Terapie seborrhoické dermatitidy

Absolventská práce

Lucie Táborská

Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola Praha1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce: Mgr. Klára Tůmová

Datum odevzdání práce: 17. 4. 2015

Datum obhajoby:

Praha 2015

Prohlašuji, že absolventskou práci jsem vypracovala samostatně a všechny použité zdroje

jsem uvedla v seznamu použité literatury.

V Praze dne 13. 4. 2015 Podpis

Děkuji Mgr. Kláře Tůmové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také Kateřině

Šourkové za cenné rady při zpracování této práce.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a střední zdravotnické školy, Praha1, Alšovo nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT

TÁBORSKÁ, Lucie. Terapie seborrhoické dermatitidy. Praha, 2015.

Absolventská práce. VOŠ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Mgr. Klára Tůmová.

Tématem této práce je časté kožní onemocnění seborrhoická dermatitida. V úvodní části práce

je popsána obecná anatomie kůže a funkce kůže. Dále jsou zmíněna kožní adnexa, jako

například mazové žlázy, jichž se onemocnění bezprostředně týká, protože při seborrhoické

dermatitidě je kvalita kožního mazu odlišná a dochází většinou i k jeho hypersekreci. Dále se

autor práce zabývá vlastní nemocí a to její prevalencí, která je 5-10% etiologií, jež nebyla

dosud řádně objasněna i přes rozsáhlý výzkum a patogenezí. Uvedeny jsou rizikové faktory,

které mohou onemocnění vyvolat, nebo zhoršit jeho průběh. Třetí kapitola je věnována

klinickým projevům onemocnění, vyskytujícím se v predilekčních oblastech a popisu druhů

seborrhoické dermatitidy rozdělené podle věku na seborrhoickou dermatitidu dospělých a

seborrhoickou dermatitidu u dětí. Čtvrtá kapitola práce obsahuje možnosti terapie. Je uveden

přehled léčivých látek, které se při terapii používají, receptury individuálně připravovaných

léčivých přípravků a hromadně vyráběné léčivé přípravky. K terapii seborrhoické dermatitidy

se používá též dermokosmetika, která představuje nejen důležitou část terapie, ale také

možnost pravidelné a citlivé péče o pokožku. Nakonec jsou uvedeny možnosti doplňkové

terapie. Cílem práce je seznámit s onemocněním seborrhoická dermatitida a poukázat na

důležitost správné diagnostiky, protože seborrhoická dermatitida se vyskytuje u 5-10%

populace a předpokládá se, že se bude vyskytovat ještě častěji, vzhledem k tomu, že provází

jiná vážnější onemocnění, například AIDS. Také přináší ucelený přehled terapeutických

prostředků a kosmetických přípravků, které se během tohoto onemocnění používají.

Seborrhoická dermatitida může pacienta provázet i celý život, proto je důležité se této

problematice věnovat a pacientovi poskytnout správnou péči.

Klíčová slova: seborrhoická dermatitida, klinické projevy, léčba, magistraliter přípravky

ABSTRACT

TÁBORSKÁ, Lucie. Treatment for Seborrhoic Dermatitis. Praha, 2015. Graduate work.

VOŠ a SZŠ Praha1. Tutor Mgr. Klára Tůmová.

The topic of this thesis is about a common skin disease seborrheic dermatitis. This chapter

describes the anatomy and the functions of the skin. The next part describes cutaneous

appendages such as sebaceous glands, which are directly related to the disease because in case

of seborrhoeic dermatitis the quality of sebum looks different and usually occurs as well as its

hypersecretion. Furthermore, the author of the thesis deals with the disease and prevalence.

The thesis contains information of etiology 5-10% which isn’t explained in spite of extensive

research and pathogenesis. There are some risk factors which may cause the disease or worsen

it. The third chapter is devoted to the clinical symptoms of the disease which can occur in the

areas of predilection. This part also describes the types of seborrhoeic dermatitis classified by

age, adult seborrhoeic dermatitis and seborrhoeic dermatitis in children. The fourth chapter

contains the options of treatment. It introduces an overview of drugs which are used during

the treatment, specific prescriptions to prepare the medicines and Proprietary Medicinal

Products. Dermocosmetics is also used in treating seborrhoeic dermatitis, which represents the

important part of the treatment, but also the possibility of regular and sensitive skin care. At

the end there are also some possibilities of complementary therapies. The goal of the thesis is

introduce the disease of seborrhoeic dermatitis and highlight the importance of the correct

diagnosis e.g. seborrhoeic dermatitis occurs in 5-10% of the populations and is expected that

it will occur more frequently because some populations are accompanied by serious diseases,

such as AIDS. The thesis also gives a comprehensive overview of the therapeutic agents and

cosmetic products that are used during this disease. Seborrhoeic dermatitis may also follow

during patient's lifetime, so it is important to provide for the patient with proper care.

Key words: Dermatitis Seborrhoica, Clinical Symptoms, Risk Factors, Treatment,

preparations

Úvod .........................................................................................................................................8

1. Anatomie kůže................................................................................................................9

1.1 Epidermis........................................................................................................................9

1.2 Dermis.............................................................................................................................9

1.3 Subcutis.........................................................................................................................10

1.4 Kožní adnexa.................................................................................................................10

1.5 Fyziologie kůže.............................................................................................................11

2. Dermatitis seborrhoica (exema seborroicum).......................................................................12

2.1 Historie................................................................................................................................12

2.2 Prevalence...........................................................................................................................12

2.3 Etiologie a patogeneze........................................................................................................13

2.4 Rizikové faktory zhoršující průběh onemocnění................................................................13

3.1. Seborrhoická dermatitida dospělých – dermatitis seborrhoica adultum............................15

3.1.1 Seborrhoický exematid (seboroid)...................................................................................16

3.1.2 Ložisková seborrhoická dermatitida................................................................................16

3.1.3 Seborrhoická dermatitida kštice a obličeje......................................................................17

3.1.4 Diseminovaná forma........................................................................................................17

3.1.5 Seboroická erytriodermie.................................................................................................17

3.2.1 Seborrhoická dermatitida u dětí – Dermatitis seborrhoica infantum...............................19

4. Terapie seborrhoické dermatitidy.....................................................................................20

4.1 Účinné látky........................................................................................................................20

4.2 Magistraliter přípravky používané při terapii seborrhoické dermatitidy............................21

4.3 Lokálně užívané glukokortikoidy.......................................................................................26

4.4 Azolová antimykotika.........................................................................................................27

5. Terapeutická kosmetika........................................................................................................29

5.1 Mycí prostředky..................................................................................................................29

5.2 Emoliencia..........................................................................................................................35

5.3 Podpůrná terapie.................................................................................................................35

Závěr .......................................................................................................................................36

Seznam obrázků a zdroje obrázků:.......................................................................................37

Použitá literatura a zdroje informací:..................................................................................38

Úvod

Absolventská práce pojednává o seborrhoické dermatitidě. Jedná se o chronické kožní

onemocnění, které v současné době postihuje 5-10% světové populace a vzhledem k tomu, že

se příznaky tohoto onemocnění objevují u pacientů postižených Parkinsonovou chorobou a u

HIV pozitivních pacientů, předpokládám, že v budoucnu bude výskyt ještě vyšší a proto je

třeba věnovat onemocnění a jeho terapii více pozornosti. Téma jsem si vybrala také proto, že

v mém blízkém okolí jsou lidé, kteří trpí právě tímto onemocněním.

Práce je rozdělena do čtyř kapitol, které poskytují základní údaje o onemocnění a

aktuálně užívaných terapiích.

V první kapitole se obecně věnuji anatomie kůže. V druhé kapitole je uvedena definici

onemocnění, historie a jeho etiologie. Dále pak klinické projevy u pacientů a diagnostika

onemocnění, která je založena právě na sledování klinických projevů.

Ve třetí kapitole je vytvořen přehled doporučovaných a používaných terapií na základě

literárních údajů. Terapie jsou tvořeny recepturami pro individuálně připravované léčivé

přípravky, nebo hromadně vyráběnými léčivými přípravky.

V poslední, čtvrté kapitole, se budu zabývat volně prodejnou kosmetikou a hromadně

vyráběnými přípravky, které se používají při terapii seborrhoické dermatitidy. A dalšími

doplňkovými možnostmi terapie.

8

1. Anatomie kůže

Kůže (integumentum commune) je svrchní vrstvou která pokrývá celé tělo a v tělesných

otvorech přechází ve sliznici. Velikost plochy, kterou kůže má je u dospělého člověka 1,5

-2m2. Kůže má tři základní vrstvy: epidermis (pokožka),dermis (škára) a subcutis

(podkožní tkáň). Tloušťka kůže je různá a s věkem kolísá. V kůži jsou také přítomna

kožní adnexa, která jsou s výjimkou nehtů lokalizovaná v dermis. (Novotný, 1989)

1.1 Epidermis

Jedná se o svrchní vrstvu kůže, je ektodermálního původu a její tloušťka je v průměru

0,2mm. Její hlavní funkcí je ochrana organismu proti zevním škodlivinám.

Z histologického hlediska je tvořena vrstevnatým rohovějícím epitelem. Je složena

z několika vrstev:

A) stratum basale

B) stratum spinosum

C) stratum granulosum

D) stratum lucidum

E) stratum corneum

1.2 Dermis

Vazivová vrstva kůže, která navazuje na epidermis. Má povrchovou část, která se

označuje jako pars papillaris . Druhá část dermis je hlubší a větší. Nazýváme jí pars

reticularis. (Novotný, 1989)

Dermis obsahuje vazivová vlákna, buněčné elementy a mezibuněčnou hmotu.

9

Obrázek 1 Vrstvy kůže

1.3 Subcutis

Podkoží je tvořené vazivem a tukovou tkání. Obsahuje tedy hlavně podkožní tuk,

který je uložen v tukových buňkách (lipocytech). Ty tvoří laloky tukové tkáně

oddělené od sebe vazivovými snopci. Tloušťka tukové vrstvy je různě silná a tvoří jí

převážně triglyceridy (Šťáva, Schwank, Jirásek and Trapl, 1977).

1.4 Kožní adnexa

Nacházejí se převážně v dermis a mohou zasahovat i do podkoží. Jsou dvojího druhu –

žlázová adnexa a keratinizovaná adnexa.

Žlázová adnexa:

Mazové žlázy

Nacházejí se na celém povrchu těla s výjimkou dlaní a plosek nohou. V kůži jsou vždy

ve spojení s vlasovými folikuly. Nejvíce se vyskytují v tzv. seborrhoické lokaci.

V obličeji se jedná zejména o nosolabiální rýhy. Dospělý člověk má zhruba 300 000

mazových žláz a většina z nich je malých rozměrů. V seborrhoické lokaci jsou však

větší a je jich více. Z histologického hlediska jsou mazové žlázy alveolární, tvořené

jedním nebo více lobuly. Vývod ústí do vlasového folikulu. Vývoj mazových žláz po

narození je závislý na hormonální aktivitě. (Šťáva, Schwank, Jirásek and Trapl, 1977)

10

Obrázek 2 Mazová žláza

Potní žlázy

Na těle se vyskytují ve dvou typech. Velké potní žlázy, které se vyvíjejí až v pubertě a

patří ke druhotným pohlavním znakům. Ústí do vlasového folikulu. Druhým typem

jsou malé potní žlázy, které jsou roztroušené prakticky po celém těle s nejvyšším

počtem na dlaních a ploskách nohou. Ústí na povrch kůže v takzvaném potním póru.

(Šťáva, Schwank, Jirásek and Trapl, 1977)

Keratinizovaná adnexa

Vlasy (pili, ochlupení) patří k sekundárním pohlavním znakům. Vyrůstají z vlasového

folikulu, jehož první základy se u lidí vytvářejí v 9. týdnu života v děloze. Zasahuje až

do podkoží a v dermis do něj ústí mazové žlázy. Vlasy jsou značně variabilní v barvě,

délce i tloušťce. Stejně různorodý je i folikul v různých oblastech lidského těla. Na

každý folikul se váže hladký sval, jehož smrštěním dochází k napřímení vlasu. (Šťáva,

Schwank, Jirásek and Trapl, 1977)

Dalšími keratinizovanými adnexy jsou nehty, což jsou rohovinové ploténky vznikající

z modifikované epidermis.

1.5 Fyziologie kůže

Kůže je samostatný orgán s mnoha funkcemi. Nejdůležitější funkcí kůže je ochrana

celého organismu vůči vnějším vlivům a to jak fyzikálním tak chemickým i

biologickým. Kůže umožňuje organismu adaptaci na vnější prostředí. Má mechanismy

pro odolávání tlaku a tření a termoregulační mechanismy. Nedílnou součástí kůže je

též smyslová funkce. Kůže je smyslovým orgánem pro vnímání tepla, tlaku, bolesti

nebo chladu. Tuto činnost zprostředkovávají nervová zakončení. (Šťáva, Schwank,

Jirásek and Trapl, 1977)

11

2. Dermatitis seborrhoica (exema seborroicum)

2.1 Historie

Historie diagnostiky seborrhoické dermatitidy je spojována se jmény význačných

dermatologů jako byl profesor Paul Gerson Unna (1850-1929), který v roce 1887 uvedl 4

hlavní znaky: pomalé a postupné kraniokaudální šíření a s ním slábnoucí intenzita projevů,

sklon k centrálnímu hojení a sklon k serpiginóznímu šíření. F.J. Darier skupinu projevů

habituální suchostí kůže s dlouhotrvajícím neměnícím se stavem a relativně dobrou reakcí na

léčbu. Všechny morfologické změny shrnul do názvu exematidy. Naproti tomu Francouzský

dermatolog Louis Brocq nazval skupinu podobných chorob seboroidy. Sabourad pojmenoval

jako pityriasis simplex projevy pouze ve vlasaté části hlavy. Vlastnostmi se řadí mezi ekzém a

dermatitidu a vyznačuje se bohatou paralelní nomenklaturou, jež obsahuje přes třicet

synonym. Spouštěcí mechanismy onemocnění rozdělil roku 1965 Konrád do tří skupin: 1.

skupina jsou vlivy mikrobiální, neuropatické a alimentární. Ve 2. skupině jsou sekundární

seboroidy a 3. skupina je kombinací dvou předešlých. (Schmiedbergerová, 2006)

2.2 Prevalence

V celosvětovém měřítku se udává výskyt okolo tří až pěti procent, ale nejmírnější forma

onemocnění tedy výskyt šupin v kštici (lupy) je častější a její přítomnost je odhadována

kolem 15-20%. Asi pět procent nemocných trpí závažnou formou, u které je třeba intervence

lékaře. Prevalence podle věku provází dvě životní období a to kojenecký věk v prvních třech

měsících života a poté v dospělosti mezi 30. a 60. rokem života. Někdy se může onemocnění

projevit již v období puberty s vrcholem kolem 40. roku věku. Muži bývají postiženi častěji

než ženy. Zvláštní skupinou jsou psychiatričtí pacienti. Například v Itálii činí 25,3 %, v

Norsku 20,5 %, v Austrálii 9,7 % pacientů trpících seborrhoickou dermatitidou právě

psychiatričtí pacienti. Dále pak HIV pozitivní pacienti, u nich statistiky v USA uvádějí

incidienci kolem 42% před vznikem onemocnění a až 85% u nemocných s klinickými

známkami AIDS. (Schmiedbergerová, 2006)

12

2.3 Etiologie a patogenezeSeborrhoická dermatitida je chronické, nepřenosné, zánětlivé onemocnění kůže. Řadí se mezi

papuloskvamózní kožní onemocnění charakterizované výsevem erytematoskvamózních lézí

v oblastech bohatých na mazové žlázy. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, jehož

etiopatogeneze není přes rozsáhlý výzkum zcela známá, jak vyplývá nejen ze současné

literatury, ale i z historie. Je prokázána vrozená predispozice k takzvanému status

seborrhoicus což je odchylná kvalita mazu (dysseborhea) nebo hypersekrece mazu

(seborrhea).

2.4 Rizikové faktory zhoršující průběh onemocněníDochází k poruše metabolismu lipidů v kůži a tím se mění kvalita a viskozita povrchového

lipidového filmu. Oslabuje se acidita povrchu a dochází k hyperhydróze. Snížením množství

nenasycených mastných kyselin v lipidovém filmu se snižuje mykocidní a baktericidní

vlastnost filmu. Na kůži tedy dochází k pomnožení kvasinek rodů Candida a Malassezia

(parazitická forma Pytirosporum ovale). U seborrhoické dermatitidy však dochází

k alternované imunitní odpovědi a je nižší počet T-lymfocytů. Osídlení Malassezií se

projevuje uvolněním zánětlivě působících mastných kyselin a alternativní cestou k aktivaci

komplementu. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh onemocnění jsou poruchy keratinizace,

zvýšená pohotovost k zánětu (abnormality enzymu SCCE a defensinů – antimikrobiální a

imunomodulační peptidy, které jsou důležitou součástí přirozené imunity), endokrynní

dysfunkce (aktivita mazových žláz se zvyšuje vlivem dočasně vysoké endogenní produkce

androgenů). Závisí také na psychickém stavu pacienta – zhoršuje se při stresu. (Salavenec,

2010) (Schmiedbergerová, 2006)

Onemocnění má výraznou závislost na klimatických změnách, tedy zlepšuje se v létě, u moře

a na horách, ovšem v místě zvýšeného pocení a zapářky, se naopak horší. Vrchol zhoršení má

v zimních měsících nejvíce kvůli nedostatku slunečního záření. Vliv mají neurologická

onemocnění s abnormalitami neurotransmiterů, například Parkinsonova choroba, epilepsie,

polyomyelitidy, nebo paralýzy. S tím souvisí i používání některých léků, které mohou

indukovat vznik či zhoršit průběh seborrhoické dermatitidy. Jsou to například neuroleptika

typu haloperidol a neuroleptika thioxanthenová, léky užívané k terapii chorobné úzkosti

například buspiron, antipsychotika fenothiazinového typu, anabolické steroidy s účinnou

13

látkou stanozol, účinná látka methyldopa, deriváty solí zlata, barbituráty a salicyláty. Se

seborrhoickou dermatitidou se téměř vždy setkáme u HIV pozitivních pacientů. (Salavenec,

2010) Nemocní AIDS trpí těžkou formou seborrhoické dermatitidy s vysokou rezistencí na

léčbu až v 75 % případů, kdy je tato dermatitida považována za marker onemocnění AIDS,

který koreluje s celkovým stavem pacienta. (Schmiedbergerová, 2006)

Mezi ovlivňující nutriční vlivy řadíme deficity ve výživě, hlavně karenci zinku, biotinu a

vitaminu B6 a alkoholickou pankreatitidu.

2.5 Diagnostika

Diagnostika onemocnění je založena především na sledování klinických projevů, které jsou

lokalizovány v typických predilekčních oblastech. Lze provést mykologické kultivační

vyšetření pro vyloučení dermatomykózy, ovšem mikrobiologický obraz není příliš specifický.

Biopsie s histologickým vyšetřením je indikována u osob s exfoliativní erytrodermií. V potaz

se bere také anamnéza, tedy výskyt seborrhoické dermatitidy podle věku a pohlaví a také

rizikové faktory ovlivňující onemocnění jako jsou jiná onemocnění a užívané léky.

V diferenciální diagnostice je třeba brát v potaz psoriázu, atopický ekzém, kvasinková

onemocnění kůže a kontaktní ekzémy. Scabies musíme vyloučit u kojenecké formy

seborrhoické dermatitidy. U manifestací projevů ve tváři musíme vyloučit deficit zinku a

vitaminů B. (Salavenec, 2010)

Tabulka 1 Diferenciální diagnostika seborrhoické dermatitidy a atopické dermatitidy u

kojenců dle Benákové (Milan, 2006)

Choroba Seborrhoická dermatitida Atopická dermatitida

Věk vzniku Obvykle do 3. měsíců Obvykle po 3. měsíci

Eflorescence Erytém, skvamy Papulky, erytém

Lokalizace intertriga kštice

Pruritus ne ano

Rodinná anamnéza atopie negativní pozitivní

Kojení ano ne

14

3. Klinické projevy

Seborrhoická dermatitida je charakteristická výsevem papuloskvamózních lézí které mají

predilekční lokalizaci v takzvané seborrhoické oblasti, což jsou místa bohatá na mazové žlázy

a tedy s vyšší produkcí kožního mazu. Jedná se o oblast kštice, ve tváři se jedná hlavně o

nosolabiální rýhy, obočí a víčka. Dalšími oblastmi jsou hrudník, prostor mezi lopatkami a

často i místa kožních záhybů. Léze mohou být primární nebo sekundární. Primární léze jsou

erytémy a deskvamace různého stupně závažnosti. Sekundární léze jsou vzácnější arteficiální

exkoriace v souvislosti s intenzivním pruritem a sekundární bakteriální infekcí.

U většiny pacientů je stav kůže a vlasů mastnější, menší část pacientů má paradoxně kůži i

vlasy výrazně suché. (Salavenec, 2010) (Schmiedbergerová, 2006)Podle toho můžeme

rozdělit seborrhoickou dermatitidu na dva typy:

a) Mastná (oleosa) – mastné šupiny a krusty na zarudlé kůži, objevují se i papuly a

papulopustuly, které splývají do ováných ostře ohraničených ložisek, která mohou až

mokvat (Junášek, 2007)

b) Suchá (sicca) – tvoří se drobné šupinky na kůži a nepozorujeme zarudnutí (Junášek,

2007)

Hlavní rozdělení seborrhoické dermatitidy však spočívá v prevalenci dle věku. Dělí se na

seborrhoickou dermatitidu dospělých a seborrhoickou dermatitidu u dětí.

3.1. Seborrhoická dermatitida dospělých – dermatitis seborrhoica adultum

U dospělých, se v predilekčních oblastech tvoří ložiska, která v mírnějších formách nesvědí,

v rozsáhlejších pak ano. Ložiska jsou žluto-červená a ostře ohraničená. Bývají pokryta

mastnými žlutými šupinami Podle závažnosti, morfologického obrazu, lokalizace a rozsahu

lze onemocnění klinicky rozdělit na seborrhoický exematid, ložiskovou seborrhoickou

dermatitidu, intertriginozní formu, diseminovanou formu až po seborrhoickou erytrodermii.

(Salavenec, 2010)

15

3.1.1 Seborrhoický exematid (seboroid)Jedná se o mírnou formu onemocnění s postižením kštice, obličeje a oblasti kůže nad sternem.

Nalézáme ostře ohraničená ložiska, která jsou mírně erytemová a pokrytá mastnými,

nažloutlými, mírně se olupujícími šupinkami. Jde o časné stadium onemocnění. (Junášek,

2007)

3.1.2 Ložisková seborrhoická dermatitidaNejčastěji bývá postižena oblast kštice a obličeje, zevní zvukovody, laterární části krku ale i

genitokrurální oblast. Projevy jsou plně vyvinuté, mírně infiltrované a zarudlé. Mají

nepravidelné ohraničení a odlupují se žlutavé šupiny. (Salavenec, 2010)

16

Obrázek 3 Lupy

Obrázek 4 Ložiska v oblasti sterna

3.1.3 Seborrhoická dermatitida kštice a obličejeNejprve se projevuje mírnější formou perfolikulárního olupování, tedy lupy, poté přechází

v plně rozvinutou formu se zarudnutím a mastnými infiltrovanými ložisky s olupováním

žlutých šupin. Ložiska většinou od povrchu hlavy postupně splývají až ke vlasové linii a

mohou přestoupit i na čelo a spánky. Postupným rozšiřováním se mohou dostat až na šíji a

krk, kde jsou ložiska anulární a často bývají chybně diagnostikována jako mykóza. Přestupem

do chronicity může dojít k prořídnutí kštice, ale jedná se o reversibilní stav. Zatím není zcela

prokázané zda seborrhoická dermatitida souvisí s alopecií u mužů. (Salavenec, 2010)

Periaurikulárně se objevuje erytém a šupení. Retroaurikulárně se objevují fisury a krusty se

sekundární bakteriální infekcí. Vysoké masy šupin a krust adherují a postupně zasahují celý

boltec a možnou komplikací je otitis externa. Na obličeji se mohou objevit nejprve lehčí

formy, které pak přecházejí v nepravidelné erytematózní plochy s mastnými, žlutými,

jemnými šupinami. Vyskytuji se zejména v obočí a nosolabiálních rýhách. U žen se mohou

objevit i paranasálně. V lokalizaci obličeje může být onemocnění i fotosenzitivní. U okrajů

očních víček se mohou vyskytnout i zánětlivé komplikace.

3.1.4 Intertriginózní forma

Postihuje místa, kde dochází ke tření kůže, místa zapářky. Změny se vyvíjejí v oblasti pupku,

axil, třísel, pod prsy a v perianální a perigenitální krajině. Vzhledem k lokalizaci se často

přidružují komplikace v podobě bakteriální a kvasinkové superinfekce se zarudnutím a

otokem (Salavenec, 2010).

3.1.5 Diseminovaná formaPříznaky onemocnění jsou přítomny ve všech výše zmiňovaných lokalizacích. Navíc, se

objevuje ve flexurách velkých kloubů. Vzniká buď iritací již vzniklých ložisek, například

nadměrnou expozicí na UV záření, nebo bez jiné zjevné příčiny. Často se přidá bakteriální

superinfekce. Klinický obraz zde připomíná psoriázu. (Salavenec, 2010)

3.1.6 Seboroická erytriodermieProjevy se generalizují, rozvíjí se při exacerbaci diseminované formy. Toto nastává

nejčastěji při intoleranci předchozí léčby. Nejčastěji dochází k erytrodermii u HIV

pozitivních pacientů. (Junášek, 2007)

17

Obrázek 10 Olupování v oblasti uší

Obrázek 9 Ložisková seborrhoická dermatitida

18

Obrázek 5 Seborrhoická dermatitida obličeje Obrázek 6 Ložiska na hlavě

Obrázek 8 Seborrhoická dermatitida ve vlasech Obrázek 7 Seborrhoická dermatitida v obličeji

3.2 Seborrhoická dermatitida u dětí – Dermatitis seborrhoica infantumSeborrhoická dermatitida se u dětí vyskytuje zpravidla v kojeneckém věku a to v prvních

třech měsících života někdy s vývojem až do osmnáctého měsíce. Zatím není prokázána

souvislost mezi seborrhoickou dermatitidou v dětském věku a v dospělosti. Etiologie

onemocnění je stejná jako u dospělých, je prokázáno pomnožení kvasinek Malassezia. Kromě

kůže osidlují kvasinky i střevní trakt. Zvýšená tvorba kožního mazu je způsobena vyšší

produkcí androgenu v kůře nadledvin. Častěji se objevuje u podvyživených a nekojených dětí.

Postižené oblasti jsou predilekční, jsou jimi oblasti kožních řas, centrální partie obličeje,

temenní část hlavy a krční záhyby. (Schmiedbergerová, 2006) Ložiska jsou ostře ohraničená

s mastným žlutými šupinami, na hlavě bez zarudnutí. V kožních řasách a záhybech jsou

ložiska zarudlá a tvoří se krusty. Projevy onemocnění jsou lehce svědivé. Mohou se přidružit

sekundární komplikace v podobě bakteriální nebo mykotické infekce. Velmi vzácně se objeví

generalizovaná forma seborrhoické dermatitidy – morbus Leiner, která vzniká zpravidla v 2.-

4. měsíci života a postihuje častěji dívky než chlapce. Ložiska splývají a vytváří erytrodermii,

která pak přechází do difuzní exfoliativní erytrodermie s lymfadenopatií, s těžkým průjmem,

recidivujícími lokálními i systémovými infekcemi způsobenými většinou gramnegativními

bakteriemi, s postupnou dystrofií. Kštice je pokryta vysokou, žlutavou pevně lnoucí krustou

provázenou totální alopecií. (Junášek, 2007) Takto postižený kojenec neprospívá a je nutné

jeho ošetření na pediatrii. Pokud se v plenkové oblasti objeví ložiska, která splývají, jsou

erytematoźní a jsou ostře ohraničená, mluvíme o plenkové psoriáze. Ta může ukazovat

k pozdějšímu rozvoji psoriázy. Seborrhoická dermatitida u kojenců může přejít jak v psoriázu,

tak v atopickou dermatitidu, k čemuž dochází až ve třetině případů jak dokázaly některé

klinické studie.

19

Obrázek 10 Skvamy na hlavičce Obrázek 11 Retroaurikulární olupování

4. Terapie seborrhoické dermatitidyTerapie je většinou lokální, k celkové terapii se přistupuje velmi vzácně a pouze na krátkou

dobu. Kůže v průběhu seborrhoické dermatitidy je velmi iritovaná, proto léčba musí být

v první řadě velmi šetrná. Léčiva používaná k terapii se nazývají antiseborrhoika. Všeobecně

platí, že terapie by měla být zahájena co nejdříve. Vzhledem k predilekčním oblastem výskytu

onemocnění patří do používaných přípravků hlavně šampóny a roztoky. Dále se využívají

pasty, které zabraňují svědění a vhodná emolencia. Masti jsou při terapii nevhodné kvůli

okluzivnímu efektu na mazové žlázy. Pokud se prokáže osídlení kůže kvasinkami rodu

Malassezia je nevhodné používat topické přípravky s obsahem rostlinných olejů. Kvasinky

tyto oleje konzumují a terapie pak selhává.

U kojenců bývá základem terapie vysušení zapářkových oblastí pomocí zásypů a past.

Následně volíme protizánětlivou terapii. Pokud využíváme glukokortikoidy, musíme volit ty

nejméně potentní a pokud je to možné na co nejkratší dobu, protože urychlují recidivu. Jako

doplňkovou terapii je možné doporučit koupele s protizánětlivým účinkem například olejové

nebo s extrakty z ovsa. (Salavenec, 2010)

U dospělých i u kojenců se k terapii využívají lokálně aplikovaná azolová antimykotika ve

formě šamponů a roztoků určených k aplikaci do kštice.

4.1 Účinné látky Ichtamol – je dehet získávaný destilací fosilních břidlic. Má protizánětlivé účinky a působí i

mírně antisepticky. Redukuje tvorbu kožního mazu a zvyšuje prokrvení kůže. Má

i antipruriginózní účinek.

Tinctura carbonis detergens – je lihová tinktura vyrobená z kamenouhelného dehtu a

polysorbátu 80. Účinné látky v ní obsažené jsou směsi fenolů a fenolických kyselin. Používá

se pouze zevně a má antiseptické účinky. Odmašťuje pokožku a působí antipruriginózně

Síra – nekovový chemický prvek žluté barvy nerozpustný ve vodě. V dermatologii se používá

většinou do suspenzí. Působí antimykoticky a má keratoplastické účinky

Tannin – přírodní tříslovinná látka obsahující kyselinu gallovou vázanou na glukosu. Má

adstringentní a antiseptické vlastnosti, působí tedy antipruriginózně.

20

Slabě a středně silně účinné glukokortikoidy – viz 4.3

Urea – neboli močovina se běžně vyskytuje v lidském těle. Je to dusíkatá látka, která vzniká

jako odpad při metabolismu bílkovin. Komerčně se vyrábí z amoniaku a oxidu uhličitého. Na

kůži působí rehydratačně a v nižších koncentracích keratoplasticky.

Kyselina salicylová – karboxylová kyselina, která se v přírodě vyskytuje ve Vrbách.

V dermatologii se používá jako kratoplastikum v nižších koncentracích a ve vyšších

koncentracích má naopak keratolytické účinky.

4.2 Magistraliter přípravky používané při terapii seborrhoické dermatitidy

Šampon s 10% Tincturou carbonis detergens (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Tinctura carbonis detergens 10,0

Spiritus saponis kalini 100,0

DS : dehtový šampon pro mytí kštice

Šampon s dehtovou tinkturou odmašťuje vlasy i pokožku hlavy, podporuje olupování

epidermis. Obměnou této receptury je přidání 3% kyseliny salicylové což podporuje

odloučení skvam a krustoskvam. Šampon se též používá k vymývání salicylového oleje

z kštice. Léčebná kůra zpravidla nepřesahuje měsíc.

21

3% Salicylový olej

Rp.

Ac. salicylici 3,0

Ol. ricini 30,0

Ol. olivae / Ol. helianti ad 100,0

M. f. sol.

DS: potírat pokožku hlavy

Přípravek je určen pro děti a to i pro kojence, slouží ke změkčení a odstranění šupin na

hlavičce. Napouštíme šupiny na hlavičce asi 3 hodiny před mytím, pouze dvakrát týdně aby

nedošlo ke vstřebání kyseliny salicylové.

5% Salicylový olej (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Ac. salicylici 5,0

Ricini ol. virginale 50,0

Ol. olivae / ol. helianti ad 100,0

M. f. sol.

DS: do vlasů

Postup přípravy:

Kyselina salicylová se zatepla rozpustí v ricinovém oleji a dováží se olivový olej. Přípravek se

aplikuje do kštice obvykle na noc a vymývá se medicinálním šamponem. Změkčuje krusty a

odstraňuje šupiny. Nepoužívá se u dětí.

22

Antiseboroický protisvědivý líh (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Tinctura carbonis detergens 2,5

Levomentholi 0,5

Alcoholis isopropylici 60,0

Aqua purificata ad 100,0

DS: 1x denně potírat postižená místa

Přípravek působí antiseborrhoicky a antipruriginózně díky mentholu který chladí. Nanáší se

na zarudlá a svědící ložiska i ve kštici. Doporučuje se nevystavovat ošetřovaná ložiska UV

záření.

Salicylový líh se sírou (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Ac.salicylici 2,0

Sulphuris ad us externum 10,0

Glyceroli 3,0

Spir. dilutus 50,0

Aqua purificata ad 100,0

DS: Na obličej nanášet 1-2x denně

Postup přípravy: Síra se rozetře s polysorbátem, rozpustíme kyselinu salicylovou v lihu a

přidá se glycerol a dováží voda. Přípravek má použitelnost tři měsíce. Na signatuře musí být „

před použitím protřepat“. Přípravek má kromě antiseborrhoického účinku slabé

antimykotické účinky. Také působí jako keratolytikum a antiseptikum. Koncentrace lihu je

zde nižší a proto je možné přípravek použít i na větší plochy. Pro děti vhodný není.

23

KASULKAN – Sirné lotio s kafrem (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Sulphuris ad us ex 5,0

Camphora racemica 0,7

Polysorbati 0,6

Ac. Citrici monohydr. 0,5

Natrii citratis dihydr. 1,5

Ethanoli 96% 1,0

Glyceroli 2,0

Aqua purificata ad 100,0

DS: 1-2x denně

Postup přípravy: Kafr navážíme do třenky a rozpustíme v lihu. Přidáme polysorbát a

rozetřeme síru. Dovážíme glycerol a vodu. Kyselina citrónová a citronan sodný se ve směsi

rozpustí nakonec. Lotio se používá na ložiska v obličeji i po těle, do kštice se nanáší před

mytím.

2% Metronidazolový suspenzní krém (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Metronidazoli 2,0

Zinci oxidi 5,0

Cremor neoaquasorbi ad 100,0

M. f. cremor

DS: na obličej

Postup přípravy: Dobře rozdrobněný metronidazol se smísí se zinkem a vmíchá se cremor

neoaquasorb. Krém se používá na erytém v obličeji u akutních forem onemocnění.

24

Kolodium se sírou a kyselinou salicylovou (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Ac. salicylici 0,1

Sulpruris ad us ex

Ether solvens aa 1,0

Collodii elastici ad 10,0

M. f. suspensio

DS: K potírání 1x denně

Postup přípravy: Síra se rozetře spolu s kyselinou salicylovou, nasype se do lékovky a přidá

se ether a kolodium. Lékovka je se štětečkem kvůli jednoduché aplikaci. Ta se obvykle

provádí večer, přípravek působí přes noc a ráno se sundá. Kolodium umožňuje delší působení

síry i kyseliny salicylové. Přípravek zvyšuje prokrvení a používá se na omezeně velké plochy.

Nepoužívá se u dětí do 10ti let.

3% Ichtamolová pasta (Sklenář and kol., 2009)

Rp.

Ichtamoli 3,0

Zinci oxidi 15,0

Calcii carbonas 10,0

Cutilani ad 100,0

M. f. pasta

DS: 2x denně

Postup přípravy: Smísí se prachy a vetře se asi 25g cutilanu, lze rozehřát, aby to šlo lépe, poté

se dováží zbytek cutilanu a ichtamol se vmíchává nakonec. Pasta se vtírá do ložisek na těle,

v obličeji jen u případů s nepříliš mastnou pletí.

25

4.3 Lokálně užívané glukokortikoidyGlukokortikoidy se v dermatologii používají při ekzémech, dermatitidách nebo alergiích kvůli

jejich protizánětlivému účinku. Mechanismem účinku glukokortikoidů v léčbě zánětu je

blokace syntézy všech mediátorů zánětu. Ovlivňují také kinetiku a funkci leukocytů, tím

stabilizují buňky zánětu. Glukokortikoidy mají také antialergický a imunosupresivní účinek.

V dermatologii se využívají ve formě krémů, gelů, mastí a roztoků. Nevýhodou využívání

glukokortikoidů je velký počet nežádoucích účinků. Při lokálním použití jsou nežádoucími

účinky: periorální dermatitida, ztenčování až atrofie kůže, zhoršené hojení ran, akné a strie.

Při dlouhodobém užívání je také rizikem vstřebávání přes pokožku a tím pádem mohou nastat

i nežádoucí účinky celkové. Mezi ně patří svalová slabost a ztráta svalové hmoty, porucha

metabolismu cukrů až vznik diabetu, poruchy imunity a častější infekce, obezita a

dyslipidémie a mohou se vyskytnout i poruchy chování, nálady a psychické poruchy.

(Suchopár, 2009)K terapii seborrhoické dermatitidy se používají slabě až středně účinné

glukokortikoidy. Aplikují se pouze tehdy, pokud to stav pacienta vyžaduje a volíme nejprve

přípravky se slabším účinkem. Pokud je nález závažnější, nebo nastane výrazná recidiva a je

třeba použít silnějších preparátů, doba aplikace by neměla přesáhnout 14 dní. Vzhledem

k nežádoucím účinkům je dlouhodobá aplikace riziková, proto se používá takzvaná ústupová

metoda, tedy jakmile se stav zlepší, postupně léčbu vysazujeme. Důležitá je také správně

zvolená galenická forma, ve které lokální glukokortikoid podáme. Galenická forma má vliv

na účinek glukokortikoidu, souvisí s oblastí, kam bude přípravek aplikován a také s preferencí

pacienta. Obecně platí, že lotia a krémy se používají na tělo a obličej a roztoky se aplikují do

kštice. (Junášek, 2007) Při používání lokálních glukokortikoidů většinou pozorujeme výrazné

a rychlé zlepšení stavu pacienta než u použití antimykotik, recidivy onemocnění jsou však

častější, protože tyto preparáty nelikvidují patogenní mikroflóru kůže. (Junášek, 2007)

26

Tabulka 2 Přehled glukokortikoidů registrovaných v ČR pro lokální použití (Salavenec, 2010)

Účinná látka Název přípravkuPoužívaná léková

formaDEXAMETHASONI ACETAS 0,01% Pouze IPLPHYDROCORTISONI ACETAS 1% Hydrocortison MastPREDNISOLONUM 0,4% Alpicort, Imacort Roztok/krémALCLOMETASONI DIPROPIONAS 0,05% Afloderm KrémMETHYLPREDNISOLONI ACEPONAS 0,1% Advantan KrémHYDROCORTIZON BUTYRAS Locoid RoztokTRIAMCINOLONI ACETONIDUM Triamcinolon MastBETAMETHASONI DIPROPIONAS 0,5% Beloderm, Diprosone Krém/roztokBETAMETHASONI VALERAS 0,1% Betnovate KrémFLUTICASONI PROPIONAS 0,05% Cutivate krémFLUOCINOLONI ACETONIDUM 0,25% Flucinar Gel/mastMOMETHAZONI FUROAS 0,1% Elocom Krém/roztokCLOBETAZOL PROPIONÁT 0,05% Dermovate krémHALCINONIDUM 0,1% Betacorton Není na trhu

4.4 Azolová antimykotikaÚčinné látky ze skupiny azolových antimykotik mají široké antimykotické spektrum.

Mechanismem účinku je inhibice syntézy buněčné membrány plísní, kvasinek i dermatofytů.

Účinné látky a přípravky:

Ketokononazol

Přípravek: Nizoral šampon

Obsahuje 20mg ketokonozolu na 1g přípravku, pomocné látky jsou Natrium-lauromakrogol-

sulfát, dinatrium-lauromakrogol-sulfosukcinát, diolamid kyseliny kokosové, kvarternizovaný

kolagen, makrogol-5500-methylglukoso-dioleát, chlorid sodný, kyselina chlorovodíková

35%, imidomočovina, parfém, hydroxid sodný, sodná sůl erythrosinu a čištěná voda.

Při léčbě seborrhoické dermatitidy se používá 2x týdně po dobu 2-5ti týdnů. Šampon se

nanese na pokožku hlavy, nikoli pouze na vlasy a nechá se působit 3-5 minut, poté se

opláchne. (2015)

27 Obrázek 12 Nizoral šampon

Flutrimazol

Přípravek: Micetal gel

Obsahuje 10mg flutrimazolu na 1g přípravku, Diazolidinylmočovinu,

polysorbát 20, disperze oktan-dekanoát-glukosidu 60%,

kokamidopropylbetain, akrylatostearethmethakrylátový kopolymer

30%, disperzi dimetikonpropyl-pg-betainu 30%, roztok hydroxidu

sodného 1 mol/l, parfém a čištěnou vodu. Gel se vtírá do pokožky

hlavy, během aplikace musí být vlasy vlhké, nechá se působit 3-5

minut a pak se opláchne. Aplikace se provádí 3x týdně po dobu 4

týdnů. Micetal je také vyráběný ve formě spreje nebo krému, který je

možné použít. (2015)

Ekonazolin-nitrát

Přípravek: Pevaryl krém

100g krému obsahuje 1,0g ekonazolu a jako pomocné látky

butylhydroxyanisol, kyselinu benzoovou, Makrogol-350-stearát ,

glyceromakrogol-oleát, tekutý parafín a čištěnou vodu. Krémem se

potírají ložiska obvykle dvakrát denně po dobu, kterou určí

ošetřující lékař. (2015)

28

Obrázek 13 Micetal gel

Obrázek 14 Pevaryl krém

5. Terapeutická kosmetikaJedná se o především o šampony a mycí přípravky určené pro vlasatou část hlavy nebo i pro

celé tělo. Obsahují účinné látky, které působí antimykoticky ,antipruriginózně, antiseboroicky

regulují iritaci, obnovují vlasovou pokožku a hydratují.

5.1 Mycí prostředky

Danket – Dr. Müller Pharma

Šampon pro použití na mastné lupy. Obsahuje 2% ketokonazolu, pyrithion zinku, kokosový a

olivový olej. Redukuje tvorbu kožního mazu, působí antipruriginózně a díky obsahu olejů

zabraňuje vysoušení pokožky

ClinDerm – Dr. Müller Pharma

Šampon pro použití na suchou formu lupů. Obsahuje 1% climbazolu, 5% urei, undecylamid,

kokosový a olivový olej. Antimykotické působení climbazolu je doplněno účinkem urei která

obnovuje pokožku hlavy a spolu s oleji zabraňuje jejímu vysušení.

29

Obrázek 15 Danket šampon

Obrázek 16 ClinDerm šampon

Eucerin DermoCapillaire

- Gelový šampon působící na mastné lupy

- Obsahuje climbazom, octopirox a polidocanol

- Redukuje tvorbu mastných lupů a působí antiprurigiónzně, tím zabraňuje další iritaci

pokožky hlavy způsobenou škrábáním. Celkově zklidňuje pokožku hlavy.

- Lze ho používat i každodenně

Vichy Dercos

- Šampon proti lupům

- Obsahuje disulfid selenia a cohesyl

- Působí antimykoticky, keratoregulačně, antipruriginózně a obnovuje pokožku hlavy

- Běžná kůra trvá 4 týdny

Bioderma Nodé DS

- Šampon se aplikuje na mokré vlasy, nechá se působit 5 mnut a poté se důkladně

opláchne

- Při léčebné kůře trvající tři týdny probíhá aplikace třikrát týdně, následná aplikace je

pouze jedenkrát až dvakrát týdně dle individuálních potřeb pacienta

- Obsahuje klimbazol, pyrithoin zinku, ichtamol, kyselinu salicylovou a borůvkovou

olejovou esenci

30

Obrázek 17 Eucerin šampon

Obrázek 18 Vichy Dercos šampon

Obrázek 19 Bioderma NodéDS šampon

Neutrogena T gel TOTAL

- Šampon proti lupům pro výrazně svědící pokožku

- Obsahuje 2% kyseliny salicylové, 2% ichtamolu, eubiol a výtažek z rostliny Mohania

Aquifolium

- Má antipruriginózní účinek a zmírňuje zarudnutí

- Používá se dvakrát týdně

Mediket Ictamo

- Šampon nahrazující magistraliter připravované dehtové šampony

- Obsahuje bílý ichtamol a pyrithion zinku

- Působí antiseboroicky, tedy redukuje tvorbu mazu, omezuje olupování šupin a působí

antipruriginózně. Má antimykotické, antibakteriální účinky díky zinku a bílý ichtyol

je protizánětlivý a jeho výhodou je, že není fotosenzitivní na rozdíl o ichtamolu

- Nanáší se na mokré vlasy, pečlivě vmasíruje do pokožky a nechá působit 3-5 minut,

poté se důkladně opláchne

- Používá se 2-3x týdně po dobu 4-6 týdnů, po skončení léčebné kůry se šampon

používá preventivně jednou týdně

31

Obrázek 20 Neutrogena T-gel šampon

Obrázek 21 Mediket šampon

Mediket Versi

- Mycí gel určený pro pokožku hlavy i celého těla

- Obsahuje bílý ichtamol a octopirox

- Působí antimykoticky, keratoplasticky, antiseboroicky a antipruriginózně

- Gel se vmasíruje do pokožky, nechá působit 3-5 minut a opláchne se

- Používá se každý den po dobu dvou týdnů a další dva týdny obden

- Lze použít i na obličej

Kerium, La Roche-Possay

- Gelový šampon na mastné lupy

- Obsahuje kyselinu salicylovou a zinek

- Vhodný na mírnější formy lupů, používá se každodenně

Kerium DS La Roche-Possay

- Intenzivní mikroexfoliační šampon proti lupům

- aplikace se provádí dvakrát týdně a léčebná kůra trvá obvykle tři týdny

- jako udržovací prostředek se používá gelový šampon proti mastným nebo suchým

lupům Kerium

32

Obrázek 22 Mediket mycí gel

Obrázek 23 La-roche každodenní šampon proti lupům

Obrázek 24 La-roche intenzivní šampon proti lupům

IchtyoCare – Dr. Müller Pharma

- řada výrobků obsahující bílý ichtamol v koncentraci 2-5%

- mají antibakteriální a antimykotické účinky, obnovují mikrobiální rovnováhu

pokožky a zabraňují vysoušení, bílý ichtamol redukuje tvorbu kožního mazu

-

Mycí pěna IchtyoCare 3%

- používá se k mytí pokožky celého těla, lze ji použít i na obličej

- léčebná kůra se aplikuje 2-3x týdně po dobu 4-6 týdnů, preventivně lze mycí pěnu

používat i dlouhodobě

-

-

Šampon proti lupům IchtyoCare 3%

- pro optimální účinek se šampon používá 2x týdně po dobu 4-6 týdnů, poté je

doporučeno používat jednou týdně dlouhodobě

-

Mýdlo IchtyoCare 2,5%

- používá se stejně jako mycí pěna na pokožku celého těla a je vhodné na dlouhodobé

používání

33

Obrázek 25 šampon Obrázek 26 mycí pěna Obrázek 27 Mýdlo

CutisHelp Balnea Konopná koupel

- olejová přísada do koupelí určená pro pravidelnou aplikaci

- obsahuje olej ze semen technického konopí

- pomáhá obnovovat přirozenou bariéru pokožky a ulevuje od svědění, zklidňuje a

hydratuje

- vhodné pro dospělé i pro kojence k mytí pokožky a jako doplněk k terapii

CutisHelp mimi, Konopná mycí emulze

- emulze určená pro každodenní mytí citlivé dětské pokožky

- obsahuje olej ze semen technického konopí

- používá se na pokožku celého těla i na vlásky

- Zklidňuje a hydratuje pokožku

Topnatur Ovesná koupel pro děti

- Koupel připravená z jemně mletého ovsa bez konzervačních látek

- Zklidňuje a hydratuje suchou pokožku u kojenců

- Optimální doba koupele je 20 minut a poté se dítě neoplachuje a nechává se ještě 10

minut v zábalu

34

Obrázek 28 Konopná olejová koupel

Obrázek 29 Dětská mycí emulze

Obrázek 30 Ovesná koupel

5.2 Emoliencia

Excipial U Lipolotio

- Emluze určená k ošetřování citlivé, podrážděné a suché pokožky

- Vhodné jako doplňková léčba

- Obsahuje 40mg urey na 1ml přípravku a kyselinu mléčnou

- Používá se 2-3x denně, potírají se postižená místa, aplikace je stejná pro děti i pro

dospělé (2015)

Další variantou využití Excipial U Lipolotio je jeho kombinace s ureou, která se používá

zejména u kojenců ke změkčení šupin.

Rp.

Urea 5,0

Excipial U Lipolotio ad 100,0

M. f. krém

5.3 Podpůrná terapie

K doplňkové terapii se využívá sluneční záření UV-A a UV-B spektra, UV-B spektrum se

využívá u pacientů se závažnější formou seborrhoické dermatitidy. Pacienti s projevy ve

vlasech mohou využít tzv. ozařovací hřebeny, na projevy na těle pak stojanové nebo

lehátkové zářiče. U lehčích forem se pacientům doporučují pobyty u moře, ovšem nesmí být

zároveň léčeni dehty a lokálními glukokortikoidy, protože tyto přípravky jsou fotosenzitivní a

mohou mít v kombinaci se slunečním zářením nežádoucí účinky.

Dále se pacientům doporučuje suplementace organicky vázaným zinkem a vitamíny z řady B,

zejména vitamin B6. Co se týče dalších úprav jídelníčku, může pomoci vynechání bílé mouky

a ostatních jednoduchých sacharidů. Vynechání smažených potravin, alkoholu a přemíry

živočišných tuků. Naopak je vhodné přidat čerstvou zeleninu, hlavně listovou a potraviny

obsahující vlákninu.

35

Závěr

Seborrhoická dermatitida je chronické zánětlivé, onemocnění s prevalencí 5-10%

často provázející pacienta po celý život. Přesto je jí věnována ze stran dermatologů

malá pozornost, protože se více zabývají novými možnostmi terapie atopické

dermatitidy nebo psoriázy. Přičemž správně diagnostikovaná seborrhoická dermatitida

může napomoci odhalení mnohem vážnějšího onemocnění, protože závažnější formy

tohoto onemocnění doprovází imunosupresivní stavy. Například u HIV pozitivity by

mohla být seborrhoická dermatitida považována za marker onemocnění, protože se u

pozitivních pacientů vyskytuje velmi často. Důležité je také u kojeneckých pacientů

nezanedbat lehčí formy seborrhoické dermatitidy, aby nedošlo k rozvoji závažnějších

forem.

Léčba seborrhoické dermatitidy je dlouhá a vyžaduje dobrou spolupráci pacienta

s lékařem. K terapii se musí zvolit vhodná galenická forma topických přípravků, a to

vzhledem k lokalizaci projevů, jejich závažnosti a v neposlední řadě také vzhledem

k preferencím pacienta. Léčivé přípravky se často kombinují, aby byl výsledek

optimální. Zároveň se používají vhodné dermokosmetické přípravky aby byla

zajištěna každodenní šetrná péče o pokožku. Jako doplňující léčbu lze pacientovi

doporučit vhodná dietní opatření. I přes široké možnosti terapie musí být lékař pečlivý

ve své diagnostice a pacient musí být velmi trpělivý po celou dobu léčby, neboť

onemocnění má velký sklon k recidivám.

36

Seznam obrázků a zdroje obrázků:

Obrázek 1 Vrstvy kůže ( http://www.hypro.cz/imgs/cz-kuze.gif ).............................................9

Obrázek 2 Mazová žláza ( http://beta.arcig.cz/summa/images/5289.jpeg ).............................10

Obrázek 3 Lupy (http://nd06.jxs.cz/633/757/c964f26697_95624483_o2.jpg ) .......................16

Obrázek 4 Ložiska v oblasti sterna (http://library.med.utah.edu/kw/derm/pages/desy_35.htm )

...................................................................................................................................................16

Obrázek 5 Ložiska na hlavě (http://www.zdravyvlas.cz/Choroby-vlasu/Lupy-a-seboroicka-

dermatitida)...............................................................................................................................18

Obrázek 6 Seborrhoická dermatitida obličeje

(http://www.lekari-online.cz/detske-lekarstvi/novinky/seborhoicka-dermatitida )..................18

Obrázek 7 Seborrhoická dermatitida v obličeji

(http://nd06.jxs.cz/633/757/c964f26697_95624483_o2.jpg)....................................................18

Obrázek 8 Seborrhoická dermatitida ve vlasech

(http://www.zdravyvlas.cz/Choroby-vlasu/Lupy-a-seboroicka-dermatitida)...........................18

Obrázek 9 Skvamy na hlavičce (http://images.medicinenet.com/images/slideshow/the-truth-

about-dandruff-s13-photo-of-baby-with-seborrheic-dermatitis.jpg ) ......................................19

Obrázek 10 Retroaurikulární olupování (http://www.edoctoronline.com/dermatology-

atlas.asp?c=4&id=24748 )........................................................................................................19

Obrázek 11 Nizoral šampon (

http://www.dobra-apteka.pl/produkt11862/99/nizoral_szampon_leczniczy_60_ml_pielegnacja

_wlosow.html ).........................................................................................................................27

Obrázek 12 Danket šampon (www.muller-pharma.cz/produkty/sampony-proti-lupum/)........27

Obrázek 13 Micetal gel (http://www.aptekaslonik.pl)..............................................................28

Obrázek 14 Pevaryl krém (http://www.chemistdirect.co.uk/pevaryl-cream-30g/prd-le0 )......28

Obrázek 15 ClinDerm šampon (www.muller-pharma.cz/produkty/sampony-proti-lupum/

...................................................................................................................................................29

Obrázek 16 Eucerin šampon (http://www.eucerin.cz/vyrobky/dermocapillaire/gelovy-sampon-

proti-mastnym-lupum ).............................................................................................................30

Obrázek 17 Vichy Dercos šampon (http://www.vichy.cz/cheveux/%C5%A0ampon-proti-lup

%C5%AFm-na-norm%C3%A1ln%C3%AD-a%C5%BE-mastn%C3%A9-vlasy-DERCOS/

p6530.aspx)...............................................................................................................................30

Obrázek 18 Bioderma NodéDS šampon...................................................................................30

37

Obrázek 19 Neutrogena T-gel šampon (http://www.drug3k.com/drug/neutrogena-T-gel-

17156.htm)................................................................................................................................31

Obrázek 20 Mediket šampon (http://www.mediket.ch/cz/mediket-ictamo).............................31

Obrázek 21 Mediket mycí gel (http://www.mediket.ch/cz/mediket-ictamo)...........................32

Obrázek 22 La-roche každodenní šampon proti lupům............................................................32

Obrázek 23 La-roche intenzivní šampon proti lupům..............................................................32

Obrázek 24 Mýdlo(http://www.mediket.ch/cz/mediket-ictamo ).............................................33

Obrázek 25 mycí pěna (http://www.mediket.ch/cz/mediket-ictamo )......................................33

Obrázek 26 šampon (http://www.mediket.ch/cz/mediket-ictamo )..........................................33

Obrázek 27 Konopná olejová koupel(http://cutishelp.com/zdravotni-kosmetika/cutishelp-

balnea-konopna-koupel-200-ml.htm

).................................................................................................................................................34

Obrázek 28 Dětská mycí emulze ( http://cutishelp.com/mimi/cutishelp-mimi-konopna-myci-

emulze-200-

ml.htm ).........................................................................................................................................

........34

Obrázek 29 Ovesná koupel ( http://www.aspczech.cz/24849-ovesna-koupel-pro-deti ).........34

Použitá literatura a zdroje informací:

Junášek, M., 2007. Medicabaze.cz [WWW Document]. MedicaBaze.cz.. URL http://www.medicabaze.cz/index.php?termId=1445&sec=term_detail (accessed 2015).

Milan, J., 2006. Seboroická dermatitida 5.

Novotný, F., 1989. Obecná dermatologie. Avicenum zdravotniké nakladatelství, Praha.

Salavenec, M., 2010. Dermatitis Seborrhoica 4, 186-191.

Schmiedbergerová, R., 2006. Dermatitis seborrhoica 4.

Sklenář, Z., a.kol., 2009. Magistraliter receptura v dermatologii. Galén, Praha.

Suchopár, J., 2009. Remedia c. Panax Co.

38

Šťáva, Z., R.Schwank, L.Jirásek, J.Trapl, 1977. Dermatovenerologie. Avicenum zdravotnické nakladatelství, Praha.

www.sukl.cz [WWW Document], 2015. [WWW Document]. sukl.cz.. URL http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php

39