studenta 17 kveten 2010

Stereotypy studijních oborů

Martin Roman, šéf ČEZu:Mamčiny rady mě ovlivnily

Tomio Okamura: Když mě přesvědčí, investuji i přes milion

Finalistky Miss Agro 2010 tak, jak je neznáte

MAGAZÍN PORTÁLU

17. číslokvěten/2010

zdarma

Jak se dělí studenti?

www.studenta.cz

mileu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice > milieu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice > milieu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Netherlands > Luxembourg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Netherlands > Luxembourg > Poland > Slovak Republic

Feel free to contact usWith almost 500 people of whom 180 in Belgium,

VGD has become the knowledge partner of family businesses accross central Europe.

At VGD we support entrepreneurs and their investors in their ambition to structure

and to develop their businesses. In addition to our services, we offer entrepreneurs a

sounding board, by challenging your opportunities & providing alternative ideas.

By investing in a knowledge partner you invigorate the long term success of your

business and create the platform to fully enjoy your passion for business.

INVEST IN A KNOWLEDGE PARTNER

s o y o u c a n e n j o y y o u r p a s s i o n

f o r b u s i n e s s

knowledge partner

of private companies

mileu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice > milieu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice > milieu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > family off ice > milieu > accountancy > audit > tax > legal > deal team > > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Luxemburg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Luxemburg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Luxemburg >

Antwerp + 32 (0)3 247 43 00 Brussels + 32 (0)2 735 09 43 Beringen + 32 (0)11 45 12 18Dendermonde + 32 (0)52 22 22 88

Ghent + 32 (0)9 210 11 80 Kuurne + 32 (0)56 35 85 51 Willebroek + 32 (0)3 886 21 11 Zele + 32 (0)52 45 87 40

Bratislava + 421 2 55 41 06 24Budapest + 36 1 225 75 25Bulgarije + 359 888 391 404Düsseldorf + 49 211 516 07 60 Ennepetal + 49 23 33 96 930 Essen + 49 201 59 10 81Leipzig + 49 341 26 95 70

Liberec + 420 485 104 158 Luxemburg + 352 26 38 48 1 Mladá Boleslav + 420 326 734 133Olomouc + 420 585 203 803Prague + 420 261 222 516Warszawa Audyt + 48 22 885 90 06Warszawa + 48 22 885 90 06

Náš dynamický a odborný tým v kancelářích v Praze, Liberci, Mladé Boleslavi a Olomouci

rádi doplníme o aktivní uchazeče se zájmem a znalostmi

v oblasti auditu, daní a účetnictví.

Svůj životopis zašlete prosím na email: [email protected]

vgd.eu

LET’S GROWTOGETHER

w i t h a t e a m o f p r o f e s s i o n a l

a d v i s o r s a t y o u r s i d e

EditorialTímto vydáním vstupujeme do pátého ročníku vydávání magazínu pro studenty. Dříve jste nás znali pod

značkou Stip, nyní jsme Studenta. Dovolte mi trochu zavzpomínat.

Stip na začátku vznikl jako odnož rakouského projektu Students in Vienna neboli Stiv, což jsme jedno-

duše přenesli na Students in Prague – Stip. Toto delší spojení najdete na prvních číslech, po našem

rozšíření do dalších univerzitních měst jsme od něj upustili. Nakonec jsme si podobný název udrželi

i na Slovensku, kde se projekt dříve jmenoval Stips. Loni v létě jsme se rozhodli dát všemu nový název:

Studenta. Studenta je ženského rodu, stejně jako vše krásné na tomto světě.

Ze zakládajícího týmu jsme zbyli v podstatě čtyři – kromě mě ještě Tomáš Rašner, Petr Kubíček a Jan

Sklenář, který s námi byl na začátku, pak chvíli nebyl a teď zase je. Za ty roky prošlo naší redakcí ně-

kolik zajímavých a perspektivních lidí, o kterých určitě ještě uslyšíme. Kromě nich patří velký dík také

našim partnerům, bez jejichž podpory by tento projekt vůbec nemohl vzniknout.

A že nejde o žádnou maličkost: Studenta je největší magazín pro studenty u nás, vychází v nákladu

60 000 výtisků. Za celou dobu fungování jsme i včetně Slovenska vyprodukovali více než 1,2 milionu

výtisků, což je více než sto tun časopisů. Environmentalisté na tomto místě asi zapláčou.

A co vás čeká v tomto vydání Studenty? Pátrali jsme po stereotypech, které spojují studenty jednotli-

vých oborů a fakult. Naši redaktoři se vydali za teology, techniky, studenty tělovýchovy i filozofie a je-

jich dojmy a postřehy si můžete přečíst na následujících stránkách. Mimo to jsme vyzpovídali dvě velké

osobnosti českého businessu: asi nejvýznamnějšího manažera v ČR, generálního ředitele společnos-

ti ČEZ Martina Romana, a Tomia Okamuru, kterého mimo turistický obor znáte jako investorskou ce-

lebritu z pořadu Den D. Dále jsme ve spermobance pátrali po tom, proč právě studenti patří mezi čas-

té dárce, a nakonec se nám podařilo přesvědčit finalistky soutěže Miss Agro, aby pro nás udělaly sérii

lechtivých letních fotek – takže kromě zajímavého čtení je i na co se dívat.

Příjemné prožití prvních slunných dní

Adam Kožela, vydavatel

[email protected]

VydavatelTA Promotion International, s. r. o.Rumunská 1, 120 00 Praha 2www.studenta.cz/kontakty

Ředitelé vydavatelství, inzerceTomáš RašnerAdam Kožela

Asistentka vedeníDominika Bardiovská Redakce Richard ValoušekEva SamšukováMichaela RakováPavel PrchalPetr ŠvihelMartina PospíšilováOndřej VyhnanovskýJiří PešekOndra Látal

FotografkyMarie BauerováNina Bumbálková

Grafický designHousewife

Jazykové korekturyIgor Pejchal

ProgramátořiJan SklenářTomáš Kocfelda

DistribucePetr Kubíček

PoděkováníJosef ŠachtaLucie FrydeckáMiroslav NěmýTomáš LysoněkPetra JandováMartin Branný Titulní stranaŠárka LakotováFoto: Jiří Schwertnerwww.schwertner.cz

Copyright © 2010TA Promotion International, s. r. o.Studenta vychází 4krát ročněTištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC

Uzávěrka: 16. dubna 2010Příští číslo vyjde: 4. října 2010Registrace MK ČR E 16630

Partneři Studenty

ObsahJak se dělí studenti str. 6Fashion str. 12Rozhovor s Tomio Okamurou str. 16Kde vzít peníze na byt? str. 24Spermobanka str. 26Rozhovor s Martinem Romanem str. 3022?: Aneta Langerová str. 42

Děláme magazíny pro vás. Již 5. rok!

2006 2007 2008 2009 2010

Vyber si kariéru v Accenture, kde pestrost příležitostí a výzev umožňuje každý den udělat něco významného. V Accenture můžeš rozvinout svůj potenciál, profesionálně růst a přitom pracovat spolu s talentovanými kolegy. Jedině zde se můžeš učit z našich jedinečných zkušeností, zatímco budeš pomáhat našim globálním klientům dosahovat vysoké výkonnosti. Pokud si takto představuješ svůj typický pracovní den, potom Accenture je pro tebe to správné místo.

Jsme globální společnost poskytující odborné služby v oblasti manažerského poradenství, technologických služeb a outsourcingu a hledáme talentované lidi, kteří vítají příležitosti pro svůj rozvoj. Nabízíme intenzivní školení pro zlepšení Vašich znalostí. Připojte se k našemu týmu a pomozte našim klientům stát se výkonnějšími.

Pro naší technologickou divizi hledáme nadšené mladé lidi se zájmem o programování a základními (školními) znalostmi v oblastech PL/SQL (Oracle), SQL, Java, .NET.

Do našeho týmu hledáme vývojáře s následující pracovní náplní:• Vývoj nových funkcionalit aplikace dle

zadaných specifikací • Tvorba technické dokumentace (AJ) • Řešení chyb v aplikaci/bugfixing• Komunikace s analytiky a testery

Naše požadavky:• Aktivní znalost jednoho nebo více

programovacích jazyků

• Analytické myšlení, schopnost učit se • Znalost AJ • VŠ technického směru – výhodou

Pro více informací o otevřených pozicích navštivte www.accenture.cz/kariera.Svůj strukturovaný životopis spolu s průvodním dopisem můžete zaslat na [email protected].

Navštivte accenture.cz/kariera

© 2010 A

ccenture. All rights reserved.

Finding fulfillment at every step.Just another day at the office for a high performer.

RMtacticalAd2010_215_260ats.indd 1 21.4.2010 21:37:35

www.jipka.cz

Média o nás

Škola Šmírovala studenty doma

http://blogs.forbes.com/veloci-ty/2010/02/18/teachers-spy-on-student-vi-a-webcam/

To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou. Jedna pensylvánská škola špehova-la své studenty skrze webkamery na jejich počí-tačích. Ty jim věnovala dokonce sama ředitelka, informuje webový portál magazínu Forbes. Kdo-koliv s administrátorskými právy tak mohl kdy-koliv zapnout mikrofon nebo kameru na note-boocích a sledovat, čemu se studenti věnují, když zrovna nejsou ve škole.Studenta: To, co děláme doma, by se paním učitelkám asi moc nelíbilo.

Připravila: Míša Raková

komunismus byl podle studentů fajn

http://domaci.ihned.cz/c1-39570360-ko-munismus-byl-fajn-rikaji-studenti-ucite-le-se-ptaji-co-s-takovym-nazorem

Učitelé dějepisu podle Hospodářských novin čelí novému problému. Vytrácí se shodný názor spo-lečnosti na komunistickou minulost, rozpadá se mýtus takzvané sametové revoluce a učitelé čas-to čelí názorům žáků, že komunismus byl vlastně „fajn“. Dějepisářům by měla pomoci nová kon-cepce výuky od ministerstva školství.Studenta: No, za nás to bylo přesně naopak...

s diplomem rovnou na pracák

http://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-sty-l/36162/s-diplomem-rovnou-na-pracak.html

Vysokoškolské vzdělání bývalo cestou k dobrému místu a platu. Jenomže v posledních letech je vy-sokoškoláků stále více a dobrých míst málo. Dr-žitelé diplomů mají problém, píše týdeník Reflex. Pochopitelně, vysokoškolák se může těšit na to, že bude pobírat přibližně dvojnásobek průměr-né mzdy. Jenomže v příštích letech by tato částka mohla poklesnout třeba v průměru až o šest tisíc. Proč? Vysokoškoláků je možná příliš mnoho.Studenta: Sejdeme se ve skladu!

jedničkáři mívají častěji depky

http://www.newscientist.com/article/dn18462-star-students-beware-bipolar-di-sorder.html

Jedničkáři pozor! Podle nejnovějších výzkumů magazínu New Scientist máte větší šanci, že vás postihne maniodepresivní psychóza než vaše spolužáky s horšími známkami. Výzkumu se účastnilo přes 700 tisíc Švédů – ti, co měli u zkoušek samé jedničky, trpěli depresí třikrát častěji, kluci dokonce 4 a půl krát častěji.Studenta: Ministerstvo školství varuje: příliš mnoho učení škodí zdraví!

Michaela Raková

strana

6 – 7

Téma Richard ValoušekPracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palacké-ho univerzitě v Olomouci.Stavět lidi do řady a hledat na nich společné rysy, to je ne-tečný úkol. Švihadla mi to ale usnadnila sama, protože ať chcete nebo ne, ona toho mají skutečně hodně společné-ho. Pro začátek například to, že jsou zázrakem genetiky.

Nevěřte všemu, co se říká, a už vůbec ne tomu, co se píše. Staré známé pravidlo, které je rozhodně den ode dne aktuálnější. I můj popis filďáků je přehnaný, vždyť už jenom pokus házet je do jednoho pytle je nespravedlivý. Ale přesto, možná v mém článku něco pravdivého najdete. Já se o to snažil.

V průběhu studentských let narazíme na spoustu stereotypů, co se lidí a jejich studij-ních oborů týče – a netýkají se jenom zna-lostí a zájmů. Tak například při pohledu na obsah šatníků studentů a studentek ekono-mek, technik a třeba uměleckých škol byste asi nenašli moc společných kousků. Každá mince má dvě strany – na jednom konci vidí-te ctižádost, silnou konkurenci mezi studen-ty, neustálý tlak módní policie a image na-devše, na druhém uvolněnou atmosféru a družnost jako na letním táboře za dět-ských let.

Redaktoři dostali nelehký úkol – zkusit za-chytit nejvýraznější stereotypy na různých oborech a fakultách. Nelehký hlavně proto, že každý vidí svět především optikou své školy a svého zaměření, kterou bere-me jako „normální“. Uvedené společné zna-ky také určitě neplatí pro všechny studenty, kteří se danému oboru věnují, a vždycky se najde někdo, kdo řekne: znám jednoho, kdo to taky studuje, a vůbec takový není – nám šlo ale o ten „hlavní proud“.Vybrali jsme pro naše čtenáře čtyři obory: studenty technických škol, filozofických fa-

kult, teologie a tělovýchovy. Další obory najdete na webu Studenta.cz:www.studenta.cz/ekonomovewww.studenta.cz/prirodovedci

Na následující týdny připravujeme pro náš online magazín na www.studenta.cz ještě právníky, mediky a budoucí učitele, takže se určitě máte na co těšit!

Foto u všech oborů: Nina Bumbálková,www.nina-b.cz

Švihadla, milovníci vlastního tělaUž tu byla řeč o tom, že by technikům k přije-tí na školu stačila pouhá fotografie nebo že filďá-ci jsou novou generací hippies. Jak to je ale se studenty Fakulty tělesné východy a sportu nebo-li tzv. švihadly?„Když na sobě budeš pracovat, jednou na tom dokonce můžeš být lépe než já,“ pronesl bez se-bemenší ironie, humoru či nadsázky jeden můj kamarád. Řeč byla o jeho vyrýsovaném těle. Den předtím mi totiž odevzdal tréninkový plán, kte-rý mi vypracoval podle vlastních vyzkoušených metod. Zrovna se loučil s naší skromnou zemí, přece jen Česko na něj bylo moc malé. Jen několik týd-nů předtím zakončil úspěšně studium FTVS ne-

boli školu švihadel. Od první chvíle, co jsem ho před lety spatřil na tréninku, mi bylo jasné, že ur-čitě musí navštěvovat tuhle fakultu plnou milov-níků vlastních těl.Na sobě měl upnuté tričko, ve své blonďaté hřívě přesně zarytou čelenku a neustále si svůj největ-ší klenot, tedy vlasy, upravoval do ideálního tva-ru. „Jednou tě ostříháme,“ vyhrožovali jsme mu neustále se spoluhráči. Bylo nám ale jasné, že to by se radši někam zahrabal. A skutečně, teď už je pár týdnů za velkou louží a snad tam mají větší pochopení pro jeho dokonalost.Nemyslím to zle, já toho kluka mám vážně rád. Jenže oni to mají tak nějak v povaze. On není je-diným švihadlem, kterého jsem v životě potkal. Ve sportovním světě jich je spousta. Trenéři, ma-séři, fyzioterapeuti, samotní sportovci. Zkuste je

někdy chvíli pozorovat. Oni si skutečně umí užít pocitu, že je okolí sleduje, uznává a snad i obdivuje.Poslední příběh, který vám doufám přiblíží je-jich povahu, je opět zaměřen na mého kamará-da. Den před svým odletem do Kanady byl u mě doma a zapíjel s pár blízkými své loučení. „Víte, já jsem za svůj pětadvacetiletý život zvracel jen jednou, takže se nemusíte bát, že by to přišlo,“ zahájil proslovem sérii panáků. Po dvou hodi-nách si držel své zlaté vlásky s vypětím všech sil nad mísou. „Takže podruhé,“ stačilo dodat.

Richard Valoušek

Druhý článek o oboru a diskuse na www.studenta.cz/telovychova

jak se dělí studenti

hippies nevymřeli, žijí na filděNež jsem se pustil do psaní článku o studentech filozofických fakult, rozhodil jsem sítě. Ptal se kamarádů, bývalých spolužáků i učitelů, aby mi řekli, jací v jejich očích jsou studenti fildy. Vzhle-dem k tomu, že jsem ji rovněž tři roky sám studo-val, mohu se k pověrám, které studenty téhle fa-kulty pronásledují, postavit čelem.

vypadáte jak hippiesDlouhé zacuchané vlasy (bez rozdílu pohla-ví), dlouhé sukně (naštěstí už s rozdílem pohla-ví, nosí je jen holky) a batikovaná trička. Tak asi takhle nějak bude vypadat ilustrovaný popis kla-sického studenta fildy za dvacet let na Wikipe-dii. V té době už se podle všeho zapomene na dobu hippies, protože tenhle fenomén dlouhých vlasů, plátěných tašek přes rameno a rukou pl-ných náramků bude považován za základ identi-ty filďáků.Dodnes se divím, že jsem to studium přežil a na-šel si kamarády. Podle všeho jsem tam měl být považován za mimozemšťana. Fotbalista s nage-lovanými vlasy, u kterého dokázali odpustit pou-žití gelu, ovšem už ne jejich krátkou délku. Chy-běla mi batika na oblečení a neměl jsem ani pl-nou ruku náramků přátelství. Neodpustitelné hříchy, které však zachránila velká plátěná taška přes rameno. Tu jsme měli všichni.

rétorika místo rozumuMoje sestra vždycky tvrdila, že my filďáci máme pořád plno řečí, ale ve skutečnosti vlastně vůbec nic nevíme. Čteme pořád jednu knihu za druhou (někdy tu samou stále dokola – nejčastěji něja-kého prokletého básníka) a myslíme si, že zná-me na všechno odpověď. Odborně se tomu říká pseudointelektuál, to jen abyste viděli, jak mi fi-lozofové ovládáme cizí slova.

fámy kolem filozofické fakulty Jednou nám náš profesor vyprávěl historku o svém studentovi, který právě dokončoval bakaláře. Student ho v dopise žádal, zda by mohl být přijat i na magisterské studium. Prý, že jeho srdéčko skutečně hoří láskou k filozofii. Všechno to prý bylo velmi přesvědčivé, až na to ypsilon ve slo-vě filozofie.Ještě hůř dopadne ten, kdo se zaplete do boje dvou znepřátelených táborů fakulty. Jejich již po staletí vleklý spor je postaven na jedné prkotině, zda filozofii psát se s nebo se z. A jestli se někdo z mých bývalých pedagogů dočte, že jsem se to opovážil nazvat prkotinou, asi mi seberou zpět-ně diplom.Na závěr snad nejklasičtější vtip našeho pěta-osmdesátiletého učitele filozofie. „Takhle tlusté brýle nemám proto, že bych si oči zkazil při četbě filozofických děl, jak si možná myslíte. Já jsem si oči zkazil, protože jsem koukal, kam jsem neměl.

Každopádně to ale stálo za to,“ dodával se šibal-ským úsměvem a třídou řinčely náramky, jak se-bou všichni mlátili smíchy.I my studenti filozofických fakult, ať už bývalí, či současní, jsme tak trošku šibalové. Vždyť pře-ce četba prokletých básníků je pořádnej vodvaz. Nebo si to nemyslíte? Jací podle vás vlastně jsou filďáci neboli studenti filozofických fakult? Zná-te nějaké historky, pomluvy nebo stereotypy, kte-ré se o nich vypráví?

Richard Valoušek

Druhý článek o oboru a diskuse na www.studenta.cz/filosofove

I WANNA BE HIPPIE

studenti teologie: na celibát se nás lidé ptají pořád. jak to teda je?Když jsem se dobrovolně přihlásil k napsání článku o stereotypech a předsudcích, které kolují o studentech na teologických fakultách, myslel jsem, že bude jednoduché psát o údajných „pánbíčkářích“ s hlavou v oblacích. Jenomže, ono nebylo. Ze studentů, se kterými jsem se se-tkal, se vyklubali normální lidé a já najednou ne-věděl, o čem psát. „A co jsem vlastně čekal?“ říkal jsem si poté. Na úvod nejprve fakta. Na Univerzitě Karlo-vě v Praze jsou tři teologické fakulty. Katolická, Evangelická a Husitská. „Teologická fakulta byla jednou ze čtyř zakládajících fakult pražské uni-verzity. Málo lidí dnes ví, že je nejstarší existující teologickou fakultou na světě,“ řekla nám Hana Puková, studentka Karlovy univerzity. „Tím, že na fakultách existují i jiné obory než teologic-ké, není každý student veden k tomu být knězem nebo řadovou sestrou, jak si mnozí představu-jí. Některé obory nabízejí uplatnění ve sféře soci-ální, pedagogické a můžeme se uplatnit i na poli sociologie, psychologie nebo filozofie,“ doplňuje Katka z Husitské teologické fakulty. Jací vlastně jsou tito studenti? „Nedávno jsem měl debatu s několika mými spolužáky a všichni se shodli, že atmosféra už při vstupu do budovy je jiná, nevládne u nás taková ctižádost a případ-ná závist k úspěchům, jako je cítit na jiných fa-kultách. Odlišnost studentů na teologické fakul-tě bych také viděl v jejich pohledu na svět, který se trochu liší od běžného pohledu v naší společ-nosti. Prostě jako by se nechtěli smířit s tím, že o kvalitě lidského života vypovídá platové ohod-nocení a láska se dá shrnout do několika chemic-kých rovnic,“ zamýšlí se Jaromír, také z Husit-ské teologické fakulty. Možná má i pravdu. Mu-sím říct, že odpovědi na otázky se mi zde hledaly velice snadno. Žádný ze studentů mně neodmítl kvůli nedostatku času a naopak mě ho pak věno-val až nadprůměrně moc. Bylo očividné, že stu-denti často přemýšlejí o světě a svými otázkami jsem jenom padl na živnou půdu. Když se zeptám na názor na celibát, který je nyní široce diskutován v médiích, kvůli ve světě

nově odhaleným případům zneužívání dětí kně-žími, poznám, že je to otázka velice frekvento-vaná. „Velice vtipná otázka, která padne téměř vždycky, když se někde zmíním o zaměření svo-jí fakulty,“ reaguje hned na moji otázku o celibá-tu Jarda, „popravdě nevím, proč to lidi tak zají-má. V dnešní době, kdy manažer pro nedostatek času učiní podobné rozhodnutí či navazuje plit-ké a povrchní vztahy založené na fyzické lásce zcela dobrovolně, mě udivuje stálý zájem o tuhle věc.“ Konkrétnější je Ondřej Trepeš, student Ka-tolické teologické fakulty UK: „Kandidáti o kněž-ství se k celibátnímu způsobu života rozhodu-jí během studia. Řeholníci ho veřejně deklaru-jí při věčných slibech a kněží při svěcení. Nikdo ho ovšem nenutí, aby celibát sliboval a pak jej ně-jak pokoutně porušoval. Církev se dnes posunula dolů na společenském žebříčku, a tak společen-ské postavení, kariéra a plat kněze dávno není pražádnou motivací si na něco hrát. Co se týče aktuální kritiky, je pro mě velikou radostí, že spo-lečnost dnes ještě od církve něco požaduje, i kdy-by to byly jenom vyšší morální nároky.“ Na otázku o oblíbených aktivitách studentů rea-guje již zmíněná Hana, s úsměvem a nadsázkou: „Tak jako u každých studentů, chodit na pivo a povídat si o teologii.“ Zmiňuje poté další akti-vity v rámci školního roku, jako např. student-ské mše a společné zapálení pro sport, organiza-ci mikulášské party a další akce. Studenti z teologických fakult zkrátka nejsou jiní než ostatní, i když si to ti „ostatní“ mohou občas myslet. Jsou mezi nimi dobří i špatní, prostě studenti jako každí jiní.

Pavel Prchal

Druhý článek o oboru a diskuse na www.studenta.cz/teologove

strana

8 – 9

Téma Pavel PrchalAutor je studentem Fakulty stavební ČVUT O studentech teologické fakulty někteří nezřídka mluví s ironií v hlase. Kdo se také v dnešní moderní době dobro-volně rozhodne studovat nauku o Bohu a bohosloví? Těm,

kteří takto uvažují, bych doporučil si tento článek přečíst. Možná budete překvapeni…

Programy, na které můžete získat úvěr

• Studium na střední škole a univerzitě

• Jazykové pobyty v zahraničí

• Studium v Austrálii a na Novém Zélandu

• Rok na střední škole v zahraničí

• Univerzity

• Dlouhodobá placená stáž v USA

Výhody úvěru Gaudeamus

• až 500 000 Kč

• vyřízení ZDARMA

• zvýhodněná úroková sazba

CHCETE JET STUDOVAT DO ZAHRANICÍ?

CHYBÍ VÁM NA TO PENÍZE?

Komerčka a Student Agency vás v tom nenechají!

Úvěr může získat student i nestudent až do výše 500 000 Kč za

zvýhodněnou úrokovou sazbu. Navíc s možností odkladu splácení jistiny.

Více informací na www.kb.cz | tel.: ZDARMA 800 111 055www.studentagency.cz | tel.: ZDARMA 800 100 300

KB Gaud Piskvor Studenta 215x260.indd 1 19.4.10 10:22

„na techniku by mohli občas přijímat jen podle fotky“Programátor potká na ulici pěkná děvčata a volá na ně: „Nazdar kočky! Máte ICQ nebo Skype?“ „Nemáme. Na co by nám byl?“ Programátor od-poví: „To je škoda, mohli jsme se seznámit.“ Toto je jen jeden z množství vtipů, které kolují o IT ko-munitě a obecně o technicích. Téma prolínání rozdílných světů techniků a „normálních lidí“ se stalo i tématem populárního seriálu IT Crowd. Problém technických oborů je ten, že jsou velmi specificky a úzce zaměřené. Proto už pouze zna-losti, které nejsou typické pro většinu národa, je-dince určitým způsobem deformují. Pak se běž-ně stává, že rozhovor podobně „deformovaných“ lidí se stává absolutně nesrozumitelným pro ostatní a často se technikům poněkud hůře hledá společné téma k hovoru, pokud se baví s úplně odlišnou osobou. Studenti elektrotechniky na-příklad žijí ve svém světě obvodů, studenti infor-matiky jsou přikováni k počítačům, stavaři cho-dí na ulicích s hlavou nahoru s pohledem upře-ným na stavby a jaderní fyzici se baví zvláštními vtipy typu „nechť je epsilon záporné“. Vítejte ve světě techniků. „Myslím, že s techniky je větší sranda. Nezatěžují se například nějakým filozofováním o životě a spíš stojí nohama pevně na zemi,“ řek-

la nám studentka, která má zkušenosti s technic-kými i humanistickými obory. O technicích pa-nuje stereotyp, že to nejsou praktičtí lidé a že žijí s hlavou v jiných světech. Pravda je to jen čás-tečná. Naopak, už jen studium technického obo-ru, který není příliš snadnou záležitostí, doklá-dá praktičnost dotyčného. Podle časopisu Reflex dnes velké množství mladých míří na ekonomic-ké, právnické nebo humanistické obory, i když pracovních pozic v těchto oborech je omezeně. Poptávka pracovního trhu po technicích ale stá-le není nasycena a díky ní absolventi technických škol vedou tabulku průměrných nástupních pla-tů. Podobnou situaci reflektuje i velmi populární vtip mezi studenty pražské techniky: „Víte, proč studenti ČVUT nemají jarní prázdniny? Protože by si při nich udělali ekonomku.“Nejkontroverznější komunitou na technických univerzitách však stále zůstávají studenti infor-matiky a elektrotechniky. Právě o nich existu-je snad největší množství stereotypů, z nichž už je valná část nepravdivých. „Některé jedince by k nám na fakultu mohli přijímat jen podle fotky,“ řekl nám bývalý doktorand FELu (Fakulta elek-trotechnická ČVUT). Reagoval na to, že někte-ří jedinci jsou schopni naprosto zanedbávat svůj vzhled a někdy i hygienu a trávit celé noci hra-ním počítačových her. Prakticky téměř výhradně

mužské prostředí fakulty dotyčné k určité módní sebereflexi ani nenutí. Musí se však podotknout, že se trend techniky, jakožto mužského oboru, rapidně mění a nárůst studentek technických oborů je značný. Stereotyp o údajné ženské ne-techničnosti začíná proto ztrácet na síle. Být technikem má zkrátka své výhody a mnohdy značné benefity, každopádně s pohledem ostat-ních lidí je to už horší. „Já například, když se v klubu bavím s holkou, tak nikdy nesmím říct, že jsem programátor. Tím by naše konverzace skončila. Říkám radši, že jsem architekt, to už zní mnohem lépe,“ říká člen programátorského týmu Studenta.cz. Zkrátka bojovat se stereotypy je občas boj s větrnými mlýny a někdy se vyplatí svoji technickou hlavu zatajit. Je to trošku smut-né, nemyslíte? Jaké jsou vaše oblíbené stereotypy o studentech techniky?

Pavel Prchal

Druhý článek o oboru a diskuse na www.studenta.cz/technici

Pavel PrchalAutor je studentem Fakulty stavební ČVUT Jelikož sám studuji technickou školu, bylo mi toto téma docela blízké. I když my technici můžeme být občas pro ostatní lehce podivínští, koluje o nás množství stereotypů,

jaké si rozhodně nezasloužíme. Nejen o tom je také následující text.

Fashion hodnotí: Woot WootAutor se podílí na grafickém vzhledu Studenty.

Foto: Marie BauerováFashionstrana

12 – 13

Příjemný kalhoty. Obyčejný černý vy-šoupaný jeansy styl James Dean s pat-řičným vyboulením. Sice od mobilu a kousek vedle, ale co už... Límec správně nahoru, ale triko s proužkem k tomu zbytku nic moc. Ono je důleži-tý se rozhodnout, jestli Queens Of The Stone Age, nebo Dancing Queen.

I fotograf je jen člověk. Na téhle fotce není jasný, jestli má slečna pouze pun-čochy, radikální minisukni, nebo tu vel-kou tašku tahá kvůli výrobě stínu, kte-rý jí zakrývá pánev a nahrazuje obleče-ní. Máme štěstí, že se slečna nesnažila doladit botky podle tašky, to by bylo ul-tra originals. Hlavně v tomto modelu nedoporučuje-me jezdit posledním nočním metrem na konečnou a chodit pěšky přes park na sídliště...

To je fajn, že se najdou holky, který ne-kupujou veksláckou magenta módu nebo sk8 nedotažený textura nesmys-ly, aby sladily styl s přítelem. Hodně jednoduchá záležitost, ale působí do-taženě. Jediný doporučení: kouknout se třeba po nějakým hezkým detailu. Těch de-sign marketů a mini festiválků, kde na-jdeš hezký a originální šperky, se za rok pár najde.

Tak tohle je jasné plus hlavně pro do-pravní inspektorát. Velice dobře umís-těná značka v kontextu situace u vo-zovky. Padesátka v obci nebo slepá uli-ce se dají taky použít. Kombinaci pun-čoidních punčoch a prapodivných teni-sek hodnotíme rovnou pět bodů dolů a možná bychom dali slečně fouknout.

Kamarád (praktický pankáč) říká, že vypadá jako oxfordský syneček. Pruho-vaným trikům ani fialkové moc nefan-díme, to už ví i předchozí hodnocení. Jinak okej lázeňský švihák.

Takový ten styl „česká celebrit“ na pro-cházce městem. Slečna ladí barvy a ráda by Ferrari asi.V tomto případě nebudeme zlí. Červe-ná Karkulka model 2010.

Studentastrana

14 – 15

Pavel Prchal Málokdy se stává, že na žádost o rozhovor dotyčný odpo-ví již ve stejný den. Pan Klimeš byl ale výjimka a hned den nato mně věnoval hodinu svého času a ještě mi zaplatil pivo se slovy, že on sám již chudý student není :-)

jak vnímáte tento fenomén z hlediska svého oboru psychologie?Řekl bych, že je to obdobné jako s alkoholem. Problém není v otázce, jestli pít nebo nepít alkohol. Je v tom vědět, kdy přestat. A s Facebookem je to úpl-ně stejné. Je třeba vědět, kdy se od Facebooku odpoutat a jít do reálného živo-ta. Já to vidím na lidech, kteří se snaží seznámit přes internetová média. Mají tendenci ke dvěma extrémům. Buď si vymění dva e-maily a hned se jdou po-tkat, nebo si nekonečně dopisují a jakékoliv návrhy na seznámení odmítají. Ovšem problém seznamování je právě v tom, že je třeba držet tempo. A když se nedrží tempo, tak člověk prakticky není schopen navázat partnerský vztah. Kdežto na internetu…se navazuje příliš rychle?Rychle se naváže kontakt, ale je problematické pak přejít do reality. Spousta ajťáků na tom zařve a spousta žen v domácnosti na tom žije. V dnešním světě je totiž problém se seznámit tzv. face to face. pokud máme například jedince, který se seznamuje pouze přes internet, ale seznámení v reálném životě mu ztroskotávají, mohou se někteří lidé dostat do takového stavu, kdy jim přijde atraktivnější komunikace pouze přes internet a ne naopak ta osobní?Facebook je v pohodě, když funguje jako seznamka nebo způsob sdílení fo-tek či občasná komunikace. Problém je v lidech, kteří tím propásnou realizo-vat svou identitu a propásnou své žití. V dnešní době se nepřichází o život tím, že někdo někoho támhle picne. Dneska se přichází o život, že ho člověk pro-bendí. Že nenaplní svou dráhu, svou identitu. Klasický příklad takového člo-věka je pětadvacetiletý kluk, který žije u rodičů, dělal pět škol a přitom žádnou

nedokončil, rodiče ho živí a nejsou ho schopni vyhodit z baráku a on nedělá nic, pouze celé dny sedí na Facebooku. Partnerku nemá, má pouze pár občas-ných holek, ke kterým se dojde vyspat. Tím probendí svůj život. Toto je dnešní smrt. Pro tyto lidi je Facebook nebezpečný, protože mají tendenci s ním zaplá-cat samotu, ale nikdy nenaplní svůj život. V tomto směru vidím Facebook ne-bezpečný. Sám o sobě nebezpečný není, ale někteří lidé na něm ujíždí. jedna z bloggerek na serveru studenta.cz nedávno označila neustálé sledování statusů a fotografií druhých jako novodobé voyeurství. souhlasil byste s podobným přirovnáním?Otázkou je, jestli voyeurství máme chápat jako něco špatného. Chápejte, dří-ve lidé „nečuměli do bedny“, ale místo toho otevřeli okno a sledovali, kdo chodí po chodníku, kdo se s kým vyspal nebo potkal. Pozorování lidské ko-munity je přirozený jev. Ale opět záleží na té zdravé míře, aby člověk žil svůj život a ne ty těch druhých. takže pozorování druhých, ať po virtuální síti, je nám veskrze přirozené. Hlavně si řekněme, co je zajímavé na životech ostatních lidí. Každý se rozchá-zí, každý, s dovolením, prdí a každý máme přibližně stejné problémy. Upřím-ně řečeno, počet lidí, jejichž životy jsou opravdu zajímavé, je pět a půl. Já mám totiž pocit, že až na pár kuriozit jsou ty naše životy tak nějak o ničem. Jsou si navzájem tak podobné, že není vlastně co „voyeuřit“. Mě vždy fascinu-je, když se mě klienti ptají: „Doufám, že to nikde nepublikujete.“ A já se jich někdy zeptám: „A prosím vás, co je na tom vašem příběhu tak publikovatel-ného? Tak jste se rozešla s klukem no a…?“

Pavel Prchal

V posleDNí Době se, zejméNa mezi mlaDými liDmi, Rozšířila iNTeR-

NeToVá sociálNí síť FacebooK. poDle VýzKUmU meDia ReseaRch má

FacebooK Téměř 350 milioNů UžiVaTelů, přičemž poloViNa z Nich se

přihlásí KažDý DeN. měsíčNě je NahRáNo přes 2,5 miliaRDy NoVých

FoTeK. poDle NeoFiciálNích čísel je Na TéTo síTi přes 1,5 milioNU

čechů. o Tom, jaK může FacebooK oVliVNiT mlaDoU geNeRaci, jsme se

baVili s psychologem jeRoNýmem Klimešem.

psycholog Jeroným Klimeš o FacebooKU: „je poTřebaVěDěT, KDy přesTaT“

„prasárny nám už ve vztahu

neprojdou.“....................................

RozhoVoR s jeRoNýmem Klimešem

Na Téma paRTNeRsKých VzTahů

a VliVU moDeRNí společNosTi Na Ně

čTěTe Na www.sTUDeNTa.cz/Klimes

Rozhovorstrana

16 – 17

Richard ValoušekPracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palacké-ho univerzitě v Olomouci. Rozhovory mi nabízejí příležitost poznat mediální osobnosti z blízka. Tomio Okamura se ukázal jako skvělý vypravěč, o svém životě a názorech mluvil jako z otevřené knihy, do

které mi dovolil nahlédnout. Ukázal mi, že lidé jsou pro něj důležitější než čas. Není náhoda, že jsme spolu mluvili téměř tři hodiny.

tomio okamura: KDyž mě přesVěDčí, iNVesTUji i přes milioN

VyRůsTal Ve sVé RoDNé zemi japoNsKU. Tam ho VšaK NiKDy Nepřijali, byl pRo Ně cizi-Nec. V česKU ho pRo změNU házeli Do jeDNoho pyTle s VieTNamci a číňaNy. V DěTsKém DomoVě ho šiKaNoVali, a po pRVNích poDNiKaTelsKých úspěších DoKoNce VyDíRali. Teď Už sTojí peVNě Na NohoU, V záDech má silNé ReNomé, KTeRé si VybUDoVal zcela sám. češTí TeleVizNí DiVáci ho mohoU VíDaT KažDý TýDeN V RealiTy show DeN D, KDe plNí soUTěžícím jejich sNy. i Tomio oKamURa má VšaK sVé sNy. NejeN o Nich se sTUDeNTě RozpoVíDal V Rozsáhlém RozhoVoRU.

Tomio OkamuraJe viceprezidentem a tiskovým mluvčím Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, zástupcem největší japonské cestovní kanceláře MIKI Travel a vydavatelem časopisu Pivní magazín. V České televi-zi se s ním můžete setkávat v reality show Den D, kde je jedním z investorů. Před několika dny vydal knihu

„Český sen“, která mapuje jeho dosavadní život.

Vaším celožiVotním přáním je mít V pase razítka Všech zemí sVěta. Už jste je Všechny stihl naVštíVit?Ne, to bohužel ne. Ještě před patnácti lety jsem byl na dobré cestě, pak se mi ale rozpadl Sovět-ský svaz a to mě totálně demotivovali, protože z jedné země se jich stalo dalších deset. V tu chvíli jsem nad tím asi definitivně zlomil hůl.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

má tomio okamUra ještě jiné sny?V dětství jsem chtěl například vyhrát olympij-skou medaili, podívat se do vesmíru nebo získat Nobelovu cenu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

když čloVěk má snít, tak pořádně, že? za co by byla ta cena?Myslel jsem, že by to mohlo být za něco vědecké-ho, proto jsem šel na střední chemickou školu. Ovšem vítr mě časem zavál jinam, takže ze zbylých Nobelových cen mi zbyla asi už jen ta za mír. Tím pádem je nejvyšší čas, abych začal dělat dobré věci, aby se to někdy mohlo splnit. To je ale samozřejmě jenom legrace, ceny nejsou v životě to nejdůležitější. Ovšem když jste mladý, snění je krásná a důležitá vlastnost.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vraťme se k VašemU přání, podí-Vat se do VesmírU. jak moc je to reálné? přece jen se blíží doba, kdy Už tam nebUdoU létat jen ryzí kosmonaUti.Stačilo, abych se v jednadvaceti svezl na centri-fuze, a bylo po velkých plánech. Bylo mi z toho tak zle, že když jsem zjistil, že podobná jízda je povinnou součástí výcviku astronautů, rychle jsem si to rozmyslel.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

se startem na olympiádě jste si to taky rozmyslel, nebo se Vás tam ješ-tě V národních barVách dočkáme?I v tomhle ohledu jsem spadl na zem. Už v osmnácti letech, kdy jsem začal naplno pracovat, mi došlo, kolik času je potřeba vrcholovému sportu obětovat. Když člověk chce být v něčem nejlepší, musí tomu zkrátka odevzdat vše a já v té době nemohl.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

sny jsoU to Však krásné. stejně

jako Vy, občas bláhoVě sní i soUtě-žící V reality show den d, Ve které jste jedním z inVestorů, a oni se Vás snaží přesVědčit, abyste do jejich projektU inVestoVal sVé Vlastní finance. co nesmí jejich projektU chybět, abyste jim pomo-hl ten sen splnit?Abych do daného projektu investoval nějakou vyšší částku, musí to být naprosto skvěle při-pravené. Nemluvím však o samotném nápadu, který může být sebevíc kvalitní a originální, ale jde především o obchodní stránku. Přes milion korun můžu investovat jen v případě, že mi ti lidé v pořadu ukážou, že daný nápad umí prodat. To totiž bývá mnohdy to nejtěžší.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

říkáte přes milion korUn. jaká je Vlastně ta hranice Vašich inVestic?Neformálně nám bylo řečeno, že bychom vždy na jednu řadu toho pořadu měli mít připraveny k investování přibližně dva miliony korun. S tím jsem tedy počítal. Individuálně do jednoho projektu jsem nejvíce dosud investoval sedm set tisíc. Ale i to byl velmi složitý krok. Nezapomeň-te, že se jedná o reality show, na rozhodování máme skutečně jen chviličku.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

když Však přišel marek hláVka do pořadU s nápadem cestoVní kan-celáře pro plyšáky, zdálo se, že Vůbec neVáháte?To je totiž naprosto ideální projekt. Má všechno, co by měl mít: obrovskou cílovou skupinu, téměř nulovou konkurenci a neuvěřitelné možnosti. Není náhoda, že teď nestíháme pro neskutečný zájem vyřizovat objednávky. Denně nás oslovují ta nejprestižnější světová média. Často mě žádají o živé vstupy do jejich ranních či večerních show. Každý chce vědět o té nové cestovce s plyšáky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

tUšil jste hned, že by to mohla být trefa do černého a že si marek hláVka prožil sVůj skUtečný den d?Přiznám se, že v první chvíli jsem si nebyl úplně jistý, jestli vydělá. Váhal jsem, ale teď už určitě

ne. Nyní už jsem přesvědčený, že to byl dobrý tah a pro mě velmi výhodná investice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

i ty nejoriginálnější a nejlepší nápady mají sVé odpůrce, to je jasné. i cestoVní kancelář pro plyšáky je má. argUment kritiků zní, proč lidé Utrácejí za to, aby si jejich plyšáci Vyjeli na doVo-lenoU. co jim na to odpoVídáte?Já pro ně mám jednoduchou odpověď. Proč oni, když jedou na dovolenou, nespí ve stanech, proč nejezdí v trabantech, když prý neutrácejí za své koníčky? Někdo má zkrátka rád drahá auta, jiný květiny, oblečení a někdo plyšáky. Myslím si, že je to neškodná věc. A jak říkám, nápad to je skutečně natolik unikátní a pro neuvěřitelné množství lidí zajímavý, že mi to až připomíná japonskou hračku minulých let, tamagoči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jako inVestor V pořadU den d a častý host různých podnika-telských soUtěží máte ideální náhled na tVořiVost českého národa. jsoU V tomto ohledU nějak specifičtí čeští stUdenti?Nejsou. A to je dobře! Určitě například nepla-tí, že student je naivnější než dospělý člověk. Naopak někdy je naivita u dospělého člověka ještě větší. Rozdíl tedy mezi studenty a dospě-lými nevidím, což si myslím, že je pro studenty pozitivní.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

je nejVětší Výhoda soUčasných českých stUdentů V prolomení západních hranic po roce 89?Přesně, právě ta svoboda, možnost cestování na Západ je tou hlavní výhodou. Studenti mají díky tomu lepší jazykové schopnosti, rozumí více počítačům, mají modernější náhled a nechybí jim už ani mnohdy zkušenosti ze zahraničí. Mezi starší generací nevidím z hlediska přístupu k podnikání tolik dynamiky, jako tomu je napří-klad v britské podobě Dnu D, kde jsou projekty dospělých lidí na vyšší úrovni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

zahraj si piškvorky...

Rozhovorstrana

18 – 19

tak jim pojďme poradit. V čem se mají ty české pro-jekty podle Vás předeVším zlepšit?V první řadě si musíme uvědomit, že výrobek se neprodá sám. Nesmíme se zahltit jen tím „skvělým“ nápadem. Naopak si rychle a velmi podrobně zjistit konkurenční prostředí, to by měl být naprostý základ. Pak na tomto základě vymyslet prodejní strategii a zamyslet se nad tím, kdo je cílovou skupinou. Někdy stačí jen obejít si samotné distributory či obchodníky. Největší chybou však je, když lidé chtějí peníze pouze na reklamu bez jakékoliv další marketingové a obchodní strategie. To je potřeba vždy odmítnout. Ti lidé si často ani nezjistí, kolik ta samotná inzerce stojí, a to přece absolutně nejde.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

pořad den d, i když pod jiným názVem, Vznikl před několika lety V japonskU, kde jste se narodil a také stUdoVal. V čem jsoU podle Vás ty nejVětší rozdíly mezi tamním stUdiem a tím českým?Ty rozdíly jsou obrovské, především z hlediska životní úrovně, jelikož tam je průměrná mzda v přepočtu kolem osmdesáti tisíc korun měsíčně a ceny se zas tak neliší. Něco je levnější, něco dražší, ale není to nic drastického. Školu dětem platí vždy rodiče, a studenti si tak brigádami vydělají i na lu-xusní auto, večeře v drahých restauracích nebo na cestování po celém světě. Nestává se tedy to, co ve Spojených státech, kde si studenti své vysokoškol-ské vzdělání doplácejí ještě během profesního života.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

rodina Vašeho otce je Velmi majetná. Vy jste Však přesto měl tVrdoU VýchoVU. otec na Vás byl skUtečně přísný. jak na sVé dětstVí Vzpomínáte?Abych se přiznal, nerad se otáčím dozadu. Vždy mě lákal spíš pohled vpřed, ale je pravda, že můj vztah s otcem byl napjatý. Dítěti se vryje do paměti, když je kvůli zlobení postaveno ve čtyři ráno v pyžamu před dům a lidé kolem něj chodí do práce a ukazují si na něj. Ještě v sedmnácti letech jsem

musel být doma vždy v šest hodin večer a otec mi kontroloval záznamník, zda tam nemám pro výchovu nějak závadné telefonáty od kamarádů.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

když k tomU přidáme odmítaVý postoj celé japonské společnosti k cizincům, asi to mUselo být hodně krUté dětstVí?Děti si na mě na ulicích ukazovaly a pokřikovaly, že jsem cizinec. V mateř-ské škole na procházce se se mnou nikdo nechtěl držet za ruku, ani vedle mě sedět v jídelně. V Japonsku jsem zkrátka za bělocha a tady mě zase zpo-čátku brali jako Vietnamce nebo Číňana. Od malička mi bylo jasné, že jsem jiný a budu se muset spolehnout v životě jen sám na sebe.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

a tohle praVidlo se Vám Vyplatilo. je z Vás úspěšný čloVěk, kterého si na aUdienci pozVal samotný japonský císař. to mUsela být skUtečná pocta.Pozval si mě, když tu byl v Praze u příležitosti Japonského týdne. Povídali jsme si asi pět minut, tak jsem se mu snažil vysvětlit, co že tu vlastně dělám. Možná to zní neuvěřitelně, ale najednou jsem si uvědomil, že bych s ním nikdy neměnil. Vždyť on nemohl svobodně vstát a jít se mnou třeba na pivo. Nedovolili by mu to. Z toho mi bylo až smutno.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

to jste skUtečně během té chVíle Ve společnosti císaře myslel na to, že jeho žiVot není tak koUzelný, jak se může na prVní pohled zdát?V tu chvíli samozřejmě ne. Vážil jsem každého slova, zvlášť když kousek ode mě stáli jeho strážci a neustále čekali, co provedu. Pro mě to byl neuvěřitel-ný zážitek, vždyť jeho tatínek byl císař s téměř božím statusem, byl lídrem během druhé světové války a nikdo se k němu nesměl téměř přiblížit. Z toho jsem byl hodně užaslý.

Text: Richard Valoušek, Foto: Jan Sklenář

Témastrana

20 – 21

studenti a daně: Kdy SE vyplATí jE přiZnávAT?

Richard ValoušekPracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palackého univerzitě v Olomouci.

„Jak krásně jednoduché je po odpracované brigádě sledovat peníze, které putují na náš účet. Víme ale, kdy je potřeba je danit a za jakých okolností pro nás může být dokonce zdanění výhodné? Na to se vám snažíme odpovědět v následujícím článku.“

je pravdivá často omílaná formulace, že studenti, kteří si přivydělávají, nemusí podávat daňové přiznání. jenže kdyby to udělali, stát by jim mohl vrátit díky daňovým slevám a odečitatelným položkám slušné částky? a za jakých podmínek je pro studenty daňové přiznání výhodné?Ano, je to pravda, že student je rád, že nějaký při-výdělek sežene a už se příliš nezajímá, jaký druh smlouvy uzavírá. To je přitom rozhodující pro způsob zdanění a výpočtu odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Student jako každý jiný zaměstnanec má nárok na nezdanitelné částky a slevy na dani. Zatímco ne-zdanitelné částky ze základu daně nebudou pro studenta ve většině případů aktuální (dary, úro-ky z hypotéky, příspěvky na penzijní a životní při-pojištění), slevy na dani budou zajímavé vždy. Jde především o základní slevu na dani za poplatníka (pro rok 2010 je to 24 840 Kč) a slevu na studenta (pro rok 2010 činí sleva na studenta 4 020 Kč).Nárok na tyto slevy musí student zaměstnavate-li prokázat podepsáním tzv. Prohlášení a potvrze-ním o studiu. Po prokázání těchto skutečností sní-ží zaměstnavatel vypočtenou daň o měsíční podíl výše uvedených slev. V případě, že student pracuje během roku u jed-noho zaměstnavatele, popř. u více zaměstnava-telů postupně, není třeba podávat daňové přizná-

ní, roční zúčtování daně a uplatnění prokázaných slev udělá zaměstnavatel, pokud o to student po-žádá. V případě, že student pracuje pro více za-městnavatelů současně, může v průběhu roku uplatnit slevy pouze u jednoho z nich, a pokud zá-roveň jeho příjmy, které jsou předmětem daně (tj. nejsou to příjmy osvobozené nebo příjmy podléha-jící srážkové dani), přesáhly 15 000 korun, musí podat daňové přiznání sám. Daňové přiznání může podat také v případě, že v průběhu roku sle-vy na dani neuplatňoval nebo uplatňoval pouze za část roku, a neuplatnil tedy celou roční výši slevy.

co je pro studenta nejvýhodnější, pracovat na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, či klasický příjem z pracovního poměru? Pokud slovem nejvýhodnější máme na mysli nej-vyšší čistý příjem a zároveň jsou splněny podmín-ky pro uzavření dohody o provedení práce (do 150 hodin ročně), tak je nejvýhodnější dohoda o provedení práce, protože se z této dohody o provedení práce neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Ve všech uvedených variantách je důle-žité uplatnit nárok na slevy podepsáním Prohláše-ní a doložením potvrzení o studiu.

platí, že stipendia jsou příjmem osvobozeným od daně z příjmu?

PředSTaveNí firMy vGd

Česko-belgická společnost poskytu-jící služby v oblastech auditu, daní, účetnictví, mezd a podnikového po-radenství. Je součástí mezinárodní skupiny vGd, působící celkem ve 23 kancelářích v Belgii, Lucembursku, Německu, Polsku, České republice, Maďarsku a na Slovensku. Mezi jejími klienty nejsou pouze velké meziná-rodní společnosti, ale rovněž rodinné firmy, úřady místní samosprávy, ne-ziskové organizace a jednotlivci.

doBa, kdy STudeNTi BěheM škoLNích LeT SPoLéhaLi PředevšíM Na PeNěžeNku Svých rodiČů, Je dávNo PryČ. dNeS Je NaProSTo BěžNýM TreNdeM vyděLávaT Si Na Své záLiBy a v ČaSTých PříPadech i Na NáJeM a oBživu zceLa SáM už BěheM STudií. víMe aLe všichNi, v Jakých PříPadech Naše vyděLaNé PeNíze PodLéhaJí zdaNěNí a PředevšíM v Jakých PříPadech Se NáM zdaNěNí vyPLaTí? STudeNTa Se PTaLa i za váS odBorNíka Jiřího TaLkNera z PoradeNSké SPoLeČNoSTi vGd Na Ty NeJzákLadNěJší daňové oTázky z PohLedu STudeNTů.


Ano, stipendia, která splňují podmínky zákona o daních z příjmů, jsou příjmem osvobozeným od daně. Nesmí se však zaměnit stipendium s odmě-nou za činnost vykonávanou pro školu, která má charakter výkonu zaměstnání.

jaké další položky, využitelné studenty, jsou osvobozené od daně?Příjmů osvobozených je celá řada, studentů by se mohly týkat např. dávky sociální péče, odměny za darování krve a příjem přijatý v rámci vyživova-cí povinnosti.

když student pracuje na živnostenský list, má ho jako vedlejší činnost. jaké má výho-

dy oproti člověku, co má živnostenský list jako hlavní činnost? V první řadě je potřeba připomenout, že z pohledu daně z příjmů rozdělení podnikatelské činnosti na hlavní a vedlejší neexistuje. Často se totiž stává, že se to zaměňuje.Rozdělení se týká zdravotního a sociálního po-jištění, kdy pro vedlejší činnost se dá jako výhoda označit to, že nejsou stanoveny minimální vymě-řovací základy pro pojistné.

je nějaký rozdíl mezi studentem, který má živnostenský list na vedlejší činnost vedle studia, a zaměstnancem, který ho má jako vedlejší činnost vedle svého hlavního příjmu?

Student i zaměstnanec, pro které je podnikání vedlejší činností, mají stejné podmínky.

o co by se studenti podle vás rozhodně měli zajímat v rámci daní?Studenti by se především měli aktivně zajímat o zdanění svých příjmů, získat alespoň základní znalosti daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění. Tyto znalosti můžou využít při uzavírání smluv se zaměstnavatelem, uplatnění nároků na slevy a nezdanitelné částky daně.

Richard Valoušek

Hol

ky js

ou p

rý o

d př

írod

y ta

k tr

ochu

bi

sexu

álky

. Dok

ážeš

si p

ředs

tavi

t sex

s

holk

ou?

:-) D

okáž

u a,

to ja

k s

kam

arád

kou,

tak

i s

krá

snou

nez

nám

ou :-

)-

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

Odp

usti

la b

ys p

artn

erov

i nev

ěru?

Jen

kdyb

y m

i odp

usti

l tu

mou

:)-

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

Co n

a to

bě p

odle

tvéh

o ná

zoru

muž

i ne

jvíc

obd

ivuj

í?N

o to

je m

i dod

nešk

a zá

hado

u, m

ožná

to

, že

je n

a pr

vním

rand

e po

zvu

k so

bě

dom

ů :-

)-

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

Co ti

nej

víc

chyb

í, kd

yž z

rovn

a ne

jsi v

e vz

tahu

?Vz

tah

:)-

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

Využ

íváš

své

krá

sy v

e šk

ole?

Jak

?N

e, a

ni n

evím

, že

se to

ho d

á vy

užít

:-)

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

- -

-K

ompl

etní

rozh

ovor

y s

kand

idát

kam

i na

jdet

e na

mis

sagr

o.st

uden

ta.c

z.

Co je

Mis

s Ag

ro?

Mis

s Ag

ro je

kaž

doro

ční a

v Č

eské

repu

blic

e sn

ad u

niká

tní s

outě

ž o

král

ovnu

(n

ejen

) krá

sy Č

eské

zem

ěděl

ské

univ

erzi

ty v

Pra

ze. S

outě

ž M

iss

bude

prů

běžn

ě pr

oklá

dána

kon

cert

y a

jiným

i vše

mož

ným

i i n

emož

ným

i exh

ibic

emi.

A že

to

neb

udou

žád

ný „š

méč

ka“,

se d

očte

te v

pro

gram

u w

ebu

na m

issa

gro.

cz.

Pře

dcho

zí ro

čník

Mis

s Ag

ro n

avšt

ívilo

víc

e ne

ž 10

000

nad

šený

ch d

ivák

ů, v

stup

na

akc

i je

zdar

ma!

Na

web

u m

issa

gro.

cz m

ůžet

e hl

asov

at p

omoc

í SM

S, a

pod

poři

t tak

svo

u fa

vori

tku!

Pro

naš

e čt

enář

e js

me

pros

ili, p

řem

louv

ali,

nalé

hali

a ud

obřo

vali

– to

vše

chno

fin

alis

tky

sout

ěže

o ne

jkrá

sněj

ší d

ívku

Čes

ké z

eměd

ělsk

é un

iver

zity

, Mis

s Ag

ro

2010

. A p

roč?

Cht

ěli j

sme

vidě

t, ja

k jim

slu

ší z

eměd

ělsk

é ná

činí

, tak

že js

me

jim

dali

do ru

kou

košť

ata

a na

ruce

ruka

vice

a fo

tili,

foti

li a

foti

li.K

ompl

etní

foto

gale

rie

najd

ete

na w

ebu

mis

sagr

o.st

uden

ta.c

z.

Kro

mě

foce

ní js

me

si p

ro h

olky

při

prav

ili le

hce

pika

ntní

dot

azní

k, z

e kt

eréh

o js

me

se d

ozvě

děli

mož

ná i

více

, než

jsm

e če

kali.

Mis

s Ag

ro 2

010

Stře

da 1

2. 5

. 201

0 od

14

hodi

nAr

eál Č

ZU, P

raha

6 S

uchd

olJ.

A.R

., Tl

eska

č, A

irfa

re, V

agyn

y dy

Pra

gaVS

TUP

ZDAR

MA

Více

na

ww

w.m

issa

gro.

cz

8. A

neta

Syc

hrov

á7.

Ter

eza

Chv

átal

ová

12. Š

árka

Syr

ová

3. E

va K

alou

sová

11. N

aďa

Raš

ákov

á

2. M

arké

ta K

ovař

íkov

á

9. L

enka

Bor

ošov

á

4. Š

árka

Lak

otov

á

10. K

ateř

ina

Šte

flov

á

1. J

ana

Šim

áčko

vá

6. Iv

a Fi

alov

á5.

Nik

ola

Hin

keov

á

Foto

: Jiř

í Sch

wer

tner

, ww

w.s

chw

ertn

er.c

z

Studentastrana

24 – 25

1 — informace nade všePokud vstupujete do jakéhokoliv obchodního vztahu, o kterém víte jen málo, vždy riskujete, že bude výhodný jen pro druhou stranu. To platí i pro financování bydlení, kde se pravděpodobně zadlužíte na velmi dlouhou dobu. Zvažte především, zda jste opravdu v situaci, kdy si vlastní bydlení nejen chcete pořídit, ale také můžete dovolit. Zjistěte si co nejvíce o mož-nostech řešení vaší situace nebo se poraďte s nezávislým odborníkem.

2 — bez příjmů to nepůjdePočítejte s tím, že bance budete muset prokázat své příjmy. V případě zaměstnání je prokázání jednoduché (platí i pro částečný úvazek). U podnikání musíte prokázat nejen výši příjmů, ale často také délku podnikání. V případě nedostatečných příjmů mohou k úvěru přistoupit spolužadatelé (např. rodiče) a tím vaši bonitu vylepšit.

3 — stavební spoření nemusí být jen o spořeníStavební spoření má téměř každý, ale většinou je využíváno jen k zhodnocení úspor. Pokud si včas naplánujete jeho rozjezd, můžete v době koupě vlastního bydlení čerpat výhodný úvěr. Čím dříve začnete, tím lépe – doba spoření je jedním z významných parametrů, které ovlivňují přidělení úvěru ze stavebního spoření.

4 — využijte výhod, které mátePro mladé existují dotační programy, které je škoda nevyužít. Jedním z nich je podpora hypoték pro mladé lidi, pokud si pořizujete starší byt. Tato podpora je čerpána ve formě úrokové dotace, která vám může ušet-řit dost peněz. Důležité je, že ne všechny banky ji mohou poskytovat. Pro mladé manžele či jedince s dítětem existuje i speciální úvěr na bydlení ve výši až 300 000 Kč za úrokovou sazbu 2 %. Tyto výhody lze při splnění je-jich podmínek kombinovat.

5 — nízká sazba není vše – otestujte měsíční výdajeNe vždy je zásadním kritériem nízká sazba úvěru. Spíše než celkové náklady vás budou zajímat pravidelné výdaje, které mimo úrokové sazby ovlivňuje také doba splatnosti. Čím déle můžete úvěr splácet, tím nižší je pravidelná splátka. Je dobré si předem otestovat, jak úvěr zvládnete splácet, např. několikaměsíčním odkládáním prostředků ve výši splátky na spořicí účet – ověříte si, zda úvěr zvládnete opravdu splácet a navíc něco naspoříte.

6 — pozor na sankce a obchodní podmínkyZnačně rozdílně banky přistupují k tomu, dostanete-li se do problémů se splácením. V sazebníku poplatků naleznete sankce za upomínky a jednání v případě problémů se splácením. Pozor dejte obzvláště na obchodní podmínky, kde najdete, za jakých okolností je úvěr okamžitě splatný.

7 — být připraven znamená ušetřit

Pokud začnete vše řešit včas, můžete značně ušetřit. Např. stavební spoře-ní lze uzavřít v době, kdy stavební spořitelny poskytují významné slevy na poplatku za uzavření. Bez částečných vlastních úspor často na žádný úvěr nedosáhnete. Navíc nižší hodnota úvěru k hodnotě nemovitosti pro vás může znamenat výhodnější úvěr, protože jste pro banku menším rizikem. Pozor si dávejte také na to, abyste si zachovali čistý štít v úvěrových rejstří-cích, kam se můžete dostat i opožděnou platbou za telefon.

Připravil Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum a. s.

i studentská léta jednou skončí a přijde čas, kdy vám už nebude uby-tování na koleji nebo skromném privátu stačit. pokud si jednou budete chtít pořídit vlastní dům či byt, aniž byste disponovali dostatkem vlast-ních finančních prostředků, budete si muset na něj půjčit. přinášíme několik tipů, jak se na tuto situaci nejlépe připravit.

Rozhovorstrana

26 – 27

Martina Pospíšilová

I když teď o dárcovství pohlavních buněk slýchám mno-hem častěji než dřív, je pořád mezi dárci a neplodný-mi páry zoufalý nepoměr. Mladí vysokoškoláci jsou přitom nejvíc v kurzu – a jako bonus je to slušná cesta, jak se (duševně i finančně) obohatit.

dokážete si představit, že někde

po světě běhá dítě, kterému

jste vědomě dali život, a přesto

ho nikdy nepoznáte? mnozí

to nedokážou, což může být

jedním z důvodů, proč je dárců

pohlavních buněk nedostatek,

ačkoliv vysokoŠkolŠtí studenti

patří k těm, kteří chodí darovat

častěji. neplodných párů,

které by za dítě daly cokoliv,

je poměrně velký počet.

Kromě nepříjemných pocitů studu při

odevzdávání spermatu má ale dárcovství také

několik neopominutelných pozitivních stránek.

jedním z lákadel může být například finanční

odměna, která by jistě obohatila nejeden

studentský život. a potom, jen pomyslete

na ten krásný pocit, který vás zaplaví, když

si uvědomíte, že jste pomohli někomu, kdo

neměl v životě takové štěstí jako vy! Na téma

dárcovství pohlavních buněk jsme hovořili

s doc. mUDr. T. mardešicem, csc., vedoucím

lékařem sanatoria pronatal v praze 4.

jaká kritéria musí dárce spermatu splňovat?Dárcovství je upraveno zákonem – jednak je nastavena věková hranice dárců: u muže je ta horní 40 let, spodní potom dána plnoletostí, tj. 18 let. Zákon také říká, že musíme příjemcům zaručit, že s použitím pohlavních buněk jim ne-hrozí žádné rozpoznatelné riziko. První, co u muže potřebujeme vědět, je, že má spermio-gram takový, abychom o něm jako o dárci vůbec uvažovali. Takže pokud by někdo chtěl darovat spermie – a dárce my určitě potřebujeme a vítáme – je nejlepší, aby nám napsal na naši mailovou adresu, že má zájem o dárcovství sper-

mií. My zařídíme vyšetření spermiogramu u nás v andrologické laboratoři. Pokud bude spermio-gram v pořádku, hned se mu odebere krev na sexuálně přenosné choroby, abychom věděli, že tohle je v pořádku. Zařídí se genetické vyšetření, následně urologické vyšetření a pak už se může stát dárcem.

o odběru pohlavních buněk kolují různé fámy, které leckdy téměř nahánějí strach. jak tedy celý proces ve skutečnosti probíhá?Je zásadní rozdíl mezi odběrem spermií a vajíček. Zatímco obecně dárcovství spermií je záležitost pro dárce v podstatě bez jakýchkoli zdravotních ri-zik, dárcovství vajíček je záležitost mnohem slo-žitější a náročnější, spojená s jistými zdravotními riziky. Pokud budeme mluvit o spermiích, je as-poň u nás, pokud vím, na většině pracovišť v těs-né blízkosti nebo jako součást laboratoří místnost pro pány. Tam ten muž – potenciální dárce při-

spermobanky: nejčastěji darují studenti vŠ, za jeden odběr 2 000 kč

www.unicor ncollege.cz

Otevřené oborybakalářského studia

I Management ICT projektů

I Informační technologie

I Ekonomie a management

Prezenční, kombinované a individuální studium.

Škola, která vám k něčemu bude.

jde a masturbací se spermie získají. Pokud muž chce, může si tam vzít s sebou svoji partnerku, to už je úplně jedno, jakým způsobem toho dosáhne. Spermie potom předá do laboratoře a tím to pro něj končí. Nejméně tři dny před tím, než odevzdá dávku spermií, by však neměl mít pohlavní styk.

co se se spermiemi děje potom?U mužů lze při dárcovství postupovat dvěma cestami: první je, že pakliže jsou všechny nálezy v pořádku, daruje muž spermie, a pokud je vyšetřen klasickými serologickými testy na infekč-ní choroby, spermie mu jsou zamraženy na šest měsíců. Po půl roce musí být opakovaně vyšetřen a znova otestován, a teprve jsou-li výsledky opa-kovaně v normě, je možno spermie použít k dár-covství. Pokud se k otestování dárce použijí meto-dy založené na technice PCR, tzn. že se přímo de-tekuje genetická informace virů, nemusí se čekat šest měsíců a je možno použít spermie bez karan-ténní lhůty, protože máme jistotu, že muž není no-sitelem některého z těchto virů.

kolik dávek spermií se celkově odebírá?U spermií hovoříme o stamilionech spermií, tak-že se většinou z jednoho odběru udělá větší počet

dávek od toho konkrétního dárce. Dárce potom může přijít na odběr opakovaně – žádná centrální databáze dárců neexistuje. Nicméně kliniky si to potom hlídají – když už je úspěšně použito hodně spermií od jednoho dárce, vyřadí ho.

jak dlouho spermie vydrží?Spermie se skladují zamražené v tekutém dusíku, a jakmile jsou zamraženy, jejich kvalita se vlastně vůbec nemění. To se týká jak spermií, tak embryí, tak případně vajíček. Je úplně jedno, jestli jsou ty tkáně zamražené hodinu, týden, mě-síc, rok nebo pět let. Máme tu například pacient-ky, které si u nás zamrazily embrya – absolvovaly mimotělní oplodnění, otěhotněly, porodily a po deseti letech si přišly pro zamražené embryo, otěhotněly podruhé a porodily de facto dvojče pů-vodního odběru – jen o deset let mladší. Takže s tím není problém.

jakým způsobem je dárce pro příjemkyni vybírán a co vŠechno se o něm dozví?Dárcovství je ze zákona anonymní, takže se nesmí dozvědět nic, co by mohlo nějakým způsobem po-moci identifikovat dárce, takže žádné osobní úda-je. Příjemkyně se často ptají, jestli se měří napří-

klad IQ dárců, ale to se samozřejmě nedělá. Může-me ale příjemkyni sdělit, že je dárce vysokoškolák. O ty je mimochodem největší zájem. Jinak se sna-žíme vybrat dárce tak, aby byl co nejvíce podobný budoucímu otci dítěte, takže barva vlasů, výška, váha aby zhruba odpovídaly.

atraktivní stránkou dárcovství je jistě také finanční odměna…Dárcovství je sice ze zákona bezplatné, ale dár-ci samozřejmě přísluší náhrada nákladů s proce-sem spojených. U nás si dárce přijde na dva tisí-ce korun.

Dárcovství spermií není tedy veskrze nijak složi-tým či rizikovým procesem – děláte v podstatě to-též, co každý den, jen na jiném místě. Zdarma vás vyšetří na veškeré možné a nemožné choroby a také zjistí, jak jste na tom s kvalitou materiálu – pokud uspějete, bude o vás velký zájem. A nakonec neexistuje mnoho situací, kdy můžete masturbací změnit někomu život – a ještě za to dostat slušně zaplaceno.

Martina PospíšilováFoto: Nina Bumbálková, www.nina-b.cz

Rozhovorstrana

28 – 29

O dárcovství vajíček není tolik slýcháno jako o dárcovství spermií. Je to totiž mnohem nároč-nější proces, který je třeba si dobře promyslet: tady nejde o masturbaci v malé místnosti na klinice, nýbrž jsou s ním spojena jistá zdravotní rizika.

Ženě-dárkyni musí být dle zákona 18–35 let, ve vyšším věku totiž u dítěte stoupá riziko vroze-né vady. Žena je, stejně jako muž, testována na genetické a sexuálně přenosné choroby. Krev se odebírá už při první návštěvě kliniky, genetic-ká konzultace a odběr musí probíhat na genetic-kém pracovišti. Po známkách geneticky přenos-ných chorob se pátrá i v širší rodině. Problémem při výběru dárkyně může být také například obe-zita – ta je totiž riziková u obecně jakéhokoliv operačního zákroku. Pokud vše dobře dopadne, může se přistoupit k vlastnímu dárcovství.

„Měsíc jsem brala jejich antikoncepci. Pak jsem dostala menstruaci a dva dny po jejím začátku jsem si měla začít sama píchat injekce do břicha – asi dva týdny vždycky ráno do míst, kde jsou vaječníky. Ze začátku to skoro nebolelo, ale pak už jsem to neměla moc kam píchat,“ říká stu-dentka Jana (20), která proces dárcovství pro-dělala na klinice v Brně. „Týden před zákrokem

jsem byla nateklá jak balón. Normálně mám přes pas cca 75 cm, teď jsem měla 108. Byla jsem na-fouklá jak těhulka. Bylo mi zle a byla jsem straš-ně náladová, jak jsem byla plná hormonů, a bole-lo mě břicho jak při menstruaci. To trvalo týden a něco. Jednou jsem kvůli tomu ani nešla do práce.“

Ženě totiž každý měsíc uzrává při menstrua-ci pouze jedno vajíčko. To je ale na umělé oplod-nění málo; aby mělo reálnou naději na úspěch, je potřeba vajíček víc, čehož se docílí aplikací hor-monálních preparátů.

„Je nutno vědět, že nadměrná reakce na stimu-lační preparáty je jednou z komplikací asistované reprodukce, takže je zapotřebí stimulovat opatr-ně, aby nedošlo k rozvoji hyperstimulačního syn-dromu. Takže se ženy za účelem dárcovství sti-mulují nižšími dávkami hormonů, než se stimu-lují pacientky, které samy prodělávají mimotělní oplodnění,“ říká doc. MUDr. T. Mardešić, CSc., vedoucí lékař pražského Sanatoria Pronatal, kte-ré se zabývá reprodukční medicínou. Ženě se po-tom při zákroku odebere 6–10 vajíček, které se, stejně jako spermie, nechají zamrazit.

Janě údajně odebírali vajíček kolem 20, ale i po

tom všem nakonec dodává: „Vůbec jsem toho nelitovala, snad jen chvilku kvůli těm injekcím, protože si je musíš píchat sama. Všichni se ke mně chovali moc hezky, až na to lehce nemocnič-ní prostředí jsem si připadala skoro jako doma. Finanční stránka taky určitě hrála roli, pár tisíc navíc se hodí, a když tím pomůžeš dalším žen-skejm, tak to zahřeje u srdce. Když si pomyslím, že bych nemohla mít děti, byla bych moc ráda, kdyby se našla taková hodná mladá holka jako já.“

Finanční odměna za darování vajíčka je znatel-ně vyšší než za darování spermií, stejně jako rizi-ka s tím spojená. Ačkoliv je dárcovství ze zákona bezplatné, ženě přísluší náhrada nákladů s tím vynaložených. Průměrně si tak za jeden odběr přijde na 15 000 korun. Jestli pro vás bude zají-mavá finanční odměna, nebo se rozhodnete da-rovat pro vlastní dobrý pocit, záleží jen na vás.

Martina PospíšilováFoto: Nina Bumbálková

až 15 tisíc za darování vajíček. „pro peníze jsem to nedělala, zahřeje tě to u srdce.“

Virtuální nuda jménem Facebook"Dozvědět se něco reálného na Facebooku je stejně marné jako zkoušet na

první schůzce kouzla s krabičkou od sirek."www.studenta.cz/facebook

Studentské rozvody „Řekl jsem jí, ať se odstěhuje.. od tý doby paráda!"

www.studenta.cz/rozvody

Český student na Srí Lance 2"Nejhorší byly noci v klášteře, to není jako horor v TV"

www.studenta.cz/srilanka2

Mladí a svoji: Mají vůbec šanci na přežití?"Muži pijí, ženy se nestarají a nevěrní jsou všichni"

www.studenta.cz/svatba

NoVě a exKlUziVNě. poliTici blogUjí pRo sTUDeNTy. chce-me, aby Nám byli poliTici blíž. sleDUj seRiál a zapoj se Do hoRKé přeDVolebNí DisKUze. Na sTUDeNTě píší:

STUDENTSKÝ ŽIVOT BEZ CENZURY!KažDý DeN přiNášíme NoVý čláNeK, KažDé poNDělí NoVé Téma TýDNe. To Nejlepší z Našeho webU:

blog.studenta.cz

Miroslava NěMcová cyril svoboda oNdřej liška kateřiNa koNečNá

Rozhovorstrana

30 – 31

Richard ValoušekPracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palacké-ho univerzitě v Olomouci.

Jsou lidé, kteří prožijí celý život za sklem. Martin Roman k nim patří. Úspěšný český manažer není denně na očích, přesto o něm neustále slyšíte a především využíváte slu-

žeb jeho energetické společnosti. Tentokrát jsme však my využili jeho energii v náš prospěch, tak příjemné čtení.

Vzpomenete si, při jaké příležitos-ti jste poprVé V žiVotě poUžil ener-gii?To bylo určitě spojeno s dětskou hračkou. Sice už ne-vím, zda to byla energie mechanická, kdy jsem tu hračku natáhl klíčkem, nebo zda už tehdy byly hrač-ky na dálkové ovládání, ale rozhodně šlo o hračku.

o čem jste jako dítě snil?V první třídě jsem chtěl být veterinářem. Poté se mé sny začaly ubírat za české hranice, možná právě pro-to, že se za ně nesmělo. Chtěl jsem studovat Zahra-niční obchod na Vysoké škole ekonomické, ale na-konec i na základě maminčiny rady jsem skončil na nově otevřeném oboru Právnické fakulty, na Meziná-rodních vztazích.

říkáte, že jste dal na maminčinU radU. takže i ona stála za tím roz-hodnUtím, že jste na Vše nikdy ne-stUdoVal? Maminka mi říkala: „Nechoď na tu ekonomiku, nemáme žádnou protekci. Tatínek byl vyloučen ze strany, budeš dělat nějakého referenta v kan-celáři. Běž raději na práva, tam máš větší mož-nosti.“ A já poslechl.

co Vaše prVní Vydělané peníze, za co byly?Na to asi nikdy nezapomenu. Bylo to padesát ko-run za osm hodin úklidu po stavebnících. To byly ty první oficiální a zdaněné.

a ty neoficiální a nezdaněné?To když jsem v rámci základní školy, někdy v páté šesté třídě, chodil do fotokroužku, dostal jsem se k negativům hudebních skupin jako Kiss, Bea-tles a další. Vyvolával jsem je s nákladem do jed-né koruny za fotografii a ve třídě je pak prodával za trojnásobek.

každý stUdent si projde během stU-dia řadoU brigád, na jaké jste cho-dil Vy?Tou první asi bylo mytí oken. Pak jsem v zahraničí na-příklad rozvážel z obchodu s potravinami bohatým dámám nákupy, dělal zahradníka, frézaře, pracoval v cementárně či pomáhal v pojišťovně. Nakonec mi možná ty brigády daly více než samotné studium.

martin roman: mamčiny rady mě ovlivnily

říká se o něm, že je nejvlivnějŠím manažerem v zemi. a pokud ne nejvlivnějŠím,

tak rozhodně nejúspěŠnějŠím. za maskou vážného a bohatého muže se vŠak neskrývá

pouze dominance a kariéra.

martin roman měl své dětské sny, chtěl být veterinářem. při brigádách byl

zahradníkem a během studií v cizině začal objevovat skutečný svět.

studenta si s generálním ředitelem společnosti čez povídala v rozsáhlém rozhovoru.

o pobytech stUdentů na zahranič-ních školách se VedoU nekonečné debaty. jak Velké je to podle Vás plUs pro ty, kteří si VyzkoUší V za-hraničí stUdoVat?Především je to vynikající zkušenost. Je to straš-ně důležité, aby člověk uměl před pobytem jazyk, zvlášť když studuje práva. Na druhou stranu ten samotný pobyt každému jazykovou úroveň strašně zvedne. Už například jen to, že je denně na pokoji s cizincem.

Vám zahraniční stUdiUm změni-lo žiVot. Vaše práce o maloobchod-ním trhU se Uchytila V řadě firem. Psát dneska práci o maloobchodním trhu by bylo bláhové, když se dá sehnat všude, jenže v době, kdy jsem ji psal ve Švýcarsku já, tak tu nic tako-vého nebylo. Toho jsem využil a uchytil se s ní.

Vědomosti k podobné práci jste mohl získat na začátkU deVadesá-tých let jen V zahraničí, že?Přesně tak. Pro mě bylo nejdůležitější to samotné uvedení do problematiky fungování podniků v tržním prostředí. Proto jsem už nestudoval druhý rok v zahraničí práva, ale řízení podniku, což se u nás učit nedalo. Navíc výhodou bylo, že v cizině jsem mohl poznávat, jak funguje tržní prostředí, zatímco v České republice se stále dva roky po revoluci přemýšlelo socialisticky.

říká se o Vás, že jste hodně demo-kratický šéf, že nemáte problém přiznat chybU a dát na rady podří-zených. VštěpoVali do Vás něco po-dobného Už rodiče, nebo jste se to naUčil až během profesního žiVo-ta?Od každého trochu. Já měl výchovu poměrně přísnou, kdy se rodiče snažili, aby mi to sebevě-domí nevyrostlo příliš vysoko. Především maminka mě pravidelně srovnávala, ať jsem nohama na zemi. A dneska už je to sedmnáct let, co jsem zodpovědný za vedení nějakého pod-niku, a to mě rovněž změnilo. Rozhodně jsem

byl ve třiadvaceti letech jiný manažer než dnes. Spoustu věcí jsem se naučil. A právě tou klíčo-vou bylo naslouchání lidí a umění přiznat chybu, protože žádný člověk není neomylný. prý se nikdy nerozhodUjete bez předchozího detailního rozborU. jste tedy spíš pro čísla, nebo Vě-říte i na manažerský šestý smysl?Já jsem určitě pro čísla. Jsem velký zastánce ma-tematiky jako základní vědy. Proto mi například nepřijde správné, že by matematika měla být jen volitelným maturitním předmětem. Nejlepší je, když člověk umí strašně rychle počítat a zároveň u toho dokáže využít dobrou intuici. co jste měl Ve škole z matematiky? Já měl poměrně hodně nudné vysvědčení.Vždycky jsem tam měl ze všeho samé jedničky (směje se). i z choVání?Tam byla dvakrát ředitelská důtka. Jinak co si ještě pamatuji, tak na vysoké jsem dostal jednu dvojku u státnic. Proto říkám svým dětem, že ty známky mohou mít pořád lepší než já (směje se). to jsoU pěkné nároky na děti. jaký jste na sVé podřízené? připadáte si spíš jako přísný šéf, nebo kama-rádský?K těm, co mají dobré výsledky, jsem bezpochy-by kamarádský šéf. Snažím se být takový i k těm, kteří je nemají. Ovšem s těmi se stejně dřív nebo později musíte rozejít. Je potřeba jim dát druhou šanci, to bezpochyby. Nerozcházím se s nimi po prvním zaváhání, ale když se opakuje, tak mu-sím. Celkově si myslím, že hned poznám podle nějaké zkušenosti, zda se dá s tím člověkem pracovat či ne. Jde o kompetence, které se někdy nedají naučit, všichni máme část dánu geneticky a část výchovou a školou.

plánUjete dopředU, tVoříte si na-příklad plán, jak byste chtěl V ži-Votě postUpVat, nebo to necháVáte na osUdU?

Já jsem byl vždy totálně vyhraněný k první vari-antě. Dokonce si dnes vzpomínám na svůj plán: Když jsem nastoupil ve třiadvaceti do Janky Radotín, říkal jsem si, že budu potřebovat šest let, abych to dal všechno do pořádku. Poté jsem měl v plánu řídit Vítkovické železárny, možná i proto, že jsem byl z Ostravska. V té době bych byl už zkušenější, dal bych to za dva roky dohro-mady. A v jednatřiceti by bylo fajn řídit Škodu Auto. Po pěti letech bych si vzal pod křídla celý Volkswagen Group a ve čtyřiceti General Mo-tors. To tehdy byla největší firma na světě. Vidíte, že jsem trochu za rozvrhem (smích). I když, dnes mají GM paradoxně menší hodnotu než ČEZ.

takže když se zeptám, zda jste ně-kdy nepřemýšlel o dráze podnikate-le, odpoVěďet si asi můžU sám, že?(směje se) Člověk tohle má asi v sobě. Někdo je sólový hráč a nevadí mu rozjíždět podnikání zce-la od nuly. Já jsem byl ale vždycky týmový hráč, nejlépe jsem se cítil v kolektivu. Mé zaměření tak bylo určeno především povahou.

když Vás tak posloUchám. Vy pochá-zíte z haVířoVa. dobírá si Vás ně-kdy někdo kVůli přízVUkU?Dneska už narážky necítím. Jen občas někdo řekne, že mluvím spisovně, ale protože mám ženu z Prahy, tak ani ta spisovnost už není to, co bývala.

Umíte rozlišit Volný a pracoVní čas?Je to lepší než dříve. Když mi bylo třiadvacet, tak pro mě existovala jen práce. To jsem skutečně pracoval šestnáct hodin denně. To se ale nedá dě-lat dvacet let v kuse, zvlášť když máte děti. Ten výkon se však nijak nezhoršoval, protože člověk se časem naučí pracovat efektivněji.

pojďme se baVit o stUdentech. jaký obor by si měli Vybrat, aby měli V žiVotě co nejVětší šanci se Uplatnit?Student by se neměl v první řadě rozhodovat jen podle toho, co ho baví, ale také podle možnosti

Martin RomanVystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Rok stu-doval rovněž ve švýcarském St. Gallenu a německém Heidelbergu. Svou profesní kariéru zahájil ještě během studií práv v roce 1992, kdy nastoupil jako ředitel pro-deje firmy Wolf Bergstrasse ČR, s. r. o., která vyrábí bramborové lupínky. Poté prošel dalšími manažerskými

funkcemi, až 1. dubna 2004 usedl do křesla generální-ho ředitele firmy ČEZ, kde působí dodnes.

Rozhovorstrana

32 – 33

právě toho uplatnění. Já jsem tady chtěl původně studovat MATFYZ, jenže v té době to nebylo jako dnes. Teď můžete z MATFYZu jít dělat do ekono-miky, ovšem tehdy z něj vycházeli pouze učitelé matematiky nebo vědci. Proto jsem si to rozmys-lel, i když mě matematika moc bavila.

takže jaký obor je podle Vás tím nejVyUžitelnějším a proč?Nejmenší problém s hledáním dobrého místa budou mít absolventi technik. Zatímco zaměst-nanost v jiných oborech klesá, poptávka po tech-nicích roste. V české energetice se chystají mno-hamiliardové projekty a musí proběhnout i velké omlazení personálu. Jenom Skupina ČEZ bude v blízkém budoucnu potřebovat minimálně dva-náct tisíc absolventů technických oborů. Z toho důvodu bych já šel dneska studovat techniku. Do energetiky navíc přichází řada revolučních, ino-

vativních technologií a absolventi v ní mohou najít velmi zajímavou práci.

jak se Všeobecně díVáte na soU-časné české stUdenty?Poměrně často se s nimi stýkám. Do vzdělání se snažím angažovat, byť jen zatím do základního a středního. Sponzoruji PORG. U studentů mám rád jejich neotřelé názory, kdy jim život ještě ne-dal klapky na oči. Oni si díky tomu dovolí říct víc než mnozí dospělí. Pro mě to pak může být inspi-race i velmi dobrá zpětná vazba.

jsoU podle Vás hodně jiní než ti před dVaceti lety?Jsou ambicióznější, než byli například za socia-lismu, protože vědí, že mohou více ovlivnit svůj život. To dříve bylo jasné, že svůj život tolik neo-vlivní, proto jich dříve tolik nepracovalo. Celko-

vě si nemyslím, že jsou čeští studenti hloupější než ti v Německu nebo ve Švýcarsku. Čímž záro-veň musím říct, že české školství má velmi dob-rou úroveň, ačkoli se o tom pochybuje.

na záVěr malé přísloVí, soUhlasí-te se rčením, kdo má Více peněz, má méně snů?Samotné peníze neudělají nikoho šťastným. Můj kamarád psycholog mi to demonstroval na pří-kladu, že když se bezdomovec dostane k lahvi čůča, tak je z toho šťastnější, než když si Bill Ga-tes objedná lahev toho nejluxusnějšího vína. Jde zkrátka o tu vzácnost situace. Takže asi opravdu jak se člověk posouvá v hmotných statcích, tak mu ty sny ubývají.

Richard ValoušekFoto: Marie Bauerová

Tomáš Rašnerstuduje Ekonomickou univerzitu ve Vídni a vydává Studentu.

Při rozhovorech pro Studentu na mě za poslední dobu udělali největší dojem dva lidé. Byl to Karel Schwarzenberg a Martin Roman. První z nich mizerný student s bohém-

ským srdcem, druhý neskutečně pilný jedničkář a tech-nokrat. Oba dva úžasné a inspirující osobnosti. Přemýšlím nad závěrem. Snad jen, že rozhodující je síla ducha jít si za svým a být nejlepší.

Známky ve škole slouží jen jako pomíjivý artefakt.

AustraliaOnline.cz - exklusivní portál věnovaný studiu, práci, cestování a letenkám do Austrálie

Studium a práce v AustráliiSTUDIUM / CESTOVÁNÍ / LETENKY / EMIGRACEAustraliaOnlineŽitná 1656/45110 00 Praha 1

tel: +420 222 551 551mobil: +420 733 123 999fax: +420 222 555 555

skype: australiaonline.prahaICQ: 421 93 257

[email protected]@australiaonline.sk

www.australiaonline.cz

V Š E S E T O Č Í K O L E M V Á S

Co mi dal pobyt v Austrálii? Nadhled. Teoreticky je totiž Austrálie dost po-dobná Evropě, ovšem má svá specifika. A tím nemyslím jen australský fotbal či surfaře na každém kroku. Austrálie je pro mě mix westernu s retro filmem, kde potkáte kovboje, burleskní tanečnici a spoustu dalších filmových posta-viček. Lidé jsou až neuvěřitelně slušní a rovnost a nezávislost se cení. I když rychlejší obsluha v hospodě by občas nevadila. No worries holt není jen výraz, ale životní postoj.Do Austrálie jsem se dostala skrze studentskou nezávislou organizaci IAES-TE. Půlroční stáž na The Ian Wark Institute v Adelaide byla jasná volba. Ian Wark je špičkové výzkumné pracoviště především pro uplatnění v těžebním průmyslu při University of South Australia. Jedná se o přední pracoviště ve svém oboru v Austrálii, což prakticky znamená ve světě. Adelaide je hlavním městem Jižní Austrálie, velikostí srovnatelné s Prahou. Na australské poměry to znamená, že je vnímané jako maloměsto. Často se mi dokonce stávalo, že mi Australané věnovali soucitné pohledy, když jsem jim řekla, že jsem tam strávila většinu svého pobytu. Adelaide má totiž pověst ospalého města. Říká se mu také Město kostelů, protože koncentrace koste-lů ve městě je prý na australské poměry nadprůměrná. Podle mě je v Adelaide stejně kostelů jako jinde. Vtipné na tom všem je, že podle statistik v Adelaide žije nejvíce ateistů (asi 10 %). Pravdou zůstává, že Jižní Austrálie jako jediný

stát svazu nebyla nikdy trestaneckou kolonií. Samotné Adelaide vznikalo jako plánované město. Dodnes je Adelaide jen vlastní plánované centrum a zbytek jsou předměstí. Pokud Australané o Adelaide ještě něco vědí, tak to, že je tam statisticky největší koncentrace masových vrahů na obyvatele. V ulicích při-tom nikdo moc nepobývá, snad kromě dopravní špičky. Dav jsem v Adelaide viděla celkem dvakrát. Na koncertu ke Dni nezávislosti Austrálie (pokud jste se tedy koukali správným směrem) a při Sky Show, ohňostroji, který byl letos spojený s automobilovými závody – koncentrací lidí se blížil Karlovu mostu. Osobně se mi v Adelaide ale líbilo. Nachází se v zálivu Svatého Vincenta, takže i když se přímo ve městě nedá surfovat, dá se tam plachtit a hlavně si za-plavat. V dosahu veřejné dopravy, čtyřicet minut od centra se nachází hned několik pláží. V okolí také najdete hned několik vinařských oblastí. I když zrovna v té nejslavnější, Barossa Valley, mi vína moc nechutnala a můžu spíše doporučit Adellaide Hills. Na australské poměry blízko (čtyři hodiny autem) se nachází i několik zajímavých národních parků, včetně Kangaroo Island, a koalu můžete spatřit naživo i v příměstském parku. Navíc v Adelaide jsou tři velké univerzity, na každé naleznete spoustu sportovních i společenských klu-bů, takže vždycky si můžete jít zahrát tenis nebo zajít na pivo.

Zlatka Palkovičová. Absolventka VŠCHT obor kvasná chemie a bioinženýrství.

Work&Travelstrana

34 – 35 Půl roku v adelaide

Pivo Petr ŠvihelCo já můžu vědět o pivu? Ti, co tuhle sílu znají, mě vždyc-ky šikanují a říkají něco o mlíku na bradě. Pivo mi nechut-nalo. Bylo pro mě jenom kompromis ceny, množství a společenské nutnosti něco pít. Nealko jsem nechápal už vůbec. Ale asi mě časem nějak infikovalo a přizpůsobilo si mě k obrazu svému. Chlastám ho po litrech a už se mi za-

číná vytvářet pivní hrb pro případy nouze.

strana

36 – 37

Ten večer jsem zrovna seděl někde poblíž centra a nejspíš jsem nadával na to, že výběr piva je tak ubohý. Všude můžete slýchat, kolik máme pivova-rů, že se to číslo pohybuje snad až u tří set. Po přes-ném počtu jsem nepátral. Ten večer jsem se doža-doval jediného. Abych mohl nějaká ta piva sakra ochutnat! Protože se mi zdálo, že stále dokola piju jen dva tři druhy, které se najdou po celé České re-publice. Snad víte, které mám na mysli. Vždy když někam přijedu, mám touhu dát si něco místního – na Valašsku slivovici, v Krkonoších kyselo, a tře-ba v Bavorsku místní pšeničné pivo. U nás se to ale nějak za poslední desetiletí změnilo. Téměř všude převažují stejná piva, ať jste v Aši nebo na Moravě, a ta si jsou podobná jako vejce vejci. Nuda.Vtom se ke mně natočil známý a říkal: „Znám jed-no místo… … pohostí s radostí.“ Skončili jsme v malé pivnici, kde točili šestnáct druhů piv. Ani jedno z nich jsem neznal.Nejen, že jsem je nikdy nepil, ani jsem o nich nikdy neslyšel! České malé pivovary se mi začaly před-stavovat skrze tak fantaskní moky, jako je čtrnácti-stupňový speciál, patnáctistupňové polotmavé, tři-náctka s medem, kvasnicové.Najednou se z objednávání piva stala zábava. Byla to živá diskuse. Někteří se dokázali během jednoho večera vyhranit a po třech kouscích začali pít jeden druh. Měli po ruce pádné argumenty, proč se dali

„znám jedno místo, musíme zvonit dýl, pak přijde pán v župánku, a na pár chvil tě pozve dál, a v klícce pohostí, pohostí s radostí…“ pro-zpěvoval jsem si cestou do jedné pivnice. Prv-ně jsem se totiž o ní doslechl, podobně jako ve videoklipu k raydě od Wohnoutů vyprávějí po-starší chlápci svým manželkám stejných roč-níků o takovém jednom tajném místečku, kde se všechno může spravit.

—

zrovna na tenhle druh. Já se řadil k těm, co zkoušeli všechno možné. Do-stával jsem tipy, které pivo bych si měl objednat, kterému se vyhnout, které si dát později. Reference na různé zlatavé moky (ale nejenom zlatavé, tohle slovní spojení přestávalo dávat smysl u piv všech barev) putovaly ze všech stran od jednoho stolu k druhému. Najednou jsme nebyli uzavřená spo-lečnost okolo jedné dřevěné desky, ale živý organis-mus, který spolupracoval po celém lokále.Nejsem klasický pivař, co si jde každý pátek odškr-tat těch svých patnáct kousků do místní putyky. Jít ochutnávat piva ve stejném stylu, jako se koštu-je víno, mi přišlo jako skvělý nápad. A nejsem sám. Tahle pivnice je věčně plná, a to i ve všední dny v ča-sech, kde se v ostatních restauracích prohání maxi-málně chomáče prachu. Naposledy, když jsem tam byl, tak se připravovaly další pípy. Šestnáct jich ne-stačilo, ani když se každý týden mění nabídka zna-ček.A tak jsem si začal uvědomovat, že ty velkoprůmys-lově vyráběné značky, které obvykle piju, protože nic jiného v hospodách není, se dost odlišují svou nic moc neříkající euro-chutí od místních pivních značek, které jsem ani doposud neznal. Nebo mož-ná jen nevnímal? Najednou jsem si začal uvědomo-vat rozdíly v celkovém přístupu. Zatímco velké glo-bální pivovary se zaměřují už ze své podstaty fun-gování na co nejrychlejší a nejefektivnější způsob výroby, já mám radost z piv, která vznikají poctivě. Jejich výroba trvá tak dlouho, jak potřebují, a vyrá-bí je někdo, kdo do nich vložil veškerou péči a úsi-lí. Tak jako dříve, když se vše připravovalo poctivě a pečlivě, sice pomaleji, ale s náležitou péčí a za sta-rostlivého dohledu.Začal jsem trochu více po těch českých a morav-ských pivovarech pátrat a kromě značek jako Ber-nard, Svijany či Černá Hora, které asi dnes zná již

mnoho pivařů a jsou to znamenitá piva, jsem obje-vil i společnost K Brewery, která před lety začala re-gionální pivovary skupovat a investovat do nich. Nyní sdružuje již několik lokálních pivovarů – kro-mě již zmíněné Černé Hory i jihlavského Ježka, Klášter, hlineckého Rychtáře, uherskobrodského Janáčka, protivínského Platana, chlumeckého Vé-vodu a Lobkowicze. Každý z nich má trochu jinou pověst, ale především chutě. Když připočtu snahu o zachování a rozvoj malých a středních pivovarů, kterou deklarují na svých stránkách, myslím si, že právě toto jsou trumfy, které oproti nadnárodním korporacím drží v ruce. A poslední trendy dosvědčují, že se vydaly správ-ným směrem. Zatímco prodeje tzv. europiv loni klesly, malým pivovarům rostly mnohdy i o desítky procent. Není divu. Lidem se čím dál víc hnusí ste-reotypy, dokonce i ty pivní. Změna je prostě dobrá a zdá se, že období, kdy se pivovary spojovaly a va-řily podle stejných receptur, je za námi. Lokální pi-vovary si podobně jako hostinský s šestnácti pípa-mi uvědomily, že čas přeje individuálním povahám. Proč bychom měli všichni žbluňkat stejné pivo? Zvláště když jsme pivní národ a každý má jiný ná-zor na to, jak by dobré pivo mělo chutnat.První krok byl učiněn. Malé pivovary začínají tu-šit, že jdou do módy. Kdy se ale dočkáme pořád-ného výběru piv v restauracích a barech? To bude na nás. Budeme muset vyjít do ulic a podpořit prv-ní vlašťovky s většími výběry piv. Podniky totiž čas-to nemají kapacity, aby dokázaly skladovat šestnáct značek. Navíc jsou smluvně vázány s jednou znač-kou, která je za jejich věrnost vybaví od sklenic až po deštníky na zahradě. Začněme požadovat od svého výčepního trochu originality. Protože jinak bude pohodlně točit to jedno svoje, jehož název najdeme na utěrkách, tác-cích, a snad i na klice od záchodu.

malé a lokální pivovary: módní vlna, nebo prostě lepší pivo?

Lobkowicz – Pivo šlechticů Lobkowiczové byli známi jako mecenáši umělců. Významná je především jejich podpora Beetho-vena, Mozarta či Haydna. Ludwig van Beetho-ven věnoval 7. knížeti (Josefu Františku Maxmi-liánovi) Lobkowiczovi četná díla, mezi nimi sym-fonie č. 5, 6 a 3 (Eroica). Kromě toho podporovali Lobkowiczové Matici Českou, stavbu Národního muzea, byli mecenáši řady spisovatelů i vědců. Pivo s jejich jménem vaří v malebném pivovárku v jihočeském Protivíně.

Klášter – Pivo mnichůPivovar dostal své jméno podle kláštera řádu cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století, nejspíš už v roce 1177. Velkolepý klášter tehdy patřil k nejvýznamnějším církev-ním objektům ve střední Evropě, působil zde i mistr Jan Hus. Do dnešních dní se ovšem z kláštera, vystavěného ve stylu francouzské gotiky, zachovala pouze brána s překrásným portálem, která stojí na nádvoří současného pivovaru a zdobí i etikety tohoto piva.

Janáček – Pivo učitelůI nejznámější osobnost Uherskobrodska, Jan Amos Komenský, který se narodil 28. 3. 1592, patřil do pivovarnické rodiny. Jeho otec byl členem cechu pivovarníků v Uherském Brodě. Na počest Učitele národů se v Pivovaru Janáček vyrábí 14% světlý speciál Comenius.

Petr Švihel

Legendy:

Černá Hora – Pivo templářů16. července 1298 byl komoří Matouš z Čer-né Hory svědkem templářského obřadu, kdy se Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv na stat-ky v Dobřínsku a Petrovicích a postupuje část svých majetků templářskému řádu na Templš-tejně. Při tomto obřadě postupování kostelního práva se pilo takové pivo, jež svými povozy do-praviti nechal Matouš z Černé Hory. Proto Pivo-var Černá Hora byl svého času pivovarem temp-lářským BRAXATORIUM TEMPLARIORUM IN MONTE NIGRO.nebo prostě lepší pivo?

Školystrana

38 – 39zahraj si piškvorky...

English Camp jinak!

Máš chuť konverzovat anglicky a přitom nemůžeš vycestovat za hranice? Je tu pro tebe skvělá šance! Díky našemu campu získáš možnost být celý den v kontaktu s rodi-lým mluvčím a skrze aktivity, hry a filmy konverzovat anglicky, jako bys byl v Americe! Hlavně žádná nudná gramatika! To vše ve skupině 16 studentů ve věku od 18 do 25 let. Přihlas se do 15. května a pojeď s námi na týden od 12. do 17. září k Orlické přehradě! Více na www.vaseucitelka.cz. Těší se na tebe Julie Fishman!

Historická událost na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií bude mít nové sídlo na Technické 10. Tento nový objekt vzniká v areálu Pod Pa-lackého vrchem v Králově Poli a měl by být otevřen v červenci tohoto roku. Přestěhují se do ní tři ústavy a děkanát z areálu Údolní 53. Celá fakulta tak bude soustředěna na jednom místě a studenti již nebudou muset složitě přejíždět a cestovat při studiu. „Na celý objekt se moc těšíme, považujeme to za historickou a velmi významnou událost. Konečně dostaneme reprezentativní prostory na jedno mís-to, očekáváme tak velkou úsporu času a také možnosti při výuce a dalších aktivitách,“ poodkrývá budoucnost manažer vztahů s veřejností FEKT VUT v Brně, Jiří Wagner.Na celé fakultě studuje téměř 4 500 studentů a ti všichni by měli nyní najít nové útočiště. „Celý proces přípravy a vlastní výstavby byl složitý a zdlouhavý a jsme rádi, že se blížíme do zdárného finále. Jsme rádi, že se nám to podařilo,“ dodává bývalý děkan fakulty, prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.

Dlouho očekávaná změna názvu univerzity v Brně

Po patnácti letech Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU) začala oficiálně používat kratší název Mendelova univerzita v Brně a zkratku Mendelu. Tyto změny se úzce dotýkají i Provozně ekonomické fakulty, která změnu již dlouho očekávala.

Provozně ekonomická fakulta (PEF) byla založena při Vyso-ké škole zemědělské (VŠZ) v Brně v roce 1959, a patří tak k nejstaršímu ekonomickému učení na Moravě. Od roku 2010 mění název na Mendelovu univerzitu v Brně.1. K přejmenování došlo především z toho důvodu, že název univerzity nevysti-huje její zaměření. Zemědělství a lesnictví tvoří pouze dílčí část vyučovaných oborů. Nejvíce studentů má právě PEF, kte-rá změnu názvu dlouho očekávala a velmi ji vítá. PEF absol-vovalo více než 10 000 studentů, kteří působí prakticky na celém evropském trhu. Především v oblasti marketingu, ma-nagementu, obchodu, evropských institucích, ve finančním sektoru, veřejné správě, nebo také jako informační manažeři a projektanti informačních systémů.

Univerzita nese název po světově uznávaném vědci Gregoru Johannu Mendelovi. Ten se narodil 20. července 1822 v rodi-ně německy mluvících drobných zemědělců ve Slezsku. Men-del byl nejdříve řeholníkem augustiniánského opatství na Sta-rém Brně a následně studoval na Filozofické fakultě v Olo-mouci. V roce 1843 přišel do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor. Do roku 1853 také studoval ve Vídni, kde se již během studií za-jímal o fyziku. Po návratu do Brna v letech 1856–1863 se za-čal věnovat křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.

Za PR oddělení PEF, Ing. Jiří Urbánek

in

zerc

e

24.7.2010FESTIVALPARKHRADEC KRÁLOVÉ

TICKETS AVAILABLE AT WWW.TICKETPRO.CZ

WWW.PLEASUREISLAND.CZ

PAUL VAN DYK . MARKUS SCHULZGARETH EMERY . TOCADISCO . RUSHADAM BEYER . DAVE CLARKE . UMEKPET DUO . MARKO NASTIC . AVICIISHARAM JEY . JEROME ISMA AE MENNO DE JONG . JOCHEN MILLERGIUSEPPE OTTAVIANI . FILO & PERI SCOT PROJECT . NITROUS OXIDEMIKE S . HEADHUNTERZ . CRYPSISKORSAKOFF . MICHAEL BURIANMALY . IDENTIC . ANAGENETIC . KOLD KONEXIONCHAIN REACTION . SYDNEY . AGENT . EDDIE SENDERBON FINIX VS TRIPMAIN . LAFAYETTE . ENRICO . NESqUIKNUFF . TOMMY ROGERS & PEET . ORBITH . MICHAEL CMARTIN GREDNER . LAYDEE JANE . ELITE . BEDA . FAITHWOLSCHA . MACIO . YAN DARK . GRASSHOPPER . PETE WALK TEXX . PIETROS . RONNY . SUBGATE . ADLET . NAOKI UDAPETER KEY . ENHANCER . MIGELL . MARSHALL . ROBIqVAN VEGA . TALL BOY SLIM . LUMX . RINGO . RAVIC

Artsemestr a Diplomky To nejčerstvější z mladé umělecké scény v oblastech architektu-ra, design, malba, sochařství, grafika, typografie a ilustrace, sklo, kov, keramika a porcelán, fotografie, film a nová média uvidíte ve dvou výstavách Artsemestr (3. 6. – 12. 6. 2010) a Diplomky (16. 6. – 2. 7. 2010) na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nám. Jana Palacha 80, Praha 1 (www.vsup.cz). Otevřeny budou všechny ateliéry i galerie. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze je jednou z nejstarších a největších uměleckých škol v České republice (vznikla v roce 1885). Dnešní studijní program nabízí širokou škálu oborů uměleckoprůmyslové i volné tvorby ve 23 ateliérech. Studium je strukturované do tří etap (bakalář, magistr, doktor) a realizováno formou ateliérové výuky s řadou doprovodných disciplín (kresba, modelování, práce s materiály apod.) a přednášek z dějin umění a estetiky. Škola je uznávaná pro své profesionální výsledky, studenti i pedagogové VŠUP se často umisťují na předních místech mezinárodních soutěží.

Nové Informační centrum Vysoké školy ekonomické v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) otevřela se začátkem letního semestru 2009/2010 nové Informační centrum. Infocentrum je umístěno ve vstupní hale Nové budovy v areálu VŠE na Žižkově. Zájemci o studium na VŠE zde mohou získat informace o nabízených studijních možnostech a vyzvednout si informační materiály.VŠE nabízí zájemcům široké spektrum studijních oborů a programů. Většina informací je uveřejněna na webových stránkách a informace poskytují i jednotlivé fakulty a instituty. Cílem Informačního centra je soustředit tuto nabídku kompletně na jednom místě a poskytovat informace zájemcům, kteří navštíví prostory VŠE, případně se obrátí na telefonní linku Informačního centra.Infocentrum také poskytuje pomoc s orientací v areálu budov VŠE, podává aktuální informace o akcích konaných na VŠE a distribuuje tištěné materiály o aktivitách jednotlivých pracovišť školy a studentských organizací VŠE.Informační služby poskytuje tým vyškolených studentů VŠE každý všední den v době od 9 do 16.30 hod.

strana

40 – 41

Koleje

bubeneč (čvut praha)Co se týče téhle koleje, není o co stát. Po chodbách by se tu bál chodit i Chuck Norris s Batmanem v zádech, natož pak vystrašený ČVUTák. Kuchyňka i záchody a sprchy jsou v dost katastrofálním stavu, na druhou stranu je to poměrně dobrý důvod k navázání konverzace, a možná proto se tu většina lidí navzájem více či méně zná. Je tu však patrný nedostatek osob něžného pohlaví (kromě lejdy plísně, která je naopak všudypřítomná). Bubeneč je ale výhodně umístěná – blízko metra i školy, takže kdo nakonec neprahne po hvězdičkovém ubytování, určitě bude nadmíru spokojen.

strahov (čvut praha)Slyšela jsem nejmíň milion názorů, že je Strahov nejhorší kolej v republice – většinou ale od lidí, kteří tam nikdy nebydleli. Zařízení nic moc (soudruzi a čas se na něm jaksepatří vyřádili), většinou klasické dvoulůžáky se sociálkou na patře. Sem tam se odrolí omítka, ale to je nejspíš jen nezbytný průvodní rys tamního (nočního) života. S trochou štěstí můžete ve sprše narazit na výstavní roštěnku, když máte smůlu, bude to jen otravný spolubydlící s chlupatýma zádama. Ale co, vztahy se spolubydlícím jsou koneckonců pro kolejní život nejdůležitější. Na Strahově to prostě žije!

hvězda (karlova univerzita praha)O Hvězdě se toho zatím moc dobrého neřeklo ani nenapsalo. Ubytování ještě ze socialistické éry, všelijaká havěť, plíseň, několik zvláštních existencí jen tak přespávajících na chodbách a pár úchylů-honičů, kteří dost neesteticky lemují přilehlý lesopark. Nicméně říká se, že na vzhledu nezáleží, a tady to platí dvojnásob. Když už nic, dá se tu aspoň spolehlivě opít. A jako bonus je tu bezkonkurenční prostředí pro výzkum patologických jevů, což se místním humanistům v budoucnu jistě bude hodit.

na větrníku (karlova univerzita praha)Staré koleje Na Větrníku jsou takovým hvězďáckým dvojčetem. Pěkně si počkáte, než se dostanete do sprchy, když už se tam dostanete, nezamknete ji, a když ji náhodou zamknete, najdete tam nějaké „překvapení“ z minulé extra propařené noci, protože to někdo holt nestihl. A nestíhá se tam často. To je ovšem pouze jeden úhel pohledu: s tamním životem je dost velká pravděpodobnost, že jednou budete vy ten, co nestíhá.

předvoj (su opava – obchodně podnikatelská fakulta karviná)Na karvinský Předvoj už se dnes moc neubytovává, studenti dostávají koleje Na Vyhlídce nebo Kosmos – a očividně je k tomu dobrý důvod. Název ubytovny by mohl lecčemu napovědět. Dle OPFáků je to tam tak trochu „bronx“, Předvoj je totiž umístěn v romské čtvrti a studenti jsou tam v menšině. V minulosti tam prý dokonce docházelo k potyčkám, kdo je zavinil, ale není známo. Budoucí obchodníci a podnikatelé žijí po třech na pokoji s jedním stolem a dvěma židlemi, asi aby byla v praxi neustále rozvíjena socialistická zásada společného vlastnictví.

musím ale říct, že na vzhledu kolejí nakonec zas až tak nezáleží (pokud nejste alergičtí na kouř, hmyz, hluk, plísně a všelijaké další lahůdky). Důležité je, s kým bydlíte – s trochou tolerance se totiž dá na koleji nejen přežívat, ale i naplno žít. mnohem víc, než se vám kdy v budoucnu poštěstí.


Všichni se po maturitě kromě no-vých spolužáků na výšce těšíme hlavně na to, až konečně vylétne-me z hnízda, kde nás (už trochu otravně) hlídají starostliví rodiče. Na to, až zahájíme plnohodnotný noční život plný piva, tequilly, ne-

plánovaných striptýzů a nezříze-ných sexuálních inovací, na kte-ré jsme se doteď styděli jen po-myslet. jak už jsme předtím mnohokrát zaslechli od starších a zkušeněj-ších, tohle všechno nabízí stu-

dentská kolej. a velmi záleží na tom, jak nám toto prostředí při-roste k srdci – takové totiž potom budou vzpomínky na nejbeatnič-tější dobu našeho života. Náš dojem z ubytování záleží na spoustě faktorů, nelze pro-

to jednoznačně určit, která kolej je dobrá a která špatná, protože na každého může působit jinak – to všechno ale až po delší době. Toto je pět nejhorších kolejí v čR, které neobstály na první pohled.

Top 5: Nejhorší koleje v čR


V žebříčcích se nikdy nejde zavděčit všem. Možná by tam měly být některé koleje navíc, možná by tam některé být neměly, nechť posoudí každý sám. Nakonec – každá kolej je tak dobrá, jakou si ji uděláme. Atmosféra vyhrává.


koleje harcov (technická univerzita v liberci)Harcov jsou možná nejluxusnější koleje v ČR. Kvůli Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 v Liberci byly přebudovány téměř do hotelové kvality – ubytovávali se tu totiž lyžaři a novináři a ti přece potřebují víc komfortu než kdo jiný. Není to sice Hilton, ale vše je v moderní, spíše bytové podobě. Jediným minusem jsou snad přistýlky, kterými se vedení kolejí snaží zvýšit kapacitu – takže kdo jde do prváku, čeká ho půlrok nebo rok nerůžového spánku. Nespornou výhodou jsou volně přístupné střešní terasy, takže se s nástupem sluníčka bude zřejmě na co dívat.

palachova kolej (univerzita hradec králové)Na Palachovy koleje je ze všech stran slyšet samá chvála. Jsou to klasické paneláky s dvoupokojovými byty (dva pokoje, koupelna s vanou a záchodem, kuchyň), takže si člověk spíš připadá jako ve svém než na koleji. Možná to nutí k větší zodpovědnosti, což dobu studií trochu kazí. Bydlení tam je považováno za příjemný nadstandard.

koleje hostivař (univerzita karlova praha)Hostivař je krásná, nově zrekonstruovaná kolej. Nevýhodou je, že je poměrně daleko od centra. Pro české studenty je vyhrazena pouze malá část, takže jsou tam k nalezení spíš sexy exotické typy. Zdi jsou navíc natolik silné, že si při orgastických výkřicích nemusíte strkat roubík do pusy a sousedi nemají pocit, že je ochuzujete o audioporno live, což velmi prospívá vzájemným vztahům.

klíše (univerzita jana evangelisty purkyně ústí nad labem)Na kolejích UJEP na ulici Klíšská se žije krásně. Od roku 2006 je tam navíc nový nábytek, což je trochu nevýhoda, pokud se v zápalu večírků něco poničí. Člověk se totiž na K dvojce nachází neustále v centru studentských akcí a stu-

dentského života vůbec. Dokonce jsem kdesi zaslechla, že je tu nadměrný počet holek s velkýma prsama. Že by černý Zlatopramen?

volha (vysoká škola chemicko-technologická praha) Volha je jedna z mála kolejí v Praze, které se dají považovat za moderní. Poko-je jsou nově zrekonstruované, žije se tu v poměrně luxusně zařízených buň-kách s vlastním příslušenstvím. VŠCHT navíc nabízí zdarma internetovou síť. Kolej je sice od centra čtyřicet minut cesty, ale tam je stejně potřeba jenom kvůli škole a to, přiznejme si, není zase taková povinnost. Jižní město má totiž svůj vlastní, mnohem lákavější život. Chemici mají zkrátka štěstí, že se mů-žou houpat zrovna na volžských vlnách.

je jasně vidět, že životem na vysokoškolské koleji nemusíme být nutně odsouzeni k údržbě kolosálních šatních skříní ze 60. let, které drží pohromadě už jen silou vůle, k podepisování okurek ve společné ledničce na patře, k tichým čajovým dýchánkům bez vodky ani k prkennému sexuálnímu prožitku bez vykřikování rajcovních frází. stačí si správně vybrat kolej, podat žádost a doufat, že budou mít nahoře dobrou náladu a na vás se usměje štěstí. pak už jen zbývá uspořádat peprnou oslavu a pořádně nahlas si zasouložit. Koneckonců – není nic jednoduššího.


foto str. 40 Bubeneč: Tomáš Kápl, www.kapl.czfoto str. 41 vlevo: wydrikovo.blogspot.comfoto str. 41 vpravo: eyowf2011.czvíce fotek a diskuse na www.studenta.cz/koleje

Ubytování na koleji a lidé, se kte-rými ho sdílíme, jsou hlavními měřítky atraktivnosti student-ského života. Ne všechny koleje jsou krásné a dokonce ne všech-ny koleje jsou únosné, ale říká se, že člověk si nakonec zvykne na

všechno. je to sice podivuhod-né, ale v české republice existu-jí i koleje, na které není potřeba si zvykat ve špatném slova smys-lu, spíše naopak – velmi mile stu-denta překvapí. pojďme se podí-vat na pět takových.

Top 5: Nejluxusnější koleje v čR

strana

42 – 43

22 otázek


1. co PovaŽuješ Za svůj dosud NejvětšÍ ŽivotNÍ ÚsPěcH?Poslední desku Jsem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. ke kteréMu ZvÍřeti by ses PřirovNala?Orel je nejvýstižnější.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. kdy a Proč ses NaPosled oPila?To nebylo tak dávno. Z radosti a euforie po koncertě.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. jak se ZaručeNě ZbavÍš dePrese?Hraju dokola na kytaru, je to takový vysavač depresí.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. jak bude vyPadat koNec světa?To mi hlava nebere…. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. jak vyPadajÍ MiMoZeMšťaNé?Takový průhledný týpci s tykadlama.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. které drogy by Měly být legálNÍ?Pro každého jiné.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. jaký je NejlePšÍ večerNÍček?Krakonoš.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9. co je Právě teď tvoje NejoblÍbe-NějšÍ PÍseň?Wrong – Depeche Mode.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. v jakéM filMu bys cHtěla ŽÍt?V Avatarovi.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. kdybys uMěla létat, kaM bys letěla jako PrvNÍ?Někam na Aljašku, kam bych zřejmě ani nedole-těla, protože bych dřív zmrzla, ale zkusila bych to.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12. co (Nebo kdo) NejvÍce ovlivNilo tvůj Život?Více lidí, více situací, ale hlavně máma.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13. která osoba Má Pro tebe NejvětšÍ sex-aPPeal?Je to v očích a ty jsou různé, nemám žádnou konkrétní hitparádu.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14. co si MyslÍš o vZtaHu Na jedNu Noc?Raději nic. Nelze nad tím přemýšlet a něco si myslet, zkrátka se to buď stane, nebo ne.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15. čeHo se NejvÍc bojÍš?Bezmoci.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16. koMu faNdÍš?Těm, co to myslí vážně…. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17. co ZávidÍš MuŽůM?Přemýšlím tu už pět minut a nic zásadního mě stále nenapadá. Jsem zkrátka ráda, že jsem ženská.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18. co ti dala do Života škola?Celkem dost praktických věcí, ale z toho, co jsem se učila, už nevím téměř nic.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19. co je NejHoršÍ MoŽNý dárek?Stačila by umělohmotná kytka, to bych se asi zbláznila.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20. u kteréHo filMu jsi NaPosled brečela? Italský film Život je krásný.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21. co tě v PosledNÍ době NejvÍc Na-štvalo? Volební kampaně některých stran.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22. co tě v PosledNÍ době NejvÍc Po-těšilo?Dva dny volna strávené v Tatrách.

Narozena 26. 11. 1986 v Bene-šově, rodačka z Říčan. V červnu 2004 se stala první vítězkou soutěže Česko hledá SuperStar. Z letošního udílení cen Akademie populární hudby si odnesla za singl V bezvětří Anděla za nejlep-ší skladbu roku 2009.

co závidím mužům? nic mě nenapadá, říká aneta langerová

www.cd.cz 840 112 113

CD_print_obecny_215x260.indd 1 13.4.2010 10:51:54

www.fi ncentrum.com

Finanční služby mají mnoho podob. Některé jsou objemné a agresivní a bombardují vás každý měsíc nabídkami na spolupráci. Pojď k nám! Staň se fi nančním poradcem, buď príma opravdový profesionál! Znáte to?

Fincentrum neobtěžuje studenty masivními nabídkami na spolupráci. Od roku 2000 poskytujeme fi nanční služby nadnárodním korporacím i běžným občanům, stáli jsme u zrodu několika úspěšných fi nančních internetových portálů nebo prestižního ocenění Banka roku. S obratem 502 milionů korun patříme mezi nejvýznamnější poskytovatele fi nančního poradenství v ČR a na Slovensku.

Fincentrum je nejrychleji rostoucí společnost v oboru, protože svým klientům i spolupracovníkům poskytuje nejlepší podmínky. Ti nejlepší si dokáží vybrat snadno.

studenta 17 kveten 2010

Documents