ZPRACOVAN OTZKY KE STTN BAKALSK ZKOUCE FAKULTY INFORMATIKY A STATISTIKY

Otzky platn od z 2007

Zpracovali: Otzky 1 a 19: ONDEJ HORK (KIT) Otzky 20 a 30: ROMAN KVASA (KIT)

V Praze 3. z 2007 Drtiv vtina otzek je zpracovna nov, ppadn doplnna ze starch materil tam, kde bylo teba.

Obsah1 ARCHITEKTURY IS/IT ....................................................................................................................................... 3 2 APLIKAN ARCHITEKTURY IS/ICT................................................................................................................. 5 3 APLIKAN SOFTWAROV VYBAVEN ........................................................................................................... 8 4 VYUIT IS/ICT KE ZVEN KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU ......................................................... 10 5 PRINCIP PROCESNHO ZEN PODNIKU A IS/ICT ....................................................................................... 11 6 ZKLADN HARDWAROV A SOFTWAROV KOMPONENTY IS PODNIKU ................................................ 14 7 BEZPENOST A SPOLEHLIVOST IS/IT.......................................................................................................... 16 8 PRINCIPY SYSTMOV METODOLOGIE....................................................................................................... 19 9 SYSTMOV ANALZA A VYBRAN METODY ............................................................................................ 20 10 OBJEKTOV RELAN A OBJEKTOV DATABZE ................................................................................... 25 11 DOTAZOVAC JAZYKY FORMULOVHO TYPU...................................................................................... 28 12 POVAHA A UIT DATABZOVCH SYSTM ........................................................................................... 29 13 PRINCIPY A UIT POTAOV GRAFIKY................................................................................................. 32 14 INFORMATIZACE A ZEN SOCILN-EKONOMICKCH SYSTM........................................................ 34 15 ELEKTRONICK OBCHOD / ELEKTRONICK PODNIKN ........................................................................ 36 16 ZEN PROJEKT IS/ICT ............................................................................................................................. 38 17 COMPETITIVE INTELIGENCE ....................................................................................................................... 41 18 KVALITA INFORMAC A INFORMAN ZDROJE.......................................................................................... 43 19 DOBVN ZNALOST Z DATABZ (DATA-MINING).................................................................................. 45 20 RELAN DATABZOV MODEL ................................................................................................................. 47 21 OBJEKTOV ORIENTOVAN ANALZA A NVRH..................................................................................... 49 22 POVAHA A VZTAH INFORMAC, DAT A ZNALOST..................................................................................... 50 23 VZNAM INFORMAC V MANAGEMENTU A ORGANIZACI ......................................................................... 52 24 PRINCIPY PROJEKTOVN INFORMANHO SYSTMU ............................................................................ 54 25 INFORMAN SYSTM (JAKO ARTEFAKT)................................................................................................. 55 26 STRATEGICK ZEN IS/ICT ....................................................................................................................... 57 27 ROZVOJ, PROVOZ A ZEN PODNIKOV INFORMATIKY ......................................................................... 59 28 ZEN TOK DAT A ZEN DOKUMENT ................................................................................................. 61 29 PRINCIPY A VCHODISKA SLUBY WWW ................................................................................................. 63 30 VYHLEDVN INFORMAC V PROSTED INTERNETU ............................................................................ 64

2

1 Architektury IS/ITCharakteristika architektury IS/IT - lze pirovnat ke stavebnmu plnu domu bez n je dm postaven chaoticky a stavba se nkolikansobn prodra, stavba rovn postrd smysl a nikdo nev, kde se co v dom nachz. el architektury IS/IT - Metodika MDIS vyaduje, aby architektura IS/IT podporovala: - Strategickou orientaci = IS mus podporovat strategick cle podniku - Adekvtn funkn spektrum = mus pokrvat vechny uivatelsk poadavky - Integrovanost = IS/IT mus bt integrovn z hlediska funknho, datovho softwarovho, hardwarovho a z hlediska uivatelskho rozhran. - Otevenost = IS/IT mus bt schopen pijmat dodaten technick a softwarov komponenty - Jednoduchost = IS/IT mus bt snadno pochopiteln a prhledn pro sv uivatele - Flexibilita = IS/IT mus prun reagovat na poadavky uivatel, oekvan zmny, jako nap. nov etn osnovy, mus bt realizovateln bez zsahu do programovho vybaven aplikace - Udrovatelnost = systm vytvoen pomoc mocnho vvojovho prosted a mus bt dobe zdokumentovn. - Efektivn provozuschopnost = systm mus zajistit: - Pijatelnou dobu odezvy funkc (transakc) - Funkn spolehlivost - Bezpenost dat ped vpadky systmu - Ochranu dat ped neautorizovanm uitm - Architektura vytv relativn stabiln rmec een IS/IT, do nho se v prbhu vvoje postupn zaleuj jednotliv aplikace a komponenty dle pipravenho plnu s ji pedem definovanmi zkladnmi vazbami k ostatnm stem IS/IT. - Architektura je vznamnm komunikanm prostedkem mezi vedenm podniku a projektanty a nvrhi pi formulaci zkladnch pedstav o IS/IT. Zajiuje vzjemn porozumn investor, uivatel a eitel ohledn asovho harmonogramu implementace jednotlivch st. - Oteven architektura zajiuje stabilitu vvoje IS/IT i pi rychlm technologickm vvoji IT. Nahradit jednotliv komponenty bez zhroucen. - Architektura umouje ji v potku pihldnout k hlavnm poadavkm na vlastnosti IS/IT => z n pak odvjet specifikace jednotlivch projekt. - Architektura umouje minimalizovat nklady na chybn zadan projekty nebo na rekonstrukci celho IS/IT v dsledku jeho dal neudritelnosti. - V mnoha firmch speciln funkce architekt IS/IT Druhy architektury IS/IT - metodika MDIS rozliuje globln architekturu a dl architektury: - Globln architektura - Hrub nvrh celho IS/IT (model domu) - Dle MDIS je to vize budoucho stavu IS/IT, kter zachycuje jednotliv komponenty IS/IT a jejich vzjemn vazby. - Jejm clem je informan systm a informan technologie, kter optimln podporuj celopodnikov cle a jsou maximln flexibiln s ohledem na oekvan vvoj hospodskho prosted, vvoj uivatelskch poadavk a vvoj informanch technologi. - Dl architektura - Detailnj nvrh IS/IT z hlediska rznch dimenz (rozvod vody a kanalizace) - Funkn architektura nvrh hierarchie funkc IS/IT - Procesn architektura nvrh proces v podniku - Datov architektura nvrh datov zkladny podniku - Technologick architektura technologick een IS/IT - Softwarov architektura nvrh softwarovch modul a jejich vzjemnch vazeb - Hardwarov architektura uruje typy, poty a vzjemn vazby hardwarovch komponent. Globln architektura - Globln architektura m grafick a slovn vyjden (tk se tak aplikan a.). 3

- Zkladem grafickho schmatu jsou jednotliv stavebn bloky IS, kde kad stavebn blok pedstavuje skupinu aplikac. Pro kad blok plat: - Vcn orientace (nap. nkup, prodej, etnictv). - Vztah l rovni zen podniku (operativn, taktick, strategick zen). - Metody projekce a provozu aplikace danho typu). - Vvojov etapa automatizovanho een - Technologick princip, na kterm je een pslunho bloku zaloeno. - Podstatn parametry softwarovch produkt na trhu, kter aplikaci e (struktura, parametry, cenov rove, zpsob prodeje, zpsob zavdn atd.) Dl architektury Dl architektury navazuj na globln architekturu IS/IT a odpovdaj jednotlivm obsahovm dimenzm podle metodiky MDIS. - Aplikan architektura viz. Otzka . 2 - Funkn architektura vychz z jednotlivch blok globln architektury a postupn je rozkld do mench skupin funkc. Nejni rove funkn hierarchie, kter je jet viditeln uivatelm, popisuje elementrn funkce (transakce), kter maj uivatel IS/IT k dispozici. Funkn architektura je nvrhem hierarchickho rozkladu funkc informanho systmu. - Procesn architektura nvrh budoucho stavu proces v podniku, tedy jak budou st neautomatizovanch innost a funkc IS, kter jsou plnovanmi reakcemi na urit datov, asov, resp. Mimodn udlosti. - Vchodiskem je uren klovch externch udlost, kter reprezentuj podstatn vazby podniku s jeho okolm. Nstrojem vhodnm pro zachycen tchto vazeb je kontextov diagram. - N kontextov diagram navazuje hrub schma proces a jejich vazeb, kter se v dalch fzch detailizuje a do rovn, kde jsou v procesech vyuity elementrn funkce z funkn architektury. Pro zobrazen tchto vazeb se nejastji vyuv DFD (Data Flows Diagram) diagram tok dat, sov grafy nebo jejich modifikace nap. Even Process Chain Diagram automatizanho nstroje ARIS. - Datov architektura nvrh datov zkladny informanho systmu - Vychz z analzy potebnch datovch objekt a jejich vazeb - Na zklad tto analzy se navrhuj datov entity, jejich vazby a atributy. - Datov architektura je finalizovna fyzickm nvrhem datov zkladny, tj. nvrhem databzovch soubor a jejich fyzickho uloen. - Softwarov architektura uruje, z jakch softwarovch komponent bude informan systm postaven a jak vazby budou existovat mezi tmito komponentami. - Softwarov systm = mnoina programovch jednotek modul a vazby mezi tmito moduly. Charakteristiky kadho modulu: - Funkce, kter modul zajiuje - Vstupn, vstupn a dc data modulu - Algoritmus, kter pedepisuje zpsob transformace vstupnch dat na vstupn a zpsob oeten mimodnch stav. - Vvojov prosted modulu (programovac jazyk atd.) - Provozn prosted modulu (operan systm, databzov systm atd.) - Pi hodnocen softwarov architektury sledujeme tyto nklady. - Nklady tvorby a drby (spoteba iv prce pi tvorb a drb softwarovho systmu a jsou ovlivnny: - rovn vvojovho prosted - Zda jsou softwarov moduly a jimi zajiovan funkce opakovateln vyuiteln v rznch aplikacch. - Penositelnost softwarovch komponent do rznch prosted. - rovn dokumentace systmu. - Nklady provozu - Spoteba zdroj vpoetnho systmu pi zpracovn aplikace (as procesoru, kapacita penosovch cest atd.) - Mnostv prce vyadovan aplikac po provoznm personlu - Nklady uit - Spoteba iv prce nutn k pochopen a vyuit aplikace uivateli (nklady kolen a konzultac, as strven vyuvnm aplikace). - Nejvhodnj softwarov architektura je takov, kter dv nejni souet u ve uvedench nklad. - V souasn dob se pouvaj 4 typy softwarovch architektur. 4

- Linern architektura - Sekvenn uspodn elementrnch funkc - Nap. klasick textov systm (editor, reeditor, formtor). - Vhoda. Systm s LA nevyaduje komplikovanou organizaci pracovnch tm a snadno se testuje. - Nevhoda: nepodporuje strukturovan pstup l een problmu a zmna v jedn funkci me vyvolat etz prav navazujcch funkc. - Oproti ostatnm typm m nejni vechny ti typy nklad architektury. - V praxi se vyskytuj jen zdka - Hierarchick architektura - Jednotliv vazby funkc systmu reprezentovny stromovm grafem. - Kad elementrn funkce je tedy vyuito vdy prv v jedn funkci vy rovn. - V ppad tto architektury dochz k nrstu nklad tvorby a drby. - Uplatniteln pouze v ppad, e poadavky na systm lze splnit mnoinou vzjemn disjunktnch funkc. - Vhodou je pehledn struktura systmu, kter vede k pomrn snadnmu testovn a drb systmu. - Spolu se sovou architekturou je vrstven architektura pouiteln pro rozshl SW systmy. - Vrstven architektura - Grafickou reprezentac je acyklick graf - Funkce softwarovho systmu jsou uspodny do nkolika vrstev tak, e funkce vy vrstvy mohou vyuvat jen funkc vrstev podzench. - Siln vrstven architektura je povoleno vyuvat pouze funkc bezprostedn podzen vrstvy. - Slab vrstven architektura je povoleno vyuvat i funkce nich vrstev. - Pkladem je struktura souasnch pota (7 vrstev): 1. programovac jazyk 2. prezentan systm 3. databzov systm 4. operan systm 5. strojov kd 6. mikroprogramy 7. binrn logika technickho vybaven - Sov architektura - Reprezentovna obecnm orientovanm grafem, neplat zde zvazn pravidla podzenosti a nadzenosti jednotlivch softwarovch komponent. - Je typick pro adu souasnch rozshlch softwarovch systm. - Hlavn pednost je otevenost pro pidvn novch funkc. - Oproti hierarchick a vrstven architektury m ni nklady provozu. - Z uvedench typ architektur m nejvt nklady uit, jej zvldnut uivatelem je nejnronj. - Sov architektura vede k vysok vzjemn zvislosti jednotlivch funkc a je velmi nchyln na en chyb. - Sov architektura je vhodn pro systmy zen technologickch proces s dobou odezvy hluboko pod hranic 1 sekundy nebo pro jdro operanho systmu. - Hardwarov architektura - Uruje typy, poty a vzjemn vazby hardwarovch komponent personlnch pota (koncovch stanic), server, tiskren a dalch pdavnch zazen, pouitch penosovch cest. - Technologick architektura - Rozhoduje o technologickm een aplikace, resp. Jednotlivch funkc aplikace. - Toto een propojuje softwarovou, hardwarovou a datovou dimenzi a definuje zpsob zpracovn jednotlivch aplikac IS (dvkov, interaktivn, zen udlostmi, v relnm ase), vnitn stavbu aplikac (klient/server architektura, trovov architektura apod.) a uivatelsk rozhran aplikac.

2 Aplikan architektury IS/ICTInforman systm sestv z mnoha aplikac, kter jsou spolu njak propojeny, njak komunikuj, atd. Jejich pehled, uspodn a zkladn vztahy zasteuje aplikan architektura. Aplikan architektura IS/ICT podniku zahrnuje vechny podstatn aplikace v podniku a jejich vzjemn vazby. Uruje, jakmi aplikacemi je jak funkcionalita pokryta. Nap. OIS (kancelsk informan systmy) budou pokryty Officem, TSP a MIS pokryje SAP, atd. Jejich uspodn zahrnuje rzn vazby vetn vazeb na okol. Aplikan architektura tvo stabiln rmec pro 5

zaleovn dlch aplikac v prbhu vvoje systmu podle poteby, ekonomickch, technologickch a dalch monost. Kvalitn aplikan architektura jim vymezuje sv msto v. nvaznost na ji existujc aplikace. Aplikan architektura je komunikanm prostedkem mezi managementem, vvoji a techniky, a pokud je dostaten oteven, umouje prun reakce i pi rychlm vvoji technologie. Aplikan architektura umouje zohlednit a systematizovat poadavky na IS, na kter se potom d reagovat nasazenm konkrtnch aplikac. Zrove tak lze optimalizovat ekonomickou strnku vci. Aplikan architektura podporuje zen jak internch, tak externch vazeb, protoe prv vazby na extern subjekty a jejich propojen s podnikem je v posledn dob klov. Z nvrhu aplikan architektury by mlo vyplynout: - jak oblasti funkcionality (jak oddlen, rovn managementu, atd.) je nutno aplikan pokrt - jakmi aplikacemi maj bt takov vrstvy pokryty - kdo bude jejich zkaznkem (internm nebo externm) - jak propojen maj mezi jednotlivmi oblastmi funkcionality fungovat - zda budou ty kter sti eeny intern nebo budou outsourcovny Aplikan architektura je vznamn nebo: - vytv stabiln rmec pro zaleovn dlch aplikac - je komunikanm prostedek - je oteven)zohleduje hlavn poadavky na vlastnosti IS - je vznamn z ekonomickho pohledu Obrzek Aplikan architektura IS - verze Voka (klasick pyramida z IT_215) - verze Poura (strana 118 v informatice pro ekonomy) Sloky aplikanch architektur: - aplikan programov balky (pokrvaj vechny oblasti podnikovho zen (zen ekonomiky, obchodu, vroby, provozu i kapacit a zdroj) - zen vztah k zkaznkm (CRM) - zen dodavatelskch etzc (SCM) - kancelsk systmy - business intelligence Aplikan architektura IS/IT hospodsk organizace se obvykle skld z pti zkladnch blok: TPS, MIS, EIS, OIS a EDI. - TPS (Transaction Processing System) blok zamen na podporu hlavn innosti podniku na operativn rovni. Je zvisl na charakteru podniku (nap. zvis na typu vroby nebo prodvanch komodit). - Vrobn podnik: TPS zaloeny na tzv. CIM (Computer Integrated Mnufacturing) koncepci. Zkladem tto koncepce je integrace vrobnch proces ve dvou zkladnch linich vrobkov a zakzkov. Systmy CIM jsou sloeny z dlch komponent, jako: - CAD (design) konstrukce, tj. automat. nvrh vrobku - CAP (planning) automat. technologick pprava vroby - CAT (testing) automatizovan testovn vrobku - PPC (Production Planning and Control) kapacitn plnovn a operativn zen vroby - CAM (manufacturing) automat. dlensk zen - CAQ (quality) kontrola celho procesu vroby a kvality. - MIS (Management Information System) blok orientovan na zen podniku na taktick rovni, kter zahrnuje ekonomick, organizan a obchodn hlediska. Znan standardizovan a vhodn pro adu podnik. - Zaloena na integraci proces ve tech zkladnch linich: - Obchodn logistick nkup, prodej, materiln technick zsobovn (MTZ), sklady a peprava. - Finann etn hlavn kniha, zvazky, pohledvky, controlling (nkladov etnictv), majetek, pokladna, prce a mzdy (PAM) a finann zen. - Prezov celopodnikov charakter organizace a sprva, zen lidskch zdroj, marketing, legislativa a jakost. - EIS (Executive Information System) blok orientovan na strategick zen podniku. Zskvaj data z TPS a MIS a z externch informanch zdroj (bankovn informace, burzovn informace, informace o przkumech trhu, o novch patentech, tiskovch agentur atd.) - Tato data agreguj a vytvej asov ady a vzjemn vazby. 6

- Vstupy z EIS slou jako podklady pro strategick rozhodnut len vrcholovho managementu. - Na rozdl od TPS a MIS (udruj historick data, ale vc se k souasnmu stavu (reklamace)) jsou EIS zameny na del asov sek a to jak do budoucnosti tak do minulosti. Dvodem je vysledovn vvojovch tendenc. - Pro tvorbu EIS se vyuvaj specializovan softwarov nstroje, kter pracuj tzv. OLAP technologi (On-Line Analytical Processing) => n-dimenzionln tabulky (sledovan ekonomick ukazatele, as, dal zvolen pohledy managementu na sledovanou realitu). Nap. sledovn vvoje zisku podle jednotlivch vrobk a jednotlivch teritori v ase. - OIS (Office Information System) blok orientovan na podporu kancelskch prac a na podporu tmov prce, spad sem: - Textov editor, elektronick publikovn - Tabulkov procesor - Prezentan program pro tvorbu obrzk, schmat a prezentac - Snmn paprovch dokument a rozpoznvn jejich textu (dokument imaging) - Plnovac kalend - Sledovn kol - Evidence odel a dol poty - Elektronick pota - Elektronick diskusn skupiny - Videokonference - Tvorba a prohlen WWW strnek - zen tmov prce na dokumentu - Archiv dokument - Podpora zen projekt (asov pln projektu a skutenost erpn jednotlivch zdroj atd.) - Workflow zen toku dokument podnikem, poppad zen celopodnikovch proces. =>budoucnost STANDARDIZACE - EDI (Electronic Data Interchange) blok zajiujc komunikace podniku s jeho vznamnm okolm, tj. se zkaznky, dodavateli, bankami, sttnmi institucemi, poskytovateli informanch slueb atd. Aplikace vyuvaj Internetu a EDIFACT (aplikace pro standardizovanou vmnu dat mezi obchodnmi partnery). - Krom nvrhu jednotlivch stavebnch blok IS/IT zahrnuje globln architektura i hrub nvrh vazeb mezi stavebnmi bloky. V nvrhu jsou uvdny ty vazby, kter mus bt respektovny, a je dan stavebn blok een jakmkoli softwarem. - Nap. Jakmile je v bloku PAM zaznamenno onemocnn pracovnka, je pedna informace do bloku KAPACITN PLNOVN, aby se zjistilo, zda je nutn modifikovat plny vroby.

Typy aplikac v aplikan architektue:BI business intelligence - nstroje pro sofistikovanou analzu dat zskanch pi provozn innosti podniku. Analza se sna odhadnout takov ukazatele, jako pravdpodobn poptvka v dalch letech, budouc potebn poty zamstnanc, apod. Uiten pedevm pro nejvy management. EIS executive information systm - Uren: top management (editel, analytici, plnovai) - manaersk aplikace pro vrcholov nebo stedn management. Jsou zaloeny na multidimenzionlnch OLAP kostkch a dky tomu umouj vysokou flexibilitu plnovacch a analytickch aplikac. Finann analzy, marketingov analzy, prodejn a nkupn analzy a plny - Pklady: SAP Business Warehouse, BAAN Enterprise, Mdia, Comshare Commader, Pilot Lightship, Essbase, Oracle Express, Cognos, SAS, Kreos, Merit MIS management information system - vrstva aplikac, kter pokrv aplikan poteby stednho managementu, tozn. taktickho zen zahrnuje nsledujc dl systmy, kter pokrvaj oblast logistiky, etnictv, marketingu, atd. SCM supply chain management - Uren: zsobovai, prodejci, zkaznci, dodavatel, plnovai - softwary na podporu zen vrobk od pchodu materilu, evidenci skladovn, zpracovn, a po vyskladnn a expedici hotovch vrobk. V posledn dob existuje snaha integrovat do dodavatelsko-odbratelskch etzc i dodavatele, pop. zkaznky 7

- Pklady: rhytm i2 Technologies, APO SAP, BAAN SCS, Fygir, OPT21 (STG), MSO (MSO SRN) ERP enterprise resource planning - Uren: stedn management (etn, obchodnci, personalisti) - software, kter podporuje evidenci a nakldn se zdroji podniku. Pat sem jednak etnictv, skladov evidence, nkup, prodej, doprava, personln evidence, atd. Prost klov software. - Pklady: SAP R/3, BAAN IV. BPCS, Oracle Applications, Systems 21 (GEAC), JDE World System, Navision, Diamac, Factory, OR System, Spektrum, ProFis CRM customer relationship management - Uren: obchodnci, zkaznci, veejnost, kontaktn centra - software pro podporu vztah se zkaznky. Eviduje zkaznky, jednotliv obchodn ppady, atd. a umouje efektivn dodvat data o zkazncch za elem jejich podpory, clen marketingovch kampan, atd. - Pklady: Siebel, Applix, Avaya, OverQuota, SAP CRM, Oracle CRM, Marketing Manager (UpdateCom), CA Jasmina TPS transaction processing system - blok aplikac zamen na specifick innosti podniku (core business). Je nejspecifitj a jeho konkrtn pokryt nejvce zvis na konkrtn innosti podniku. Nap. to mohou bt rzn CAD aplikace nebo speciln aplikace pro zen vroby na automatizovanch linkch, atd. OIS office information system - Uren: vichni - soubor aplikac pro kancelskou prci (Office), vzjemnou komunikaci, mail, spolen plnovn asu a organizovn tmov prce, ale tak workflow, atd. - Pklady: MS Office, Lotus Notes EDI electronic data interchange - zpsob vmny strukturovanch obchodnch dat (objednvky, faktury), na zklad dohodnutch standard mezi informanmi systmy jednotlivch firem DWH/DM Data Warehouse / Data Mart - Uren: stedn a top management (analytici, plnovai, specialist,..) - asov ady, podpora pro podnikov analzy a plnovn, aplikace dolovn dat (data mining) - Pklady: SAP Business Warehouse, Microsoft OLAP Services, DB2 OLAP Server (IBM), Sybase IQ, Informix, Oracle Datawarehouse, NCR Teradata, Micostrategy, SAS, Seagate B2B (Business to Business) B2C (Business to Customer) - Uren: obchodnci, zkaznci, partnei, veejnost - elektronick presentace, katalogy, prodej, nkup, platby, marketing - Pklady: Microsoft Commercial Server, IBM WebSphere, Active C, One-to-One Enterprise CIM (Computer integrated Management) - Uren: stedn management vroba, vrobn dispeei, dlnci - technick pprava vroby, kapacitn plnovn, plnovn finln vroby, operativn a dlensk zen vroby - Pklady: SAP R/3, BAAN IV. BPCS, Oracle Applications, Systems 21 (GEAC), JDE World System, Navision, Diamac, Factory, OR System, Spektrum, ProFis CIS (Costumer information System) - Uren: obchodnci, odetai, provoz, veejnost - odety spoteby, fakturace, evidence a sprva mi (elektromr), smlouvy - Pklady: SAP ISQ, SGC OPEN (Fenosa), Banner, Enerfis, STAS

3 Aplikan softwarov vybavenCharakteristika aplikanho software- Softwarov vybaven potae, kter je ureno pro zpracovn urit innosti, souvisejc s innost podniku, tzv. podnikov procesy (nap. etnictv, zen vroby apd.). jedn se tedy o softwarov produkt, kter podporuje business procesy. - Rozliujeme Individuln aplikan software (IASW) a Typov aplikan software (TASW) - IASW 8

Aplikace je vytvoena na mru, dle poteb zkaznka Vvoj je pro zkaznka dra a trv dle, ne v ppad TASW Funkcionalita ASW je optimln pro podporovan business proces. Je vhodn pro aplikace podporujc konkurenceschopnost, nesmysln u standardnch aplikac jako epota. - TASW - Aplikace je vytvoena vrobcem generalizac poadavk urit tdy uivatel (zkaznk) nap. zen vroby automobil. - Vvoj je pro zkaznka levnj ne u IASW (celkov nklady sice vy, ale rozpout se na vce zkaznk). - Vvoj je krat ne pi IASW )implementuje se ji hotov SW. - Podporovan business proces se mus pizpsobit (tak lze vyut i best practicies zabudovan v TASW. - Je vhodn pedevm pro standardizovan aplikace (etnictv, e-pota). -

Zpsoby integrace aplikanho SW do aplikan architektury IS/IT- Vchodiskem je procesn architektura, ze kter vyplvaj jednotliv podnikov procesy. - Samo nasazovn TASW se pak realizuje bu po jednotlivch podnikovch procesech (zprovozn se ty funkce modul, kter podporuj prvn zvolen podnikov proces, potom druh proces atd.) nebo po jednotlivch modulech TASW (zprovozn se funkce jednoho modulu, potom dalho modulu atd.). - Pokud je IASW vyvjen vlastnmi silami, hroz zde obte s integrac celho IS/IT, zapinn relativn nzkou kvalifikac domcch eitel. - V ppad TASW pokud jsou jednotliv sti nakoupeny od rznch dodavatel, pak obtn integrace rznch aplikac do jednoho IS vysok nroky na eitelsk tm. - Pokud je cel IS/ICT nakupovn od generlnho dodavatele, je jm tak garantovna integrace vech jeho komponent.

Rzn monosti zskn aplikanho software- integrovan balk vs. komponentov een - komponentov een: - Vhody - pro kadou st funkcionality lze vyut nejlep dostupnou komponentu - neexistuje zvislost na jedinm dodavateli aplikanho software - Nevhody - klade vysok nroky na integraci komponent pi zabudovn N-t komponenty je nutn oetit N-1 vazeb na ostatn komponenty - een integranch vazeb vyaduje dokonalou znalost datovch struktur, funkcionality a interfaceovch vazeb - dn z dodavatel komponent negarantuje funkcionalitu a integritu celho informanho systmu - integrovan balk: - Vhody - integrita celho een je zajitna a garantovna dodavatelem balku - u provozovatele odpadaj veker prce spojen s integrovnm jednotlivch komponent - Nevhody - nelze vybrat optimln funkcionalitu pro jednotliv sti een - znan zvislost na jednom dodavateli - vlastnmi zdroji vs. cizmi zdroji - vlastnmi zdroji: - pro vvoj, resp. pro provoz vyuv organizace pouze vlastn zdroje - asto velmi nkladn a asov nron (zejmna vvoj) - u vvoje aplikovateln jen pro nkter ASW (tm vylouen pro HW a ZSW) - vhodn pro utajovan a strategick aplikace (!?) - cizmi zdroji: - pro vvoj, resp. pro provoz vyuv organizace extern dodvky (zdroje) 9

- obvykle ni cena a krat as (vyuvaj se specializovan zdroje dodavatele a jeho lpe kvalifikovan pracovnci) - varianty: - ciz zdroj ji existuje nap. ASP - zdroje jsou pesunuty k dodavateli outsourcing - zvislost na dodavateli, jeho schopnostech a seriznosti

4 Vyuit IS/ICT ke zven konkurenceschopnosti podniku- Informace, resp. Znalosti se staly v souasnm hospodskm prosted jednm z nejcennjch podnikovch zdroj. - Podl investinch nklad na IS/ICT na celkovch investinch nkladech podniku rok od roku roste. - informan systm je hlavnm nstrojem podniku, pomoc kterho lze identifikovat zmny v hospodskm prosted, analyzovat je a co nejrychleji pizpsobit chovn podniku nastalm zmnm. - Je patrn znan vznam informac o hospodskm okol pro konkurenceschopnost podniku. - Vrobce, resp. Obchodn podnik, kter nen dobe informovn o vznamnm okol, tj. o platn legislativ v danm teritoriu, o potebch zkaznk a jejich situaci, o monostech vech v vahu pichzejcch dodavatel a o stavu a vvoji konkurent, neme zskat na trhu vznamn postaven. - Informan systm podniku mus bt schopen s velmi krtkou dobou odezvy poskytovat informace o stavu a vvoji vech zdroj podniku a o stavu a vvoji nklad a rentability jednotlivch hospodskch stedisek a jednotlivch vrobk a slueb. - Vliv konkurennho prosted vede k tlaku na sniovn vrobnch a distribunch nklad a k tlaku na zkracovn dodacch lht a zvyovn kvality produkce. I v tchto oblastech hraje IS/IT vznamnou roli - Rostou obte v rozhodovacch procesech na vech podnikovch rovnch - Roste sloitost (komplexnost) rozhodovacch problm - Zkracuje se doba, kter je pro rozhodnut k dispozici - Zvyuje se migrace pracovnk, kter vyvolv nutnost uchovn zskanch informac a konzistentnho chovn podniku i pi ast obmn pracovnk. - Kvalitn informan systm umouje snadnj orientaci v komplexnch problmech a umouje urychlit rozhodnut. Postupnm penosem informac a znalost z hlav pracovnk do pamt pota umouje zachovat pam organizace i pi znan fluktuaci pracovnk. - Pro modern podniky je typick odklon od hierarchickch organizanch struktur s mnoha rovnmi k plochm organizanm strukturm => zvyuje se nronost na koordinaci innost jednotlivch tvar => roste etnost a objem vymovanch informac => dominantn role IS. - Roste poptvka po informacch, kter nahrazuj jin zdroje. - Napklad automobily se ji nevyrbj dopedu (na sklad) pro neznmho odbratele, ale na zklad specifikace konkrtnho zkaznka. - Nkter spolenosti poskytuj pomoc informanho systmu nov vysoce kvalitn sluby. - Napklad spolenost Amerian Airlines zavedla elektronick rezervace letenek - Spolenost FedEx zase umouje zkaznkm objednvat dopravu zsilky potaem a pomoc potae sledovat msto, kde se zsilka v danm okamiku nachz. - Informanm systmem a jeho slubami je mon si pipoutat zkaznka k firm a omezit jak jemu, tak konkurenci prostor pro rozhodovn. Nap. zavede-li dodavatelsk firma automatizovan objednvn zbo a slueb, ale pouze z prosted svho IS/IT. - Modern IS neek pasivn, a si nkter z uivatel informaci vyd, ale analyzuje vznikajc udlosti a reaguje na n automaticky zaslnm informac, pop. pmo ovlivuje podnikov procesy. - IS/IT pinej novou kvalitu do ekonomickch a firemnch proces. Technologie dky tomu zcela mn tv ekonomiky jako celku a to tak, e j posouv smrem ke stle vt vkonnosti a efektivnosti. Nasazen IS/IT pin nsledujc monosti: - pedvn informac a jejich vyuit rznmi partnery v dodavatelskoodbratelskm etzci (nov typy vztah) - personalizace produkt hromadn vroby - automatick pedvn dat (objednvky, faktury) - automatizace firemnch proces - poskytovn slueb 24/7 - vznik novho distribunho kanlu pro dematerializovan produkty - vznik zcela novch produkt (data) a jejich specifickch trh 10

Kritick faktory: - dostaten potaov gramotnost obyvatelstva - dostaten infrastruktura a dostupnost vpoetn techniky - zamstnanci mus vyuvat informace z informanho systmu v hojn me => motivace - roziovn informanho fondu informanch systm samotnmi uivateli => informan povinnost pracovnk. - management mus sledovat vvoj IS/ICT a neustle vyhodnocovat monosti jeho vyuit pro firmu Pklady: - koda-Auto ERP, EDI (tla na sv partnery nap. Valeo), podpora pro JIT,vrobn linky, - banky Ebanking, CRM (zamstnanec me na kterkoliv poboce zskat tm okamit veker data o kadm zkaznkov pohybu a poadavku, kdykoliv zkaznk pijde) - DHL zaveden sledovn zasilatele (FeDex to velmi rychle okoukal) - American Airlines elektronick bookovn letenek a prodej pes jin spolenosti ostatn partnei konkurenti to okoukali - nkdy je IS/IT nutn jako zkladn podmnka pro peit jindy funguje pouze jako konkurenn vhoda

5 Princip procesnho zen podniku a IS/ICTKoncept podnikovch proces a jejich vztah k IS/ITProcesn pohled na podnik pedstavuje vnmn jednotlivch innost podniku jako soust vtch celk => proces. Procesy v informanm systmu podniku popisuje procesn architektura. Vchodiskem nvrhu tto procesn architektury je uren klovch externch udlost, kter reprezentuj podstatn vazby podniku s jeho okolm. Hodnm nstrojem k zachycen tchto vazeb je tzv. kontextov diagram. Procesn zen podniku zen podniku podle nadefinovanch proces, co jsou v rmci podniku standardizovan postupy, kter jsou stanoveny s ohledem na strategii a cle firmy. V procesech vystupuj role pracovnk a provdj jednotliv innosti, kter jsou jednotkou procesu. K provdn proces vyuvaj zdroje a to jsou jednak vrobn a obchodn logistika; lidi, organizace, lokality; finance; znalosti a IT. Vechny 4 skupiny jsou dleit, bez by jedin z nich to ztrc smysl existence. Postup pi strategickm (procesnm) zen: - uren cl - definice produkt a slueb pro trh, pomoc kterch firma doshne cl - definice klovch proces - uren, kter sti bude firma dosahovat vlastnmi zdroji a co bude outsourcovat - nvrh IS/ICT pro podporu proces - nvrh podnikov organizace (org. struktura, odpovdnosti a pravomoci tvar a rol), kter bude vyhovovat procesm Organizace mohou od zaveden procesn orientovanho zen oekvat zejmna usnadnn pi: - rozhodovn o variantch zvyovn efektivnosti - sdlen znalost vyuitm procesnch portl - zabezpeovn jakosti podle ISO 9000:2000 - zavdn IS/IT podpory - Organizace orientovan na procesn zen zskvaj zejmna schopnosti: - zamen se na klov procesy podporujc strategick cle - neustlho zdokonalovn efektivnosti a vkonnosti proces - vt schopnosti sprvn plnit poadavky zkaznk - zven informovanosti o zkazncch - jasnho pochopen rol a odpovdnost (vetn vlastnictv proces) - efektivn mezipodnikov integrace proces (supply-chains) - redukce potu chyb a pepracovn - zlepen koordinace mezi pracovnmi tmy - omezen konflikt mezi jednotlivmi oddlenmi - snen prodlev mezi rznmi kroky procesu 11

- odvozen poadavk na IS/IT podporu z poteb proces - definovn spolenho slovnku pro zlepovn procesu - Pro procesn orientovan organizace je snaz odpovdt si na otzky: - jak procesy podporuj strategick cle organizace? - jak me IS/IT zefektivnit realizaci proces? - kter procesy je vhodn zajiovat extern (outsourcovat)? - jak je stvajc vkonnost proces ve srovnn s konkurenc? - kter aktivity pidvaj nejvy hodnotu vslednmu produktu? - jsou kroky procesu realizovny tam, kde je to nejrozumnj? - kolik zdroj (pracovnk) je poteba pro vytven produkt? - jsou kroky procesu realizovny v optimln nvaznosti? - kter aktivity je mon integrovat do jednoho celku? - kter aktivity jsou nepotebn i nadbyten? - jak rychleji vytvet vsledn produkty? - kter jsou nejnkladnj sti procesu? - kde jsou zk (kritick) msta proces?

Definice a optimalizace procesProces = soubor innost, kter vytvej ze vstupu urit vstup vslednou hodnotu urenou pro zkaznka. Proces popisuje, jak je teba nco udlat. Jeho charakter je dynamick. Jde o posloupnost aktivit (innost, funkc), kter je teba vykonat. Proces je reakc na extern udlost, innost je reakc na intern udlost (stav procesu) Vnjm podntm innost se k udlosti. innosti procesu jsou azeny do vzjemnch nvaznost Procesy jsou miteln a maj uritou prioritu vzhledem k ostatnm procesm. Typy proces: 1. Klov procesy (hlavn, hodnototvorn) procesy, uren k naplnn posln firmy, uspokojujc poteby vnjho zkaznka 2. Podprn procesy Procesy uren pro vnitnho zkaznka, nelze je outsourcovat bez ohroen posln a strategie firmy. 3. Vedlej procesy Procesy uren pro vnitnho zkaznka, je mon je outsourcovat bez ohroen posln a strategie. 4. Existenn procesy procesy zajiujc dlouhodobou prosperitu firmy, hlavn zen znalost. Typy proces dle opakovatelnosti: 1. Opakovateln postup procesu lze opakovat vcekrt, ze shodnch vstup vznikaj shodn vstupy..nap. hromadn a sriov vroba 2. Jedinen postup zpravidla jedenkrt, nikdy nen postup pi dalm opakovn shodn, nap. projekt tvorby IS/ICT. Typy proces dle elu procesu: 1. Hodnototvorn nap. vrobn procesy elem je vroba produktu i poskytnut sluby, nap. vyzen objednvky, vvoj a nasazen SW komponenty apod. 2. Logistick elem je hmotn podpora hodnototvornch proces, nap. nkup materilu, pprava vroby, distribuce. 3. Informan a koordinan Typy proces podle popsatelnosti prbhu: 1. Jasn strukturovan procesy 2. Slab strukturovan procesy ada rozhodnut a aktivit se in ad hoc (v danou chvli, podle situace). Typy proces podle hranic procesu: 1. Procesy vnitropodnikov 2. Procesy mezipodnikov Typy proces dle zachycen v referennch modelech odvtv: 1. Procesy zachycen v referennch modelech odvtv 2. Procesy v konkrtnm podniku Typy proces podle rovn zen proces: 1. ad hoc zen procesy 12

2. opakovateln rove zen procesu je zde snaha dit prbh procesu, existuje evidence poadavk, pln, nklad. spch lze zopakovat opakovnm tchto parametr. 3. Definovan rove zen procesu jsou definovny dc i produkn aktivity. Tyto definice jsou standardizovan. 4. zen rove provd se detailn men prbhu, vlastnost, funknosti a vsledk procesu. Tato data se pouvaj k hodnocen kvality procesu a produkt. 5. Optimalizovan rove zen procesu provd se nepetrit zlepovn vsledk na zklad zptn vazby nasazench proces a testovn novch mylenek a technologi.

Metriky- Metriky jsou soust procesu zen jako nstroj zptn vazby a hodnocen efektivnosti pi dosahovn podnikovch cl, vkonnosti proces, efektivnosti podnikovch zdroj a jako nstroj hodnocen realizovanch rozhodnut. - Metriky uit IS/IT charakterizuj efektivitu informatick podpory vykonavatelm hlavnch proces v podniku. Tmto metrikm je vlastn, e jsou umstny na interface mezi poskytovatelem informatickch slueb tvarem informatiky a pjemcem koncovm uivatelem. - Metriky provozu IS/IT jsou zameny na efektivitu a vkonnost provozu samotnho IS/IT. Mus bt odvozeny od metrik internho uit IS/ICT. Efektivita provozu IS/IT pmo predeterminuje rove poskytovanch informatickch slueb. Smyslem tchto metrik je podpora internho managementu provozu IS/IT pro realizaci definovan rovn poskytovanch slueb za minimlnch nklad. - Metrika je pesn vymezen finann i nefinann ukazatel nebo hodnotc kritrium, kter je pouvno k hodnocen rovn efektivnosti konkrtn oblasti zen podnikovho vkonu a jeho efektivn podpory prostedky IS/ICT. Skupinu metrik sdruench za uritm clem (tzn. vztahujcch se ke konkrtn oblasti, procesu i projektu) nazvme "portfolio metrik". - Tvrd metrika - = objektivn miteln ukazatel, kter sleduje vvoj podnikovch cl, podnikovch aktivit, i je zamen pmo na zkaznka. - jsou snadno miteln, jsou k dispozici bez dodatench nklad, daj se vtinou pevst na finann vyjden. - Sprvn vybran tvrd metriky by mly nleet k oblastem, kter pmo ovlivuj zkladn konkurenn faktory, resp. jsou formulovny v nvaznosti na jednotliv perspektivy metodiky Balanced Scorecard, pokud je implementovna. Struktura metrik mus odpovdat stadiu rozvoje firmy. Stadia "stabilizovanho du" a "rozmachu" jsou pzniv pro vyvenou aplikaci tvrdch metrik a mkkch metrik. Stdim "vnitnho socilnho neklidu", "zmn" a "rodcho se novho du" vyhovuje vce uplatnn metrik s podstatn vym podlem mkkch metrik. - Tvrdmi metrikami jsou mimo ukazatel tak indiktory. Indiktor je chpn jako ukazatel, u nho jsou stanoveny douc meze, nebo horn, resp. spodn limit. Pokud reln hodnota vyke odchylku od mez, resp. od limitu, jedn se o odchylku od doucho stavu. Pokud metrika nen indiktorem, mus mt definovn douc stav, se kterm je potom skuten hodnota ukazatele srovnna a podle ne popsanch zpsob hodnocena. - Mkk metrika - slou k men a hodnocen rovn informatick podpory jednotlivch proces i funknch oblast podniku auditnm zpsobem. Mkk metriky jsou koncipovny v souladu s elem pouit, kup. tak, aby byly vyuiteln k hodnocen mry: plnn internch cl v dan oblasti, dosaen potencilnch efekt z inovace IS/ICT . - Skupinu metrik sdruench za uritm clem (tzn. vztahujcch se ke konkrtn oblasti, procesu i projektu), nazvme "portfolio metrik". - rovn metriky - minimln ppustn pod tuto hodnotu nesm metrika nikdy klesnout - standardn - motivan - Vyuit metodiky balanced scorecard - Hlavn jsou tzv. hodnototvorn procesy - Podprn procesy maj tendenci bt pebujel a t vlastnm ivotem, ale jejich poddimenzovn se negativn projev na hodnototvornch procesech - Postup zlepen hodnototvornch proces - Stanovit si absolutn potencil zvten - Ten je nedosaiteln, ale je nutn se snait k jeho piblen lze ovem doshnou relnho potencilu zlepen 13

- Stanovit cestu, jak doshnout RPZ Strategick zen (1. vrstva): - nejvy rove jak cle bude podnik sledovat, jak produkty bude vyrbt, do jakch alianc pjde, jak budou probhat (globln) materilov a informan toky, jak lidsk, informan a finann zdroje budou pouity - jak zmme spch (metriky) Definice a optimalizace proces (2. vrstva): - clem je navrhnout podnikov procesy tak, aby smovaly k realizaci podnikovch cl - vymezen hlavnch proces; vymezen podprnch proces; popisy proces (udlosti, innosti, rozhodovn, role, zdroje); kalkulace doby procesu a spoteby souvisejcch zdroj - metriky pro kontinuln sledovn a hodnocen proces - Trendy: samoobslunost dodavatel, zkaznk i zamstnanc pomoc IS/ICT. Operativn zen proces (3. vrstva) - na zklad proces definovanch na druh vrstv se zde zaizuje operativn plnovn vroby, prodeje, bezprostedn zajiovn zdroj, urovn v jakm poad budou zajiovny objednvky, atd. prost takov dispeersk innost. Clem je uspokojen vech zkaznk a vyvarovn se zkm mstm. Regulan zsahy do prbhu proces klovn zdroj. Monitoring (4. vrstva) - tato rove m, monitoruje a vyhodnocuje podle stanovench metrik pslun hodnoty. Vsledky jsou v agregovan podob pedvny vym rovnm: k pravm detailnho plnu, k optimalizaci proces, ke zmnm podnikov strategie Realizace (5. vrstva) - procesy probhaj podle procesnch pln a konkrtnch operativnch pln; vstupem jsou produkty a sluby

6 Zkladn hardwarov a softwarov komponenty IS podnikuHardware: Celkov trendy: neustl rst kapacity pamti vnitn i vnj a vpoetnho vkonu. Pokles ceny. Typy pota: - superpotae (tch se v R vyskytuje poet nule se limitn blc) - mainframy (stediskov potae, sem tam je m njak banka, hezk mainky) - stedn tda (servery, pracovn stanice) - osobn potae (nejrozenj) Trend stup od superpota a centralizovanho vyuit obrovskho vpoetnho vkonu a pklon spe k vtmu potu slabch server. Redundance. Pechod od specilnch operanch systm (IBM OS/390) ke standardnjm (Windows Server 2003). St: LAN, WAN trendy propojovn m dl vce loklnch st do globlnch WAN, vyuvn irokopsmovho trvalho pipojen, opoutn dialupu, neustl zvyovn rychlosti, upevnn pozice Ethernetu pro metalick spoje, vzestup vznamu wirelessu Software: - Zkladn software operan systmy trendy: m dl tm vc user-friendly, m dl tm vc sovj, m dl tm inteligentnj, dal rozvoj grafickch rozhran. Na serverech lze oekvat mrn vzestup zjmu o opensourcov OS (Linux), na desktopech leda tak ve snu. - Middleware rozhran pro komunikaci, protokoly, programov komponenty pro spoluprci pota, atd. - Databzov systmy velk/mal; technologie OLTP, datawarehouse - OLAP - Prohlee - Prostedky pro modelovn a vvoj - Kancelsk software - Grafick programy Dlen podle skupin: - zkladn SW (operan systmy, middleware, databzov systmy a WWW prohlee) - prostedky pro modelovn a vvoj (vvojov prosted pro vvoj program) - prostedky podporujc osobn a tmovou prci (programy, kter vyuv koncov uivatel a pomoc nich si vytv i sv vlastn jednoduch aplikace) - aplikan SW (e konkrtn lohy oblasti zen) 14

Poadavky na SW: - funknost - propustnost - spolehlivost - doba odezvy - nronost obsluhy - dokumentace OS zaizuje: - d a spravuje technick prostedky - vytv abstraktn vrstvu nad technickm vybavenm pro spoutn programy - spravuje data - d zpracovn loh - podporuje komunikaci s jinmi PC a uivatele s potaem - podporuje bezpenost a spolehlivost vpoetnho systmu OS je: - jedno a vceuivatelsk - jedno a vceprogramov - sov a jeho poadavky: (maximln prchodnost st a jej odolnost proti poruchm, sdlen a pidlovn technickch a datovch zdroj, zen provozu st, konfiguran lohy a zajitn bezpenosti a spolehlivosti Vvoj webovch slueb a aplikac

HW- Procesor trend: zrychlovn (zdvojnsoben za 18 msc), instalace vce procesor, pechod od procesor CISC k RICS, 64bitov architektura - Zkladn deska k n je vechno pipojeno - Pam - Sbrnice PCI, ISA (zastaral), AGP (pro grafiku), USB, IDE (pro disky), SCSI - Chlazen souasn potae poaduj velmi vkonn - Grafick karta - Zvukov karta - Monitor - Klvesnice - My / tablet / joystick - Reproduktory - Pevn disk rozhran IDE, SCSI, RAID, v posledn dob stoup obliba penosnch disk (USB) - Tiskrna dnes u se pouvaj pouze inkoustov a laserov - Scanner - Sov karta nejastj rychlosti 10, 100 a 1000 Mbit/sec. - Modem jeho vznam kles - disketov mechanika - CD/DVD ROM/R/RW - a dal

SW- Operan systm - poskytuje komunikace mezi uivatelem a HW, spravuje pam a procesy - Trend: Pechod od windows k systmu unixovho typu - Kancelsk balk - Grafick, CAD programy - Databze systmy pro uloen dat - Internetov servery - Internetov klienty - Multimediln programy 15

- Vvojov prosted - Specializovan firemn SW - Trendy - Vzrst vznam SW pro firmu na mru - Ale zrove se na trhu objevuje stle vt mnostv hotovch SW een - Provzanost proces - U masov pouvanch program se pechz na voln iiteln software

7 Bezpenost a spolehlivost IS/ITKoncept bezpenosti a spolehlivosti IS/ICTDvra uivatel, kterou maj k prostedkm IS/ICT se odvj od zkladnch atribut bezpenosti dostupnosti slueb IS/ICT, jejich dvryhodnosti a integrity dat (vlastnost dat, kter zaruuje, e na stejnou otzku dostanu od IS i stejnou odpov) v informanch systmech. Dle je poadovno: - zodpovdnost jednotlivch subjekt - prokazatelnost operac - ovovn pravosti subjektu - zdroje a spolehlivost systmu nebo jeho prvk - zen pstup (autorizace, autentizace)

Zkladn pojmyZkladnm kolem a clem zabezpeen IS/ICT firmy je ochrnit aktiva firmy v oblasti IS/ICT (investice), aby mohla firma vykonvat sv koly. Identifikace bezprostednch hrozeb a ochrana proti nim. Aktiva - datov aktiva - databze a datov soubory - systmov dokumentace - uivatelsk pruky - plny zajitn nepetritho provozu - havarijn postupy apod. - programov aktiva - aplikan software - systmov software - vvojov nstroje apod. - hmotn aktiva - vpoetn technika (osobn potae, servery, modemy, routery, penosn potae, kabel apod.) - komunikan zazen (telefonn stedny, faxy, zznamnky), - mdia (psky, disky) - jin technick zazen (zdroje energie, klimatizace) - potaov mstnosti a vybaven - ostatn sluby - potaov a komunikan sluby - zkladn sluby (zajitn provozu nap. svtlem, topenm, klimatizac) Hrozby - prodn a fyzick - technick a technologick - lidsk mysln - lidsk nemysln. Protiopaten administrativn, fyzick, technick

16

Jednm z zpsob zajitn bezpenho penosu dat mezi komponentami informanho systmu je monost vyuit kryptografickch metod = zaifrovn penench dat. - Nezaifrovan text = oteven text => ifrtorem ifrovn => penos nedvryhodnm kanlem => deifrovn. - Symetrick nebo nesymetrick ifra elektronick podpis = nesymetrick ifra.

Normativn a prvn aspekty bezpenosti- zkon 365/2000 Sb. o informanch systmech veejn sprvy - Ukld informanm systmm veejn sprvy dodrovat bezpenostn standardy. - vyhlka NB . 59/1999 Sb. o zajitn bezpenosti informanch systm nakldajcch s utajovanmi skutenostmi, provdn jejich certifikace a nleitostech certifiktu - Mus existovat bezpenostn dokumentace - IS mus splovat nkter z mezinrodnch bezpenostnch standard (viz ne) - Logovn, autentifikace, auditing, kryptografie - Poaduje analzu rizik - zkon 101/2000 Sb. o ochran osobnch daj - zkon 227/2000 Sb. o elektronickm podpisu - Elektronick podpis je pipojen k datov zprv, umouje jednoznanou identifikaci odeslatele a detekci jakchkoli nslednch zmn dokumentu - Ovovn je realizovno pomoc certifiktu - Umouje realizaci prvnch kon pomoc elektronickch prostedk - +Nazen vldy . 304/2001 Sb., kterm se provd zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu - Zkon . 151/2000 Sb., o telekomunikacch - Povinnost dodrovat telekomunikan tajemstv - Archivovan data se mus po 2 mscch skartovat - Mezinrodn standard - ISO 15408 (Common Criteria for IT Security Evaluations) - Jedn se o kritria bezpenosti IT - Dal standardy - Trusted Computer System Evaluation Criteria (TCSEC) - 1985 - USA - Information Technology Security Evaluation Criteria (ITSEC) - 1990 - Evropa - Federal Information Processing Standard (FIPS 140-1 a FIPS 140-2) 1994/2001 - Smrnice OECD pro bezpenost informanch systm a st - Situace: stle vce systm je pstupnch elektronicky z okolnho svta, narst poet informac jako takovch a procento citlivch informac - Idea: prosadit kulturu bezpenosti IS/ICT - vt porozumn bezpenosti, pstovn pocitu odpovdnosti, informovn o bezpenosti - Cle - prosazovat kulturu bezpenosti - zvyovat informovanost o bezpenosti a o prostedcch k jejmu dosaen - prosadit tyto prostedky - zvit dvru astnk v bezpenost IS - prosazovat informan etiku - prosazovat otzku bezpenosti do vech standard - Zsady - Informovanost astnci by mli bt informovn o poteb bezpenosti a o tom, co maj udlat, aby ji zvili - Odpovdnost vichni astnci mus bt odpovdni za bezpenost IS - Reakce vichni astnci by mli vas a dsledn spolupracovat pi pedchzen bezpenostnm incidentm a reakci na n - Etika respektovat zjmy ostatnch - Demokracie sluitelnost se principy demokratickch systm - Odhad rizika - Navren a realizace bezpenosti bezpenost IS mus bt na eln pozici ji v dob nvrhu systmu, nvrh se mus realizovat dsledn 17

- zen bezpenosti - Pehodnocovn astnci by mli periodicky vyhodnocovat pijat opaten a ppadn je mnit Prce s firemnmi informacemi je upravena minimln. Jde pedevm o obchodn tajemstv definovan v Obchodnm zkonku, apod. (bankovn tajemstv, atd.). Firmy si proto mohou stanovit vlastn bezpenostn pravidla, kter nesm bt v rozporu se zkony a obvykle vychzej z nkterch mezinrodnch norem nebo doporuen. Zde me bt rzn platnost: firemn, holdingov, oborov, atd. - ISO/IEC 17799:2000 zen informan bezpenosti - ISO/IEC TR 13335-1:1996 Smrnice pro sprvu bezpenosti IT srie norem - ISO/IEC 15408 Hodnocen bezpenosti IT podle normy

Zsady zen bezpenosti IS/ICTZajitn bezpenosti IS/ICT je dynamicky se vyvjejc proces. Jeho nedlnou soust jsou tak rozlin plny pro ppad mimodnch situac. Tyto plny jsou oznaovny jako Business Continuity Planning (Obnova firemnch proces) nebo Disaster Recovery Planning (Obnova informanho systmu po havrii). - Spolen mylenka pln => zajistit vkon hlavnch (core business) proces firmy pro ppad omezen nebo plnho znien jejich stvajc podpory ze strany informanho systmu firmy. - Zpsob operativnch zloh dat APV, ZPV Pro prosazen bezpenosti je nezbytn ve firm vytvet organizan strukturu: viz. Slide vlevo nahoe v zelen knce str. 68. V zvislosti na rovni zen, vykonvaj pslun pracovnci bu uritou funkci (manaer bezpenosti IS/IT firmy) nebo pouze roli (nap. administrtor aplikace). Dokumentace bezpenosti IS/IT mus obsahovat pesn popis vkonu jednotlivch funkc a rol v rmci pslun organizace. zen obnovy firemnch proces: - chrn firmu pro ppad nemonosti vykonvat svoje hospodsk funkce hlavn procesy - kolem je identifikovat, mit a redukovat mon vskyt rizik, zkoumat nsledky bezpenostnch incident pro firmu jako celek. - Doporuen postup: - identifikace kritickch proces z hlediska chodu firmy - zhodnotit vznam peruen vkonu proces z pohledu firmy (ztrta trhu atd.) - vypracovat strategii ochrany firmy pro ppad peruen vkonu proces a pipravit pro to dokumentaci (mus bt v souladu s firemn strategi). - Provst otestovn dokumentace a ppadn provst jejich aktualizaci - stanovit organizan struktury, mechanismy, pravomoci a odpovdnosti pro tyto ppady. - Obnova IS po havrii: - plny pro obnovu systmu mus bt vytvoeny pro kadou jednotku IS/ICT organizace - cena aktivit obnovy systmu nesm bt vt, ne pnosy, kterch tm me bt dosaeno - plny mus bt dokumentovny a pracovnci s nimi mus bt seznmeni a mus bt piazena odpovdnost - plny se mus pravideln testovat a obnovovat vzhledem k mncm se podmnkm - mon zajistit i pojitnm organizace - vazby na archivaci dat Popis bezpenosti IS/IT ze t rznch pohled: 1. bezpenostn mechanismy (jak a jak m bt pslun komponenta IS/ICT nastaven parametry a popis zpsobu jejich nastaven) 2. role pi prci s IS/ICT (pokyny a doporuen pro uivatele, administrtory apod.) 3. smrnice a nazen rznch organizanch rovn (intern legislativn rmec, kter bude sankcionovat nedodren pravidel bezpenosti ve firm). Nedlnou soust dodrovn bezpenosti jej jej kontrola. Organizan struktury kontroly bezpenosti mus bt (stejn jako v ostatnch ppadech) oddleny od struktur vkonnch kontrolou se tak zabv pevn audit firmy (intern nebo extern). zen bezpenosti informanch systm a technologi je dlouhodobou zleitost. Vlastn proces realizace bezpenosti IS/ICT je spjat zejmna s asovm obdobm do pti let a pomrn vysokmi finannmi nklady (ve srovnn s pvodn cenou IS/ICT dosahuje bn jejho trojnsobku). Mezi problmy realizace bezpenosti IS/ICT pat: 1. nutnost jejho zen jako celku a jejich jednotlivch st 18

2. personln aspekty odbornost a specializace.

8 Principy systmov metodologieVztah (systmov) teorie a metodologieTeorie systm se sna eit nkter obecn problmy, kde se jedn pedevm o vytvoen potebnho pojmovho apartu pro prci se systmy, nalezen prostedk pro popis systm, jeho prvk, vazeb, subsystm, okol apod. Dle se tato disciplna zabv vytvoenm formalizovanch postup pi zkoumn chovn systm, formulaci cl jeho chovn a odhalen spolench zkon u systm rzn povahy. Systmov metodologie vda zabvajc se metodami na systmu, pop. souhrn metod, kter lze v rmci systmu pouvat. Je systmov metodologie mkkch i tvrdch systm (probrme pouze mkkch systm). Nap. Akn vzkum, Jenkinsova metodologie,model NIMSAD.. Vechny metodologie maj spolen cl dt tomu, kdo je pouv postup (nvod) jak eit problmy v rmci systmu.

Charakteristika tvrdch a mkkch pstupMkk pstup: Mkk metodologie spov v reprezentaci a respektovn zjm lovka pi formulovn loh i volb metod jejich een. Pod pojmem mkk systm rozumme takov systm, jeho soust je sociln sloka, neboli lovk. Sociln prvek informanho systmu je rozhodujc prvek mkkho IS. Metodologie mkkch systm zdrazuj pedevm nutnost plnho poznn a vystien objekt a jejich vlastnost, obvykle na kor formln elegance zobrazen. Penositelnost metod bv mon pouze na rovni pklad a pkladovch studi., tzn., e metody mohou bt jinde vyuity jen jako vzory, nikoliv jako pm nvody. Nevhodou tchto metodologi je pedevm jejich metodick nehomogenita, kter nedovoluje zjistit mru splnn kritri optimality, prokzat formln dosaen efekty a formalizovan kontrolovat postup een. - mkk systm obsahuje sociln sloku (lovka), je he definovateln (popsatelnost je tedy mnohem hor), pedvdatelnost chovn je hor Tvrd pstup Metodologie tvrdch systm jsou klasickm nstrojem systmovho inenrstv. Jejich rozshl a proven apart, zaloen pedevm na tzv. lohch na systmu, na lohch operanho vzkumu, teorii graf, matematick statistiky atd. pedstavuje a bude pedstavovat podstatnou st invente systmovho inenrstv a je v tomto duchu i rozvjen. Pednost tchto metodologi je snadn penositelnost, objektivita, dokazatelnost vlastnost, algoritmizovatelnost a tm i automatizovatelnost een. Naopak je zde nebezpe, e apart zobrazen eenho problmu je mnohdy podzen syntaxi pouitch formalizovanch prostedk a me tak dojt k deformaci obsahu. - tvrd systm opak mkkho

Systmov inenrstvSystmov inenrstv je jednou z aplikanch discipln systmov vdy. Zabv se pedevm projekc a zajiovnm optimlnch funkc systmu. Zamuje se na vytvoen umlch systm, speciln velkch systm skldajcch se z velkho potu prvk. Systmov inenrstv se zamuje na technickou zkladnu systmu (napklad zen dopravy, systmy telefonnch st, dlkov penos dat, automatizovan sbr dat apod.)

Povaha a principy metodologie mkkch systmPojem metodologie mkkch systm vznikl a stv se populrn mrn snahm systmovch analytik a systmovch inenr ovldnout nebo alespo ovlivnit chovn socilnch a sociln technickch systm, nkdy t nazvanch systmy lidskch aktivit. V takovch ppadech se formalizovan metody obvykle ukazuj jako neadekvtn povaze problm, jejich pestrobarevnosti. Formalizovan metody jsou uvny k een dlch problm, zatmco strategie celkovho een je pod vlivem metodologie mkkch systm. Checklandova metodologie mkkch systm - Zahrnovala v roce 1972 4 zkladn fze: - analza systmu - systmov projekt - implementace - provoz systmu - fze Checkladovi metodologie: 19

1. Nestrukturovan problmov situace 2. Vyjden problmov situace 3. Zkladn definice relevantnch systm 4. Koncepn model (systmy) 5. Formln a ostatn systmov koncepty 6. Porovnn fze 4 a 2. 7. Zjitn proveditelnch zmn 8. Akce ke zlepen problmov situace Postup pi strategickm zen dle jednotlivch fz een problmu IS mkkou metodologi. 1. definice problmu (occamova bitva krok 1 = ustanoven ir problmov oblasti) Tk se to ns?, Meme s tm nco udlat v rozumn dob?, Umme o tom shromdit daje? Opravdu chceme toto eit? krok 2 = mon een formulace naeho problmu.) 2. analza problmu (ryb pte krok 1 = na pravou stanu velkho listu papru dsledky problmu, krok 2 = na levou stranu papru sepeme piny problmu, zamen na oblasti: 1) lid a ve co s nim souvis, 2) Prosted v nm se pracuje, 3) Metody prce, 4) Zvod vetn stoj, kotelen a budov, 5) Vybaven jako pracovn nstroje,pracovn obleen, kancelsk poteby, 6) Materil pouvan pi prci. => ryb pte: hlava = formulace problmu, ebra horn st = piny, ebra doln st = dsledky. 3. shromdn a analza dat (kontroln lstky, anketa, dotaznk, interview, SWOT) 4. interpretace dat (Paterv graf ve skutenosti jen nkolik pin stoj za vtinu fakt, Histogram utvo se intervaly (zpravidla 8-12) a intervalov rozpt se graficky znzorn). 5. nvrhy een + vbr nejlepho (brainstorming pravidlo 1: nesm se kritizovat dn npady,pronesen bhem setkn, pravidlo 2: je naprost volnost, pravidlo 3: plodit co nejvce npad, pravidlo 4: kad npad se mus zapsat,i kdy je v podstat shodn s pedchozm, pravidlo 5: nechat npady uleet, ne je zaneme vyhodnocovat). - k dalm metodm pat: brainwriting, ryb pte, swapping, modifikovan delfa, rozhodovac tabulky. 6. zhodnocen vnosnosti een (analza nklad a vnos problm: nkter nklady a vnosy nelze vyslit, kol (grafick podoba pedchoz)). 7. prezentace een (kombinovan techniky stn, psemn a elektronick prezentace) 8. realizace een 9. sledovn prbhu een a kritika (analza silovho pole metoda sestaven tzv. brzdcch sil, tj. sil, kter brn implementaci i realizaci een a hybnch sil, kter naopak pomhaj pekonvat pekky realizace). Vyuit metodologie mkkch systm: Pi jakmkoli een problm si musme uvdomit podstatnou vc, a to, e soust systmu podniku je sociln prvek lovk.

9 Systmov analza a vybran metodySystmov analza - souhrn logickch a formalizovanch princip, kter umouj inn kombinovat dl zdroje a jim odpovdajc poznatky k innmu dosaen danho cle. - Pedmtem systmov analzy jsou hmotn systmy, informan a dc systmy. - Systmov analza v sob obvykle zahrnuje tak nvrh novho systmu - Jedn se tedy o detailn zkoumn systmu s hodnocenm plnn pedkldanch funkc sledovnm chovn systmu jako celku i jeho jednotlivch prvk s elem navrhnout nov zdokonalen nebo upraven systm z hlediska jeho funkce a monost nebo hospodrnosti. - Pojem systmov analzy v sob zahrnuje zkoumn, popis, studium a modelovn stvajcch nebo navrhovanch systm - Zamuje se na vlastnosti a chovn systm a jejich st, vztah a vazeb mezi nimi. - Podstata systmov analzy spov v postupnm poznn struktury a chovn systmu a jeho st. - Analzou rozumme aplikaci nejrznjch systmovch metod v procesu postupnho rozkladu zkoumanho systmu za elem jeho poznn, inovace nebo nvrhu. V souasn dob lze rozdlit pojet systmov analzy zhruba do t skupin: 1. Systmov analza v oblasti hmotnch systm a. Sna se o rozbor nkolika monch variant een danho problmu a na zklad tohoto rozboru se sna zvolit nejvhodnj een. b. Aplikuje se pedevm pi navrhovn technickch systm a m relativn blzko k systmovmu inenrstv 2. Systmov analza v oblasti informanch systm a. Sna se o analzu informanch systm navrhovnm jejich prav za pedpokladu, e jsou formulovny poadavky na informan systm 20

b. Nkdy se zamuje pouze na vytven systmu program, kter maj zabezpeit sprvn chod informanho systmu c. Jejm kolem je zabezpeit hospodrn psun informac na patin msta a vyut za tm elem prostedky ke zpracovn dat a vhodnou soustavu program = > budovn dcho informanho systmu. 3. Systmov analza v oblasti dcch systm a. Navazuje na informan systm, hmotn systm a na operan vzkum b. Me zahrnovat oba pedchzejc pstupy c. Zkoum zde vymezen dcho systmu, jeho strukturu a chovn a hled zpsob jak funkci dcho systmu rznmi opatenmi zlepit. d. Jejm vsledkem m bt nvrh, jak zabezpeit zpracovn dat nutnch pro sprvn zen systm a jakou vpoetn technikou toto zpracovn zabezpeit. e. Zpravidla 3 etapy 1. etapa = definice systmu a jeho zobrazen, 2. etapa = analza struktury systmu a jeho chovn, 3. etapa = nvrh zpsob jak upravit systm, tak, aby se jeho funkce jako celku zlepila. Obecn fze systmov analzy: 1. etapa oven sprvnosti formulace cl systmu, volba prvk systmu a jeho okol, charakteristika vazeb mezi prvky systmu, mezi systmem a jeho okolm a provede se volba vhodnho zobrazen systmu. Pro zobrazen systmu se nejastji pouv maticov popis systmu nebo grafick zznam vazeb mezi jeho jednotlivmi prvky. 2. etapa analza struktury systmu a jeho chovn, zjistit vechny vazby, kter by v systmu mly existovat, vechny prvky, kter systm pro svou innost potebuje i funkci tchto prvk, aby se doshlo urenho cle. 3. etapa nvrh prav systmu, nvrh zpsobu k odstrann nedostatk, kter byly ppadn identifikovny v druh etap.

Modelovn jako vstup systmov analzyInforman model = pln, eventuln mapa informanho systmu Podle ISO normy z roku 1982 m bt informan model vytven na rovni koncepn, ve formalizovanm pirozenm jazyce, dve ne se zanou vytvet logick a fyzick struktury na rovni technologi. Pi analze a nvrhu IS/ICT je model nezbytnou pomckou eitel, je komunikanm prostedkem mezi eiteli, zadavateli, budoucmi uivateli IS. Jde o abstrakci reality (snaha rozdlit zkouman problm na mentln zvldnuteln sti). Jeden obrzek ekne vce jak stovky slov. Modelovn je postup, pomoc kterho se tvo modely, jen jsou abstraktnmi popisy reality. Abychom mohli realitu njak pojmout, musme rozhodnout, co je dleit a co nen a sestavit model, kter ji popisuje a kter potom me slouit jako podklad pi budovn systmu. Model je abstraktnm popisem reality. Ml by bt: vrn, pln, formln. Jde o levn prostor pro nvrh a ovovn jednotlivch fz vvoje IS. Kritick faktory: - interview s uivateli lhan, zamlovn, parciln zjmy, nezkuenost tazatele - odlinost zkuenost a pohled vvoje a uivatele - udren konzistence modelu Princip t architektur: - konceptuln rovina, kter nen zvisl na konkrtnm implementanm een, k co je obsahem systmu - technologick uren pro konkrtn implementan een, k jak je obsah systmu v dan technologii realizovn (koncepce organizace dat relan databzov, souborov; a technologick koncepce jejich zpracovn jazyk 4. generace, C/S architektura), - implementan (fyzick rove) k m je technologick een realizovno; model systmu, kter zohleduje implementan specifika pouitho vvojovho prosted (DtbS, program.jazyk atd.) Datov modelovn Analytik nejprve vytv tzv. konceptuln model datov zkladny, jen rovn k jak data v databzi strukturovat i jakou maj mt smantiku. ER modelovn ER modelovn spov ve vyuit zkladnch konstrukt jazyka pro tvorbu diagram a v metodice tvorby tchto diagram. Zkladn mylenkou je, e databze uchovv fakta o entitch a o vztazch mezi entitami. Zkladn konstrukty ER diagram jsou: Entity nco, co je natolik dleit, e nm stoj zato to pojmenovat -> v ER modelech modelujeme entitn typy. Entitnm typem me bt napklad Student, samotnou entitou pak je nap. Ondej Hork. Vskyty entit mus bt identifikovateln na zklad jejich atribut nebo vztah s jinmi entitami. 21

Vztah mezi entitami lze pospat vztah vtou, ve kter vztah vyjdme psudkovou st. Nap. Zkaznk podv Objednvku Vztahy mohou bt binrn (vztahy dvou entit), ternrn (vztah t entit) i vce-rn. U vztahu zjiujeme a do diagramu zakreslujeme tzv. kardinalitu vztahu. Kardinalita vztahu k, kolik vskyt entit jednoho typu me bt v danm vztahu s jedinou entitou druhho typu kme, e vztah je bu 1:1 nebo 1.n nebo n:1 nebo m:n. Dle zjiujeme tzv. povinnost lenstv ve vztahu ta k, zda vechny vskyty entitnho typu, jen je uren pro danou roli v tomto vztahu, mus do tohoto vztahu skuten vstupovat napklad ne vichni uitel mus v konkrtnm semestru uit njak pedmt. Nkdy do konceptulnho modelu zahrnujeme i informaci o tom, zda je vztah penositeln. Napklad Uitel u Pedmt me bt penositeln vztah, kdy se uitel ve vuce danho pedmtu stdaj semestr od semestru. Role Daj se zakreslovat do diagram, pokud to povaujeme za nutn. Napklad role dodavatel pro entitu Firma. Atribut je modelovan vlastnost entit nebo vztah zahrnutch do modelu. Atribut me bt: - povinn kad vskyt danho typu mus mt tuto vlastnost zaznamenanou v IS - voliteln nkter vskyty danho typu tuto vlastnost mt zaznamenanou nemus, bu pro n nepipad v vahu, nebo je jej hodnota neznm nebo z dvodu utajen. Atribut, kter me nabvat mnoinu hodnot z dan domny, se nazv vcehodnotov. Napklad JmnoKontaktnOsoby u entitnho typu SmluvnPartner. Atribut, jen m vnitn vznamovou strukturu nazvme skupinov nebo sloen (Napklad Adresa, kter se skld z UliceAslo, Msto, Stt, PS). Atributy, je nejsou vcehodnotov ani sloen jsou atomick. Kad vlastnost zjistiteln pro njakou entitu (atribut) je v modelu zakreslena nejve jedenkrt. Existuj tak odvozen atributy, kter se daj odvodit z vlastnost jinch entit. Kl minimln skupina atribut jednoznan identifikujc entity danho typu (UML = PK za jmnem atributu). Primrn kl je pak takov kl, kter jsem z nkolika alternativnch kl zvolili za hlavn. Identifikan zvislost pokud nelze nkter entitn typy identifikovat jednoznan, pak k identifikaci vskyt je zapoteb jet vztah, v nich hraj roli.

ISA hierarchie dvojice entitnch typ, z nich jeden je nadtypem druhho. V tto oblasti rozeznvme.- generalizace nkolik entitnch typ m urit spolen rysy a ty chceme zachytit v obecnjm typu) nap. nadtyp Osoba pro typ Student a Uitel). - Specializace nkter vskyty entit uritho typu maj dal charakteristiky, je o nich chceme v modelu podchytit (nap. Zamstnanec => idi referent) - Klasifikace kadou entitu uritho typu musme zatdit do nkter z podskupin. (nap. Uitel =. Lektor, Odborn asistent, Docent, Profesor). Tato dvojice typ je v ER diagramu spojena vztahem ISA. Konceptuln model systmu se skld z modelu proces, modelu objekt a modelu funkc. Modelovn objekt Reln entity jsou modelovny pomoc objekt. Jde o jednoznanou identitu s vlastn stavovou pamt, kter obsahuje data v podob datovch atribut. Modeluj se jm entity skutenho svta, kter vystupuj ve firemnch procesech. Objekty je nutno modelovat vzhledem k elu, jak m software dosahovat, ne vechny reln objekty musej bt modelovny a nebo mohou bt modelovny jinak, ne jak by to v realit na prvn pohled vypadalo. - Modeluje statickou struktury reality - Zobrazuje zkladn tdy entit systmu a jejich vztahy - Clem je pochopen struktury systmu a jej sloitosti - Zkladnm nstrojem pro modelovn je diagram td UML Zkladn prvky - Tdy objekt - Atributy a metody td - Vazby mezi tdami vetn generalizace/specializace - Nsobnosti vazeb Principy - tdy jsou skupiny objekt se stejnmi nebo podobnmi vlastnostmi - ddinost u generalizace/specializace 22

- kompozice tda se skld z nkolika td (bez nich neexistuje) - agregace tda obsahuje jednu nebo vce td (me existovat i bez nich) Funkn dimenze Funkn dimenze je statick pohled na podnik z hlediska jeho funkc, kter provd a ty jsou hierarchicky rozlenny. Procesn dimenze je dynamick a k, jak se m podnik zachovat v ppad urit udlosti. Proces je potom reakc na pichzejc udlost. s innost, ktermi na ti reaguje. Udlost me bt trojho druhu: informan, asov, mimodn. Kad innost funkce na vstupu njak data vstupujc, na vstupu data vystupujc, njak data (dc data) v n mohou bt vsledkem pedchozch stav a uvnit funkce je njak algoritmus, kter ji d. Funkce je na dan rovni (hierarchick) dle nedliteln. Funkce na rovni vy jsou souhrnnm pojmenovnm pbuznch funkc na ni rovni. Pokud bychom funkci rozebrali z hlediska ni rovn, skrval by se v n cel dal podproces. Funkn pohled Statick pohled, kter popisuje hierarchick rozklad funkc systmu. Nejni rovn je elementrn funkce, kter m tyto charakteristiky - vstupn udlosti a data - vstupn udlosti a data - algoritmus - dc data pravidla pro transformaci vstup na vstupy Modelovn funkc - Model funkc pedstavuje model chovn reality. - Funkce pedstavuje zkladn prvek chovn organizace - Specifikuje pouze, co se dl bez ohledu na to, jak se to dl - Primrn se sleduj vstupy a vstupy funkce nikoliv postup zpracovn Principy - zkladnm principem je hierarchie funkc - postupuje se od kontextovho diagramu pes zkladn funkn celky a a k elementrnm funkcm, kter maj uivatel k dispozici - kad funkce mus bt vstin pojmenovna, aby bylo jasn co dl - slovat funkce - zvolit optimln sloitost DFD zkladnm prostedkem modelovn je DFD - zobrazuje funkce jako transformaci vstup na vstupy - zachycuje uchovvan data - zkladn prvky DFD - proces - datov sklad - datov tok - termintor Modelovn proces Proces: eln naplnovan a realizovan posloupnost innost ve kterch za pomoci odpovdajcch zdroj probh transformace vstup na vstupy - Definovan sled innost vedouc k dosaen definovanho cle. - Modeluje procesy v podniku s ohledem na jejich optimalizaci (BPR) a vyuit v informanch systmech. - zkladn jednotkou jsou innosti (odpovd zhruba funkci v IS), procesy jsou startovny udlostmi (informan, asov, mimodn). - Procesn model lze zjednoduit (bez aktr, bez vstup/vstup, jenom postup een). - Proces m vlastn pam, kter obsahuje informaci stav, atributy, data. - Proces bez pamti jednoduch, primitivn. Proces s pamt komplexn. Typy proces: - klov zajiuj uspokojen poteb vnjho zkaznka - podprn nen mon je outsourcovat, podporuj klov procesy - vedlej ostatn innosti, mon outsourcing bez ohroen posln a strategie 23

- existenn zajiuj dlouhodobou prosperitu firmy Principy - pojmenovvat procesy tak, aby to vystihovalo jejich poten i konen stav Procesn diagramy (prvky): - innosti - udlosti - rozhodovac innosti - stavy - logick opertory - akti - mnoiny informac, hmotn mnoiny, smen mnoiny - organizan jednotky - problmy Kritick faktory modelovn - interview s uivateli mysln zamlovn nebo lhan, mal nadhled, lokln zjmy, - odlinost jazyk a zkuenost uivatele a eitele - udret konzistenci modelu rovn procesnho modelu - rove 0 pln sloitost, pouity vechny elementy - rove 1 model bez aktru, problmu a organizanch jednotek - popis procesu bez ohledu na extern aspekty - rove 2 rove 1 bez vstup a vstup (hmotn, informan a smen mnoiny) - popisuje jenom posloupnost innost a jejich zen - rove 3 rove 2 bez stav a dcch innost - popis procesu bez ohledu na vstupy a vstupy innost. Popisuje jen posloupnost innost. Nen mon popsat vnitn zen procesu

Vybran metody a postupy systmov analzy1. Analza po organizanch celcch analyzuj se a dokumentuj innosti, informan toky, rozhodovac postupy a poteby informac jednoho organizanho tvaru za druhm. Przkum je zamen na: a. Zpesnn k jednotlivm innostem (pracnost, termny, algoritmus atd.) b. Vydn ukzek formul, se ktermi se pracuje a jejich zhodnocen c. Vydn metodickch a pracovnch pokyn a norem pouvanch v tomto tvaru - Vhody tto metody - Jednoduchost - Jistota zskn vech podklad - Monost provdt przkum nkolika tmy simultnn - Dobr zhodnocen pracovnho vyten jednotlivch tvar - Nevhody - Nutn koordinace postup - Obtn popis dlouhch informanch tok - Ovlivnitelnost projektanta stvajc organizac 2. Metoda pina nsledek zamena na analzu informanch vazeb a tok, jak sled innost, informanch poteb a zpracovatelsk a rozhodovac algoritmy vyvol kad nov impuls v systmu (impuls = nap. pijet objednvky). Doporuen postup. a. Vytvoit s pracovnky uivatele pehled vech vnjch a vnitnch stimul b. Podchytit ast jednotlivch tvar na kad innosti a popsat cestu hlavnho informanho toku. - Vhody - Dobr pehled o informanch tocch a vazbch -> racionalizace oblasti - Zajitn dobr synchronizace vech innost a je mon optimalizovat prchodnost systmuminimalizace doby odezvy. - Dobr podklady pro nvrh organizanch opaten prav - Nevhody 24

- Nen zajitna vyerpvajc analza systmu - Nkolikansobn nvtva kadho organizanho tvaru - patn hodnocen vhodnosti organizan struktury pro dan systm zen 3. Analza funkc systmu analza pouze jednotlivch funkc, kde se kad funkce analyzuje zvl. U funkce jsou zpravidla znmy pouze vstupy a vstupy - Vhody - Umouje efektivn eit sloit sti systmu - Zajitn dobr vazby mezi automatizovanmi a neautomatizovanmi innostmi. - Nevhody - Lze postihnout pouze dl sti subsystmu - Me mt dopad do poadavk na datovou zkladnu a je tedy nutn metodu aplikovat vas 4. Orientace na informace o objektu doplkov metoda analzy, kdy je analytikova pozornost zamena na njak objekt, nap. vrobky atd. nebo jde o relativn izolovan problm - Vhody - Je mono popsat uritou oblast vyerpvajcm zpsobem - Je jednoduch a nenron i pro mlo zkuenho uivatele - Nevhody - Poskytuje izolovan pohled na problm, nepodchycuje informan toky - Vede k nadmrnmu narstn datovch soubor, jestlie nejsou zskvan informace eln vyhodnoceny. 5. Analza vstup v um slova smyslu: jak informace je teba mt na vstupu a jakm algoritmem se budou zpracovvat, aby bylo mon pedat poadovan vstup. V irm slova smyslu: jde vlastn o opak Metody pina nsledek - Vhody - Dv velmi rychle konkrtn vsledky, je jednoduch - Minimalizuje poteby vstupnch informac i algoritm - Nevhody - Nelze ji pout vlun - Nedv jistotu, e jsou eeny vechny poteby systmu - M tendenci konzervovat stvajc stav

10 Objektov relan a objektov databzeCharakteristika objektovch a objektov relanch databzObjektov struktura (objektov orientovan model) - Data jsou vztaena k objekt, kter pmo odpovdaj objektm relnho svta - Objektov logick model je tvoen mnoinou objekt. Pojem objekt zahrnuje v objektovm pstupu i chovn objektu. - Paradigma objektov orientace je zaloeno na zapouzden dat popisujcch objekt a kd, kter s daty objektu manipuluje, jako jedinou jednotku. - Funknost aplikace se tedy pen pmo k objektm, ty mezi sebou komunikuj prostednictvm zprv. - Objekt je charakterizovn: - Mnoinou vlastnost objektu, kter obsahuj data objektu - Mnoinou zprv, na kter objekt reaguje - Mnoinou metod, kter jsou reakc na zprvu (metoda jako reakci na zprvu vrac njakou hodnotu). - Objekty, kter obsahuj stejn typy hodnot dat a stejn metody jsou sdrueny do td => na tdu lze pohlet jako na definici typu objektu - Jedin zpsob, jak me jeden objekt pistupovat k datm jinho objektu, je prostednictvm sputn metody objektu (oznaovno jako vysln zprvy k objektu). - Rznost objekt je na fyzick rovni zajiovna prostednictvm piazen tzv. identifiktor objekt (OID). V prbhu let se objevily nov poadavky na stvajc databzov systmy, a to zejmna: - multimediln databze, v nich se pracuje s obrzky, zvukovmi daty, video daty apod. 25

- databze pro OIS potebovaly pracovat s dotazy na harmonogramy, dokumenty a obsah dokument - hypertextov databze hypertext je text, kter je opaten propojenm ukazujcm do jinho dokumentu i na jin text v rmci stejnho dokumentu. Napklad dokumenty WWW. Hypertextov databze mus umoovat vyhledvn dokument na zklad jejich propojen a formulovat dotazy do dokument na zklad jejich struktury. - Systmy pro potaov podporovan design (CAD Computer Airded Design). Databze pro CAD mus umoovat uchovat data obsahujc prmyslov nvrhy vetn komponent, z nich byl nvrh vytvoen. - CASE systmy (Computer Aided Systme Engineering) pro podporu vvoje SW aplikac informanch systm. Databze CASE systm mus umonit uchovvat data jako jsou funkn datov modely a vztahy mezi nimi, vztahy mezi programovmi moduly, zdrojov programov kdy atd. =>jednou z reakc na vznik novch aplikanch oblast byl vvoj objektovch databz. V rmci objektov orientace v databzch lze rozliit zkladn dva smry vvoje: 1. prvnm z nich jsou nerelan objektov databze, kter jsou zaloen na tzv. objektovm datovm modelu. 2. Druhm z nich jsou tzv. relan objektov databze, kter vyuvaj vtinu vlastnost relanho datovho modelu, kter potom psob jako urit nosi pro ukldn objekt. Charakteristika objektovho datovho modelu: - Databze je tvoena soustavou objekt, kter se skldaj z vnitnch datovch sloek (co jsou opt jin objekty) a z metod, kter pedstavuj funkn stnku kadho objektu. Datov sloky jsou zven pmo nedostupn, co je oznaovno jako vlastnost zapouzden objekt. - Objekty shodnch vlastnost (kter jsou dny shodnmi nebo podobnmi metodami a shodnou nebo podobnou strukturou dat) jsou organizovny do td objekt. Objekty te tdy oznaujeme jako instance dan tdy. - Kad objekt m svoj vlastn identitu, co v databzi prakticky znamen, e v rmci jednoho databzovho prostoru m kad objekt jednoznan identifiktor, obvykle oznaen jako OID pedstavuje ukazatel do objektovho pamovho prostoru na dan objekt. Koncept OID v objektovch databzch zpsobuje, e v objektech nen poteba nkter jejich datov sloky rezervovat jako primrn kle, jak je znme z relanch databz, co prakticky znamen, e objektovou databzi nen teba normalizovat zpsobem, jak jej znme z relanch databz. - Databze je strukturovan soubor objekt v rznch hierarchich. - S objekty v databzi se komunikuje pomoc posln zprv, kde kad zprva pedstavuje dost o operaci nad objektem, ktermu byla zprva poslna. Objekty reaguj na pjem zprvy vykonnm pslunch metod. - Jedinm postaujcm vnjm popisem kadho objektu je jeho protokol, co je mnoina pslunch zprv, kter je objekt schopen zpracovvat. - Objekty se shodnmi protokoly nebo alespo se shodnou st svch protokol mohou bt ptomn jako prvky v jedn mnoin => polymorfismus. - Objektov databze podporuje vce typ mnoin objekt a jedn se o nsledujc typy. - Mnoina tvoen vemi objekty instancemi jedin tdy - Mnoina tvoen vzjemn polymorfnmi objekty - Array ble neuren struktura, tvoen jednotlivmi objekty - List jej prvky respektuj vnitn uspodn - Set respektuje matematickou definici mnoiny, plat, zda objekt je nebo nen prvkem mnoiny - Bag podobn Setu, ale jeden a ten sam objekt me bt vcekrt prvkem. - Dictionary podobn Setu, ale doke jednotliv prvky pojmenovvat identifiktory. Hierarchie mezi objekty: - Skldn objekt = nejdleitj databzov hierarchie, nebo jej znalost dovoluje uivateli postupovat pmo od jednoho objektu k objektm, kter skld, co je oznaovno jako navigan pstup. Existuj dv monosti skldn objekt: - Slokou je jedin objekt (analogie k vazb primrn-sekundrn kl v relan databzi). - Slokou je vce objekt - Polymorfismus sledovn mry polymorfismu mezi objekty je nezbytn pro konstrukci dotaz v objektov algebe. - Pslunost objekt do td - Ddinost mezi objekty usnaduje implementaci jednotlivch objekt - Metody objekt Pklad: Objekt Ordinace, ve kterm jsou sloeny dv mnoiny objekt doktoi a pacienti. Krom tohoto objektu jsou v systmu nsledujc tdy objekt: Osoba (sloky: jmno, pjmen a adresa), Rodn slo (objekt rc na 26

zklad metod vrac u osob a doktor vk a pohlav), Doktor (kad instance dd vechny vlastnosti od tdy Osoba) atd. viz pklad ve staench skriptech. Porovnn objektovch a relanch databz Vtina operac objektov algebry je analogick operacm relan algebry, objektov algebra vak vlivem sloitjho datovho modelu, se kterm pracuje, je sloitj a obsahuje i operace v relan algebe neznm. Zkladem dobe navren objektov databze je mra pouvn hierarchi objekt a polymorfismu. V ppad znalost vlastnost objektovho datovho modelu m tvrce databze usnadnnou prci a me nad jedinou (nebo nad nkolika mlo) mnoinou objekt klst dotazy, kter by v relanm databzovm modelu vyadovaly vpoetn i programtorsky nkladn operace spojovn vce tabulek mezi sebou. Relan databze poskytuje svm uivatelm prostedky jak lze pracovat s daty na discch, take na logick rovni se vechny data prezentuj jako diskov. Objektov databze naproti tomu vytvej svm uivatelm na svch rozhranch zdn toho, e vechna data jsou uloena v operan pamti podobnm zpsobem jako bn promnn, tak jak je znme napklad z objektovch programovacch jazyk a o prci s diskem se intern star systm, kter neustle odlehuje operan pamti odkldnm dat a disk a naopak nat z disku do pamtitzv. swizzling. m je bze dat strukturovanj, tm je objektov een nap. v rychlostech dotazovn vhodnj. Dotazovac jazyk SQL je pro objektov databze bez nadstandardnch rozen v podstat nepouiteln. Objektov databze - Data jsou vztaena k objektm - zaloen na persistentnch programovacch jazycch - persistentn programovac jazyky manipuluj s daty, kter jsou persistentn (trval), jedn se tedy o takov data, kter existuj i pot, co program, kter je vytvoil, skon. - Pkladem persistentnch dat jsou dky databzovch tabulek v relan databzi. - Persistentn programovac jazyky je jazyk, kter se vyznauje tm, e pi hostovn DML (interaktivn jazyk pro manipulaci s daty) se systm datovch typ hostitelskho jazyka vtinou li od datovch typ DML. Za konverzi typ mezi obma jazyky odpovd v tomto ppad programtor. - Typickmi aplikacemi, pro kter jsou vhodn persistentn jazyky, jsou CAD databze. - Sloit datov typy - Integrace s programovacm jazykem - Vysok vkon Objektov-relan databze - jedn se o relan databzov systmy s objekty a nebo o relan databze, kter rznm zpsobem roziuj i pekrauj relan datov model - databze dovoluj do jedn poloky relan tabulky ukldat vce ne jednu hodnotu (napklad uivatelem definovan strukturovan datov typ a nebo jsou polokami tabulek tabulky). - Relan databze, kter dovoluje do poloek tabulky ukldat objekty vytvoen v njakm objektovm programovacm jazyce. V jedn tabulce mus bt objekty jednoho typu (tj. jedn tdy) a nelze pracovat s polymorfnmi objekty. Relan SBD neukld metody objekt, ale pouze data objekt. Metody objekt nejsou perzistentn a zstvaj v klientsk sti aplikace. - Relan databze dovoluje ukldat dynamick typy dat oznaovan jako triggers (Triggery jsou vlastn mal sti kdu (nejastji v rozen jazyka SQL), ktermi se definuj datov zvislosti mezi hodnotami v tabulkch. - Pro prci s roziujcmi datovmi typy jsou relan dotazovac jazyky doplnny o dal pkazy a konstrukce. - Jsou oputny dv zkladn vlastnosti relanho modelu atominost (nedlitelnost) atribut a prvn normln forma relac. Takov rozen umouje zachovat hlavn vhody relanho pstupu, konkrtn deklarativn pstup k datm, a zrove zvyuje monosti modelovn. - Typickmi aplikacemi pro tento typ databz jsou aplikace, kter ukldaj a vyhledvaj sloit data, jako jsou napklad data multimediln. - Siln dotazovac jazyky - Vysok ochrana dat

27

11 Dotazovac jazyky formulovho typuCharakteristika vybranch typ dotazovacch jazyk formulovho typu (QBE, QBF)Tit uivatelovy prce s databzovm prostedkem spov v monosti tvorby uivatelskch dotaz na data, kter jsou uloena v bzi dat. Podle zpsobu zadvn dotaz rozliujeme dotazovac prostedky na jazyky procedurln a neprocedurln. - Procedurln jazyky je nutn zadat algoritmus pro zskn poadovan odpovdi => ureny pedevm pro profesionln programtory (COBOL) - Neprocedurln jazyky vyaduj pouze zadn podmnek, kter m poadovan odpov splovat. - Jazyk SQL (Structured Query Language strukturovan dotazovac jazyk) byla dodrena zsada piblit specifikaci dotazu principu kladen otzek v pirozenm jazyce, tj. anglitin. - Jazyk QBE (Query-By-Example) umouje zadvn dotaz v grafick podob, na zklad interaktivn komunikace mezi databzovm systmem a uivatelem. Kad dotazovac jazyk pro SBD mus splovat nsledujc pedpoklady: - mus obsahovat konstrukce, ze kterch lze skldat pkazy pro definici novch dat vetn jednoznanho popisu jejich struktury (znm pod zkratkou DDL (Data Definition Language = jazyk pro definici dat)). - mus obsahovat konstrukce, ze kterch lze skldat pkazy pro kladen dotaz nad mnoinou dat v databzi, pro vkldn novch dat, ruen a zmny existujcch dat (znm pod zkratkou DML Data Manipulation Language = jazyk pro manipulaci s daty)). - Mus obsahovat konstrukce pro zen pstupovch prv jednotlivch uivatel systmu a tak nap. pro zen transakc. (znm pod zkratkou DCL Data Control Language = jazyk pro zen dat)). Dotazovac jazyk nemus bt nutn klasickm textovm potaovm jazykem, v posledn dob se stle vce pouv pkaz skldanch z grafickch symbol v uivatelskm rozhran. QBE (Query-By-Example) - vyvinut v Yorktownu Heights firmou IBM - nejznmj implementace: Paradox - zkladn strategie: relace v dotazech se zobrazuj jako przdn tabulky - eliminuje duplicity v odpovdi - m dvourozmrnou syntax dotazy vypadaj jako tabulky - dotazy se zadvaj jako pklady poadovanho vstupu (QBE je tedy neprocedurln jazyk, uivatel zadv v tzv. skeleton tabulce, co m bt soust vstupu. Na zklad tohoto pkladu potom SBD vygeneruje dotaz do databze a vyprodukuje poadovan vstup). - zachovv referenn integritu - implementace v rmci rznch databzovch prosted je rzn - Zadvn dotaz pomoc QBE je velmi jednoduch (naklik se tabulka), ale je tm znan omezeno a oproti SQL je tedy spektrum nasazen podstatn u. Jeho msto je tam, kde s daty pracuj koncov uivatel. QBF (Query-By-Form) - QBF technologie spov ve vytvoen uivatelskho dotazu ve formuli, do kterho uivatel zad kritria svho dotazu - Takovto formul obsahuje przdn textov pole, kde kad textov pole reprezentuje pole v tabulce, kter je pedmtem uivatelskho dotazu - Uivatel zad kritria dotazu pouze do pslunch textovch pol, ve kterch chce vyhledvat. Ostatn jsou ignorovna. SQL (Strucutred Query Language) - pvod v laboratoch IBM v San Jos v 70. letech - deklarativn jazyk = pkazy jazyka specifikuj co se m provst a ne jak se m poadovan operace provst. - v prbhu let vznik mnoha verz, za standardn lze povaovat produkty IBM, jako DB2, SQL/DS a QMF, jich je SQL soust. - Zlom ve vvoji SQL = standardizace jazyka organizac ANSI => svtov vrobci software zaali tento produkt masivn implementovat - Umouje vytven virtulnch relac (views pohledy), kter fyzicky neexistuj a kter jsou definovny pmo pro poteby uivatele. - Umouje definovat indexy, umoujc rychlej pstup k poadovanm prvkm relac pi zobrazovn nap. dotazu => jazyk SQL je nezvisl na fyzick struktue dat. 28

- Nen omezen na uritou kategorii pota, ale d se pout jak na osobnch potach, tak na pracovnch stanicch atd. - jazyk SQL lze pouvat nsledujcmi tymi zpsoby: - interaktivn SQL = implementovn jako pkazov interpret uren pro pm dialog uivatele se SBD. (Nap. SQLPLUS) - vnoen SQL (embedded) = pidn SQL jazyka do prosted njakho programovacho jazyka (C, Pascal, COBOL atd.). Spojovac prvek = datov typ CURSOR. - Dynamick SQL = vnoen SQL do hostitelskho jazyka, kdy je mon i za chodu (ne tedy pouze pi psan programu) mnit, vkldat as poutt SQL dotazy - SQL jako soust jazyk 4GL (jazyky 4. generace = zahrnuj v sob upravenou syntaxi jazyka SQL). Pouvn SQL pin tyto vhody: - Snen ceny na zakolen pracovnk (snadn pechod mezi jednotlivmi databzovmi prostedky). - Penositelnost vytvoen aplikace (aplikace vytvoen v konkrtnm databzovm prostedku me bt provozovna v jinm prostedku beze zmny). - Dlka ivota aplikace se zvyuje (je mono pejt na jin databzov prostedek a prodlouit tak ivotnost aplikace). - Spolen pstup k datm v heterogennm prosted (distribuovan databze provozovan pod rznm SBD). Nevhody pouit SQL: - jazyk SQL sice proel normalizac ANSI, ale v praxi tuto normu dodruje pouze IBM a Oracle. Nejvt odchylky od normy m implementace SQL v produktech firmy Microsoft, pedevm ve specifikaci ODBC rozhran. - V relan algebe lze operace pouvat v libovolnm poad, toto vak SQL neumouje, tj. vrazy tvoen pomoc SELECT FROM WHERE blok nelze libovoln hnzdit. - Nelze definovat vlastn funkce (dotaz mus bt sloen pouze z asi 30 peddefinovanch funkc v knihovn). - Nedostatek ortogonality syntaxe (podobn prvky se mus pst rznmi pkazy). - Nelze programovat procedury ani definovat promnn - SQL nepodporuje validaci (kontrolu sprvnosti dat na vstupu). - Z dvodu 3 a 5 nen efektivn nstroj v objektovch a objektov-relanch databzch. Z tohoto dvodu vyvinuty dal jazyky jako SQL3 a OQL (pouv se v souasnch objektovch a objektov-relanch databzch). - SQL nen zcela snadn na nauen, nebv obvykle uvno v pmm uivatelskm vstupu. Pklad syntaxe v jazyce SQL: SELECT sloupec1, sloupec2, FROM tabulka1, tabulka2 WHERE neco=necojineho AND Dal pklady dotazovacch jazyk: Quel poprv implementovn jako dotazovac jazyk relanho databzovho systmu Intres, vyvinutho v University of California, Berkley. Je zaloen na dkovm relanm kalkulu. Datalog neprocedurln dotazovac jazyk zaloen na logickm programovacm jazyce Prolog.

12 Povaha a uit databzovch systmPojem databze a vztah k datov zkladnSloitost struktur dat a manipulace s nimi je ped uivateli databz skryta prostednictvm nkolika rovn abstrakce: - Fyzick rove nejni datov abstrakce, popisujc jak jsou data skuten uloena na pamovch mdich - Systmy zen bz dat (SBD) obsluhuje zkladn fyzick vlastnosti dat uloench v pamti potae - Logick rove jak data jsou v databzi uloena a jak vztahy mezi tmito daty existuj rozhoduje o tom sprvce databze (administrtor databze), podle toho jak funkce jsou v pslun organizaci zzeny. - rove view odstiuje uivatele od struktury a obsahu cel datov zkladny a od detail spojench s datovmi typy. Mnoina hodnot dat, kter prv v dan okamik tvo obsah databze, se oznauje jako instance (vskyt) databze. Navren struktura databze se oznauje jako databzov schma. Zatmco instance databze se neustle mn, frekvence zmn schmatu je velice mal, pokud je vbec njak. Databzov systmy rozliuj nkolik schmat, kter se rozdluj podle rovn datov abstrakce, kterou vyjaduj (fyzick schma, logick schma a subschma). Logick struktury dat 29

- Linern (sekvenn) = prvky jsou umstny v jedn datov struktue vedle sebe bez vyjden vztah nadzenosti a podzenosti - Stromov struktura dat (hierarchick model) = data jsou reprezentovna pomoc zznam (records) a vztahy mezi daty zetzenm (links). Kad prvek me bt spojen s n prvky na ni rovni. Nejvy prvek = koen stromu. - Sov struktura = vztahy mezi jednotlivmi datovmi objekty mohou tvoit s. Data jsou reprezentovna prostednictvm mnoiny zznam (records), vztahy mezi daty jsou reprezentovny pomoc zetzen (links smrnky i pointery). Zznamy v podstat odpovdaj entitm z konceptulnho schmatu dat, kter me bt vyjdeno jakmkoli diagramem entit a vztah (ERD). - Relan struktura = k vyjden dat a vztah mezi nimi pouv mnoinu tabulek. Kad tabulka m jedinen nzev a je tvoena nkolika sloupci a dky. Sloupce relanch tabulek se nazvaj atributy, ten nabv hodnot z urit mnoiny, nazvan domna. - Objektov struktura = data jsou vztaena k objektm, kter pmo odpovdaj objektm relnho svta.

Zkladn komponenty a funkce databzovch systmDatabzov systm je tvoen adou modul, kdy kad z tchto modul odpovd za uritou funkci celho systmu. Zkladn funkn komponenty SBD lze hrub rozdlit na komponenty zajiujc zpracovn dotaz (query processor) a komponenty zajiujc zen pamti (storage manager). Komponenty pro zpracovn dotaz zahrnuj: - Kompiltor jazyka pro manipulaci s daty (Data Manipulation Language DML). M za kol pekldat pkazy zapsan v dotazovacm jazyce do instrukc ni rovn. Kterm rozum a se ktermi je schopen pracovat query evaluation engine. - Pedkompiltor pkaz vnoenho DML. Jeho kolem je pevst pkazy jazyka DML do tvaru normlnho voln procedur v hostitelskm jazyce. Tento pedkompiltor mus pi generovn odpovdajcho zdrojovho kdu spolupracovat s kompiltorem DML. - Interpret jazyka pro definici dat (DDL Data Definition Language). Modul interpretuje pkazy DDL a zapisuje resp. Upravuje definici struktury databze, kter je uloena v tabulkch. - Realiztor pkaz DML. Provd instrukce vygenerovan kompiltorem DML. Manaer pamti programov modul, kter realizuje rozhran mezi aplikanmi programy, dotazy pedanmi SBD a fyzickmi daty uloenmi v databzi. Manaer rovn odpovd za uloen, vbr a aktualizaci dat v databzi. Odpovd za komunikaci s manaerem soubor operanho systmu pekld pkazy jazyka DML do nzkorovovch pkaz systmu sprvy soubor operanho systmu. Komponen