K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.01 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Paní Jana pracuje jako proda-

vačka v jednom nejmenova-

ném nadnárodním řetězci.

Přestože narůstá počet zkrá-

cených úvazků, Jana má stále

smlouvu na plný úvazek. Svoji

práci má ráda, na kase vždy

může prohodit pár slov se

zákazníky a snaží se vždy

usmívat. Občas má problémy

s neproplacenými přesčasy,

co ale na prodejně s kolegy

založili odbory, situace se

zlepšila. Přestože Jana pracuje

naplno včetně víkendů i ně-

kterých státních svátků, po-

hled na její výplatní pásku ji

příliš netěší. Jako matka sa-

moživitelka vychovává dvě

děti školního věku a bydlí

v místě s vysokou nezaměst-

naností. Její mzda se pohybuje

okolo 13 tisíc korun, a ačkoli

kvůli své pracovní vytíženosti

a dětem si nemůže najít další

práci, peníze jí každý měsíc

stěží vystačí na pokrytí zá-

kladních potřeb. Jana tak

představuje typického před-

stavitele takzvaného fenomé-

nu Working poor.

Working poor je anglický

termín, který může mít mno-

ho výkladů. Definice, která se

používá v evropských zemích,

vymezuje, že člověk patří do

skupiny Working poor, pokud

má stálou práci a mzdu, která

stěží stačí na zaplacení zá-

kladních výdajů. Dalším poj-

mem, který se používá

v podobném smyslu, je

Working poverty (v překladu

něco jako pracovní chudoba).

Termín tak odkazuje k tomu,

že ačkoli se nejedná o neza-

městnané nebo sociálně vy-

členěné jedince, balancují

zástupci Working poor na

hranici chudoby.

Přestože mzdy zaměstnanců

v obchodech se skutečně po-

hybují kolem 15 tisíc korun (a

to jen těch pracujících na plné

úvazky, kterých je stále mé-

ně), média bohužel prezentují

tuto situaci poněkud zkresle-

ně. Český statistický úřad

(ČSÚ) vydal koncem minulého

roku přehled průměrných

hrubých mezd v jednotlivých

odvětvích za III. čtvrtletí roku

2013, který následně hojně

citovala média. Lidé, kteří

situaci znají, se jistě podivili

nad průměrnou mzdou za-

městnanců obchodů, která je

podle ČSÚ 23 248 korun (vy

šlo například 28. prosince

2013 v MF Dnes). Protože tato

částka je opravdu přemrště-

ná, začal svaz zjišťovat,

z jakých mezd se průměr po-

čítal. Podle odpovědi od ČSÚ

jsou do průměru podle klasi-

fikace ekonomických činností

a číselníku CZ-NACE zařazeni

také zaměstnanci sektoru

„oprava a údržba motorových

vozidel“. Ti se ve statistikách

vyskytli i v některých před-

chozích letech a pod touto

klasifikací se nacházejí také

prodejci automobilů, jejichž

mzdy se od těch v obchodě

mohou lišit a uměle tak zvy-

šovat průměr. ČSÚ však ve

výsledcích čitelně zmiňuje, že

výsledek vznikl průměry za-

městnanců obchodu a za-

městnanců pracujících

s automobily. Problém nastá-

vá spíše v médiích, která ve

svých článcích zmiňují, že

průměrná hrubá mzda 23 248

platí jen pro obchod. U veřej-

nosti tak může vznikat klam-

Čím dál více zaměstnanců se blíží hranici chudoby

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

gra

ur

razv

an

io

nu

t

(fre

edig

ita

lph

oto

s.n

et)

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.02 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

ný dojem, že práce

v obchodech je poměrně dob-

ře placená.

Fenomén Working poor nemá

své zástupce pouze v sektoru

obchodu. Nárůst zkrácených

úvazků a vysoká nezaměstna-

nost v některých regionech

způsobují, že finanční pro-

Odbory nejsou partnerem, ale

soupeřem – takové je zřejmě

stanovisko švédské firmy

IKEA, ve které se stále nedaří

uzavřít kolektivní smlouvu.

Společnost se k odborům sta-

ví poměrně negativně. O tom,

jestli je možné to změnit, de-

batovali účastníci setkání

českých a rakouských za-

městnanců nábytkářské fir-

my, které iniciovalo OSPO.

Přestože ani situace v IKEA

v Rakousku není ideální,

místním odborům se zde po-

dařilo uzavřít dohodu o vzá-

jemném dialogu. Na české

straně snahy o kolektivní vy-

jednávání selhaly a

v současné době o budouc-

nosti jednání rozhoduje ofici-

álně určený zprostředkovatel.

Čeští zaměstnanci prý také

pociťují velice silný pracovní i

blémy má stále více lidí. Uni-

verzální řešení v tomto pří-

padě neexistuje. Částečnou

pomocí by mohlo být zvýšení

sociálních dávek, například na

děti. V soukromém sektoru

obchodu neexistuje žádný

způsob, jak přimět zaměstna-

vatele, aby zvýšili finanční

psychický tlak ze strany za-

městnavatele, aby odešli

z odborů a „nedělali pro-

blémy“. Při dnešní stoupající

nezaměstnanosti tak lidé mají

strach se k odborům připojo-

vat, a tím samozřejmě slábne i

síla hlasu odborové organiza-

ce při pokusech o navázání

sociálního dialogu.

ohodnocení. Zlepšení situace

by mohlo ale pomoct napří-

klad postupné zvyšování mi-

nimální mzdy a kvalitní ko-

lektivní smlouvy, které by

zaměstnancům přinášely ně-

jaké finanční přilepšení.

Situace základní organizace

IKEA je skutečně velmi napja-

tá, o případném posunu vás

budeme včas informovat.

S rakouskými kolegy by se

členové měli sejít znovu

v prvním pololetí tohoto roku.

Situace v IKEA je stále komplikovaná

Účastníci setkání

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.03 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Minimální mzda jako spole-

čensky nejnižší cena práce má

téměř stoletou tradici. Histo-

ricky vznikla jako ochrana

námezdních pracovníků před

tlakem zaměstnavatelů stlačit

mzdu na co nejnižší úroveň,

neboť pozice zaměstnavatele

na trhu práce byla silnější než

pozice zaměstnance.

V bývalém Československu

byla poprvé uplatněna v roce

1919. Je obsažena i

v Evropské sociální chartě,

která definuje právo na spra-

vedlivou odměnu, na postaču-

jící slušnou životní úroveň

pro sebe a své rodiny.

Pojmy minimální mzda a za-

ručená mzda bývají někdy

v praxi zaměňovány nebo

zcela opomíjeny.

Minimální mzdou se rozumí

absolutně nejnižší peněžité

plnění nebo plnění peněžité

hodnoty bez ohledu na složi-

tost, odpovědnost a namáha-

vost vykonávané práce, které

je zaměstnavatel povinen

zaměstnanci poskytovat. Dá

se také říci, že to je absolutně

nejnižší cena práce stanovená

s ohledem především na soci-

ální hlediska.

Právní úprava minimální

mzdy je obsažená v § 111

zákoníku práce. Její konkrétní

výše je pak stanovená

v nařízení vlády č. 567/2006

Sb., o minimální mzdě, o nej-

nižších úrovních zaručené

mzdy, o vymezení ztíženého

pracovního prostředí a o výši

příplatku ke mzdě za práci ve

ztíženém pracovním prostře-

dí, které nabylo účinnosti 1.

ledna 2007. Minimální mzda

se vztahuje na všechny za-

městnance zaměstnavatele

v pracovním poměru. Nelze

sjednat minimální mzdu nižší

ani v pracovní ani v kolektivní

smlouvě. Vyšší úroveň mini-

mální mzdy samozřejmě

sjednat lze. Pokud má za-

městnanec sjednanou kratší

pracovní dobu (tzv. kratší

pracovní úvazek), nebo

v měsíci neodpracoval všech-

ny pracovní směny, náleží mu

minimální mzda ve výši od-

povídající této době.

V současné době činí měsíční

sazba minimální mzdy částku

8.500,- Kč, hodinová sazba

minimální mzdy činí 50,60 Kč.

Výše hodinové minimální

mzdy je stanovena pro stano-

venou týdenní pracovní dobu

40 hodin. Při jiné délce stano-

vené týdenní pracovní doby je

proto nutné hodinovou mi-

nimální mzdu zvýšit, jinak by

byl zaměstnanec poškozen,

protože v týdnu neodpracuje

40 hodin, ale např. 37,5 ho-

din. Z toho vyplývá, že při

přepočtu výše minimální

mzdy je nutné rozlišovat mezi

stanovenou týdenní pracovní

dobou (40, 38,75 a 37,5 ho-

din) a kratší pracovní dobou,

která je sjednána individuál-

ně. Do mzdy zaměstnance se

pro tyto účely nezahrnuje

mzda a příplatek za práci pře-

sčas, příplatek za práci ve

ztíženém pracovním prostře-

dí, příplatek za práci v noci,

příplatek za práci v sobotu a

v neděli a příplatek za práci

ve svátek. Nedosáhne-li mzda

zaměstnance úroveň mini-

mální mzdy, je zaměstnavatel

Jak rozpoznat minimální a zaručenou mzdu

Zaručená mzda může být někdy mnohem vyšší než ta

minimální

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

Stu

art

Mil

es (

free

di-

git

alp

ho

tos.

net

)

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.04 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

povinen zaměstnanci poskyt-

nout doplatek do výše mini-

mální mzdy.

Na rozdíl od minimální mzdy

je zaručená mzda nejnižší

cena práce stanovená ve

vztahu ke složitosti, odpo-

vědnosti a namáhavosti vy-

konávané práce. Výše nejniž-

ších úrovní zaručené mzdy je

na základě těchto hledisek

odstupňována do 8 skupin

prací. Ke každé skupině těch-

to prací je přiřazena sazba

nejnižší úrovně zaručené

mzdy ve vztahu ke stanovené

týdenní pracovní době 40

Sociální dialog – to je

v odborech často skloňovaný

termín. Kdo z běžného provo-

zu ale ví přesně, co to je a jak

by takový dialog měl vypadat?

Rozhodně to není nic, co by se

dalo shrnout několika slovy či

větami. Sociální dialog a ko-

lektivní vyjednávání jsou slo-

hodin dle výše uvedeného

nařízení vlády. Mnozí za-

městnavatelé jsou přesvědče-

ni, že zaměstnanci musí zaru-

čit pouze minimální mzdu což

není pravda. Minimální mzda

musí být zaručena pouze u

zaměstnanců, kteří vykonáva-

jí práce zařazené do první

skupiny prací, např. vrátný či

uklízečka. Pokud zaměstna-

nec v supermarketu bude

vykonávat činnost při prodeji

zboží, přejímce, uskladňování

a aranžování zboží, inkasová-

ní peněz v hotovosti nebo na

úvěrové karty, musí být zařa-

zen minimálně do 3. skupiny

žité procesy, které ve výsled-

ku ale vedou ke zlepšování

podmínek na pracovišti. Po-

kud byste se rádi v základních

termínech orientovali a chce-

te rozumět tomu, jak dialog

v evropských zemích probíhá,

stáhněte si přehlednou bro-

žuru v češtině,

prací dle přílohy k nařízení

vlády. Zaručenou mzdu musí

zaměstnavatel dodržet, pokud

u něho není uzavřena kolek-

tivní smlouva nebo není-li

mzda v kolektivní smlouvě

sjednána. Jestliže je mzda

sjednána v kolektivní

smlouvě (může být sjednána i

nižší než dle nařízení vlády),

zaručená mzda se na tohoto

zaměstnavatele nevztahuje.

Právní úprava úrovně zaru-

čených mezd v kolektivní

smlouvě má přednost před

obecnou právní úpravou. (au-

torem článku je právní od-

dělení OSPO)

která tyto procesy jednoduše

vysvětluje. Brožura vznikla

jako výsledek projektu zá-

stupců několika evropských

zemí, kteří se rok setkávali a

sdíleli zkušenosti právě na

toto téma. Publikace je ke

stažení jako pdf soubor pod

následujícím odkazem, heslo

zní ospo.

http://bit.ly/1eeJLUZ

Příručka v češtině přibližuje postupy sociálního dialogu

Projekt „Training & Backup &

Linking up“ se konal od září 2012

do září 2013 ve spolupráci s

nejvýznamnějšími odborovými

organizacemi plošných maloob-

chodů ve střední a jižní Evropě a

Turecku. Projekt se zaměřoval na

kolegy, kteří jsou zapojeni do

vyjednávání kolektivních smluv a

evropských dohod se stranou

zaměstnavatele. Docházelo k

výměně zkušeností a vědomostí,

byly zkoumány nové praktiky a vyvíjeny společné strategie.

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.05| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Do České republiky se chystá

expandovat provozovatel

internetového obchodu Ama-

zon. V plánu je vybudování

dvou distribučních center u

Prahy a Brna v roce 2014,

každé o velikosti 95 tisíc me-

trů čtverečních, které nabíd-

nou celkem až 10 tisíc pra-

covních míst (včetně zkráce-

ných úvazků). Protože Ama-

zon je bohužel známý svým

antiodborovým postojem a

poměrně špatnými pracov-

ními podmínkami, sešli se

zástupci OSPO s kolegy z Ně-

mecka, kde Amazon už půso-

bí, a s Poláky, kam se Amazon

také nově přesouvá.

Firma si prý k expanzi vybírá

vždy místa blízko letiště a

blízko velkých sídel. Sklady

jsou standardizované, takže

vypadají všude stejně. Mezi

zaměstnanci jsou lidé se zá-

kladním až vysokoškolským

vzděláním a velkou část tvoří

mladí. Podle informací od

německých kolegů se ve firmě

Amazon často opakují některé

nepříjemnosti. Například po-

kud má zaměstnanec nárok

na 20 minut přestávky, ne-

zřídka se stane, že polovinu

z tohoto času mu zabere na-

příklad jen to, než se dostane

k východu (haly mívají kolem

100 metrů čtverečních). Ná-

sleduje prohlídka kvůli krá-

dežím a průchod bezpečnost-

ními rámy. Než tyto procedu-

ry zaměstnanec zvládne, vel-

ká část přestávky už vypršela.

Dalšími problémy bývají také

prý neúnosně vysoké teploty

uvnitř skladů v létě, které

vedou až ke kolapsům, a dů-

kladné monitorování kame-

rami. Ty zabírají například

také frekvenci a délku pobytu

na toaletách, s čímž pak vede-

ní zaměstnance může kon-

frontovat. Odborový svaz

pracovníků obchodu samo-

zřejmě vítá nárůst

volných míst, která firma

Amazon v České republice

poskytne. Nicméně je důležité

zachovat dobré pracovní

podmínky a nezneužívat na-

příklad špatné finanční situa-

ce zaměstnanců. Přestože

tedy zatím není jasné,

s jakými podmínkami se set-

kají zaměstnanci nových cen-

ter, je dobré znát dopředu

rizika, která mohou nastat a

se kterými se potýkají němeč-

tí kolegové.

Svaz se připravuje na příchod Amazonu na český trh

Konference odborů tří zemí v Drážďanech

Účastníci konference za českou stranu

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.06| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Takzvaná práce načerno se

týká stále více zaměstnanců.

Protože ale někteří nevědí, co

přesně se za tímto termínem

skrývá, myslí si, že se jich

tento problém netýká. Ná-

sledky částečné mzdy „bo-

kem“ (část peněz na výplatní

pásce, část bez dokladu na

ruku) ale pocítí nejen při

vstupu do důchodu.

„Občané by si měli uvědomit,

že pokud jim zaměstnavatel

vyplácí část mzdy oficiálně a

zbytek dorovnává takzvaně

na ruku, nezapočítává se jim

tento „druhý“ příjem pro ná-

rok na výši nemocenské, od-

stupného, podpory

v nezaměstnanosti ani dů-

chodu. Pokud je zaměstnanec

zdravý a mladý, relativně

ušetří stejně jako zaměstna-

vatel na odvodech. Problém

nastane, když onemocní, ztra-

tí práci nebo odchází do inva-

lidního nebo starobního dů-

chodu.“ tvrdí ekonomka Od-

borového svazu pracovníků

obchodu Marcela Kleinová.

Jako příklad nevýhodnosti

takového způsobu vyplácení

mzdy můžeme uvést příklad

muže vstupujícího do starob-

ního důchodu. Pracoval 45 let

(pojištěné roky) a posledních

5 let vedle oficiálně vykazo-

vané mzdy dostával ještě dal-

ších 7 tisíc tzv. na ruku. Kvůli

této skutečnosti přijde při

výpočtu důchodu o 3 tisíce

korun. Pokud by tento muž

stále pracoval a onemocní na

dobu 30 dnů, bude jeho ne-

mocenská za tu dobu nižší

zhruba o 2 tisíce korun.

Přestože tedy nyní někteří

nepociťují nevýhody tohoto

vyplácení mzdy, s velkou

pravděpodobností budou

v budoucnu zřejmě litovat. I

když věk odchodu do důcho-

du se spíše stále zvyšuje, vět-

šina lidí se ho dožívá a při

vyměření jeho výše si možná

někteří budou obrazně klepat

na čelo, proč v mládí přistou-

pili na pobírání černé mzdy.

Černá mzda snižuje výměr důchodu až o několik tisíc

Fenomén černé mzdy se týká stále více lidí

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

bp

lan

et (

free

dig

ita

lph

oto

s.n

et)

Následky pobírání mzdy tzv. na ruku pocítíte také v důchodu

Po

užito

se svo

lením

Am

bro

(freedig

italp

ho

-

tos.n

et)

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.07 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Nízké mzdy, neproplácení

přesčasů a antiodborová poli-

tika – s těmito problémy se

setkávají zaměstnanci velké

části obchodních řetězců.

Trápí to také ty, kteří pracují

pro velkoobchodní řetězec

Makro. Své zkušenosti

z provozu sdíleli koncem loň-

ského roku s kolegy z Belgie,

se kterými má odborový svaz

dlouhodobě velmi přátelské

vztahy, a proto uspořádal toto

mezinárodní setkání.

Zaměstnance Makra v České

republice trápí dlouhodobě

velmi nízké mzdy, které

mnohdy nedosahují ani 50

procent průměrné české

mzdy. Stálým problémem je

také plánování a neproplácení

přesčasové práce a stálý tlak

na prodlužování otevírací

doby. Obvyklý je také čím dál

nižší počet zaměstnanců na

pracovišti, což ohrožuje také

bezpečnost práce. Přestože

svaz navázal dialog

s vedením, za poslední roky je

spíše formální a dále upadá,

problémy na provozovnách se

tedy řeší čím dál hůře a situa-

ce zaměstnanců se přes veš-

kerou snahu spíše zhoršuje.

Belgické kolegy zatím netrápí

nízké mzdy ani neproplácení

přesčasů, přesto si také stěžu-

jí na zhoršení sociálního dia-

logu a nezájem společnosti.

Zároveň prý také belgické

Makro vyvíjí stále silnější tlak

na flexibilitu zaměstnanců.

Zaměstnance obou zemí pak

trápí vzrůstající počet agen-

turních zaměstnanců, kteří

většinou nemají motivaci a

jsou málo kvalifikovaní.

S konfederací belgických odborů CGSLB spolupracuje Odbo-

rový svaz pracovníků obchodu již od 90. let. Jejich zkušenosti

pomohly například začít a zlepšovat sociální dialog ve spo-

lečnosti Delvita. Kvůli zhoršující se situaci ve společnosti

Makro jak v České republice, tak v Belgii se nyní partneři

dohodli postupovat společně, požádat o pomoc evropskou

odborovou centrálu UNI a upozornit veřejnost na běžné

praktiky této firmy.

Sociální dialog v Makru stále upadá

Účastníci konference

Petr Fábera, předseda ZV ZO OSPO Makro Karlovy Vary

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.08 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

Pracovní poměr mezi za-

městnavatelem a zaměstnan-

cem může být rozvázán čtyř-

mi možnými způsoby. Buď

dohodou, výpovědí, okamži-

tým zrušením pracovního

poměru nebo zrušením pra-

covního poměru ve zkušební

době.

Blíže se zaměříme na rozvá-

zání pracovního poměru do-

hodou. Základním požadav-

kem na platnost dohody o

rozvázání pracovního poměru

je, že zaměstnavatel i zaměst-

nanec shodně vyjádří svůj

projev vůle skončit pracovní

poměr v souladu se svým

úmyslem. Pokud tedy jedna

ze smluvních stran navrhne

druhé straně rozvázání pra-

covního poměru dohodou,

záleží na projevu vůle druhé

strany. Pokud druhá strana na

návrh nijak nereaguje, nelze

dojít k závěru, že návrh přija-

la. Návrh na uzavření dohody,

který byl druhou stranou od-

mítnut, zaniká. Pro dohodu o

rozvázání pracovního poměru

platí, že písemné projevy vůle

nemusí být na téže listině.

Postačí tedy, pokud jedna ze

smluvních stran doručí druhé

straně písemný návrh a druhá

strana na tento návrh odpoví

a písemně projeví svou vůli

návrh přijmout. I v tomto

případě musí být zajištěno,

aby každá ze smluvních stran

obdržela jedno vyhotovení

dohody. V dohodě musí být

označen přesný kalendářní

den ukončení pracovního

poměru nebo projev vůle mů-

že být vyjádřen například

ukončením určitých prací,

návratem zaměstnankyně

z mateřské nebo rodičovské

dovolené, ukončením pracov-

ní neschopnosti zaměstnance

apod.

V praxi často zaměstnanci i

zaměstnavatelé používají

v souvislosti s návrhem na

skončení pracovního poměru

dohodou velmi nepřesný a

nejasný termín „výpověď

dohodou“. Z takto nejasně

formulovaného projevu vůle

nemůže pak druhá strana

zjistit, jaký způsob skončení

pracovního poměru zaměst-

nanec či zaměstnavatel za-

mýšlí. Na rozdíl od dohody o

skončení pracovního poměru,

která je dvoustranným práv-

ním jednáním (dříve úkonem)

je výpověď z pracovního po-

měru právním jednáním jed-

nostranným. Termín „výpo-

věď dohodou“ zákoník práce

nezná a nelze ho proto

v pracovněprávních vztazích

používat.

Dohoda o rozvázání pracov-

ního poměru musí být uza-

vřena písemně. Pouze nedo-

statek písemné formy nezna-

mená, že by jiným způsobem

uzavřená dohoda o rozvázání

pracovního poměru byla ne-

platná. Jedná se o tzv. relativ-

ní neplatnost. Pokud by se

zaměstnanec a zaměstnavatel

dohodli na rozvázání pracov-

ního poměru jen ústně nebo

konkludentně (mlčky), ale

žádná ze smluvních stran by

do dvou měsíců ode dne, kdy

měl pracovní poměr na zákla-

dě takto uzavřené dohody

skončit, nepodala návrh na

určení neplatnosti dohody

„Výpověď dohodou“ neexistuje. Jedná se o dva různé typy

Vždy si pozorně a sami přečtěte, co podepisujte

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

no

ng

pim

my

(fr

eed

i-

git

alp

ho

tos.

net

)

K

2014| leden | č. 14, roč. II

| str.09 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | leden 2014 |

k soudu, pracovní poměr by

na základě této dohody platně

skončil. Neplatná by mohla

být v případě, že by ji zaměst-

nanec uzavřel pod psychic-

kým nebo fyzickým nátlakem.

Za nátlak se ale nepovažuje

případ, kdy zaměstnanec po-

ruší právní povinnosti a za-

městnavatel by s ním mohl

rozvázat pracovní poměr vý-

povědí nebo okamžitým zru-

šením. Zaměstnavatel ale na-

bídne zaměstnanci dohodu o

rozvázání pracovního poměru

a ten ji akceptuje. Zaměstna-

nec pak namítá, že ze strany

zaměstnavatele se jednalo o

výhružku, kdy ho zaměstna-

vatel měl nutit k podepsání

dohody slovy: „Raději podepi-

šte dohodu, jinak s Vámi

okamžitě zrušíme pracovní

poměr.“ Tuto situaci nelze

považovat za psychický ná-

tlak, a pokud jsou splněny

ostatní náležitosti, dohoda je

platná.

V dohodě o rozvázání pracov-

ního poměru obecně nemusí

být uveden důvod, který

smluvní strany k uzavření

dohody vedl. I kdyby tedy byl

v dohodě uveden jiný důvod

než který by odpovídal sku-

tečnému důvodu, který

smluvní strany k uzavření

dohody vedl, nemůže být

z tohoto důvodu dohoda ne-

platná. V případě uzavření

dohody o rozvázání pracov-

ního poměru z důvodů, které

zakládají právo zaměstnance

na odstupné, není podmínkou

práva vzniku na odstupné to,

že by byl důvod v dohodě

výslovně uveden. S ohledem

na právní jistotu zaměstnance

se ovšem důvod k uzavření

dohody, s nímž je spojeno

právo na odstupné, přímo do

textu dohody zpravidla uvádí.

Důvod, uvedený v dohodě o

rozvázání pracovního pomě-

ru, může mít právní význam

také v případě, kdy po rozvá-

zání pracovního poměru

vznikne uchazeči o zaměstná-

ní, vedenému v evidenci na

úřadu práce, nárok na podpo-

ru v nezaměstnanosti. Pokud

by uchazeč o zaměstnání

skončil poslední zaměstnání

bez vážného důvodu sám (te-

dy i dohodou se zaměstnava-

telem) přísluší mu podpora

v nezaměstnanosti jen ve výši

45 % průměrného měsíčního

čistého výdělku po celou

podpůrčí dobu namísto pod-

pory v prvních dvou měsících

podpůrčí doby ve výši 65 %

průměrného měsíčního čisté-

ho výdělku. Aby byla přiznána

podpora v nezaměstnanosti

ve výši 65 % průměrného

výdělku, je potřeba, aby do-

hoda o rozvázání pracovního

poměru obsahovala některý

z vážných důvodů uvedených

§ 5 písm. c) zákona o zaměst-

nanosti. Určující pro posou-

zení výše nároku na podporu

v nezaměstnanosti ovšem

nebude, zda byl tento vážný

důvod v dohodě o rozvázání

pracovního poměru výslovně

uveden, nýbrž zda uchazeč o

zaměstnání úřadu práce pro-

káže, že za uzavření dohody

některý z vážných důvodů

skutečně stál. (autorem textu

je právní oddělení OSPO)

Nové kolektivní smlouvy

Leden je měsícem vyjednávání nových kolektivních

smluv. Konají se jednání o nových smlouvách s účinnos-

tí od 1. 1. 2014 ve firmách Penny Market (jednání 14.

1.), Globus (jednání 14. 1.), Billa (jednání 15. 1.) a Spar

(termín zatím není určený). Jak vyjednávání dopadlo,

vás budeme informovat v příštím věstníku a aktuálně

také na našich stránkách www.ospo.cz a facebooku

www.facebook.com/odbory.

K

2014| leden | č. 14, roč. II

|Věstník Odborového svazu pracovníků obchodu. Šéfredaktorka: Aneta Bednářová, tel: 721 782 171, email: bednarova.ospo@gmail.com. OSPO Věstník, ročník II., číslo 14, vyšlo 20. ledna 2014. Měsíčník.|

|str. 10 | www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory |leden 2014|

? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

? ? ?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

Poradna

Mám podezření, že vedoucí upravuje (v anetu) moji docházku, co proti tomu můžu

udělat?

Dle § 96 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců

evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas, noční

práce a odpracované doby v době pracovní pohotovosti. Na žádost zaměstnance je

zaměstnavatel povinen umožnit nahlédnout zaměstnanci do jeho evidence pracovní

doby a pořizovat si z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady zaměstnavatele. Vřele do-

poručujeme této možnosti využívat. V případě zjištění neoprávněných zásahů do evi-

dence pracovní doby zaměstnavatelem, má zaměstnanec možnost toto protiprávní

jednání oznámit příslušnému inspektorátu práce.

? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

? ?

Chcete mít informace o dění na svazu

vždy pohromadě? Nebaví Vás brouzdat

internetovými stránkami a hledat na

facebooku odborové novinky? Chcete

dostávat věstník pravidelně na email?

Přihlaste se k odběru OSPO newsletteru.

Maximálně jednou za týden Vám na email

přijde zpráva s nejdůležitějšími událostmi

na svazu a konfederaci ČMKOS. Na strán-

ce www.ospo.cz/newsletter.html zadejte

Váš email a do druhého políčka vepište

heslo -NEWSLETTER-. Z odběru novinek

se pak můžete kdykoli také odhlásit.