vestnik ospo kveten 2014
DESCRIPTION
Vestnik Odboroveho svazu pracovniku obchoduTRANSCRIPT
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.01 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
Tm ihned po svm zvolen
ekl, e odbory jsou podle nj
sexy. Nejen tmto sdlenm
rozpoutal znan mediln
zjem o odborovou tematiku.
Jednm z jeho cl je tak za-
traktivnit odbory a ukzat
vce prci jednotlivch svaz.
Josefa Stedulu na VI. Sjezdu
eskomoravsk konfederace
odborovch svaz zvolili de-
legti novm pedsedou. U
druh den v jeho nov funkci
vznikl nsledujc rozhovor.
Jak jste se stal lenem od-
bor?
Letos to bude 25 let. Pinou
mho vstupu do odbor byly
listopadov udlosti. J jsem
v t dob pracoval ve Vtko-
vickch elezrnch a byl
jsem tam zamstnancem na
vlcovac trati. Kdy zaaly
v Praze revolun udlosti, tak
se u ns poslouchala pravi-
deln Svobodn Evropa. Taky
jsem byl na Vysok kole b-
sk, kde jsme si vyzvedli tis-
koviny, kter jsme potom
ili ve firm, a tak to vlastn
vechno zaalo. Ve firm ns
veden lkalo a vyzvalo
k tomu, abychom li na de-
monstraci proti studentm.
To jsem odmtl. Pak se to po-
stupn petvelo, a jsme
pomhali ve firm pi stvce a
taky jsme nsledn petveli
odborovou organizaci. N-
sledn jsme uspodali konfe-
renci a na t probhly prvn
porevolun volby. A tam jsem
se stal uvolnnm mstoped-
sedou. Tak zaala m odboro-
v karira.
Pro jste se rozhodl kandi-
dovat na pedsedu konfe-
derace?
To rozhodovn bylo opravdu
velmi tk. Byl jsem v ele
odborovho svazu (pozn. KO-
VO), kter lze povaovat za
spn. Samozejm m
lkalo bt v pohodln situaci
a nijak se nestresovat. Pi tom
rozhodovn byla dleitm
pedpokladem podpora. lo-
vk si tak mus uvdomit, e
to me zmnit i mj sou-
krom ivot. Take nakonec
jsem ekl, e jestli mm mo-
nost pispt k tomu, aby kon-
federace byla vnmna pozi-
tivn, a pokud tu podporu
budu mt, tak to zkusm. Tak
jsem se samozejm radil
doma, protoe bez toho do-
mcho zzem to opravdu
nejde.
Na sjezdu jste vznesl pn,
aby konfederace byla jako
dobe fungujc orchestr.
Jak toho chcete doshnout?
J bych chtl dokzat sm
sob a zejmna kolegm, e
toho, koho volili, mon ani
tolik neznali. Je rozdl znt se
jen z jednn orgn, kde se
ne vdy e jen pozitivn vci.
Ten fungujc orchestr mus
mt i fungujc zzem, to
znamen fungujc zamst-
nance konfederace. A taky je
nutn, aby si konfederace
dokzala vdy uvdomit, e je
tady proto, e si to pej odbo-
rov svazy a e jsme jejich
sluebnkem. To se tk i m
a len veden. Bych rd, aby
fungovala dobr souhra
Chci vce propagovat dobrou prci odbor, tvrd Stedula
Zleva pedseda MKOS Josef Stedula s premirem Bohuslavem Sobotkou
Zd
roj:
fa
ceb
oo
k.c
om
/cm
ko
s
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.02 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
s odborovmi svazy. Proto
jsem se u pedbn do-
mlouval s nktermi pedse-
dy odborovch svaz, e bych
je rd navtvil. Rd bych se i
podval do bnho ivota
len. Ve vaem ppad bych
se rd seel s pokladnmi, ale i
s lidmi z cel sfry obchodu.
Myslm, e to me pomoci i
tomu, abychom vcem lpe
rozumli. Musme bt schopni
pochopit teba i to, e tak
zamstnanec obchodu m
prvo na odpoinek. Take
teba i ten v poadavek na
volno ve dnech nkterch
svtk podporuji.
Jak konkrtn kroky pl-
nujete, aby ten orchestr
opravdu dobe fungoval?
Mm za sebou prvn pracovn
den a zan ten druh, take
nemu ct, e vechno je
naplnno. Ale stihli jsme u
eit otzku dlby kompeten-
c mezi leny veden, eili
jsme ppravu prvn mimo-
dn Rady pedsed MKOS,
i nkter technick vci, ale
tak u jsme eili sporu
nklad. Tak jsme se bavili o
tom, e bychom se rdi vrtili
k monosti organizovn
vzdlvn pro leny odboro-
vch svaz, pokud o to budou
stt. U jsme tak u spustili
na facebooku kampa na
uvdomn si vhod lenstv
v odborech. Tak mme n-
vrh novho loga a chtli by-
chom odstartovat novou vi-
zualizaci MKOS.
Chcete tak zatraktivnit
odbory. Mte u npad, jak
toho doshnout?
J bych byl rd, kdyby se nm
podailo dostat vce do po-
ped odborov svazy. Proto-
e napklad Odborov svaz
hasi m leny, kte kado-
denn riskuj svj ivot pro
jin. Myslm si, e je dobr si
uvdomit, e i tam psob
odbori a odborky a mys-
lm si, e je dobr zviditelnit,
e i tyto lidi zastupujeme.
Nebo napklad poukzat na
nejznmj odborovou cenu
v esk republice - cenu Th-
lii. Vydv ji hereck asociace
v ele se skvlm dabrem
Jim Hromadou, ale tak
s lidmi, kte v asociaci jsou,
co je teba Ta Medveck,
nebo Ondej Vetch a Miro-
slav Tborsk. To jsou pi-
kov herci. A mlokdo v, e se
angauj v odborech. Tch
monost ke zviditelnn toho,
kdo je odbor a e se za to
nestyd, je mnoho. J se za
lenstv v odborech v dnm
ppad nestydm a udlm
vechno proto, abych tu dob-
rou prci odbor, tedy svaz,
kte jsou leny MKOS, co
nejvce dostal do povdom
veejnosti.
V devadestch letech jste
spoluzakldal Radu mla-
dch MKOS. Jak chcete do
svch pln zapojit prv
mlad?
J se chci s Radou mladch
sejt a rd bych si promluvil,
jak jsou jejich monosti. D-
leit na mladch je to, e
vd, co chtj. To nemus bt
vdy v souladu s nzorem
MKOS, ale chtl bych, aby
byli dostaten sebevdom a
mli tma, se kterm by chtli
prorazit. Protoe teba otzka
mladch rodin a monost, jak
mou mlad vbec nastarto-
vat svj rodinn a pracovn
ivot, to jsou logicky tmata,
kter by mohla oslovit. Ale
zrove je nutn, aby byla
podpora prv i od mladch
Nvrh novho loga a vizualizace MKOS
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.03 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
odbor. Nebudu slibovat, e
budu pomocnou rukou v tom
smyslu nkoho za tu ruku
vodit, to vbec ne. Protoe
vm, e jsou tam lenov vel-
mi sebevdom mlad lid a
tm se na to, jak se sejdeme.
Jak chcete spolupracovat
s jednotlivmi svazy?
Budu uvaovat o tom, jak za-
pojit do programu Rady ped-
sed pravideln informace
z jednotlivch svaz, protoe
to tam dosud chyb. Chtl
bych vytvoit njak systm
zptn vazby, abychom mohli
rychle reagovat na ppadn
problmy. Chtl bych mt
pmou interakci, ony se ty
tmata nabzej velice rychle.
Te napklad pprava stt-
nho rozpotu, dle otzka
zdravotnictv, otzka kolstv,
ale tak napklad pijmn
nvrhu zkona, kter omez
pracovn dobu o svtcch ve
vaem sektoru. Opravdu bych
chtl, aby konfederace ila
s odborovmi svazy. To bude
chvli trvat, ne si takov sys-
tm vytvome, ale ten dvod
je jednoznan. Aby se svazy
ve sv vlastn organizaci ctily
dobe, aby vdly, e vnm-
me jejich problmy.
Jak je V nzor na situaci
kolem vstupu firmy Ama-
zon na esk trh? Jak se
dvte na prohlen vldy,
kter tento vstup podporu-
je?
V tomto ppad politici v-
bec nev, co in. Vbec ne-
chpu, pro me nkdo tm-
to silnm zpsobem za tako-
vou firmu pldovat. Chpu
otzku zajiovn pracovnch
mst. Ale vdy oni ani nev,
e ta stl pracovn msta,
tch bude velmi mlo. Tato
firma si zakld na agentur-
nm zamstnvn. Zisky, kte-
r z tto innosti vytvo, tak
st zstanou v esk repub-
lice, a e ty zisky jsou velk. A
me to tak znamenat ztrtu
nkterch pracovnch mst
v R, to by si tak politici mli
uvdomit. Nechpu tu nepro-
zravost, a proto jsem byl rd,
e jsem mohl pispt k tomu,
aby se veden Odborovho
svazu pracovnk obchodu
mohlo sejt s ministrem pr-
myslu a obchodu. Tak jsem
hovoil s nktermi politiky,
aby pestali s touto extrmn
podporou, protoe jsou jin
firmy mon daleko cennj
pro vznik pracovnch mst.
Spe bychom mli klst
podmnky, ktermi bychom
mohli kontrolovat, aby se
tady tato firma nechovala
k zamstnancm tak, jak jsme
o tom slyeli v Nmecku. Jestli
vlda toto neum zabezpeit,
tak by pchod Amazonu mohl
spe pinst R hodn sta-
rost a zejmna tm zamst-
nancm, co tam budou pso-
bit. Take j stojm jedno-
znan na stran argument
Odborovho svazu pracovn-
k obchodu, protoe si mys-
lm, e tu situaci zn velmi
dobe a politici by tomu mli
vit a nemli by nad tm spe-
kulovat a nemli by se tvit,
e jim kazme dobr obd,
protoe v tomto ppad to
vypad spe na velmi pat-
nou celodenn stravu.
Josef Stedula se narodil 12. listopa-
du 1967. Absolvoval Stedn pr-
myslovou kolu strojnickou v Opa-
v. V letech 1990 a 1993 byl msto-
pedsedou zkladn organizace Od-
borovho svazu KOVO Vtkovice -
zvod 2 (dnes EVRAZ Vtkovice Steel). V roce 1993 se stal
mstopedsedou Odborovho svazu OS KOVO a od roku 2005
psobil jako pedseda Odborovho svazu KOVO. Mimo jin je
tak lenem Rady MKOS, lenem odborov delegace v tri-
partit, lenem pedstavenstva Majetkov, sprvn a delimi-
tan unie odborovch svaz nebo lenem Vkonnho vboru
industriAll Europe a Vkonnho vboru industriAll Global.
Videovzkaz novho pedsedy lenm OSPO naleznete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=05KC_nGCxZ4
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.04 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
Opakuje se stejn situace jako
v loskm roce. Sentoi v
prvnm ten schvlili zkon,
kter upravuje otevrac dobu
obchod ve sttn svtky. U
pt rok by tak mohlo po-
vinn zstat zaveno o sedmi
svtcch ze dvancti. Kon-
krtn 1. ledna, na Velikono-
n pondl, 8. kvtna, 28. z,
28. jna a 25. a 26. prosince.
Na tdr den svaz navrhuje
omezit otevrac dobu maxi-
mln do 12 hodin. Nyn mus
zkon projt jet druhm
sentnm tenm a pot o nm
bude hlasovat jet Poslanec-
k snmovna a podpoit ho
mus prezident. Kodifikaci
svten otevrac doby ob-
chod se OSPO snailo prosa-
dit u loni. Tehdy zkon pro-
el Sentem, ale Poslaneck
snmovna ho kvli svmu
rozputn nestihla projednat
vas a pedchoz schvlen se
tak anulovalo. Svaz zaal z-
kon znovu pipomnat
v pedvnonm obdob 2013,
kdy tak upodal tiskovou
konferenci, kter se zastnil
i sentor Frantiek Bublan,
kter zkon v Sentu ped-
kldal. Tehdy opt zkon
velice zaujal mdia, kter se
tto problematice pomrn
zna-n vnovala. Nyn po
optovnm schvlen Sen-
tem pedstavila esk televi-
ze v reporti dokonce v-
sledky vzkumu, kter se
zamil na to, jak zkon pi-
jm bn populace. Podle
tohoto przkumu spolenosti
KPMG by prmrn 82 pro-
centm lid obchody zaven
o svtcch nevadily. O schv-
len zkona informovala es-
k televize 23. dubna. Zznam
naleznete zde:
http://bit.ly/RNMKz3
Zkon o svten otevrac dob schvlili v prvnm ten sentoi
Benefitn portl pro leny
odbor Odbory Plus oslav
v ervnu druh narozeniny.
Necelch 18 tisc zaregistro-
vanch len programu u
tak mohlo dky slevovm na-
bdkm uetit a 140 milion
korun.
Mezi nejvyuvanj vhodu
programu pat nabdka b-
nho
nho tu u Equa bank s bonusem 500 korun, kterou aktivn vyuv vce jak polovina zaregis-
trovanch len. Dal vhody se tkaj mnoha produkt od knih, pojitn nebo mas a
k pobytm a zjezdm. Prv ty bvaj tak obvyklm doplkem letn a zimn sekce slev v lt
k moi, v zim na hory. Nejnovjm obchodnm partnerem programu je firma Opel. V rmci tto
spoluprce maj registrovan lenov tohoto programu a jejich rodinn pslunci monost vyu-
t irok nabdky modelov ady automobil znaky Opel a zakoupit si automobil se slevou 10 -
29 %. uvedla projektov manaerka portlu Odbory Plus Dana ern.
Soust programu je tak blog, na kterm jsou krom aktualit i avza o spoluprci s novmi
partnery. Velmi populrnmi se staly tak lnky o finann gramotnosti, kter vznikaj ve spolu-
prci s eskou bankovn asociac.
Portl Odboryplus.cz slav a nabz nov slevy
Zd
roj:
od
bo
ryp
lus.
cz
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.05 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
226 delegt z celkem 29
odborovch svaz si na VI.
Sjezdu MKOS vybralo, kdo je
pro n nejvhodnjm vdcem
pro nsledujc tylet obdo-
b. Krom novho veden od-
hlasovali delegti tak nov
Statut a Program MKOS.
Prvn den sjezdu zaal slav-
nostnm zahjenm, kterm
provzeli lenov Rady mla-
dch Aneta Bednov a Jan
Horeck. Pedstavili estn
hosty a nsledn pedali slovo
nkolika z nich. Na Sjezdu tak
promluvil napklad pedseda
Sentu Milan tch, ministry-
n prce a socilnch vc
Michaela Marksov-
Tominov, europoslanec Ri-
chard Falbr nebo bval
pedseda konfederace Jaro-
slav Zavadil. vodn slovo
patilo tak dosavadnmu
nejvymu pedstaviteli
MKOS 1. mstopedsedovi
Vclavu Pclovi.
Po slavnostn sti nsledova-
la st pracovn. Delegti zvo-
lili sjezdov pedsednictvo,
schvlili program sjezdu a
volebn a jednac d. Nsle-
dovalo tak hlasovn o slo-
en jednotlivch komis. Pot
byly pedstaveny vron
zprvy o innosti konfedera-
ce, o hospodaen a tak zpr-
va Revizn komise MKOS. Po
obd nsledovala diskuse
k pedloenm zprvm, na
kterou navazovala diskuse o
nvrzch zmny Statutu
MKOS, kter se kvli navr-
hovanm zmnm mrn pro-
thla nad rmec programu.
Pak ji pila na adu asi nej-
dleitj st prvnho dne
sjezdu. Nejprve se krtce
pedstavili kandidti na ped-
sedu eskomoravsk konfe-
derace odborovch svaz
Vclav Pcl a Josef Stedula.
Nsledovaly volby a stn
hlas. Delegti nadpolovin
vtinou zvolili novm vd-
cem odborov centrly Josefa
Sedulu. Pot se pedstavili
kandidti na mstopedsedu:
Vclav Pcl, Vt Samek a Radka
Sokolov. Souasn
s mstopedsedy delegti voli-
li tak leny Revizn komise
MKOS. Z hlasovn vyli v-
tzn Vt Samek a Radka So-
kolov.
Druh den sjezdu se zamil
pevn na formovn Pro-
gramu MKOS pro obdob let
2014 a 2018. Jednn navt-
vil tak prezident esk re-
publiky Milo Zeman a ped-
seda vldy Bohuslav Sobotka.
Po pijet rezoluce a schvlen
usnesen sjezdu jednac den
zakonil nov zvolen ped-
seda MKOS. Ten podkoval
zamstnancm konfederace
za zajitn sjezdu a
s odkazem na svoji kandidt-
skou promluvu ujistil zstup-
ce svaz, e se bude opravdu
snait, aby konfederace fun-
govala jako dobe znjc or-
chestr.
Fotografie ze sjezdu naleznete
na naich www strnkch a
ve fotogalerii MKOS zde:
http://bit.ly/1fKZu4c Podvat
se mete tak na videa:
http://bit.ly/1kNBdct
Delegti Sjezdu MKOS zvolili nov veden konfederace
Delegace OSPO na VI. Sjezdu MKOS
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.06| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
Pedstaven kandidt na
msto novho mstopedsedy
svazu bylo jednm z hlavnch
bod programu jarnho zase-
dn Vkonnho vboru
OSPO. Krom toho projedn-
vali lenov vboru 6. kvtna
tak pravideln a provozn
tmata.
vodem jednn pedstavila
pedsedkyn svazu Renta
Burianov zvry VI. Sjezdu
eskomoravsk konfederace
odborovch svaz, ze kterho
vzelo tak nov veden. Pot
u nsledovaly informace o
stavu nemovitost v majetku
OSPO a informace o erpn
rozpotu. Po schvlen nvrhu
plnu prce prvn oddlen
podalo informace o poskyto-
vn poradentstv
v pracovnprvn a sociln
oblasti. astnci tak odsou-
hlasili drobnou zmnu stanov,
kter je upravuje tak, aby byly
v souladu s novm Oban-
skm zkonkem. Regionln
zamstnanci OSPO pak se-
znmili ostatn se situac ve
svch oblastech. Nsledovaly
tak informace ze Sekce spo-
tebnch drustev a Sekce
nadnrodnch spolenost,
kter pednesla pedsedkyn
Sekce SD Jitka Glov a ped-
seda Sekce NNS Ji Skivan.
Organizan oddlen pak
poskytlo data ohledn potu
odborovch organizac a v-
bru lenskch pspvk.
Po obd nsledovalo ped-
staven kandidt na novho
mstopedsedu svazu (o d-
vodech odchodu souasnho
mstopedsedy Pavla Pospi-
la jste se mohli dost
v minulm sle). Kandidti
byli ti a postupn se ped-
stavili lenm Vkonnho
vboru v abecednm poad
nejprve rka Hirov, po n
Blaena Hlinkov a nakonec
Miroslav Kosina. Kad
z kandidt ml pak odpov-
dt na srii stejnch otzek,
se ktermi se bhem dosa-
vadnho ronho volebnho
obdob setkala pedsedkyn a
mstopedsedkyn svazu.
Jako posledn st seznmen
s kandidty se kad ptom-
n mohl zeptat na jednu otz-
ku. Volba novho mstoped-
sedy se uskuten na mimo-
dnm jednn Vkonnho
vboru 12. ervna tohoto ro-
ku.
Vkonn vbor eil rozpoet i kandidty na mstopedsedu svazu
Vce fotografi z jednn naleznete na naem facebooku a www strnkch
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.07 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
Ji za nkolik dn 23. a 24.
kvtna se uskuten volby
zstupc do Evropskho par-
lamentu. Mnoz tyto volby
nepovauj za dleit, proto-
e si mysl, e nemaj na es-
kou republiku tm dn
vliv. To je ale velk omyl. Ev-
ropsk legislativa ovlivuje
tak esk zkony a zstupci
esk republiky v Bruselu
bvaj v zahranin politice
jedni z nejviditelnjch re-
prezentant naeho sttu.
Eurovolby maj smysl. Dky
schopnm eskm poslancm
v parlamentu mme mnohdy
monost v Evrop upozornit
na problmy, kter trp es-
kou republiku a lokln se
zdaj bt neeiteln.
Informace o volbch do Ev-
ropskho parlamentu ale i
celkov o Evropsk unii m-
ete najt na nkolika uite-
nch strnkch. Zkladn da-
je dobe poskytne napklad
oficiln strnka Evropsk
unie www.europa.eu. Pmo
eurovolbm se pak vnuje
portl
www.elections2014.eu, kde
naleznete i souasn europo-
slance za jednotliv zem a
strany, kter v Evropskm
parlamentu psob. Velice
zajmav jsou tak infografiky
nejen k tmatu voleb, ale na-
pklad i sloen vrobk:
http://bit.ly/1ay6J6c
Eurovolby se bl
Zd
roj:
ele
ctio
ns2
01
4.e
u
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
| str.08 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | kvten 2014|
| |
Extrmnmi podmnkami
me bt napklad prce,
kde teplota dosahuje -20 C
a vce. V podmnkch
obchodu to jsou pedevm
mrazc jednotky.
Mezi chladov stresory
adme studenou vodu
a vzduch.
A co na to prvn pedpi-
sy, konkrtn NAZEN
VLDY ze dne 12. prosince
2007, kterm se stanov
podmnky ochrany zdrav
pi prci ve znn nazen
vldy . 68/2010 Sb.,
. 93/2012 Sb. a . 9/2013
Sb., kter opaten na
ochranu zdrav pi zti
chladem stanov:
7 Minimln opaten k
ochran zdrav, bli hy-
gienick poadavky na
pracovit
(1) Pokud udrovan ope-rativn nebo vsledn tep-lota jako technologick poadavek nebo korigova-n teplota vzduchu na pra-coviti poklesne pod 10 C, mus bt zamstnanec vy-baven pracovnm od-vem, kter mus mt takov tepeln izolan vlastnosti, kter postauj k zajitn tepeln neutrlnch podm-nek lidskho organi-
zmu vyjdench teplotou vnitnho prosted organi-zmu 36 a 37 C. Pi pokle-su teploty vzduchu na pra-coviti na 4 C a ni mus bt zamstnanec vybaven tak rukavicemi a pra-covn obuv chrnc ped chladem.
Pro stanoven potebnch tepeln izolanch vlastnos-t pracovnho odvu, posta-ujcch k zajitn tepeln neutrlnch podmnek lid-skho organizmu, se po-stupuje podle pslun technick normy o ergo-nomii tepelnho prosted (SN EN ISO 7933 Ergo-nomie tepelnho prosted - Analytick stanoven a interpretace tepelnho stresu pomoc vpotu pedpovdan tepeln z-te) a normy o stanoven a interpretaci stresu z chladu
pomoc potebn izolace odvu a mstnch ink chladu (SN EN ISO 9920 Ergonomie tepelnho pro-sted - hodnocen tepeln izolace odvu a odporu odvu pi odpaovn).
(2) Pi prci vykonvan po dobu del ne 2 hodiny za smnu v udrovan ope-rativn nebo vsledn tep-lot jako technologickm poadavku nebo v korigo-van teplot 4 C a ni m zamstnanec prvo na bezpenostn pestv-ku v ohvrn; ohvrna se vybavuje zazenm pro prohvn rukou. Bez-penostn pestvka mus trvat nejmn 10 minut.
(3) Nejde-li u prce spoje-n s manipulac s materi-lem, jeho teplota je 10 C a ni, pouvat rukavice proti chladu a druh prce
Prce v chladu a jej omezen
Ilustran fotografie
Po
ui
to s
e sv
ole
nm
Am
bro
(fr
eed
igit
alp
ho
-
tos.
net
)
-
K
2014| kvten | . 18, ro.II
|
|Vstnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. fredaktorka: Aneta Bednov, tel: 721 782 171, email: [email protected]. OSPO Vstnk, ronk II., slo 18, vylo 19. kvtna 2014. Msnk.|
|str. 09 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory |kvten 2014|
vyaduje pm kontakt tepeln nechrnn ke ruky, mus bt zamstnanci umonna po ukonen takov prce bezpenostn pestvka uren pro proht rukou v trvn minimln 5 minut.
(4) Pi prci v udrovan operativn nebo vsledn teplot jako technologic-km poadavku nebo kori-govan teplot mus bt prce zamstnance upra-vena tak, aby doba jejho nepetritho trvn pi teplot od 4 do -10 C ne-peshla 2 hodiny, pi teplot vzduchu od -10,1 do -20 C 1 hodinu a od -20,1 do -30 C 30 minut.
Poznmka k odstavci 4) Doba pobytu v tchto ex-trmnch klimatickch podmnkch se nest. Pro lep pochopen to znamen, e kdy pracovnk bude v prbhu pracovn doby 6x5minut tj., celkem 30 mi-nut pi teplot 20, 1 oC pracovat peruovan v mrazc jednotce, e tam ji neme po uplynut tto nastan doby opt praco-vat. Toto ustanoven si je nutn vykldat tak, e doba neperuovan prce nesm peshnout 30 minut. Po
dosaen tto hodnoty m pracovnk prvo na bezpe-nostn pestvku (bezpe-nostn pestvka se zapo-tv do pracovn doby!). Souasn mus bt zamst-nanec vybaven Osobnmi ochrannmi pracovnmi prostedky, viz odstavec 1).
(5) Prce mus bt uprave-na tak, aby ji zamstnanec nekonal na venkovnm pra-coviti, na kterm je kori-govan teplota vzdu-chu ni ne -30 C, nejde-li o nalhav provdn oprav, odvracen nebezpe pro ivot nebo zdrav, pi ivelnch a jinch mimo-dnch udlostech; ochrana zdrav zamstnan-c se pro tyto ely zajiu-je stdnm zamstnanc nebo jinou organizac prce podle konkrtnch podm-nek prce. Pi korigovan teplot vzduchu -30 C a ni nesm bt nechrn-n ke exponovna po dobu del ne 10 minut.
(6) Vstupy na pracovit, na nm je prce vykon-van po dobu 4 hodiny za smnu a del (dle jen "tr-val prce"), kter se b-hem pracovn doby otevra-j pmo do venkovnho prostoru, mus bt v zim-nm a pechodnm obdob,
kdy korigovan teplota venkovnho vzduchu je ni ne minimln teplota upraven v ploze . 1, sti A, tabulce . 2 nebo ni ne udrovan opera-tivn nebo vsledn teplota jako technologick poada-vek, zabezpeeny proti vnikn venkovnho vzdu-chu.
8 se tk ochrannch npoj. Odst. 1 3 hovo o vlastnostech a mnostv ochrannho npoje, 4 o ochrannm npoji pi zt-i teplem. Ochrannho n-poje chrncho ped zt chladem se tk odstavec 5, kter byl zjednoduen a zn: "Ochrann npoj chr-nc ped zt chladem se poskytuje pi prci na a) nevenkovnm pracoviti, na nm mus bt udrovna operativn nebo vsledn teplota jako technologick poadavek ni ne 4 C; b) venkovnm pracoviti, na nm je korigovan tep-lota vzduchu ni ne 4 C".
Autorem lnku je Mgr. Miro-
slav Kosina, specialista BOZP,
MKOS