Zanme s GRVppadov studie k zaleovn globlnho

rozvojovho vzdlvn na eskch kolch

Zanme s GRVppadov studie k zaleovn globlnho

rozvojovho vzdlvn na eskch kolch

Zanme s GRVppadov studie k zaleovn globlnho rozvojovho vzdlvn na eskch kolch

lovk v tsni, o.p.s., Praha 2009Vechna prva vyhrazena.

Editoi: Petra Skalick, Lenka SobotovAutoi: Miroslava Belhov, Jitka iern, Hana Mkov, Anna Mazov, Simona Medun-ov, Dana Mocov, Lubomra Moravcov, Pavel Schwarz, Petra Skalick, Lenka Sobotov, Dagmar Smetiprachov, Ilona Tomanov, Ivana Vlachopulu, Renata Zelenkov

Dle spolupracovali: Iva Blehov, Milo Doekal, Martina Novotn, Alena Poradov, Irena Rudolfov, Jitka Vlachov, Markta Hubov

Jazykov prava: Jitka KodrovDesign: Tom Hrza

Vzdlvac program Variantylovk v tsni, o.p.s.afakova 635/24, Praha 2varianty@clovekvtisni.cz

www.varianty.czwww.clovekvtisni.cz

ISBN 978-80-86961-87-3

ObsahO projektu N spolen svt 4

Co je GRV? 5

O partnerskch kolch 7 Stedn odborn kola veejnoprvn a sociln, Stery 7 Stedn odborn kola emesel a slueb, Dn 9 Stedn kola technick, st nad Labem 11 Gymnzium Ppoton, Praha 10 12

Jak zat s GRV 14

GRV ve koln praxi 17 Stedn odborn kola veejnoprvn a sociln, Stery 17 Stedn odborn kola emesel a slueb, Dn 27 Stedn kola technick, st nad Labem 41 Gymnzium Ppoton, Praha 10 54

Zvrem 64

Kde hledat inspiraci 65

4

O projektu N spolen svtPublikace, kterou prv drte v ruce, vznikla v rmci projektu N spolen svt podpo-enho z prostedk Ministerstva zahraninch vc R v rmci Programu zahranin roz-vojov spoluprce R. Pin Vm shrnut ronho sil ty kol zalenit do svch dokon-ovanch kolnch vzdlvacch program (VP) tmata globlnho rozvojovho vzdlv-n (GRV).

Hlavnm clem projektu bylo pispvat k rozvoji kompetenc uitel pro kvalitn vuku glo-blnch a rozvojovch tmat a podporovat tak na eskch kolch jejich clenou a dlouho-dobou integraci do vuky, aktivit a ivota kol. Nstroj k dosaen tchto cl bylo reali-zovno hned nkolik, od kolen uitel a budoucch uitel v oblasti GRV prostednictvm organizovanch kurz (e-learning, tematicky zamen semine, letn kola) pes pravi-deln informovn a osvtu o tmatech GRV a po intenzivn spoluprci se tymi partner-skmi kolami z rznch region R.

Mezi spolupracujc koly patily Stedn kola technick v st nad Labem, Stedn odbor-n kola veejnosprvn a sociln ve Sterech u Hradce Krlov, Stedn odborn kola emesel a slueb v Dn a prask Gymnzium a sportovn gymnzium Ppoton. Jejich konkrtnm zkuenostem z projektu je vnovna tato publikace. Kad kola pistoupila k realizaci spolenho cle rzn a na nsledujcch strnkch mte monost inspirovat se tymi pohledy, jak zaadit globln rozvojov vzdlvn do vuky.

V prvnch tech mscch spoluprce se kolami absolvovalo jejich 14 pedagog e-learnin-gov kurz globlnho rozvojovho vzdlvn a navazujc tdenn semin vnovan inter-aktivnm metodm vuky. Spolu s dalmi kolegy i z jinch eskch kol byli vykoleni v te-matickch specializacch lidsk prva (Bt a bt bit) nebo klimatick zmny (Kehk rov-novha). Tato tmata nkter z nich ovlivnila i pi integraci GRV do vuky na svch ko-lch. Spolen se uitel z partnerskch kol setkali znovu na workshopu, kter jim ml pomoci v zaleovn globln rozvojov problematiky do jejich VP a bt jim inspirac pro ppravu jednotlivch vyuovacch hodin, kolnch projekt i jinch aktivit. Pot probhaly na kolch individuln konzultace.

Pprava VP s obsahem tmat GRV byla zakonena v letnch mscch 2009. V 1. polole-t kolnho roku 2009/2010 byl vnovn prostor realizaci prvnch aktivit podle vytvoench pln. Jednalo se o klovou etapu projektu, kdy uitel zskali cennou zkuenost ve vlast-n praxi, kterou mohou vyut v budoucnu pi integraci tmat GRV do vuky i kadodenn-ho ivota koly a rovn ji pedvat svm kolegm. Na zvren konferenci projektu ui-tel z partnerskch kol sdleli nabyt zkuenosti nejen mezi sebou, ale i se zstupci z dal-ch kol. Ke sdlen zkuenost by mla slouit i tato publikace.

Doufme, e inspirace, doporuen a npady, kter Vm pin Vai kolegov, pispj k dalmu rozen vuky GRV v prosted eskho kolstv a zrove i k vchov budou-cch generac kriticky a oteven smlejcch o naem spolenm svt.Tm vzdlvacho programu Varianty

5Co je GRV?Globln rozvojov vzdlvn je celoivotn vzdlvac proces, kter pispv k pochope-n souvislost mezi vlastnm ivotem a ivotem lid na celm svt. Usnaduje porozumn procesm ekonomickm, socilnm, politickm, environmentlnm a kulturnm, kter ovliv-uj nae ivoty. Globln rozvojov vzdlvn rozvj dovednosti a podporuje hodnoty a postoje, kter jedincm umouj aktivn se podlet na een loklnch i globlnch pro-blm. Smuje k pijet spoluzodpovdnosti za vytven svta, kde maj vichni lid mo-nost t dstojn ivot podle svch pedstav.

Jak jsou cle GRV?

Postoje a hodnotyLid: pijmaj zodpovdnost za sebe a svt, ve kterm ij; jsou motivovni k tomu, aby se aktivn podleli na een mstnch problm a pisp-

vali k een problm na regionln, nrodn i mezinrodn rovni, a to i v situacch, ze kterch jim neplynou pm vhody;

jsou si vdomi vhod spoluprce s ostatnmi; respektuj odlin nzory a pohledy na svt; jsou solidrn s lidmi v tiv situaci.

DovednostiLid: vyuvaj nstroj demokracie pi podlen se na veejnm ivot; dokou vymezit problm, analyzovat ho, hledat rzn een, vybrat nejvhodnj e-

en a vyuvat pi nm vlastnch zkuenost i zkuenost ostatnch; dokou odhadnout sv schopnosti a hledat monosti, jak je vyut pi een probl-

m; dokou efektivn spolupracovat s ostatnmi; dokou si na zklad informac vytvoit vlastn nzor a uvst pro nj argumenty; um pijmout nzor ostatnch a korigovat svj pvodn nzor; dokou vyuvat empatie pi poznvn situace ostatnch; um myslet systmov a hledat souvislosti.

ZnalostiLid: znaj piny a dsledky nejdleitjch globlnch problm, vd, co pomh a co

brn udritelnmu rozvoji; srovnvaj rzn chpn koncept rozvoj, lidsk prva, globalizace; rozumj situacm lid ijcch v tkch ivotnch podmnkch, znaj rzn piny

a dsledky tchto situac; jsou si vdomi rozdl v ekonomick a sociln situaci lid na celm svt, znaj rzn

pohledy na piny a dsledky tohoto stavu; chpou vzjemnou propojenost rznch oblast svta a rznch dimenz rozvoje;

6

znaj hlavn cle, dvody a zpsoby realizace rozvojov spoluprce; vd o svch monostech podlet se aktivn na rozvoji a pozitivn zmn spolenosti

na lokln i globln rovni.

Jak je vztah mezi GRV a prezovmi tmaty?

Prezov tmata jsou soust novch rmcovch vzdlvacch program, je byly vytvo-eny nebo jsou vytveny v souladu s novmi principy kurikulrn politiky, zformulovanmi v Nrodnm programu rozvoje vzdlvn v R (tzv. Bl kniha) a zakotvenmi v zkon . 561/2004 Sb., zkon o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn. Do Rmcovho vzdlvacho programu pro zkladn vzdlvn (RVP ZV) a Rmcovho vzdlvacho programu pro gymnzia (RVP G) a pro gymnzia se sportov-n ppravou (RVP GSP) byla zaazena jako jedno z prezovch tmat Vchova k myle-n v evropskch a globlnch souvislostech (VMEGS). V prbn pipravovanch rmcovch vzdlvacch programech pro jednotliv obory stednho odbornho vzdlvn jsou podobn zaazena prezov tmata Oban v demokratick spolenosti a lo-vk a ivotn prosted.

VMEGS pedstavuje poznvn souasnch globalizanch a rozvojovch proces spole-n s osvojovnm si takovch dovednost, postoj a hodnot, kter podporuj rozvoj osob-nosti ka smrem k zodpovdnosti za sebe a za svt, v nm ije. Tma Oban v de-mokratick spolenosti smuje k vchov k odpovdnmu a aktivnmu obanstv, kdy jednm z pnos m bt ochota k angaovat se nejen ve vlastn prospch, ale i pro veejn zjmy a ve prospch lid v jinch stech svta. Mezi hlavn cle tmatu lovk a ivotn prosted pat pochopen souvislost mezi rznmi jevy v prosted a lidskmi aktivitami, respektovn princip udritelnho rozvoje a pochopen vlastn odpovdnosti za sv jednn spolen se snahou aktivn se podlet na een problm.

Vechna zmnn prezov tmata maj interdisciplinrn charakter. Jednak se opraj o poznatky a dovednosti z oblasti spoleenskovdnch i prodovdnch discipln, zrove je lze realizovat v rznch vzdlvacch oblastech, a u humanitnho, prodnho i tech-nickho zamen. Jejich pedpokldan pnosy a jednotliv tematick okruhy jsou pln v souladu s definic a cli GRV. GRV ve srovnn s nimi akcentuje vce problematiku roz-vojovch zem a jejich postaven v souasnm globalizovanm svt. Rozdl se ukazuje i v i pojet vzdlvn. GRV je ir z pohledu forem vzdlvn (formln i neformln), clovch skupin (irok spektrum vetn veejnosti, vechny vkov skupiny) i oblast ivo-ta lidsk spolenosti, kterm se vnuje. GRV se tud zabv i problematikou, kterou e i jin vchovn i vzdlvac oblasti (nap. multikulturn vchova, environmentln vchova, spoleensk vdy, geografie...).

7O partnerskch kolch

Stedn odborn kola veejnosprvn a sociln, Stery

r Studijn obory: Veejnosprvn innost - koln vzdlvac program SPOLU Vchovn a humanitrn innost - sociln vchovn innost

Pprava kolnho vzdlvacho programu SPOLUNa kole v souasn dob studuje 240 k a velikost pedagogickho sboru je 20 uitel. Vzhledem k velikosti koly pi tvorb a pprav uebnch pln pro dan pedmty pra-covali uitel vtinou samostatn, avak byl prostor a vle k mezipedmtov spolupr-ci a vzjemn komunikaci. Spoluprci komplikoval jen nedostatek asu uitel, aby se me-zipedmtovm vztahm mohli vnovat hloubji. Pprava VP pro obor Veejnosprvn innost zaala v z 2007. Nsledovalo setkn veden koly, jmenovn koordintor jednotlivch pedmtovch skupin a kolen uitel a koordintor. V listopadu 2007 ve kole zpracovali analzu SWOT monch nvrh, jak by ml nov VP vypadat, dle jednotlivch pedmtovch specializac a probhlo dal kolen uitel a koordintor. V lednu 2008 byl vytvoen dotaznk pro partnery koly s ohledem na uplatnn absolvent a jejich profil za elem navren plnu tak, aby maximln odpovdal potebm trhu pr-ce. V noru 2008 si pedagogov mezi sebou rozdlili koly, vytvoili metodiku a vymysleli nzev programu: SPOLU (S - spoluprce, P - ptelstv, O - otevenost, L - lidskost, U uen). V obdob bezen erven 2008 pracovaly jednotliv skupiny samostatn, probha-lo dal kolen koordintor, len jednotlivch skupin i veden. V tomto obdob vznika-ly uebn plny jednotlivch pedmt za pravidelnch schzek skupin. V z 2009 absol-voval sbor kolen k tvorb uebnch pln a k prezovm tmatm. Podle novho plnu se zaalo uit od z 2009. RVP pro druh obor Vchovn a humanitrn innost - soci-ln vchovn innost byl schvlen pozdji a vuka by podle nho mla zat ve kolnm roce 2011/2012.

Globln rozvojov vzdlvn na kole ped zahjenm projektuZapojen uitelky se na zatku prce na zaleovn tmat GRV do svch uebnch pl-n nejdve zamyslely, co by mli jejich ci prostednictvm GRV zskat. Podle nich by mli zskat znalosti o tmatech, jako jsou humanitrn a ekologick problmy, rozvojov spolu-prce, ekonomick nerovnost ve svt, chudoba, lidsk prva, migrace i vzdln. Za stej-n dleit ale povauj i rozvoj dovednost a schopnost jak eit nejrznj problmy dan konkrtn situac. Zrove by mlo GRV pispt k formovn postoj a hodnot ve-doucch k aktivnmu podlen se a pijmut zodpovdnosti za vlastn budoucnost. K tomu-to ji dve smovala vuka v pedmtech zklady spoleenskch vd, zempis, ekologie a veejn sprva. kola tak pravideln realizuje projektov dny (Den zem, Den jazyk, Den pro Evropu aj.) v rmci integrace konkrtnch tmat do nkolika pedmt.

Dal aktivity kolykola je aktivn soust ivota msta i jeho okol, jej ci a kyn se aktivn astn rznch projekt, zahraninch pobyt i exkurz. kola se nap. ji nkolik let astn pro-

8

jektu Euroduel realizovanho obecn prospnou spolenost Respekt institut pi t-denku Respekt. Clem Euroduelu je iniciovat diskusi mezi stedokolskmi studen-ty nad evropskmi tmaty. Projekt Euroduel je o argumentanm stetu a tmov spo-luprci soutcch studentskch tm. V listopadu 2009 zastupoval kolu sedmilenn tm, kter diskutoval na tma Pijet eura v R. Dle kola spolupracuje s instituce-mi veejn a sttn sprvy formou praktickch pednek. V letech 2004 a 2005 se ko-la zapojila do projektu spory energie na kole ve spoluprci se Stediskem ekolo-gick vchovy a etiky Rchory (SEVER). ci provedli a zpracovali ve kole mal energe-tick audit. Ve spoluprci se stediskem jsou tak pedagogov vzdlvni k efektivnmu zaleovn environmentln vchovy do vuky. Dalm projektem s nzvem Zahrada v lipov aleji se sna kola vzdlvat studenty v oblasti udritelnho rozvoje a pede-vm zapojit veejnost do konkrtnch akc, kter smuj ke zlepen ivotnho prosted v okol koly i komunity.

Kontakt:Stedn odborn kola veejnosprvn a socilnLipov 56503 21 Stery(3km od Hradce Krlov)telefon: +420 495 453 206, +420 495 453 806e-mail: info@sosstezery.czweb: www.sosstezery.cz

Foto: Iva Zmov

9Stedn odborn kola emesel a slueb, DnMotto koly: Na cest vzdlvn neexistuj pekky, kter by nebylo mon zdolat.

r Studijn obory: Ekonomika a podnikn Fotograf Gastronomie nk, servrka Gastronomie kucha Obchodnkr Uebn obory: Automechanik Cukr nk Fotograf jen dobhajc obor Kadenk Kucha Prodava Truhl

Pprava kolnch vzdlvacch programV souasn dob ve kole studuje celkem 1023 k, piem vtina z nich v uebnch oborech s vunm listem. Ve kole vyuuje vce ne 100 pedagog nebo vedoucch od-bornho vcviku, kte vtinou pracuj v pracovnch tmech a skupinch. Pavoukovit struktura pracovnch skupin a jejich vzjemn spoluprce byly nezbytn pro ppravu VP. Na kole funguje koordintor VP, kter je zrove zstupcem editele pro mimokoln a projektovou innost, a vzhledem ke svmu vyten nevyuuje. Paraleln pprava vech pln zaala v roce 2007, kdy byl uren koordintor EVVO, kter absolvoval kolen o VP. V obdob 2007 2008 byl utvoen program EVVO ve kole a v roce 2008 vznikly pracov-n tmy pro tvorbu VP. Nejdve byla provedena analza SWOT, byl jmenovn koordintor VP, vytvoen vod k uebnm osnovm a definovny klov kompetence. Tento proces tr-val a do roku 2009. Na jae byly dokoneny uebn osnovy a probhala prce pedevm na mezipedmtovch vazbch a prezovch tmatech. Podle novch pln se zaalo uit od z 2009 ve vech uebnch oborech (krom dobhajcho oboru Fotograf) a ve tyech studijnch oborech (opt krom oboru Fotograf, u nho se plnuje zahjen vuky podle novho VP od roku 2010/11).

Globln rozvojov vzdlvn na kole ped zahjenm projektuPodle pedstav aktivn zapojench pedagog by prostednictvm GRV jejich ci mli zs-kat znalosti o globlnch problmech svta (environmentlnch, socilnch, ekonomickch, politickch, kulturnch aj.) a osvojit si dovednosti a schopnosti jak hodnotit problmy, hle-dat jejich een, uvaovat v souvislostech, uvdomovat si rozdly v mstn, regionln, stt-n i mezinrodn rovni. GRV by dle mlo pispt k formovn postoj a hodnot, jako je vztah k ke spolenosti, ivotnmu prosted, mlo by je vst k zodpovdnosti za sv

10

rozhodnut a k tomu, jak nebt lhostejn k problmm ostatnho svta. K dosaen tchto cl kola ped zatkem projektu zatm neuskuteovala konkrtn kroky ve vuce.

Dal aktivity kolykola je velice aktivn v zapojovn se do nejrznjch projekt, jejich prezentac a pi vy-hledvn uplatnn svch k v praxi. Vznamnou akc je koln pehldka Jsme tu pro Vs, kter se v roce 2009 uskutenila ji potet. Na pprav a realizaci tto akce se astn skoro vichni ci a studenti, pedagogick sbor a zstupci partnersk organiza-ce AWO Pirna z Nmecka. Pehldka umouje irok veejnosti zhldnout prezentace nej-rznjch obor a aktivit k. Soust je i prodej vrobk gastronomickch obor i rzn profesn soute. V rmci pehldky v listopadu 2009 byly pedstaveny i vstupy pro-jektu N spolen svt. Od roku 2009 je kola tak zapojena do projektu ESF za e-lem rozvoje klovch kompetenc pracovnk koly v gastronomickch oborech (Kucha, nk, Cukr).

Kontakt:Stedn odborn kola emesel a sluebRusk 147405 02 Dn IVtelefon: +420 412 532 185e-mail: skola@sosruska.czweb: www.sosruska.cz

Foto: Iva Zmov

11

Stedn kola technick, st nad Labem

r Studijn obory: Mechanik elektronik Mechanik seizova- mechatronikr Uebn obory Autoelektrik Automechanik Elektrik Klemp - strojrensk vroba Obrb kov Opertor skladovn Podnikn Zmenk

Pprava kolnch vzdlvacch programSouasn poet k koly je 433 a u zde pes 60 pedagog a kolitel odbornho v-cviku. Na kole funguje koordintor VP, kter k tto prci i vyuuje a je tud znan vy-ten. Koordintor komunikuje s pedmtovmi komisemi, kter zodpovdaj za jednotliv pedmty v uebnch plnech. Jednotliv komise si mezi sebou pedvaj informace pe-devm skrze koordintora. Prostor pro vzjemnou komunikaci mezi komisemi je vzhle-dem k velikosti koly a jejich asovm monostem omezen. Samotn pprava VP zaa-la v ervnu 2008, kdy vznikla prvn metodick (oborov) komise. Na konci roku 2008 pro-bhlo prvn kolen a kola zaala pracovat na tvorb samotnch VP pro ti obory, podle kterch se zaalo uit v z 2009 (automechanik AM, elektrik EL, zmenk ZM). Vytvoily se uebn osnovy vetn asov dotace pro jednotliv pedmty. V lednu 2009 zaala prce na pesazch do jednotlivch pedmt, o msc pozdji na prezovch t-matech a klovch kompetencch. Na zatku lta 2009 byly plny dokoneny. Nyn ve kole pracuj vyuujc na dalch VP pro zbvajc obory, kter by mly bt vypracovny do ervna 2010.

Globln rozvojov vzdlvn na kole ped zahjenm projektuZmrem zapojench uitelek bylo, aby prostednictvm GRV jejich ci a kyn zskali znalosti o globlnch tmatech, osvojili si dovednosti a schopnosti jako vyhledvat dal doplujc informace, umt s nimi pracovat a kriticky o nich pemlet, tdit je a analyzo-vat a na jejich zklad formulovat vlastn nzor. GRV by mlo dle pispvat k rozvoji po-stoj a hodnot jako je zodpovdn pstup k ivotu a empatie. Ped zahjenm projektu se v jednotlivch hodinch vyuujc snaily zaleovat konkrtn tmata, nap. emisn probl-my, zmny klimatu i globalizace, a diskutovat o nich s ky.

Dal aktivity kolyKrom denn vuky kola pod i rekvalifikan kurzy ve spoluprci s adem prce st nad Labem, kter jsou ureny pro nezamstnan s nedokonenou ppravou na povol-n. Dle se podl i pmo realizuje rzn projekty. Jednm z nich byl projekt s nzvem Interdisciplinrn vzdlvn pedagog technickch obor v letech 2005 2006 nebo projekt Technika ivotnho prosted spojuje mlde bez ohledu na hranice realizova-n s partnerem z Nmecka s clem osvojit si modern technologie etrn k ivotnmu pro-

12

sted. Vedle tohoto projektu kola dlouhodob realizuje nejrznj ekologick akce a ak-tivity vetn zapojen se do projektu EKOKOLA. Pedagogov jsou pravideln vzdlvni a astn se irok kly kolen, kter kola podporuje. Od roku 2006 kola spolupracuje s eskm vrobcem a dovozcem svtidel, pro kterho provd testovn kvality vrobk.

Kontakt:Stedn kola technickU Panskho dvora 1006400 01 st nad Labemtelefon.: +420 475 214 614e-mail:sekretariat@sstul.czweb: www.sstul.cz

Gymnzium Ppoton, Praha 10

r Studijn obory: Gymnzium veobecn (od 2. ronku zamen humanitn i prodovdn) Gymnzium veobecn, zamen na tlesnou vchovu Gymnzium se sportovn ppravou

Pprava kolnch vzdlvacch programNa kole studuje 527 student a vyuuje zde 50 pedagog. Na kole byl uren pro tvor-bu VP koordintor, kter ve spoluprci s pedmtovmi komisemi dil ppravu a zpraco-vn VP. V z 2007 zaala v jednotlivch pedmtech pprava tabulek pedpokldan-ho uiva, vstup, mezipedmtov spoluprce a prezovch tmat pro nov uebn pl-ny. Tato fze trvala cel nsledujc rok a do ervna 2008, kdy probhlo vjezdn setkn uitel zamen na tvorbu konkrtnch kapitol VP. Na pracovnm setkn byl pedagogic-k sbor seznmen s koncepc a konkrtnmi koly spojenmi s tvorbou VP prostednic-tvm koordintora a veden koly. K tvorb dokumentu byl vyuit speciln software, kter

Foto: Iva Zmov

13

pomohl vyuujcm pmo se zapojit do psan jednotnho dokumentu v poadovan struk-tue a dvat do souladu jednotliv kapitoly, vztahy a prniky pedmt pi zakomponov-n prezovch tmat a een mezipedmtovch vztah. Skutenost, jak se budou vytv-et mezipedmtov vazby, byla vsledkem jednn pedmtovch skupin, zejmna spolu-prce mezi jednotlivmi pedagogy. Prce na VP byly dokoneny v ervenci 2009 a vuka podle nich zaala v prvnch roncch vech studijnch obor gymnzia od z 2009.

Globln rozvojov vzdlvn na kole ped zahjenm projektuZapojen uitelky ji ped spoluprac na projektu iniciovaly zalenn ady tmat GRV (gender, lidsk prva, ekologie aj.) do svch pedmt a pokud to spoluprce s kolegy umonila i do mezipedmtov spoluprce. Podle jejich pedstav by prostednictvm GRV studenti jejich koly mli zskat znalosti o situaci ve svt kolem ns. Mli by si osvojit z-kladn znalosti o lidskch prvech a o globlnch zmnch, jeliko ovlivuj ivot kad-ho jedince. Dle by mli zskat nsledujc dovednosti a schopnosti: vhodn reagovat na danou situaci, vyjadovat svj nzor pesn ho formulovat a nebt se nesouhlasit, ne-bt lhostejn a umt si vzjemn naslouchat. GRV by tak mlo pispt k formovn zjmu o svt a ne pouze o sebe, tolerantnho postoje k odlinostem a zrove rozvjet schopnost umt se brnit a stt si za svm nzorem.

Dal aktivity kolyGymnzium je zapojeno do ady projekt a aktivit na nrodn i mezinrodn rovni. Studenti se tradin astn Praskho modelu Spojench nrod (PMUN), kter organi-zuje Asociace pro mezinrodn otzky (AMO). kola pravideln pod poznvac zjezdy a studentsk vmny do zahrani. Se zahraninmi partnerskmi kolami vstoupila do ty grantovch evropskch vzdlvacch projekt Comenius (dve Sokrates). Na kole funguje minimln preventivn program proti zneuvn drog. Mimokoln aktivity dopluje ada krouk a zjmovch klub, nap. dramatick krouek a pveck sbor, kter maj kadoron nkolik veejnch vystoupen. kola v rmci studijnho oboru gymnzium se sportovn ppravou sousteuje talentovan sportovce a souasn nadan ky z Prahy a cel R. Kmenovmi sporty jsou basketbal, volejbal, plavn a atletika.

Kontakt:GymnziumPpoton 1337 101 30 Praha 10 telefon: +420 271 725 007e-mail: info@gsgpraha.czweb: www.gsgpraha.cz

Foto: Iva Zmov

14

Jak zat s GRVV prvnm plroce projektu lenov pracovnho tmu Variant navrhli partnerskm kolm postup zaleovn globlnho rozvojovho vzdlvn do kolnch vzdlvacch program a do vuky.

Uitel z projektovch tm na sv kole nejprve pomoc pipravenho dotaznku zmapo-vali situaci ohledn porozumn GRV mezi pedagogy a dosavadnch zkuenost s vukou GRV a realizac souvisejcch aktivit (kolnch projekt aj.). Zrove zpracovali tak SWOT analzu, dky n se podrobn zamysleli nad silnmi i slabmi strnkami a konkrtnmi pleitostmi i riziky pi zaleovn GRV do vuky a ivota koly. Zjitn informace byly pro uitele odrazovm mstkem pro rozhodovn, jak se globln a rozvojov problemati-ce vnovat v jednotlivch pedmtech a jakm zpsobem rozvjet mezipedmtov vztahy a ovlivovat celkov klima koly.

Uitel dle pemleli nad tm, jak pnos by mlo mt globln rozvojov vzdlvn pro jejich ky, eho by mli ci doshnout v oblasti znalost, dovednost, postoj a hodnot. Vsledkem jejich pemlen byly plakty s nakreslenou postavou ka a s podrobn stanovenmi vstupy (viz fotografie na str. 18, 27, 41, 55). Ty mli nsledn uitel monost porovnat s cli GRV navrenmi v programu Varianty (viz str. 5). Krom toho se seznmili i s tm, jak je GRV zaazeno v nkterch kolnch kurikulech v zahrani.

Pot nsledovalo zamylen nad promtnutm GRV do konkrtnch pedmt nebo ostat-nch prezovch tmat. Nstrojem pro zobrazen prnik GRV a dalch vzdlvacch ob-last i prezovch tmat se uitelm stala tzv. rozvojov kytika (inspirovan mediln kytikou z publikace Mdia tvoiv, metodick pruka mediln vchovy, editorka Nina Rutov, o.s. Aisis, Kladno 2008, s. 21).

GRV

15

V prbhu prvnho plroku projektu se jednotliv pracovn tmy dle shodly na vizi sv koly, k n chtj prostednictvm GRV smovat. Od dohodnut vize se pak odvjelo for-mulovn dlouhodobch cl. Snahou bylo, aby stanoven cle byly souladu s tzv. SMART pravidly, tzn. byly konkrtn (Specific), miteln (Measurable), dosaiteln (Achievable), reln (Realistic) a asov omezen (Time-managed). Jako pomcka byl uitelm ped-staven tak postup tzv. plnovn pozptku - od stanoven velk mylenky, pes zsadn otzky, trval porozumn, zadn a kritria hodnocen a po klov aktivity.

Vyjasnn si spolen vize, cl a vstup mlo uitelm pomoci zalenit globln a rozvo-jov tmata do prv dokonovanch kolnch vzdlvacch program v souladu s typem a zamenm jejich koly. Krom toho si uitel naplnovali i konkrtn dl aktivity, a u jimi byly vyuovac hodiny, integrovan tematick vuka nebo koln projekty. Pro zajitn provzanosti mezi viz, dlouhodobmi cli, vstupy na rovni ka, konkrtnmi kroky ob-saenmi v VP a dlmi aktivitami jim mlo pomoci schma nsledujc pyramidy:

Podle vypracovanch kolnch vzdlvacch program a pipravench pln pro vuku zaali uitel na svch kolch pot uit. Nsledujc kapitola s nzvem GRV ve koln praxi pedstavuje podrobn pstupy a pojet vuky GRV na jednotlivch partnerskch kolch a pin i informace o poznatcch a nabytch zkuenostech uitel.

VIZE

KONKRTN VSTUPY NA ROVNI STUDDENTA

PKLADY AKTIVIT V DANCH PEDMTECH

DLOUHODOB CLE

16

Analza SWOT

Shrnut obecnch pedpoklad a rizik zaleovn tmat globlnho rozvojovho vzdlv-n do vuky a ivota kol. Zpracovno na zklad zkuenost partnerskch kol vzdlvac-ho programu Varianty.

Siln strnky pro zaleovn GRV (Vnitn faktory ve kole)

pedchoz zkuenosti s realizac projekt spoluprce s dalmi organizacemi (ve-

ejn sprva, neziskov organizace, ste-diska ekologick vchovy, podnikatel-sk sektor)

zkuenost s organizac mimokolnch ak-tivit

oteven a podporujc veden koly na-klonn novm aktivitm

dobr technick zzem kolektivn a ptelsk atmosfra iniciativn a schopn studenti i pedago-

gov vhodn studijn obory pro zaleovn ochota ke spoluprci v pedagogickm

sboru koln parlament dlouhodob psoben koly a tradice v re-

gionu

Slab strnky pro zaleovn GRV(Vnitn faktory ve kole)

velk poet student neumouje zapoje-n vech do kolnch innost

absence venkovnch prostor (zahrada, msto k odpoinku)

neochota koleg z pedagogickho sboru spolupracovat a zapojit se do aktivit

patn komunikace v pedagogickm sbo-ru

tradin konzervativn pstupy ve vuce nedostatek vlastnho asu a energie omezen asov monosti a kompetence

pedagogickho sboru zaleovat nov t-mata a metody do vuky

vysok nroky na administrativu nedostatek financ a technickho vyba-

ven neochota zmnit stvajc model vuky pasivn studenti a jejich nezjem o mimo-

koln innost veden koly uzaven novm mylenkm

Pleitosti pi zaleovn GRV(Vnj faktory z okol koly)

potenciln zdroje financovn budovn tradice koly v zaleovn GRV

a v realizaci tmatickch akc i aktivit vhodn lokalita koly pro konkrtn akti-

vity (blzkost centra msta, lesa aj.) spoluprce s dalmi kolami v regionu

i v zahrani zven prestie koly formou spoluprce

s dalmi organizacemi sdlen zkuenost s jinmi kolami podlen se na een loklnch problm spoluprce s mstn komunitou, mstem,

rodii aj.

Rizika pi zaleovn GRV(Vnj faktory z okol koly)

poloha koly (izolace, patn dostupnost, absence konkurence)

nedostatek finannch prostedk a nedo-saitelnost na granty

nezjem o tmata GRV ze strany k a jejich rodi

nezjem o spoluprci s mstn samospr-vou, komunitou a dalmi mstnmi insti-tucemi

nzk podpora novch pstup a tmat ve vuce ze strany zizovatele koly

17

GRV ve koln praxi

Stedn odborn kola veejnosprvn a sociln, SteryNae vize: eme to spolen

Tento pln byl pipraven v nvaznosti na koln vzdlvac program s nzvem SPOLU (S - spoluprce, P - ptelstv, O - otevenost, L - lidskost, U - uen) pro studijn obor Ve-ejnosprvn innost.

g Spoluprce Prohlubovn spoluprce na lokln rovni s mstn mateskou a zkladn kolou i dalmi orga-

nizacemi s clem sdlet npady, vsledky a zkuenosti se zaleovnm globlnho rozvojovho vzdlvn do ivota koly.

Navzn komunikace s etiopskou kolou pod ztitou spolenosti lovk v tsni. Podn tematickch akc v lokalit, jako nap. panelovou vstavu Etiopie - zaarovan

kruh, kter bude otevena pro veejnost bhem Dne otevench dve ve kole, dle pro ky a jejich rodie v dob informativn schzky, pro mstn Z a M i obany obce.

Pprava program pro veejnost a pro koly, nap. program kola hrou v Africe. ast ve veejn sbrce Postavme kolu v Africe.

g Ptelstv Podpora ptelsk atmosfry a dobrch vztah s dalmi kolami nejen v obci s clem budovat

vzjemn porozumn a partnerstv. Vmna informac o kolch, zvycch, cch apod. se sptelenmi kolami (mstn, regionl-

n, etiopsk aj.). Zalenn aktivit na podporu partnerstv kol v dob vnonch i velikononch svtk apod.

(vtvarn prce, hudba aj.).

g Otevenost Zajmat se o problmy doma i ve svt, sledovat je a oteven o nich diskutovat (nap. nemoci,

nevzdlanost, hladomor, ekologie aj.). Organizace besed a setkn s pslunky jinch evropskch zem, jinho nboenstv a oteve-

n diskuse o geopolitickch a kulturnch i socilnch problmech (nap. otzka Kosova, musli-mov v Evrop apod.).

g Lidskost Uit se na konkrtnch pkladech nebt lhostejn, ale lidsk. Snaha nalzt een problm, kter mohou eit vrstevnci v jinch zemch; diskuse na probl-

mov tmata. Aktivn zjem o globln problmy a situaci v rozvojovch zemch (besedy o rozvojovch ze-

mch s rznm zamenm, spoluprce s nevldnmi organizacemi, prce s informacemi o roz-vojovch zemch, vstavy, integrovan tematick vuka aj.).

g Uen Uit se o jinch zemch, sbrat informace a aktivn se snait hledat een, jak pomoci rozvojo-

vm zemm (nap. Fair Trade, rozvojov spoluprce aj.). Uit se dorozumt cizm jazykem. Uit se zakldat a vst kroniku a fotodokumentaci o konkrtnch aktivitch a akcch ve kole. Hledat projekty s podobnou tematikou a porovnvat a sbrat zkuenosti z jinch kol, vzdl-

vacch zazen, projekt.

18

Foto: Lenka Sobotov

19

Dlouhodob cle:k sleduje stav a vvoj dnenho svta a svmi postoji, jednnm i chovnm pispv k een globlnch problm. k rozvj sv osobn a sociln dovednosti smrem ke spoluprci, toleranci, empatii, kri-tickmu mylen a tvoivmu pstupu k een problm.

Oekvan vstupy:k: konfrontuje sv dosavadn postoje s novmi fakty a zkuenostmi podporujcmi glo-

bln odpovdnost; pojmenuje svou roli ve spolenosti a sv monosti vedouc k een konkrtnch pro-

blm; ozna ekonomick rozvoj za klov v een globlnch problm a ur jeho msto

ve sloit sti vztah a souvislost souasnho svta.

Zalenn GRV do kolnho vzdlvacho programu

Nsledujc vukov pln je zapracovn do kolnho vzdlvacho programu (VP) pro obor Veejnoprvn innost, jeho Rmcov vzdlvac program (RVP) byl schvlen v roce 2007 a od kolnho roku 2009/2010 podle nho zaala vuka. Nam zmrem je zalenit n-sledujc pln i do VP oboru Vchovn a humanitrn innost, jeho RVP bylo schvleno v kvtnu 2009 a vuka dle nho zane ve kolnm roce 2011/2012. Nsledujc tmata byla volena s ohledem na zamen obou studijnch obor a pln byl a je realizovn ve kolnm roce 2009/2010 v obou oborech. Nzvy obou obor samy koresponduj s nzvy jednotlivch tmat.

Tmata: Lidsk prva a migrace Zmna klimatu a udriteln rozvoj Humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce Svtov obchod a globalizace Chudoba a nerovnost ve svt

Clem na prce je snaha odpovdt si na adu otzek, kter s uvedenmi tmaty souvis:Lidsk prva a migrace nap. prvo na vzdln monost lep budoucnosti, hled-n svho msta ve svt. Co lidem pin migrace? Jak pomoci migrantm, aby nemuseli opoutt sv domovy? aj. Zmna klimatu a udriteln rozvoj nap. klimatick zmny oznov dra.Co je vlastn zmna klimatu? Co zpsobuje? Jak se m lovk chovat a co me ovlivnit? aj.Humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce nap. humanitrn pomoc.Jak jsou monosti pomoci? Pro pomhat? Pro existuje rozvojov spoluprce? aj.Svtov obchod a globalizace nap. globalizace.Co znamen pojem globalizace? Co vechno s globalizac souvis? Jak funguje svtov obchod? aj.

20

Chudoba a nerovnost ve svt nap. chudoba a dti.Jak mm zkladn poteby j (dt) v esku a jak dt v Africe? Co je nadstandardem pro m a pro nj? aj.

Zalenn tmat GRV do vuky

Pedmt: Obansk naukaRonk: 3. - 4. ronkTematick obsah: lidsk prva a migrace; prva dt; humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce.

Pedmt: GeografieRonk: 1. a 3. ronkTematick obsah: rozvojov zem a rozvojov spoluprce s drazem na Afriku; migrace; ekonomick, politick, kulturn a sociln odlinost ve svt; chudoba a nerovnost.

Pedmt: EkologieRonk: 3. ronkTematick obsah: svtov obchod; rozvojov spoluprce; zmna klimatu a udriteln rozvoj.

Inspirace pro vuku

INTEGROVAN TEMATICK VUKA: AfRICK DENRonk: 3. ronk

Vybran tmata VP byla shrnuta do jednodenn akce pro 3. ronky v rmci integrova-n tematick vuky formou navazujcch dvouhodinovch blok. Akce nesla nzev Africk den. stednm nmtem byly globln problmy lidstva se zamenm na rozvojov zem v Subsaharsk Africe.

Dvouhodinov bloky:Geografie rozvojov zem a problematika pitn vody: EtiopieObansk nauka dtsk prvaEkologie Fair Trade

Nam zmrem bylo uvdomit si, e kad se chce na tto zemkouli radovat a je jedno, zda ije v Evrop i jinde, nap. v Africe. Dti se maj mt dobe na jakkoliv rovnobce, nemaj pracovat a vydlvat penze a bt ne-gramotn. Maj si hrt, uit se a vyuvat voln as k rozvoji svch schopnost. To vede k lep budoucnosti.

21

Harmonogram Africkho dne:

Slavnostn zahjen ve spolench prostorch koly zpvem africkho chru.

3.A 3.B

1. 2. vyuovac hodina geografie obansk nauka

Pestvka se zpvem africk hudby.

3. 4. vyuovac hodina ekologie geografie

Pestvka se zpvem africk hudby.

5. 6. vyuovac hodina obansk nauka ekologie

Zvren pokik jednotlivch td na znamen vyuujcho.

Pedmt: Geografie

Autorka: PaedDr. Ivana VlachopuluPedpokldan as: 90 minutPomcky: mapa Afriky, PC s pstupem na internet, africk hudba, flipchart, atlas svta pro kadou skupinu, nasthan kartiky s tmaty pro kadou skupinu, uebnice i mate-rily a mapy o Africe, pslov a jmna z Etiopie, tabulka o spoteb vody, otzky o probl-mech vodyObsah: globln problm: pitn voda ve svt, Etiopie pklad rozvojov zem a proble-matika vody, informace o problmu a hledn jeho een. Cle:k: aktivn hled een uritho problmu; pojmenuje problmy ivota v rozvojov zemi a vznam vody pro n ivot; formuluje sv npady, postehy a monosti, jak pomoci lidem zasaenm nedostat-

kem pitn vody v Etiopii.

Postup: V uebn bylo pipraveno pt stanovi pro pt skupin a ostatn lavice byly uspod-

ny po obvodu tdy. Kad stanovit mlo pipraveno flipchart s pedkreslenou slepou mapou Afriky

a jeden przdn, fixy, atlas, pslov a jmna z Etiopie, tabulku o spoteb vody, otz-ky, kter s problematikou vody souvisej.

Hodinu jsme zahjili spolenm pokikem, kter ci po mn opakovali. ky jsem rozdlila do pti skupin podle vylosovanch lstk s nzvy jednotlivch

kontinent.

Afrika obecn Jednotliv skupiny do przdn slep mapy Afriky na horn okraj napsaly: vybran af-

rick pslov a africk jmno, kter bylo i nzvem skupiny. Vymyslely si pokik, kter mly pedstavit na zvr hodiny.

Nsledn ve skupin ci psali do prostoru kolem mapy ve, co se jim vybav, ekne-li se Afrika.

22

Pot zakreslili bez pouit atlasu do sv mapy, kde piblin podle nich le rov-nk a kde Etiopie. Pidvali, co o Etiopii vd (hlavn msto, zkladn charakteristiky apod.).

Pokud je u nic nenapadalo, mohli pout dal zdroje (atlas, knihy, internet) a dohle-dat si tak odpovdi na sv ppadn otzky a opravit si chybn informace.

Afrika se zamenm na Etiopii Pes dataprojektor jsem promtla z internetu mapu Etiopie. ci si do sv slep mapy nakreslili vlajku Etiopie. Kad skupina dostala samostatn kol zamen na odlin africk tmata. V aso-

vm limitu 10 minut si ci nastudovali a vybrali dleit informace z pipravench materil (texty, internet, atlas, encyklopedie aj.), aby je mohli nsledn sdlit ostat-nm skupinm bhem krtk prezentace. koly se tkaly Etiopie a jejch problm vetn monho een. Jednalo se o nsledujc tmata:

1. Zkladn informace o ETIOPII. 2. Historie, nrodn ddictv, zajmav msta pro turismus, msta. 3. Prodn podmnky vchodn Afriky a Etiopie, zvata, nrodn parky. 4. Obyejn ivot lid, jdlo, pit, rodinn ivot, nboenstv, doprava. 5. Etiopie a boj s globlnmi problmy, humanitrn pomoc a rozvojov projekty. Po uplynut limitu jsem nechala prezentovat sv vsledky jen prvn tyi skupiny. Pt

skupina pedstavila zjitn informace na zvr bloku.

Globln problmy: VODA Kad skupina si zapsala deset poteb, kter jsou nezbytn pro jej leny k ivotu,

a ve strunosti se vichni pokusili spolen popsat sv innosti vednho dne. Nsled-n se zamysleli a urili ty innosti, pi nich potebuj vodu.

Ve skupin pak odhadovali svou denn spotebu vody. Nsledn konfrontovali sv pedstavy s fakty v poskytnut tabulce spoteby vody.

ci spotali spotebu vody na den a na tden pro tylennou rodinu. Vrtili jsme se zpt k seznamu poteb k ivotu. Kad skupina napsala svj seznam

na tabuli. Porovnali jsme, kde se objevila v seznamech voda jako potvrzen jej dleitosti pro

n ivot. Zeptala jsem se na vsledky vpotu spoteby tylenn esk rodiny a pro srovnn

jsem uvedla odhad spoteby vody v Etiopii. Pro ilustraci jsem peetla dva pbhy popisujc denn reim chlapce Abery z Etiopie,

ktermu je 12 let, a chlapce Adama z R stejnho vku. Spolen jsme se podvali na video o problematice nedostatku vody v Etiopii. k jsem se zeptala na jejich nzor na rozdl ve spoteb vody u obou chlapc stej-

nho vku a na srovnn situace v Etiopii a u ns. Krtce jsme diskutovali na tma: Co to ve vs evokuje? Mnili byste?

Ve skupinch se ci pokusili zamyslet nad eenm nedostatku vody v Etiopii. Kladla jsem jim nvodn otzky: Jak byste eili tento problm jako zstupci OSN i podob-n mezinrodn organizace? Jak byste eili tento problm jako zstupci vldy, ms-

23

ta, koly, rodiny? Mu pomoci i sm/sama? Dalo by se njak pomoci z na strany? Pot, co ci pemleli nad monostmi, jak situaci eit, posledn pt skupina od-

prezentovala svj text o een problmu vody v Etiopii. Na zvr jsem shrnula poznatky, nov informace a nechala prostor km, aby se

mohli vyjdit k tmatu. Zmnila se njak jejich pvodn pedstava o Africe a jejch problmech?

Reflexi jsme provedli formou tzv. ptilstku, do kterho ci promtli svj pohled tma Afrika.

Geografick blok jsme zakonili vymylenmi africkmi pokiky jednotlivch skupin.

Doporuen:Na vod bloku jsem navodila atmosfru africkou hudbou a zaplenm vonn tyinky.Pracovala jsem se skupinou, kterou standardn neum a kter nem zkuenost s podob-nou metodou prce. Zjistila jsem, e v takovm ppad je nutno potat s eventueln a-sovou prodlevou a je poteba vysvtlit podrobnji zadn. V ppad poslednch dvou ho-din integrovan vuky (5. a 6. hodina) se u k projevila nava. Program byl pro n n-ron na aktivitu a soustednost. Bylo t udret si pozornost a pimt je k rychl a soustedn prci. Samotn program byl asov velice nron na ppravu doma i ped samotnou hodinou. Jednalo se o nkolik tmat a v asovm limitu bylo nutn v hodin sti zkracovat a vynechvat, aby byla zrove zachovna zklad-n vukov linie. V asovm limi-tu 90 minut bylo obtn stihnout vechny aktivity, proto je lep si pt pedem blok rozvrhnout s vt asovou rezervou. Alter-nativou je realizovat blok v rm-ci vce hodin, vynechat nkter pase apod. Je tak mon po-jmout vechny dvouhodinov blo-ky jako ochutnvku a nsled-n by si ci mohli vybrat tma bloku, kter by je nejvce oslovilo, a tomu se vnovat pak vce, nap. bhem celho dne.

Pouit zdroje:www.clovekvtisni.czwww.skolavafrice.czwww.skutecnapomoc.cz/jak-a-kde-pomahame/voda/pitn-vo-da-pro-etiopiiwww.skaut.cz/afrika Foto: Lenka Sobotov

24

Pedmt: Ekologie

Autorka: Mgr. Lubomra MoravcovPedpokldan as: 90 minutPomcky: tabule, flipcharty a fixy, psac poteby, 6 okold bn vroby (rzn druhy a firmy), 12 okold Fair Trade, dataprojektor, film o Fair Trade Za pr korun naviac, mapa s obchody Fair Trade v regionu, koln atlas svta, nastihan lstky s nzvem rznch druh okoldy pozptku, pastelky, voskovky, lepidla, materily popisujc vrobu okoldy, foto-grafie postupu sklizn a vroby okoldy, informace o Fair Trade do skupin, misky, talkyObsah: Fair Trade a vroba okoldyCle:k: pope zkladn principy Fair Trade (spravedlivho obchodu); rozezn vrobky Fair Trade od bnho zbo; podporuje mylenku frovho obchodu.

Program byl realizovn ve spoluprci s organizac Stedisko ekologick vchovy SEVER Hradec Krlov. Zdrojem aktivit je metodick pruka Spolenosti pro Fair Trade Hok chu okoldy.

Postup: Uspodali jsme lavice a idle pro zhldnut filmu a burzu npad a nachystali vsta-

vu vrobk Fair Trade. vodem jsem pustila krtk desetiminutov film o Fair Trade Za pr korun naviac. Po

jeho zhldnut jsem se k zeptala: Jak problm film ukazuje? Nsledn jsem uvedla tma lekce, a tm byla vroba okoldy. Zeptala jsem se k, co v nich evokuje pojem okolda? Npady a mylenky k

jsem zapisovala na tabuli a pot je shrnula. V dalch 5 minutch jsem rozdlila ky na 5 6 skupin podle pipravench lstk

s nzvy druh okoldy napsanmi pozptku. V tchto skupinch ci pracovali v n-sledujcch 20-30 minutch.

Jednotlivm skupinm jsem rozdala kartiky popisujc cestu vroby okoldy, kterou mly za kol chronologicky seadit podle krok, kter se uskuten, ne se okolda dostane ke spotebitelm.

Sprvnou cestu prodiskutovaly vechny skupiny spolen a eventueln si opravily chybn poad.

Kad skupina vypracovala plakt, jak byla jejich okolda vyrobena, zajmavou a atraktivn formou. Fantazii se meze nekladou! Plakt ml obsahovat odpovdi na otzky: Kde byla jejich okolda vyrobena? Jak se jejich okolda jmenuje? Co na obalu chtj sdlit spotebiteli?

ci svoje plakty pedstavili ostatnm skupinm formou krtk prezentace. Bhem dalch 10 15 minut ochutnvali ve skupinch obyejnou a frovou okoldu a hle-dali rozdly mezi nimi nap. podle obalu. Zjitn si zapisovali. Spolen pak vyjmeno-vali rozdly.

Zvrem jsme hledali spolen odpov na otzky: Jak poznme vrobky Fair Trade?

25

Co mus vrobky Fair Trade splovat? Co j sm mohu pro podporu frovho obcho-du udlat?

ci hodnotili sv monosti Fair Trade podporovat. Po hodin byl pipraven prodej vrobk Fair Trade.

Doporuen:Jednotliv innosti by mohly mt del asovou dotaci. V celm dnu doporuujeme ms-to t dvouhodinovch blok jen dva, aby bylo vce prostoru pro jednotliv innosti a tvor-bu vstup.

Pedmt: Obansk nauka

Autorka: Mgr. Dagmar SmetiprachovPedpokldan as: 90 minutPomcky: uebna s dataprojektorem, film Dti v otroctv, flipcharty + fixy, tvrtky A1 pro kadho ka, nky, lepidlaObsah: lidsk prva, dtsk prva a problematika dtsk prceCle:k: formuluje vlastn nzor na problematiku dtsk prce; hled a navrhuje mon een dtsk prce v rozvojovch zemch.

Postup: Na vod si ci vybavili, co vd o problmu dtsk prce. Rozdlila jsem ky do skupin podle lstk s fotografiemi z jednotlivch kontinent. Nejprve se vichni spolen podvali na film Dti v otroctv (DVD Watch and Chan-

ge Jeden svt na kolch). Rozdala jsem do skupin km lnek tkajc se problematiky dtsk prce. Jejich

kolem bylo vybrat nejdleitj informace a pipravit krtkou prezentaci prosted-nictvm plaktu (tento kol plnili ci pouze jedn tdy).

Druhou alternativou v rmci dalho bloku bylo provst se studenty shrnut tma-tu pomoc metody Kostka: 6 rznch hl pohledu na dan tma (tuto variantu jsem zvolila pro druhou tdu).

Pipravila jsem si ablonu rozloen krychle, podle kter ci pipravovali sv vlastn. Na kadou stranu krychle psali odpovdi na jednotliv zadn: 1. Popi - Co je dtsk prce? 2. Porovnej - V em se dtsk prce me podobat jinm procesm a v em se odliuje? 3. Asociuj - Co se ti vybav, kdy se ekne dtsk prce? 4. Analyzuj - Pro dochz k dtsk prci? 5. Aplikuj - Jak se s dtskou prc vyrovnat? 6. Vyhodno - V em dtsk prce pin pozitiva a v em negativa? Nsledn kostky ci slepili a sdleli svoje mylenky zapsan na jednotlivch stranch. Ob mon varianty bloku jsem se pokusila zakonit diskus s ky na dan tma.

26

Doporuen:Dvouhodinov blok zakonen vrobou kostky nedopadl podle mch pedstav, protoe v zvru dne byli ci unaven a mn soustedn. Pprava kostky a reflexe tmatu vya-duje soustedn a as na ppravu. Aktivitu jsme tedy nestihli dokonit. Je mon kostku odloit na pt hodinu obansk nauky.

Vstupy integrovan tematick vuky Africk den

Velkoformtov vyplnn slep mapy AfrikyPtilstky na tma AfrikaPlakty s postupem vroby okoldyPlakty k tmatu dtsk prcekovsk kostky na tma dtsk prceVeden kroniky a fotografickho materilu o projektuSpoluprce a zapojen M a Z Referendum ve kole nap. o navzn spojen s etiopskou kolou i adopci na dlkuInformovn o projektu na internetulnek o pprav projektu do novin a televizn ot v regionlnm vysln

Dal aktivity GRV v rmci kolnho vzdlvacho programu SPOLU

1. Tematick besedy: s pracovnky organizac pracujcch v oblasti rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci; s odbornky na konkrtn tmata (nap. klimatick zmny - Meteorologick stav v Hradci Krlov) aj.2. Navzan spoluprce se kolou v Etiopii3. Adopce na dlku

27

Stedn odborn kola emesel a slueb, DnNae vize: Mysli globln, jednej lokln. Mysli v souvislostech, jednej podle poteby.

Dlouhodob cl:k pispv k minimalizaci negativnch dopad na svt kolem ns skrze sv odpovdn jednn v profesionlnm i soukromm ivot a upednostuje postupy, kter k tomu na-pomhaj.

Oekvan vstupy:k posuzuje potraviny z hlediska ekonomick a ekologick nronosti a zdrav vivy; rozvj kompetence potebn ke spoluprci, schopnost diskutovat a obhjit svj nzor; um pipravit jdlo z mezinrodn kuchyn z dostupnch surovin, postupuje hospodr-

n a etrn k ivotnmu prosted; vyhled informace o pouvanch surovinch a vysvtl zvislost lid na prod a po-

travinch; objasn souvislost gastronomie s ochranou ivotnho prosted; dodruje pravidla ochrany prody, kter jsou soust jeho profesionlnho pstupu

i ivotnho stylu.

Foto: Lenka Sobotov

28

Tma plnu: Mezinrodn kuchyn

Oekvan vstupy jsou rozdlen dle nsledujcch oblast:

MEZINRODN KUCHYN

SVT V SOUVISLOSTECH

IVOTN STYL

POTRAVINY

ODPADY

GLOBALIZACE A RESPEKT

SOCILN PROBLMY

UPLATNN NA TRHU PRCE

ENERGIE

29

Zalenn GRV do kolnch vzdlvacch program

SVT V SOUVISLOSTECHEkonomika II.ronkCelek: Nrodn hospodstv

Cestovn ruch

Obansk nauka II.ronk

Ekonomikak:- uvede problmy dovozu surovin, potravin a pope podstatu surovinov zvislosti vysplho svta na zemch tetho svta;- vyuv energi a slueb pro uspokojen svch poteb etrn s ohledem na jejich zajitn v budoucnosti;- upednostuje vrobky/produkty/obaly s nejnim monm dopadem na ivotn prosted.

Nerovnomrnost svtovho hospodstvk:- vybr a upednostuje vrobky, kter maj znaku ekologicky etrnho vrobku;- vyuv znalost a dovednost k zaujmn postoj k tto problematice;- vyzna na map trajektorie dovench surovin a potravin z celho svta do EU;- zdvodn zvislost EU na mn vysplch zemch svta;- objasn problematiku bytku surovin a vlivu hospodstv a slueb na ivot obyvatel zem.k:- pope vliv cestovnho ruchu na ivot obyvatel zem a na ivotn prosted (negativn i pozitivn);- porovn nrodn zvyky a tradice jednot-livch zem svta a ivotn styl mstnch obyvatel.

k:- uvede piny a dsledky klimatickch zmn na ivot obyvatel Zem, jejich souvis-losti a propojenost na cel planet Zemi;- svmi postoji a jednnm pispv ke sniovn dopad klimatickch zmn.

5 hodin

4 hodiny

30 hodin

2 hodiny

30

Problematika rozvojovch zemk:- vyjmenuje hlavn problmy rozvojo-vch zem a jejich souvislost s jeho i-votem (problmy souasnho globali-zovanho svta);- svmi postoji podporuje rzn aktivity a innosti, kter vedou ke zmrnn pro-blm rozvojovch zem a k jejich ee-n (petice, sbrky, humanitrn innost, rozvojov programy, podpora nevld-nch neziskovch organizac ).

Migrace, tolerancek:- pojmenuje problmy, piny a dsled-ky migrace; - je tolerantn k meninm;- podporuje rzn aktivity a innos-ti vedouc ke zlepen postaven menin (sbrky, humanitrn pomoc, rozvojov programy, podpora nevldnch nezisko-vch organizac)

4 hodiny

3 hodiny

Foto: Lenka Sobotov

31

IVOTN STYLDietologie III.ronk H oborCelek: Diferencovan stra-vovn a lebn viva

Celek: Dietn stravovn

Technologie IV.ronk L obor

Celek: Dietn stravovn

Zdrav vivak:- pope stravovac nvyky v rodin s ohledem na zsady zdrav vivy;- vyjmenuje mon opaten pro zajit-n pestrho a zdravho jdelnku;- zdrazuje vznam zdrav vivy a pitnho reimu jako prevenci proti ci-vilizanm onemocnnm.etrn zachzenk:- upednostuje potraviny bez chemic-kch psad, ekologick nronosti, vzni-ku odpad, z mstnch zdroj, vychzej-c z ron doby a mstn tradice.Druhy stravyk:- rozliuje podstatu konkrtnch druh stravovn (smenou, plnohodnotnou stravu, vegetarinskou, s nadbytkem blkovin a sacharid ve strav, kyselino-tvornou a zsadotvornou stravu, syro-vou stravu aj.).Dietyk:- zdvodn vznam lebn vivy;- uvede jednotliv druhy diet p. dieta s omezenm tuku, redukn dieta, nz-kocholesterolov dieta, bezlepkov die-ta, diabetick dieta,).Sport a ivotn prostedk:- sportuje v souladu se zsadami ochra-ny zdrav a hygieny;- jedn na zklad kladnho vztahu k ivotnmu prosted;- vysvtl procesy a vazby mezi jednotli-vmi slokami P a pojmenuje negativ-n innosti psobc na P;- svmi postoji a jednnm nejen chr-n P, ale pedchz negativnm vlivm svho chovn na P;

17 hodin

33 hodin

17 hodin

H obory = 17 h/rok celkemL obory = 33h/rok celkem

3 hodiny

32

Obansk nauka - III. ronk

- podporuje aktivn innosti vedouc k ochran P (petice, sbrky, podpora nevldnch neziskovch organizac).k:- rozpozn zvanost rizikovch faktor (kouen, drogy, karcinogeny, alkohol...) a rizika konzumnho zpsobu ivota;- hodnot alternativy ke konzumnmu zpsobu ivota, jejich vhody a nev-hody.

2 hodiny

POTRAVINYPotraviny a viva - I.ronkCelek: Sloen potravin,potraviny rostlinnho pvodu

Celek: Jakost potravina a oetovn Tma: Energetick a bio-logick hodnota potravin

Odborn vcvik I. IV. ronk pprava pokrm

k:- vyhledv zbo s kvtinovm logem evropskho eko-znaen;- vybr mstn vypstovan seznn potraviny- preferuje seznn produkty;- upednostuje zeleninu, ovoce (argu-mentuje vysokm podlem minerlnch ltek, vitamn, vlkniny, enzym);- pope strukturu potravn pyramidy a doke do n zaadit jednotliv sloky potravy.

k:- pi pprav pokrm pouv rzn potravinov tabulky (doporuen vivov dvky, vyuitelnost proteinu v potravinch,);- nepltv potravinami;- te daje na etiketch vrobk, podle toho se rozhoduje, co koup a co ne;- kompostuje;- kontroluje, kde zbo bylo vyrobeno;- na map svta vyhled zem pvodu dovench potravin;- preferuje biopotraviny;- charakterizuje znaku fair trade, preferuje vrobky s touto znakou.

4 hodiny

2 hodiny

I. ronk 495 hodin

II. ronk 561 hodin

III. ronk 544 hodin

33

ENERGIEZazen provozoven I.ronkCelek: Zazen na tepelnou pravu pokrm

Technologie I.ronkCelek: Chladc a mrazc zazen

Zazen provozoven I.ronkCelek: Chladc a mrazc zazen

Zklady ekologie - I.ronk

k:- kontroluje nastaven spotebi;- nedv do chladniky hork nebo tep-l potraviny za elem etrnho zachze-n s energi;- pee najednou;- vypne spork nebo troubu nkolik mi-nut ped tm, ne je jdlo hotov;- pro sporu energie pi vaen nakrj zeleninu na mal kousky, protoe tak sn- dobu vaen;- rozmrazuje potraviny tak, e je z mraz-niky vynd pedem;- ovoce a zeleninu myje v misce s vodou, a ne pod tekouc vodou.- pravideln odmrazuje starou chladniku nebo mrazic box;- pouv energeticky sporn rovky;- vypn svtla, kdy je nepotebuje;- va mn vody;- pi vaen jdla pouv pokliku;- vol vhodnou velikost ndob pro tepel-nou pravu jdla.

k:- zn rzn zdroje surovin, jejich ped-nosti a nedostatky;- vyuv rzn monosti spor energie doma i na pracoviti.

4 hodiny

15 hodin

3 hodiny

ODPADYZazen provozoven I.ronkTma: Skladov hospo-dstv Tma: Hygienick pedpi-sy v gastronomii kritick body HACC

Technologie I.ronkCelek: Vznam technologie Tma: Osobn hygiena, hy-giena na pracoviti. Bez-penost prce a ochrana zdrav pi prci

Zklady ekologie - I.ronk

k:- sniuje objem odpad;- pouv opakovan nkupn taky;- vybr vrobky, kter se dodvaj s malm mnostvm obalovho materilu a kupuje nhradn npln;- recykluje organick odpad nap. kompostovnm;- neodhazuje odpadky;- posoud, nakolik jm vybran zbo zatuje P z hlediska mnostv odpad.

k:- rozdl odpady podle rznch hledisek, uvede zpsoby jejich likvidace, vetn vhod a nevhod;- posuzuje vliv odpad na P a td odpady doma i na pracoviti.

1 hodina

2 hodiny

6 hodin

3 hodiny

34

GLOBALIZACE A RESPEKTZklady ekologie - I.ronk

Obansk nauka II.ronk

Tolerance k odlinostemk:- je tolerantn k odlinm projevm cho-vn, barv pleti, nboenskmu vyznn, socilnm skupinm;- podporuje akce a innosti vedouc k odstrann negativnch projev diskri-minace;- rozliuje jednotliv ppady diskrimina-ce podle pohlav, pedchz jim;- podporuje aktivity vedouc k odstran-n diskriminace.Lidsk prvak:- pojmenuje a obhj sv zkladn lid-sk prva; - uvede monosti pomoci u pslunch instituc a organizac;- hled een konkrtnch problm, nen lhostejn k ivotu ostatnch i sv-mu;- jmenuje rozdly a problmy v rznch vkovch kategorich, respektuje je, sna- se pedchzet diskriminaci vkov, nap. pi pijmn do zamstnn;- je oteven a empatick k problmm druhch a hled monosti jejich een;- vyuv vce zdroj informac (media, internet, literatura aj.), zpracovv je a kriticky je hodnot;- zaujm ke sdlenm z rznch zdroj vlastn stanoviska a postoje;- charakterizuje sv vlastnosti, pednosti a nedostatky (sebepoznn);- vyuv a rozvj sv klady, potlauje sv nedostatky.

3 hodiny

35

SOCILN PROBLMYZklady ekologie - I.ronk

Obansk nauka II.ronk

k:- pojmenuje svou roli a lohy jednotli-vch len rodiny, vazby mezi leny, vy-svtl vznam rodiny;- pisuzuje celoivotnmu vzdln v-znam a dleitost, zvlt ve svm obo-ru;- zjiuje monosti pokraovn ve stu-diu,- vyhled si potebn informace;- vysvtl vznam udritelnho ivota a jedn v souladu se zachovnm zdroj pro dal generace;- uvede pklady socilnch a ekono-mickch rozdl ve svt a monosti je-jich een;- podporuje aktivity a innosti vedouc k een globlnch problm.

3 hodiny

10 hodin

UPLATNN NA TRHU PRCEEkonomika II.ronkCelek: Trn ekonomika Celek: Pracovn prvn vztahy

Celek: Majetek podniku

k:- se orientuje v nabdce a poptvce na trhu prce;- zn monosti vyhledvn informac o trhu prce;- podporuje a respektuje rovn plei-tosti;- pi pijmn do prce je proti diskrimi-naci vkov, nrodnostn, nboensk, pohlav aj.- uvede pklady a problmy zamstn-vn dt;- vyjmenuje zkladn dtsk prva;- podporuje aktivity vedouc k een problm spojench s poruovnm prv dt;- v obchodn korespondenci vypln z-kladn dokumenty (faktury, objednvky, dodac list, pkaz k hrad, hromadn pkaz k hrad.)

8 hodin

9 hodin

6 hodin

36

Inspirace pro vuku

Autory jednotlivch vukovch lekc jsou Mgr. Renata Zelenkov, Mgr. Ilona Tomanov a Mgr. Pavel Schwarz.

OBORY: KUCHA A fOTOGRAfStrun popis: ci 1. ronku v rmci odbornho vcviku uvaili vybran jdlo z mezinrodn kuchyn: Starofrancouzsk jdlo: Kapoun duen v ervenm vn po burgundsku s bramborovmi duktky a slaninovmi chipsy. Praktick sti se zastnili i studenti oboru Fotograf 3. ronku, kte proces dokumentovali.

OBOR: TRUHLStrun popis: ci pod vedenm uitel odbornho vcviku vytvoili uebn pomcku Slep mapa svta. Byla vytvoena ve form puzzle s vyznaenm kontinent, ocen a mo. Mapa nabz velkou klu monost interaktivnho uen.

OBOR: fOTOGRAfStrun popis: ci 2. ronku se podleli na vytvoen uebn pomcky Potravn pyramida. V jednom z obchodnch etzc ci fotili potraviny a z fotografi vytvoili obrzky, kter slou k sestavovn potravn pyramidy a k dalm aktivitm.

OBOR: OBCHODNKStrun popis: ci 4. ronku pracovali na aktivit Co jme.

Postup: ci si pedem pipravili seznam potravin, kter zkonzumovali o jednom vkendovm

dni, a jeden seznam z pracovnho dne. Jejich kolem bylo nsledn zjistit rozdl ve stravovn v tchto vybranch dnech a pokusit se jej zdvodnit.

Roztdili potraviny dle doporuen o skladb vivy a vybrali ty, kter jsou nevhodn ve strav, svj vbr zdvodnili.

Nsledovala diskuse:1. Jak potraviny bychom mli ve stravovn upednostovat?2. Porovnejte dva podobn produkty (bio, fair trade, obyejn) s ohledem na cenu, zemi

pvodu aj.3. Existuje njak souvislost mezi na konzumac a situac lid v rozvojovch zemch?4. Jak me mt nae spoteba dopady na situaci lid v rozvojovch zemch a pro?5. Jak je mon pozitivn ovlivnit ivot lid v rozvojovch zemch a jejich ivotn prosted?6. Je vbr naeho jdelnku ovlivnn reklamou? Na diskusi je mon navzat v dalch hodinch i bhem odbornho vcviku.

37

OBORY: OBCHODNK, KUCHA NK S MATURITOUStrun popis: ci pracovali na aktivit Potravn pyramida

Postup: Ve skupin zapisovali ci na papr skupiny potravin, kter by n jdelnek ml ob-

sahovat vetn tekutin. Po zhodnocen zpis ci rozdlili potraviny na dv skupiny ty kter jsou nezbytn

a ty, kter by se mly konzumovat vjimen. Dle se pokusili zhodnotit u kad skupiny potravin jej klady a zpory z hlediska

zdrav vivy, monosti vzniku obezity, ekologick a finann nronosti. V diskusi se spolen zamysleli se nad tm, co by se v jejich ivot zmnilo, kdyby vy-

branou potravinu pestali konzumovat a naopak, co by se zmnilo, kdyby jej konzu-mace vzrostla.

Dal diskuse smovala k otzkm etrnho zachzen. Dvm pednost potravinm bez chemickch psad, ekologick nronosti, vzniku odpadu, z mstnch zdroj, vy-chzejc z ron doby nebo mstn tradice?

V prbhu aktivity spolen sestavili potravn pyramidu z obrzk vytvoench ky z oboru Fotograf.

OBORY: KUCHA, NK 1. RONKStrun popis: ci pracovali na aktivit Co vme o bramborch?

Foto: Lenka Sobotov

38

Postup: ci byli rozdleni do skupin. Kad skupina obdrela text zamen na njakou in-

formaci k bramborm, kter nastudovala (historie objeven brambor, jak ovlivnily brambory ivot lid, v kter zemi se brambory zaaly pstovat nejpozdji, jak sprvn zpracovvat brambory v kuchyni, klady a zpory brambor, vznam ve viv).

Skupiny pracovaly s textem a pot pednesly, co zjistily na dan tma s drazem na klov a nov informace.

V zvru ci vyplnili bramborov test, sprvn odpovdi se dozvdli po napsn testu.

Bramborov test

1. Jak se jmenuje rostlina, kter brambory plod? (lilek brambor)2. Kterou st pouvme k jdlu? (hlzy)3. Kter st rostliny je jedovat? (plody)4. Co zpsobuje jedovatost? (alkaloidy zvan chakonin a solanin)5. Jak se lidov nazvaj brambory? (nap. bandory, erteple, zemojablka, ertova jabl-

ka,)6. Kde je pravlast brambor? (v Jin Americe)7. Z kter zem pily brambory do ech? (z Nmecka)8. Kdy to bylo? (V polovin 18.stolet po skonen sedmilet vlky, nzev brambory se

odvozuje od pruskch vlenk z Braniborska lidov brymburci, odtud pak bram-bory.)

9. Jak ovlivnily brambory ivot lid? (Zamezily hladomorm, monost osdlen oblast se patnou pdou hor a podh, tm se zaslouily o trval rst lidsk populace a n-sledn tlak na produ pi osidlovn oblast, v kterch se lid do t doby nemohli uivit.)

10. V kter zemi se brambory zaaly pstovat nejpozdji? (V Severn Americe, prvn v Ev-rop pstovali brambory Irov, avak v roce 1845 postihla vechnu rodu bramboro-v plse, to mlo za nsledek velkou mrtnost hlady a nsledn masov sthovn Ir do Ameriky, samozejm vzali brambory s sebou, a tm ukonili jejich okrun ces-tu svtem.)

11. Co lze jet z bramborovch hlz zskat? (krob a lh)12. Uvete pklad njakho kdce, kter m ve svm nzvu bramboru? (mandelinka

bramborov)13. Vte, odkud mandelinka bramborov pvodn pochz? (Jej pvodn oblast vskytu

je Severn Amerika.)14. Jak se mandelinka bramborov dostala do Evropy? (Do kontinentln Evropy byla za-

vleena spolen s bramborami, jej pomal en prudce nabralo na rychlosti po druh svtov vlce, kdy vzrostla rove transportu brambor.)

OBORY: KUCHA, NKStrun popis: ci pracovali na aktivit Rozpitvejme starofrancouzsk jdlo s pomoc sle-p mapy.

39

Postup: ci se rozdlili do skupin. Skupiny obdrely recept vybranho jdla pro tento projekt

(viz. ne). Kad skupina k pedem dostala za kol zjistit informace o pouvan potravin

v danm receptu. Na zklad zjitnch informac jeden ze skupiny krtce pohovoil o potravin (charakteristika, vyuit v kuchyni, sloen, pstovn, jej postaven v po-travn pyramid, zem pvodu, dovoz.).

Po zhotoven pokrmu ci zhodnotili ppravu vybranho jdla z hlediska asov n-ronosti, mnostv sol, cukr, nutrin hodnoty, mnostv a druh odpad, ekologic-k a finann nronosti. Snaili se tak zodpovdt otzky rznch monost spor energie doma i na pracoviti.

Na vyroben slep map si v zvru ukzali, odkud rzn potraviny pochzej a kudy k nm cestuj.

III. ronk pehldky Jsme tu pro vs 2009

Na na kole se tradin kon akce Jsme tu pro vs, kdy se prezentuj veejnosti vech-ny obory studia na kole a jejich innost. V rmci tto pehldky se ve dnech 25. 26. lis-topadu 2009 s nam plnem pro zalenn GRV do vuky a jeho tmatemMezinrod-n kuchyn seznmili ostatn ci i uitel, kte se pmo neastnili aktivit. T jsme za-svtili do nmi vytvoenho projektu ky z rznch kol a kolek i irokou veejnost, kte- na kolu navtvili.V uebn, kde mli nvtvnci monost se seznmit s aktivitami v rmci Mezinrodn kuchyn, byly pipraveny ukzky na prce. Uebna byla rozdlena na dv sti: vzdl-vac a oddychovou. Ve vzdlvac sti uebny byly vystaveny nmi vytvoen uebn po-mcky (potravn pyramida, slep mapa). Nstnky, stny, tabule byly pokryty odbornmi texty, hesly, zajmavostmi, informacemi o fair trade, vetn ochutnvky okoldy, infor-macemi o kampani esko proti chudob, se ktermi jsme pracovali pi rznch aktivitch. V uebn byl i videokoutek, kde jsme poutli filmy zamen na vivu, globln oteplo-vn, odpady a dal globln problmy.V oddychov sti byly pipraveny rzn ekologick hry: AZ kvz, kvarteto i pexeso o t-dn odpad, monost sestaven slep mapy formou puzzle, testy bramborov test, testy o francii, otzky o zemi. A jeliko se pehldka konala ped Vnoci, kad, kdo ns navt-vil, mohl na vnonm stromku v uebn zanechat pn pro planetu Zemi.

V rmci projektu se uskutenila diskuze pod nzvem Bludn kruh, kterou vedla stu-dentka 4. ronku oboru Obchodnk, kter aktivn pracuje v obanskm sdruen Zelen pro planetu. Seznmila ns i s kampan esko proti chudob. Studentka vem poskyt-la materily, letky, broury ke kampani esko proti chudob, zdraznila vznam odpo-vdn spoteby, fair trade (pedstavila katalog s produkty a cenami). Nakonec byla dohod-nuta beseda na rozvojov tmata s lidmi ze sdruen Zelen pro planetu.

40

Pro zpesten i jako inspiraci pro vuku gastronomickch obor uvdme recept, podle kte-rho ci v rmci projektu Mezinrodn kuchyn vaili, sestavovali potravn pyramidu a vyhledvali globln souvislosti na praktickm pkladu z jejich budouc praxe.Pejeme dobrou chu!

Starofrancouzsk kuchyn:

Kapoun duen v ervenm vn po burgundsku s bramborovmi duktky a slaninovmi chipsy

Suroviny ( 10 porc ):Kapoun 3 ksapkat celer 1 ksKoenov zelenina 2 kgerven such vno (burgundsk) 1,5 lSlanina 0,2 kgAnglick slanina 0,6 kgCukr cca 0,1 kgSl 1 grBl pep 1 grBobkov list 1 grCel skoice 1 gralotka 0,4 kgTomaty 0,5 kgOlivov olej 0,3 lMslo 0,25 kgBrambory 1,6 kg

Postup:Do hrnce dme orestovat slaninu, pidme koenovou zeleninu a apkat celer, pidme msla a olivov olej, zarestujeme do zlatova. Pidme nakrjenou alotku, opt zpn-me. Pidme nakrjen rajata, koen, st soli, cukr a opt restujeme. Mezitm si oist-me a nasekme kapouna, kterho nasolme, opepme a na vzniklm zeleninovm zkla-du ho opeeme. Zalijeme st ervenho vna, vodou a kapouna nevame, ale dusme do mkka! Podle poteby podlvme vnem nebo vodou.Kousky masa vyjmeme, polovinu zkladu rozmixujeme na jemnou omku (skoici i bob-kov list nemixujeme), do kter dme pp. zbytek ervenho vna. Pokud je poteba za-hustit, pidme mslo. Druhou zredukovanou polovinu zkladu pouijeme jako plohu s omkou a duktky.Bramborov duktky: Oitn brambory vame ve slupce do polomkka. Nechme vy-chladnout. Nakrjme na pltky, osolme a na zbytku msla orestujeme do kupava.Slaninov chipsy: Na pltky nakrjenou anglickou slaninu vyskldme na plech, kter zat-me druhm plechem a peeme ve vyht troub (200C) cca 6 7 minut, do kupava.

41

Stedn technick kola, st nad Labem

Nae vize: V souasnosti rozhoduji o budoucnosti.

Dlouhodob cle:k minimalizuje negativn vlivy svho jednn na ivotn prosted planety Zem.k jedn s vdomm, e jeho ivot je propojen s ivoty druhch a chovn jednotlivce me pozitivn i negativn ovlivovat druh.

Oekvan vstupy:k: upednostuje zdrav zpsob ivota; vyhodnot vliv jednotlivch innost lovka na ivotn prosted; objasn problematiku odpadovho hospodstv; pope zkladn vztahy mezi organismy a ivotnm prostedm; vysvtl podstatu kolobhu ltek v prod z hlediska ltkovho a energetickho; charakterizuje vybran globln problmy na Zemi a uvede jejich mon een; uvede pklady ekonomickch a socilnch rozdl mezi lidmi; vysvtl klov pojmy z oblasti globln problematiky, jako jsou globalizace, fairtrade,

lidsk prva, diskriminace aj., a uvede souvislosti mezi nimi.; pope, pro a kdy je uskuteovna rozvojov a humanitrn pomoc; vyuv rzn zdroje informac a td je; vytv si na zklad informac vlastn nzor; respektuje odlin nzory a pohledy na svt.

Foto: Lenka Sobotov

42

Zalenn GRV do kolnch vzdlvacch program

Obory: Strojn mechanik Mechanik oprav motorovch vozidel Elektrik

ZKLADY EKOLOGIE - 1. RONK

Tma: Zkladn ekologick pojmyTematick obsah: zkladn ekologick pojmy; ekologick faktory; buka, jedinec, po-pulace, spoleenstvo; podmnky ivota v prod; zdroje energie a kolobh ltek; potrav-n vztahyasov dotace: 6 vyuovacch hodinVsledky vzdlvn:k: pope buku jako zkladn stavebn a funkn jednotku ivota; vysvtl zkladn ekologick pojmy; charakterizuje abiotick (slunen zen, atmosfra, pedosfra, hydrosfra) a biotick

faktory prosted (populace, spoleenstva, ekosystmy); vysvtl vzjemnou zvislost a vztahy abiotickch a biotickch faktor prosted; charakterizuje zkladn vztahy mezi organismy ve spoleenstvu; uvede pklad potravnho etzce; pope podstatu kolobhu ltek v prod z hlediska ltkovho a energetickho.

Prezov tma: lovk a ivotn prostedPouit zdroje:Aktivita Klima v tsni. Bohou a Da: klima v tsni. lovk v tsni, 2009, s. 14.

Tma: AtmosfraTematick obsah: sloen a funkce atmosfry; vliv lovka na ovzdu; sklenkov efekt; ozonov vrstva; zneiovn ovzdu; zpsoby sniovn emisasov dotace: 4 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k: hodnot vliv rznch innost lovka na jednotliv sloky ivotnho prosted; charakterizuje psoben ivotnho prosted na lovka a jeho zdrav; charakterizuje globln problmy spojen s atmosfrou; uvede zkladn zneiujc ltky v ovzdu, ve vod a v pd a vyhled informace

o aktuln situaci; uvede zkladn ekonomick, prvn a informan nstroje spolenosti na ochranu p-

rody a prosted.

Prezov tma: lovk a ivotn prostedPouit zdroje:Aktivita Za vm hledej emise. Bohou a Da: klima v tsni. lovk v tsni, 2009, s. 26.

43

Tma: OdpadyTematick obsah: druhy odpad; tdn a znekodovn odpad; recyklace odpadasov dotace: 4 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k: pope zpsoby nakldn s odpady; vysvtl vlivy zneistn jednotlivmi odpady na ivotn prosted; formuluje argumenty pro tdn a znekodovn odpad.

Prezov tma: lovk a ivotn prostedMezipedmtov vztahy: Obansk nauka

Konkrtn rozpracovn jedn z hodin naleznete ne v sti Inspirace pro vuku.

Tma: Udriteln rozvojTematick obsah: ekonomick rozvoj ve vztahu k zachovn prody; zdrav ivotn styl; pnos jedince k ochran ivotnho prostedasov dotace: 2 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k: charakterizuje globln problmy na Zemi; vysvtl pojem udriteln rozvoj z hlediska environmentlnch, ekonomickch, techno-

logickch a socilnch aspekt ochrany ivotnho prosted; na konkrtnm pkladu z obanskho ivota a odborn praxe navrhne een vybra-

nho environmentlnho problmu.

Prezov tma: lovk a ivotn prostedMezipedmtov vztahy: Obansk naukaPouit zdroje:Aktivita Kad m svou katastrofu. Bohou a Da: klima v tsni. lovk v tsni, 2009, s. 35.Aktivita Nelze pehlet dnen hrozby. Bohou a Da: klima v tsni. lovk v tsni, 2009, s. 70.

Konkrtn rozpracovn jedn z hodin naleznete ne v sti Inspirace pro vuku.

OBANSK NAUKA - 1. RONK

Tma: SouitTematick obsah: rasy, nrody a nrodnosti; vtinov spolenost a meniny; problmy multikulturnho souit; genocida za 2. svtov vlky; migraceasov dotace: 4 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k: vysvtl na pkladech osud konkrtnch lid (nap. civilist, zajatc, id, Rom, p-

slunk odboje aj.), jak si nacist ponali na okupovanch zemch;

44

charakterizuje na zklad vlastnho pozorovn a informac z mdi, jak jsou lid ijc v esk republice odlin z hlediska nrodnost, nboenstv a socilnho postaven;

zdvodn svou identitu ve vztahu k uritmu etniku (nrodu); na konkrtnch pkladech vysvtl piny vzniku napt nebo konflikt mezi pslun-

ky vtinov spolenosti a pslunkem nkter z menin.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Stejn prva pro kadho? Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 30.Aktivita Pro lid migruj. Rozvojov vzdlvn - Manul pro uitele 2. stupn zklad-nch kol, K. Pchov, E. Burgetov, J. Hurrle, T. Rejkov. Multikulturn centrum Praha, 2008.

OBANSK NAUKA - 2. RONK

Tma: Politick systm v RTematick obsah: stava R, politick systm v esk republice a rozdlen sttn moci (moc zkonodrn, vkonn a soudn); pravomoci jednotlivch orgn sttn moci; lid-sk a obansk prva, jejich obhajovn a zneuvn; prva dt; struktura veejn spr-vy; obecn a krajsk samosprva; ideologie (pravicov, levicov); politick strany R; volby, volebn systmy, volebn prvoasov dotace: 16 vyuovacch hodinVsledky vzdlvn:k: uvede zkladn lidsk prva, kter jsou zakotvena v eskch zkonech vetn prv

dt; pope, kam se obrtit, kdy jsou lidsk prva ohroena i poruovna v R i ve svt; vysvtl, pro se uskuteuj svobodn volby a pro se jich maj lid zastnit; uvede nejvznamnj esk politick strany a pope, podle eho se me oban ori-

entovat, kdy zvauje nabdku politickch stran.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Na m prvo lidsk bytost. Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 12 - 13.Aktivita Znte sv prva? Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 18 - 19.Aktivita Dtsk svt. Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s.43 - 45.

Tma: MdiaTematick obsah: svobodn pstup k informacm; funkce mdi; zpravodajstv a jeho objektivita; podstata a principy reklamy; etika reklamyasov dotace: 3 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k:

45

zdvodn, pro je teba zobrazen svta, udlost a lid v mdich (mediln obsahy) pijmat kriticky;

rozezn konkrtn pklady ovlivovn veejnosti (nap. v mdich, v reklam, jednot-livmi politiky aj.);

posoud vliv mdi a reklamy na ivotn styl jedince a na pi o sv zdrav.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Me Guma pomlouvat Bohoue? Bohou a Da za lidsk prva. lovk v ts-ni, 2008, s. 36 37.

OBANSK NAUKA - 3. RONKTma: Souasn svtTematick obsah: bohat a chud zem, svtov velmoci; ohniska napt v soudobm svt, jejich piny a monosti eenasov dotace: 1 vyuovac hodinaVsledky vzdlvn:k: uvede pklady svtovch velmoc, zem stedn vysplch, rozvojovch a nejchudch

(vetn lokalizace na map).

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Globln a esk vesnice. Rozvojov vzdlvn- Manul pro uitele 2. stupn zkladnch kol, K. Pchov, E. Burgetov, J. Hurrle, T. Rejkov. Multikulturn centrum Pra-ha, 2008.

Tma: R a mezinrodn organizaceTematick obsah: mezinrodn prvo; mezinrodn smlouvy; OSN (posln a hlavn z-sady jejho fungovn, hlavn kol OSN, struktura OSN); NATO (piny vzniku, cle, vojen-sk operace); EU (vznik, cle, struktura EU, dsledky vstupu R do EU); Rada Evropy (koly RE, Evropsk soud pro lidsk prva).

asov dotace: 6 vyuovacch hodinVsledky vzdlvn:k: uvede, k jakm nadnrodnm uskupenm R pat a jak j z toho plynou zvazky; zdvodn existenci EU a jak povinnosti a vhody z lenstv v EU plynou obanm R.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Zkratky mezinrodnch instituc - znte je? Rozvojov vzdlvn - Manul pro uitele 2. stupn zkladnch kol, K. Pchov, E. Burgetov, J. Hurrle, T. Rejkov. Multikul-turn centrum Praha, 2008.Tma: Globln problmyTematick obsah: spoleensk a prodn globln problmy (piny, nsledky); hrozba globln krizeasov dotace: 1 vyuovac hodina

46

Vsledky vzdlvn:k: uvede hlavn problmy dnenho svta (globln problmy); lokalizuje na map ohniska napt v soudobm svt; pope souvislosti mezi jednotlivmi globlnmi problmy a uvede pklady; orientuje se v monostech zapojen do een vybranho problmu.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiMezipedmtov vztahy: Zklady ekologiePouit zdroje:Aktivita t z jednoho dolaru na den. Rozvojov vzdlvn - Manul pro uitele 2. stupn zkladnch kol, K. Pchov, E. Burgetov, J. Hurrle, T. Rejkov. Multikulturn cent-rum Praha, 2008.

Konkrtn rozpracovn jedn z hodin naleznete ne v sti Inspirace pro vuku.

Tma: GlobalizaceTematick obsah: piny a dsledky globalizace; trvale udriteln rozvojasov dotace: 2 vyuovac hodinyVsledky vzdlvn:k: na pkladech z hospodstv, kulturn sfry nebo politiky pope, co je to globalizace; uvede konkrtn pklady dopad globalizace ve svt.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiMezipedmtov vztahy: Zklady ekologiePouit zdroje:Aktivita Bohouovy dny. Dostupn na www.varianty.cz. Aktivita Dobr nebo patn?. Bohou a Da na triti svta. lovk v tsni, 2009, s. 13.Aktivita Stejn prva pro kadho?. Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 30.

Tma: Terorismus ve svtTematick obsah: teroristick skupiny ve svt; piny terorismu; nebezpe terorismuasov dotace: 1 vyuovac hodinaVsledky vzdlvn: k: na pkladu (z mdi nebo z jinch zdroj) vysvtl, jakch metod pouvaj terorist

a za jakm elem; uvede projevy terorismu; vysvtl vztah terorismu a lidskch prv.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Terorismus vs. lidsk prva. Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 56.

47

Tma: Charitativn a jin instituceTematick obsah: existujc charitativn organizace (monosti pomoci)asov dotace: 1 vyuovac hodinaVsledky vzdlvn:k: jmenuje prva jednotlivce a uvede monosti pro vyhledn pomoci, ocitne-li se nkdo

v tiv ivotn situaci.

Prezov tma: Oban v demokratick spolenostiPouit zdroje:Aktivita Vlka nezn pravidla. Bohou a Da za lidsk prva. lovk v tsni, 2008, s. 50.

Inspirace pro vuku

Nsledujc vukov lekce byly vypracovny pomoc tzv. plnovn pozptku.

EKOLOGICK STOPA

Autorka: Ing. Anna MazovPedmt: Zklady ekologieRonk: 1. ronkPedpokldan as: 90 minutPomcky: potae s pipojenm k internetu, tabule, velk papry formtu A2 nebo flip-charty, psac poteby

Velk mylenka: lovk me svj vliv na ivotn prosted minimalizovat.Zsadn otzky: Do jak mry je lovk odpovdn za sv ivotn prosted a prosted organism, kte-

r je s nm sdlej? Spjeme k ekologick katastrof? Co nm vyjaduje ekologick stopa? Zle na tom, jak erpme prodn obnoviteln i neobnoviteln zdroje a jak je je-

jich vztah k ekologick stop? Pomhaj nkter technologie etit prodn zdroje nebo naopak? Co meme my osobn udlat pro zlepen ivotnho prosted? Kdo je odpovdn spotebitel a jak se jm staneme?

Pojmy: biologick kapacita; ekologick stopa; biologicky produktivn prostor; ekologick deficit; ekologick dlunk; ekologick vitel; globln hektary; klima, poas; emise, imise

Trval porozumn:k: interpretuje odlin nzory a mylenky souvisejc s obnovitelnmi a neobnoviteln-

mi zdroji energie; pouv zskan znalosti k vysvtlen vztahu lovka k ivotnmu prosted;

48

aplikuje zskan znalosti i v osobnm ivot; orientuje se v rznch zdrojch s clem zskat informace pro vypracovn zadanho

kolu; vyjaduje sv postoje k hrozb ekologick katastrofy a zdvodn je.

Postup: Vuka probhla v potaov uebn. Kad k si nejdve stanovil svou individuln ekologickou stopu podle dotaznku

na www.hraozemi.cz. Vypracoval si osobn pln pro snen sv ekologick stopy a zdvodnil jednotliv

kroky v nsledn diskusi ve dvojici. Nsledn ci spolen sestavili ekologickou stopu koly a pokusili se naleznout

monosti snen tto stopy. Na zklad npad pro snen vlastn i koln ekologick stopy vypracovali ci spo-

len desatero domc ekologie, kter zapsali na papr formtu A2, kter jsme vyv-sili ve td.

Dle zjistili ekologick stopy rznch zem svta a na zklad dostupnch informac vysvtlili rozdly mezi rozvinutmi a rozvojovmi zemmi a vyjmenovali mon een nepomru mezi nimi.

Pro vysvtlen pojmu ekospotebitel si ci vyhledali domc a zahranin ekoznaky a pojmenovali spolen znaky vroby produkt s tmto oznaenm a pnosy pro spo-tebitele.

Na zvr ci zjistili oznaen ekologicky etrnch vrobk.

Pouit zdroje:www.hraozemi.czwww.ekostopa.cz

Doporuen:Ped uskutennm tto aktivity je vhodn zaadit jednu vyuovac hodinu, bhem kter se ci seznm s tmatem a budou jim objasnny cle a poadavky vukov lekce. V po-taov uebn je msto pro 15 k, co je vyhovujc pro realizaci cel aktivity. S vtm potem k je aktivita obtnji realizovateln, nebo je nutn, aby uitel km radil se zpracovnm kolu.

IVOTN CYKLUS VROBKU

Autorka: Ing. Anna MazovPedmt: Zklady ekologieRonk: 1. ronkPedpokldan as: 90 minutPomcky: rzn vyazen vrobky na rozebrn, potae s pipojenm k internetu, psa-c poteby, nadVelk mylenka: Negativn vliv vroby na ivotn prosted lze sniovat.

49

Zsadn otzky: Jak jsou pklady negativnho vlivu vroby na ivotn prosted? Jak meme omezit erpn prodnch zdroj? Pro a co recyklujeme? Jak a pro stanovujeme ivotn cyklus vrobku? Jak mme vztah k ochran ivotnho prosted? Kter organizace se zabvaj zptnm odbrem vrobk? Co jsou to emise?

Pojmy: recyklace; sbr; elektroodpad; sbrn msto; energetick vyuit; demont; pri-mrn a sekundrn zdroje surovin

fakta: charakteristiky jednotlivch vrob a emis; dopady psoben emis na pdu, vodu a ovzdu; informovanost o problmech zneitn prosted a ohroen biodiverzity

Dovednosti: aplikace zsad tdn odpadu; pipravenost na een odpadovho hospo-dstv.

Trval porozumn:k: pouv zskan vdomosti k vysvtlen psoben emis na ivotn prosted; formuluje sv nzory a mylenky; zaujm vlastn stanovisko k problmu; popisuje vztah danho vrobku k ivotnmu prosted lovka.

Postup: Rozdlila jsem ky do skupin, kter nsledn spolupracovaly na zadanm kolu. Zadnm kolu bylo uren ivotnho cyklu vybranho druhu vrobku. Prce probhaly

v uebn a pokraovaly dal hodinu v uebn vpoetn techniky. Kad skupina rozebrala dan pstroj na jednotliv komponenty a urila pouit ma-

terily. Nsledn se pokusili ci odhadnout procentuln zastoupen jednotlivch sloek

materil ve vrobku a pomoc dostupnch zdroj identifikovat prodn zdroje, suro-viny a sloky potebn k zskn a vrob kadho materilu, jak probhala jeho vro-ba a jak vznikaly pi vrob emise.

Vechny daje skupiny zaznamenaly peliv do vlastn tabulky i schmatu. Na zvr urily dopravn emise jednotlivch pouitch materil pro vrobu vrobku

a vyhodnotily celkovou zt vroby na ivotn prosted. Jednotliv skupiny v zvru prce diskutovaly o nejvhodnj likvidaci vrobku, pp.

jeho sten i pln recyklaci.

Pouit zdroje:www.nokia.cz (pklad recyklace v ivotnm cyklu mobilnho telefonu Nokia)www.asekol.czwww.esab.czwww.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/ziv-cykluswww.vetropack.cz (ivotn cyklus skla)

50

ivotn cyklus vrobku - ukzka kovsk prce

Osnova:1. Druh vrobku - varn konvice2. Rozebrn vrobku na jednotliv komponenty:

a) plast - 94 % b) m - 0,5 % c) kov - 5 % d) pry - 0,5 %

3. Energetick a materilov vstupy4. Emise do ovzdu, vody a pdy5. Shrnut

Energetick a materilov vstupynap. elezo (podobn byly zpracovny i dal komponenty vrobku)

elezo, chemick znaka Fe, (lat. Ferrum) je kovov prvek vznamn zastoupen na Zemi i ve vesmru. M vestrann vyuit pi vrob slitin pro vrobu vtiny zkladnch tech-nickch prostedk pouvanch lovkem. Objev vroby a vyuit eleza byl jednm ze z-kladnch moment vzniku souasn civilizace.

HLAVN SUROVINY:Star elezo, minerly

eleza (nap.: krevel, magnetovec,hndel atd.)

POMOCN SUROVINY: Struskotvorn psady: vpenec, oxidy kemku

ENERGIE:Tepeln energie

Emise do ovzdu Emise do pdy

DOPRAVA:Vlakem, lod

Emise do vody

VROBA ELEZA

51

Emise do ovzdu, vody a pdy

a) tba a zpracovn ropy

SO2 CO2 NOx CO niky paliv a olej

Zpracovn ropy x xx x

Doprava xxx xx x xx

Tba ropy xx Xx xx

Motorov oleje x xx

Energie xxx xx xx

b) vroba mdi

SO2 CO2 NOx CO Prach niky paliv a olej

Tba surovin x x x xx

Praen xx x

Doprava x xxx xxx

Energie xxx xx

Taven x xx

c) vroba prye

SO2 CO2 NOx CO Prach

Kauuk xxx

Sra xxx xx

Tba xx xxx xx xxx

Energie xxx

Doprava x xx xxx xx

d) vroba eleza

SO2 CO2 NOx CO Prach niky paliv

Doprava x xx xxx xx x

Tba xx xxx xxxx xxx x

Energie xxx

Vroba x xx xx x

Shrnut:ivotn cyklus vrobku zahrnuje tbu, dopravu, vrobu jednotlivch druh materil, mont vrobku, prodej, uit vrobku a recyklaci. Zjistili jsme, e tento vrobek se d re-cyklovat v plnm rozsahu, mus se odvzt do sbrnch dvor, kter zajiuj odvoz specia-lizovanou firmou.

52

fAIR TRADE

Autorky: Mgr. Dana Mocov, Mgr. Simona MedunovPedmt: Obansk naukaRonk: 3. ronkPedpokldan as: 45 minutPomcky: potae s pipojenm k internetu, tabule, papry, psac poteby

Velk mylenka: Podpoit Fair Trade m smysl!Zsadn otzky: Me jedinec svm postojem a jednnm ovlivnit lidsk prva a jejich dodrovn

v rozvojovch zemch? Jak dalece se li plnohodnotn ivot od pouhho pevn? Pro jsou jedni bohat a druz chud? Pro by ml bt obchod fr?

Pojmy:lidsk prva, chudoba, Veobecn deklarace lidskch prv, organizace zabvajc se lidsk-mi prvy, prva dtte, rozvojov pomoc, globalizace, Fair Trade

Trval porozumn:k: vysvtl souvislost mezi chudobou, dtskou prac a dodrovnm lidskch prv; objasn vliv svho chovn na lep ivotn podmnky lid v rozvojovch zemch; interpretuje pojmy a fakta souvisejc s lidskmi prvy, doke je svmi slovy vysvtlit; k zaujm vlastn stanovisko k fair trade.

Postup: Vyuovac hodina probhla v potaov uebn. Hodinu jsme zahjily otzkami smujcmi k problematice fair trade. Se ky jsme

spolen krtce diskutovali nad tmaty chudoby a mezinrodnho obchodu a formu-lovali s nimi otzky.

Nsledn ci ve dvojicch vyhledvali odpovdi na dan otzky na www.fairtrade.cz nebo na jinch relevantnch strnkch. Dlali si poznmky.

Co je fair trade? Kdy vznikla spolenost pro fair trade a pro? Jak lovk pozn fair trade vrobek? Jak druhy a typy vrobk to jsou? Kde meme koupit fair trade vrobek? Jak se lovk me zapojit? Kdo je odpovdn spotebitel? ky jsme vyzvaly k vypracovn samostatnho praktickho kolu v ternu. Rozdli-

ly jsme je na skupiny po 4 5, kter nejdve zjistily prodejn msta vrobk fair trade v mst koly i bydlit.

Ve svm volnm ase ci navtvili prodejn msta fair trade a pipravili pehled o sortimentu a jeho cench, aby zskali pehled o konkrtnch vrobcch ve srovn-n s tradin nabdkou v obchodech. Mli tak monost se sami rozhodnout o nkupu Fair Trade vrobk nebo o en informac tkajcch se fair trade.

53

Pouit zdroje:www.fairtrade.czwww.svetvnakupnimkosiku.cz

Doporuen: Bylo by vhodn mt pedem pipraven skupiny k, nakoprovanou pedlohu projektov prce a v rmci monost bu navit as, nebo penechat prci k u potae na doma jako samostatnou prci.

Dal aktivity GRV v rmci kolnch vzdlvacch program

1. Exkurzn den2. Pozvn hosta psobcho dlouhodob v rozvojov zemi

Foto: Anna Mazov

54

Gymnzium Ppoton, Praha 10

Nae vize: Nesta znt, vdomosti musme i pouvat a jednat.

Dlouhodob cle:k reflektuje dn kolem sebe a zajm se o domc i zahranin spoleensko-politick dn.k se sm aktivn zapoj do innosti obansk spolenosti.k jedn nezitn s ohledem na zjmy a poteby druhch nikoli jen ve svj vlastn pro-spch. k se rozhoduje zodpovdn o sv nejbli budoucnosti a usiluje o svj osobnostn rst.

Oekvan vstupy:k: zhodnot a pojmenuje sv monosti a pekky pro aktivn ast na een konkrt-

nch problm v loklnm i globlnm mtku; je oteven a tolerantn k jinm nzorm a postojm; je tolerantn k meninm; sdl sv problmy s ostatnmi spoluky a nktermi uiteli; pijm kriticky nzory druhch; diskutuje, argumentuje, formuluje a srozumiteln obhajuje sv vlastn mylenky a n-

zory; pracuje s rznmi zdroji informac a provd kritiku medilnch produkt; aktivn pouv informace z rznch druh mdi; definuje, pojmenuje a vysvtl problmy svta na potku 21. stolet; navrhne mon een globlnch problm, uvede pro a proti u jednotlivch navrho-

vanch postup; navrhne monosti, jak me jednotlivec pispt ke sniovn negativnch dopad lid-

sk innosti na ivotn prosted a globln klima; vysvtl, co je chudoba, pope jej piny, typy a druhy; odvod dsledky chudoby; zhodnot een problmu chudoby ve svt i u ns; pope a porovn innost organizac zabvajcch se eenm chudoby; v rmci svch monost se aktivn zapoj do nkter z akc kampan esko proti chu-

dob; na konkrtnm pkladu pope souvislost mezi ekonomickou situac v uritm regio-

nu a stavem tamnho ivotnho prosted; pope souasn problmy s nedodrovnm lidskch prv ve svt; zhodnot mon reakce na poruovn lidskch prv prostednictvm aktivnho ob-

anskho postoje; pojmenuje piny a dsledky globlnch zmn klimatu a kriticky zhodnot rzn ak-

tivity motivovan snahou o snen negativnch dopad lidsk innosti na klima a o zlepen kvality ivotnho prosted.

55

Foto: Lenka Sobotov

56

Zalenn GRV do kolnch vzdlvacch programTma pro koln rok 2009/2010: Chudoba

ZKLADY SPOLEENSKCH VD - 2. RONK

Tma: Lidsk prvaasov dotace: 4 vyuovac hodiny

Tma: Ideologieasov dotace: 6 vyuovacch hodin

Tma: Proces globalizaceasov dotace: 3 vyuovac hodiny

EKONOMIE A PRVO - 3. RONK

Tma: Ekonomick integraceasov dotace: 2 vyuovac hodiny

Tma: Mezinrodn finann organizaceasov dotace: 3 vyuovac hodiny

EKONOMIE A PRVO - 4. RONK

Tma: Chudobaasov dotace: 1 vyuovac hodinaKonkrtn rozpracovn dan hodiny naleznete ne v sti Inspirace pro vuku.

SOCIOLOGIE - 4. RONK

Tma: Rozvojov spoluprceasov dotace: 2 vyuovac hodiny

Tma: Multikulturn spolenostasov dotace: 3 vyuovac hodiny

Tma: Rovn pleitosti mu a en (gender)asov dotace: 2 vyuovac hodiny

Tma: Masov mdiaasov dotace: 3 vyuovac hodiny

Tma: Rovnost, nerovnost pohlav, zdroj, pleitost aj.asov dotace: 2 vyuovac hodiny

Tma: Sociln patologick jevy, chudoba, extremismusasov dotace: 6 vyuovacch hodin

Pesahy do dalch pedmt: djepis, zempis, biologie, anglick jazyk

ANGLICK JAZYK - 1. 4. RONK

Tma: Srovnn trven volnho asu teenager u ns, v Africe, UKasov dotace: 1 vyuovac hodina

57

Tma: Pro je odlinost dobr? Aneb ivot na vesnici a ve mstasov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Vhody a nevhody misi, charity, drcovstvasov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Ovlivuj klimatick zmny n kadodenn ivot?asov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Role sttu v otzce lidskch prvasov dotace: 1 vyuovac hodinaKonkrtn rozpracovn dan hodiny naleznete ne v sti Inspirace pro vuku

Tma: Co je stereotyp? Genderov stereotypyasov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Emigrace, tolerance, jazykov bariraasov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Cestovn do bezpenostn a politicky nestabilnch a nedemokratickch zem: Jak by se ml cestovatel chovat? (nap. Kuba)asov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: K emu je dobr umn?asov dotace: 1 vyuovac hodina

Tma: Prognzy dopad klimatickch zmn a jejich vlivu na migraci asov dotace: 1 vyuovac hodina

Pesahy do dalch pedmt: djepis, zempis, zklady spoleenskch vd

OCHRANA IVOTNHO PROSTED - 4. RONK

Tma: Klima a klimatick zmnyasov dotace: 4 vyuovac hodiny

Tma: Souvislost mezi ekonomickou situac zem a jejm ivotnm prostedmasov dotace: 2 vyuovac hodinyKonkrtn rozpracovn semine naleznete ne v sti Inspirace pro vuku

Pesahy do dalch pedmt: biologie, zklady spoleenskch vd

Inspirace pro vuku

EKONOMIE A PRVO

Tma: ChudobaAutorka: Mgr. Miroslava BelhovPedpokldan as: 45 minut + domc kolPomcky: nakoprovan lnek Jak na penze

58

Cle:k: uvede rzn formy chudoby, jej piny a dsledky; rozliuje mezi absolutn a relativn chudobou a uvede pklady; vysvtl, co znamen chudoba objektivn a subjektivn; formuluje vlastn definici chudoby a podlo ji logickmi argumenty.

Postup: Studenty jsem nejdve seznmila s tmatem hodiny a poloila jim vodn otzku: Jedno z nejdiskutovanjch tmat souasnch dn je finann krize. Lidov noviny ve sv pten ploze otiskly lnek: Jak na penze. Napad vs, o jak rady asi pjde? Na tabuli jsem zaznamenala npady student. Pot jsem jim rozdala text, kter si peetli, a u jednotlivch informac/rad mli udlat

znamnko i symbol vyjadujc souhlasm, nesouhlasm, nerozumm. Nsledn jsme spolen nad textem diskutovali pomoc nsledujcch otzek: Souhlaste s filosofi jedn tuky? Souvis bohatstv se tstm? Souhlaste s tvrzenm, e penze znamenaj pedevm volbu? Je pravda, e radostnji uspokojujeme sv touhy ne skuten poteby? M text odpovdajc nadpis? Pro ne? M text odpovdajc ilustran foto? Pot na ist list papru v nsledujcch 5 minutch studenti napsali svou odpov na

otzku Kdo je podle m chud? Dobrovolnci nahlas peetli sv mylenky. Pak jsem zadala domc kol na dal hodinu: vypracovat v elektronick podob svou

vahu na ve uveden tma, fakultativn spolu s vlastn fotografi autora i autor-ky vahy.

Studenti mli tden na pemlen, sepsn a pravu sv vahy. Jejich fotografie mly bt ernobl. Clem bylo vytvoit stejnou image jako m kampa esko proti chudob.

Vstup: Eseje student doplnn fotografiemi, kter je mon prezentovat na chodb koly,

ve td apod.

Doporuen:Bylo asov nron nejen pest, ale i opravit a formln upravit eseje tak, aby mohly vi-set na reprezentativnm mst ve kole, nap. na veejn nstnce. Pi zkouen tto hodi-ny se objevily eseje, kter sice nesplnily oekvan cl, v mnohch se vak objevily mylen-ky vyjadujc hlubok zam