opora otazky protokol

1

STUDIJNÍ OPORA K PŘEDMĚTU KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA

předmět

Společenská etiketa a diplomatický protokol

obor

Mezinárodní vztahy a evropská studia

Metropolitní univerzita Praha

Únor 2011

2

Co by mohlo byt v nasledujicim testu:

vizitky

pravidla prednosti

pozvanky

imunity a vysady

diplomat vs konzul

noty

druhy poverovacich listin a jejich pouziti

3

Téma č. 1. Nepsaná pravidla společenského styku. Současná úroveň

společenského chování v ČR. Cíl studia tématu: Seznámit posluchače s nepsanými pravidly společenského styku a

s možnostmi jejich použití jak ve společenském životě, tak v profesní praxi.

Hlavní body – pojmy k zapamatování: Společenský styk, slušnost, zdvořilost, takt Vznik a historický vývoj pravidel etikety, zakladatelé této disciplíny u nás

Profesní etiketa, firemní kultura Pravidlo o společenských přednostech Současná úroveň společenského chování v ČR – porovnání s jinými zeměmi

Klíčová slova: společenský styk, pravidlo o společenských přednostech, profesní etiketa

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu:

1. Vysvětlete pojmy: slušnost, zdvořilost, takt, společenský kodex, osoba společensky mladší a osoba společensky starší.

SLUSNOST – neboli vychovanost neslusnost-nevychovanost), projevuje se vzdy ve spolecenskem prostredi. Vseobecne prijatelny zpusob chovani cloveka ve spolecnosti. „Slusnost nic nestoji ale muze prinest velke zisky jednotlivci ci firme“ B. Forbes. Neexistuje sama o sobe, ale projevuje se az pri spolecenskem styku. Pojem neni univerzalni – co je slusne v jedne spolecnosti muze byt naprosto neslusne v jine. ZDVORILOST – je umyslnym vyrazen slusnosti/ vnejsi vyraz slusnosti. Uctivost, uhlazenost, skromnost, zdrzenlivost, sebezapirani, ochota , laskavost.. Zpusobu jak vyjadrujeme zdvorilost je bezpocet. Slusnost muze byt cloveku dana, vrozena XX zdvorilost je musi clovek naucit. Zdvorilost je zpusob jak vyjadrit slusnost. TAKT – z latinskeho tactus. Tnamena jeste vice nez slusnost ci zdvorilost. Znamena prizpusobovani zasad a pravidel kazdemu jednotlivemu pripadu. Ohleduplnost odstupnovana dle konkretniho situacea osob se kterymi jedname. Umeni zvazit primerenost chovani a jednani. Je to do urcite miry umeni. SPOLECENSKY KODEX –souhrn norem, zvyklosti, pravidel, tradic a nepsanych zakonu ktere urcuji nase chovani ve spolecnosti (formovany vlivy geogrfickymi, kulturnimi, mistnimi, nabozenskymi, politickymi etc) OSOBA SPOLECENSKY STARSI – osoby kterym se dava ve spolecnosti prednost pred jinymi OSOBA SPOLECENSKY MLADSI – osoby ktere poskytuji prednost (nizsi nebo mene vyznamne) BONTON – dobre chovani, dobre mravy. V podstate ekvivalent spolecenskeho chovani.

ETIKA – veda zabyvajici se teorii moralky SPOLECENSKY KATECHISMUS – to same co spolecensky kodex, jen casove starsi vyraz. Pouzila se nabozenska terminologie – zdroj ponauceni z verouky.

2. Jaké zakladatele této disciplíny znáte (take u nas) a čím přispěli k rozvoji společenské a profesní etikety?

a) Dr. J.S. Guth Jarkovsky – vubec prvni cesky autor ktery se spolecenskemu chovani a

etikete systematicky venoval; člen Olympijského výboru, navrhl Řád bílého lva dílo: Společenský katechismus

b) Dr. Dobromil Jecny – po 2svv valce, venuje se rozdilu mezi nizsi a vyssi spolecnosti – smazava rozdil, tvrdi ze zakladni pravidla etikety by meli ovladat vsichni; napsal: Diplomaticka praxe – dodnes se pouziva k priprave diplomatu

c) Ludvík XIV. (1643-1715), velky rozkvet etikety jako prvni zavedl pravidla pro zasedaci poradek, zavedl slozite ceremonialy, uvedl kravatu mezi odevni prvky panskeho satniku (drive

srbochorvatske)

4

3. Pojmy Profesní etiketa, firemní kultura. Etiketa je souhrn pravidel a a zvyklosti chovani ve spolecnosti, ktery nema raz jednou danych nemennych zakonu Profesni etiketa - pravidla chovani v pracovnim prostredi, respektuje mistni zvyklosti, dodrzovai

dobrych mravu a vhodneho chovani na pracovisti, firemni kultura Soucasti PE je

a) pracovni etiketa – opera se o vztah nadrizeny a podrizeny b) obchodni etiketa - resi vztahy mezi predstaviteli firem a obchodnich organizaci (nekde tzv

obchodni protocol) c) netiketa – etiketa emailu

- Etiketa na poradach, konferencich

- Etiketa telefonovani a SMS

4. Jaká znáte kritéria při dělení na osoby společensky mladší a osoby společensky starší? Jaké hledisko při dělení dnes převažuje a proč?

Ve stredoevropskem regionu deleni dle: a) vek b) pohlavi c) funkce

Posuzovani se meni v zavislosi na typu prilezitosti (formalni ci neformalni). Dnes vyrazne prevazuje hledisko FUNKCNI kdykoliv a kdekoliv – tedy posuzovani dle hierarchie ve spolecnosti. V diplomatickem styku take plati funkcni hledisko. Prednost se vzdy dava vyse postavenym osobam.

5. Pravidlo o společenských přednostech Pravidla poskytovani prednosti nekterych osob pred jinymi ve spolecenskem styku. Jedna se i o projev ucty k veku, vztahu, postaveni ci pohlavi dotycne osoby. V mezinarodnim obchodnim styku a diplomacii je dodrzovani techto pravidel nezbytne. Dava se prednost osobam spol starsim (vyssi nebo vyznamnejsi) a prednost davaji osoby spol mladsi – viz popsano vyse. Rozdily mezi temito osobami jsou hlavne pri seznamovani, predstavovani a pozdravu.

a) nejde li o vztahy pracovni, je rozhodujici VEK b) ve vztahu muz a zena ma prednost ZENA (neplati pri vztahu mlada zena a o hodne starsi muz

– ten je pak spolecensky starsi) c) treti hledisko FUNKCNI – na zaklade funkcni hierarchie – ridi se postavenim osob v hierarchii

organizace ci spolecnosti

6. Současná úroveň společenského chování v ČR – porovnání s jinými

zeměmi Dochazi k jakesi renesanci urovne spolecenskeho chovani a znalosti etikety. Predevsim v obchodni oblasti. Spolecenske chovani oproti dobe Jarkovskeho je dnes mene formalizovane, nicmene pevne stanovene kodexy se vraci zpet pres firemni kulturu, ktera do Cech proudi diky zahranicnim spolecnostem. V prubehu poslednich let doslo k viditelnemu zlepseni. Nejvice kritizovani jsme dnes zahranicnimi partnery za chovani „u stolu“. Dale velke nedostatky pri jednani se zahranicnimi obchodnimi partnery. Vyptavani se na nevhodne veci hned na zacatku etc.

Dale problem s pouzivanim vizitek a jejich kvalita.

7. Nejčastější chyby v chování českých manažerů a obchodníků.

Porovnejte s jinými zeměmi. a) představovani – mnoho manazeru nevi ze je vhodnejsi nechat se nekym predstavit b) vizitky – velky nedostatek nasich manazeru a diplomatu v pouzivani a kvalite jejich vizitek;

doporuceni aby nepouzivali tituly

5

c) stolovani d) oslovovani – oslovujeme inzenyre i kdyz se v zahranici tento titul vubec nepouziva

k osloveni, v anglosaskych zemich zase oslovujeme pane doktore i kdyz se tam takto neoslovuji ani advokati. Od oslovovani akademickymi tituly se upousti – doporucuje se oslovovat funkci!

e) pouzivani mobilnich telefonu – nasi manazeri a diplomate casto kritizovani za pouzivani mob telefonu behem jednani ci spolecenske akce

porovnani s ostatnimi zememi (od Petra Vomelova)

1) 20., na konci zebricku USA, etiketu neovladaji, pry to budou dohanet tak 50 let, nemaji historii, pozde se touto problematikou zacali zabyvat (az v polovine 90.let, nejsou kulturne

vnimavi, nevi, jak se chovat k cizincum, protokol se zacali ucit v Evrope)-jedi rukama, nosi dziny a triko s americkou vlajkou, Američané k obleku i bílé tenisky na plese v opeře

2) Japonsko na konci desítky, hrozně zklamaní, špatné hodnocení od evropských žen, ženy u nich podřadné, u nich žádná žena neřídí firmu, není ve vládě, srkají a krkají, ženy musí zdravit první! (u nás opačně)

3) my jsme 12., sami sebe však hodnotíme hůř, nepovolují nám smrkání!, do evr.etikety to nepatří, chodíme pozdě, lžeme, schůzky dáváme příliš brzy ráno (my a Rakousko i nejdřív pracujeme), v ženském oblékání jsme se zlepšili, muži ale strašní (fotka Blair a Paroubek), obleky zděděné, boty příšerné, igelitky, batoh na zádech, pozorujeme telefon celé jednání, nevíme, kdo komu podává ruku, neumíme se správně představit, naše vizitky patří k nejhorším na světě, ale lepší se to (špatné vizitky měla i česká vláda před pár lety, upozornila je na to evr.unie), pry spatne stolujeme a je to podle Spacka nas nejvetsi nedostatek, mysli si o nas, ze porad jime sneky, ptz je hodne vyvazime, ale my to jist neumime, polevku v poledne temer nikdo neni!

6

Téma č. 2 Pravidla pro seznamování, představování, zdravení v profesním

styku (specifika v různých zemích).

Hlavní body – pojmy k zapamatování:

1. Aplikace pravidla o společenských přednostech na proces představování, seznamování, zdravení se zaměřením na profesní etiketu.

2. Diferenciace pozdravu v ruznych castech sveta 3. Networking 4. Kulturní šok

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: 1. Jaká pravidla platí při seznamování a představování ve společenském

styku a jaké v profesním styku? Uveďte rozdíly na příkladech. Pravidla pro podávání rukou. (od Marketa Jouklova)

- Osoba společensky mladší se představuje nebo je představována osobě společensky starší - uvádíme většinou nejdříve křestní jméno a pak příjmení, osoba sama neuvádí svůj akademický

titul a i svou funkci sděluje pouze, je-li to nezbytné pro okamžité vyjasnění vlastního postavení - dáváme přednost tomu aby nás někdo představil - žena se smí sama představit pouze v práci - v pracovním styku se vyměňují vizitky - může dojít k tzv. kolektivnímu představování (jednoho člověka kolektivu), zřetelně vyslovit

jméno, vždy představit nováčka, Podání rukou - ruku vždy podává osoba společensky starší, v Asii, VB a Skandinávii se ruce nepodávají

2. Vysvětlete diferenciaci pozdravů v různých částech světa. (od Marketa Jouklova, Petra Vomelova) a) Indie, Thajsko – spojení dlaní a úklon. Polibek na tvář se považuje za urážku b) Čína – dříve úklona, dnes i podání ruky nebo zatleskání - je vhodné ho opětovat c) Čína, Indie – dokonce plivani d) Japonsko – úklon. Čím hlubší tím větší úcta. e) Argentina – velké nadšení, běžný je polibek na tváře a objetí f) Somálsko, Etiopie apod. – objetí a poplácání po zádech g) Rusko – podavaji si ruce jen zeny, muzi mezi sebou ci se zenami nikoliv h) Polsko – libaji se ruce i) Latinska Amerika – nadsene se zdrav az nekolikrat denne, libaji se na tvar,

poplacavaji etc

3. Význam „networkingu“ a „small talk“ v obchodní a diplomatické praxi a) networking = zpusob navazovani komunikace a kontaktu v spolecenskem prostredi,

nalézání, propojování a vytváření sítě vztahů mezi lidmi b) small talk = velmi kratka diskuse o tematech ne primo souvisejicich s projednavanou

obchodni zalezitosti (politickou zalezitosti), temata jsou pocasi, doprava, sport, domaci a svetova aktualita

4. Kulturni sok - Sok z prijitim do styku s odlisnou kulturou. Nove prostredi, mravy, chovani, zvyklosti apod.

Muze byt zarazejici a nezvykle. - negativni dusledky pri stretu s jinou civilizaci, trva tydny ci mesice dostavuje se pri

dlouhodobejsim kontaktu s cizi kulturou - projevy: osamocenost, frustrace z ciziho jazyka, mentality, pristupu k probolemum..vycleneni

ze spolecnosti urcitym zpusobem

7

Téma č. 3 Vizitky a jejich používání. Odlišnosti vizitek a jejich používání ve

vybraných zemích. .


1. Druhy vizitek a jejich funkce 2. Způsoby používání vizitek

3. Zvyky v používání v různých zemích 4. Nové trendy a chyby, zkratky na vizitkách 5. Používání akademických titulů na vizitkách

6. Označení firemních funkcí 7. Správný překlad českých vizitek

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: 1. Jaké znáte typy vizitek?

a) osobni – obsahuji pouze jmeno a prijmeni a objevuje se emailova adresa, nekde spolecne vizitky pro manzelsky par, nemely by byt prilis napadne a barevne

b) firemni a podnikove - tyto vizitky predstavuji osobu jako zamestnance nebo predstavitele urcite firmy ci instituce, cim vyssi fce tim mene udaju vizitka obsahuje, mely by byt bile s tmavymi pismeny, ale pouzivaji se i jine barevne kombinace

c) diplomaticke – vzdy bile, pouze jmeno a funkce diplomata a oznaceni uradu, dnes se objevuji i dalsi udaje

2. K čemu slouží vizitky?

- slovo vizitka pochazi z francouzskeho visiter coz znamena navstivit - prakticka a nepostradatelna pomucka pri pracovnim, spolecenskem i osobnim styku - specificky vyznam maji vizitky v diplomatickem styku, zvlastni pak ve vnejsim styku - maji predevsim identifikacni funkci – slouzi pri seznamovani, predstavovani, predavani zprav,

doprovod jinych sdeleni etc

3. Jaké jsou funkce vizitek? Predevsim informacni (identifikacni) funkce – pouze rozsah a zpusob podani informaci rozhoduje o tom o jaky typ vizitky se jedna

4. Nejčastěji používané zkratky na vizitkách

a) p.f. – pour feliciter – blahoprani k cemukoliv b) p.f.F.N. – pour feliciter Fete Netionale – blahoprani ke statnimu svatku c) p.p. – pour presenter – k predstaveni osoby, nikoliv nasi ale - pritele, obchodniho

reditele, podrizeneho, dealera etc, predstavujeme tem osobam o kterych se domnivame ze by meli o prijezdu teto osoby vedet (napr.prijezd noveho diplom pracovnika)

d) p.r. – pour remercier – podekovani, pouziva se casto po obdrzeni vizitky s p.f. jako odpoved

e) p.r. et p.f. f) p.a.a. – pour annoncer arrivee – oznameni o prijezdu, nastupu do funkce

5. Elektronické a jiné nové formy vizitek a) CD vizitka – pouziva se k prezentaci firmy, jsou na ni ulozeny ruzne prezentacni

dokumenty – prezentace, obrazky, excely, grafy, vyr zpravy, fotografie etc. Drive existovaly jiz na disketach.

b) vCard – uplatnuje se v elektronickem kontaktu (emailova komunikace), vzhled klasicke vizitky, zobrazi se v emailu primo pod jmenem ci jako priloha, velmi rychle a jednoduse se daji aktualizovat

8

c) e-vizitka – profesionalni internetovy profil s kontaktnimi udaji, pro predani kontaktu pouze odkazeme na prislusne webove stranky, vyhoda ze mohou obsahovat siroke mnozstvi informaci o dane osobe

d) Vizitka na flashdisc – dnes existuji specialni flashdisky k vymene kontaktu, ovsem nelze je pouzit jako bezny zapisovatelny disk

6. Hlavní zásady pro používání vizitek

- musi byt ciste, nezmackane - mame je vzdy na stejnem miste abychom je nehledali + dobre je mit pouzdro - mely by byt tisteny na kvalitnim papiru, nekde by mely byt ryte ci razene - zasadne je nevyhazujeme (oznacime si je datem a prilezitosti kdy jsme je obdrzeli) - prikladame je k prislusne dokumentaci nebo shromazdujeme podle zemi, firem etc ve

zvlastnich albech - pri predavani u stolu je nehazeme, ale predavame z ruky do ruky - zvysena pozornost by mela byt venovana zpusobu predavani vizitek – v nekterych zemich ma

tato procedura vetsi vyznam a urcitou ceremonii – Japonsko - v arabskych zemich NEpredavame nikdy levou rukou

7. Pouzivani akademickych titulu

Dnes se temer nepouzivaji na vizitkach. Upustilo se od toho. Nicmene lze takto oslovovat. Cesti manazeri by meli upustit od titulu na svych vizitkach.

- v anglosaskych zemich je doktor pouze lekar, inzenyr nas je v AS zemich mechanik, zamecnik etc, v Nemecku je inzenyr absolvent stredni technicke skoly s maturitou

- v Italii vhodne pouzivat vsechny tituly, cim vice tim lepe + Latinska Amerika a arabske staty – akademicke tituly se stale hojne pouzivaji v obch styku a tisknou se na vizitky

- CSc. vsude jinde nez v CR nepouzitelne

- Rusko – akadmicke tituly se nepouzivaji - u diplomatu, uredniku a ochodniku na vyssi urovni se akademicke tituly nikde na svete

neuvadeji, jelikoz se vzdelani predpoklada

8. Předávání a rozdíly v používání vizitek v různých zemích a) Japonsko – nezbytnou soucasti jednani s Japonci je zasoba kvalitnich vizitek, tistenych

oboustranne, v anglictine i japonstine, potreba prizpusobit se v pouziti funkci japonskym

zvyklostem, akademicke tituly se neuvadeji. Predavani: lehce se uklonime, vizitku prijimame vzdy s respektem, nechame si vysvetlit co je jmeno a co prijmeni aby se behem jednani nekomolila

b) Izrael – zde se muzeme setkat se tremi druhy vizitek, pro styk se zahranicnimi partnery se pouzivaji v anglictine prizpusobene britskem standardum, na nizsi urovni se v Izraeli pouzivaji vizitky v hebrejstine (mensi obchodnici, restaurace, taxikari..), treti moznosti je oboustranna vizitka v AJ i HR, zvlastnosti je uvadeni prezdivek na vizitce v zavorce za jmenem, v IZR si nepotrpi na prilis drahe a kvalitni vizitky

c) Francie – potrpi si na kvalitu vizitek, vizitky jsou jen ve francouzstine d) Australie – kvalita a styl vizitek nehraje v AUS zadnou roli, i nejvetsi spolecnosti maji ty

nejobycejnejsi a levne vizitky, jejich ucel je pouze funkcni, Australane pozadaji pripadne sami o vizitku, ceremonie predavani neni nutna, pri prvnim setkani s cizinci se zpravidla vizitky davaji ale jinak si vybiraji selektivne potencialni obchodni partnery a tem vizitky nabizeji

e) Kypr – na Kypru plati evropska pravidla predavani a formy vizitek, vetsina ridicich obchodniku kyperskych firem studovala v Evrope ci v Evrope zije, vizitky v anglictine, akademicke tituly se uvadeji zvlaste pak u pravniku a absolventu prestiznich evropskych a americkych skol, zvlastnosti je ze vetsina vyznbamnych kyperskych podnikatelu a pravniku si poridila titul honorarniho konzula – coz je signalem ze jsou natolik zamozni ze si mohou tuto funkci dovolit, na kypru pres 100 HK

f) VB – potrpi si na velmi kvalitni vizitky, mely by byl ryte na kvalitni kartonovy papir, musi byt v anglictine

9

Téma č. 4 Oslovování a titulování v obchodním a diplomatickém styku v ČR

+ rozdíly ve vybraných zemích Cíl studia tématu: seznámit se s pravidly pro oslovování a titulování v obchodním a

diplomatickém styku, poukázat na rozdíly v různých zemích. Pravidla pro oslovování akademickými tituly, funkcemi, příjmením či křestním jménem, šlechtickými tituly apod. Tykání a vykání v pracovním styku.


Pra 1. Pravidla pro oslovování a titulování v ČR a v zahraničí ve společnosti,

v obchodní a diplomatické praxi 2. Používaní akademických titulů, šlechtických titulů, tykání vykání

Klíčová slova: oslovování, titulování, akademické tituly, funkce


1. Vysvětlete rozdílné zvyklosti v titulování a oslovování zahraničních partnerů

Pri oslovovani jsou zpravidla 4 varianty: jmenem, prijmenim, titulem, funkci. V zahranici znacna pestrost mezi ruznymi regiony, jazykovymi oblastmi, ale i temi co jsou si blizke J, R i kulturne.

a) USA a Skandinavie – neformalnost, pohodlnost, oslovovani jmenem ci pani/pane b) Anglosaske zeme - neoslovujeme „pane doktore“ ani advokaty, doktor pouze pro

lekare, tituly se spise nepouzivaji c) Polsko, Rusko, Indie, China – zde oslovujeme o fci vyse nez je aktualni postaveni

partnera d) Asie – oslovujeme prijmenim, na vizitce je na prvnim miste e) arabske zeme, Latinska Amerika – oslovujeme prvnim jmenem, nemaji prijmeni

2. Pravidla pro oslovovani a titulovani v CR - U nas oslovovani funkci, akademickym titulem, prijmenim (X paradoxne) - fce, prijmeni a akademicky titul se ve svete k oslovovani malo pouziva! - „Pane prezidente“ - jen pro policejniho prezidenta, prezidenta NKU uradu a prezidenta zeme! - oslovujeme „pane velvyslance“, cizi pak „Vase excelence“ - „velebnosti“, „ctihodna sestro“ etc

3. V jakých zemích se nejčastěji používají při oslovování akademické tituly

a jaké? - v zahranici se oslovovani akademickym titulem malo pouziva - pouziva se v CR - i kdyz se upousti od pouzivani, stale jeste se muzeme setkat v: arabske staty, Latinska

Amerika, Italie

4. Pouzivani slechtickych titulu

Pokud ma partner na vizitce slechticky titul, musime respektovat a oslovovat ho onim titulem. Dnes velmi ridke pouzivani, ale stale jeste v konstitucnich monarchiich – VB, ci v Nemecku a Francii

5. Tykani/ vykani - Tykani nabizi nadrizeny podrizenemu - Pri zahrancnim jednani nabizi tykani vyrazne starsi osoba nebo domaci partneri - Ve firme nabizi tykani dele pracujici - V bankovnictvi a advokacii se vyka

10

- Tykaji si kolegove na podobne urovni (Pokud ma protejsek na vizitce prezdivku – arabske staty, Afrika napr. – osloveni prezdivkou znamena tykani!)

6. Překlad firemních funkcí do cizích jazyků – nejčastější chyby našich

manažerů - temer veskere nase fce lze prelozit do nemciny, budou znamenat totez a budou srozumitelne - problem nastava hlavne pri prekladu nasich funkci napr. v:

- anglosaskem prostoru a) firemni funkce manazer – miva ruzny vyznam v ruznych zemich, nekde je to radovy manazer

bez podrizenych, u nas se i reditel predstavi jako manazer = je to chyba, vypada jako radovy zamestnanec

b) general manager je v AS zemich manazer vedouci urcity usek, majici pod sebou nekolik manazeru, neni to generalni manazer

c) ve VB je reditel Director d) v USA je reditel President

- ve Francii a) Président-Directeur Général je generalni reditel b) Directeur je reditel

11

Téma č. 5 Etiketa ústního a písemného projevu podpis smluv, protokolární

pravidla pro podpis smluv a předávání vyznamenání Cíl studia tématu: vysvětlit správné zacházení se jmény, vlastními i cizími. Dále seznámit

posluchače s etiketou dnes nejčastějšími komunikačními formami tj. s etiketou e-mailu, se zásadami jednání po telefonu, s etiketou SMS, s prezentací, s etiketou tlumočení, s protokolárními pravidly pro podpis smluv a dokumentů a předávání vyznamenání. Etiketa

na přijímacím řízení.

Hlavní body – pojmy k zapamatování 1. Etiketa jazyka a písemného projevu 2. Netiketa

- etiketa emailu zjednodusene - ze slova NET a ETIQUETTE

= soubor pravidel slusneho chovani v prostredi pocitacovych siti a pri elektronicke komunikaci

3. Pravidla telefonického styku včetně používání mobilních telefonů - lisi se od pravidel styku osovbniho - vylucuje moznost neverbalni komunikace - soukromy a pracovni - cim slozitejsi je obsah sdeleni tim narocnejsi by mela byt priprava na rozhovor - uvod – vlastni sdeleni – ukonceni - pracovni telefonicky hovor byva zpravidla ukoncen shrnutim nekolika dosazenych cilu - v beznem obchodnim hovoru ukoncuje telefonat ten kdo vola - akademicke tituly do telefonu pri predstavovani neuvadime, s vyjimkou lekaru - partnera oslovujeme titulem nebo funkci abychom dali najevo ze si ho vazime - SMS je neformalni

4. Podpis smluv a dokumentů 5. Tlumočník a tlumočení

- musi ovladat spolecenske chovani - pouze na doporuceni prekladatelske firmy - musi sedet po levici ci za osobou pro kterou tlumoci - zajistuje ho domaci partner - mel by prekladat v prvni osobe - tlumocnika zajistuje a plati domaci strana - je nutne dat tlumocnikovi vsechny materialy predem aby se dokazal pripravit

6. Prezentace

- doplnit

7. Protokolární pravidla pro předávání vyznamenání, podpis smluv a dokumentů

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: 1. Jakých chyb je nutno se vyvarovat při práci s elektronickou poštou?

- etiketa elektronicke posty spada pod netiketu - pri komunikaci se zahranicnimi partnery je treba venovat zvysenou pozornost vhodnemu

uzivani akronymu, emotikonu - na email je vhodne odpovedet do 2 dnu

12

- pri emailove komunikaci s obchodnim partnerem: vyplnit predmet emailu, dodrzovat formalni osloveni, prehledne strukturovany email neprilis dlouhy, zkontrolovat gramatiku, zretelnost, nepsat velkymi pismeny, vhodne rozlouceni a podpis Nejdulezitejsi 3 hlediska u kazdeho emailu: = OBSAH, FORMA, ZRETELNOST

2. Jaké výhody má a pro koho využítí služeb tlumočníka při jednáních?

- v nevyhode se ocitne strana, pro kterou je tlumoceno - nekdy i strana ktera jazyk ovlada pouziva tlumocnika prave pro to aby vyuzila cas tlumoceni

k rozmysleni si odpovedi - vyhoda tlumocnika vznika ale v podstate pro obe strany – behem tlumoceni maji prostor pro

rozmysleni dalsiho vyjadreni a postupu - vyhoda nastava i pro samotneho tlumocnika – muze ovlivnit jednani

3. Jaká protokolární pravidla platí při podepisování smluv a dokumentů?

- postupuje se oficialneji, slavnostneji - dokument ci vyznamenani je ulozeno v reprezentativnich slavnostnich deskach s oficialnim

znakem (napr statni znak) - v pripade podepisovani smlouvy ci vyznamneho dokumentu mezi staty postup nasledujici:

slavnostni prostory, na stole vlajky, podpisova souprava (pro Klause), host useda hostiteli po jeho prave ruce, podepisi –povstanou – predaji si dokumenty – foti se - pripitek

13

Téma č. 6 Organizační stránka jednání, porad, tiskových konferencí.

Příprava cesty do zahraničí. Cíl studia tématu:

1. Organizační a věcná příprava jednání 2. Místo jednání, doba jednání, počet jednajících osob, zasedací pořádek 3. Etiketa jednání se zahraničními partnery z vybraných zemí

4. Tiskové konference

Klíčová slova: organizační stránka přípravy jednání, tiskové konference, specifika v

zahraničí

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu

1. Jaké body tvoří seznam pro věcnou a jaké pro organizační přípravu jednání?

organizacni stranka a) misto jednani – zkuseny jednatel dava prednost jednani doma, dale mozno na neutralni

pude b) doba jednani – obvykle urcuje ten kdo je doma, necestujeme v dobe svatku c) pocet jednajicich osob – poc osob by mel byt vyrovnany, seznam lidi vc funkci je treba

zaslat predem aby se vytvoril zasedaci poradek, domaci strana by mela prijimat na vyssi urovni, 14 dni predem take zasilame program jednani k odsouhlaseni druhe strane

- zaroven se resi postaveni osob, zajisteni zvacich dopisu a pozvani, zajisteni ubytovani, spolecenskeho programu, zasedaci poradek etc

2. Jaké zvláštnosti etikety v jednání se zahraničními partnery můžete uvést?

a) Cina – typicke je, ze se snazi vyhnout negativni prime odpovedi, souvisi to s tradici, neda se od nich prilis ocekavat ano-ne, stava se ze Cinan prijme nejakou spolupraci/nabidku je ze zdvorilosti pricemz o ni ve skutecnosti nema zajem

b) Francie – nemilostrdne skacou protejsku do reci, neni to vsak u nich neslusnost ale

prukaz zajmu o predmet rozhovoru c) Latinska Amerika – klasicne zpozdeni, cca 20-30 min, je to bezne d) Italie – vybusny styl jednani, vybusny temperament, jednani narocna, hadava italska

povaha, jsou velmi naladovi, doporucuje se schuzi odlozit pokud ma italska protistrana spatnou naladu

e) Izrael – „vitezstvi-prohra“, velmi tvrde vyjednavani, velmi racionalni, v duchu „cas jsou penize“, nepatri sem emoce, velmi nekompromisni

f) Japonsko – nerikaji „ne“, prednost ma neprime sdeleni, mlceni znamena jasny nesouhlas, nejdulezitejsi vzdy reknou na konec, mistri neprime akce a neprimeho vyjadrovani, boji se sporu, vyjadruji se mlhave, nikdy nereknou nic primo

g) Maroko – nutno venovat dlouhou dobu neformalni konverzaci, Marocani kladou velky duraz na poznani sveho protejsku a osobni duveru, samotne jednani probiha vetsinou u obeda ci pri veceri v restauraci, hotelu nebo golf klubu

h) Rusko – jsou tvrdi vyjednavaci, neboji se silnych gest, rozzureni se, bouchnuti do stolu, prasknuti dvermi a opusteni mistnosti v prubehu jednani, jednaji popuzene a arogantne, dopousteji se urazliveho a drzeho jednani s cilem zastrasit protejsek aby ustoupil jejich pozadavkum, vyjednavat zacinaji s naprosto neprijatelnymi pozadavky

14

3. Jaká pravidla se uplatňují při přípravě zasedacího pořádku na

jednání? - vhodne jednani u konferencniho stolu ci u pracovniho stolu tak, aby obe strany sedely proti

sobe pri jednani - host sedi po prave ruce hostitele - pokud jsou v tymech zeny, mely by byt stridave rozsazeny mezi muzi - bud sedi hostitel v cele stolu nebo sedi strany proti sobe - nejvyznamnejsi hoste sedi nejblize hostitelum - nejvyznamnejsi host by mel mit vyhled do prostoru

4. Popište organizaci tiskové konference. Jakých chyb je nutno se

vyvarovat? - svolavame tehdy pokud chceme sdelit neco duleziteho - dulezite promyslet misto, cas, jak a kdy pozveme novinare, jakou techniku a audiovizualni

prostredky prichystat a jak vest tiskovou konferenci.. - obvykle koname na pracovisti a v pracovni dobe - mistnost musi byt pro TK vybavena - zveme pozvankou, telefonicky i emailem, inzerujeme v dennim tisku - v pripade zahranicni navstevy mluvi prvni domaci predstavitel, pote da slovo zahranicnimu

partnerovi - pri TK s vyznamnym zahranicnim hostem umistime do mistnosti jeho statni vlajku - po konferenci nasleduji dotazy novinaru – ti musi predstavit sve jmeno a nazev redakce - TK by mel ridit tiskovy mluvci, ktery ji tez ukonci - organizaci lze sverit PR agenture, tiskovy mluvci se pote soustredi na vecnou cast TK

- vzdy je treba pozvat hlavni medialni zdroj - kazdy kdo hovori by mel mit omezeny prostor pro proslov – cca 15-20 min - ke konci u vchodu obvykle rozdavani darkovych tasek s firemnimi darky, brozurami apod

5. Uveďte příklady národních faktorů ovlivňujících jednání a) dochvilnost – dodrzovani doby jednani, lhut b) zpusob a forma vedeni jednani c) pristup k casu – podle kultury pristupu k casu (monochronicka a polychronicka skupina).

Monochronicka – posedlost ve vztahu k casu, partneri prichazeji na schuzi presne, dodrzeni doby jednani, vychazi se z predstavy ze cas jsou penize, nechteji poznat sve partnery ale jdou primo k vec (severni Evropa, VB, Nizozemi, Japonsko, Izrael) Polychronicka – cas neni tak zasadni, hlavni jsou vztahy, osouvani jednani, povinnosti, prerusovani jednani, dlouha jednani, partneri se chteji nejprve hlavne dobre poznat.. (arabske zeme, Afrika, Latinska Amerika, J a JV Asie)

d) mistni zvyklosti

6. Vysvětlete pojem minutovník. (od Marketa Jouklova)

- používá se při návštěvách zahraničních státních představitelů, host a jeho doprovod obdrží velmi podrobní a srozumitelný program

7. Priprava cesty do zahranici

-

15

Téma č. 7 Společenské podniky a příležitosti. Profesionální styl oblékání Hlavní body – pojmy k zapamatování:

1. Hlavní formy společenských podniků 2. Pozvánky 3. Stolování + rozdíly ve vybraných zemích a) uprava stolu – slavnostni prilezitost = bily ubrus, cerstve rezane kvetiny b) prostirani

anglicke = pribory od pocatku na stole, pozna se kolik je chodu dle poctu priboru, od vnejsi k vnitrni strane

francouzske = na stole vzdy jen jedna kompletni souprava priboru - vizitka se jmenem hosta se klade pred talir

c) chovani u stolu – o zeny pecuji muzi po jejich pravicich, sedet zprima, nekrizit nohy d) pribory – jidelni a prekladaci (ty pouziva personal)

4. Zasedací pořádek 5. Povinnosti hostitele 6. Profesionální styl oblékání

- pro muze i zeny plati varianta a) casual dress a b) business dress


1. Formy společenských podniků. Dle jakých kritérií volíme formu

společenského podniku? a) business breakfast b) business lunch – vytvoreni a upevneni osobnich vztahu mezi obchodnimi partnery c) oficialni obed ci vecere – rozdil pouze v mire formalnosti, pozvanka nezbytnba d) banket – velka hostina se slavnostni tabuli, vyznbamna prilezitost, organizovane nastupy

obsluhy e) cise vina – v kteroukoliv dobu, vetsinou poledne, vetsi akce, kratsi trvani, do 60 min,

oblibene v diplomatickem prostredi, napr po podepsani smluvy etc f) koktejl – mene vyznamna prilezitost, behem veletrhu ci po vernisazi, cilem je co nejvice

lidi seznamit mezi sebou a navazat kontakty g) recepce – nejvetsi spolecenskou akci v diplomaticke, obchodni a spolecenske oblasti, pri

vyjimecnych slavnostnich prilezitostech, ma svuj organizacni rad (zahajeni, projevy, pripitky, slavn ukonceni)

h) raut – obdobou recepce ale nepouziva se v diplomatickem prostredi, u vchodu nevita hostitel ale cisnici, casto neobvykle prostredi ne tak slavnostni – napr tovarni hala apod

i) buffet lunch, dinner j) caj o pate k) spol.akce pri zahajovani veletrhu, vystav, firemni akce etc

Kriteria podle kterych volime typ spolec. podniku

1) VYZNAM AKCE – zalezi jaka udalost se slavi, kolik bude pritomno hostu 2) DOBA KONANI – dopoledne (breakfast, cise vina), poledne (obed, buffet), odpoledne

(caj o pate, koktejl), vecer (recepce, raut,banket..) 3) ZPUSOB PODAVANI OBCERSTVENI – servirovane (banket, recepce), ve

stoje/samoobsluha (koktejl, raut, cise vina)

2. Jaké jsou základní povinnosti hostitele - hostitelky? - vita hosty a usazuje

- zodpovida za spravny zasedaci poradek - musi mit dobry prehled nad obsluhou a vyhled na vchod kudy obsluha vchazi

16

3. Uveďte pravidla pro sestavování zasedacího pořádku - ZP je zalezitosti hostitele a take za nej zodpovida - cim vice je akce, vecere formalnejsi tim vice zalezi na radnem zasedacim poradku - u spol.akci nejvyssi urovne dulezite u ZP striktni dodrzeni protokolarniho poradi - pri oficialnich spolecenskych akci je dulezite dorzet predevsim spolecenske poradi – hierarchie

hostu se odviji od funkcniho postaveni, veku a pohlavi hostu - nejvyznamnejsi hoste sedi nejblize hostitelum - host sedi po prave ruce hostitele - hlavni host by mel byt posazen tam kde ma nejlepsi vyhled - tlumocnik sedi mezi hlavnim hostem a hostitelem pokud je zapotrebi ale neni obsluhovan

ZP: francouzsky – hostitele sedi proti sobe uprostred podelnych stran a hosty posazuji dle

vyznamu postupne smerem k celum stolu anglicky – hostitele sedi v celech stolu a hoste podle vyznamu usedaji na jeho podelnych stranach

4. Co můžeme a co není vhodné nabízet na pracovních obědech či večeřích

hostům ze zahraničí? - vhodne nabidnout tradicni pokrmy nasi kuchyne i tradicni napoje, ale v mezich, spise ta lehci - vhodne podavat: cezenou kavu s mlekem i caj s mlekem, zeleninove polevky, salaty, ovocne

salaty, zeleninu, ovocne moucniky = lehci pokrmy, aby nehrozila zachodova kolize - nevhodne: cizinci nemusi prilohy – knedliky, ryzi, brambory – pokud se podava tak v malem

mnozstvi, dale nepodavame uzeniny, zverinu (jen evropa pripadne), vnitrnosti, spojeni maso+mleko, svickova = ne tezka jidla

5. Jaké druhy oblečení se nejčastěji předepisují na pozvánkách na společenské

akce? a) MAN – nejcasteji tmavy oblek (ale take white tie (frak), black tie (smoking) ci b.t.-

vyhradne vecerni oblek z cerne latky), tmave boty se snerovadly!, kravata, bila kosile b) WOMAN – nejcasteji tzv. mala vecerni toaleta = saty s dlouhym rukavem, tmave, bez

vetsich vystrihu, i kostym z vecerni latky, mohou byt i rukavice k satum, MVT vhodne doplnuje smoking

6. Rozdily stolovani ve vybranych zemich

a) USA – Americanum cini potiz jist celym priborem, casto si jido nakrajeji nozem a pak ho jedi jiz jen vidlickou, projevem duvery obchodniho partnera v US je pozvani do sportovniho klubu nebo na oblibenou zahradni party „barbecue“ – pivo se pije z plechovek a jidlo se ji z plastovych tackuTém

b) VB – Britove davaji prednost oddeleni zabavy od stolovani, pracovni obedy jsou vsak jiz dnes ve VB bezne, Britove, stejne jako Nizozemci neobedvaji teple, spise jen bagety, salaty, vajecne pokrmy. Hlavni prilezitost jak se seznamit jsou ve VB pracovni vecere.

Prikladaji velky duraz na spravne mravy pri stolovani. c) FRANCIE - stolovani je pro ne vasen, vyznaji se v gastronomii, stolovani vsak neni az

tolik kulturni jak bychom cekali, byvaji veseli, radi se bavi, vyzaduji velky vyber aperitivu, veceri povazuji za prilezitost probrat problematicke body obchodu

d) RUSKO – Rusove velmi pohostinni, obchodni partnery casto zvou do drahych restauraci, na obed ci veceri je treba mit vice casu nez u nas – vysdevaji dlouho, pri veceri a projednavani obchodnich zalezitosti se pije alkohol, kdo odmita alkohol neni vniman

pozitivne – ale jako nekdo skrobeny/neuprimny/neco taji. Soucasti obedu a veceri jsou i pripitky ktere se neodmitaji, jsou vetsinou na spolupraci a partnera.

e) JIZNI A JV EVROPA - pri stolovani jsou hlucnejsi a zive se bavi, dobrou obsluhu a vsestranou peci povazuji za samozrejmost, sami jsou velmi pohostinni

f) a č. 8 Diplomatický protokol a jeho předmět. Diplomatické styky. Druhy diplomacie a jejich cíle. Vnitřní a vnější orgány pro zahraniční činnost státu.

17

Téma č. 8 Diplomatický protokol a jeho předmět. Diplomatické styky.

Druhy diplomacie a jejich cíle. Vnitřní a vnější orgány pro zahraniční činnost státu.

Hlavní body – pojmy k zapamatování: 1. Vznik diplomatického protokolu, jeho vývoj a předmět

- predmety diplomatickeho protokolu provadeny jiz davno pred zakotvenim pojmu DP a diplomacie

- o kodifikaci norem mezinarodniho prava v doplomacii a DP se zaslouzil predevsim cinnost OSN - 1946 Dohoda o vysadach a imunitach , OSN - 1961 Videnska umluva o diplomatickych stycich - 1967 Videnska umluva o konzularnich stycich

2. Druhy diplomacie a jejich cíle a) vojenska diplomcie b) verejna diplomacie c) bezpecnostni diplomacie

d) obchodni diplomacie e) kulturni diplomacie

3. Vnitřní a vnější orgány státu pro zahraniční činnost

vnitrostatni - hlava statu, vlada, MZV - reprezentativni povaha, jednaji jmenem statu

zahranicni - diplomaticke organy (maji politicke fce, reprezentativni povaha, vysady a imunity, za jejich

jednani nese odpovednost vlada) - nediplomaticke organy (nemaji politicke fce ani reprezentacni povahu, provadeji veci

nepoliticke – konzulaty, obchodni agenti) 4. Státní protokol, protokolární pořadí 5. Protokol institucí EU, konferenční diplomacie

6. Evropská diplomatická služba


1. Vysvětlete pojem státní protokol

- stanovuje hierarchicke vztahy mezi oficialnimi predstaviteli, prip. mezi verejnymi ciniteli v konkretnim state

2. Vysvětlete pojem diplomatický protokol a jeho předmět

- se zabyva formalni strankou mezinarodnich styku - soucasti jsou formalni pravdila spolecenskeho chovani ve styku s diploamtickymiu prestaviteli

cizich zemi, etiketa a ceremonialy uplatnovane ve styku s temito predstaviteli - take znamena utvar na kazdem ministerstvu zahranici, kterxy ma na strarosti styk s oficialnimi

a diplomatickymi predstaviteli cizich statu a organizacni otazky s tim spojene - dochazi k postupne unifikaci protokolu v cele EU, dvakrat do roka se schazi vedouci DP CS EU - predmet: navazovani diplomatickych styku, diplomaticka prijeti, oficialni navstevy,

diplomaticka korespondence, poradi a prednosti, statni symboly a jejich usporadani, oslovovani oficialnich osobnosti a predstavitelu

3. Postup při zajištění zahraniční návštěvy státních představitelů

18

4. Vysvětlete pojem mezinárodní konference, jejich třídění a členění

včetně organizačního zajištění. Popište průběh.

19

Téma č.9 Diplomatická praxe: diplomatické mise (stálé, zvláštní atd.),

diplomatický sbor, protokolární pořadí diplomatických zástupců, výsady a imunity včetně porušování


1. Diplomatické mise a jejich funkce, právo legace, vícenásobná akreditace - vede ji velvyslanec - politicky, vojensky, obchodni, vedecky, skolsky, konzularni usek - plati ze si zeme vymenuji stejny pocet diplomatu ve stejnych hodnostech, pokud se

nedohodnou jinak (dnes to jiz neplati vzdy – u na napriklad rakousko a nemecko mnohem vice

zastupcu/diplomatu nezli my u nich) - nejvice si vymenuje US a Rusko - Videnska uprava o diplomatickych stycich 1961 – zakotveno zvykove pravo a diplomaticke

urady etc fce a) zastupovat vysilajici stat ve state prijimacim b) chranit zajmy vysilajiciho statu ve state P v rozsahu mezin prava c) vest jednani s vladou P statu d) zajistovat v P state podminky a vyvoj a podavat o nich zpravy domovine

vedouci DM

a) velvyslanci nebo nunciove povereni u hlav statu (nunciove jsou velvyslanci Vatikanu co maji cirkevni hodnost arcibiskupa)

b) vyslanci, ministri a internunciove (odpovida vyslanci) povereni u hlav statu c) charge d’affaires povereni u ministru zahranicnich veci (pracovnik diplom mise co je

docasne poveren jejim vedenim)

2. Protokolární a společenské formality diplomatů – agrément, pověřovací listiny

Agrément – souhlas hlavy statu s osobou VV, zadame ustne, nesouhlas mozny ale vzacny. Ostatni diplomate potrebuje souhlas ministra zahr veci, nesouhlas casty. Neni povinnosti sdelovat duvody Velvyslanec musi mit poverovaci listinu – je akreditovan od momentu odevzdani poverovacich listin Poverovaci listiny: konzulsky patent, PL se zvlastnim poslanim, opetovne PL, odvolavaci PL Funkce Charge d’affaires – nedostava PL, ale dopis od ministra zahr veci – tzv. kabinetni list (ten dostava i vedouci staleho zastoupeni pri mezinarodni organizaci)

3. Personál diplomatické mise a jeho imunity, pořadí diplomatických zástupců - diplomaticky (nasi obcane - diplomate, maji dipl.pasy) - administrativni a technicky (ucetni, ekonom atd) - pomocny (ridic, zahradnik atd) - soukroma sluzebni osoba (chuva) Diplomaticky personal

a) Velvyslanci b) Rada c) prvni tajemnik d) druhy tajemnik e) treti tajemnik f) Atase

20

4. Imunity a výsady pracovníků mezinárodních organizací a institucí EU a) teorie exterioriality (dnes jiz neplati, prijimaci stat se vzdal svrchovanosti nad urcitym

uzemim, nevyhovujici) b) zastupitelske teorie (prijimaci stat se chova k velvyslanci jako k hlave statu) c) funkcni teorie

d) kombinovana teorie (propojeni funkcni a zastupitelske teorie)

Imunity a) vecne - nalezeji diplomaticke misi, pravo na vyveseni statniho znaku a vlajky,

nedotknutelnost absolutni, osvobozeni od dani, nedotknutelnost archivu a pisemnosti, svoboda spojeni, osvobozeni od celnich poplatku)

b) osobni – diplomate vynati z jurisdikce prijimaciho statu, osobni nedotknutelnost,

nedotknutelnost obydli, pisemnosti, majetku, svobody pohybu; vyneti z trestni, civilni a spravni jurisdikce; osvobozeni od osobnich sluzeb, osvobozeni od placeni socialniho a zdravotniho zabezpeceni, osvobozeni od dani a poplatku, osvobozeni od cla

5. Diplomatický azyl, vzdání se imunity, persona non grata Persona non grata = vyhosteni muze byt neprijatelna nebo nezadouci, s diplomatem je vyhostena i cela jeho rodina a nemuze se tam nikdy vratit, je to nevratne, zadna zeme nesdeluje proc byl diplomat vyhosten Diplomaticky azyl – poskytnuti azylu na pude velvyslanectvi Teritorialni azyl – azyl pro pobyt v zemi

6. Zvláštní mise - special mission - jejich ustaveni, vyslani a prijeti je ucelne pro jednani o konkretich otazkach - docasna mise krea zastupuje vysilaci stat - ucelem je jednani mezi dvema staty vetsinou politicke ci ekonomicke - mohou zastupovat i mezinarodni organizace - ukonceni mise je dohodou obou statu nebo vyprseni lhuty - velvyslanci se zvlastnim poslanim je odbornikem na urcitou oblast

fce a) informativni b) zprostredkovatelske c) pozorovatelske d) vyjednavaci e) protokolarni

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu

1. Vysvětlete teoretické přístupy k výsadám a imunitám

2. Rozdíl ve výsadách a imunitách diplomatických pracovníků ZÚ a administrativním a technickým personálem ZÚ

3. Kdo určuje protokolární pořadí diplomatů na ZÚ?

4. Protokolární pravidla při odevzdávání pověřovacích listin

5. Diplomaticka listina - vydava MZV kazde zeme, zapisuji se do ni vsichni diplomate kteri v te zemi pusobi - prijimajici stat ma za povinnost tyto osoby chranit a varovat

21

- poradi diplomatu urcuje vedouci mise, melo by byt dodrzeno dle hodnosti - diplomaticky sbor tvori vsichni zapsani v diplomaticke listine - sirsi diplom sbor = sbor vedoucich uradu

doyen = sluzebne nejdele pusobici velvyslanec v zemi ci v zemich kde ma Vatikan velvyslanectvi je to vzdy nuncius

doyenne = manzelka nejdele pusobiciho vvelvyslance v zemi

6. Diplomaticke zavazadlo (od Tereza Drahosova) - diplomatické zavazadlo musí být opatřeno nálepkou diplomatic goods, obvykle je

zaplombované nebo zapečetěné - může obsahovat pouze diplomatické dokumenty a zboží určené pro oficiální využití - nepodléhá běžné celní kontrole, ale prochází zařízením na odhalování výbušnin, kovů nebo

drog - v případě trvání podezření na pašování nebezpečných látek může letecká společnost jeho

přepravu odmítnout.

22

Téma č. 10 Konzulární styky a konzuláty


1. Funkce a třídy konzulárních úřadů, protokolární povinnosti konzulů

FCE a) ochrana zajmu statu a jeho obcanu b) podpora rozvoje obchod, hospod, kultur a vedeckych styku atd c) monitorovani situace v zemi (ekonomika, politika, veda...) – obvykle tam kde nejsou

velvyslanectvi d) vydavani cestovnich dokladu, viz e) poskytovat pomoc a podporu obcanum vysilajiciho statu

TRIDY

a) generalni konzulat – obvykle pri velvyslanectvi, muze byt jen jediny b) konzulat – nejcastejsi, muze jich byt hodne c) vicekonzulat d) konzularni jednatelstvi – otevira se na dobu omezenou, vypomoc nasim turistum,

v turistickych destinaci PROTOKOLARNI POVINNOST KONZULA

- funkce notare a matrikare - pravo SUKCESE v pripadech smrti - zastupuje prava deti kterym napriklad zemreli rodice v zahranici, dokud je nedopravi do

rodne zeme - ochrana zajmu mladistvych, pravo porucnictvi, opatrovnictvi - zastupovani pred soudy a jinymi organy - dorucovani soudnich zasilek, provadeni vyslechu pro soudy - dozor a inspekce lodi a letadel a jejich posadek, hlaseni o plavbe lodi, kontrola lodnich

dokumentu, vysetrovani nehod - dalsi dohodnute funkce jimiz je konzul poveren vysilajicim statem

2. Konzulární obvod. Konzulský patent. Exequatur - konzulsky patent – musi mit kazdy vedouci konzulatu – tj.jmenovaci listina (plne

jmeno, funkce, kategorie uradu, trida, konzulsky obvod, sidlo) - konzulsky obvod – to je prostor kde ma konzulat pravo pusobit, pole pusobnosti (v

Praze pro Stredocesky kraj, konzulat ve Vidni a pokryva Cesko a Slovensko) - exequatur – souhlas s vykonem funkce, ktery dostava vedouci konzularnio uradu od

prijimaciho statu (je mozne ze stat udeli zatim tzv. prozatimni souhlas, na jeden rok – prozatimni konzul)

3. Třídy vedoucích konzulárních úřadů a) generalni konzul b) konzul c) vicekonzul d) konzularni jednatel - jeste existje docasny konzul (zastupuje konzula docasne) a honorarni konzul (je to cestna

funkce, nema pracovni smlouvu, urad honornaniho konzula plati ze sveho a musi dokazat

ze ma na provoz konzula, vetsinou cilem je orzvoj obchodnich vztahu, musi mit patent)

4. Věcné a osobní konzulární výsady a imunity

5. Honorární konzulární úřady

- honorarni konzul (je to cestna funkce, nema pracovni smlouvu, urad honornaniho konzula plati ze sveho a musi dokazat ze ma na provoz konzularniho uradu)

- vetsinou cilem je rozvoj obchodnich vztahu

23

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: 1. Konzulove a konzularni urady – pozadi - ridi se Videnskou umluvou o konzularnich vztazich – od 1967 - cilem dohody je fungovani techto uradu - navazani konzularnich vztahu – navazany zvlast – roztrzenim diplomatickych nezanikaji

diplomaticke - konzulat je dotknutelny - konzula je mozne zadrzet, muze vypovidat, musi jit k soudu, je dotknutelny - imunity se tykaji pouze materialu konzulatu

2. Kdo patří do tzv. konzulárního sboru? - konzulove cinni v jedne zemi

3. Po vstupu ČR do EU se na nás vztahuje i spolupráce v oblasti konzulární

agendy. O co se jedná? - jsme povinni poskytnout ochranu obcanum ostatnich statu EU ve treti zemi

4. K jakým cílům slouží konzulární jednatelství, jaká mají práva a

povinnosti? - urad poskytujici konzularni sluzby, ale pouze docasne - je zrizovan ad hoc – napr. ve treti zemi behem olympijskych her

- jinak vsechny sluzby jsou stejne jako poskytuje staly konzulat

5. Porovnejte imunity a výsady diplomatických úřadů a diplomatů

v konzuláty a s personálem konzulárních úřadů.

6. S jakým cílem se zřizují honorární konzuláty? - predevsim za ucelem navazovani obchodnich vztahu - reprezentuji vysilaci stat ve state prijimacim

24

Téma č. 11 Ekonomická diplomacie, její cíle a nástroje. Protokolární a

společenské formality obchodních diplomatů. Další úřady ČR v zahraničí. Cíl studia tématu:


1. Cíle, úkoly a nástroje ekonomické diplomacie - zamerena na aktivity ruznych vladnich i nevladnich subjektu a instituci smerujicich

k vytvareni podminek pro uplatnovani ekonomickych a obchodnich zajmu statu v zahranici

2. Orgány obchodní diplomacie v zahraničí a jejich práva 3. Protokolární povinnosti obchodních diplomatů 4. Další úřady ČR v zahraničí: Czechinvest, Czechtrade, Czechtourism, styčný

úřad, styčná kancelář, ekonomicko - kulturní kanceláře, obchodní mise, podnikatelské mise apod. – jejich postavení, povinnosti a práva.

Klíčová slova: ekonomická diplomacie, podnikatelské mise, obchodní mise, styčná kancelář, Czech Czechtrade, Czechinvest


1. Jaké orgány pro mezinárodní obchodní styk působí na území vlastního státu a jaké mají cíle?

2. Jaké orgány pro mezinárodní obchodní styk působí mimo území vlastního státu a jaké mají cíle?

3. Vysvětlete pojem proexportní politika a její nástroje?

25

Téma č. 12. Kulturní diplomacie. Česká centra v zahraničí. Diplomatická

korespondence. Cíl studia tématu: Seznámit posluchače s možnostmi prezentace ČR v zahraničí v rámci

kulturních aktivit. Podrobněji rozebrat roli Českých center a seznámit posluchače s pravidly diplomatické korespondence.


1. Kulturní diplomacie, nástroje a cíle

2. Česká centra a jejich činnost - od r 1993, drive kulturni strediska - vytvareni prizniveho dojmu o CR a nasledne vytvareni lepsich podminek pro prosazovani

ekonomickych zajmu - organizuji vystavy, filmova predstaveni, jazykove kursy apod

3. Druhy diplomatické korespondence Kdo muze odesilat diplomatickou korespondenci/podepsat: a) hlava statu b) diplomaticka mise c) predseda vlady Druhy not a diplom.korespondence: a) formalni b) verbalni c) kolektivni d) identicka e) cirkularni f) memorandum – jen doplnek, zduvodneni neceho, nema zadne razitko ani zdvorilostni

fraze g) aide-memoire – zapis probehleho jednani, podklad jednani, vetsinou tam kde mame

obavy z nedorozumeni, vetsinou se predava osobne na konci jednani h) protestni noty – slouzi k vyjadreni nesouhlasu s necim, musi obsahovat slovo protest,

zvlastni druh verbalni noty, muze byt vracena/odmitnuta ihned i) dopisy na rozloucenou – vetsinou dvojjazycny

4. Diplomatický jazyk - zastupitelsky urad komunikuje s protokolem te zeme v materstine, v jazyce toho ktereho

prijimaciho statu Klíčová slova: veřejná diplomacie, kulturní diplomacie, diplomatická korespondence hlavy

státu, předsedy vlády, ministerstva zahraničních věcí, zastupitelských úřadů

Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: 1. Jaké podstatné náležitosti musí mít diplomatické nóty? - noty se pisi bez hlavicky – NE hlavickovy papir - na ciste biulem papire - nota musi mit cislo - musi mit uvodni zdvorilostni fraze - musi byt ukoncena zdvorilostni frazi - i kdyz jde o protestni noty - musi mit datum - musi mit statni razitko

26

2. Jak by se dle vašeho názoru měla zlepšit propagace v ČR v zahraničí,

navrhněte nové metody a způsoby.

3. Vysvětlete pojem protestní nóta – kdy se používá? - slouzi k vyjadreni nesouhlasu s necim, musi obsahovat slovo protest, zvlastni druh

verbalni noty, muze byt vracena/odmitnuta ihned - jsou spise vyjimkou v praxi - odmitnuti znamena ze nota je neprijatelna

4. Jaké druhy pověřovacích listin se používají v diplomatické praxi? - konzulsky patent, PL se zvlastnim poslanim, opetovne PL, odvolavaci PL

opora otazky protokol

Education