vestnik ospo rijen 2015

K

2015| říjen |č. 35, roč. III.

| str.01| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|

| |

Pracovní doba

Obecně je pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele

práci, a též doba, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů za-

městnavatele. Dobou odpočinku je pak doba, která není pracovní dobou.

Stanovená týdenní pracovní doba

Základní délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Zaměstnanci pracující ve

dvousměnném pracovním režimu mají stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 hodin týdně,

v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu pak 37,5 hodin týdně. V kolektivní smlouvě

popřípadě ve vnitřním předpisu může být výše uvedený rozsah stanovené týdenní pracovní doby

zkrácen bez snížení mzdy, v praxi se nejčastěji objevuje zkrácení u jednosměnného pracovního

režimu na 37,5 hodin týdně. I v případě tohoto zkrácení se stále jedná o stanovenou týdenní

pracovní dobu.

Kratší pracovní doba

Kratší pracovní dobou je pracovní doba zkrácená pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby.

Může být pouze individuálně sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zaměstnanci

náleží mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.

Poradna: práce přesčas a ve svátek

Pracovní doba a s ní související

otázky jsou v oblasti obchodu

vždy často diskutovanou pro-

blematikou. Zvláště v době

aktuálního období, kdy se

v kalendáři objevuje několik

státních svátků a navíc jsou na

dohled vánoce, které někteří

stále ještě musí trávit prací.

Proto je jistě vhodné si některé

pojmy ohledně pracovní doby

opět připomenout.

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

win

no

nd

(fr

eed

igit

alp

ho

tos.

net

)

Ilustrační fotografie

http://www.ospo.cz/

http://www.facebook.com/odbory

K



| |

Směna, směnné pracovní režimy

Směnou se rozumí část týdenní pracov-

ní doby bez práce přesčas, kterou je

zaměstnanec povinen na základě pře-

dem stanoveného rozvrhu pracovních

směn odpracovat. Dvousměnným pra-

covním režimem je režim práce, v němž

se zaměstnanci vzájemně pravidelně

střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin

po sobě jdoucích, třísměnným pracov-

ním režimem pak režim, v němž se

zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně

střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

přičemž nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7

dnů v týdnu. Za směnný pracovní režim se považuje i případ, kdy dochází k souběžnému výko-

nu práce zaměstnanců na sebe navazujících směn nejdéle po dobu 1 hodiny. Jestliže je toto

souběžné překrývání výkonu jejich práce delší, jde o jednosměnný pracovní režim s posunutými

začátky směn jednotlivých zaměstnanců.

Přestávka v práci na jídlo a oddech

Zaměstnavatel je povinen poskytnout za-

městnancům přestávku v práci na jídlo a

oddech nejdéle po 6 hodinách (může tedy i

dříve) nepřetržité práce v rozsahu nejméně

30 minut. Pokud je přestávka rozdělena na

více částí, musí alespoň jedna její část činit

alespoň 15 minut. Rozdělená přestávka

musí být vyčerpána tak, aby v součtu povin-

ných 30 minut bylo dočerpáno nejpozději

po 6,5 hodinách od začátku práce.

Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a není tedy ani placena. Proto ani zaměstnavate-

lé nemohou zaměstnancům během přestávky ukládat pracovní pokyny nebo je dokonce

z přestávky odvolávat za účelem plnění pracovních povinností. Zaměstnanci mohou v době pře-

stávky opustit i objekt zaměstnavatele.

P

ou

žito

se

svo

len

ím js

crea

tio

nzs

(fr

eed

i-

git

alp

ho

tos.

net

)

Použito se svolením khunaspix (freedigitalphotos.net)

http://www.ospo.cz/


K



| |

Rozvržení pracovní doby – rovnoměrné a nerovnoměrné

Pracovní dobu rozvrhuje zásadně zaměstnavatel, a to dvěma základními způsoby, rovnoměrně

nebo nerovnoměrně. Zaměstnavatel je povinen určit začátek a konec směn. Při obou způso-

bech rozvržení pracovní doby nesmí délka směny překročit 12 hodin.

Rovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové její rozvržení, kdy pracovní doba je

ve všech kalendářních týdnech stejně dlouhá (např. 40 hodin). Nemusí však být stejně dlouhá

v jednotlivých dnech v týdnu (např. pondělí a středa 10 hodin, úterý a čtvrtek 7 hodin, pátek 6

hodin, nebo pondělí až čtvrtek 10 hodin, pátek 0 hodin).

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby představuje takové rozvržení, při němž je pracovní do-

ba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, že v některých týdnech je delší a v jiných

kratší než je stanovená týdenní pracovní doba. Mezi jednotlivými týdny jsou tedy v délce pra-

covní doby rozdíly, byť nepatrné. Avšak v rámci tzv. vyrovnávacího období, které je nejvýše 26

týdnů po sobě jdoucích (pouze v kolektivní smlouvě může být sjednáno až 52 týdnů po sobě

jdoucích) se stanovená týdenní pracovní doba v průměru na týden vyrovná (na 40 hodin, popř.

na zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu). Častou chybou zaměstnavatelů u nerovno-

měrně rozvržené pracovní doby je uplatňování obecného měsíčního fondu pracovní doby uvá-

děného v tzv. plánovacích kalendářích. Plánovací kalendář není právním předpisem a pro rozvr-

hování pracovní doby je nepoužitelný. Každý zaměstnanec má svůj „individuální fond pracovní

doby“, který vychází z jeho rozvrhu směn. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je napros-

to běžné, že vedle sebe pracují zaměstnanci, jejichž rozvržení pracovní doby je rozdílné, každý

může mít jiný počet odpracovaných hodin v rámci stejného období. Pokud jsou zaměstnanci

odměňováni měsíční mzdou, je tato mzda v každém měsíci vyrovnávacího období konstantní,

přestože se jednotlivé měsíce liší počtem odpracovaných hodin. Naopak u zaměstnanců odmě-

ňovaných hodinovou mzdou odpovídá tato hodinová mzda počtu skutečně odpracovaných ho-

din v jednotlivých měsících. Pokud by po uplynutí vyrovnávacího období, na které byla pracovní

doba nerovnoměrně rozvržena, měl zaměstnanec minusový schodek odpracovaných hodin

oproti plánovanému rozvrhu směn bez svého zavinění, jedná se o překážku v práci na straně

zaměstnavatele, po kterou zaměstnavatel nepřiděloval zaměstnanci práci a za tuto dobu za-

městnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemůže po za-

městnanci požadovat jakési napracování doby, kdy mu nebyl schopen přidělovat práci (např.

posílání zaměstnanců z plánovaných směn domů z důvodu aktuální nepotřebnosti jejich práce).

Pokud by po uplynutí vyrovnávacího období měl naopak zaměstnanec přebytek odpracovaných

hodin (to co by přesáhlo v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu), jednalo by se o práci

přesčas.

Jak u rovnoměrně tak i nerovnoměrně rozvržené pracovní doby musí zaměstnavatel vypracovat

písemný rozvrh týdenní pracovní doby (u nerovnoměrného rozvržení na celé vyrovnávací ob-

dobí) a seznámit s ním případně i s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začát-

kem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné

době seznámení.

http://www.ospo.cz/


K



| |

Práce přesčas

Práce přesčas je práce konaná zaměstnan-

cem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho

souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní

dobu vyplývající z předem stanoveného roz-

vržení pracovní doby a konanou mimo rá-

mec rozvrhu pracovních směn. U zaměst-

nanců se sjednanou kratší pracovní dobou je

prací přesčas až práce přesahující stanove-

nou týdenní pracovní dobu (nikoliv tedy

jejich kratší pracovní dobu), těmto zaměst-

nancům nelze práci přesčas nařídit. Zaměst-

navatel může práci přesčas nařídit jen vý-

jimečně, a to v limitech do 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v roce. Nad tyto limi-

ty lze konat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem, nejvýše však v limitu 8

hodin v průměru týdně za tzv. vyrovnávací období, které činí nejvýše 26 týdnů po sobě

jdoucích, jen v kolektivní smlouvě ho lze sjednat až do 52 týdnů po sobě jdoucích. Forma

této dohody není zákonem předepsána, může být tedy i např. obsažena v pracovní

smlouvě, za dohodu se považuje i faktický nástup zaměstnance na tuto přesčasovou práci.

V praxi se někteří zaměstnavatelé stále dopouštějí chyb při kompenzaci přesčasové práce

zaměstnancům. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci přesčas dosažená mzda a příplatek

nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Tento přesčasový příplatek je splatný hned

v následujícím měsíci po měsíci, ve kterém byla přesčasová práce vykonána. Pokud tedy

např. zaměstnanec vykonal přesčasovou práci v měsíci říjnu, je příplatek za tuto přesčaso-

vou práci splatný spolu se mzdou za měsíc říjen, tedy v měsíci listopadu. Pokud by ho za-

městnavatel nevyplatil, má zaměstnanec možnost okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu

nevyplacení části mzdy do 15 dnů od uplynutí doby splatnosti. Někteří zaměstnavatelé za-

stávají názor, že příplatek za práci přesčas lze vyplatit až po uplynutí doby 3 měsíců po vy-

konání přesčasové práce. Takovýto názor nemá žádnou oporu v zákoně.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že místo příplatku za práci přesčas

bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno do 3 měsíců po výkonu práce přesčas nebo

v jinak dohodnuté době (tedy dříve i později). Pokud v této době zaměstnavatel zaměst-

nanci náhradní volno neposkytne, má pak zaměstnanec nárok na poskytnutí příplatku za

práci přesčas, který je splatný v nejbližším výplatním termínu po uplynutí doby, ve které

mělo být náhradní volno poskytnuto.

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

ati

bo

dyp

ho

to (

free

-

dig

ita

lph

oto

s.n

et)

http://www.ospo.cz/


K



| |

Práce ve svátek

Pokud se jedná o vztah pracovní doby a

svátku, může v praxi nastat několik situací.

Připadne-li zaměstnanci na den svátku

naplánovaná směna, náleží zaměstnanci za

takto odpracovanou směnu ve svátek ná-

hradní volno v rozsahu práce konané ve

svátek, které mu zaměstnavatel poskytne

nejpozději do konce třetího kalendářního

měsíce následujícího po výkonu práce ve

svátek nebo v jinak dohodnuté době (tedy

dříve i později). Zaměstnavatel se může se

zaměstnancem dohodnout na poskytnutí

příplatku za práci ve svátek nejméně ve

výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Pokud měl zaměstnanec ve svátek

pracovat, neboť měl naplánovanou směnu, ale směna mu odpadla v důsledku omezení provozu

či zavření provozovny, pak se tato doba posuzuje jako výkon práce, započítává se do stanovené

týdenní pracovní doby a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku místo

mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Připadne-li svátek na den, kdy zaměstnanec neměl pra-

covat, neboť neměl naplánovanou směnu, nemá to žádný vliv na jeho rozvrh pracovní doby,

neboť zaměstnanec „svůj“ fond pracovní doby odpracuje v jiných dnech, kdy má směny naplá-

nované. Zaměstnanec, pokud pracuje v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, svoji

stanovenou týdenní pracovní dobu naplní v průměru až za celé vyrovnávací období. Proto není

zákonný důvod, aby v tomto případě zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci jakési „napraco-

vání“ svátku.

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům poskytnout mezi koncem jedné směny a začátkem

následující směny nepřetržitý odpočinek nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Ten může být u zaměstnanců starších 18 let ve výjimečných případech uvedených v zákoně

zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek

mezi směnami bude o tuto dobu zkrácení prodloužen.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu (každých 7

dnů po sobě jdoucích) v trvání alespoň 35 hodin. Tento odpočinek nemusí vždy připadat na

sobotu a neděli. Ve výjimečných případech uvedených v zákoně může zaměstnavatel u zaměst-

nanců starších 18 let rozvrhnout pracovní dobu tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu bude činit

nejméně 24 hodin za podmínky, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek

v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

Autorem textu je právní oddělení OSPO

Po

uži

to s

e sv

ole

ním

Stu

art

Mile

s (

free

dig

ita

lph

o-

tos.

net

)

http://www.ospo.cz/


K



| |

Koncem září se již po několiká-

té sešla pracovní skupina, která

se zabývá firmou Amazon a

vznikla z popudu mezinárodní

odborové centrály UNI Global

Union. Cílem pravidelných se-

tkávání je mezinárodní výměna

informací a zkušeností a záro-

veň domluva společného po-

stupu napříč zeměmi, ve kte-

rých Amazon působí.

Setkání se odehrávalo v areálu

výstaviště v německém Lipsku,

kde se zároveň konal i volební

kongres německých odborů

Ver.di. Úvodem zástupci jed-

notlivých zemí představili situ-

aci v konkrétních státech.

V Polsku již sklady fungují zhru-

ba rok. Přesto si členové odbo-

rového svazu Solidarnosc myslí,

že jsou stále na začátku. Zatím

se totiž tolik neprojevily pro-

blémy, se kterými se setkávají

například v Německu. Přesto už

inspektoři bezpečnosti práce

v polských skladech objevili

některé závady, které musela

firma nechat opravit. Poláci již

mají v Amazonu základní orga-

nizaci, přesto je podle nich

těžké získávat nové členy také

z toho důvodu, že zaměstnava-

tel musí mít přesný seznam

zaměstnanců v odborech, pro-

tože jim ze mzdy strhává člen-

ský příspěvek pro odbory. Tato

neanonymita prý některé po-

tenciální členy odrazuje. Situa-

ce je zároveň komplikovaná

kvůli tomu, že ve firmě údajně

působí dva odborové svazy.

V Německu i nadále pokračují

stávky kvůli nízkým mzdám.

Zaměstnancům stále nevyho-

vuje prostředí skladů, chybějící

klimatizace, ale také přílišná

vzdálenost do oddychových

místností, kde zaměstnanci

tráví přestávky. Ty se jim totiž

počítají od přerušení práce,

přestože dostat se do oddy-

chové místnosti někdy trvá i 15

minut. Majitel a zakladatel

firmy Amazon Jeff Bezos je prý

ale přesvědčen, že média tyto

problémy zveličují a jeho za-

městnanci jsou většinou spoko-

jení. Vyzval tedy všechny za-

městnance, kteří mají nějaký

problém, aby mu napsali email.

Toho chtějí nejen německé

odbory využít a zahltit mu

emailovou schránku. Německá

situace je také zvláštní podpo-

rou od zákazníků Amazonu. Ti

mohou poslat německému

vedení firmy předtištěný kore-

spondenční lístek, na kterém

požadují pro zaměstnance vyšší

a důstojnou mzdu. Zároveň

připojí svoji adresu, protože

firma je prý povinna na každou

zprávu odpovídat.

Situace v České republice je

známá. Funguje jeden sklad

v Dobrovízi u Prahy, který byl

otevřen začátkem září 2015.

Pracuje v něm prozatím 1600

kmenových zaměstnanců, kteří

mají průměrný výdělek kolem

110 korun na hodinu a jsou

nyní v tříměsíční zkušební do-

bě. Problémy se možná poprvé

výrazněji projeví

v předvánočním období, kdy

firma kvůli zvýšenému provozu

plánuje najmout i agenturní

zaměstnance. Druhý sklad

v České republice zatím nestojí.

Plánovanou výstavbu u Brna

nepodpořilo tehdejší městské

zastupitelstvo. Firma má však

údajně v nejbližší době jednat

už s novým zastupitelstvem.

Odbory v Evropě se spojují kvůli Amazonu

Účastníci mezinárodního jednání

http://www.ospo.cz/


K



| |

Svaz v polovině října přijal

vzácnou návštěvu. Kolegové

z italského odborového svazu

UILTuCS letos v únoru přivítali

naše členy ze spotřebních druž-

stev, nyní sami naopak přijeli

na jednání do České republiky.

Italskou delegaci přijali na Sva-

zu českých a moravských spo-

třebních družstev. Druhý den

se hosté jeli podívat do prodej-

ny COOP Terno v Českých Bu-

dějovicích.

Po uzávěrce: Sněmovna poslala zákon o sváteční otevírací době

do dalšího čtení

Poslanecká sněmovna 20. října schválila v prvním čtení zákon o prodejní době v maloobchodě a

velkoobchodě. Zákon tedy nyní putuje do dalšího kola čtení. Podrobnosti vám přineseme v listo-

padovém čísle věstníku.

Svaz navštívili italští kolegové

http://www.ospo.cz/


K


|Věstník Odborového svazu pracovníků obchodu. Šéfredaktorka: Aneta Bednářová, tel: 721 782 171, email: [email protected]. OSPO Věstník, ročník III., číslo 35, vyšlo 26. října 2015. Měsíčník.|

|str.08| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory |říjen 2015|

Elektronická evidence tržeb

(EET) je díky mediální pozor-

nosti stále aktuálním tématem,

které je zajímavé jak pro pod-

nikatele, zaměstnance i zákaz-

níky. Také proto uspořádalo

Ministerstvo financí České re-

publiky 1. října na výstavišti

v pražských Letňanech konfe-

renci, která detailně představila

dopady i technické aspekty

zavedení EET.

Konferenci, která se konala při

veletrhu FOR GASTRO & HO-

TEL, zahájil ministr financí An-

drej Babiš, který je neúnavným

obhájcem zavedení evidence.

Princip fungování představila

jeho náměstkyně pro daně a

cla Simona Hornochová. Tech-

nické detaily ohledně přístrojů

a pokladen pak upřesnil gene-

rální ředitel Státní pokladny

Centra sdílených služeb Hanuš

Weisl.

Babiš představil na veletrhu elektronickou evidenci tržeb

Odborová konfederace představuje novou kampaň

V minulém čísle jsme informo-

vali o nové vizualizované kam-

pani Českomoravské konfede-

race odborových svazů

(ČMKOS). Hlavním heslem pro-

jektu je Odbory vždy na vaší

straně! a konfederace na plaká-

tech a videích představuje jed-

notlivé profese od slévačů až po

zdravotníky. Vizualizaci doplňu-

je také nové profesionální video

o sociálním dialogu, na které se

můžete podívat zde:

http://bit.ly/1Ko8Jzr. Fragment z videa ČMKOS

http://www.ospo.cz/


vestnik ospo rijen 2015

Documents