petr Vosla, mstopedsedkyn

Renta Burianov a v tomto

sloen fungovalo veden svazu

nadle.

Regionln innost svazu se tak jako pedtm dlila mezi jednotliv zemn pracovit. Nkter

zkladn organizace zanikly, jin naopak vznikly a funguj do dnench dn. Vtchto pti letech se

tak uskuteovala dlouhodob jednn o kolektivn smlouv vyho stupn se socilnm partnerem

OSPO Svazem obchodu a cestovnho ruchu a vdy vznikla dohoda, kter zamstnancm zajistila

kvalitnj pracovn podmnky. I pes zlepujc se situaci prvn oddlen OSPO poskytlo v uplynulch

pti letech zamstnancm obchod zhruba ti tisce konzultac a radilo svm lenm i pi nkolika

soudnch sporech. Aktivn se tak podl na kolektivnm vyjednvn vkonkrtnch spolenostech.

Odborov rozhledykvten 2013

Zleva Alexander Leiner, Renta Burianov a Petr Vosla


22/72


2

Pokraovalo tak navazovn spoluprce smezinrodnmi partnery jak z odborovch organizac, tak

z managementu obchodnch spolenost. Tato peshranin vmna zkuenost spolen se

zlepovnm vztah se zamstnavateli pak napomohla jednnm s mstnm managementem. Projekty

se uskutenily za finannho pispn evropskch fond a tak dky podpoe nadace Friedricha Eberta

(Friedrich Ebert Stiftung). OSPO se ale nezamovalo pouze na nadnrodn spolenosti. Krom nov

vzniklho Sdruen zstupc nadnrodnch spolenost i nadle fungovala Sekce spotebnho

drustevnictv. Zstupci odbor zdrustev rozvjeli spoluprci se slovenskmi kolegy a tak se zapojili

do evropskho projektu spolen skolegy z italskho DIESIS a UILTUCS.

Hlavn cl svazu zstv stejn bojovat za sv leny a zlepovat jejich pracovn podmnky. Srozvojem

technologi a komunikanch prostedk se ale rozvj tak OSPO. Od listopadu 2012 funguje vlastn

svazov facebookov strnka facebook.com/odbory a tak vychz tento vstnk. Pro podporu zkona

o otevrac dob ve

sttn svtky nechalo

OSPO vytvoit klip,

kter se po internetu

rychle rozil a zaujal

tak mdia vetn

odborskch koleg ze

zahrani, kte jej

chvlili jako velmi

vydaen. Vdubnu

tohoto roku pak

dotaznk ohledn

novho zkona vyplniloza dva tdny pes tyi

tisce lid.

Prce v odborech je bhem na dlouhou tra. Obas se kloptne, ale dleit je zvednout se a

pokraovat a hlavn neustat, protoe odbory budou dleit do t doby, dokud budou v obchodech

zamstnanci. Doufme, e tak nsledujcch pt let nm pinese co nejmn kloptnut a co nejvce

spch.

Sjezd Odborovho svazu pracovnk obchodu 2008


23/72


3

Stalo se v dubnu

eln komunikace mezi pracujcmi, jejich

vedenm a politiky v esk republice stle vzne.

To se pokus zmnit projekt, kter zan v dubnu

2013 a potrv dva roky. Jeho clem je podpora

socilnho dialogu na rovni regionln tripartity

(jednn zstupczamstnanc, zamstnavatel a

politik krajskch samosprv). Mnoho problm

se d toti mnohem snze a rychleji vyeit prv

na mstn rovni bez zbytench prtah.

Prohlouben vztah mezi zamstnanci,

zamstnavateli a krajskmi zastupiteli je kolem

novho projektu, kter navrhl Svaz obchodu a

cestovnho ruchu R. Partnery projektu jsou

Odborov svaz pracovnk obchodu a eskomoravsk odborov svaz pohostinstv, hotel a

cestovnho ruchu. Projekt m nkolik fz. V prvn zapone samotn vytven tripartit v esti krajch

(Jihomoravsk, Stedoesk, Krlovehradeck, Pardubick, Libereck a Moravskoslezsk). Vyjednan

podmnky pak budou rozeny a pedneseny co nejdve veden podnik. Cel program dopln

mezinrodn konference a workshopy na zlepen socilnho dialogu. Vichni ti partnei doufaj, e se

dky tomuto programu poda zlepit nejen spoluprci v konkrtnch regionlnch tripartitch, alezrove i vztahy mezi zamstnanci a jejich vedenm. Problmy toti vznikaj asto prv mezi

pracujcmi a stednm managementem v konkrtnm podniku. Nedostatek vle k veden citlivho

socilnho dialogu pak vede k dlouhodobjm komplikacm a nedorozumnm.

Tak v dubnu zasedala Rada MKOS. Pedsedov zastoupench

odborovch svaz probrali aktuln informace z odborov

centrly a zamili se na pt sedm snm MKOS. Tmatembylo tak zasedn tripartity, kter se konalo zatkem dubna.

Na tto schzce zstupc vldy, zamstnavatel a odbor

ministr financ Miroslav Kalousek shodn spremirem Petrem

Neasem odmtli povinn zavdn registranch pokladen. Ty

jsou ve vtch obchodech bn a dky fiskln pamti zaznamenvaj vechny penn transakce

obchodu, take zamezuj daovm nikm. Jednn premira a ministra financ bylo podle prezidenta

Svazu obchodu a cestovnho ruchu Zdeka Juraky nepimen arogantn a svm chovnm vlda

nepipustila dnou monost domluvy.


Vlado

(freedigitalphotos.net)


24/72


4

S koncm ptiletm cyklem odborovho svazu

je dleit vzpomenout na ty, kte se

kvtnovho sjezdu bohuel ji zastnit

nemou. Takovou vraznou osobnost byl

pedseda OSPO Alexander Leiner.

Narodil se 14. ervna 1946 v Chomutov. Po

studiu stedn koly pracoval v podniku Textil

Praha. Zde ho tak v pelomovch letech 1989

1990 zvolili pedsedou zkladn odborov

organizace Textil - odvy Praha. Takto se zrodil

jeho vztah k odborm. Pozdji byl tak

pedsedou esk komory OSPO a nsledn od

roku 1994 pedsedou OSPO.

Alexander Leiner nebyl nikdy lenem dn politick strany a v roce 1968 byl za sv politick

nzory ve vzen. Porevolun odbory oitn od politickch vazeb a minulho reimu

potebovaly prv tyto schopn lidi s jasnmi nzory a istou minulost. Pan Leiner, kter rd

komunikoval s lidmi z bnho provozu a nerad vysedval v kanceli, se tak do ela

obchodnickch odbor pesn hodil. Chtl se stle zlepovat v kolektivnm vyjednvn, a proto

se napklad zastnil workshopu vIzraeli nebo v USA, kam ho s nkolika mlo zstupci vybral

tehdej pedseda eskomoravsk konfederace odborovch svaz (MKOS). Sm pak vdy vedl

kolektivn vyjednvn ve vech

nadnrodnch spolenostech, kter mly

pi OSPO zaloenou odborovou organizaci.

Zastoval se schzek tripartity a bipartity

(s pedsedkyn Svazu obchodua cestovnho

ruchu), v dob svho funknho obdob si

ho nkolikrt na Hrad tak pozval prezident

Vclav Havel. Ve volnm ase rd a krsn

maloval. Pispval velmi tivmi pspvky

do novin a asopis a tak skldal bsn.

Alexander Leiner byl vznamnou osobnost porevolunch odbor. Pestoe v novodob historii

mnoho svaz zaniklo, nebo se nyn potc na hranici ivotaschopnosti, pan Leiner dal OSPO

pevn zklady, na kterch nyn me stavt, a nauil sv nstupce kolektivnmu vyjednvn i jak

vzdorovat nepznivm situacm. Pes svoji vnou nemoc stle pracoval naplno a tak na sjezdu

v roce 2008, kde obhjil sv pedsednictv, se snail na sob nedt nic znt. Nkolik msc nato

14. prosince 2008 ale OSPO i sv blzk opustil navdy.

Zleva Alexander Leiner, Milan tch a Richard Falbr


25/72


5

Co si obyvatel esk

republiky mysl o

pipravovanm zkonu o

otevrac dob obchod vesttn svtky? To zjioval

internetov vzkum, kter

jsme uskutenili vprvn

polovin dubna.

Respondenti v nm

odpovdali na nkolik

otzek, kter se tkaly

prv nakupovnve sttn

svtky. Internetov

dotaznk vyplnilo za dva

tdny pes tyi tisce lid.

Z vzkumu vyplynulo, e tm polovina dotazovanch by obchody zavela na vce ne navrhovanch

sedm svtk ze dvancti. Pln ti tvrtiny lid by tak pivtaly zkon, kter svten otevrac dobu

obchod upravuje. Kompletn vsledky naleznete na naich facebookovch strnkch

facebook.com/odbory nebo v internetov prezentaci zde:

http://www.slideshare.net/OSPO/vysledky-vyzkumu-ospo (jednotliv slidy prezentace zobrazujete

pomoc ipek na klvesnici)

V poslednch mscch

jsme pro vs

pipravovali video,

kter mapuje

spoluprci OSPO

s kolegy v zahrani i u

ns. V krtkch

rozhovorech uvidte napklad Franze Georga Brantnera, pedsedu rakouskch odbor

v hospodskm oboru obchodu, Petra Purgera ze zkladn odborov organizace Ikea vesk

republice, Clemense Rodeho z nadace Friedricha Eberta nebo Alfreda Bujaru, pedsedu polskch

odbor pracovnkobchodu a dal. Jednotliv rozhovory budou soust prezentace na kvtnovm

vronm sjezdu OSPO a po nm budou dostupn tak pes odkaz na youtube na naich

facebookovch strnkch.



6, vylo 16. kvtna 2013. Msnk.


Petr Purger

F. G. Brantner
http://www.slideshare.net/OSPO/vysledky-vyzkumu-ospohttp://www.slideshare.net/OSPO/vysledky-vyzkumu-ospohttp://www.slideshare.net/OSPO/vysledky-vyzkumu-ospo


26/72


1

Odborov svaz m nov veden

Rekapitulace let minulch a pprava na ty budouc takov byl hlavn kol !. "dn#ho s$ezdu

%dborov#ho svazu pracovnk& obchodu. 'en se konal v (raze )1. kv*tna a 1. +ervna ,-1). a+koli

mu pedch"zely m*sce pprav pov*trnostn podmnky se napl"novat neda$. 0i+iv# povodn* kter#

by si ze$m* vynutily ped+asn# ukon+en s$ezdu na2t*st3 dorazily a4 den po $eho z"v*ru.

5lavnm bodem p"te+nho pro6ramu byla volba nov#ho veden svazu tedy nov#ho pedsedy a

mstopedsedy. 7e2t* pedtm se v2ak uskute+nilo

schvalov"n pro6ramu a volebnho "du a tak# pedstaven

pracovnho pedsednictva a volba pracovnch komis. proto4e vro+n s$ezd $e z"rove8 aktem slavnostnm tak se

o $eho p$emn vod postarala zp*va+ka 9arie Rottrov" se

svm mini recit"lem. (roto4e byla u4 na minul#m s$ezdu

$e$ vystoupen se stalo p$emnou tradic a podle nad2ench

reakc dele6"t& by snad ani nevadilo kdyby za dal2ch p*t

let u n"s oslavila hattrick.

'radic se stala tak# video retrospektiva. 'a byla

tentokr"t skute+n* obs"hl" a zaznamenala

pedev2m medi"ln vstupy z"stupc& svazu vm#dich a tak# foto6rafie z :orkshop& a konferenc z

uplynulch p*ti let. p"tek vystoupili na s$ezdu tak#

dva vznamn host# pedseda ;eskomoravsk#

konfederace odborovch svaz& 7aroslav


27/72


,

p"tek odpoledne pi2ly na adu volby veden. 7im pedch"zelo pedstaven kandid"t&. % post

pedsedy se uch"zel >ranti2ek ?ampo2 ze spotebnho dru4stva v =u2ici a Ren"ta @urianov"mstopedsedkyn* svazu. ?andid"tem na mstopedsedu byl (avel (osp2il vedouc svazov inspektor

@%oto6rafie ze s$ezdu sim&4ete voln* prohl#dnout tak# na

na2ich facebookovch str"nk"ch

nebo pmo pod odkazem zde

httpF//on.fb.me/


28/72


29/72


J

=ituace v 'urecku se vyostu$e. to ne$en na

politick#m poli. (roti 2patnm podmnk"m

zam*stnanc& obchodnho et*zce !?C se postavila

dokonce mezin"rodn aliance. K0! !?C Elobal

Knion kter" sest"v" ze J- svaz& a spolupracovnk&

!?C z 1L zem vydala prohl"2en ve kter#m

po4adu$e zlep2en podmnek zam*stnanc& pobo+ek

obchod& se 2v#dskm n"bytkem. 'i ture+t $sou

da$n* za sv# +lenstv v odborech 2ikanov"ni a

dokonce upl"ceni aby $e opustili. (odle tureckch

odbor& ?%%(M!= bylo pr dokonce tucet

zam*stnanc& propu2t*no kv&li sv#mu +lenstv v

odborov# or6anizaci. =ch&zky aliance K0! !?C

Elobal Knion se nez+astnili 4"dn z"stupci

mana6ementu firmy. 'ure+t zam*stnanci !?C sezase setk"n nez+astnili da$n* ze strachu z

ppadnch repres. edouc K0! Nommerce lke @oessi6er eklF !?C se mus postavit +elem k tomu

co se d*$e $e$m $m#nem v 'urecku. 'ato obvin*n $sou z"va4n" a !?C kter" se prezentu$e $ako dobr

zam*stnavatel mus n*co ud*lat. 7de o z"va4n# ohro4en pov*sti firmy kter# m&4e odradit

z"kaznky.3


30/72


= novm p*tiletm cyklem svazu pich"z i nov" 6rafika. co

to znamen"S '*2te se pedev2m na zm*nu lo6a a tak# novou

6rafickou podobu v*stnku. (pravy fin2u$ tak4e nov# lo6o

uvidte ne$dve na na2 fb str"nce facebook.com/odbory na::: str"nk"ch a p2t m*sc tak# v tomto v*stnku.

p2tm +sle v*stnku se m&4ete t*2it

na rozhovory s hosty !. "dn#ho s$ezdu

%=(%. (edseda ;eskomoravsk#konfederace odborovch svaz& 7aroslav


31/72


32/72

K

2013 | ervenec |. 8, r. I

| str. 02| www.ospo.cz| www.facebook.com/odbory |ervenec 2013|

9ady musm zmn"t dv( v(c".Jednak jsme s odbory spou!

pracova" na pprav( rekon!strukce zkona o re1"stra$!nch pokadnch. 'a toutoppravou je vek prceO#0O ae tak koe1y 'avad"!a. Ve"ce jsem s" v&" toho) &eten nvrh podpo"". 0roto&ere1"stra$n pokadny de m!ho nzoru jsou dobr%m po!mocnkem pro poct"v ob!

chodnky kv" dohedate!nost" v%robk " pro v%b(rdan. Odpor vdy) kter%k na+emu nvrhu by) je ne!pochop"ten%. 'kon de *actopodpo"y t" nejv(t+ zam(st!navatesk svazy) my jsmejeden z n"ch. 0odpo"y ho "odbory a vda ho zamta.2yo to pro ns vek zkam!

n. ;ruh $st spouprce)kter ae nesouv"s pmos 9r"part"tou) je otzka nzoruna $"nnost potrav"novho"nspektora v rmc" teev"ze:OV/. :emme n"c prot"kontrom a zep+ovn pro!sted a nabdky zkaznkm.

8me ae nm"tky v$" cho!vn "d) kte s" vymez"" pr!vo nad rmec zkona dozoro!vat maoobchod a jej"ch vy!stupovn v$" zam(stnan!cm na prodejn( nm p"padnad rmec b(&n normy. 0o!&da" jsme proto odbory) abyse zasta" zam(stnanc v ob!

chodech) proto&e jednn me!z" "nspektorem a zam(stnanc"je de na+eho mn(n ned!stojn pro ob( strany. 'atmjsme se nedosta" ke konkrt!nm krokm) ae dou*m) &ese to brzo zm(n.

Jak hodnotte nov

veden OS"O#

8n( nepsu+ hodno!t"t veden odborovhosvazu. 0ode m( je toae staronov veden.0an 2ur"anov je tamu& douho a n"c prot"n nemm. Je to p!jemn m" dma)s kterou se d hovo"ttakka o v+em) a do!

mnvm se) &e s" odbor"vybra" dobe.

Jak chcete s na+m svazem

spolupracovat v budoucnu#

9o je otzka d"skuse a obou!strann%ch mo&nost a chut" sedo n($eho pou+t(t. J se do!mnvm) &e se najdou da+

tmata ke spouprc") ae jepoteba o tom d"skutovat.Jsme p"praven jednats odbory) je to na+e pov"nnosta 3oha) tak&e kdy& p"jdesvaz s n(jak%m nm(tem) takur$"t( neekneme) &e o tomd"skutovat nechceme. Vtmeka&d% nm(t) kter% p"jde) ajsme p"praven" o n(m jednat.

.ku&i /m za rozhovor0

# p$%t%m &%sle se mete t'tna rozhovor s dal%m hostemsjezdu p$edsedou )es*o+moravs*, *on-ederace od+borovch svaz aroslavem/avad'lem.

Zleva bval pedseda OSPO Petr Vosla, souasnpedsedkyn OSPO Renta Burianov a prezident

SOR !R Zdenk "uraka

Zleva Zdenk "uraka a Petr Vosla pi podpisu kolektivn# s$louvy vy%%#&o stupn


33/72

K

2013 | ervenec |. 8, r. I


:(ko"kadenn jednn mez"odbory a spoe$nost 9escop"neso v%sedky.


34/72

K

2013 | ervenec |. 8, r. I


se ho zstupc" odborz Eakouska) 0oska) #oven!

ska) Bhorvatska) #rbska) 8a!arska) 9urecka) Eumunska aDesk repub"ky. Koe1ov zezahran"$ nejprve pedstav""spec"*"ka sv prce a pot sesna&"" s pomoc zku+enostostatnch najt e+en kon!krtnch s"tuac. #poe$n%m"probmy v(t+"ny z3$astn(!

;a+ projekt se zahran"$nm"partnery se uskute$n" G.$ervna. 2yo to setkns rakousk%m" odborov%m"koe1y z EALA MEOC0) podn& u ns pat spoe$nost"2"a a 0enny 8arket. 'stupc"

O#0O ze zkadnch or1an"za!c prezentova" s"tuac"v t(chto *"rmch a porovnva!" j" s koe1y z Eakouska. 9akzde je probmem vysok*uktuace zam(stnanc a na!rst zkrcen%ch 3vazk. '!rove 3sp(ch koekt"vnhovyjednvn sn"&uje pom(rn(ma odborov or1an"zova!

nost. 0atn koekt"vn smou!va je v sou$asn dob( pouzev 0enny 8arketu) v 2"e jej3$"nnost skon$"a 5F. beznaGHF5 a v sou$asn dob( jedodatkem smouvy 3$"nnostprodou&en do 5F. $ervenceGHF5. Jednn se z3$astn"tak 1enern ed"te spoe$!nost" 2I44/ v DE a na #oven!

sku Jarosa #zczypka) kter%

n%ch zem je nezam(stnanost)nzk mzda a tak a1enturn

zam(stnvn. Koekt"vnmuvyjednvn tak $asto stojv cest( zkony o reprezenta!t"vnost". 9y tvrd) &e o koek!t"vn smouv( mohou odborys mana1ementem jednat pou!ze v ppad() pokud maj do!state$n procento odborovor1an"zovanost" v zkadn

zv%+en po$tu zkrcen%ch3vazk obhajova +patnouekonom"ckou s"tuac a tvrd")&e se sna& pracovn mstazachovat aespo ve zkrcen

podob() ne& je 3pn( zru+"t.0ersonn ed"teka 2"y4ada ;uchoov pak pedsta!v"a zam(stnancm nov pra!covn od(vy a systm hodno!cen zam(stnanc) na zkad(kterho budou vybran "dmoc" absovovat vzd(vacrozvojov pro1ramy. 'a ma!na1ement 0enny 8arketu sesetkn z3$astn"a Ivona

or1an"zac". V Eumunsku taknapkad mus b%t

v odborech vce ne& H Nzam(stnanc podn"ku) abyveden p"stoup"o ke koek!t"vnmu vyjednvn. 'kon oreprezentat"vnost" jako pod!mnce ke koekt"vnmu vyjed!nvn na+t(st v Desk re!pub"ce nee,"stuje.

Kratochvov) kter uveda)&e *"rmu vysok *uktuacepracovnch s" trp a sna& sev sou$asn dob( zam(stnanceudr&et a tak zjednodu+"t

systm odm(ovn a kar"r!nch pov%+en) aby by srozu!m"ten% v+em. 0edseda pod!n"kov rady #0/E Eakousko/*red Mre"s potvrd") &e takon" maj probm s tm) &e sezam(stnanc" obvaj) &e vy!stoupen z ady a konkret"zo!vn probmu na pobo$ce jep"prav o msto.

)ener&ln editel esk* a slovensk* +illy (ednal se z&stupci odor

"arosla) Sz(zypka +sto#(#- $luv# k zstup(.$ odborov/&o svazu


35/72

K

2013 | ervenec |. 8, r. I


0racovn podmnky

v Eakousku a Desk repub"cejsou nesrovnaten takovje mn(n mnoha $esk%chzam(stnanc. 8o&nost ov("ts" tento v%rok v $ervnu dosta!o n(ko"k zstupc O#0O zezkadnch or1an"zac. Krom(setkn s koe1y z odborskup"ny EALA se uskute$n"otak jednn se zstupc" od!

bor rakouskho I:9AE#0/!Eu.

FP. a FQ. $ervna se konaaschzka zstupc O#0Os koe1y z rakouskho odbo!rovho svazu M0/!djp az rakousk podn"kov radyI:9AE#0/E. 7avnm cemsetkn byo pedstaven aporovnn sou$asn s"tuaceve jmenovanm podn"ku uns a v Eakousku. Desk stra!na e+ vysokou *uktuac" za!m(stnanc a tak probma1enturnho zam(stnvn.0edseda sekce nadnrodnchspoe$nost O#0O J" #k"vantvrd) &e a1enturn zam(st!nanc" nemaj tak s"n% vztahk prc" jako zam(stnanc"

kmenov) a tud& se an"

s *"rmou ne"dent"*"kuj. ;a!+m spoe$n%m probmem na$esk " rakousk stran( jezvy+ovn po$tu zkrcen%ch3vazk) kter zap$"uj) &e s"zam(stnanc" mus hedat dru!hou) nebo " tet prc". 0ed!sedkyn( 3stedn zam(stna!neck rady #0/E v Eakousku8ar1"t 0*atschbacher dodv)

&e tak on" maj probms vysokou *uktuac) kterkv" opakovanmu za+koo!vn nov%ch "d tak znamenvekou a zbyte$nou *"nan$nzt(& pro *"rmu. 9akv rakousk%ch pobo$kch pe!vdaj &eny) ov+em ne 3m(r!n( tak na vy++ch mana1er!sk%ch poz"cch. Je na

n( tak vytven s"!n(j+ ntak ze stranyzam(stnavatee)proto&e to jsou $astomatky od rod"n sma%m" d(tm") kters" cht(j prc" udr&et)a proto se boj akt"v!n( vystoup"t s n(jak!%m probmem.

0ozvn na jednn p"ja tak

jednate spoe$nost" #0/E proDeskou repub"ku Bhr"stoph0R) kter% 3$astnky seznm"s *"remnm personnm p!nem a zrove vyvrt" *muo pnovanm odchodu *"rmyz $eskho trhu.

0rojekt s rakousk%m" zstupc"odbor se kona u& popt) a

a$ko" jej zpo$tku veden*"rmy nebrao p"+ v&n()dky t(mto vyjednvnm sepoda"o zep+"t komun"kac"s vedenm spoe$nost" a zah!j"t jednn) kter se pedtmneuskute$ovaa. 9ak protobudou tyto projekty pokra$o!vat " v budoucnu.

ak* rakousk* kole'y tr&p vysok& -luktuace zamstnanc

"ednatel spolenosti 0123RSP4R !R &ristop& P5ll


36/72


37/72

K

2013 | ervenec |. 8, r. I

|Odborov rozhledy vstnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. fredaktorka! "neta #edn$%ov$& tel!'() '*( )')& ema+l! bednarova.ospo,-ma+l.com. Odborov rozhledy& ronk .& slo *& vy0lo )). ervence (1)2. 34snk.|

|str. 07| www.ospo.cz| www.facebook.com/odbory |ervenec 2013|

#"by se maj pn"t) a to nejen ovnocch s tm tak souhas

nov pedsedkyn( svazu Ee!nta 2ur"anov) kter na sjez!du sb"a) &e jej prvn ?zahra!n"$n@ cesta do re1"on pove!de do BOO0 #u+"ce k jejmuprot"kand"dtov"


38/72

K

2013|srpen| . 9, ro. I

| str.01| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory | srpen2013|

V minulm sle jste si mohlipest rozhovors prezidentem Svazu obchodu

a cestovnho ruchu a pedse-dou Svazu eskch a morav-skch drustev ZdekemJurakou, kter byl estnmhostem VI. dnho sjezduOdborovho svazu pracovn-

k obchodu. Druhm nemnvznamnm hostem byl ped-seda eskomoravsk konfe-derace odborovch svazJaroslav Zavadil. V rozhovoru

s nm jsme se zamili nejenna postaven jednotlivchsvaz vkonfederaci, ale takna vvoj souasn politicksituace.

Jak jsou vhody lenstv

v konfederaci?

Kdybyste tady sedla jakopedsedkyn njakho odbo-rovho svazu, kter nenv konfederaci, a ptala byste

se, jak to m vhody, tak

bych vm poctiv odpovdl,e dn. Jsme ale konfedera-ce, kter m vliv na legislativ-n proces vesk republice,konfederace, kter m vliv napolitick dn, take bychoekval, e pedsedov od-borovch svaz, kter jsoumimo konfederaci, nebudou

parazitovat na vsledcch,

kter konfederace m. Tosam je vzkladnch orga-

nizacch. Ve firmch mmeleny a neleny odbor a jest-lie se tam domluv kvalitnpodnikov kolektivn smlou-

va, tak j domluv ti, co si platodborov pspvky, a vichniostatn na tom svm zpso-bem parazituj. Ten sam ob-rzek je ve vztahu odboro-vch svaz a konfederace. Mytady domlouvme adu v-znamnch vc, a to jsoudaov zkony, nebo pracov-nprvn zleitosti a dal, a

ti vichni ostatn na tom para-zituj. Samozejm tohle nejdedo nekonena. Ten proces jenjak postaven a stoj nemalfinann prostedky. A protomluvm o tom, o em se bnmluv na Zpad. e tam, kdenen ochota pispvat na tenproces a ty lidi se vezou, tak

tam se tomu k parazitov-

n.

Co ve poskytuje konfede-

race svm lenm?

V okamiku, kdy svaz vstoup

do konfederace, stv se le-nem Rady MKOS, kde mmonost ovlivovat vechnyty procesy, o kterch jsemmluvil. Dle potme stm,e svazy jsou zameny obo-rov, a u to je kultura neboprmysl nebo sluba, a protoposkytujeme okamitou po-moc v rznch vcech pmo

prostednictvm naich kon-takt na jednotliv rezorty,ministry, na pedsedu vldy atak dle. Dal nezpochybni-teln vc je, e poskytujemeprvn pomoc vem odboro-vm svazm, kter jsouv konfederaci. Tm nezpo-chybuji prvn pomoc odbo-rovch organizac, ta tady

existuje tak, u nkterchvce, u nkterch mn. Ale

Trvit svtky vobchodech je pro m tabu, tvrd Zavadil

Prezident Milo Zeman a pedseda MKOS Jaroslav Zavadil (zleva)
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


39/72


40/72

K

2013|srpen| . 9, ro. I


vcn. To znamen, e vldapedlo nvrhy zkon a oba

sociln partnei (pozn.: z-stupci zamstnanc a zamst-

navatel) se k tomu vyjd.V ppad, kdy dochz kekonsensu mezi partnery, tak

by mla vlda uvaovat o tom,e nvrh petvo podle jejichnzoru. Musm ale bohuelkonstatovat, e vdob Nea-sovy vldy byla Tripartita

vcemn formln a by jsmese se zamstnavateli na n-kterch vcech shodli, a tobyla dchodov reforma, ne-bo a to byly jin vci, takprost vlda n nzor nebra-la v potaz. A proto o takovmsocilnm dialogu tvrdm, eje jen formln, e je to mnoh-dy i ztrta asu. Sedme

v jedn mstnosti, dchmestejn vzduch a vsledek sko-ro nula. A takov sociln dia-log by bt neml. J jsem bylnedvno vNorsku, kde nmnorsk premir ekl, jak siv toho, e dchodov re-forma byla v Norsku projed-

nna a schvlena Tripartitou.U ns dchodov reforma

prola tak, jak prola. Nebylaschvlena Tripartitou, nebyla

doporuena socilnmi part-nery, a pesto vparlamentutsn prola. No, jak pak ta-kov dchodov reforma m-e vypadat? Tak jak vypad.To znamen, e lid se nehlsdo II. dchodovho pile,kter je podle m hloup, anastv situace, kdy je nazven, jestli takov pil m

vbec existovat.

Myslte, e se souasnou

zmnou politickch pomr

se zmn i jednn Triparti-

ty?

Pokud tady nebude, a to pod-

trhuju, vlda, kter bude mturitou dvru, tak neme-me oekvat, e se nco zm-

n. Pokud by ml nkdo zjemna tom, aby se zpt vrtilavlda pod hlavikou starkoalice, tak se nic nezmn.Take je potebn, abyv souasn politick situacinastaly okamit pedasnvolby. Ty potom mou legi-timovat vldu, kter vzejde

z pedasnch voleb, a pakbude mt tato otzka svoje

ratio v tom, e se uvid, jakpolitick garnitura bude. Uvi-d se, jak bude ochotn vn-mat nmitky socilnch part-ner a jestli bude ctt to, co jev Evrop zvykem. Toti esociln dialog skuten pro-bh. U ns je to fraka.

Hostem naeho sjezdu byl

tak Zdenk Juraka ze

Svazu obchodu a cestovnho

ruchu (SOCR). Setkvte se

s nm nkdy pi jednnch?

Zdenk Juraka je vTripartitsoust tmu prmyslu adopravy a vtinou se zast-uje jednn, take jsme spoluv kontaktu. V posledn dobse velmi sblily nkter nae

nzory, napklad na zno-vuzaveden registranch po-kladen, kter my prosazujemeu dvno. Byl jsem velmi rd,e se ktomu pidal i SOCR,kter pedstavil argumenty,kter potvrdily, e registranpokladny jsou jednou z vc,kterou by mla jakkoli vldaokamit zavst. A nerozu-

mm tomu, jak se ktomu sta-vla vlda Petra Nease, vet-n Miroslava Kalouska, prokter to byl jaksi ervenhadr ped bkem. SpanemJurakou se setkvme hlavnv rmci Tripartity, by ovemnkdy mme speciln jedn-n. Ta nejsou ast a uskute-uj se ped Tripartitou, aby-

chom si ped jednnm vyjas-nili nkter vci.

Jaroslav Zavadil a pedsedkyn OSPO Renta Burianov


41/72

K

2013|srpen| . 9, ro. I


Co si myslte o novm zko-

nu, kter by zakzal provoz

obchod onkterch stt-nch svtcch?

To je u m vcelku jednozna-n a jasn. J si myslm, etahle nae konzumn spole-nost by mla trochu zape-mlet nad tm, jak se budeubrat dl. A domnvm se, esvtky jsou tabu. Mly by btzaven vechny obchody adokonce j jdu jet i dl amyslm si, e by mly bt ob-chody zaven i o nedlch.Protoe pamatuju dobu, kdynedle byly zavrac dny, aspolenost se stm srovnala.

Dlouholet kolega a bvallen Revizn komise OSPO panBedich Kneifel 10. ervencezemel. Rozlouen se konalov jeho domovskch milova-nch Vizovicch. Upmnousoustrast vem pozstalm aest jeho pamtce.

A nemu pistupovat naargumenty, e je jin doba. J

si myslm a jsem pesvden,e rodina by se mla sdtmizabvat jinmi innostmi, nechodit po obchodech. Neodloit dti do dtskch kout-k a jt nakupovat, take mjnzor je jasn. J jsem zastn-ce toho, aby svtky byly svt-ky.

Jak je V nzor na nov

vedenOSPO?

Hodnotit nov veden mua po njak dob. Veden sevdycky dv 100 dn jakotakzvan doba hjen. Take

by bylo nefr, abych se hnedvyjadoval ktomu, jak svaz

funguje. Ale myslm si, e jezachovna urit kontinuita.Nov pedsedkyn pan Buri-anov pracovala na mstmstopedsedy, take jsempesvden, e tam ta konti-nuita bude a neobval bych setoho, e by nco ve svazu ne-fungovalo. Take skutenhodnocen si nechm a po

tch minimln 100, ne-lijet vce dnech.

Dkuji Vm za rozhovor.

dn smrt neme bt zl, kdy j pedchz ivot dobr. Vclav Matj Kramerius


42/72

K

2013|srpen| . 9, ro. I


Nov zkon o otevrac dobve sttn svtky se stal kon-cem ervna tmatem report-

esk televize. Zkon zatmschvlil sent a nynpoputujedo snmovny. Bud proto z-jem mdi, kter se sna pi-chzet krom strohho znnzkona tak svzkumy a an-ketami. Ne vdy se ale snadodrovat zsady nestrannos-ti. Dkazem toho byla prvreport T zUdlost 30.

ervna. Ta byla podle svazuvelmi elov zpracovanPROTI novmu zkonu. Zvl-t proto, e prostor reporteredaktoi nerozdlili dosta-ten mezi oba prezentovannzory pro a proti zkonu oomezen otevrac doby ob-chod ve sttn svtky. Prozkon se v reporti Jany

Hork vyjdil jen sentorFrantiek Bublan, proti pak

sentor Jaroslav Kubera aprezident Svazu obchodu a

cestovnho ruchu R Zdenk

Juraka. Zrove T nepo-chopiteln na report o no-vm zkonu navzala p-spvkem o nakupovn v ne-dli, co vbec nesouvis, apipadalo nm to jako clenovlivovn divk, kte sinov zkon spoj s omezenmprodeje v nedli. V pmo n-sledujc reporti o nedlnm

nakupovn dle reportrkaBarbora Kladivov ponkudelov vybrala do anketypouze zkaznky, kte v ne-dli pijeli nakupovat. Co ti jasi mohou odpovdt na do-taz o vkendovm nakupov-n? S dost o vyjden setak samozejm mohli obr-tit na odborov svaz, protoe

nov zkon pomhal sestavo-vat, prezentoval ho u na

podzim a dokonce uskutenilvzkum, podle kterho by 75% obyvatel esk republiky

zkon omezujc prodejndobu ve sttn svtky uvtalo.Do redakce esk televizejsme zaslali nae vyjden kvyslanm reportm. Po-mrn rychle pila reakce odeditele zpravodajstv TZdeka mala. Ten vyvracdojem, e by report bylazmrn zmanipulovan.

Nen rozhodn naim zm-rem jakkoli zlehovat situaciVaich len a koneckonc inelen, tvrd mal. editeltak pipustil, e vppadaktualit a dleitch informa-c v budoucnu pivt spolu-prci snaim svazem. Repor-te si mete pustit od 30.minuty pod nsledujcm od-

kazem:http://bit.ly/161DOJ9

Nov zkon pohledem esk televize

Zdroj:www.c

eskatelevize.c

z/iysilani
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://bit.ly/161DOJ9http://bit.ly/161DOJ9http://bit.ly/161DOJ9http://bit.ly/161DOJ9http://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


43/72


44/72

K

2013| z | . 10, ro I

| str.01| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory | z2013|

Milan Matuk je jednm zvcene deseti tisc zamstnancfirmy TESCO. Pracuje na ma-

naersk pozici vnejvtmeskm skladu v Postin uPrahy. Pestoe by mohl btspokojen a nedlat pro-blmy, rozhodl se pomhatsvm kolegm zcel republi-

ky. Je pedsedou jedn zezkladnch organizac a zro-ve lenem podnikovho v-boru, kter se pravideln sna- zlepovat podmnky vechzamstnanc TESCO. Kadden se setkv smnoha pro-blmy a podnty, kter sesna eit i snejvym ma-nagementem firmy. Tak on

tvrd, e nejvt obt nennezjem veden, ale strachzamstnanc, kter je tlak anonymit. Ta ale eenproblm ztuje.

Krom een konkrtnchpot je hlavnm kolem Mi-lana Matuka kolektivn vy-jednvn. Spolen skolegyz podnikovho vboru se sna-

smanagementem domluvitna zlepen podmnek a nav-en benefit. A protoe

vyjednvn je dlouhodobzleitost pln vzjemnchkompromis, je dleit pinm budovat i vztahys vedenm. Za tu dobu ji

mme s managementemvztahy dobe napojen. Um-me peruit jednn, odejt,trochu se schladit a pak zase

pijt a hledat een, kter jevhodn pro vechny. A letoskolektivn vyjednvn vn-mm hodn pozitivn. tvrdMatuk. Letos se mu totis kolegy podailo vyjednatv prmru 2% naven mezdpro vechny zamstnanceTESCO. A jak nesnze za-mstnanc e nejastji?

Jednm zhlavnch problmje bossing (pozn.: psychickikana v zamstnn, kter sedopout na svm podzenmnadzen pracovnk). Jedn se

teba o zbytenou prci, ikdy u prci dlat nemm.Nucen odpchnout si, ukonitpracovn dobu a vrtit sezdarma zase na pracovit. Jeto pedevm ntlak stednhomanagementu. Dl se prcenavc, kter nen zaplacen, anavc vpodmnkch, kternejsou vhodn jakz bezpenostnch, tak hygie-nickch dvod. vysvtlujeMatuk. Snedodrovnmpracovn doby pak souvistak odprn pestvek. To semnohm nelb, ze strachu seale boj ozvat. J rozumm,nikdo nechce pijt o prci.Dokud ale neekneme dost aneekneme, e potebujemepestvky, na kter mmenrok, tak zamstnavatel

Zamstnancm Tesca vad neplacen pesasy i zkaz nunic

Milan Matuk a pedsedkyn OSPO Renta Burianov

Zd

roj:itesco.cz


45/72

K

2013| z | . 10, ro I

| str.02 | www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory |z 2013|

s tm nic dlat nebude.upesuje Matuk. Prvanonymita ztuje zlepovnkonkrtnch situac. Pokudlovk sdl ty informace abude si za nimi stt, tak vti-nou 80 a 90 procentmz nich umme pomoct. Prvih

je, kdy nkdo pijde, zanenco eit, vstoup do tohomanagement, vstoup do tohoodbory a ten lovk se sthne.Nechce mt problmy a tamuvzneme. Co je patn, pro-toe ztrcme podporu za-mstnanc.

Posledn dobou e vody taknov nazen o zkazu noennunic na obslunch se-cch, napklad u uzenin. Proto Matuk pochopen nem.Co se tk nunic, tak je topro m, a to tak ani nechcict, njak buzerace. Fungo-vali jsme s tm tady x let anikdy to nevadilo a najednou

je z nunic nejvt problmna svt. Jirka af (pozn.:vedouc regionlnho praco-

vit OSPO vOstrav av Olomouci) je proti tomu

hodn zaplen a hodn otom komunikuje

s managementem. J osobnsi km, e kdy to tady fun-govalo a neohroovalo to n-jakm zpsobem zkaznka,

tak nevm, pro to chce vede-n zavdt. Management zasetvrd, e m prvo dlat zm-ny, ale otzka je, pro te.Pro to dv mohlo bt a na-jednou to vad. Zatm to nenjet uzaven a aktivn toeme. dodv Matuk.

Protoe TESCO je nadnrodn

spolenost, kolektivnmu vy-jednvn velice napomhajtak styky se zahraninmikolegy a potenciln jejichnapojen na zahranin ma-nagement. V rmci TESCO takvelice pomh kontakts britskmi kolegy zodborovorganizace USDAW, protoeTESCO pochz prv zVelk

Britnie. Takov setkn seuskutenilo te vsrpnu, kdy

na svaz pijel John Hannet aPaddy Lillis (rozhovor s nimi

najdete na stran 4 a 5). Ajak dojmy si ze setkn odne-sl Milan Matuk? Mn hodnpomohlo, kdy John Hannetekl jedn kolegyni, kter septala na konkrtn problm,e ta stejn situace me btteba vManchesteru. Tytostty se o tolik zase neli.Problmy nemme jen my.

Prv to porovnn zem, jakfungujeme, jak procedury sezavd tm zskvme ped-stih a vme, protoe podobnzmnyse pak pravdpodobnbudou zavdt i u ns.

Milan Matuk je lenem od-bor u nkolik let. Jeho kari-ra zaala tak, jako asi i umnoha jinch. My to mmeasi v rodin. Mon nsk tomu vedla moje maminka,

kter stran rda pomhlidem. J jsem pracoval v Ede-ce (pozn.: nmeck etzecsupermarket) na centrlnmsklad. Tam se zaal rozm-hat bossing a my jsme to cht-li njak eit. Tak jsme zaalihledat monosti a narazilijsme na OSPO. Tak jsme kon-

taktovali Aniku Breindlovou(pozn.: dve vedouc zemn-ho pracovit vst nad La-bem). Shrnula nm nae mo-nosti a Edeka byla prvn, vekter jsme vyjednali prvnkolektivn smlouvu ve vztahuzamstnanec a zamstnavatel.Po pechodu do Tesca jsempak pirozen pokraoval

Milan Matuk ve sv kanceli v Postin


46/72

K

2013| z | . 10, ro I

| str.03| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory | z2013|

jako odbor i tam. Takezatek moj kariry byl ten,

e se ubliovalo lidem, a myjsme chtli pomoc. Jakmileodbory vznikly a udlala seprvn kolektivn smlouva, takse tam pak nastavil njak

Leton ervnov povodnnapchaly mnoho kod. Pes-toe penze nesprav vechno,pokusili jsme se pomoci na-

im lenm, kter velk vodapostihla. Podle Vaich reakcnyn vme, e penze naly svuplatnn. Jsme rdi, e jsmeVm mohli alespo sten

podat pomocnou ruku.

slun d. To byl mj p-chod do odbor.

Pokud se i Vy chcete stt sou-st odbor v Tescu a zlep-ovat podmnky sv i svchkoleg, urit by Vm nemla

Na sklonku przdnin se usku-tenilo dal kolo projektupartnerstveskch a rakous-kch zstupc odbor ze spo-lenosti REWE, kter u nsprovozuje prodejny Billa a

Penny Market. Spoluprces peshraninmi kolegy trvji patnct rok a rozhodnbude pokraovat i do bu-

doucna. Ve dvou dnech ast-nci popsali aktuln situacina svch provozovnch a za-mili se na nejastj pro-blmy. Tmi je jak nrstzkrcench vazk, tak pro-blm se zapotvnm

uniknout internetov strnkatesco-odbory.cz. U brzo ji

pr navc vystd novjaktualizovan verze, ve kternebudou chybt ani rozendiskuzn fra.

pesas. Jednn navtviltak personln editel skupi-ny REWE Johannes Zimmerl,

kter peliv vyslechl podn-ty jak rakouskch, tak es-kch koleg. Velkou kompli-kac pi een jednotlivchobt se stv bohuel takstrach zamstnanc. Timnohdy podaj nvrh

k projednn, ale poslze sesthnou a chtj vystupovatanonymn. Za tto situacebohuel ale nelze podntydostaten pezkoumat ajejich een se tak velmi zt-uje.

Projekt s rakouskmi kolegy pokrauje

Penze zfondu pomohly lenm pokozenm povodnmi

astnci projektu

Ilustran fotografie


47/72

K

2013| z | . 10, ro I

| str.01| www.ospo.cz| www.facebook.com/odbory | 05 | erven 2013|| str.04| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory | z2013|

Situaci v nadnrodnch etz-cch vdy pomh zlepovatkontakt s vym ma-nagementem firmy. Proto je

dleit spolupracovats kolegy ze zahrani, kte

mohou takov vztahy inicio-vat a zlepovat. Vsrpnu seproto uskutenilo setkns odborovmi kolegy zVelkBritnie, kte se o sv zkue-nosti podlili se zamstnanciobchod TESCO. Britsk od-borov organizace USDAW jenejrychleji rostouc organiza-c ve Velk Britnii a dky

britskmu pvodu erveno-modrho obchodu jsou takv pmm kontaktus nadnrodnm vedenm fir-my TESCO. astnkem jed-nn byl generln tajemnkbritskch odbor USDAWJohn Hannet a jeho zstupcePaddy Lillis. Pestoe jejichnvtva byla kvli asovmu

vyten pomrn krtk

(Pozn.: John Hannet je od mi-

nulho podzimu fem celoev-ropskch obchodnch odboruUNI EUROPA Commerce), rdiodpovdli na nkolik otzek.

Jak spolupracujete

s Odborovm svazem pra-

covnk obchodu?

Hannett: Spoluprce je prons velmi dleit, protoeOSPO se tak angauje v sek-toru obchodu. Kdy poslou-chm vai pedsedkyni Ren-tu Burianovou, tak musm

uznat, e elte asto stejnmproblmm jako my. Proto jedleit si naslouchat a po-kouet se ty problmy taktospolen eit. Vedeme pora-dy o tom, co je stejn zde a veVelk Britnii. A kdybysteudlala seznam nejhavjchproblm, myslm, e vobouzemch by to bylo stejn. S

Rentou spolupracujeme

nkolik let a zrovna verajsme se bavili o tom, e bybylo dobr tu spoluprci jetvce prohloubit. e bychom semli spojit i sostatnmi svazy,kter sdruuj zamstnance

Tesca, a ukzat spolenosti, enm na zamstnancch zle.Tak managementy spole-nost sdlej zkuenosti, takei odbory by mly sdlet svznalosti a diskutovat o po-

dobnch problmech.

Jak nejvt problmy tr-

p zamstnance v britskch

obchodech?

Hannett: Problmem je pat-n ekonomika, kter sama osob nut lidi etit a tud seani nezapojovat do odbor,protoe maj strach, e byztratili prci. To ale nen pro-blm jen u ns. Mme aletst. Hodn jsme investovalido kampan a PR, takev souasnosti je n svaz nej-

Je dleit vybudovat dvru mezi firmou a odbory, tvrd Hannet

Zleva Paddy Lillis, John Hannet, Renta Burianov aJosef Suchs Milanem Matukemz Podnikovho vboru OSPO TescoStores
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


48/72


49/72

K

2013| z | . 10, ro I

|Vstnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. fredaktorka: Aneta Bednov, tel: 721 782 171, email: [email protected]. OSPO Vstnk, ronk I., slo 10, vylo 9. z 2013. Msnk.|

|str. 06| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory |z2013|

Nechval dne ped veerem toto ren se bohuel potvrdi-lo tak vsrpnu, kdy se doslo-va anuloval vsledek naehonkolikaletho snaen. Jinkolikrt se svaz snail uvstv platnost zkon o otevracdob obchod ve sttn svt-ky. Po povzbudivm ervno-

vm schvlen zkona v sen-tu ale pila studen sprcha.Kvli rozputn snmovnyschvalovn zkona kon alegislativn koleko si budememuset v blzk dob zopako-vat.

Zkon navrhoval, aby mlyobchody vt ne 200 m2

povinn zaveno celkemsedm sttnch svtk ze dva-ncti. Na tdr den pak mlabt prodejn doba maximlndo dvancti hodin. Nvrh z-kona jsme podpoili video-kampan Pro to nejde i uns? (http://bit.ly/15uqVKk),kterou jsme zamili pede-vm na zkaznky obchod,

abychom jim vysvtlili dlei-tost navrhovanho zkona.Akoli vvoj tedy vypadalnadjn, politick situacebohuel zmnila plny. Proto-e sten schvlen zkonu sentoi odeslali do sn-movny, kter ho ve stanovenlht nedoke kvli sv fak-

tick neexistenci schvlit,kon zkon v koi a ped-choz schvlense anuluje.

Zkon pednesl vsentuFrantiek Bublan, kter esktelevizi potvrdil, e ho znovu

pedstav co nejdve poustanoven nov snmovny.Zanme tedy od zatku.Budeme ale za vs bojovat dla doufme, e zkon za sta-

Dne 1. srpna 2013 nabyla

innosti novela Zkonkuprce publikovan pod .

155/2013 Sb. Obsahem ttonovely je doplnn pravidelopakovn a uzavrn pra-covnch pomr na dobu uri-tou a zkrcen doby odpoin-ku mezi dvma smnami ze12 na 11 hodin. Stejnho dne

bilnj situace u brzo pro-jde.

Jet ped konenm zrue-nm schvalovacho procesu onvrhu zkona vrannm vys-ln esk televize promluvil

sentor Frantiek Bublan.Rozhovor s nm si metespustit pod nsledujcm od-kazem:

http://bit.ly/19eKFPp.

nabylo innosti nazenvldy . 210/2013 Sb., ktermbyla zvena minimln mzda.

Msn stka se zvilaz 8 000 Kna 8 500 K, hodi-nov stka ze 48,10 K na50,60 K. Podrobnj infor-mace budou uvedeny ve

Zpravodaji OSPO, kter vyjdev prbhu z 2013.

Nov zkon o svten otevrac dob se odkld

Zdroj:ceskatelevize.c

z/ivysilani
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://bit.ly/15uqVKkhttp://bit.ly/15uqVKkhttp://bit.ly/15uqVKkhttp://bit.ly/19eKFPphttp://bit.ly/19eKFPphttp://bit.ly/19eKFPphttp://bit.ly/15uqVKkhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


50/72

K

2013|jen |. 11, ro. I

| str.01| www.ospo.cz|www.facebook.com/odbory |jen2013|

Frantiek Kampo je nkoli-kaletm aktivnm lenemodbor. Vede zkladn orga-nizaci ZKD Suice, kter mnejir lenskou zkladnu zevech spotebnch drustevv republice. Na poslednmsvazovm sjezdu vkvtnutohoto roku kandidoval Fran-

tiek Kampona funkci ped-sedy. Pestoe nezvtzil, na-vzal snovou pedsedkynOSPO Rentou Burianovoudlouhodobou spoluprci, kte-r vystila vjeho jmenovnoficilnm poradcem pro spo-tebn drustevnictv.

Vae zkladn organizace

ZKD Suice m nejvce le-n ze spotebnch drustev

v republice. Mte na to n-

jak osvden recept?

To se tko d ct osvdenrecept. U na organizace do-drujeme pravidlo, e slidmise mus jednat slun, frova pokud maj njak problm,

tak jim ho pomoct vyeit. Au jsou to dlouhodob za-mstnanci a nebo ti, co tamjsou krtkou dobu. Ta sp-

nost ale mon svd tak otom, e kdy jsem nastupovaldo tto funkce, tak se lidi pe-svdili, e to, co eknu, takplat. Kdy jsem pebral ZO,

tak hospodaila s financemi245 tisc korun vekerhomajetku, dnes hospodas milionem a pl a byly i roky,kdy byl rozpoet vy. Aledky tomu, e se te zmnilankter daov nazen, takjsme to museli snit, aby-chom se vyvarovali nkterchdaovch povinnost. Uzavelbych to tak, e se sname dtlidem vechno, co meme, ato si myslm, e je ten recept.

Jak oslovujete nov poten-

ciln leny odbor?

Kdy pijmme novho za-mstnance, tak se ho osobnoddlen, co snm sepisujepracovn smlouvu, zept, jest-

li chce bt lenem odbor.Pokud ekne, e ano, je to

jednodu. Pokud se rozhod-ne, e ne, tak na prodejn,kam nastoup, tak za tvrtroku zjist, co odbory dlaj, apodle toho se teba sm pi-

hls. Jin zpsob nboru ne-mme, protoe jsme velkorganizace. Zastupujeme za-

mstnance od Suice a poSokolov, take by bylo urittk, abych jezdil a do Soko-lova nkoho pesvdovat.Ale mme tento systm, kterdocela funguje.

Kolik zamstnanc je u Vs

v odborech?

Z celkovho potu zamst-nanc je u ns asi 80 %v odborech. Je dobr, e jetam i pedseda drustva aekonomick editel, msto-pedseda drustva, kte anipo revoluci z odbor nevy-stoupili a zstali leny dod-

neka.

V nadnrodn spolenosti bych pracovat nechtl, tvrd Kampo

Frantiek Kampo na VI. dnm sjezdu OSPO


51/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


Jak je podle Vs hlavn

rozdl prce ve spotebnm

drustvu a nadnrodn spo-

lenosti?

Pokud lovk pracujev jednot, tak tam je stanove-n pracovn doba. Jednozna-n. Bu na smny, nebo nazkrcen vazky. Mme40hodinov pracovn tden.Kdy se pracuje na smny, takkdy to popu podle sv pro-vozovny, tak tam zan prvn

smna od 5 do 12 hodin adruh od 12 do 18 hodin. Ji-nak soboty a nedle jsou navelkch prodejnch taky pra-covn. Jet jsme ale nezavedliten postup, kter pouvajnadnrodn etzce. Toti emaj zamstnance, kte ekajna telefonu. Pokud je pika,tak mus bt na pracoviti

pln stav. Kdy nen pika,tak zamstnance navc pust

dom a vppad poteby jezavolaj, aby nastoupili. Co u

ns je zhlediska dojdn liddocela tk zavst, i kdy upozoruji tendence, e by se tosnad nkde mlo zat dlat.Ale zamstnavatel by si mluvdomit, e i kdy nen tapika, tak stejn mus fungo-vat obslun sek a pokladny.Ale pak zase nemte, kdo bydoploval zbo do prodejny.

Chtl byste si nkdy vy-

zkouet prci vnadnrodn

spolenosti?

Pracoval bych tam tehdy, po-

kud by nadnrodn spole-nosti respektovaly zkonytto zem. J se domnvm, eetzce neakceptuj prvnnormy tohoto sttu, co je

obrovsk chyba. A nen nadnimi dostaten dohled. Ma-naei, kter najmou zeskrepubliky, se chovaj ke svmlidem daleko h, ne kdybysem piel njak manaerteba zNmecka. J si myslm,e zahranin odbory jsouvelice siln a zpsob, jak sejedn slidmi v obchod u ns

a u nich, to je bohuel mar-kantn rozdl. Take dky to-mu bych to zkouet nechtl.Mm kolegyn, kterv nadnrodnch spolenos-tech pracovaly a odely, azamstnvm je teba kon-krtn na sv provozovn.

Zamstnance nadnrodnch

spolenost asto trp i-kana, nebo zmnn poru-

ovn zkon. Ve spoteb-

nch drustvech se ale tyto

problmy objevuj velmizdka. Pro se tedy dru-

stevnci teba u Vs tak

hojn hls do odbor?

Na to je tk odpov. Dru-stva jsou tu u njakou dobu.Vyvj se po roce 1945 po-stupn a do dnen doby.Zamstnanci jsou tam u nanco zvykl, e se tam vdypro n nco dlalo. Po roce1989 sem piel jin subjekt,a to nadnrodn spolenosti.A tam jsou pro n tyto, prodrustevnky normln, vci,neakceptovateln, nepedsta-viteln. Oni nechtj, aby sezamstnanci sluovali. Proto-e jak se zanou lidi sluovat,tak si zamstnavatel mysl ato je mj nzor e snimibudou problmy. Ale j tvr-dm: Me bt sebelep ge-nerl, kdy m patn vojsko,bitvu prohraje. A me btsebelep vojsko, kdy budepatn generl, prohraje tak.A j si myslm, e a je to nad-nrodn spolenost, nebodrustvo, tak lidi by se mlisejt s vedenm a ct si vcipro i proti. A na tom se muspostavit cel chod toho pod-niku. A pokud si to vedenuvdom, tak to tomu podnikumus jen prospt. Aby se tenpodnik rozvjel, el dopedu aml dobr vsledky.

S jakmi problmy za Vmi

tedy zamstnanci nejastjichod?

Frantiek Kampo a RentaBurianov


52/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


Abych pravdu ekl, my jsmeasi vjimka. My tch probl-

m ani moc nemme. Ale nej-vtm problmem je asimzdov otzka. To je stleaktuln. Ale my se snamevyjednat s drustvem ty nej-lep platov podmnky, oem svd i to, e letos roz-hodlo veden drustva, evem zv mzdu o 2 procen-ta. Nekm, e je to moc, ale

aspo nco, zaplapnbh,jak se k. Je tady vidt, e iveden m zjem, aby podnikfungoval, aby si lidi vydlali,protoe jim se to zase vrtjinak.

Take ikanu na pracoviti

obvykle neete?

Zatm jsem tento problm

neml, tak doufm, e ho aniv budoucnu mtnebudu.

Jak spolupracujete

s odborovou centrlou v

Praze?

S regionlnm pracovnkem,pan Hlinkovou, se setkvmemyslm tak jednou za pl ro-ku v Plzni. Obas tak onanavtv vSuici m.S centrlou pak spolupracu-jeme dle poteby. Pokud ne-mme problm, tak pro?Meme se navtvit, ale po-kud nejsou problmy, taknevidm dvod, abych zby-ten nkoho zatoval. Pro-toe vm, e m sv prce dosta vm, e jsou pote sp te-

ba jinde. Mon e od tohotodne bude vechno malinkojinak a budeme se setkvatastji. Ale to uke as.

Jak dopady bude mt Vae

jmenovn poradcem ped-

sedkyn?

My jsme zatm mli krtkoudobu na to si ve ujasnit. Bylomi tedy eeno, e pokud sebudu moct zastnit nkte-rch jednn, teba Vkonn-ho vboru nebo vyjednvnohledn drustev, jestli buduochotn na to jednn pijet,tak by to bylo dobr. Tak jsem

pislbil, e pokud bude as,tak pijedu sradost. Pro ne,ale zle to na ase. J jsemneuvolnn pedseda odbor,pracuji jako vedouc prodejny,take toho volnho asu mocnen. Ale pokud budu moct,s radost pijedu a pomu,pokud budu znt een. Jmyslm, e za 37 let

v drustvu jsem njak zku-

enosti zskal, tak snad bychmohl pomoct k njakmueen.

Po volb novho veden

jet na sjezdu pedsedky-

n Renta Burianov slbila,

e jej prvn cesta povede za

Vmi do Suice. Dodrela

tento slib?

Skuten, prvn cesta panpedsedkyn vedla do Suice.Pijeli spanem mstopedse-dou Pospilem. Vykali jsmesi urit vci, j to vzal zesvho pohledu a pak jsem

vyslechl nzor pan pedsed-kyn Burianov. Vnkterchvcech jsme se shodli,v nkterch ne. Ale mu ct,e u po dnenm jednn lidvtaj, jak se ta spoluprcerozvj a vid, e ta schzkabyla k nemu dobr a e toprosplo vzjemnm vzta-hm.

Dkuji Vm za rozhovor.

Frantiek Kampo promlouv na Plnu Sekce SD


53/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


eskomoravsk konfederaceodborovch svaz 16. zuveejnila tzv. Vzkaz MKOSvld a politikm. Vzva jeurena budoucm politickmfunkcionm, kte vzejdouz pedasnch jnovch vo-leb. Konfederace

v dokumentu zpochybujereformy, kter zavedla ped-choz vlda Petra Nease, aodvolv se na to, e vtinareforem byla prosazena jen

silou kehk parlamentnvtiny, byla zpravidla dopra-covna pod tlakem lobbistic-kch skupin, je sleduj svdl cle, nikoli zjmy spole-nosti. MKOS mezi hlavnpoadavky zaadila mimo

Pedn zkuenost zvedensocilnho dialogu bylo hlav-nm clem vzdlvacho pro-jektu rakouskch koleg, kte-

rse zamil na nov a kan-

jin obnoven socilnho dia-logu mezi vldou, odbory azamstnavateli, zruen II.pile penzijn reformy nebopovinn zaveden registra-nch pokladen. Zrove chceprosadit Nrodn pln boje

didtsk zem Evropsk unie.V roli zkuenjch tutorzde krom Rakuan byli takzstupci esk republiky,

Slovenska a Maarska. Ti se

proti korupci a Nrodn plnboje proti nezamstnanosti,chudob a prekerizaci prce.Pln znn vzvy naleznete vPDF souboru zde:

http://bit.ly/1f4NEhx

s potenm podlili o svzkuenosti sodborovmi ko-legy z Turecka, Chorvatska,

Rumunska, nebo Slovinska,

kde kolektivn vyjednvn asociln dialog nem jet

pli vybudovanou tradici.Pestoe projekt ji skonil,v plnu je brourka, kterbude souborem zskanchinformac o socilnm dialogu.Publikace by mla bt hotovdo vnoc. Po jejm zveejnnVm ji nabdneme na naichfacebookovch i webovchstrnkch kvolnmu staen.

Odborov centrla vydala poselstv pro budouc vldu

Sociln dialog jako podmnka spnho vstupu do Evropy

Zdroj:cmkos.cz

Zstupci GPA-djp, Friedrich Ebert Stiftung a tureckch odbor
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://bit.ly/1f4NEhxhttp://bit.ly/1f4NEhxhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


54/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


Zstupci spotebnch dru-stev z cel republiky se 17.z seli na prask centrleOSPO. Konalo se zde totiplnum Sekce spotebnchdrustev, kter mlo za kol

zmapovat aktuln problmya vyjdit se ke spoluprcis centrlou. Na zatku zase-dn tak pedsedkyn svazuocenila nejlep drustva pod-le potu len.Na prvnm mst se svelkmnskokem umstila zkladnorganizace ZKD (Zpadoeskkonzumn drustvo) Suices pedsedou FrantikemKampoem. Na dalch ms-tech nsledovaly zkladnorganizace SD (spotebndrustvo) Hoovice, Hlinsko,Boskovice, Vsetn, Mikulov,Tachov, Konzum st nadOrlic, SD Volyn a MoravskKrumlov. Ocenn pedsedovzskali pamten plaketu.

Protoe Frantiek Kampovede nejspnj zkladn

organizaci SD a za svou nko-likaletou praxi zskal mnohozkuenost, rozhodla se ped-sedkyn OSPO Renta Buria-nov, e jej jmenuje svmoficilnm poradcem pro spo-

tebn drustevnictv. Po vo-du do jednn promluvil hostplna pedseda eskch amoravskch spotebnchdrustev a prezident Svazuobchodu a cestovnho ruchuZdenk Juraka. Vyjdil na-pklad zklamn nad jedn-nm Tripartity, kter opako-van jednala o povinnm za-

veden registranch pokla-den. Akoli se toti zstupciodbor i zamstnavatelshodli na nutnosti jejich pou-

vn, vlda nvrh podleJuraky arogantnm zpso-

bem smetla ze stolu. Soustjednn bylo tak legislativnoknko, ve kterm prvnporadci svazu pedstaviliastnkm dleit zmnyzkon. Napklad noveluzkonku prce. Ta upravujeodpoinek mezi dvma sm-nami v rmci 24 hodin sni-uje ho zpvodnch 12 na 11

Svaz ocenil deset nejlepch spotebnch drustev

Zleva mstopedseda Sekce SD Miloslav Klma, pedsedkyn sekce SD Jitka Glov, pedsedkyn OSPO Renta Burianov aedseda ZO ZKD Suice Frantiek Kam o


55/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


hodin. Zvila se tak mini-mln mzda na 8500 korun

msn. Probh tak sezna-movn se s novm oban-skm zkonkem, kter byml nabt innosti od lednaptho roku. Na zvr zase-dn nsledoval tak krtkworkshop ve skupinch, dkyktermu si mli astnciz rznch mst republiky vy-mnit zkuenosti a definovat

konkrtn problmy.

St se m ctt, mld br-nit. tak zn jedno star n-meck pslov, kter pesnvystihuje cl nov vznikl stmladch zstupc obchodnic-

kch odbor. Prvn setknskupiny sloen zech, Slo-vk, Maar, Polk, Raku-an a Nmc se uskutenilozatkem z. Jednmz hlavnch cl st prozatm-n nazvan CEYTUN (CentralEurope Youth Trade Union

Network) je vt zapojenmladch lid do vedoucch

funkc i do odbor obecn.Skupinu tvo mlad zstupciodbor ze zmnnch zem, ukterch se pedpokld, ebudou mt vnsledujcchletech ve sv zemi stoupajcvliv na podobu odborovchorganizac.

Vsledky potvrdily pomrnklidn vztahy svedenm jed-

not, kter zachovvaj stlbenefity pro zamstnance,kter tak dodruj. Velkmspchem je podle astnkzaloen odborov organizacev Pardubicch, kde pr vedendrustva jednn se zstupciodbor pli naklonno ne-bylo a situace tam pr pipo-mnala stav v nadnrodnch

kolem prvnho setkn bylovymezit postaven a funkcest mladch stedoevrop-skch odbor a seznmit se

s kolegy, se ktermi se napravidelnch setknch budoudvakrt do roka vdat. Mezihlavn vytyen cle st pati-lo napklad zatraktivnnimage odbor, zlepen prcePR a mezinrodn pedvnzkuenost. esko-slovenskskupina pak pila snpademna vytvoen programu Vy-

chovej si svho nsledovnka.

spolenostech. Setkn plnaobecn pak astnci velice

kvitovali, zvlt dky mo-nosti sdlet zkuenostis ostatnmi. Fotografie z jed-nn naleznete na naemfacebooku, nebo tak pmopod odkazem zde:

http://on.fb.me/16EvAtR

Program by ml za cl po-vzbudit vedouc pedstavitelejednotlivch odborovch sva-z, aby na sv dleit jedn-

n zvali tak sv mlad kole-gy, kte tak mohou zskatmnoho zkuenost a zskatlep motivaci pro pokrao-vn prce vodborech. Setk-vn mladch odbor sekon pod patronac NadaceFriedricha Eberta. Dal koloprojektu, kter se pravdpo-dobn zam na zlepen

prezentace odbor, se usku-ten vlednu ptho roku.

Evropsk s mladch se pokus zlepit image odbor

st esko-slovensk pracovn skupiny

Zdroj:fes.de
http://www.ospo.cz/http://www.ospo.cz/http://www.facebook.com/odboryhttp://www.facebook.com/odboryhttp://on.fb.me/16EvAtRhttp://on.fb.me/16EvAtRhttp://on.fb.me/16EvAtRhttp://www.facebook.com/odboryhttp://www.ospo.cz/


56/72

K

2013|jen |. 11, ro. I


Diskriminace m rzn podo-by. V posledn dob bv as-to viditeln ta rasov. Co sete vky mzdy, mluv sezase o diskriminaci pohlav.Popr

vestniky ospo 2013 komplet

Documents