VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Praha 2013 Jana Kučerová

Dentální hygiena seniorů

Absolventská práce

Jana Kučerová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek

Datum odevzdání práce: 19. 4. 2013

Datum obhajoby:

Praha 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedl a podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

informací.

Praha 11. dubna 2013 ……………………………….

Podpis autorky

Poděkování

Děkuji MUDr. Josefu Peškovi za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také PhDr. Ireně

Nerudové a MUDr. Magdě Vostré za rady při zpracování této práce. Dále děkuji vedení

v Domově seniorů – domově důchodců Pacov panu řediteli Ing. Václavu Hrobskému a vrchní sestře

Vladislavě Vošické, vedení v Domově důchodců Proseč u Pošné panu řediteli Jiřímu Hormandlovi

a řediteli Domovu pro seniory Malešice panu Mgr. Evženu Kokešovi, že mi umožnili navštěvovat tato

zařízení. A zvláštní poděkování patří všem klientům těchto zařízení, kteří se mnou spolupanovali

a dobrovolně se zúčastnili dotazníkového šetření.

Souhlas s použitím práce

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

Praha 11. dubna 2013 ……………………………….

Podpis autorky

ABSTRAKT Jana Kučerová

Dentální hygiena seniorů

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 60 stran

Absolventská práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se

věnuje problematice snímatelných zubních náhrad v období stáří. Tato část je zaměřena na

popis snímatelných náhrad a dále se zabývá charakteristikou možných komplikací, které

souvisí s používáním zubních náhrad. V závěrečných kapitolách teoretické části je popsána

mechanická i chemická hygienická péče o tyto náhrady. Praktická část je koncipována jako

dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat informovanost a úroveň domácí hygieny

u seniorů se snímatelnou zubní náhradou v domovech seniorů, a také přispět ke kvalitní

dentální hygieně individuálním rozhovorem s jednotlivými klienty o této problematice.

Výsledkem dotazníkového šetření bylo zjištění, že kvalita informovanosti není dostatečná

a potřebovala by pozvednout na vyšší úroveň. Při rozhovorech bylo zjištěno, že nejvíce

rozšířenou pomůckou ústní hygieny u proteticky ošetřených seniorů je zubní kartáček, pasta

a tekoucí voda. Bohužel většina dotazovaných nedochází na pravidelné preventivní prohlídky

ke svému stomatologovi.

Klíčová slova: senior, stáří, dentální hygiena, snímatelná náhrada, preventivní prohlídky

ABSTRACT Jana Kučerová

Dentální hygiena seniorů

Dental hygiene of the olds

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 60 stran

This final work is divided into a theoretical part and practical part. The theoretical part is

attended the problems of removable partial and complete dentures at the old age. This part

focuses on the description of removable dental prostheses and describes the characteristics of

the possible complications associated with the use of dentures. Final chapters of the

theoretical part describe the mechanical and chemical hygiene care of the dentures. The

practical part is designed as a questionnaire research, whose aim was to determine knowledge

and level of home hygiene of seniors with removable dentures in old people’s home and also

contribute to good dental hygiene by individual interviews about this topic with the clients.

The results of the questionnaire research show that level of knowledge is not sufficient and

would need to rise to a higher level. The interviews discover that the most widespread tool for

oral hygiene at prosthetic - treated seniors is a toothbrush, toothpaste and running water.

Unfortunately, most of the respondents do not go to regular preventive dental check-ups at

their dentists.

Key words: senior, old age, dental hygiene, removable dentures, dental check - ups

Obsah

Úvod ............................................................................................................................... 11

1 Stáří ........................................................................................................................ 12

1.1 Období raného stáří: 60 - 75 let ............................................................................. 12

1.2 Období pravého stáří: 75 a více let ........................................................................ 13

2 Komunikace se seniory .......................................................................................... 14

2.1 Zásady správné komunikace se seniory ................................................................. 14

3 Péče o seniory ........................................................................................................ 16

3.1 Péče o seniory v historii ......................................................................................... 16

3.2 Péče o seniory v současné době ............................................................................. 16

3.2.1 Zdravotní služby pro seniory ................................................................................. 17

3.2.2 Sociální služby pro seniory .................................................................................... 17

3.2.2.1 Domovy pro seniory a domovy důchodců ............................................................. 17

4 Historie zubních náhrad ......................................................................................... 18

5 Rozdělení snímatelných zubních náhrad ............................................................... 21

5.1 Částečná snímatelná náhrada ................................................................................. 21

5.1.1 Sedlové náhrady..................................................................................................... 21

5.1.2 Deskové náhrady ................................................................................................... 22

5.1.3 Kotevní prvky ........................................................................................................ 23

5.1.4 Stabilizační prvky .................................................................................................. 23

5.1.5 Spojovací prvky ..................................................................................................... 23

5.1.6 Tělo náhrady .......................................................................................................... 23

5.2 Celková snímatelná náhrada .................................................................................. 24

5.3 Hybridní zubní náhrada ......................................................................................... 25

6 Seznámení s novou snímatelnou náhradou ............................................................ 26

6.1 Otlaky v dutině ústní .............................................................................................. 26

6.2 Problémy s artikulací ............................................................................................. 26

6.3 Problémy při jídle a pití ......................................................................................... 26

6.4 Slinění a dávivý reflex ........................................................................................... 27

7 Čištění snímatelné náhrady .................................................................................... 28

7.1 Domácí péče o snímatelné náhrady ....................................................................... 28

7.1.1 Pomůcky pro domácí péči – mechanické čištění ................................................... 30

7.1.1.1 Kartáček na zubní náhrady .................................................................................... 30

7.1.2 Pomůcky pro domácí péči – chemické čištění ....................................................... 31

7.1.2.1 Čistící pasty a prášky ............................................................................................. 31

7.1.2.2 Čistící tablety a roztoky ......................................................................................... 32

7.1.2.3 Dózy na náhrady .................................................................................................... 33

7.2 Profesionální péče o snímatelné náhrady .............................................................. 34

7.2.1 Pomůcky pro profesionální péči ............................................................................ 34

7.2.1.1 Ultrazvukové čističe .............................................................................................. 34

8 Fixační prostředky ................................................................................................. 35

9 Změny ústní sliznice vyvolané nevyhovující snímatelnou náhradou .................... 36

9.1 Změny mechanického původu ............................................................................... 36

9.1.1 Slizniční dekubity .................................................................................................. 36

9.1.2 Protézou indukovaná hyperplazie .......................................................................... 36

9.1.3 Granuloma fissuratum ........................................................................................... 37

9.1.4 Stomatitis prothetica .............................................................................................. 37

9.1.5 Papilomatózní stomatitida ..................................................................................... 38

9.1.6 Linea alba (Stomatitis z přikusování) .................................................................... 38

9.1.7 Glositis traumatica ................................................................................................. 38

9.2 Změny alergického a chemického původu ............................................................ 39

9.2.1 Stomatitis prothetica .............................................................................................. 39

9.3 Mykotické infekce ................................................................................................. 39

9.3.1 Stomatitis prothetica na podkladě malhygieny ...................................................... 39

9.3.2 Candidosis (Soor) .................................................................................................. 40

9.3.3 Stomatitis angularis (angulární cheilitida) ............................................................. 40

10 Praktická část ......................................................................................................... 41

10.1 Cíl praktické části .................................................................................................. 41

10.2 Pracovní hypotézy ................................................................................................. 41

10.3 Soubor a metodika ................................................................................................. 41

10.4 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................ 42

Závěr ............................................................................................................................... 55

Seznam obrázků, tabulek a grafů .............................................................................................. 56

Seznam použité literatury a zdrojů informací......................................................................... 588

11

Úvod

Dentální hygiena se týká nejen dětské a dospělé populace, ale také seniorů, na které se často

zapomíná. Stáří se dříve či později týká každého z nás, jelikož čas nezadržitelně plyne a léta

přibývají. Mnoho seniorů již nevidí perspektivu v péči o svoje orální zdraví, tak jako lidé

mladšího věku. Je zcela jisté, že lidé v tomto věku nemají svůj kompletní chrup a to z důvodu

velice nízké úrovně informovanosti o orálním zdraví v jejich útlém věku. Tyto vzniklé

nepříjemnosti buď neřeší vůbec či řeší a to nejčastěji částečně snímatelnou či celkovou zubní

náhradou. Setkávám se s názorem, že umělý chrup nepodléhá kariéznímu defektu a proč by

tedy tato skupina lidí měla řešit hygienu umělého chrupu a docházet na pravidelné kontroly ke

svému stomatologovi.

Moje práce se zaměřuje na situaci seniorů a jejich dentální hygienu v domovech seniorů, kde

jsou odkázáni sami na sebe či na informovaný a ochotný personál.

Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se nejdříve zaměřuji na

charakteristiku stáří. Jelikož jsem se zaměřila na skupinu seniorů v domovech seniorů, uznala

jsem za vhodné práci obohatit o kapitolu s názvem péče o seniory. Další kapitolu komunikace

se seniory jsem užila v praxi při návštěvách a rozhovorech s klienty. Nedílnou součástí

teoretické části je velký oddíl, zabývající se problematikou zubních náhrad, do které jsem

zařadila rozdělení náhrad, seznámení s novou náhradou a správné čištění se kterou úzce

souvisí kapitola s názvem změny ústní sliznice vyvolané zanedbanou hygienou a špatně

zhotovenou náhradou.

Praktická část proběhla pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky jsem osobně rozdala

klientům a s jejich vyplňováním pomáhala, zároveň jsem vedla individuální rozhovor, který

směřoval k dotazníku a celé problematice zubních náhrad. Ke každému klientovi bylo

přistupováno individuálně a zodpovědně.

12

1 Stáří

Stáří je poslední etapou života. Toto období přináší nadhled a moudrost, pocit naplnění, ale

také bohužel ztráty ve všech oblastech, úbytek energie a proměnu osobnosti. Stáří není

nemoc, jedná se o přirozený fyziologický proces každého jedince. Nemoci a poruchy funkcí

mohou tvořit doprovodnou složku v tomto procesu.

Stárnutí se odehrává v celém průběhu lidského života, který začíná narozením, pokračuje

pohlavním dozráváním v pubertě a adolescenci a nezadržitelně pokračuje až k smrti. Rozlišuje

se normální stárnutí a předčasné stárnutí, které probíhá jako důsledek určité poruchy

v biologickém vývoji. Další příčina předčasného stárnutí může být dlouhodobé přetěžování

organismu nebo přeceňování fyzických a psychických sil. Tempo stárnutí ovlivňují genetické,

biologické, psychické i sociální změny.

1.1 Období raného stáří: 60 - 75 let

Rané stáří je také nazýváno jako období třetího věku. Vlivem stárnutí dochází k evidentním

změnám, ale nemusí být ještě tak veliké, aby zcela znemožnily aktivní a nezávislý život.

Senior si může dovolit realizovat dosud nenaplněné vnitřní potřeby, neboť ztrácí povinnost

udržovat své profesní postavení ve společnosti. Somatický i psychický úpadek bývá

individuálně variabilní. Dochází k negativní proměně zevnějšku, což ovlivňuje jejich sociální

status. Typickým projevem stárnutí je atrofie mozkové tkáně a negativní výsledek se projeví

ve funkcích, které slouží k zaznamenávání, ukládání a využívání informací. Dochází

k celkovému zpomalení. Příjem podnětu je ztížen nebo dokonce narušen zhoršením

zrakových a sluchových funkcí. Schopnost udržet pozornost na potřebné informace se

s přibývajícím věkem zhoršuje. V raném stáří se začínají objevovat nedostatky paměťových

funkcí a to hlavně ve smyslu zpracování a ukládání nových informací a vybavování již dříve

zapamatované informace. Nezadržitelně také dochází k úbytku intelektových schopností.

Celkově dochází ke zklidnění emočního prožívání a klesá intenzita některých emocí.

13

1.2 Období pravého stáří: 75 a více let

Dovršením 80 let dosáhne senior tzv. čtvrtého věku, v tomto období je naživu pouze polovina

jeho původní generace. Dochází k nárůstu problémů díky tělesným a mentálním úpadkům.

Období se projevuje zvýšeným rizikem vzniku a hromaděním různých zátěžových situací,

které mohou klást vysoké nároky na adaptaci. Mezi nejčastější zátěžové situace můžeme řadit

nemoc a úmrtí partnera, zhoršení zdravotního stavu spojené s postupnou ztrátou soběstačnosti

a ztráta soukromí jako důsledek časté hospitalizace či přemístění do ústavní péče. Neustále se

senior musí vyrovnávat se ztrátou blízkých a sociálních kontaktů. Významným problémem je

tedy osamělost. Kvalitní zpracování informací je omezeno pokračujícím procesem

zpomalováním, zhoršováním zrakových a sluchových funkcí a také snižováním kapacity

pracovní a prospektivní paměti. V pozdním stáří dochází k neschopnosti odhadnout reálný

čas. Emoční reakce jsou méně intenzivní. Do 80 let je slovní porozumění a uvažování celkem

na dobré úrovni, ale s postupujícím věkem rychle klesá. Starší senioři se často dostávají do

pozice závislých a nesoběstačných lidí a proto musí změnit způsob života, na který byli zvyklí

a přemístit se do ústavního zařízení. Nedílnou součástí tohoto období je také zamyšlení a

následné vyrovnání s vlastní smrtí.

14

2 Komunikace se seniory

Komunikace bývá ztížená zejména poruchou sluchu, zraku, úbytkem paměti a dalšími

faktory. Problémy jsou jak ve vlastním vyjádření, tak v oblasti porozumění. V komunikaci se

může objevit zvýšená pomalost, kdy senior potřebuje delší čas, aby zpracoval informaci

a zformuloval odpověď. Mluvený projev je hůře srozumitelný, neboť senioři špatně artikulují,

díky zhoršené koordinaci motoriky mluvidel. V pozdním věku se objevuje sklon k nutkavému

mluvení, kdy si senioři mluví sami pro sebe. V průběhu 7. decenia se zhoršuje schopnost

využití slovní zásoby, klesá slovní plynulost, dochází k problémům ve vybavování

potřebných slovních výrazů a zhoršuje se schopnost rozlišovat jednotlivé pojmy. Mluvený

projev se zjednodušuje a zkracuje s postupujícím věkem.

2.1 Zásady správné komunikace se seniory

Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslovujeme jménem případně odpovídajícím

titulem. Familiární oslovení „babi“ či „dědo“ jsou ponižující, neprofesionální a neetické.

Měli bychom se vyhýbat infantilizaci (zdětinšťování) starého člověka. Ani s klientem, který

trpí syndromem demence, nehovoříme jako s dítětem.

Při komunikaci a ošetřování se snažíme cílevědomě chránit důstojnost seniora a dbáme na

úctu v komunikaci.

Samotná návštěva lékaře nebo dentální hygienistky je pro starého člověka zátěžová situace, na

kterou se dlouho připravoval, a proto při ošetření bychom neměli spěchat a dávat najevo svojí

netrpělivost.

Klienty vyššího věku chráníme před časovým stresem a měli bychom počítat se zpomalením

psychomotorického tempa, s omezením celkové hybnosti a se zhoršenou jemnou motorikou.

Důležité informace a doporučení (termíny vyšetření, pomůcky k ústní hygieně) několikrát

zopakujeme a ujistíme se, zda klient všemu správně porozuměl. Požádáme, aby klient vyložil

15

obsah našeho sdělení vlastními slovy. Informace poté také můžeme sepsat na list papíru.

Pokud se domníváme, že klient nepochopil obsah našeho sdělení, použijeme jiné pojmy.

Aktivně, ale taktně ověříme nebo vyloučíme možné komunikační bariéry (porucha sluchu,

zraku apod.) a přizpůsobíme tak naší komunikaci.

Pro usnadnění komunikace nehovoříme zády ke klientovi, ale zdržujeme se v jeho zorném

poli. Hovoříme bez složitých odborných termínů, srozumitelně a pomalu tak, aby nám bylo

vidět na ústa, což umožní odezírání ze rtů. Vyvarujeme se dlouhým souvětím. Během celého

rozhovoru udržujeme oční kontakt, kdy oči klienta a ošetřujícího jsou ve stejné úrovni.

Jelikož proces stárnutí ve většině případů zhoršuje sluch i zrak klienta, snažíme se při

komunikaci eliminovat okolní hluk. Při odebírání anamnézy se vyptáme na ostatní nemoci,

jimiž pacient trpí, a pořídíme pečlivou lékovou anamnézu. Počítejme s určitým časovým

zdržením při líčení obtíží a odbočování od tématu.

Pomoc při pohybu, odkládání oděvů nebo při usedání do stomatologického křesla vždy

nabízíme, ale nevnucujeme. Zdravotnická zařízení, která slouží seniorům, by měla být

bezbariérová a snadno přístupná s přehledným značením.

V průběhu ošetření poskytujeme častější přestávky na odpočinek a ujišťujeme se, zda je vše

v pořádku. Ptáme se na kvalitu prožívané bolesti a její intenzitu, neboť vnímání bolesti

ve stáří je odlišné.

Před ukončením konzultace je nutné poskytnout prostor a čas pro kladení otázek ze strany

seniora.

Naše komunikace i samotné ošetření by mělo směřovat k podpoře a k udržení zdraví klienta.

16

3 Péče o seniory

3.1 Péče o seniory v historii

V minulosti se o staré starala zejména rodina a mnohdy tento úkol převzala i církev. V období

raného středověku vznikaly první církevní instituce, které se zabývaly pomocí starým lidem.

Postupně se zakládaly chudobince a starobince, klášterní a městské ošetřovatelské domy,

které se v průběhu dějin proměnily na dnešní domovy seniorů. V Anglii roku 1504 vyšel

první zákon, který řešil ochranu starých lidí. Krátce nato bylo vydáno první chudinské právo,

které nařizovalo vybírání povinného poplatku na podporu seniorů. Ve 20. století vznikaly

systémy sociální péče a domovy seniorů.

V Čechách byl vývoj obdobný. Ve 12. století vznikaly špitály, které měly spíše sociální

funkci. Na území Prahy v 15. a 16. století vznikaly ústavy pro staré a zchudlé občany.

Domovské právo z roku 1863 ukládalo povinnost domovské obci postarat se o chudé,

handicapované a staré občany, poskytnout jim výživu a opatření v nemoci. Během první

republiky vznikala nová zařízení pro seniory a dobročinné organizace, které poskytovaly péči.

Péče o seniory se rozdělila na zdravotní a sociální péči. Roku 1929 byla v Praze založena

první instituce na světě, která se specializovala na seniory. Po roce 1954 se stávající instituce

změnily na domovy seniorů. Pečovatelská služba se rozvinula od poloviny minulého století.

Po roce 1989 vznikají v České republice nové instituce a služby zejména domácí

ošetřovatelská služba.

3.2 Péče o seniory v současné době

V dnešní době dominují v oblasti péče o seniory především sociální a zdravotní služby. Cílem

služeb je prevence nemocí, podpora zdraví a pohody, zajištění životních potřeb, posilování

soběstačnosti a co nejdelší setrvání v domácím prostředí. Pokud se stav seniora zhorší

a nebude již možná péče v domácím prostředí, nastupuje pomoc ve formě sociálních

a zdravotních služeb. Tyto služby jsou poskytovány speciálními organizacemi a institucemi.

V oblasti zdravotně sociální péče se nachází jak zdravotní tak i sociální služby pro seniory

17

3.2.1 Zdravotní služby pro seniory

Zdravotní služby může zajišťovat fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění

k poskytování zdravotních služeb. Zdravotní péče zahrnuje činnosti a opatření, které vedou

k předcházení a odstranění nemoci, udržení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu

seniora a dále udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení. Zdravotní služby mohou být

poskytovány ve formě ambulantní péče, jednodenní péče, lůžkové péče a zdravotní péče,

která je poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí seniora.

3.2.2 Sociální služby pro seniory

Sociální péče zahrnuje poskytování sociálních služeb a sociálních dávek. Tento druh péče

napomáhá seniorům zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, zapojení do běžného

života společnosti nebo zajistit náhradní důstojné prostředí a zacházení. Sociální služby jsou

poskytovány jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby jsou spojené

s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby nezahrnují ubytování, senior

pouze dochází do zařízení. Terénní služby jsou poskytovány seniorovi v jeho přirozeném

prostředí.

3.2.2.1 Domovy pro seniory a domovy důchodců

Domovy pro seniory a domovy důchodců jsou především určeny pro seniory, kteří kvůli

svému zdravotnímu stavu vyžadují komplexní péči, kterou jim nemůže zajistit rodina ani

pečovatelská služba. Činnosti těchto zařízení vedou k udržení a zlepšení soběstačnosti všech

klientů, dále zajišťují důstojný a plnohodnotný život a předcházejí vyloučení seniorů ze

sociálního prostředí. V těchto zařízeních je poskytována celoroční, celodenní a komplexní

pečovatelská, ošetřovatelská a lékařská péče. Nachází se zde prostor pro rozvoj kulturního

a společenského života seniorů. Domovy pro seniory a domovy důchodců také nabízí využití

volného času dobrovolnou pracovní a zájmovou činností.

18

4 Historie zubních náhrad

Nejstarší zmínky o zubních náhradách pochází od Féničanů a Etrusků. Etruskové žili ve

střední Itálii kolem roku 700 před. n. l., kdy šperkaři zpracovávali ze zlata držáky ve tvaru

pásku o šířce 5 mm a síle asi 1 mm. Do takto připravených držáků aplikovali náhradní zuby,

které upevňovali zlatými hřebíčky k sousedním zubům. Jako náhradní zuby používali zejména

zvířecí zuby, jejichž velikost a tvar upravovali broušením nebo zuby ze slonové kosti. Tyto

náhrady byly zhotovovány především z estetického hlediska. Římané převzali tuto techniku

od Etrusků a byla praktikována dlouhá staletí.

V období středověku se o zuby starali lazebníci a jejich činnost se soustředila na trhání zubů.

Ve středověku k doplnění chybějících zubů se používali různé atrapy, které měli estetickou

funkci a jelikož byly nedbale upevněny, nedala se s nimi konzumovat strava. Anglická

královna Alžběta I. (1533 – 1603) si vyplňovala prostory po ztrátě zubů kousky látky, aby na

veřejnosti vypadala lépe.

Kolem 15. století v období novověku a renesance byly nalezeny náhrady zhotovené

ze slonoviny, kostí, zvířecích, ale i lidských zubů, které pocházely od mrtvých či živých

dárců. Lidské zuby byly velmi cenné a často si takto přivydělávala chudší vrstva. Zubní lékaři

kupovali vytržené zuby od pacientů, ale největšími dodavateli lidských zubů byla bitevní

pole. Do rukou dentistů se zuby také dostávaly od vykradačů hrobů. Ukázalo se však, že

velmi rychle podléhaly kazivému defektu. Jacgues Guillemeau navrhl v 16. století minerální

pastu, která se skládala z bílého vosku, pryskyřice, mastixu, drcených korálků a perel. Autor

byl nespokojen se žloutnutím zubů z kosti nebo slonoviny a proto pasta sloužila k výrobě

umělých zubů.

Japonci v 17. století pravděpodobně znali částečnou náhradu, báze byla zhotovena ze dřeva

a zuby ze slonoviny nebo mramoru. Z této doby pochází i první zmínky o částečně snímatelné

náhradě od Lorenza Heistera. Celkovou zubní náhradu z dobytčí stehenní kosti popsali Pierre

Fauchard roku 1728 a Philip Pfaff roku 1756. Zuby byly pouze naznačeny a stříbrná listová

péra sloužila k přidržování náhrady k bezzubým čelistem. Pierre Fauchard sepsal první

odborné stomatologické dílo, ve kterém se věnoval protetice. Nejen že popsal čepové korunky

a můstky, ale také částečné i celkové náhrady s návodem na jejich zhotovení. Toto dílo

znamenalo veliký pokrok kupředu. V průběhu 18. století se zubní náhrady zhotovovaly

19

z dražších materiálů, jako bylo zlato a stříbro, dostupné však byly pouze pro movité občany.

Slitiny stříbra, bismutu cínu i hliníku se rovněž používaly k výrobě náhrad. Na konci 18.

století se začaly zhotovovat spony jako kotevní prvky u snímatelných protéz.

Obrázek 1 Zubní náhrada ze stehenní kosti krávy, popsaná Pierrem Fauchardem r. 1728 a Philipem Pfaffem r. 1756. (zdroj: FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea historie zubního lékařství v německém

Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS: časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.)

Zlom nastal v roce 1756, kdy německý lékař Philip Pfaff zavedl sádrové otisky chrupu, které

sloužily k zjištění tvaru ústní dutiny a rozmístění zubů. O několik let později v roce 1770 se

objevil návrh umělého zubu z porcelánu, jehož autor byl Alexis Duchateau. Patent na

celkovou náhradu vyrobenou z porcelánu získal jeho spolupracovník francouzský zubař

Nicholas Dubois de Chemant v roce 1789. Italský lékař G. Fonzi zavedl k umělým

porcelánovým zubům platinové háčky a vytvořil 26 barevných odstínů porcelánu, při jejichž

výrobě použil kovové oxidanty. Angličan Claudius Ash následně zdokonalil porcelánové

zuby a představil rourkové porcelánové zuby.

20

Obrázek 2 Celková náhrada z kaučukové báze a porcelánových zubů byla funkční díky žvýkacím pružinám upevněným na mosazných kloubech (zdroj: FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea historie zubního

lékařství v německém Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS: časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.)

V 19. století byla objevena vulkanizace kaučuku, tuto technologii popsal Charles Goodyear.

Později vznikl nový materiál vulkanit na výrobu snímatelné protézy (kaučuková zubní

protéza). Tyto náhrady byly cenově přijatelné a došlo k jejich masovému rozšíření. Celuloid

se také používal jako materiál pro báze náhrady. Zhruba před osmdesáti lety se zavedl

paladon což byla první teplem polymerující metylmetakrylátová pryskyřice od německé firmy

Kulzer. Později se zavedly i továrně zhotovené pryskyřičné zuby a samopolymerující plasty.

Samozřejmě vývoj protetického zubního lékařství se nezastavil ani v současné době. Trvale se

prosazují nové materiály, postupy i myšlenky což vede ke zlepšení kvality a úrovně

protetického ošetření.

21

5 Rozdělení snímatelných zubních náhrad

Hlavní úkol protetického zubního lékařství je náhrada chybějících tvrdých a měkkých tkání

dutiny ústní, což úzce souvisí s rehabilitací funkce celé orofaciální oblasti. Snímatelné zubní

náhrady většinou nahrazují větší počet zubů nebo celý chrup. Po individuálním zhotovení je

lze začleňovat do žvýkacího aparátu a vyjímat z dutiny ústní. Snímatelné náhrady se dělí na

částečné a celkové podle počtu nahrazených ztracených zubů. Všechny druhy náhrad mají za

úkol rehabilitovat mastikační, fonační a estetickou funkci. Protetické zubní lékařství ovlivňuje

také psychiku a společenské postavení jedince. Preventivní funkce náhrad spočívá v ochraně

tvrdých a měkkých tkání, zbylých zubů v čelistech, temporomandibulárního kloubu a svalů.

5.1 Částečná snímatelná náhrada

Částečné snímatelné zubní náhrady se indikují v případech, kde nelze zhotovit fixní náhradu.

Nahrazují větší nebo menší počet zubů. Retenci a stabilitu v dutině ústní zajišťují kotevní

a stabilizační prvky. Částečné snímatelné náhrady se dělí na deskové nebo skeletové náhrady.

Kotevní, stabilizační, spojovací prvky a tělo náhrady jsou konstrukční prvky, ze kterých jsou

částečné snímatelné náhrady složeny.

5.1.1 Sedlové náhrady

Sedlové náhrady řeší defekty II. třídy podle Voldřicha, které se vyznačují zkráceným zubním

obloukem v různém rozsahu. Sedlové snímací náhrady, tedy nahrazují rozsáhlejší defekty

zejména u zkrácených zubních oblouků, předpokladem je však přítomnost většího počtu

dobrých pilířových zubů. Oblouk může být zkrácen jednostranně nebo oboustranně a obě

situace mohou být kombinovány mezerou. Žvýkací tlak se přenáší na kost jak pomocí

opěrných spon, tak i přes tělo náhrady. U defektu II. třídy tedy chybí distální úsek chrupu, kde

potrava je rozmělňována a připravována k polknutí. Pokud vzniklý defekt není nahrazen,

v zadním úseku se hromadí nedokonale zpracovaná potrava, vázne transport a fyziologické

žvýkání je porušeno.

22

Obrázek 3 Částečná snímatelná protéza sedlová s Obrázek 4 Částečná snímatelná protéza sedlová předním a zadním patrovým třmenem v horní čelisti s průběžnou sponou a podjazykovým třmenem v dolní čelisti

5.1.2 Deskové náhrady

Deskové náhrady řeší defekty III. třídy dle Voldřicha, které se vyznačují zachováním

ojedinělých zubů nebo skupiny zubů v dutině ústní, které mají většinou horším biologický

faktor. Jedná se tedy o velké defekty. Stavy, které vyžadují ošetření deskovou náhradou,

můžeme pokládat za stavy přechodné, kdy dříve nebo později počítáme s celkovou zubní

náhradou. Tělo náhrady je v podobě desky, která překrývá všechny anatomické útvary

a úseky. Žvýkací tlak je přenášen výlučně přes sliznici a podslizniční vazivo na kost. Kotevní

prvky jsou řešeny převážně retenční drátěnou sponou nebo kombinovanou dvouramennou

sponou.

Obrázek 5 Dolní desková náhrada Obrázek 6 Horní desková náhrada

23

5.1.3 Kotevní prvky

Kotevní prvky zajišťují především retenci náhrady a zabezpečují přenos žvýkacího tlaku

v dutině ústní. Nejčastěji se užívá sponový systém ve formě různých spon a méně častěji

zásuvné spoje, teleskopické korunky a opěrné třmeny.

5.1.4 Stabilizační prvky

Jejich hlavní funkce je blokování transverzálních sil. Vyskytují se jako samostatné díly

snímatelné náhrady nebo jsou součástí sponového i nesponového kotevního systému.

5.1.5 Spojovací prvky

Lité kovové elementy spojují jednotlivé části snímatelné náhrady. U horní náhrady se

nejčastěji užívá přední a zadní patrový třmen nebo střední patrový třmen. U dolní náhrady se

zhotovuje podjazykový třmen případně v kombinaci s průběžnou sponou nebo sublinguální

destička.

5.1.6 Tělo náhrady

Tato část nahrazuje část alveolárního výběžku, nese ztracené zuby a podle složitosti návrhu

zubní náhrady obsahuje další konstrukční prvky. Hlavní úkol spočívá v obnovení mastikační,

fonační a estetické funkce. V současné době se nejčastěji používá polymetakrylát

polymerující za přívodu tepla. Výhoda zmíněného materiálu je snadná zpracovatelnost,

opravitelnost, přijatelná cena a dostačující stálost a odolnost v prostředí dutiny ústní.

Plastové zuby jsou zhotoveny z kompozitních materiálů nebo z modifikovaných akrylátů,

které jsou podobné pryskyřicím. Materiál je poté plněn po vrstvách do kovových forem, kde

probíhá následná polymerace. Jednotlivé zuby se skládají z vrstev s odlišným barevným

odstínem, přičemž tmavší krčkový odstín postupně přechází ve světlý odstín transparentní

incizní hrany či okluze. V prostředí dutiny ústní jsou zuby téměř nerozpustitelné, avšak

ketony nebo aromatické uhlovodíky mohou způsobit dezintegraci (rozpad). Umělé zuby se

24

dodávají v jednotlivých sadách pro frontální a laterální úsek nebo jako komplet pro horní

a dolní celkovou náhradu. Existují také sady, které imitují mladou i dočasnou dentici nebo

abradované zuby. Ovšem umělé zuby do protéz mohou být zhotoveny ze středně

a vysokotavitelné živcové keramiky. Keramické materiály se vyznačují barevnou stabilitou

a 10 – 20 krát vyšší odolností proti abrazi než pryskyřičné zuby, bohužel jsou mnohem

náchylnější k frakturám např. při pádu na zem. Jejich uplatnění je především v celkových

náhradách. Opět jsou dodávány v sadách ve velkém počtu tvarů a barevných odstínů.

5.2 Celková snímatelná náhrada

Celková snímatelná neboli totální zubní náhrada se zhotovuje v bezzubé čelisti a plně

nahrazuje ztracený chrup klienta. Přenos žvýkacího tlaku je čistě mukózní. Mezi nevýhody

celkové zubní náhrady patří zejména její nestabilita v ústech. Může proto činit různé

nepříjemnosti např. při ukusování či žvýkání potravy nebo nechtěné vyklouznutí z úst při

kašli, kýchání apod. Základním principem retence je kapilární přilnavost basální desky

k povrchu sliznice. Přilnavost se může plně uplatnit, pouze když je štěrbina mezi oběma

plochami minimální a vyplněná slinou, která zvýší retenci. Retence je dále zajištěna

přisáváním náhrady pomocí podtlaku, kdy se při zatížení náhrady zvětšuje štěrbina a vzniká

tak podtlak. Náhrada je fixována k protéznímu loži měkkými tkáněmi (skupinami svalů)

a proto musí být tvarována tak, aby neomezovala jejich funkci. Retence se také může zvýšit

zakotvením náhrady do podsekřivých částí protézního lože. Vhodné uspořádání umělých zubů

a dodržení výšky skusu napomáhá ke stabilitě náhrady.

Obrázek 7 Celková snímatelná náhrada Obrázek 8 Celková snímatelná náhrada

25

5.3 Hybridní zubní náhrada

Hybridní náhrada se na první pohled jeví jako celková náhrada, ale řadí se do skupiny

částečně snímatelných náhrad. Náhrada je ukotvena v ústech na ojedinělých vlastních zubech

respektive zubních kořenech pomocí kořenové nástavby nebo implantátů, které jsou skryté

pod náhradou a jsou opatřeny zásuvnými spoji, na nichž se protéza ukotvuje. Zásuvné spoje

se skládají z matrice a patrice, které do sebe vzájemně zapadají. Patrice, je pevně adaptovaná

v ústech a matrice je součástí snímatelné náhrady. Díky tomuto mechanismu náhrada pevně

drží v ústech. Hybridní náhrada oproti částečné náhradě není opatřena sponami, a tudíž zcela

splňuje estetické požadavky. Mezi nevýhody patří vyšší cena a nutnost výměny zásuvných

spojů, které se časem opotřebují. Tlakem snímatelných náhrad dochází k úbytku kosti

a ke změně reliéfu protézního lože proto je nutné časem obnovit slizniční povrch náhrady

pomocí rebaze, např. pro ochranu zásuvného spoje a zachování retence.

26

6 Seznámení s novou snímatelnou náhradou

Nová zubní náhrada vyvolává pocit cizího předmětu v ústech. Doba návyku je u každého

individuální a různě dlouhá. Předpokladem úspěchu je však trpělivost a nošení náhrady i přes

všechny možné potíže. V první řadě je důležité seznámit klienta s vhodnou metodou zavedení

náhrady do úst a vyjímání z úst. Správný směr nasazování částečné snímací náhrady se musí

vyhledat velmi opatrně a citlivě, aby nedošlo k traumatizaci zbývajících zubů a měkkých

tkání. Tento postup se doporučuje provádět oběma rukama před zrcadlem do doby, kdy proces

bude pro klienta automatický. V počáteční fázi návyku se může objevit řada problémů.

6.1 Otlaky v dutině ústní

Snímatelná náhrada je velmi tvrdá a pevná, oproti dutině ústní, která je měkká. Proto nová

zubní náhrada velmi často způsobuje řadu otlaků v různém rozsahu. V tomto případě je dobré

navštívit svého zubního lékaře, který ochotně náhradu upraví. Pár hodin před samotnou

návštěvou se doporučuje náhradu vložit do úst, stomatolog poté lépe rozezná místa, kde

náhrada tlačí.

6.2 Problémy s artikulací

Při překrytí patra náhradou se může narušit výslovnost některých hlásek a slov zejména

sykavek (s, c, z, š, č, ž). Tento problém je velice nepříjemný, ale málokdy přetrvává déle než

týden. Pro urychlení procesu se doporučuje nácvik hovoru před zrcadlem nebo hlasité

předčítání.

6.3 Problémy při jídle a pití

Je nutné upozornit klienta, že se může zhoršit vnímavost chutí. Chuťové pohárky, které se

náhradou překryly, se po nasazení náhrady zmnoží do jednoho roku na nezakrytých místech

dutiny ústní zejména na kořeni jazyka. Rozmělňování potravy má jiný charakter a síla skusu

je oproti vlastnímu chrupu výrazně nižší. Z počátku se doporučuje potravu krájet na drobná

27

sousta a žvýkat symetricky na postranních zubech, aby nedocházelo k páčení náhrady

ze strany na stranu. Postupným zdokonalením v rozmělňování stravy je možné pomalu

přecházet na běžnou stravu. Je však dobré se vyvarovat tvrdé a lepivé stravě. Ukusování soust

frontálními zuby vede k vypáčení náhrady směrem dopředu. Při konzumaci horkých pokrmů

a tekutin se musí dbát zvýšené opatrnosti, aby se nepopálilo měkké patro a případně jícen,

neboť umělé patro výrazně snižuje citlivost.

6.4 Slinění a dávivý reflex

Klient se také může setkat s přechodnou zvýšenou salivací, jedná se však o přirozenou odezvu

slinných žláz, která by měla spontánně vymizet do jednoho měsíce. Dojde – li k vyvolání

dávivého reflexu, i přesto že je zadní uzávěr náhrady správně zhotoven, jedná se pouze

o přechodnou reakci. Po krátké době spontánně vymizí. Tento problém můžeme potlačit

cucáním tvrdých bonbónů, čímž také můžeme zmírnit nepříjemný pocit nadměrné tvorby slin.

28

7 Čištění snímatelné náhrady

Čištění umělého chrupu je stejně důležité jako čištění vlastních zubů. Správnou hygienou se

prodlužuje životnost umělého chrupu a zpříjemňuje klientům i jejich okolí život. Celková

čistota zubních náhrad ovlivňuje nejen zdraví dutiny ústní ale i celého těla.

7.1 Domácí péče o snímatelné náhrady

Při čištění umělé náhrady se používá klasický měkký ruční kartáček nebo speciálně tvarovaný

kartáček určený na čištění umělých náhrad. Vlákna kartáčku by neměla být příliš tvrdá, aby

nepoškodila povrch náhrady. Jako čistící medium můžeme použít mýdlovou vlažnou vodu

nebo méně často zubní pastu. Při dlouhodobém čištění náhrady zubní pastou a v kombinaci

velkého tlaku může dojít k vyhlazení reliéfu na povrchu náhrady. Musíme se však vyhnout

i abrazivním čisticím prostředkům, které mohou rozrušit hladký a vyleštěný povrch náhrady.

Na vzniklém porézním povrchu se snadněji usazuje mikrobiální povlak tvořený koloniemi

mikroorganismů a kvasinek, který je příčinou zánětů a různých chorob dutiny ústní. Pro

zdokonalení očisty se používá chemické dočištění v podobě čistících tablet nebo roztoků,

napomáhající odstranit např. fixační prostředky, které klient používá při špatné retenci

náhrady. Je však nutné zdůraznit, že základem čištění je mechanická očista.

Po každé konzumaci pokrmů je vhodné vypláchnout ústa čistou vodou a náhradu opláchnout

pod studenou tekoucí vodou. Alespoň jednou denně, nejlépe večer se náhrada omývá vodou

a vlhkým kartáčkem s čistícím mediem se z ní odstraňuje vytvořený mikrobiální plak, zbytky

jídla, mucin a exogenní pigmentace. Náhradu čistíme ze všech stran, nezapomínáme na

prohlubeniny. Celý proces čištění se provádí nad umyvadlem s napuštěnou vodou nebo nad

měkkou podložkou, abychom eliminovali poškození náhrady při pádu, neboť hrozí prasknutí

nebo zcela zlomení náhrady.

29

Obrázek 9 Čištění vnější báze dolní celkové náhrady Obrázek 10 Čištění vnitřní báze dolní celkové náhrady

Pokud se jedná o bezzubou čelist, je dobré dbát na čistotu dásní a sliznic, proto se pravidelně

čistí patro, alveolární výběžky a jazyk měkkým kartáčkem, čímž se odstraňuje plak a zlepšuje

se tak prokrvení a regenerace sliznic, které jsou kryty náhradou. Bez stimulace zubním

kartáčkem sliznice ochabuje a přestává plnit svojí funkci, což se může projevit například

poruchami chuti.

U částečně snímatelné náhrady se nesmí zapomínat vyčistit zbývající vlastní chrup v dutině

ústní, na kterém se opět nachází mikrobiální povlak. Výsledkem nedokonalé ústní hygieny je

častý vznik zubního kazu a zubního kamene u zbývajícího chrupu, zánětu dásní a protézního

lože nebo parodontitidy a nepříjemného zápachu z úst. Čištění se provádí klasickým měkkým

kartáčkem a zubní pastou.

Poslední fáze čištění spočívá v uložení náhrady do sklenice s čistou vodou nebo do vhodného

čistícího roztoku přes noc. Neboť materiál, z něhož je náhrada zhotovená, na vzduchu

vysychá a hrozí tak poškození struktury materiálu náhrady. Z nové náhrady se zpočátku

uvolňuje volný monomer, což je produkt polymerace. Poškození materiálu také hrozí, pokud

je náhrada vystavená příliš horké vodě a sálavému teplu. Náhrada nesmí přijít do styku

s kyselinami, louhy a koncentrovaným alkoholem.

30

Obrázek 11 Zubní náhrada ve skleničce (pohled ze shora) Obrázek 12 Zubní náhrada ve skleničce (pohled z boku)

7.1.1 Pomůcky pro domácí péči – mechanické čištění

7.1.1.1 Kartáček na zubní náhrady

Speciální kartáček na zubní náhrady má ergonomickou rukojeť pro dobrou manipulaci

a čistící pracovní plochu osázenou vlákny ze dvou stran. Větší plocha s hustými vlákny je

zhotovena pro čištění vnějších povrchů náhrady a menší část je zhotovena pro údržbu obtížně

čistitelných vnitřních povrchů náhrady. Čištění kartáčkem je nejrozšířenější postup, při

kterém lze odstranit plak a některé exogenní pigmentace. Speciální kartáček pro snímatelné

náhrady můžeme nahradit klasickým kartáčkem na zuby.

Obrázek 13 Speciální kartáček na zubní náhrady

31

7.1.2 Pomůcky pro domácí péči – chemické čištění

K chemickému čištění a dezinfekci mohou být doporučeny některé komerční prostředky.

Ovšem tyto přípravky nedokážou odstranit plak z povrchu náhrady bez mechanického čištění.

Jako chemické látky se často používají alkalické peroxidy, ředěné organické a anorganické

kyseliny, alkalické hypochloridy, dezinfekční roztoky a enzymy.

Alkalické peroxidy jsou nejrozšířenější látky, které jsou obsaženy v prášcích či tabletách. Po

rozpuštění ve vodě se tyto látky mění na peroxid vodíku a uvolňují aktivní kyslík, který má

bělící a čistící efekt.

Ředěné kyseliny (např. kyselina chlorovodíková, fosforečná) jsou účinné proti zubnímu

kameni a pigmentacím. Mezi nevýhodu patří koroze kovových součástí náhrady.

Alkalické hypochloridy narušují organickou matrix plaku a znesnadňují tvorbu kamene

a napomáhají odstranit zubní kámen. Tyto látky působí baktericidně a fungicidně, rozpouští

mucin a další organické substance. Značná nevýhoda je agresivita vůči kovům, která se

projevuje jako koroze.

Nejčastější dezinfekční prostředky jsou chlorhexidin glukonát a salycilát. Mají výborný

účinek proti mikrobiálnímu plaku a kandidám. 0,2 % chlorhexidin glukonát se užívá jako

dezinfekční roztok pro uložení náhrady přes noc. Jeho značná nevýhoda může být diskolorace

bazálních akrylátů a pryskyřičných zubů. 0,05 % salycilát nezpůsobuje zabarvení pryskyřice,

ale má menší dezinfekční účinek. Další látky, které mají dezinfekční efekt, jsou např. etanol,

chloroform, formalin nebo kyselina octová.

Enzymy mají schopnost rozpouštět glykoproteiny a mukoproteiny plaku, které jsou na

povrchu náhrady.

7.1.2.1 Čistící pasty a prášky

Téměř všechny pasty nebo prášky, které jsou určené k čištění náhrad, obsahují abrazivní

přísady a časem mohou způsobit povrchové poškození a opotřebení bazální pryskyřice.

Produkty obsahující rozpustný bikarbonát sodný působí mnohem šetrněji, oproti přípravkům

32

s obsahem nerozpustného uhličitanu vápenatého, které jsou vysoce abrazivní. Vysoce účinné,

ale zároveň silně abradující povrch akrylátů jsou čistící pasty s obsahem zirkonia (ZrSiO4 či

ZrO2). Zcela nevhodné pasty jsou s obsahem chloroformu, poněvadž chemicky narušují

povrch akrylátů.

7.1.2.2 Čistící tablety a roztoky

Dezinfekce náhrad je důležitá. Zubní náhrada má po zhotovení v laboratoři hladký a vyleštěný

povrch, ale při velkém zvětšení pod mikroskopem jsou viditelné malé komůrky, ve kterých se

množí a přežívají škodlivé bakterie zubního povlaku, plísně a kvasinky včetně druhu Candida

albicans.

Většina čistících tablet má dezinfekční a antibakteriální účinek, který působí i proti plísním.

Speciální složení a šumivý efekt odstraňují zbytky potravy a uvolňují usazené nečistoty z hůře

dostupných míst, čímž zajišťují svěží dech a příjemný pocit čistoty v ústech. Pigmentace

způsobené kouřením nebo pitím kávy či čaje, odstraňují tablety pomocí svých enzymů.

Složení čistících tablet je šetrné k materiálům, ze kterých je náhrada zhotovená a nepoškozuje

jejich povrch.

Obrázek 14 Čistící tablety

Tableta se vkládá na dno prázdné sklenice, na kterou se poté aplikuje zubní náhrada. Sklenici

zalijeme vlažnou vodou tak aby náhrada byla zcela ponořená, a kontrolujeme polohu tablety.

Tableta musí zůstat pod náhradou, neboť šumivý efekt umocní čistící proces. Čistící proces

probíhá přibližně 10 – 15 minut, náhrada se však může ponechat v roztoku i přes noc. Před

opětovným použitím náhradu pečlivě opláchneme pod tekoucí vodou.

33

Obrázek 15 Správná poloha čistící tablety Obrázek 16 Náhrada v čistícím roztoku

7.1.2.3 Dózy na náhrady

Dózy slouží k ukládání snímatelných náhrad v době, kdy nejsou používány nebo mohou

sloužit jako dezinfekční nádoba pro čistící roztok. Nádoba obsahuje vnitřní vložku, které má

perforované dno, umožňuje ponoření celé náhrady do čistícího roztoku a její jednoduché

vyjmutí. Nádoba je opatřena víčkem. Místo speciálních krabiček můžeme použít klasickou

skleničku.

Obrázek 17 Dóza na náhrady Obrázek 18 Rozložená dóza na náhrady

34

7.2 Profesionální péče o snímatelné náhrady

Profesionální péče o snímatelné náhrady se uskutečňuje v ordinaci zubního lékaře nebo

dentální hygienistky. Profesionální péče při preventivních prohlídkách zahrnuje také

posouzení stavu dutiny ústní a dále se zaměřuje na posouzení stavu stávající zubní náhrady,

její hygienu, a zda nadále vyhovuje po stránce estetické a funkční.

7.2.1 Pomůcky pro profesionální péči

7.2.1.1 Ultrazvukové čističe

Ultrazvukové čištění je rychlý a progresivní způsob odstraňování nečistot z povrchů, je

vhodné pro čištění makroskopických i mikroskopických nánosů na protetických náhradách,

ale také k čištění nástrojů. Funguje na principu kavitace, který je vyvolán průchodem

ultrazvukového vlnění o určité intenzitě čistícím médiem. Mikroskopické bublinky jsou

tvořeny kmitáním částeček čistícího média a následně dochází k jejich implozi (zhroucení).

V jejich nejbližším okolí dochází k prudkému nárůstu teploty, tlaku a zrychlení, což vede

k narušení mechanické vazby nečistot na povrchu předmětu a v kombinaci s vhodným

čistícím médiem dochází k jejich účinnému odstranění.

Obrázek 19 Ultrazvuková čistička Obrázek 20 Vkládání náhrad do ultrazvukové čističky

35

8 Fixační prostředky

Fixační prostředky zvyšují komfort, sebevědomí a pocit jistoty po psychické i fyzické stránce

klienta. Zajišťují a zvyšují stabilitu náhrady v ústech a výrazně zvyšují sílu skusu. Sliznice je

chráněná před mechanickým poraněním zubní náhradou, neboť fixační prostředky vytváří

mezi sliznicí a zubní náhradou měkkou vrstvu. Napomáhají zabraňovat ulpívání zbytků jídla

pod náhradou. Správné upevnění náhrady v dutině ústní pomáhá eliminovat množství

vzduchu polykaného při jídle, čímž omezuje vznik zažívacích potíží. Fixační prostředky

se nehodí na upevňování opotřebených a špatně doléhajících náhrad, jelikož neslouží ke

zlepšení jejich funkce.

Na dokonale čistou a suchou náhradu se aplikuje v tenkých proužkách kousek od okrajů

fixační krém. Krém nesmí přesahovat okraje náhrady. Je dobré zpočátku nanášet menší

množství krému a postupně dle potřeby množství zvyšovat. Náhradu s fixačním krémem

vložíme oběma rukama do úst, přitiskneme a necháme několik minut skousnuto. Krém se po

skusu rovnoměrně rozptýlí po vnitřním povrchu zubní náhrady. Pokud se jedná o fixační

prášek, aplikuje se na vlhkou náhradu rovnoměrně po celé ploše. Fixovaná náhrada

se uvolňuje pomalým kýváním do stran. Zbytky fixačních prostředků z náhrady i úst

odstraníme pomocí ubrousku a poté vlažnou vodu a měkkým kartáčkem nebo pomocí čistící

tablety. Fixační podložky se užívají pro lepší stabilitu dolní náhrady při plochém nebo nízkém

alveolárním výběžku. Aplikuje se na čistou osušenou náhradu tak, že se pevně přitiskne na

vnitřní stranu náhrady a vytlačí se všechny vzduchové bubliny. Náhrada se opět vloží do úst

a pevně skousne.

Obrázek 21 Příklad aplikace fixačního krému (horní náhrada) Obrázek 22 Příklad aplikace fixačního krému (dolní náhrada)

36

9 Změny ústní sliznice vyvolané nevyhovující snímatelnou

náhradou

Protetické náhrady se v ústech prezentují jako cizí tělesa. Náhrada negativně působí na

mechanickém, chemické, alergickém a mykotickém podkladě. Tkáně poté reagují různou

intenzitou.

9.1 Změny mechanického původu

Z mechanických vlivů se uplatňuje chronicky se opakující tlak protéz nebo dráždění okolních

tkání ostrými okraji náhrad. Podle doby působení a intenzity dochází k atrofii alveolu,

povrchovým zánětům, drobným erosím, dekubitálním vředům až k hlubokým zánětům.

V minulosti se často objevovala perforace tvrdého patra a následná komunikace s dutinou

nosní, způsobené chronickými záněty sliznice a podslizničních tkání na tvrdém patře.

9.1.1 Slizniční dekubity

Otlaky často nalézáme na sliznici v dutině ústní po začlenění nové snímatelné zubní náhradě,

které jsou způsobené mechanickou iritací. Ložiska se nacházejí v oblasti, kde se vyskytují

nerovnosti povrchu báze náhrady a protézního lože. Viditelné jsou také u osob, kterým se

z různých důvodů mění tvar alveolárního výběžku. Nejčastěji jsou viditelné ve vestibulum

oris, v místě slizničních řas nebo na linguální ploše dolní čelisti jako zánětlivé plošky či vředy

kryté šedavou pablánou nebo se zánětlivým lemem. Projevují se intensivní bolestivostí, často

znemožňují nošení náhrady a provádění řádné ústní hygieny. Po odstranění dráždění se

dekubit zhojí. Aby zubní lékař mohl lépe identifikovat tlakové ložisko a následně upravit

náhradu, je nutné ponechat náhradu v ústech nejméně 3 hodiny před návštěvou stomatologa.

9.1.2 Protézou indukovaná hyperplazie

Vzniká v důsledku chronického dráždění špatně sedící náhrady. Nedostatečná retence zubní

náhrady umožňuje mírný pohyb a dráždí tak okolní sliznici. V dutině ústní poté nalézáme

37

podél okraje náhrady různě rozsáhlou slizniční duplikaturu, do které nasedá okraj náhrady.

V určitých případech může zároveň docházet k resorpci kosti alveolárního výběžku.

Duplikatura není zdrojem subjektivních potíží, má normální konzistenci a je pohyblivá proti

spodině. Terapie spočívá v excizi duplikatury a úpravě stávající zubní náhrady nebo zhotovení

nové náhrady. Následkem chronického dráždění a přetížení alveolárního výběžku protézou

často dochází k resorpci kosti a vzniku hyperplazie vaziva zvaného pohyblivý hřeben.

9.1.3 Granuloma fissuratum

Jedná se o hyperplasii sliznice a zmnožení podslizničního vaziva na bezzubé části

alveolárního výběžku, někdy až v přechodné řase ve vestibulu, která se podobá nádorovému

bujení. Zbytnělá tkán je rozbrázděná hlubokými podélnými rýhami. Také zde může docházet

tlakem náhrady k resorpci kosti. Při terapii se využívá excize zbytnělé sliznice

s podslizničním vazivem a úprava náhrady.

9.1.4 Stomatitis prothetica

Protetická stomatitida je zánětlivé onemocnění, lokalizováno na ústní sliznici v oblasti

protézního lože, které je určené snímatelnou zubní náhradou. Sliznice je živě červená, bez

rohové vrstvy a někdy může mít jemně zrnitý až papilomatózní povrch. Příčinou vzniku je

mechanické dráždění špatně sedící náhrady, chemické dráždění volným monomerem

z pryskyřice nebo jako výsledek kontaktní alergie na akrylové sloučeniny. Další příčina

vzniku je též spojována s malhygienou nebo pernamentním nošením náhrady v ústech i přes

noc v době spánku. Za prevenci vzniku tohoto onemocnění se považuje důkladné poučení

pacienta o hygieně, dokonalé vypracování náhrady a správná polymerace. Pokud se jedná o

projev alergie, je nutné zhotovit náhradu novou z jiného materiálu. Diabetes mellitus,

nádorové onemocnění, radioterapie, chemoterapie a léčba širokospektrými antibiotikami jsou

predispoziční faktory pro vznik protetické stomatitidy.

38

9.1.5 Papilomatózní stomatitida

Vzniká z nejasných důvodů, ale ve většině případů je spojena s nošením snímatelné zubní

náhrady. Na vzniku se podílí více faktorů, které dlouhodobě dráždí patrovou sliznici, mezi

něž patří snímatelná náhrada se špatnou retencí, malhygiena a chronická mykotická infekce.

Nejčastěji je lokalizovaná ve střední části tvrdého patra a někdy přechází i na měkké patro.

Nacházíme drobné, různě veliké výrůstky, které mají barvu zdravé sliznice, častěji však

bývají zarudlé. Podstatou papilomatózní stomatitidy je zbytnění podslizničního vaziva, které

je kryto hyperplastickým orálním epitelem.

9.1.6 Linea alba (Stomatitis z přikusování)

Linea alba vzniká traumatizací sliznice. Defekt se nachází na bukální sliznici v oblasti roviny

okluze nejčastěji ve formě bílé, úzké linie. Příčina vzniku je přikusování bukální sliznice mezi

horní a dolní zuby náhrady. Dochází tak k mírné, ale opakované traumatizaci slizničního

epitelu, který je zbytnělý. Pokud nedochází k výraznější hyperkeratóze terapie není nutná.

9.1.7 Glositis traumatica

Díky mechanickému dráždění jazyka vadnou protetickou prací může na jeho povrchu

vzniknout povrchní zánět, který se projevuje zarudlým, vyhlazeným, na dotek bolestivým

políčkem. Lokalizace zánětlivých změn bývá nejčastěji po stranách jazyka a na hrotu. Zánět

může prostupovat do hlubších struktur zejména do svaloviny jazyka a vzniká glositis

profunda. Hluboký zánět může vést k ohraničeným abscesům nebo může nabývat difusní –

flegmonosní ráz. Často se objevuje bolestivé zduření jazyka, potíže při mluvení a polykání,

horečky a zduření mízních uzlin. Hluboké glositidy mohou být doprovázeny rozsáhlým

edémem, kdy jazyk uzavírá dýchací cesty.

39

9.2 Změny alergického a chemického původu

U pacientů nosící snímatelnou náhradu se setkáváme nejčastěji s kontaktní alergií. V lehkých

případech se setkáváme s erytémem ústní sliznice v různém rozsahu. V těžších případech

můžeme pozorovat na zarudlém podkladu drobné puchýřky, erose až plošné ulcerace.

9.2.1 Stomatitis prothetica

Zmíněné onemocnění již bylo popsáno výše, kde příčina vzniku onemocnění byla z důvodu

mechanického dráždění. Příčina vzniku bývá také chemické dráždění volným monomerem

z polymetylmetakrylové pryskyřice nebo jako výsledek kontaktní alergie na akrylové

sloučeniny. Polymerace náhrad neproběhne zcela a veškerý monomer se nezpolymeruje,

určitá část zůstává volně jako tzv. zbytkový monomer v materiálu náhrad, který se poté

uvolňuje.

9.3 Mykotické infekce

Ve většině případů se jedná o orální kandidózu vyvolanou kvasinkou Candida albicans, která

má výraznou adherenci k pryskyřičným materiálům. Za normálních podmínek je přítomna

jako saprofyt na ústní sliznici. Patogenním mikroorganismem se stává u oslabených lidí

například velkými dávkami antibiotik, kdy dochází k pomnožení kvasinek do

nefyziologických hladin. Vliv snímatelné zubní náhrady a nedostatečná hygiena může mít

za následek vnik lokalizované formy onemocnění. Nejčastěji se s orální kandidózou

setkáváme ve formě sooru.

9.3.1 Stomatitis prothetica na podkladě malhygieny

Zánět alveolární sliznice je častým projevem zejména nedokonalé hygieny snímatelné

náhrady a potažmo celé dutiny ústní. Nejčastěji se nachází v horní čelisti pod bází náhrady.

Mikrobiální plak, který se tvoří a dále kumuluje na povrchu náhrady, tvoří ideální prostředí

pro pomnožování mikroorganismů. Prvním krokem ke vzniku kvasinkové protetické

40

stomatitidy je adherence kvasinek k povrchu náhrady. Náhrada se poté stává rezervoárem

kvasinek, které infikují sliznici.

9.3.2 Candidosis (Soor)

Onemocnění nacházíme často v dutině ústní u starších osob ve spojitosti se zubní náhradou

a špatnou hygienou. Na ústní sliznici včetně sliznici rtů, patra a jazyka nasedají sametové,

smetanově bílé povlaky připomínající zbytky sraženého mléka. Tyto povlaky tvoří kolonie

kandid a v první fázi je lze setřít bez poškození sliznice. Druhá fáze se projevuje postupným

prorůstáním kvasinek do epitelu sliznice. Po jejichž sloupnutí sliznice krvácí nebo na ní

vznikají eroze.

9.3.3 Stomatitis angularis (angulární cheilitida)

Tento typ postihuje sliznici a kůži ústních koutků. Může se vyskytovat samostatně nebo jako

často doprovodné onemocnění u protetické stomatitidy. Vzniká u osob, které mají sníženou

výšku skusu při defektním chrupu či výškově nevyhovující zubní protézy a také u některých

celkových onemocnění např. anémie, hypovitaminózy, diabetes, dlouhodobá léčba

antibiotiky. Onemocnění se projevuje vznikem kožní řasy v ústním koutku. Kůže je zarudlá,

objevují se prasklinky a oděrky. Dochází k retenci slin v ústních koutcích, což způsobuje

maceraci kůže. Palčivost a bolestivost nutí postižené osoby k olizování ústních koutků, což

vede k další maceraci a vystupňování obtíží. Toto onemocnění je často doprovázeno

sekundární infekcí, hlavně streptokoky, stafylokoky a kvasinkami. Na postižených lézích

mohou být přítomny krusty, které jsou způsobené kokovými infekcemi. Pokud se přidruží

Candida albicans, bolavé ústní koutky jsou kryty bělavým lemem.

41

10 Praktická část

10.1 Cíl praktické části

Cílem této práce bylo zjistit úroveň informovanosti a péče o snímatelné zubní náhrady

u seniorů v domovech seniorů a přispět ke kvalitní dentální hygieně zubních náhrad

individuálním rozhovorem o této problematice u jednotlivých klientů v těchto zařízení.

10.2 Pracovní hypotézy

1. Předpokládám, že proteticky ošetřený senior snímatelnou zubní náhradou, který je

ubytovaný v domově seniorů, nechodí na pravidelné preventivní kontroly ke svému

stomatologovi.

2. Předpokládám, že tato skupina seniorů, byla poučena od svého zubního lékaře nebo

dentální hygienistky, jak pečovat o svojí zubní náhradu.

10.3 Soubor a metodika

Praktická část byla provedená formou dotazníkového šetření na souboru 85 seniorů se

snímatelnou zubní náhradou. Šetření se zúčastnilo celkem 35 seniorů z Prahy a 50

z Vysočiny. Věkové rozmezí se pohybovalo mezi 60 až 100 lety, z nichž bylo 73 žen a 12

mužů. Dotazníkové šetření probíhalo od října do konce roku 2012.

Dotazníky jsem osobně rozdala klientům ve třech domovech seniorů, z toho dva byly na

Vysočině a jeden na území Prahy. Konkrétně se jednalo o Dům seniorů – domov důchodců

Pacov, Domov důchodců Proseč u Pošné a Domov pro seniory Malešice. Dotazník byl složen

ze 13 otázek, obsahoval osobní otázky a zbylé otázky se obecně zaměřovaly na problematiku

snímatelných náhrad a spolupráci seniora se stomatologem a dentální hygienistkou.

42

Jednotlivé návštěvy v domově seniorů probíhaly u každého klienta osobně a individuálně

v jeho pokoji. Celá návštěva nebyla časově omezená, tudíž jsem u každého klienta strávila

různou dobu a to podle aktivity a zájmu klienta. U každého klienta jsem se představila

a vysvětlila podstatu své návštěvy, která poté probíhala ve formě rozhovoru, který směřoval

k otázkám v dotazníku. Při návštěvě jsem zároveň klienta poučila o správné hygieně

snímatelných náhrad a poskytla časový prostor pro kladení otázek ze strany seniora a jejich

zodpovězení.

10.4 Výsledky dotazníkového šetření

1. Pohlaví

První otázka prozradila, že z celkového počtu 85 respondentů bylo 35 seniorů z Prahy, z toho

2 (5,7 %) muži a 33 (94,3 %) žen. Zatímco z Vysočiny se dotazníkového šetření zúčastnilo 50

seniorů, 10 (20 %) mužů a 40 (80 %) žen.

Graf 1 Pohlaví seniorů

celkem Praha

Vysočina

12

2 10

73

33 40

muž žena

43

2. Věk

Dotazovaných na území Prahy ve věku 60 – 75 let bylo 35 (100 %) žen a žádný muž (0 %).

Na Vysočině odpovědělo 9 (18 %) mužů a 41 (82 %) žen.

Graf 2 Věk seniorů

celkem Praha

Vysočina

9

0 9

76

35 41

60 - 75 let 75 - a více

44

3. Lokalita

Z celkového počtu 85 dotazovaných bylo 35 seniorů (41 %) z Prahy a 50 (59 %) z Vysočiny.

Graf 3 Lokalita seniorů

59%

41%

Vysočina Praha

45

4. Chodíte pravidelně ke svému zubnímu lékaři na preventivní prohlídky?

Ukázalo se, že v Praze chodí na preventivní prohlídky 9 (25,7 %) seniorů a zbylých 26

(74,3 %) nevidí důvod proč docházet ke stomatologovi na preventivní prohlídku. Na

Vysočině chodí pouze 3 (6 %) senioři na pravidelné kontroly a 47 (94 %) nenavštěvuje

zubního lékaře v pravidelných intervalech. Z celkového počtu 85 respondentů tedy

nenavštěvuje svého ošetřujícího lékaře 73 (85,9 %) seniorů.

Graf 4 Preventivní prohlídky u zubního lékaře

Celkem Praha

Vysočina

12

9

3

73

26 47

ano ne

46

5. Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?

I přesto, že většina seniorů nechodí na preventivní prohlídky, tak v letech 2012 – 2010

navštívilo v Praze 28 (80 %) seniorů a na Vysočině 21 (42 %) svého stomatologa.

V Pražských zubních ordinacích v letech 2009 – 2005 byli 2 (5,7 %) senioři a na Vysočině

bylo v ordinaci zubního lékaře 11 (22 %) dotazovaných. 1 (2,9 %) senior z Prahy a 7 (14 %)

z Vysočiny navštívili stomatologa v roce 2002. V letech 1997 – 1975 navštívil 1 (2,9 %)

senior v Praze a 3 (6 %) senioři na Vysočině svého zubního lékaře. 3 (8,6 %) senioři z Prahy

a 8 (16 %) z Vysočiny si nevzpomínají, kdy naposledy byli u zubního lékaře.

Graf 5 Poslední návštěva u zubního lékaře

2012 - 2010 2009 - 2006

2002 1997 - 1975

nevím

49

13

8

4 11

28

2

1

1 3

21

11

7

3

8

celkem Praha Vysočina

47

6. Byl/a jste někdy poučen/a od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat

o svojí zubní náhradu?

Z celkového počtu 85 respondentů bylo 46 (54,1 %) seniorů z toho 19 (54 %) z Prahy a 27

(54 %) z Vysočiny informováno svým zubním lékařem nebo dentální hygienistkou, jak

pečovat o svojí zubní náhradu. 11 (31 %) seniorů z Prahy a 16 (32 %) z Vysočiny uvedlo,

že informováni nebyli a 5 (14,3 %) dotazovaných z Prahy a 7 (14 %) z Vysočiny si

nevzpomíná, zda byli někdy poučeni.

Graf 6 Poučení od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o zubní náhradu

Celkem Praha

Vysočina

46

19 27

27

11 16

12

5

7

ano ne nevím

48

7. Víte, jak pečovat o svojí zubní náhradu?

Touto otázkou bylo zjištěno, že všichni dotazovaní pražští senioři vědí jak pečovat o svojí

zubní náhradu. Na Vysočině vědělo 42 (84%) seniorů, jak pečovat o náhradu a 9 (16%)

seniorů se přiznalo, že netuší jak o svojí náhradu pečovat. Z individuálního rozhovoru

vyplynulo, že nejrozšířenější pomůckou k čištění náhrad je zubní kartáček, pasta a tekoucí

voda.

Graf 7 Péče o zubní náhradu

celkem Praha

Vysočina

77

35 42

8

8

ano ne

49

8. Nosíte svojí zubní náhradu pravidelně?

33 (94,3 %) seniorů v Praze a 44 (88 %) seniorů na Vysočině se vyjádřily k této otázce,

že náhradu nosí pravidelně. Zbylých 8 seniorů, 2 (5,7 %) z Prahy a 6 (12 %) z Vysočiny,

náhradu nenosí pravidelně a to nejčastěji z důvodu špatné retence v dutině ústní.

Graf 8 Pravidelné nošení zubní náhrady

celkem Praha

Vysočina

77

33 44

8

2 6

ano ne

50

9. Nosíte svojí zubní náhradu přes noc?

Ukázalo se, že 19 seniorů z toho 6 (17,1 %) z Prahy a 13 (26 %) z Vysočiny nosí zubní

náhradu přes noc. 29 (82,9 %) dotazovaných z Prahy a 37 (74 %) z Vysočiny nenosí náhradu

přes noc.

Graf 9 Nošení zubní náhrady přes noc

celkem Praha

vysočina

19

6 13

66

29 37

ano ne

51

10. Jak dlouho máte svojí zubní náhradu?

Tato otázka ukázala, že 13 (37,1 %) seniorů z Prahy a 10 (20 %) z Vysočiny má poměrně

zánovní náhradu a to 1 - 3 roky. 8 (22,9 %) respondentů z Prahy a 11 (22 %) z Vysočiny

nevyměnilo svojí náhradu během 4 – 7 let. 8 – 12 let má stejnou náhradu 5 (14,3 %)

dotazovaných z Prahy a 11 (22 %) z Vysočiny. 4 (11,4 %) zúčastnění senioři z Prahy a 9

(18 %) z Vysočiny má stále stejnou náhradu 15 – 20 let a 1 (2,9 %) z Prahy a 3 (6 %)

z Vysočiny se přiznalo, že stáří jejich náhrad je 25 – 30 let. Další 4 (8 %) senioři z Vysočiny

se řadí do skupiny, kdy jejich náhrada dosahuje věku 35 – 44 let. Celkem 6 seniorů z toho 4

(11,4 %) z Prahy a 2 (4 %) z Vysočiny si nevzpomíná, jak dlouho mají zubní náhradu.

Graf 10 Stáří zubní náhrady

1 - 3 roky 4 - 7 let

8 - 12 let 15 - 20 let

25 - 30 let 35 - 44 let

nevím

23

19

16

13

4 4 6

13

8

5

4

1 4

10

11

11

9

3 4

2

celkem Praha Vysočina

52

11. Jste spokojen/a se svojí dosavadní zubní náhradou?

Touto otázkou se zjistilo, že většina oslovených je spokojena se svojí náhradou a to 25

(71,4 %) z Prahy a 36 (72 %) z Vysočiny. 24 seniorů z toho 10 (28,6 %) z Prahy a 14 (28 %)

z Vysočiny se vyjádřilo, že nejsou spokojeni se svojí náhradou.

Graf 11 Spokojenost se zubní náhradou

celkem Praha

Vysočina

61

25 36

24

10 14

ano ne

53

12. Víte, kdo je dentální hygienistka?

Na zmíněnou otázku dokázalo odpovědět 16 respondentů a to 14 (40 %) z Prahy a 2 (4 %)

z Vysočiny. Zbylých 69 dotazovaných 21 (60 %) z Prahy a 48 (96 %) z Vysočiny nedokázalo

na otázku odpovědět.

Graf 12 Dentální hygienistka v podvědomí seniorů

celkem Praha

Vysočina

16

14

2

69

21 48

ano ne

54

13. Navštěvuje někdo z Vašeho blízkého okolí dentální hygienistku?

Tato otázka zjistila, že pouze 2 (5,7 %) senioři z Prahy věděli, zda jejich blízcí navštěvují

dentální hygienistku. 82 seniorů 32 (91,4 %) z Prahy a 50 (100 %) z Vysočiny tvrdilo, že

blízcí nenavštěvují dentální hygienistku a 1 (2,9 %) respondent z Prahy netuší o návštěvách u

dentální hygienistky.

Graf 13 Návštěvy blízkého okolí u dentální hygienistky

celkem

Praha

Vysočina

2 2

82

32 50

1

1

ano ne nevím

55

Závěr

Touto prací jsem chtěla poukázat na problematiku ústní hygieny u seniorů v domovech

seniorů, kteří nosí snímatelnou zubní náhradu. Nachází se zde teoretické shrnutí problematiky

týkající se stáří, snímatelných zubních náhrad, a to i domácí péče o ně.

Z výsledků dotazníkového šetření lze vyvodit závěr, že hypotéza číslo 1 se potvrdila. Velká

převaha seniorů nechodí na preventivní prohlídky ke stomatologovi a to 73 seniorů

z celkového počtu 85.

Dále se z dotazníkového šetření částečně potvrdila hypotéza číslo 2. Informovanost seniorů

v sociálních zařízeních není dostatečná a chtěla by pozvednout na vyšší úroveň. I přesto že

přibližně polovina seniorů byla poučena, jak pečovat o zubní náhradu a téměř všichni

respondenti uvedli, že ví jak správně náhradu čistit, tak stav jejich náhrad vyvracel jejich

tvrzení.

Domnívám se, že práce dentální hygienistky a stomatologa v podobě osobních návštěv nebo

seminářů v těchto zařízeních by mohl mít zásadní význam ve zlepšení komplexní

informovanosti u klientů se zubními náhradami a může tak vést ke zvýšení úrovně orální

hygieny.

56

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obrázek 1 Zubní náhrada ze stehenní kosti krávy, popsaná Pierrem Fauchardem r. 1728 a

Philipem Pfaffem ..................................................................................................................... 19

Obrázek 2 Celková náhrada z kaučukové báze a porcelánových zubů byla funkční díky

žvýkacím pružinám upevněným na mosazných kloubech ....................................................... 20

Obrázek 3 Částečná snímatelná protéza sedlová s předním a zadním patrovým třmenem v

horní čelisti ….. .......................................................... 22

Obrázek 4 Částečná snímatelná protéza sedlová s průběžnou sponou a podjazykovým

třmenem v dolní čelisti ................................................................ 22

Obrázek 5 Dolní desková náhrada ...................................................................................... 22

Obrázek 6 Horní desková náhrada ........................................................................................ 22

Obrázek 7 Celková snímatelná náhrada ............................................................................. 24

Obrázek 8 Celková snímatelná náhrada ............................................................................... 24

Obrázek 9 Čištění vnější báze dolní celkové náhrady ......................................................... 29

Obrázek 10 Čištění vnitřní báze dolní celkové náhrady .......................................................... 29

Obrázek 11 Zubní náhrada ve skleničce (pohled ze shora) .................................................. 30

Obrázek 12 Zubní náhrada ve skleničce (pohled z boku) .................................................. 30

Obrázek 13 Speciální kartáček na zubní náhrady ..................................................................... 30

Obrázek 14 Čistící tablety ........................................................................................................ 32

Obrázek 15 Správná poloha čistící tablety ............................................................................ 33

Obrázek 16 Náhrada v čistícím roztoku ............................................................................ 33

Obrázek 17 Dóza na náhrady ............................................................................................... 33

Obrázek 18 Rozložená dóza na náhrady................................................................................... 33

Obrázek 19 Ultrazvuková čistička ........................................................................................ 34

Obrázek 20 Vkládání náhrad do ultrazvukové čističky ............................................................ 34

Obrázek 21 Příklad aplikace fixačního krému (horní náhrada) ............................................ 35

Obrázek 22 Příklad aplikace fixačního krému (dolní náhrada) ............................................ 35

Zdroj obrázků: Není-li v práci uvedeno jinak, jsou všechny obrázky z archivu autorky.

57

Graf 1 Pohlaví seniorů .............................................................................................................. 42

Graf 2 Věk seniorů ................................................................................................................... 43

Graf 3 Lokalita seniorů ............................................................................................................. 44

Graf 4 Preventivní prohlídky u zubního lékaře ........................................................................ 45

Graf 5 Poslední návštěva u zubního lékaře .............................................................................. 46

Graf 6 Poučení od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o zubní náhradu ... 47

Graf 7 Péče o zubní náhradu..................................................................................................... 48

Graf 8 Pravidelné nošení zubní náhrady................................................................................... 49

Graf 9 Nošení zubní náhrady přes noc ..................................................................................... 50

Graf 10 Stáří zubní náhrady...................................................................................................... 51

Graf 11 Spokojenost se zubní náhradou ................................................................................... 52

Graf 12 Dentální hygienistka v podvědomí seniorů ................................................................. 53

Graf 13 Návštěvy blízkého okolí u dentální hygienistky ......................................................... 54

58

Seznam použité literatury a zdrojů informací

1) ČESKO. Zákon o sociálních službách. In: Předpis č. 108/2006 Sb. 2006, částka

37/2006. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

2) ČESKO. Zákon o zdravotních službách. In: Předpis č. 372/2011 Sb. 2011, částka

131/2011. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372.

3) DITRICHOVÁ, Dagmar, Martina JANSOVÁ a Robert OPAVSKÝ. Repetitorium

dermatovenerologie. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2002. ISBN 80-862-9708-X.

4) DOMBRADY, Ladislav. Stomatologická protetika. 1. vyd . Praha: Avicenum, 1977.

5) DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004.

ISBN 80-247-0655-5.

6) FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea

historie zubního lékařství v německém Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS:

časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.

7) HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém

zubním lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, Zubní lékařství. ISBN 978-807-2625-

819.

8) Jak se prováděly zubní náhrady?. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:

http://www.pohodovazena.cz/2820/jak-se-provadely-zubni-nahrady/

9) JANÁČKOVÁ, Laura a Petr WEISS. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál,

2008. ISBN 978-807-3674-779.

10) JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě,

2006. ISBN 80-736-8110-2.

11) KAMENSKÝ, Jiří. Corega, příručka pro nositele snímatelných zubních náhrad: Jezte,

mluvte a smějte se s jistotou!. 6. vyd. Praha: GlaxoSmithKline, 2011.

12) KELIŠ, Jaroslav. Snímací náhrady chrupu: Po návštěvě u zubního lékaře. 4. vyd.

Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1985.

13) KRŇOULOVÁ, Jana, Jiří ZEMAN a Robert HOUBA. Domácí péče o snímatelné

zubní náhrady. Quintessenz: mezinárodní odborný časopis pro zubní lékaře a zubní

techniky. 2000, roč. 9, č. 2, s. 70-73. ISSN 1210-017X.

14) KUBÁLKOVÁ, Petra. Zubní protézy nejsou vymožeností moderní doby: Historie věcí

kolem nás. [online]. 8. 7. 2008 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:

http://www.fiftyfifty.cz/Zubni-protezy-nejsou-vymozenosti-moderni-doby-

2756489.php

59

15) KULOVANÝ, Petr. Historie zubního lékařství. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné

z: http://www.asklepion.cz/anews/2011-12-06-725-1/historie-zubniho-lekarstvi

16) MACENTEE, Michael I. Celková náhrada: klinický průvodce. Praha: Quintessenz,

c2001, Quintessenz bibliothek. ISBN 80-902-1186-0.

17) POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-

80-247-3271-8.

18) SLEZÁK, Radovan a Ivo DŘÍZHAL. Atlas chorob ústní sliznice. 1. vyd. Praha:

Quintessenz, 2004. ISBN 80-903-1815-0.

19) ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0629-2.ŠKACH, Miroslav. Onemocnění ústní sliznice: učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Avicenum, 1982.

20) ŠULTA, Jakub a Lukáš KALOŠ. Čištění snímatelné zubní náhrady. [online]. 12. 9.

2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/cisteni-snimatelne-

zubni-nahrady

21) TRUBENOVÁ, Dagmar. Protetická stomatitída: etiológia, diagnistika a liečba.

Progresdent: časopis pro zubní lékaře a techniky. 2002, roč. 8, č. 4, s. 26-29. ISSN

1211-3859.

22) URBAN, František. Stomatologie. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,

1964.

23) VÁCLAVKOVÁ, Lucie. Snímatelné zubní náhrady. [online]. 2012 [cit. 2013-03-26].

Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/snimatelne-zubni-nahrady

24) VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha:

Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.

25) VOTAVA, Miroslav, Zdeněk BROUKAL a Jiří VANĚK. Lékařská mikrobiologie pro

zubní lékaře. Brno: Neptun, c2007. ISBN 978-808-6850-030.

26) WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-

716-9975-6.

27) Zubní protézy. Rumburk: Česká stomatologická akademie, c2007.

28) Zubní protézy: Všechno, co by Vás mohlo zajímat. [online]. [cit. 2013-04-02].

Dostupné z: http://www.zubni-protezy.cz/

60

Příloha – 1 Dotazník

Vážený pane, vážená paní,

Tento dotazník se zaměřuje na úroveň dentální hygieny u seniorů. Chtěla bych Vás požádat

o zodpovězení otázek a jejich vyplnění. Ráda bych tímto šetřením a následným přednáškou

přispěla ke kvalitní dentální hygieně v domovech seniorů. Údaje budou zpracovány

v absolventské práci.

Děkuji

Kučerová Jana

Pohlaví

muž žena

Věk

60 – 75 let 75 – a více

Lokalita

Vysočina Praha

Chodíte pravidelně ke své zubnímu lékaři na preventivní prohlídky?

ano ne

Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?

……………….. nevím

Byl/a jste někdy poučen/a od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o svojí

zubní náhradu?

ano ne nevím

Víte, jak pečovat o svojí zubní náhradu?

ano ne

Nosíte svojí zubní náhradu pravidelně?

ano ne

Nosíte svojí zubní náhradu přes noc?

ano ne

Jak dlouho máte svojí zubní náhradu?

……………….. nevím

Jste spokojen/a se svojí dosavadní zubní náhradou?

ano ne

Víte, kdo je dentální hygienistka?

ano ne

Navštěvuje někdo z Vašeho blízkého okolí dentální hygienistku?

ano ne nevím