Diskusní fórumVšeobecné právo na vodu

AustrálieSádky vyhřívané z odpadu

FrancieSedif pomáhá s přístupem k vodě

BurundiMikroúvěry: zdroj nezávislosti žen

Rozvoj pro všechny

PLANET#květen 2015

Květen 2015 PLANET

19. listopadu byla v Barceloně podepsána smlouva o partnerské spolupráci s fi rmou IBM, jejímž cílem je uplatňování inteligentních technologií. Když se řekne město, znamená to celou řadu toků, které je třeba řídit v nepřetržitém režimu ve dne i v noci, ať již jde o vodu, odpad, suroviny, energii, vzduch, městskou hromadnou dopravu atd. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale v městských aglomeracích, které jsou stále hustěji obydlené, to až tak jednoduché není. Proto jsme se rozhodli zvládat tuto neobyčejně složitou problematiku pomocí inteligentních digitálních a intuitivních technologií. V Lyonu (Francie) a v Tidworthu (Anglie) již provozujeme automatizované systémy, které patří k nejdokonalejším na trhu. Cílem nedávno uzavřené partnerské smlouvy se společností IBM je rozvoj těchto technologií v celosvětovém měřítku, protože umožňují zjišťování trendů poptávky, nepřetržitý celkový přehled o sítích a o jejich výkonnosti a následné zlepšování strategií uplatňovaných v městském prostředí, snižování ekologické stopy měst, lepší kontrolu nákladů a nabízení nových služeb městskému obyvatelstvu. To, co jsme započali v oblasti vodárenských sítí, nyní zavádíme i do energetiky a odpadového hospodářství. Vyšší uplatnění inteligentních řešení v rámci měst je možné díky moderním informačním a komunikačním technologiím. Posunutí hranice urbanistického plánování a realizace projektů inteligentního města nabízí městům možnosti inovace a zkvalitnění života jejich obyvatel. Společnost Veolia se přímo podílí na těchto revolučních změnách, díky nimž bude zajišťování potřeb měst plynulejší, efektivnější a udržitelnější v dlouhodobém časovém horizontu.

26. ledna byl v Kuvajtu uveden do provozu závod na odsolování mořské vody. Závod, který jsme vybudovali v Az Zour South a jehož provoz budeme zajišťovat po dobu pěti let, odsolí denně 136 000 metrů kubických mořské vody. Díky této zpracovatelské kapacitě bude Kuvajt disponovat doplňkovými objemy vody, které zemi umožní čelit nedostatku této životadárné kapaliny. Nově zprovozněné odsolovací zařízení se vyznačuje jedinečným specifikem: vodu určenou ke zpracování nečer-pá z moře, ale z chladicího okruhu sousední elektrárny. Jinými slovy voda přicházející do odsolovacího závodu je horká (v letním období

má teplotu až 40 °C), což má za důsledek nižší spotřebu elektrické energie potřebné pro fun-gování reverzního osmózního systému. Díky kom-binaci tepelných a membránových procesů tento závod funguje jako hybridní zařízení. Můžeme být právem hrdí nejen na výkonnost našich technolo-gií, které se těší uznání u nejnáročnějších klientů, ale i na to, že se podílíme na zlepšování kuvajtské infrastruktury, ekonomickém rozvoji této země a zvyšování její nezávislosti v oblasti vodohos-podářství, protože nabízíme konkrétní řešení pro zajišťování potřeb rychle rostoucí místní populace.

2. února oslavil kampus v Jouy-le-Moutier 20. výročí své existence. Slavnostního zasedání u příležitosti této významné události se zúčastnil i francouzský předseda vlády Manuel Valls, který navštívil náš kampus v Jouy-le-Moutier, kde promluvil k 450 absolventům z let 2013 a 2014. Přítomnost francouzského premiéra svědčí o zájmu nejvyšších politických činitelů země o odborné vzdělávání Veolie. Čemu naše skupina vděčí za tento zájem? Důvodem je to, že naše politika v oblasti odborného vzdělávání je zaměřená především na učňovské školství. V době, kdy jsme otevřeli náš první kampus v Jouy-le--Moutier, aby se zde vzdělávali mladí lidé s nízkou nebo nulovou kvalifikací, jsme byli tak trochu „za podivíny“. Naše odhodlání však přineslo kýžené plody. Za dvacet let existence prošlo našimi kampusy na 13 000 studentů v rámci vzdělávacího procesu, který spojuje teoretickou výuku s praktickým výcvikem, a 80 % absolventů studia se rozhodlo pro práci u Veolie. Naše vzdělávací střediska nabízejí možnost získání některého z 21 osvědčení a diplomů, které jsou potřebné pro výkon profesí u Veolie, výučním listem počínaje a získáním magisterského titulu konče. Dosažení tohoto úspěchu bylo možné jen díky společnému úsilí všech zúčastněných stran, a to jak studentů, tak i Veolie, která do svého vzdělávacího procesu zapojila kvalitní pedagogické pracovníky, partnerské organizace z řad institucí, profesních sdružení, politického života apod. Za dobu dvacetileté existence našich středisek odborného vzdělávání se podařilo vybudovat atmosféru vzájemné důvěry mezi mládeží, naší společností a partnerskými organizacemi, která nikdy nezklamala. Ukazuje se, že sázka na důvěru bylo více než správné rozhodnutí!

Antoine Frérotprezident a předseda

představenstva společnosti Veolia

STALO SE

PLANET Květen 2015

4/5

10-31-1222

Martina BacigalupoItalská fotografka

Po studiích literatury v Itálii a fotografi e na London College of Printing odjela Martina v roce 2007 do Burundi jako dokumentární fotografka v rámci mírové mise OSN. Tato země jí naprosto učarovala, a proto se přestěhovala do Bujumbury,

kde žije dodnes.

Justin HoughtonGenerální ředitel závodů v Clyde a Wood-

lawnu, Veolia Austrálie a Nový Zéland

Jeho nadšení pro problematiku valorizace zdrojů jej před devíti lety zavedlo do Veolie Austrálie a Nový Zéland, kde v současnosti

působí ve funkci manažera všech zařízení na zpracování zkvasitelných odpadů v Novém Jižním Walesu. Justinovi velmi leží na srdci

vše, co souvisí s otázkami trvale udržitelného vývoje, a proto uvítal úspěšné zprovoznění

energeticky úsporného zařízení realizovaného v rámci ekologického projektu ve Woodlawnu,

což je první počin svého druhu na jižní polokouli.

Stefan Geibel Generální ředitel Veolie Německo

Stefan nastoupil v roce 2012 do Veolie

Umweltservice Wertstoff management GmbH, kde uplatňuje své dlouholeté zkušenosti z německého

papírenského průmyslu ve službách Skupiny, a podílí se tak na upevňování jejích vedoucích pozic. Během

své třicetileté profesní kariéry nejprve pracoval ve funkci manažera distribuce se speciálním

zaměřením na Střední východ a následně působil ve funkci výkonného viceprezidenta u prestižních

fi rem, jako je například Schneidersöhne či Elof Hansson Germany Ltd.

Jsem opravdu velmi ráda, že jsem se stala šéfredaktorkou časopisu Planeta, který je věnován problematice sociální a solidární eko-

nomiky, a to tím spíše, že Veolia jako sociálně odpovědný podnik přispívá díky svému každodennímu úsilí ke zlepšování životních

podmínek lidí v nezáviděníhodné sociální situaci.Ve světě, kde se propast mezi bohatými a chudými neustále

prohlubuje a kde polovina obyvatel naší planety přežívá s méně než 6 dolary na den a často bez přístupu ke zboží základní potřeby a k základním službám, se nabízí otázka, jak těmto lidem dopomoci

ke kvalitnějšímu životu?Na stránkách našeho časopisu představujeme čtenářům nové

modely společensky prospěšného podnikání, které jsou určeny nejchudším skupinám obyvatelstva. Zaměřujeme se především

na inovace v oblasti sociálního podnikání a budoucí výzvy tohoto tržního segmentu. Proto například v Bangladéši vyvíjí společný

podnik Veolie a banky Grameen Grameen – Veolia Water placenou službu dodávek pitné vody, založenou na principu solidarity.

Doufám, že při čtení informací o našich prvních úspěších v této oblasti budou vaše emoce stejně silné jako ty, které jsem zažívala

já. V neposlední řadě přeji příjemné chvíle strávené nad stránkami našeho časopisu čtenářům z České republiky, protože časopis

Planeta vychází poprvé i v české verzi s regionální přílohou.

Šéfredaktorka Eva KučerováŘeditelka komunikace a marketingu

pro střední a východní Evropu

Maggie WhiteGenerální sekretářka nevládních

organizací SIE a SEE

Maggie pracuje ve vodárenském sektoru již patnáct let. Její bohaté pracovní zkušenosti,

které postupně získala jako pověřenkyně pro mezinárodní partnerskou spolupráci

v rámci nevládní organizace Živá voda (Eau Vive), zakladatelka hnutí Koalice pro vodu (La Coalition eau) a vedoucí útvaru externí

komunikace pařížské vodárenské společnosti Eau de Paris, zajišťující veřejnou správu vodárenství ve francouzské metropoli, ji

zavedly do Mezinárodního sekretariátu pro vodu (Secrétariat international de l’eau, SIE) a Evropské solidarity pro vodu (Solidarité Eau Europe, SEE). Tyto dvě nevládní organizace

bojují za právo rovného a spravedlivého přístupu k vodě a hygieně pro všechny.

REDAKCE

Publikace společnosti Veolia (38, avenue Kléber – 75116 Paříž – Francie)Ředitel publikace: Laurent Obadia. Ředitelka redakce: Marine Boulot. Redakce: Anne Béchiri, Étienne Collomb, Renée Kaplan. Šéfredaktorka: Eva Kučerová. Obrazové zpracování a infografi ka: Laure Duquesne, Gilles Hureau. Na vydání tohoto čísla se podíleli: Renee Fry, Rachel Jay, Sandrine Khaznadji, Matthias Kolbeck, Philippe Langenieux-Villard, Nicolas Lecuy, Mathilde Nithart, Marie-Dorothée Riet-Hucheloup. Odevzdání povinného výtisku: duben 2015. Číslo ISSN: 1761-4996. Fotoarchiv společnosti Veolia.

Grafi cké zpracování a realizace: Bords de Loir Umělecký ředitel: Jean-Jacques Farré. Redaktoři: Ashleigh Baines, Victor Branquart, Guillaume Frolet, Andreas Jensvold, Hubert Kerneďs. Infografi ka a ilustrace: Mariette Guigal. Koordinátorka: Sylvie Roussel. Vedoucí výroby: Caroline Lagaillarde. Tisk: Tiskařské závody Stipa certifi kované podle norem PEFC Balení a distri-buce: Staci.

www.worldwaterforum7.orgwww.worldwaterforum7.org

Událost

20.-21. kvetna, unesco, ParíZ20.-21. kvetna, unesco, ParíZBUSINESS & CLIMATE SUMMITBUSINESS & CLIMATE SUMMIT

EN ROUTE TO COP21EN ROUTE TO COP21setkání svetovych odborníku setkání svetovych odborníku

k problematice snizování uhlíkové stopyk problematice snizování uhlíkové stopy

pod zástitou organizace spojených národupod zástitou organizace spojených národu

PLANET Květen 2015

6/7

Stop igelitovým sáčkům!Globální mobilizace světové veřejnosti proti ige-litovým sáčkům a taškám je v plném proudu. Stát Kalifornie zahájil v říjnu roku 2014 křížové tažení proti jejich dalšímu používání. Předložený návrh zákona požaduje, aby od července 2015 supermarkety distri-buovaly pouze sáčky z recyklovatelných materiálů. Toto opatření, které se nevztahuje na oddělení s ovo-cem, zeleninou, masem a rybami, již přijala celá řada měst a regionů na pobřeží Spojených států. Evropská unie v březnu roku 2014 předběžně schválila návrh zákona, který členským zemím EU napříště ukládá povinnost snížit používání igelitových sáčků a tašek v první etapě (do roku 2017) o 50 %, přičemž do roku 2019 by měla jejich distribuce klesnout o 80 %. Tento návrh však mezitím prošel úpravami a do roku 2025 by mělo být množství igelitových sáčků na jedno pou-žití sníženo o tři čtvrtiny. V tomto ohledu představuje Austrálie se svými 34 218 km pobřeží příklad hodný následování. Na konci roku 2008 australský ministr životního prostředí oznámil své pevné rozhodnutí zbavit se igelitových sáčků jednou provždy. Pro pro-sazení svého záměru neváhal použít systém sankcí i daňových výhod a tuto dobrovolnou iniciativu podpořil řadou rozsáhlých informačních kampaní pro zvyšování obecného povědomí o rizicích spojených s používáním igelitových sáčků.

SenegalEnergie z jatek

Společnost Thecogas Senegal testuje výrobu elektrické energie a bioplynu z jatečního odpadu městské aglomerace hlavního města

Dakaru. Společnost Thecogas chce omezit znečišťování moře odpadem z porážek jatečních zvířat, a proto tento odpad využívá pro výrobu

50 % energie potřebné pro provoz pilotního závodu v Pikine na dakarském předměstí. V blízké budoucnosti bude toto zařízení schopno

zužitkovat 1500 tun odpadu, který jatka každý den vyprodukují, z čehož 60 % připadá na zkvasitelný odpad. Závod se již nyní snaží

rozšiřovat své výrobní kapacity a pomocí svých zavedených technologií zpracovávat zkvasitelné složky všech druhů komunálního odpadu.

Beauduc, mořský ráj na ZemiA je to! 450 hektarů oáz přímořské pevniny s panenskou flórou protkaných vodními plochami, které se nachází v zálivu Beauduc na jihu Francie, se změnilo na přírodní rezervaci se zákazem rybolovu. Cílem tohoto opatření je podpora biodiver-zity a obnovení mořského dna, k čemuž má mimo jiné napo-moci i zákaz rybolovu pomocí vlečných sítí a nevodů a zákaz kotvení lodí bez řádného povolení. Vyhlášení této mořské rezervace předcházelo desetileté vyjednávání za účasti ry-bářů, vědců, místních územních celků, obcí, veřejných institucí a Nadace Veolie, díky čemuž mohl Regionální přírodní park Camargue v listopadu 2014 prohlásit tuto oblast za chráněné území. Do zálivu bude uměle vysazován rybí potěr a na okolním pobřeží budou moci nerušeně hnízdit kolonie rybáka malého.

Nezávadná voda, kterou lze pít přímo z lahve

Tým švýcarských výzkumných pracovníků vyvinul filtr na čištění vody, který je schopen zajistit potřebu pitné vody jednoho člověka po dobu jednoho roku. Tato inovace je o to cennější, že 800 milionů obyvatel naší planety stále nemá zajištěný přístup k pitné vodě. Filtr Drinkpure, který se šroubuje přímo na lahev s vodou, váží méně než 100 gramů a zachycuje částice, bakterie a chemikálie až do velikosti 90 nanometrů. Díky společnému financování tohoto projektu se vědecký tým chystá tento filtr distribuovat v subsaharské Africe za pomoci místních partnerských subjektů. Více informací najdete na webu: www.drinkpure-waterfi lter.com

NOVINKY

Květen 2015 PLANET

83 %Třídění odpadu dosáhlo dalšího maxima

Vybudování Eiff elovy věže, jejíž výstavba započala v roce 1888, trvalo dva a půl roku. Stejnou dobu si vyžádala i rekonstrukce jejího prvního patra. Během rekonstrukce vzniklo více než 250 tun odpadu, který

Veolia z 83 % recyklovala pro další využití. Aby se snížil environmentální dopad této operace, třídění odpadu probíhalo přímo na místě. Díky tomuto novátorskému počinu bylo možno ve výšce 57 metrů nainstalovat

pozoruhodnou skleněnou podlahu přístupnou veřejnosti, která návštěvníkům Eiff elovky nabízí zcela jedinečný pohled.

Hong Won Paper Manufacturing, čtvrtý

největší papírenský podnik v Jižní Koreji, pověřil Veolii dodávkami tepelné energie

pro svá výrobní zařízení. Smlouva za 150 milionů eur

byla uzavřena na dobu 10 let, přičemž se jedná o první

kontrakt Veolie na dodávky energetických služeb v této

zemi.

Nedávná akvizice jedinečné

spalovny ve Španělsku, kde probíhá zpracování specifi ckého odpadu,

doplnila evropskou platformu Veolie zaměřenou

na likvidaci a valorizaci specifi ckého odpadu,

kterou tvoří 64 závodů v 9 zemích, a zvýšila tak

recyklační kapacitu skupiny na 1 100 000 tun ročně, což potvrzuje vedoucí

pozici Veolie v tomto oboru činnosti.

Zemědělství Méně hnojiv, vyšší výnosy

Společná zemědělská politika (SZP), která vstoupila v platnost v lednu roku 2015, by měla být příznivě nakloněna výsledkům ekologického projektu pěstování kukuřice a pšenice s použitím hnojiv vyrobených z komunálního odpadu a čistírenských kalů, který již patnáct let realizují společnými silami společnosti Inra a Veolia ve francouzském departementu Yvelines. Tato metoda je v současnosti testována na 40 pozemcích o celkové rozloze 6 hektarů, přičemž výsledky ukazují, že využívání tohoto typu hnojiv snižuje potřebu dodávky chemických směsí pro zúrodňování zemědělské půdy. Nicméně bude třeba ještě 5 let výzkumu, aby bylo možno vyhodnotit zdravotní nezávadnost tohoto postupu a jeho vlivu na rostliny a lidské zdraví.

USA nemají dostatečné

kapacity na zpracování průmyslového odpadu

Ve Spojených státech již 15 let zpracovává 40 milionů tun

vyprodukovaného nebezpečného odpadu pouze 21 skládek, jejichž kapacity jsou však nedostatečné vzhledem k tomu, že množství

nebezpečného průmyslového odpadu, který je třeba zlikvidovat, již pět let

po sobě každoročně narůstá o dalších 5 milionů tun. Podle fi nančního

poradenského blogu Seeking Alpha je saturace amerických infrastruktur

v kombinaci s kampaněmi typu „Not In My Back Yard!“ (Ne na mém dvorku!), které podporují postoje lidí

odmítajících obecně prospěšné, či dokonce nezbytné stavby v blízkosti jejich domovů, předzvěstí potřeby

tuto situaci řešit a potažmo vzniku nových možností uplatnění

na tomto trhu.

Návštěvníci Eiff elovy věže mohou

kráčet po skleněné podlaze, která jim odkrývá jedinečný

pohled do hlubin z výšky 57 metrů.

Neopakovatelné zážitky zaručeny!

PLANET Květen 2015

NOVINKY8

/9

Frankfurt se zaměřil na 100% obnovitelné zdrojeFrankfurt a 75 okolních obcí této městské aglomerace, která představuje ekonomické plíce Německa, vyhlásily boj proti globálnímu oteplování a klimatickým změnám. Do roku 2050 plánují na svém území snížit emise CO

2

o 95 % (oproti roku 1990) díky výrobě energie ze 100% obnovitelných zdrojů. Klíčovými aktéry jsou německé domácnosti, průmyslová výroba, nemovitostní sektor a doprava. Opatření již přinášejí výsledky, protože se podařilo snížit množství emisí CO

2 na obyvatele o 15 %,

zatímco ekonomika vykazuje za stejné období 50% nárůst a počet kancelářských ploch se v mezidobí zvýšil o 80 %. 400 000 podniků v regionu podléhá speciálnímu režimu, jehož součástí je i bezplatný program odborné podpory jejich environmentálního a klimatického managementu. Z tohoto opatření, které se stalo skutečným tahounem růstu ekonomiky, profi tuje již celá řada podniků, přičemž některé z nich zde našly nové ekonomické příležitosti.

Vzácný prach

Z městského polétavého prachu je nyní možno extrahovat vzácné

kovy. Zahájením provozu na zpracovatelském závodě v Ling Hallu dokazuje Veolia efektivitu svého procesu separace, který umožňuje extrahovat několik

kilogramů paladia, rhodia a platiny z městského polétavého prachu. Tyto

vzácné kovy, které jsou rozptýlené v 165 000 tunách silničního odpadu ve Velké Británii, představují roční hodnotu odhadovanou na 1 milion

liber šterlinků. K tomu je třeba ještě připočíst snížení množství odpadu

sváženého na skládky. 90 % inertního, organického a recyklovatelného materiálu tak najde další využití

v jiných odvětvích ekonomiky, jako je stavebnictví, zemědělství nebo výroba

obalových materiálů.

První oborový projekt na zpracování dřevěného odpadu v EvropěV roce 2011 zahájila Francie ve spolupráci s Německem a Finskem projekt Demowood zaměřený na zjištění hlavních zdrojů dře-věného odpadu a nalezení řešení pro jeho následné další využití. Koordinaci projektu Carewood, který nahradil původní inicia-tivu, zajišťuje Mnichovská univerzita LMU a na jeho realizaci se podílí 17 partnerských organizací z pěti evropských zemí. Tento společný projekt umožnil identifikovat v Evropě 30 milionů tun dřeva, které je poten-ciálně vhodné pro recyklaci. Byly otestovány nové technologie umožňující kvalitnější separaci lepidel, rozpouštědel, omítek a těžkých kovů z recyklovaného dřeva, což je nezbytná podmínka pro trvalý rozvoj tohoto oboru činnosti. Demowood nyní musí jednot-livé možnosti, které se nabízejí, přezkoumat, aby bylo možno sladit všechny sektory, které se na recyklaci budou podílet (výroba dřevěných panelů, papírenský a nábytkářský průmysl), a harmonizovat předpisy, které se v jednotlivých zemích liší.

Nadace Veolia partnerem organizace Lékaři bez hranic

Humanitární organizace Lékaři bez hranic a Nadace Veolia podepsaly v březnu víceletou dohodu o partnerské spolupráci v oblasti výzkumu a inovace. Prvním cílem této dohody je optimalizace a snížení energetické stopy humanitárních akcí této nevládní organizace. Druhý cíl sleduje zvýšení nezávislosti zařízení této organizace nasazených v terénu na základě využívání obnovitelných zdrojů energie, a to především solární. Jako první příklad této záslužné spolupráce můžeme uvést instalaci solárních panelů v Moissale (Čad), které budou zajišťovat nezávislé a spolehlivé dodávky elektrické energie pro misi Lékařů bez hranic, zaměřenou na boj s malárií v této zemi.

Průzkum ekologického povědomíKlimatické změny se staly hlavním tématem při posuzování výzev souvisejících se zhoršujícím se životním prostředím. Následuje znečištění a kontaminace ekosystémů, ohrožení biodiverzity a špatné hospodaření s přírodními zdroji a s vodou. To jsou výsledky 23. průzkumu zaměřeného na problematiku životního prostředí a přežití lidstva, který od roku 1992 fi nancuje světový leader v oblasti sklářského průmyslu Asahi Glass Company a který realizuje nadace této společnosti. Cílem tohoto průzkumu je vyhodnocení povědomí a informovanosti veřejných činitelů o globální krizi životního prostředí. Průzkum provedený v roce 2014 dospěl k novému zajímavému zjištění: názory respondentů ze všech 9 světových regionů, kde průzkum proběhl, se shodují. Polovinu z 2343 vyplněných a odeslaných dotazníků vyplnily vysoké školy a nevládní organizace z regionu Asie. Další poučení: světová veřejnost více než kdy jindy očekává rozhodnutí ze strany kompetentních orgánů veřejné správy.

Více informací najdete na webu: www.af-info.or.jp/en/

0,69 °C Rekordně teplý rok 2014

S průměrnou teplotou, která byla o 0,69 °C vyšší než průměr zaznamenaný ve 20. století, překonal rok 2014

rekordní hodnoty roku 2005 a 2010. Je to doposud nejteplejší rok od 80. let 19. století a od začátku vedení

meteorologických statistik. Za zmínku rovněž stojí, že třináct z patnácti nejteplejších let, které kdy byly

zaznamenány, spadá do našeho tisíciletí!

Spojené arabské emiráty Rekordní rozpočet pro

vodárenské aktivity

Vzhledem k tomu, že se podle údajů ministerstva životního prostředí SAE

spotřeba vody v této zemi během 15 nejbližších let zdvojnásobí a do roku 2030 dosáhne objemu 8,8 mi-liardy m3, zaznamenal vodárenský

rozpočet Spojených arabských emirátů pro rok 2015 zvýšení z 20,5 na 22,8 milionu dirhamů. V současné době činí průměrná spotřeba vody

připadající na jednoho obyvatele SAE 550 litrů denně, což je v porovnání

s Evropou trojnásobek.

Intel dodává kvalitu

Excelence jako cíl. Právě tak zní motto severoamerického specialisty na výrobu polovodičů, společnosti Intel Corporation, v jehož duchu

se neslo slavnostní předávání cen PQS (preferovaný dodavatel kvality) pro nejlepší dodavatele

této společnosti v roce 2014. Veolia jako jedna z devatenácti oceněných fi rem pomohla společnosti Intel stát se lídrem v environmentální oblasti

(zvýšení podílu recyklace chemických odpadů atd.), aniž by se to jakkoliv

dotklo udržitelného růstu nebo čelného postavení této společnosti na

poli nových technologií.

Květen 2015 PLANET

„Společensky prospěšné

podnikání je model, který je nutno

prosazovat, protože spojuje

fi lantropické cíle a podnikatelské

aktivity. […] Tento koncept je

využitelný v celosvětovém měřítku,

na severní i jižní polokouli, protože

všude na světě se lidé potýkají

s problémy zaměstnanosti,

bydlení…“

Muhammad Yunus, interview pro časopis L’Expansion, 1. července 2014

PLANET Květen 2015

NOVINKY

Veolia develops access to resources, preserves them and renews them on five continents. We devise and implement water, waste and energy management solutions to help develop the circular economy. Find out how at veolia.com

Resourcing the world

– I

llu

st

ra

tio

n :

RU

DE

.

10/11

Světová bankapomáhá ostrovním státůmAby bylo možno lépe čelit přírodním katastrofám, zajistit rychlejší přístup k ob-novitelným zdrojům energie a zlepšit akceschopnost při řešení krizových situací, zvýšila Světová banka svoji každoroční finanční pomoc malým ostrovním rozvojo-vým státům (SIDS) ze 140 na 190 milionů USD. Tyto malé územní celky, které jsou výrazně vystavené dopa-dům globálního oteplování a zvláště citlivé na vnější zvraty (ať již klimatické, ekonomické, či energetické povahy), se pomalu potá-pějí. Představitelé malých ostrovních rozvojových států v září roku 2014 zasedli z iniciativy OSN ke společné-mu stolu v Samoi, kde znovu potvrdili, že není v jejich silách reagovat na zvyšující se hladinu moří a oceánů a atmosférické abnormali-ty, které ukrajují pevninu z jejich pobřeží a způsobují, že půda není vhodná pro pěstování plodin.

Klima Čína a USA konečně podepsaly novou klimatickou dohoduV rámci 22. summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se konal v listopadu 2014 v Pekingu, otevřeli vrcholní představitelé USA a Číny cestu k nové klimatické dohodě. USA oznámily, že do roku 2025 sníží emise skleníkových plynů o 26 % až 28 % (v porovnání s rokem 2005), což je výsledek zakotvený v oficiálním dokumentu. Čína se zavázala snížit množství emisí do roku 2030. Tyto dvě velmoci, které jsou největšími znečišťovateli na světě, poprvé v historii uznaly, že globální oteplování je skutečně celosvětový problém, na němž se jejich země podílejí, a jsou ochotny podniknout nezbytné kroky k nápravě. Centrální orgány čínské státní moci se rozhodly zpřísnit legislativu a přepracovat zákon o ochraně životního prostředí z roku 1989, který by měl být uplatňován od roku 2015. V rámci dohody byla přijata významná opatření: ochrana životního prostředí se stala oficiálně státní prioritou ČLR, byl zrušen strop použitelných finančních sankcí, nevládní organizace mají právo pohnat znečišťovatele před soud a environmentální výkonnost se stala jedním z hodnoticích kritérií členů Čínské komunistické strany.

15 % mezinárodních patentů „inteligentních

měst” původem z FranciePodle Lotrinského národního polytechnického institutu (INPL) bylo

15 % mezinárodních patentů „inteligentního města“ přihlášeno ve Francii. Podle francouzského Státního úřadu průmyslového vlastnictví (INPI) se na tomto

konceptu výrazně podílejí subjekty ze soukromého sektoru. Toto zjištění dokládá skutečnost, že v rámci posledního hodnocení 15 nejinovativnějších měst na světě, které provedla nezisková organizace Intelligent Community

Forum, patří 5. místo světového žebříčku městu Grenoble.

Více informací najdete na webu: www.intelligentcommunity.org/

0,25 dolaru každý den!

V době, kdy 805 milionů lidí uléhá každý večer s prázdným žaludkem, Světový potravinový program (WFP) připomíná, že existují řešení pro vymýcení hladomoru během jediné generace. Díky dosažené úrovni znalostí a moderním nástrojům stačí k tomu, aby se jeden člověk na světě každý den najedl, částka 0,25 dolaru.

Kampaň„Pečujeme o světové zdroje“

Veolia zahájila další komunikační kampaň, která tentokrát probíhá ve zcela novém duchu. Od ledna 2015 Veolia zviditelňuje své obory činnosti v tištěných i digitálních sdělovacích prostředcích. Pět ilustrací z autorské dílny dvou britských kreslířů, kteří vystupují pod pseudonymem Rude, znázorňuje kreativním stylem výrazně orientovaným na městské prostředí město jako hravý prostor, kde se příroda harmonicky snoubí s lidskou činností a průmyslem… Tyto kresby ilustrují historii nové Veolie a tři hlavní obory jejího podnikání – vodárenství, odpadové hospodářství a energetiku. Hlavními tématy této kampaně jsou vizuály zaměřené například na přeměnu kávové sedliny na energii v Nizozemsku, likvidaci nepotřebných plavidel v Bordeaux (Francie) a recyklaci takto získaných materiálů nebo zásobování velkého průmyslového komplexu v Singapuru pomocí uzavřeného okruhu téměř donekonečna recyklujícího použitou vodu.

Květen 2015 PLANET

0.8

5 m

ld $

2010

1.5

mld

$

2011

1.7

mld

$

2012

5.1

mld

. $

2013

11 m

ld. $

2014 20202009

0.5

3 m

ld $

1,000 mld. $

Severní Amerika

59% Evropaa

35%%

2012

C R O W D F U N D I N GÚ VO D D O C E L O S V Ě T OV É H O F E N O M É N U

Od roku 2008, kdy byly uvedeny do provozu

první platformy participativního financování

(crowdfundingu), jejichž úkolem je získávání pe-

něz na financování různých projektů nikoli ces-

tou oslovování velkých investorů, ale hromad-

né mobilizace široké veřejnosti, tento fenomén

zaznamenává stále větší rozmach. V roce 2013

se touto cestou podařilo nashromáždit 5 miliard

USD. O rok později to byl již více než dvojnásobek

(11 miliard USD) a podle časopisu Forbes by takto

nashromážděná částka měla v roce 2020 činit

řádově 1000 miliard USD! V současné době má

sice 90 % prostředků původ především v Evropě

a v Severní Americe, ale Asie a zvláště pak Čína

ještě zdaleka neřekly své poslední slovo…

Aby se zabránilo možnosti zneužití nashromáž-děných fi nančních prostředků a zvýšila se trans-parentnost participativního fi nancování, začínají státy zavádět standardní opatrnostní předpisy nápadně připomínající legislativu, které podléhá bankovní sektor. V USA byl v roce 2012 přijat zá-kon JOBS (Jumpstart Our Business Startups Act), který podporuje investice do nových podniků. Ve Spojeném království je státní podpora podnikání poskytována prostřednictvím ministerstva , kte-ré zprostředkovalo malým a středním podnikům státní úvěry v celkové výši 110 milionů liber šter-linků. Francie v roce 2014 vytvořila právní rámec zavedením institutu poradce pro investory a insti-tutu zprostředkovatele pro soukromé osoby, které si přejí podílet se na fi nancování projektů formou úročených či bezúročných půjček.

Crowdfunding se organizuje

4 typy CROWDFUNDINGU

ZÍSKANÉ PROSTŘEDKYvyjádřeno v % a v USD, údaje za rok 2012

Počet světových PLATFOREM

Vývoj v letech 2008 až 2011

DAR

DAR KOMPENZOVANÝ ODMĚNOU

PŮJČKA

INVESTICE

1

2

3

4

PŮJČKYINVESTICE

SEVERNÍ AMERIKA SEVERNÍ AMERIKA

EVROPA EVROPA

Upravené předpisy

Aktuálně čerpané

Nespecifikované

Neexistující

Sociální a humanitární pomoc

30 %

Ostatní28 %

Podniková sféra17 %

Kinematografie a živé umění

12 %

Hudba a audio/video nosiče

7 %

Energetika a životní prostředí6 %

více než 100 000

42 %

50 001 až 100 000

26 %

25 001 až

50 000

16 %

10 001 až

25 000

10 %

méně než 10 000

6 %

2 501 až

5 000

28%

5001 až

7 500

18 %

7 501 až

10 000

9 %

více než 10 000

10 % méně

než 2 500

35 %

Dary a odměny

Půjčky a investice

10641

40

62

21

200

8

2011

20

Hlavní PODPOROVANÉ

SEKTORY v roce 2012

Zdroje: www.statista.com/topics/1283/crowdfunding/ a www.goodmorningcrowdfunding.com a Institut Massolution (Zpráva o crowdfundingu za rok 2013)

ČÍSELNÉ ÚDAJEFinance, které se podařilo nashromáždit v celo-světovém měřítku(v mld.USD)

PLANET Květen 2015

12/13

FÓRUM

Jak zaručit všeobecné právo na vodu?Dnes diskutují Maggie White a PierreVictoria.

Pierre Victoriaředitel trvale udržitelného

rozvoje skupiny Veolia

„Především je potřeba pomáhat nejchudším

domácnostem s poplatky za vodu, a to pomocí

nejrůznějších podpůrných mechanismů, jako jsou

například sociálně zvýhodněné sazby. Předpokladem je rovněž oddělení všeobecného práva

na vodu od práva na bydlení…“

Maggie Whitegenerální sekretářka

Mezinárodního sekretariátu pro vodu (SIE) a Evropské solidarity pro vodu (SEE)

„Tato otázka je aktuální ve všech zemích bez ohledu na to, zda jsou ekonomicky rozvinuté, rozvojové nebo s přechodovou

ekonomikou. Cílem je dodržování hlavních zásad tohoto práva, tedy rovnost,

spoluúčast, transparentnost, přístup k informacím, a kritérií

jeho provádění, jako je dostupnost, kvalita, trvalý charakter a disponibilita

zdroje.“

Jaké jsou hlavní úkoly zemí s rozvinutou ekonomikou v oblasti všeobecného práva na vodu?

PLANET Květen 2015

Květen 2015 PLANET

V roce 2012 se 130 zemí u příležitosti Světového vodárenského fóra v Marseille zavázalo, že urychlí proces zavedení všeobecného práva na vodu. Jaký význam přikládáte této diskusi?Pierre Victoria / Všeobecné právo na přístup k vodě a hygieně uznala Organizace spojených národů v roce 2010 jako základní lidské právo. Je nedílnou součástí Rozvojových cílů tisíciletí a Cílů udržitelného rozvoje, které budou v září 2015 projednávány na zasedání Valného shromáždění OSN. V zemích s rozvinutou ekonomikou, jako je Francie, představují poplatky za vodu v průměru 0,8 % rodinného rozpočtu. Jenomže dle našeho odhadu existují dva miliony francouzských domácností, kde cena vodného a stočného překračuje 3 % disponibilního příjmu, což je podíl, který Organizace pro hospodářskou soutěž a rozvoj (OECD) pokládá za přemrštěný. Předpokladem prosazení všeobecného práva na vodu je i to, že nesmí být napříště spojováno s právem na bydlení, jak tomu doposud je v řadě případů, aby bylo možno zaručit ochranu práv bezdomovců a lidí s velmi špatnými bytovými podmínkami, kterých je jenom ve Francii 150 000.

Maggie White / Zařazením práva na vodu a hygienu mezi základní lidská práva byl vytvořen operační rámec s jasně stanovenými ukazateli, aby mohl proces udržitelného rozvoje probíhat inkluzivnějším a participativním způsobem, kdy budou jasně stanoveny povinnosti jednotlivých aktérů. Otázka dostupnosti vody pro všechny musí hrát hlavní úlohu při stanovení všech směrů dalšího rozvoje tohoto sektoru včetně případů, kdy přístup k vodě může být ohrožen faktory globálního charakteru, jako jsou například změny klimatu. Pařížská klimatická konference COP21, která proběhne letos v prosinci, se musí těmito otázkami zabývat.

Jakým způsobem je možno sladit uznání tohoto práva s ekonomickými imperativy výroby?P. V. / Úvahy o otázce výrazně sociálního charakteru, jako je dostupnost vody, nelze oddělit od problematiky financování a trvalé udržitelnosti vodárenských služeb. Jakákoliv

změna tarifního systému vodného a stočného může totiž mít za důsledek narušení ekonomické rovnováhy. Proto je nutné hledat nové možnosti, jak udržet rovnováhu mezi schopností investovat a sociálním a environmentálním rozměrem těchto služeb. Z ekonomického hlediska stojíme před nejpalčivější otázkou budoucnosti: Jak se vyrovnat se stárnutím vodovodních sítí pitné vody, kdy je třeba vodovodní řady rozvodné sítě rekonstruovat ve velkém, a to v podmínkách snižující se spotřeby způsobené útlumem výroby a demografickým poklesem, tedy v podmínkách, kdy klesají výnosy z veřejných vodárenských služeb?

M. W. / Výroba pitné vody něco stojí a právo na vodu nemusí nutně znamenat, že voda bude zdarma. Je to především otázka reálné a spravedlivé ceny v závislosti na spotřebě a míře znečišťování ze strany jednotlivých odběratelů. Vodárenství je vektor veškerého rozvoje, a proto musí být vnímáno jako dlouhodobá investice. Většina studií dokládá, že nejchudší obyvatelé často platí za dostupnost vody vyšší ceny, protože například nejsou připojeni k rozvodné síti a jsou nuceni kupovat balenou vodu v lahvích. Velká část odběratelů je schopná platit cenu služby, její správu, provozování a náklady na údržbu a rekonstrukci zařízení a infrastruktur. Jakmile je ale vstupní cena za výstavbu infrastruktury zahrnuta do uplatňovaných tarifů, poplatky jsou příliš vysoké. Proč tedy za stávajících podmínek nutit odběratele z rozvojových zemí k plnému pokrytí nákladů na vybudovaná zařízení a infrastrukturu v rámci systému „full cost recovery“, jak to často požaduje, nebo dokonce ukládá MMF nebo Světová banka?

Jaké vhodné strategie by tedy měly být uplatňovány?P. V. / Neexistují dobrá ani špatná řešení. Nejčastěji se jedná o kombinaci pragmatických řešení, která vyhovují konkrétním podmínkám, jako je typ bydlení, vodní zdroje či sociální situace. Pokud jde o progresivní tarify, tento systém je vhodný v případě, že jde o nedostatkový zdroj, kterým je nutno šetřit, například v létě v pobřežních pásmech. Ale toto řešení může být v jiných

„Vodárenství je vektor veškerého rozvoje, a proto

musí být vnímáno jako dlouhodobá investice.“

Maggie White

„Úvahy o otázce výrazně

sociálního charakteru, jako

je dostupnost vody, nelze oddělit od

problematiky fi nancování

a trvalé udržitelnosti

vodárenských služeb.“

Pierre Victoria

•••

Pro občany, vlády, územní samosprávné celky, obce a průmyslové podniky je všeobecné právo na vodu uznané OSN spojeno s otázkou jeho provádění a jeho kompatibility s ekonomickými požadavky tohoto sektoru. Jaká řešení a jaké strategie je třeba uplatňovat v oblasti cenové politiky a osvěty, aby bylo možno s tímto zdrojem trvale hospodařit? Našim čtenářům předkládáme názory dvou odborníků.

PLANET Květen 2015

14/15

Prosazování všeobecného práva na vodu> Mezinárodní sekretariát pro vodu (Secrétariat international de l’eau, SIE) se sídlem v Montrealu a pobočka této organizace Evropská solidarita pro vodu

(Solidarité Eau Europe, SEE) se sídlem ve Štrasburku jsou nevládní organizace, které bojují za přístup k vodě a hygieně pro všechny. Tři hlavní oblasti jejich

působnosti – prosazování cílů/zvyšování povědomí, práce s mládeží a realizace konkrétních projektů v terénu – jsou zaměřeny na společné řízení iniciativ,

jako je například mezinárodní koalice Efekt motýlího křídla (Eff et papillon), prosazování decentralizovaného a solidárního fi nancování, Parlamenty mládeže pro

vodu, mezinárodní setkání „Voda a kinematografi e“, projekt naučně populární literatury „Modré knihy“ (Livres bleus), iniciativa „Modrý pas“ (Passeport bleu)

a řada dalších. Společnost Veolia se na tomto procesu podílí tím, že v zemích s rozvinutou ekonomikou zavádí systém podpor pro placení účtů za vodu, a to

jak formou nápravných opatření v podobě úhrady dlužných částek, tak i formou preventivních opatření v podobě zavádění poukázek na vodu. Skupina Veolia

rovněž testuje systém modulace sazeb, přičemž zohledňuje nejen objemy spotřeby, ale i sociální kritéria.

•••podmínkách kontraproduktivní, či dokonce asociální, protože znevýhodňuje především chudé početné rodiny. Příliš progresivní systém poplatků za vodu může rovněž vést největší odběratele k uplatňování úhybných nebo náhradních strategií, což má následně dramatické důsledky pro finanční rovnováhu.

M. W. / To, co platí pro energetiku, platí i v případě vodárenství: Nejlepší voda je ta, kterou nespotřebujeme nebo kterou neplýtváme. Plýtvání vodou nebo neopravování úniků v rozvodných sítích zvedá náklady na výrobu, vodné i stočné. Rovněž je nutno si uvědomit, že největšími odběrateli, plýtvači a znečišťovateli nejsou domácnosti, ale zemědělci, průmyslové podniky, územní samosprávné celky, obce a provozovatelé jejich vodárenských systémů, ať již jde o státní nebo soukromé subjekty, které vykazují často velmi vysoká procenta úniku vody ze svých vodovodních sítí.

Nebylo by tedy lepší zvolit cestu preventivních opatření na vstupu, například v podobě osvěty a výchovy k rozumné spotřebě vody, a identifi kovat vhodné nástroje a prostředky, jak snížit a zkvalitnit spotřebu?M. W. / Spíše bych hovořil o vodárenské osvětě. Zvyšování povědomí občanů je velmi důležité, ale máme tendenci volit spíše cestu kulpabilizace spotřeby, zatímco by bylo lepší zvolit holističtější přístup tím, že budeme zdůrazňovat důležitost vody a správného hospodaření s tímto zdrojem pro náš přirozený ekosystém a světovou ekonomickou a geopolitickou rovnováhu. Tím, že budeme zdůrazňovat důležitost přístupu k vodě a k hygieně jako zdroje udržitelného rozvoje, můžeme zmobilizovat veřejné mínění a vlády, aby více podporovaly investice. Díky tomu byla úspěšná například iniciativa Právo na vodu (Right to Water), která zmobilizovala více než dva miliony obyvatel Evropy a jejíž doporučení brala v potaz Evropská unie. V Africe, Asii, Jižní Americe a v Evropě realizují nevládní organizace a agentury pro rozvoj celou řadu projektů. Díky zvyšování povědomí o správném hospodaření s vodou

a zdůrazňování vztahu mezi vodou, kanalizací a hygienou pomáhají zlepšovat životní podmínky místního obyvatelstva a životní prostředí a snižovat úmrtnost a nemocnost. P. V. / Cesta k nižší a rozumnější spotřebě vede přes mobilizaci zúčastněných stran na všech úrovních. Preventivní opatření na úrovni článků předcházejících vlastnímu vodárenskému řetězci, tj. na vstupu, znamená omezit plýtvání vodou díky údržbě infrastruktur a kvalitnější osvětě obyvatelstva. Pokud jde o opatření na výstupu, současným trendem je odměňování provozovatele nikoliv pouze na základě prodaných objemů vody, ale i realizovaných úspor, tj. množství vody, které svým odběratelům pomáhá ušetřit. Tímto způsobem Veolia podporuje například úsilí New York City v rámci výkonnostního programu, jehož cílem je roční úspora ve výši 100 až 200 milionů dolarů. Nicméně zásadní význam má i nadále osvěta a znalost spotřebních zvyklostíí.

Květen 2015 PLANET

ZAOSTŘENO

PLANET Květen 2015

16/17

Valentin HervouetAbsolvent odborné podnikové stáže

v rámci programu VIE, Eco Environnement Ingénierie (2EI)

Santiago de Chile, Chile

VzděláníAbsolvent Vysoké školy systémového inženýrství a technických inovací (ENSGSI) v Nancy, absolvent magisterského studia na Univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne (Mezinárodní spolupráce a humanitární a politické rozvojové iniciativy)

*označení pro skupinu lidí narozených po roce 1990

Valentinovi je 25 let. Ztělesňuje generaci „Z“*, jíž nechybí nadšení, kreativita

a která má adaptabilitu v genech. Valentin absolvoval program Pangeo společnosti Veolia,

který absolventům vysokých škol nabízí odborné stáže ve fi remních organizacích v rámci

programu V.I.E. Jako referent společnosti 2EI, což je projekční a poradenská kancelář

Veolie pro otázky trvale udržitelného územního plánování, odjel na stáž do Chile, aby se

zde podílel na realizaci inovačního projektu vytvoření 3D simulátoru města s udržitelným

rozvojem. Ihned po nástupu do funkce musel opustit „svoji zónu pohodlí“. Valentin, který

se doposud raději věnoval psaní, teoretickým studiím a analýzám, si musel vysloužit

ostruhy při pořádání seminářů a při jednáních v prostředí neznámého města s veškerými

úskalími s tím spojenými. Rovněž se musel naučit vystupovat a mluvit před představiteli

místních zastupitelství a vrcholovými manažery chilských podniků. „Musel jsem být

přesvědčivý a přitom synteticky uvažovat a porozumět kulturním rozdílům mezi Evropou

a Latinskou Amerikou.“ Protože Francie leží v jiném časovém pásmu, Valentin se musel

naučit vytěžit maximum ze čtyř hodin, které měl každý den k dispozici pro spolupráci

s inženýry Veolie ve Francii, aby s nimi efektivně sdílel zjištěné údaje a informace. „Valentin

si uměl poradit v prostředí, jehož politické a ekonomické potřeby jsou složitější, než by se

dalo očekávat. Díky své bystrosti a proaktivnímu přístupu se mu podařilo nastolit trvalý

dialog mezi francouzským multidisciplinárním týmem, chilskými zainteresovanými stranami

z řad soukromých i státních subjektů a institucí a místními sdruženími,“ potvrzuje Éric

Hestin, pověřený ředitel společnosti 2EI. „Jeho přesné analytické uvažování a neúnavné

úsilí při hledání originálních řešení za účelem zkvalitnění řízení projektu svědčí o jeho

skutečné manažerské vyzrálosti.“ Valentin v této náročné zkoušce ohněm obstál na

výbornou, protože do projektu vnesl svoji zvídavost, laskavost a dobrou náladu. Mladý

stážista původem z Nantes, jenž si užil i kulturního života, který Santiago de Chile nabízí, je

„naprosto nadšený svou první dlouhodobou pracovní zkušeností“.

www.pangeo.veolia.com

Poznejtezaměstnance Veolie z celého světa

Zaměřeno na dva ambasadory odborných znalostí a zkušeností skupiny Veolia. Seznamte se s Giovanou,

která jako skutečná průkopnice ve svém oboru budovala krok za krokem pozitivní image Veolie

v Rumunsku, a s Valentinem, který absolvoval odbornou pracovní stáž v Chile v rámci programu V.I.E, který je líhní mladých talentů, jimž je vlastní

nadšení pro inovace…

PANGEO

PROGRAM

Květen 2015 PLANET

ZAOSTŘENO

PLANET Květen 2015

18/19

Květen 2015 PLANET

Přemýšlet, podílet se, předávat dál, to jsou mantry Giovany Soare, nesmírně vitální

padesátnice, která je nevyčerpatelným zdrojem energie. V rámci útvaru koncesních služeb správy

vodního zdroje v Bukurešti se naplno věnuje vytváření pozitivní image společnosti Veolia v Rumunsku

tím, že v praxi neúnavně dokazuje jedinečné odborné know-how skupiny. Ochota sdílet a komunikovat

s okolním světem zavedla Giovanu a její týmy do ulic. „Naší povinností je dohlížet na služby, k jejichž

poskytování jsme se zavázali. Miluji přímý kontakt s našimi klienty a odběrateli,“ tvrdí Giovana,

původním povoláním jaderná fyzička. „Deset let jsem působila v jaderné elektrárně v Pitesti, kde jsem

až do 90. let minulého století úzce spolupracovala s kanadskými jadernými experty. Otevření Rumunska

světu jsem uvítala s nadšením, protože jsem se mohla začít naplno věnovat své největší zálibě, kterou

je komunikace s okolním světem.“ Její vášní je již téměř 20 let „pozoruhodný obor lidské činnosti,

jakým je management vodárenství“. V roce 1997 byla první rumunskou zaměstnankyní Veolie v oboru

vodárenství a od té doby se neúnavně věnuje problematice zlepšení přístupu k „tomuto univerzálnímu

zdroji bez hranic“ v zemi s přechodovou ekonomikou, která po 50 letech komunistického režimu

přechází na tržní hospodářství. Tato jedinečná velvyslankyně značky Veolia nejprve vedla útvar pro

rozvoj a komunikaci společnosti Apa Nova Bucuresti a následně zastávala funkci ředitelky lidských

zdrojů. Jaký úkol byl pro ni nejnáročnější? „Změna myšlení zaměstnanců. Po desítkách let života

v izolaci od zbytku světa bylo třeba lidem vštípit nový přístup a nový způsob uvažování odpovídající

podmínkám tržní ekonomiky a požadavkům soukromého subjektu. A nám se to podařilo!“ Schopnost

zvládat několik činností najednou a řešit nejrůznější odpovědné úkoly je povahový rys, který je Giovaně

vlastní a který požaduje i po svých spolupracovnících. Její občanská angažovanost v otázkách

souvisejících s vodou nezná hranic, o čemž ostatně svědčí i její činnost v rámci Klubu pro biodiverzitu,

který působí pod záštitou UNESCO a vyvíjí vysoce záslužnou činnost pro záchranu dunajské delty,

která je jedním z nejrozsáhlejších vodních ekosystémů na světě.

Giovana SoareNáměstkyně generálního

ředitele pro provozní záležitosti,

Veolia-Apa Nova BucurestiBukurešť, Rumunsko

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI

novinka v oblasti rovného přístupu k vodě„Voda pro všechny“

SEDIF je prvním vodárenským podnikem ve Francii, který na svém území zavedl rozsáhlý program pomoci odběratelům, kteří mají potíže s placením vodného a stočného. Tento sociální projekt, realizovaný ve spolupráci s koncesionářskou společností Veolia Eau d’Île-de-France (VEDIF), má název „Voda pro všechny“. Disponuje fondem určeným pro zákazníky ve fi nanční tísni, jehož využití kontrolují zastupitelské orgány.

Fran-cie

Účinný, jednoduchý, spolehlivý… Tak charakterizují program „Voda pro všechny“ po čtyřech letech existence ti, kdo jsou do něj zapojeni: obecní centra sociální pomoci, generální rady departementů, sociální pracovníci i samotní příjemci. Program byl zahájen v roce 2011 u příležitosti prodloužení

Řešení v nouziPrvní z cest, jak pomoci osobám v nouzi, je „příspěvek na vodu pro všechny“. Příjemcem se může stát každá domácnost, která přímo odebírá vodu od SEDIF, tj. dostává vyúčtování vystavená pod touto hlavičkou. „VEDIF dá příslušnému obecnímu centru sociální pomoci •••

koncesní smlouvy mezi VEDIF (Veolia Eau d’Île-de-France) a SEDIF (Vodáren-ský podnik Île-de-France) do roku 2022. Disponuje fondem ve výši přes dva miliony eur ročně (1 % příjmů z prodeje vody), určeným pro zákazníky v tísni a kontrolovaným zastupitelskými orgány. Program, který lze shrnout slovy „potřeba, pomoc, prevence“, pomohl za čtyři roky téměř 22 000 domácnostem.

20

/2

1

Květen 2015 PLANET

O co jde> Historicky první opatření pro rovný přístup k vodě ve Francii, zavedené na území Vodáren-ského podniku Île-de-France (SEDIF). Právo všech obyvatel na vodu stanoví zákony z roku 2006 a 2011*.

Cíl> Prohloubit sociální aspekty nabídky podané v rámci výběrového řízení na prodloužení koncesní smlouvy o poskytování veřejných vodárenských služeb (2011–2022), vypsaného v roce 2009 podnikem SEDIF.

Veolia řešení > Zavedení nových sociálních a společenských ná-strojů: program „Voda pro všechny“ pro rovný přístup k vodě, sociálně vyvážené sazby, systém příspěvků, dialog se zúčastněnými stranami a program pro regulaci spotřeby.

* Zákon o vodě a vodním prostředí (zákon „LEMA“) z roku 2006 stanoví ve svém článku 1: „Voda náleží všem. Každá fyzická osoba má pro svou výživu a hygienu právo na přístup k pitné vodě za podmínek, které jsou pro ni ekonomicky přijatelné.“ Další právní úpravou v této oblasti byl zákon o solidaritě v oblasti zásobování vodou a kanalizačních služeb, který vstoupil v platnost 1. ledna 2012. Tento zákon, jenž nese jméno C. Cambona – senátora, starosty obce Saint-Maurice (depar-tement Val-de-Marne) a prvního viceprezidenta SEDIF –, umožňuje vodárenským a kanalizačním podnikům odvádět 0,5 % svých příjmů do fondu solidarity pro bydlení v příslušném departementu.

„Příspěvek na vodu pro všechny“ pro obyvatele bez individuální smlouvy„Příspěvek na vodu pro všechny“ je vyhrazen občanům, kteří bydlí v rodinném domě nebo v bytě s vlastním vodoměrem, a hradí tak vodné a stočné přímo. Není proto dosažitelný pro zhruba 75 % obyvatel Île-de-France, kteří bydlí v nájemních domech a poplatky hradí zároveň s nájmem. Pro ně byl v lednu 2015 zahájen na zkušební dobu jednoho roku program, jehož se účastní patnáct obcí a dobrovolná centra sociální pomoci. VEDIF se společně s poskytovateli sociálního bydlení snaží o to, aby příspěvek reálně snížil poplatky odváděné každým nájemníkem. Po vyhodnocení by bylo možné program v roce 2016 rozšířit na všechny obce, v nichž SEDIF zajišťuje dodávku vody.

Sdružení, která se programu účastní jako partneři, provádějí preventivní akce, v jejichž rámci pomáhají občanům lépe hospodařit s vodou a starat se o vodní zařízení.

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI2

2/2

3

k dispozici rozpočet a zároveň mu umožní rozhodnout o výši příspěv-ku. – Právě to je silná stránka projektu: pomoc je velmi rychlá a lze ji snadno přiznat,“ zdůrazňuje Marie-Caroline Muller, vedoucí projektu „Voda pro všechny“ ve VEDIF. Pro přidělování příspěvků však platí doporučení: výše ročního vyúčtování za vodu pro danou domácnost musí být vyšší než 3 % jejích příjmů a dotace nesmí překročit 50 % fakturované částky. Pokud rodina bydlí v nájemním domě a nemá zvláštní smlouvu (vodné a stočné je zahrnuto do ná-jemného), může požádat o příspěvek z fondu solidarity pro bydlení, spolufinancovaného VEDIF a spravo-vaného generální radou departemen-tu. „V přidělování ‚příspěvku na vodu pro všechny‘ hrají rozhodující roli radnice, které jsou obyvatelům nej-blíže. Jde o jednoduchou a účinnou sociální pomoc.“

Na pomoc společenstvím vlastníkůProgram zahrnuje také řešení pro společenství vlastníků, která se octla ve finančních potížích nebo čelí nevyhovujícímu technickému stavu nemovitosti. Patří mezi ně například dotační fond pro rekon-strukce vnitřních rozvodů nebo možnost instalace individuálního vodoměru. „Spolupracujeme rovněž se soudními orgány a zamýšlíme se nad splácením dluhů na vodném a stočném, které bývají pro společen-ství vlastníků velkou zátěží. Je to často první položka, kterou společenství přestane platit.“

Důležitost prevence„Voda pro všechny“ zahrnuje také celou řadu preventivních opatření, jež mají obyvatele vést k lepšímu hospodaření s rodinným rozpočtem. Tuto náročnou terénní práci má

Co nového přináší „Chytrý

soused“?

Pomáháme obyvatelům chudších čtvrtí, aby se o sebe dokázali lépe postarat: využíváme jejich „chytrých sousedů“, kteří obcházejí domácnosti v pěším dosahu 15 minut od svého bydliště. Jsou to dobrovolníci ve věku od 19 do 65 let, kteří snadno navazují kontakt a chtějí být užiteční ostatním. Jejich úkolem je poskytovat informace o třídění odpadu, spotřebě vody a elektřiny, způsobech likvidace štěnic atd. Jsou mezi nimi studenti, ale také matky rodin nebo důchodci. Díky různorodému složení našeho týmu jsme schopni pracovat v každou denní dobu, což je důležité pro to, abychom obyvatele zastihli doma. V roce 2012 jsme navázali v obci Aulnay-sous-Bois (departement Seine-Saint-Denis) partnerství s programem „Voda pro všechny“…

Jak přistupujete k tématu vody?

Voda je základní komunální službou. Většina osob, s nimiž jsme

Anne Charpy

Zakladatelka a ředitelka sdružení „Chytrý soused“

•••

SEDIF v číslech

Vodárenský podnik Île-de-France (SEDIF), založený v roce 1923, zajišťuje dodávku pitné vody

pro 149 obcí v sedmi departementech regionu Île-de-France kromě Paříže, což představuje

více než čtyři miliony odběratelů. Jeho rozpočet je 575 milionů eur. Díky denní distribuci

vody dosahující 700 000 m3 je největším veřejným dodavatelem vody ve Francii a jedním

z největších v Evropě. Voda, jejíž spotřeba v roce 2013 dosáhla téměř 236 miliard litrů, je

rozváděna v síti dlouhé 8387 kilometrů.

v kontaktu, ji vnímá jako přiroze-nou součást života a nevědí, kolik jí spotřebují ani kolik za ni platí. Voda je důležitá pro zdraví a hygienu, avšak může se stát i ekonomickou zátěží, pokud obyvatelé kupují balenou vodu, protože nevědí, že voda z kohoutku je pitná. Tak je tomu u 35 % osob, s nimiž jsme mluvili v Aulnay-sous-Bois! Proto je naším úkolem podávat konkrét-ní informace o všem, co s vodou souvisí: o její úpravě a distribuci, o likvidaci odpadních vod a souvise-jících nákladech. Zajímáme se také o každodenní život obyvatel – jejich fi nanční výdaje, vztahy s pronajíma-teli atd. – a snažíme se podporovat kontakty mezi nájemníky na jedné straně a správci budov, zástupci vodárenského podniku a sociálními pracovníky na straně druhé.

Jaký užitek má Veolia z vaší terén-

ní práce?

Chodíme za obyvateli k nim domů – a ti nám v osmi případech z deseti otevřou! Kromě nás se do těchto domů nikdo jiný nedostane, protože důvěryhodně působí jen místní člo-věk. Lidé nám věří, protože vědí, že „chytří sousedé“ mají stejné problémy jako oni. Naši pracovníci přesvědčují obyvatele o tom, že voda z vodovodu je kvalitní. Kromě toho fungují jako spojka mezi odběrateli a poskytova-telem služeb – shromažďují velké množství údajů o jejich poměrech, životním stylu a problémech. Tyto informace jsou pro Veolii velice cenné. Nelze zapomenout ani na to, že jako lokálně působící sdružení zprostředkováváme komunikaci mezi Veolií a radnicí, poskytovateli sociálního bydlení a dalšími místní-mi sdruženími…http://www.voisin-malin.fr/

•••

Květen 2015 PLANET

Problematika bydlení zahrnuje také otázky spojené s vodou – může jít o škody způsobené únikem vody, vlhké prostory, ale také o hrazení nákladů na vodu… V 80 % domácností, které navštívíme, zjišťujeme problém způsobený vodou, který déle než jeden rok nikdo neřeší. Naším úkolem je v takovém případě poskytnout rodině radu a pomoc. Dáváme přednost takovým formám pomoci, při nichž se od nás členové domácnosti něco naučí: nejprve společně s nájemníky vyhodnotíme stav jejich kuchyně a sanity, což je příležitostí pro podrobné vysvětlení mnoha bodů. Dále následuje rozpis potřebných prací a způsobu jejich provedení (s naší pomocí, na základě smlouvy o údržbě, ve spolupráci s pronajímatelem apod.). V každé fázi samozřejmě dojde také na fi nanční otázky, mezi nimiž jsou i ceny vodného a stočného. Vysvětlujeme občanům vztah mezi spotřebou a výší úhrady, rozdíl v ceně studené a teplé vody apod. Své rady se snažíme přizpůsobit potřebám každé konkrétní domácnosti – a při každé návštěvě jsme vždy o něco chytřejší.

http://www.compagnonsbatisseurs.org/index.php?lg=fr&id=111

Olivier Horvais

Ředitel sdružení „Stavební pomocníci Île-de-France“

u VEDIF na starosti zvláštní tým devíti zaměstnanců, avšak nemůže ji zvládnout bez další pomoci. „Aby byla prevence účinná, musíme být nablízku obyvatelům – proto spolupracujeme se sdruženími. Díky jejich odborným znalostem, autoritě a komunikačním schop-nostem dokážeme lépe odpovídat na potřeby obyvatel.“ Tyto první terénní iniciativy se jmenují „Chytrý soused“ (viz rozhovor), „Stavební pomocníci“ (viz rámeček), „Společně pro sídliště“ či „Občané a úřady“. VEDIF pravidelně sleduje jejich činnost s cílem pomáhat domác-nostem s platbami, spotřebou vody i údržbou rozvodů. „Učíme tyto

rodiny pít vodu z kohoutku, což má nejen ekonomický, ale i ekologický dopad. Pro sdružení není hlavním cílem snížit účet za vodu, ale pomoci domácnostem při zvyšování rodin-ného rozpočtu a předat jim hodnoty udržitelného rozvoje. Posilujeme tak jejich schopnost postarat se o sebe (tzv. empowerment).“ Od roku 2011 se preventivní činnost dostává více do popředí, protože se do programu zapojují nová sdružení. „Díky tomu-to programu je VEDIF v současnosti pro zastupitele i místní orgány uznávaným sociálním partnerem zaměřeným na terénní práci.“

•••

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI2

4/2

5

Přeborník v třídění papíru

Německo se může pochlubit mimořádně vysokým podílem recyklovaných materiálů – je to především díky domácnostem, které ve valné většině třídí odpad. Více než polovina komunálního odpadu končí v recyklačních kontejnerech, přičemž nejvíce připadá na papír, jehož se ročně nasbírá 5,8 milionu tun. Přidáme-li k tomu odpad z průmyslu a obchodu, dospějeme k objemu 15 milionů tun. Veolia je v Německu předním zpracovatelem recyklovaného papíru a zároveň důležitým dodavatelem této suroviny pro papírenský průmysl.

Ně-mecko

Květen 2015 PLANET

O co jde> Přispět k tomu, aby Německo zů-stalo mezi zeměmi s nejkvalitnějším zpracováním papírového odpadu.

Cíl> Rozvoj kruhové ekonomiky s papírem (až 5násobná recyklace), které přináší úspory, je ekologicky i eko-nomicky výhodné a vytváří pracovní místa.

Veolia řešení > Inovace v oblasti stále komplexnějších techno-logií třídění a recyklace, koordinace mezi výrobci, uživateli a třídírnami.

Po slisování tvoří jednotlivé typy papíru balíky o velikosti přibližně jednoho krychlového metru a hmotnosti téměř 900 kg.

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI2

6/2

7

Historie výroby papíru v Německu je dlouhá již téměř 625 let a v současnosti se ve 165 německých papírnách ročně vyrobí 22,4 milionu tun papíru. Toto hospodářské odvětví je názorným příkladem výhod, které přináší kruhová ekonomika. Díky špičkovým recyklačním technologiím, které byly v průběhu let vyvinuty, je dnes Německo předním hráčem na světovém trhu s papírem: v Evropě je největším výrobcem této suroviny a ve světovém žebříčku je na čtvrtém místě po Číně, USA a Japonsku.

V Evropě se recykluje 72 % Podle Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI) je využití recyklovaných surovin pro výrobu papíru a lepenky v Evropě v posledních dvou letech stabilní (47,5 milionu tun).Protože nové zdroje papírenské vlákniny již nestačí uspokojovat rostoucí poptávku papírenského průmyslu, stoupá význam druhotné suroviny. Vytříděný papírový odpad se vykupuje za více než 100 eur za tunu, přičemž jeho cena závisí na kvalitě a je velmi nestálá. Zatímco v 60. letech se v Evropě recyklovalo zhruba 45 % papíru, dnes je to 72 %, což představuje nový světový rekord.V Německu Veolia recykluje mnoho různých druhů papírového odpadu, který odebírá od svých klientů z průmyslu, od obcí a domácností – směsný papírový odpad, neprodané

noviny, časopisy a knihy, kancelářský papír, různé druhy tiskového papíru, obaly z papíru a lepenky… Nic přitom nepřijde nazmar. Veolia svým zákazníkům nabízí globální řešení na míru pro sběr, třídění i zpracování jejich papírového odpadu. Podle konkrétních potřeb jim poskytuje kontejnery, lisy a personál přímo v provozu. Dále Veolia zajišťuje logistiku a zpracování shromážděného papíru v některé ze svých devíti třídíren. Výsledkem je několik druhů recyklovatelného materiálu, jenž odpovídá přísným normám papírenského průmyslu. Vytříděný papír pak míří na světový trh.

Tiskový versus obalový materiálZa svůj úspěch vděčí recyklace také možnosti opakovaného zhodnocování papíru: statistiky ukazují, že se v Evropě každé vlákno papíru použije v průměru 3,5krát. I proces recyklace však má své limity: při každém cyklu se vlákna ce-lulózy zkracují, což snižuje soudržnost papíroviny. Pevnost recyklovaného papíru a jeho odolnost proti roztržení postupně klesá, a s ním i záruka, že výsledný produkt bude kvalitní. Proto se v roce 2014 snížilo množství recyk-lovaného materiálu používaného pro výrobu tiskového papíru (novinového, kancelářského apod.), zatímco jeho po-díl při výrobě jiných produktů z papíru a lepenky dále stoupá. Podle Stefana Geibela, generálního ředitele

Klíčová data 2014

9 německých třídíren papíru 270 zaměstnanců

31 zaměstnanců VUS WSM v Hamburku

obrat €134 M

1,21 milionu tun

zpracovaného materiálu (obchodní hodnota bez přímého marketingu)

Podíly podle druhů papíru

43 % – odpad z obchodních domů

tvořený papírem, vlnitou lepenkou

a balicím papírem

26 % – smíšený papír a lepenka

bez nepoužitelných látek

15 % – směs novin a časopisů

z komunálního odpadu

12 % – tříděný smíšený papír

a lepenka

4 % – zvláštní druhy

Zatímco v 60. letech se v Evropě recyklovalo zhruba 45 %, dnes je to 72 %, což představuje nový světový rekord.

•••

Květen 2015 PLANET

Recyklovaný papír, úspora dřevaSpolečnost AP Concept GmbH & Co. KG z německého Glückstadtu je jedním z mnoha zákazníků Veolie. Každoročně dodává skupina této firmě 43 000 tun recyklovaného papíru, který po zpracování míří do jednotlivých papíren skupiny Steinbeis Holding GmbH. Marcel März, vedoucí zásobování v německé Veolii, vysvětluje, jaký význam má tato spolupráce: „V roce 2014 Veolia odebrala 17 milionů listů kancelářského papíru Steinbeis TrendWhite pro svá administrativní oddělení v Berlíně, Hamburku, Lipsku a Braunschweigu. Od roku 2013 nakupujeme pouze 100% recyklovaný kancelářský papír – pro skupinu, jakou je ta naše, je to přímo povinností! A protože Steinbeis je zároveň klientem Veolie, pomyslný kruh zpracování surovin se tak uzavřel.“Každoročně spotřebují kanceláře Veolie celkem asi 85 tun papíru. Díky využití recyklovaného papíru pomáhá skupina chránit zdroje dřeva – konkrétně jde o 255 tun dřeva z nově pokácených stromů, které by jinak bylo třeba dodat do papíren. Opatření má příznivý dopad i na další přírodní zdroje: je to jednak voda, jíž se oproti výrobě papíru z čerstvé papírenské vlákniny ušetří zhruba 83 % (tj. 2 699 000 litrů), jednak energie, jejíž celková úspora dosahuje 72 % (tj. 554 200 kWh). „V roce 2014 jsme za ekologický papír utratili 75 000 €. Snížili jsme tak uhlíkovou stopu, ale také uspořili odhadem 5000 € oproti papíru, který jsme objednávali předtím,“ říká s uspokojením Marcel März. A to ještě není všechno: „Mým cílem je prosadit toto řešení ve všech složkách Veolie v mezinárodní síti.“

V Evropě se papírová vláknina recykluje průměrně 3,5krát.

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI2

8/2

9

Veolia Umweltservice Wertstoffmana-gement GmbH, je tento vývoj v souladu s obecnějším trendem: „Výroba tiskové-ho papíru, například novinového, klesá a ustaluje se na úrovni, jež je nižší než v současnosti. Tento pokles je kompenzo-ván větší výrobou obalového papíru, avšak jen částečně.“Ačkoli celkový objem odpadu i intenzita třídění stoupají, využití recyklovaného materiálu při výrobě papíru zaznamenává průběžný pokles. Navíc se Stefan Geibel obává zvýšení dovozu ze zemí, jakými jsou USA nebo Brazílie, kde se v současné době pro výrobu tiskového papíru používá až 60 % nové, nerecyklované papírenské vlákniny.

Znečištění překážkou v recyklaciRecyklace starého papíru je složitý proces, který vyžaduje použití čistých surovin. Papír vyhozený společně s komunálním papírem je znečištěný, a proto jej nelze použít k výrobě papírových či kartonových obalů pro potravinářství. I řádně separovaný papírový odpad však obsahuje nepoužitelné látky, jakými jsou plastová okénka obálek, sponky či vzorky kosmetických přípravků v časopisech. Jejich odstranění představuje pro třídírny náročný úkol, neboť ani ta nejúčinnější současná třídicí technika nedokáže zcela oddělit všechny nežádoucí příměsi. Dalším problémem je stále větší podíl papíru nevhodného k recyklaci, jako jsou některé složité papírové obaly používané v marketingu, samolepicí štítky či vícevrstvý lepený papír. Zpracování těchto materiálů je složitější a ekonomicky náročnější.Neustálé zpřísňování norem a velký konkurenční tlak však zároveň ženou recyklační průmysl k hledání stále účinnějších řešení. Například novelizovaná norma EN 643 vymezuje přísnější

Jak funguje vaše třídírna?

Tady v Hamburku vytřídila Veolia v roce 2014 celkem 53 746 tun papíru a lepenky. Kapacita této technicky vyspělé třídírny umožňuje denně zpracovat a připravit k prodeji devět tun papíru. Sběr probíhá v Hamburku a okolí; navíc nakupujeme recyklovatelný materiál na trhu se sběrovým papírem. Pokud jde o dopravní logistiku, jsme jednou z mála třídíren v Německu, která má kromě ramp pro kamiony také železniční přípojku – to představuje značnou konkurenční výhodu. Dodávka papíru do závodu Steinbeis v Glückstadtu (Šlesvicko-Holštýnsko) tak probíhá jak silniční, tak železniční cestou a dodávka do závodu Stora Enso v Eilenburgu (Sasko) pouze po železnici.Odpad získaný od našich průmyslových klientů, například odřezky nebo tiskařské korektury, je prakticky vždy jednodruhový, zatímco odpad z kontejnerů určených pro obyvatele obsahuje nejen různé druhy papíru, ale bohužel také nepoužitelné látky a nečistoty.

Jakých postupů využívá Veolia

při recyklaci?

Nejprve separujeme nepoužitelné látky a nečistoty, zvláště plasto-

Sandro Viviani

Ředitel třídírny Veolia v Hamburku

vé fólie – jejich denní objem činí přes 3,5 tuny. Je však třeba říci, že například neotevřené katalogy zabalené v plastové fólii nepřed-stavují žádný větší problém. Při samotném třídění využíváme několika postupů: patří mezi ně vzduchový separátor, který oddělí jednotlivé druhy papíru podle hmotnosti, bubnové síto, které je oddělí podle velikosti, a skener s blízkým infračerveným zářením, který izoluje lepenku od novin a časopisů na základě spektrální analýzy. Separovaný papír se pak lisuje ve stroji, jehož výkon se blíží 80 tunám – výsledkem jsou balíky o objemu kolem jednoho kubické-ho metru, z nichž každý váží téměř 900 kg.

Jaké druhotné suroviny vaše

třídírna produkuje a k čemu se

používají?

Třídíme sběrový papír do několika kategorií: 64,18 % tvoří tříděný novinový a časopisový papír z komunálního odpadu (druh 1.11), 24,52 % smíšený papír a lepenka bez nepoužitelných látek (druh 1.01), 11,12 % odpad z obchodních domů tvořený papírem, vlnitou lepenkou a balicím papírem (druh 1.04). Zbytek představují nepouži-telné látky a různé druhy plastů.Pro čistotu jednotlivých druhů papírového odpadu platí přísné normy: například u smíšeného no-vinového a časopisového papíru (1.11) tolerují papírny maximálně 2,5% příměs lepenky. Tento ma-teriál se používá pro výrobu kan-celářského, novinového, balicího či technického papíru a dále pro výrobu hygienických produktů, jakými jsou jednorázové papírové kapesníky a toaletní papír.

•••

•••

Květen 2015 PLANET

kvalitativní standardy, zejména v podobě nižších tolerovaných hodnot pro nepapírové složky v recyklovaném papírovém materiálu. Pro dosažení odpovídající kvality je tak nutné využívat stále dokonalejších třídicích a recyklačních technologií a klást větší důraz na koordinaci mezi výrobci, uživateli a třídírnami. Veolia si tyto požadavky plně uvědomuje a vyvíjí ve spolupráci s průmyslovými podniky vlastní recyklační programy.

Papír nevychází z módyI přes tyto překážky neztratil papír ani 625 let poté, co byla v Norimberku zahájena jeho průmyslová výroba, nic ze svého potenciálu. Je těžké představit si, že by byl papír jako nosič informací jednoho dne zcela nahrazen smartphony a e-mailovou komunikací – je praktický, snadno distribuovatelný

a zcela nezávislý na technologických a softwarových omezeních. Ani pro toaletní papír a papírové obaly v současné době nemáme alternativu. Protože stoupá objem zboží prodaného na internetu, zvyšuje se také spotřeba obalů z papíru a kartonu. Papír nás bude doprovázet i nadále, pouze jeho výroba bude založena na stále dokonalejším využití recyklovaných surovin.

•••

Hamburská třídírna je jedním z devíti třídicích center, která Veolia provozuje v Německu. V roce 2014 se zde zpracovalo téměř 54 000 tun papíru a lepenky.

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI3

0/3

1

Can-Austrálie/Nový Zéland

Odpad si hledá místo v potravinovém cyklu

Komunální odpad a kvalitní ryby dodávané do restaurací – na první pohled nemají tyto dvě skutečnosti nic společného. Australská Veolia je však dokázala propojit, když navrhla systém pro využití energie z odpadu pro chov okouna barramundi – druhu, který je v canberrských restauracích ceněnou pochoutkou.

Realizace nebyla snadná, svědčí však o tom, že Veolia jako přední světová společnost specializovaná na ekologické služby investicím do chovu ryb věří. „U Veolie se neptáme ‚proč?‘, ale spíše ‚proč ne?‘, “ vysvětluje Doug Dean, generální ředitel australské a novozélandské Veolie. „V Austrálii spotřeba mořských produktů převyšuje domácí nabídku, a tento rozdíl se navíc povážlivě zvětšuje. Aby bylo •••

možné místní gastronomickou tradici zachovat, musel se trh otevřít alternativním metodám, mezi něž patří i chov ryb. Investice do této oblasti je pro nás zajímavá také proto, že je v souladu se zásadami kruhové ekonomiky. Provozujeme již bioreaktor, v němž se z udržitelných zdrojů vyrábí tepelná energie. Co kdybychom využili jeho zbytkového tepla, a zároveň tím snížili napětí mezi nabídkou a poptávkou panující v potravinářském průmyslu?“

Okoun barramundi – kruh se uzavíráRybí farma Veolie představuje jen malý střípek v historii ekologického projektu Woodlawn. Nejprve byl v roce 2005 spuštěn bioreaktor, který přinesl netradiční řešení pro likvidaci fermentovatelného odpadu v Novém Jižním Walesu, nejlidnatějším státě Austrálie (do závodu Woodlawn míří mimo jiné 20 % komunálního odpadu

berra

Květen 2015 PLANET

O co jde> Výroba elektřiny je silně regulovaným odvětvím, pro něž je rozhodující souhlas úřadu pro ochranu životního prostředí EPA (Environment Protection Authority). S ním je spojena přísná kontrola výroby plynu a odběru vody (podzemní i povrchové) a požadavky na účinné řízení.> Udržet dobré vztahy s obyvatelstvem v okolí provozu.

Cíle> Revitalizovat pozemek bývalého povrchového dolu o rozloze 500 hektarů.> Vybudovat a zprovoznit největší australský bioreaktor na výrobu bioplynu.> Produkovat kvalitní ryby, které budou splňovat australské potravinářské normy, a dodávat je do restaurací.

Veolia řešení > Veolia založila rybí farmu, k jejímuž výhřevu slouží teplo vyráběné v bioreaktoru. Farma se zaměřuje na chov ryby zvané barramundi – tropického příbuzného našeho okouna. Veškerá produkce, jež ročně dosahuje 2,5 tuny, je určena pro místní trh v Canbeře.

Barramundi, tropický bratranec našeho okouna, prospívá ve vodě o teplotě 28 °C.

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI3

2/3

3

z města Sydney). Dnes je toto zařízení schopno zpracovat až 500 000 tun odpadu ročně. Metan, který se uvolňuje při rozkladu hmoty, se zachycuje a využívá k výrobě elektřiny. Ta postačuje k ročnímu zásobování zhruba 7000 domácností. V roce 2009 se Veolia rozhodla doplnit bioreaktor experimentálním chovem ryb kombinovaným s akvaponií. Pěstování rostlin v symbióze s chovem ryb je unikátní projekt, jehož cílem je zavést v závodu Woodlawn další prvky udržitelného rozvoje. Tepelné přebytky z bioreaktoru jsou využívány k ohřevu nádrží, v nichž se chovají okouni barramundi. Tento druh nejlépe prospívá ve vodě teplé 28 °C, což jsou zároveň ideální podmínky pro akvakulturu. Po čtyřech letech testovacího provozu produkuje farma téměř 2,5 tuny okounů barramundi ročně. Toto množství sice nelze srovnat s objemem rybolovu, avšak z hlediska celkové produkce ryb v Austrálii není zanedbatelné. Ekologický areál Woodlawn rovněž zahrnuje zemědělský a zahradnický provoz a dále větrnou elektrárnu. K nim v dohledné době přibude ještě mechanobiologická třídírna biologicky rozložitelného odpadu.

Pro trvale udržitelný potravinový cyklusUrbanizace, konzumní způsob života, demografi cký růst, boj o přírodní zdroje a zhoršování životního prostředí – všechny tyto faktory představují v Austrálii rizika pro produkci a spotřebu potravin. Výrobní kapacita a přístup ke zdrojům nestačí pokrývat stále rostoucí potřeby obyvatelstva. Australský projekt chovu ryb má pozitivní dopad nejen na potravinářský průmysl, ale také na koncové spotřebitele – ti mají příležitost uvědomit si hodnotu zdrojů, které konzumují, a dát přednost alternativním způsobům produkce a spotřeby.

•••

Woodlawn je největším bioreaktorem

svého druhu na jižní polokouli. Jaké

zkušenosti získal váš tým při zavádění

technologie v takto velkém měřítku?

Provoz Veolia Woodlawn je jedinečný. Vzhledem k jeho velikosti se náš tým inspiroval dalšími projekty, místními i zahraničními. Naše zkušenosti pramení zejména z budování rozsáhlé metanizační jednotky v poměrně náročném prostředí a z řešení problémů se zpracováním výluhů.

Jaké důležité úkoly jsou spojeny s vaší

funkcí?

Poloha a velikost provozu Woodlawn vyžaduje plné nasazení od všech 25 technických pracovníků i ode mě. Vrstva odpadu je vysoká téměř 80 metrů a na produkci plynu má vliv také místní klima. V těchto podmínkách musí náš tým neustále předvídat budoucí vývoj, abychom co nejvíce omezili dopad těchto vnějších faktorů. Protože je tento provoz navíc prvním svého druhu, nemůžeme se opřít o předchozí zkušenost. Veškeré nové postupy je proto třeba pečlivě naplánovat a otestovat, mají-li být úspěšné.

Justin Houghton

Generální ředitel provozů Clyde a Woodlawn

Bylo by možné toto řešení

využít i v jiných opuštěných

povrchových dolech, když

nyní v Austrálii pominula

„důlní horečka“?

Technologie bioreaktoru je samozřejmě schůdným řešením, avšak jeho úspěch závisí na okolních podmínkách. Veolia přijala integrovaný plán pro rušení a revitalizaci povrchových dolů a v několika případech byl již projekt zahájen. Nachází-li se nevyužívaný důl ve vhodné lokalitě a existuje-li podpora místních obyvatel, snažíme se provést studii případného zavedení obnovitelné technologie, která ekologicky uzavře životní cyklus dolu.

Jaké plány máte na rozšíření

provozu Woodlawn?

Ekologický projekt Woodlawn vznikl v koordinaci s místními obyvateli; Veolia pro jeho realizaci vybudovala solidní infrastrukturu s cílem zajistit jeho maximální nezávislost a udržitelnost. Při dalším rozvoji se hodláme soustředit především na chov ryb a zahradnictví. Výhledově chceme realizovat také mechanobiologický provoz, jenž bude zpracovávat odpad a přeměňovat jej na kompost. Ten pak použijeme na revitalizaci dolu.

Ochutnal jste okouna

barramundi?

Ano – je to vynikající ryba, která se těší velké oblibě. Celou místní produkci prodáváme provozovatelům canberrských restaurací, kteří jsou ohromeni kvalitou našich ryb.

Květen 2015 PLANET

Jaké vztahy má Veolia

s obyvateli Woodlawnu?

Chceme-li si udržet povolení EPA dlouhodobě, musíme rozvíjet aktivní spolupráci s místním obyvatelstvem. Máme to štěstí, že naše vztahy s partnery v okolí provozu jsou výborné. Veolia založila v roce 2004 nadaci „Mulwaree Trust“ s cílem podpořit místní iniciativy: za deset let bylo z tohoto fondu vyplaceno přes čtyři miliony dolarů. Občané jsou plnohodnotnými partnery našeho projektu – spolu s námi jim jde o neustálou optimalizaci postupů a trvale udržitelná řešení.

Jaký prospěch má Veolia

z investic do chovu ryb?

Propojení mezi chovem ryb a energetickým zpracováním odpadu je dosti neobvyklé. Užitek, který z něj plyne, je především společenský: jde o oboustranně výhodný vztah, který je pro místní obyvatele důkazem toho, že Veolia dodržuje své závazky v oblasti zhodnocování odpadu.

Doug Dean

generální ředitel australské a novozélandské Veolie

Klíčová data 2014

520 000 tun

odpadu dodaného do provozu Woodlawn

19 200 000 m3

vyrobeného metanu

nižší emise CO2

–272 640 tun

energetický potenciál33 000 MWh

7 300zásobovaných domácností

2,5 tunyodchovaných

okounů barramundi

Bioreaktor, instalovaný v opuštěném zinkovém dole,

je schopen ročně „pozřít“ 500 000 tun komunál-

ního odpadu pocházejícího z aglomerace města Sydney.

Rybí farma vyprodukuje každoročně 2,5 tuny okounů

barramundi, kteří se prodávají do restaurací v Canbeře.

GA

LE

RIE

Min

imáln

í in

ve

stic

e,

maxim

áln

í efe

kti

vit

a

Fan

ny,

Ziz

ine a

Alb

ert

ine

mo

hly

i n

ad

ále

tiš

e t

rpět

a ž

ít

v n

ap

rost

é iz

ola

ci.

Ale

mís

to

bit

í, zn

ási

lňo

ván

í, ži

vo

řen

í v b

ídě

či p

rost

itu

ce s

e t

yto

mla

dé

Buru

nď

an

ky s

po

hn

utý

mi o

sud

y

rozh

od

ly z

ap

ojit

do

pro

gra

mu

mik

roúvěrů

Ish

aka, ab

y z

ískaly

fi n

an

čn

í nezáv

islo

st. P

řid

aly

se

ke s

kup

ině f

un

gu

jící n

a z

ása

dách

solid

ari

ty v

jejic

h v

esn

ici č

i

čtv

rti,

do

níž

při

spív

aly

v r

ám

ci

svých

fi n

an

čn

ích

mo

žno

stí,

ab

y

násl

ed

ně z

ískaly

pro

stře

dky,

kte

ré ji

m u

mo

žnily

po

stav

it s

e

na v

last

ní n

oh

y, v

ych

ováv

at

své

děti

, p

od

po

rovat

rod

inu, začít

stu

do

vat

a v

každ

ém

pří

pad

ě

žít

dů

sto

jným

zp

ůso

bem

živ

ota

.

Dyn

am

ický s

yst

ém

dro

bn

ých

pů

jček ji

m o

tevře

l neje

n

mo

žno

sti l

ep

šíh

o ž

ivo

ta, ale

byl i

mp

uls

em

no

véh

o z

pů

sob

u

uvažo

ván

í v z

em

i, kd

e t

ou

ha p

o

em

an

cip

aci a

osa

mo

statn

ěn

í

nará

ží n

a s

tále

ješt

ě v

elm

i

patr

iarc

háln

í str

uktu

ry m

ístn

ích

kom

un

it. P

oté

, co

nevlá

dn

í

org

an

izace C

are

zah

ájil

a

realiz

aci p

rog

ram

u m

ikro

pů

jček,

se it

als

ká f

oto

gra

fka M

art

ina

Bacig

alu

po

v r

oce 2

00

9 s

etk

ala

s n

ěko

lika m

lad

ým

i žen

am

i,

kte

rým

byla

po

skytn

uta

fi n

an

čn

í

po

mo

c v

rám

ci p

roje

ktu

Ish

aka.

Mart

ina s

e r

ozh

od

la d

op

lnit

své f

oto

gra

fi e je

jich

pís

em

ným

i

vzk

azy a

kre

sbam

i, ab

y s

e s

nám

i

po

dělil

a o

od

vah

u a

od

ho

dlá

ní

těch

to s

tate

čn

ých

prů

kop

nic

, je

ž

vzaly

osu

d d

o s

vých

ru

kou.

34

/3

5

Bur un

di

„Od

vah

a p

ro b

ud

ou

cn

ost

“,

to je

význ

am

slo

va I

shaka v

jazyc

e k

iru

nd

i. V

lete

ch

20

08

až 2

011

se

do

ste

jno

jme

nn

éh

o p

rog

ram

u z

ap

ojilo

na 1

2 0

00

bu

run

dsk

ých

žen

žijíc

ích

n

a o

kra

ji s

po

lečn

ost

i. K

rom

ě p

říst

up

u k

úvěrů

m p

rog

ram

Ish

aka p

od

po

ruje

plá

no

van

é r

od

ičo

vst

ví

a o

světo

vo

u č

inn

ost

v r

ám

ci m

užsk

é p

op

ula

ce,

zam

ěře

no

u n

a r

ovn

ost

mu

žů

a ž

en

.

GA

LE

RIE

36

/3

7

Po

dn

ikate

lka P

o s

mrt

i ro

dič

ů s

e F

an

ny m

use

la ž

ivit

pro

stit

ucí. V

15

lete

ch

otě

ho

tně

la a

živ

oři

la v

bíd

ě. P

osk

ytn

utý

mik

roú

vě

r jí

um

ožn

il, a

by s

e z

ačala

věn

ovat

ob

ch

od

ován

í s 

ku

ku

řicí, c

ho

vate

lstv

í d

ob

ytk

a,

pro

deji

uh

lí… N

yn

í žije

s o

tcem

svéh

o d

ítěte

a je

jí r

od

ina s

e r

ozro

stla

.

GA

LE

RIE

38

/3

9

Do

bro

vo

lnic

e D

íky p

rvn

í p

ůjč

ce m

oh

la Z

izin

e (

21

let)

začít

pro

dávat

vejc

e a

od

klá

dat

stra

no

u p

otř

eb

né p

rost

řed

ky,

ab

y m

oh

la s

tud

ovat

prá

va. V

e 2

4 lete

ch

zalo

žila

Alb

ert

ine

(viz

násl

ed

ujíc

í st

ran

a) z

vla

stn

í in

icia

tivy s

ku

pin

u s

olid

ari

ty I

shaka v

e s

vé

ve

snic

i. A

lbe

rtin

e a

je

jí s

yn

nyn

í žijí

z p

rost

řed

ků

vyd

ěla

nýc

h z

ch

ovu

do

mácíh

o z

víř

ectv

a.

GA

LE

RIE

40

/41

Mart

ina s

ob

lib

ou

tv

rdí, ž

e s

i ji

Bu

run

di sa

mo

vy

bra

lo.

V r

oc

e

20

07

se

ro

zh

od

la d

o t

éto

ze

mě

pře

síd

lit

nad

ob

ro a

 od

té d

ob

y s

e s

naží

pře

dst

av

it

Afr

iku

v j

iné

m s

vě

tle

, n

ež je

drs

ná r

ealita

to

ho

to s

vě

ta,

kte

rou

vn

ímá n

ezú

čast

ně

ný

po

zo

rov

ate

l. M

art

ina s

e r

ad

ěji

zam

ěřu

je n

a k

ažd

od

en

ní

realitu

než n

a n

ási

lí a

vále

čn

é

útr

ap

y, k

teré

čast

o s

tojí

za

ob

jed

náv

kam

i je

jíc

h f

oto

gra

fi í.

„Sv

ým

i p

rac

em

i c

hc

i n

ec

hat

pro

mlu

vit

ne

jzra

nit

eln

ějš

í

a n

ejo

hro

že

ně

jší

spo

leč

en

stv

í,“

říká M

art

ina.

Čast

o jso

u t

o ž

en

y

jako

Fra

nc

ine

, m

lad

á v

do

va,

kte

rá p

řišl

a o

ob

ě r

uc

e,

ne

bo

Fild

a A

do

ch

, kte

rá p

řežila

hrů

zy

ob

čan

ské

válk

y, v

nic

hž M

art

ina

ob

jev

ila s

ilné

oso

bn

ost

i,

kte

ré n

em

ají

nic

sp

ole

čn

éh

o

s b

ezm

oc

ný

mi o

bě

ťmi, p

roto

že

v t

om

to p

říp

ad

ě p

rvn

í d

oje

m

sku

teč

ně

kla

me

. M

art

ina s

e

rov

něž z

am

ěři

la n

a e

tnic

ké

me

nši

ny,

jako

jso

u n

ap

říkla

d

Ac

ho

lio

vé

žijíc

í n

a s

eve

ru

Ug

an

dy,

o n

ich

ž p

od

ává

pře

kvap

ivo

u v

ýp

ově

ď v

po

do

bě

foto

seri

álu

vzn

iklé

ho

na z

ákla

dě

po

rtré

tů,

kte

ré n

afo

tila

ve

své

m

foto

gra

fi c

ké

m a

telié

ru.

Mart

ina

se s

naží

při

každ

é p

říle

žit

ost

i

up

řed

no

stň

ov

at

vý

mě

nu

názo

rů

a u

ch

op

it d

an

ou

pro

ble

mati

ku

do

hlo

ub

ky.

To

je

také

dů

vo

d,

pro

č z

vo

lila

prá

vě

Bu

run

di,

kte

ré s

tojí

tak t

roc

hu

str

an

ou

zájm

u s

dě

lovac

ích

pro

stře

dků

.

„N

ic m

ě n

en

utí

zač

ít h

ne

d

foto

gra

fov

at,

fo

toap

ará

t

vy

táh

nu

te

prv

e n

a d

ruh

é n

eb

o

tře

tí s

ch

ůzc

e,“

řík

á f

oto

gra

fka,

kte

rá s

e s

naží

po

dat

sku

teč

ný

a p

ravd

ivý

ob

raz z

em

ě,

kte

rá

ve

de

ne

ust

álý

bo

j za s

vo

ji

ob

rod

u.

Mart

ina B

acig

alu

po,

Afr

ika p

ian

o, p

ian

issi

mo

Živ

oto

pis

Mart

ina B

ac

igalu

po

se

naro

dila

v r

oc

e 1

978

v J

an

ově

. P

o s

tud

iu

fi lo

zo

fi e

a l

ite

ratu

ry s

e z

am

ěři

la

na f

oto

žu

rnalist

iku

. N

ejp

rve

pra

co

vala

pro

OS

N a

násl

ed

ně

spo

lup

rac

ovala

s n

evlá

dn

ími

a h

um

an

itárn

ími o

rgan

izac

em

i H

um

an

Rig

hts

Watc

h,

Han

dic

ap

In

tern

ati

on

al a L

ékaři

bez h

ran

ic

pů

sob

ícím

i v A

fric

e a

v A

sii. J

ejí

fo

tog

rafi

e o

tisk

ly N

ew

Yo

rk T

ime

s,

Le

Mo

nd

e M

ag

azin

e, T

he

Su

nd

ay

Tim

es

Mag

azin

e,

Lib

éra

tio

n

a V

an

ity F

air

. Je

čle

nko

u a

ge

ntu

ry

VU

’ a v

ro

ce

20

10 z

ískala

pre

stiž

ní

oc

en

ěn

í P

rix C

an

on

, c

ož je

ce

na

ud

ělo

van

á k

ažd

oro

čn

ě n

ejle

pší

au

torc

e n

ovin

ářs

kýc

h f

oto

gra

fi í.

V s

ou

časn

é d

ob

ě je

mo

žn

o s

e

sezn

ám

it s

je

jí t

vo

rbo

u v

lo

nd

ýn

ské

gale

rii fo

tog

rafi

í G

rim

ald

i Gavin

.

42

V rozvíjejících zemích představuje problematika zajištění přístupu nejchudších skupin obyvatelstva k trhu výrobků a služeb významný zdroj podnikatelských příležitostí 1. V těchto podmínkách, které vyžadují rozvoj nových strategií, je ekonomická výkonnost úzce spjata s tím, jak vnímá sociální přínos dotčená populace. V oblasti distribuce je nutno vyřešit především otázky týkající se „distribuce na posledním kilometru“ (Last Mile Delivery). Pro překonání této kritické vzdálenosti představují inovace a spolupráce s místními subjekty klíč k úspěchu.

Fair

tra

de

jako

výz

va

ODPOVĚDNOST

Květen 2015 PLANET

Benoit Ringot

ředitel projektů Veolia Innove

„Je nutné oddělit propagaci od vlastního prodeje“

Nivní půdy v Bangladéši, které jsou přirozeně kontaminované arzenem, jsou zdravotně velmi závadné.

Proto se společný podnik Grameen – Veolia Water rozhodl otestovat nový model distribuce pitné vody

ve venkovském prostředí. O tomto velmi poučném pilotním projektu sociálně prospěšného podnikání nás

informoval Benoit Ringot.

Co bylo nutné pochopit v oblasti místních sociálně-

-kulturních mechanismů, aby bylo možno rozvíjet

zásobování pitnou vodou jako placenou službu,

k níž se příjemci zpočátku stavěli odmítavě?

V Bangladéši všichni vědí, že voda obsahující arzen způsobuje rakovinu, ale celá řada kul-turních a náboženských faktorů činí z konzu-

mace kontaminované vody tabuizované téma. Zpočátku zajišťovaly prodej vody obchodnice s vodou (water dealers), tedy venkovské ženy, jejichž úlohou byla kromě prodeje vody i propagace této služby. Tento přístup však neměl valný úspěch. Proto jsme se obrátili na antropologa, díky němuž jsme pochopili, že v podmínkách vznikajícího trhu je nutná jedna věc: čím složitější je produkt či služba, tím nutnější je oddělit prodej od propagace. Proto jsme proškolili pomocný personál, jehož úkolem bylo zvýšit povědomí o této službě v nejbližším okolí pomocí vhodně zvolených prostředků. Od té doby vnímá místní populace přidanou hodnotu této služby daleko lépe.

Tuto službu jste začali poskytovat v roce 2009.

V současnosti zahrnuje úpravnu pitné vody

a 100 jímek na dešťovou vodu, které zásobují

vodou 7000 domácností. Jak hodláte docílit

ekonomické rovnováhy?

Prahové spotřeby, která je nutná pro pokrytí nákladů, ještě nebylo dosaženo, a proto jsme

v městech zavedli prodej balené vody v PET lah-vích. Tato služba s vyšší marží nám umožní rozvoj

služeb v dalších venkovských oblastech. Účelem našeho modelu není generování zisku, ale protože

dokáže fungovat zcela samostatně, může mít velmi pozi-tivní dopad na lidské zdraví a dlouhodobý přínos, protože

obyvatelstvo, které je méně ohrožené na zdraví, se bude déle podílet na rozvoji místního ekonomického prostředí.

ODPOVĚDNOST

PLANET Květen 2015

44

/45

•••

Již dvacet letněkteré alternativní podnikatelské modely zásadně ovlivňují standardní ekonomická a dobročinná schémata (z nichž první sledují pouze zisk, zatímco v druhém jde o sponzorství a pomoc sociálně slabým). Ať již se odvolávají na společensky prospěšné podnikání (social business), nebo vycházejí ze strategií BoP2 , tyto nové způsoby podnikání jsou zcela v souladu se společenskou odpovědností fi rem. Celá řada podniků řeší otázku, jak plnit ekonomické cíle a přitom sehrávat pozitivní roli při řešení sociálních problémů zásadního významu, s nimiž se potýká velká část lidstva. Jinými slovy řečeno, je třeba se zamyslet nad tím, jaké prostředky zvolit pro zlepšení životních podmínek 4 miliard lidí, kteří žijí z 5 nebo 6 dolarů na den… Musíme si uvědomit, že v rozvíjejících se zemích je přístup ke zboží základní potřeby a k základním službám (voda, elektřina, zdravotní péče, vzdělání atd.) ztížený z důvodu neexistujících nebo neúplných infrastruktur, a proto je třeba hledat nová řešení. Je nutno vyřešit „poslední kilometr“ dělící podnik od koncového spotřebitele, což je kritická etapa distribuce, a proto podniky musí přehodnotit způsob svého fungování a přijít s konkrétními projekty, které budou přínosné pro všechny zúčastněné strany.

POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 46

ETAPA LAST MILE DELIVERY: klíč k úspěchu na nových tvrzích

Inovuj, abys mohl dodávatVýzva spočívá ve schopnosti vyvíjet a podporovat činnosti, které jsou ekonomicky a sociálně prospěšné pro cílové skupiny obyvatelstva (z hlediska životní úrovně, hygieny, zdravotní péče, ale i zaměstnanosti, nezávislosti atd.). „Pokud se chce podnik prosadit na určitém trhu, musí nutně spolupracovat s místními zainteresovanými stranami,“ tvrdí David Ménascé,

ředitel a společník poradenské firmy Azao. Nepochybně má pravdu, protože celá řada nadnárodních společností dosti draze zaplatila za zkušenost, že pokud se podnik nepřiblíží koncovému spotřebiteli a nepochopí jeho potřeby, jen málo řešení osloví spotřebitele či odběratele na konci hodnotového řetězce. Díky své schopnosti zapojit do procesu distribuce příjemce na cílovém tržním segmentu se „inkluzivní“ modely jeví jako nejvhodnější pro nastolení dynamických partnerských

vztahů. Jak tvrdí Sanjeev Rao, společník a ředitel společnosti Sattva (viz text v rámečku na str. 45), „je nutné vyhledávat ‚místní talenty‘ v řadách místní populace, kterou nesmíme vnímat pouze jako potenciální zdroj spotřebitelů, ale především jako síť místních partnerů a zdroj odborných kompetencí uplatnitelných na místním trhu. Tito partneři podniků, ať již působí jako distributoři, nebo dodavatelé, zvyšují šance firem uspět a rozšířit svůj trh.“

4 miliardylidí přežívají s méně než 5 až 6 USD na den

46 % do 50 lettakový je odhad Světové banky, pokud jde o budoucí podíl Indie a Číny

na světovém HDP

Etapa LAST MILE DELIVERY: klíč k úspěchu na nových tvrzích

Spodní strana pyramidySpolečenství

PARTNEŘI („místní talenty”) SPOTŘEBITELÉ

PŘÍLEŽITOSTI• Konkurenční výhody (proniknutí na trh v širším měřítku)

• Nové nástroje růstu

• Motivace (hledání smyslu)

• Posílení pozitivního image

BOJ PROTI CHIUDOBĚ• Přístup k základnímu zboží a službám

• Snížení dopadů chudoby

• Vytváření nových pracovních míst, vyšší samostatnost a nezávislost

• Osvětová činnost, zvyšování povědomí, schopnost lépe formulovat své potřeby

Privátní zainteresovaná

strana

(podnik,

nadace,

sdružení)

VÝROBKYSLUŽBY

DISTRIBUCENA POSLEDNÍM

KILOMETRU

Pochopit

Inovovat

Spoluzakládat

PotřebyZvyklosti

Místní kulturaCíle

Znalosti

Důvěra

Věrnost

MikropodnikateléMikrofranšízing…

Poradenské firmy

Agentura pro podporu

a rozvoj podnikání

Nevládní organizace

Vlády, orgány státní moci

ODPOVĚDNOST

Květen 2015 PLANET

OUTFRONT

Sanjeev Rao

Zakladatel společnosti Gateway 2 India

„Je nejvyšší čas přehodnotit potřeby 4 miliard spotřebitelů“

Společnost Sattva (což v sanskrtu znamená „Rovnováha“) poskytuje poradenské služby a podpůrné nástroje podnikům, které se chtějí prosadit na trzích rozvíjejících se zemí, a nevládním organizacím, jež nechtějí omezit svoji činnost pouze na poskytování fi nančních prostředků v rámci dotací. Sanjeev Rao, průkopník experimentálního přístupu, podnikatel a pedagog indicko--francouzského původu, který prosazuje nutnost vytváření ekonomických modelů inkluzivnějšího charakteru, se s námi podělil o své názory.

Jak byste popsal model

společensky prospěšného

podnikání, který podporujete

v rámci svých aktivit?

Jako třetí možnost a střední cestu mezi dvěma modely, kde na jedné straně stojí sponsoring a charitativní činnost a na druhé straně standardní podnikání, které však v oblasti boje proti chudobě vykazují

specifi cké limity. Nejde až tak o vytvoření nového paradigma-tu, jako spíše o rozšíření úloh a zdrojů stávajících modelů. Tento ekonomický model proto musí být inkluzivní, protože jeho úkolem je řešit problémy lidí. Dále musí být udržitelný, aby poskytl záruky investorům. A konečně musí být opakovatelný a sdružovat několik partnerů: úspěšné podniky budou ty, které do svého projektu zapojí i nevládní organizace, místní společenství a jiné fi rmy.

Jaké priority je třeba

zohlednit u nízkopříjmových

skupin obyvatelstva?

Ze všeho nejdůležitější je najít způsob, jak zvýšit jejich existenční prostředky tím, že budeme podporovat jejich zapojení formou vytváření pracovních míst či podpory jejich podnikatelských aktivit. Příliš často

zapomínáme, že kromě základních potřeb, které je pochopitelně třeba zajistit, mají tito lidé i své osobní ambice a svobodu volby. Důkazem je skutečnost, že v Indii, kde nejsou zajištěny ani ty nejzákladnější služby, je v oběhu miliarda mobilních telefonů… To znamená, že téměř stejný počet obyvatel je trvale ve spojení se světem, přičemž tito lidé nejsou příliš ochotní kupovat výrobky „pro chudé“, které se jim snaží vnucovat firmy fungující na základě překonaného ekonomického modelu. Nikdo přece nechce být chudý! Podle mého názoru je nejvyšší čas přehodnotit jejich potřeby, protože dříve či později se budou čtyři miliardy spotřebitelů na celém světě snažit najít mož-nosti, jak tyto potřeby uspokojit.

Jak kromě poradenství

pomáháte svým klientům,

aby se prosadili na nově

vznikajících trzích?

Doporučujeme jim, aby se učili přímo v terénu a zkusili to nejprve v malém. Jsme přesvědčeni, že jakákoliv konkrétní zkušenost, i když třeba není spojená s úspěchem, je užitečná. Indie je jedinečná v tom, že dynamika sociálních inovací nemá nikde ve světě obdoby. Pokud chcete využít možností, které tento experimentální prostor nabízí, nesmíte se bát vyjít nad rámec standardních analytických schémat. To je úkolem Action Lab, což je možnost, kterou nabízíme předkladatelům projektu, kteří chtějí otestovat svá, jinak obtížně ověřitelná, ekonomická řešení.

„V Indii, kde nejsou zajištěny ani základní

služby, je v oběhu miliarda mobilních

telefonů.“

ODPOVĚDNOST

PLANET Květen 2015

46

/47

Rozvoj podnikatelské gramotnostiEvropský institut pro spolupráci a rozvoj (IECD) je sdružení, které působí v Africe, v Asii a na Blízkém východě v oblasti odborného vzdělávání, podpory malých podniků, přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Tato organizace rovněž pomáhá velkým podnikům při realizaci projektů zaměřených na místní rozvoj a poskytuje odborné vzdělání zprostředkovatelům podnikatelské činnosti. „Naše činnost je žádaná, protože působíme přímo na místě, kde je naší pomoci zapotřebí,“ toliko slova Thomase Behaghela, ředitele vzdělávacích programů. „Naším úkolem je příprava odborníků, které podniky potřebují, aby překonaly poslední kilometr a dostaly se ke spotřebitelům, jejichž zvyklosti, kulturu ani jazyk neznají.“ Naši pomoc si vyžádala například fi rma Total v rámci projektu zpřístupnění solární energie (Awango by Total), který zahájila v roce 2011 v Kamerunu. Tento projekt zaměřený na prodej solárních lamp je realizován ve spolupráci se zaměstnanci čerpacích stanic a sítí maloobchodníků a podomních prodejců. V případě všech distribučních kanálů je prodej zajišťován mikropodnikateli, kteří absolvovali školení základů řízení, jež pro IECD zajistily partnerské nevládní organizace působící v tomto regionu. Prodejci se naučili, jak vést peněžní deník, jak vypočítat pořizovací cenu, získali znalosti z oblasti daňového systému a práva a rovněž se poučili, jak spořit. „Tato školení aktérů působících mimo ofi ciální trh jsou velmi důležitá pro jejich další rozvoj,“ říká závěrem Thomas Behaghel, „protože místo aby přežívali ze dne na den, mají možnost vnímat své podnikání v širších souvislostech a rozvíjet svůj osobní potenciál.“

V přímé návaznosti na potřeby místního obyvatelstva představují zástupci zúčastněných stran a občanské společnosti, političtí činitelé a místní aktéři s rozhodovacími pravomocemi legitimní články a hlavní kontaktní osoby, s nimiž je nutno spolupracovat přímo v terénu. Na základě systému mikropodnikání, mikrofranšízingu či mikrofinancování tak mohou vznikat nové distribuční systémy tam, kde podmínky izolovaného venkova a neoficiální struktury v příměstských oblastech umožňují přístup k oficiálnímu trhu pouze ve velmi omezené nebo nulové míře.

•••

Přístup k trhu jako odrazový můstekProto se výrobce sýrů Bel rozhodl spojit s pouličními prodavači ovoce a zeleniny, aby mohl rozvíjet prodej své produkce v okrajových částech Ho Či Minova Města. Poté, co se této společnosti podařilo prorazit ve Vietnamu se svým nejprodávanějším výrobkem, úspěšně otestovala nový nástroj růstu v souvislosti s projektem Sharing Cities (Sdílená města), do něhož zapojila partnerské subjekty (nevládní organizace, pojišťovny), které se postaraly o získání a udržení zprostředkovatelů z řad místního obyvatelstva. Výměnou za zařazení výrobku firmy Bel do své

době se tyto Aparajitas3 těší velké vážnosti, což jim umožňuje mluvit s ostatními ženami o antikoncepci a prodávat v rámci své osvětové činnosti prezervativy. Tato zkušenost dokazuje, že všude tam, kde jsou zavedené tržní mechanismy, funguje i dialog a osvěta.“ Je to další způsob, jak dokázat, že ekonomické zájmy a sociálně prospěšná činnost, které jsou zdánlivě neslučitelné, mohou koexistovat a přinášet užitek všem zúčastněným stranám.

1 - Podle prognóz Světové banky může podíl Číny a Indie na světovém HDP dosáhnout během 50 let 46 %.2 - „Žádné ztráty, žádné dividendy“ – model společensky prospěšného podnikání, který propaguje Muhammad Yunus, průkopník mikropůjček a zakladatel bankovního domu Grameen Bank. Strategie dna pyramidy (Bottom of the Pyramid, BoP), kterou popsal indický ekonom a teoretik C. K. Prahalad, vychází z myšlenky, že v rámci boje proti chudobě existují příležitosti růstu, a proto je nutno oslovit s vhodnou nabídkou nejchudší vrstvy obyvatelstva.3 - V hindštině „Neporažené“.

„Je nutné

vyhledávat

lokální talenty

v řadách místního

obyvatelstva,

které nemůžeme

vnímat pouze

jako potenciální

zdroj spotřebitelů,

ale spíše jako

zdroj místních

odborných

kompetencí.“

nabídky získali pouliční prodavači možnosti školení, marketingové nástroje, mikropojištění, administrativní podporu atd. Pro stovky drobných podnikatelů je to ale odrazový můstek a jediná možnost, jak proniknout na oficiální trh a postoupit na sociálním žebříčku. V Bangladéši založila nevládní organizace Care ve spolupráci se svými partnery sociální podnik JITA, což byla původně distribuční platforma, která dala příležitost ženám na okraji společnosti. Svěřila jim podomní a pouliční prodej smíšeného zboží, přičemž v jejich prodejním koši byly zastoupeny výrobky místní provenience i značkové výrobky. „Tento společensky prospěšný systém prodeje je rovněž nástrojem modernizace a pokroku,“ tvrdí David Ménascé. „V současné

SANJEEV RAO ZAKLADATEL SPOLEČNOSTI

GATEWAY 2 INDIA

Městský přírodní park Stave Hill je pestrá mozaika luk, lesíků, houští, křovisek a mokřin o celkové rozloze 2,2 hektaru, která se nachází v severní části

Southwarku a funguje jako přírodní rezervace, vzdělávací a výzkumný prostor a rekreační areál v jednom. Je to rovněž místo, kde působí dobrovolníci ze sdružení The Conservation Volunteers (TCV). V průběhu roku se více než 500 nadšenců chopilo zahradnického nářadí, aby prováděli údržbu tohoto zeleného ostrůvku s řadou hřišť a rekreačních prostorů. Potřebné nářadí získává TCV v nedalekém třídicím středisku Veolie. „Dobrovolníci mají zájem o všechny typy nářadí, které se dostane do naší recyklační stanice. Nářadí vyčistí, opraví, naostří, namažou. Zrenovované nářadí pak používají pracovníci, kteří provádějí údržbu parku Stave Hill,“ vysvětluje Ian McGeough, vedoucí programu za Veolii. V rámci svého úkolu zvyšovat povědomí občanské veřejnosti o důležitosti odpadu uzavřela Veolia s TCV

smlouvu o partnerské spolupráci ohledně opětovného využití nářadí, přičemž Ian zajišťuje koordinaci projektu. „Tento projekt je zvláště prospěšný pro mládež, kterou konzumní společnost naučila poškozené věci vyhazovat. To, co se zde naučí, se jim bude hodit po celý zbytek života,“ říká Ian. Veolia rovněž využívá členy TCV, aby prováděli monitoring biodiverzity v třídicím středisku a budovali přístřeší pro ptáky, ježky, netopýry a různé druhy hmyzu. „Z odměny za tuto službu financujeme různá školení a kurzy, které síť TCV pořádá pro dobrovolníky. Témata jsou velmi různorodá, jako například zakládání zahrady, práce s dřevem, ošetřování stromů, sbírky finančních prostředků, pořádání brigád nebo kurzů manažerských dovedností,“ dodává Ian. To ostatně není nic překvapivého, pokud známe slogan, který již více než 50 let charakterizuje činnost tohoto sdružení: „Pečovat o zeleň rovněž znamená pečovat o lidi.“

Parky a rekreační plochy ve Spojeném království,

které přežily masivní rozprodej městských pozemků v letech 1980 až 2000, nepodléhají žádnému specifi ckému systému ochrany.

TCV je síť 2000 organizací sdružujících několik set tisíc

lidí z celé Velké Británie.

Ve Stave Hillu odvedli dobro-volníci v roce 2014 práci,

která se v přepočtu rovná 2533 pracovním dnům.

Podle TCV je ohrožena jedna třetina zeleně tohoto typu.

Pečujte o svoji zahrádku

Komunita

Nedaleko od vnitřního Londýna se nachází městská čtvrť Southwark, kde působí sdružení The Conservation Volunteers (TCV), které chrání místní zeleň a vytváří přírodní oázy klidu a odpočinku. Veolia se podílí na jednom ze stěžejních programů této organizace, kterým je opětovné využití použitého zahradnického nářadí. Vyzpovídali jsme koordinátora tohoto záslužného projektu.

The Conservation

Volunteers v číslech

PLANET Květen 2015

VÍTE, ŽE…

Move2Chem,zrod nového oboru

Výzkumný program Move2Chem získal cenu Světové soutěže

inovací 2030, kterou pořádá od roku 2013 francouzský stát. Garantem tohoto projektu zaměřeného na rostlinnou chemii je společnost Veolia, projekt realizuje útvar Veolie pro výzkum a inovace (konkrétně pak pracovníci oboru aplikovaných biotechnologií). Cílem programu je valorizovat v rámci komplexního oboru vedlejší produkty a jiné odpady pocházející ze zemědělské výroby a potravinářského průmyslu. Na základě transformace vedlejších produktů a odpadů na chemické molekuly přírodního původu přináší program Move2Chem možnost uplatnění pro doposud neprávem opomíjený zdroj, a nabízí tak řešení podnikům chemického průmyslu, které hledají alternativu fosilních zdrojů. Move2Chem se

tedy neomezuje na pouhé zpracování odpadů, ale hledá možnosti vytvoření modelu, v němž je organický, biologicky odbouratelný uhlík opětovně použit pro výrobu nových materiálů a výrobků (rozpouštědla, polymery, maziva atd.). Tímto způsobem je dosaženo zachování omezených fosilních zdrojů a snížení emisí CO2 . Projekt Move2Chem, který je plně v souladu s koncepcí kruhové ekonomiky, jež je jednou z priorit skupiny Veolia, má již potenciální zájemce ze všech oborů zemědělsko--potravinářského sektoru (především pak z řad pěstitelů a zpracovatelů bílkovinných olejnatých plodin). Zainteresované strany z tohoto oboru činnosti se zajímají o technologické postupy, jejichž vývoj umožní nové způsoby valorizace a opětovného využití odpadu, jež by měly doplnit stávající metody recyklace v oblasti biopaliv a zelené chemie.

Prostřednictvím svého výzkumně-vývojového projektu Move2Chem se Veolia zaměřuje na možnosti přechodu od klasického zpracování odpadů k jejich opětovnému využití. Jaký způsob zvolila? Rozhodla se vdechnout nový život molekulám pocházejícím ze zemědělské výroby a potravinářského průmyslu. Podrobnější informace najdete v našem článku.

MOVE2CHEM – NOVÝ MODEL

PARTNEŘI NOVÝCH OBORŮ ČINNOSTI

STĚŽEJNÍ PROJEKT FRANCOUZSKÉ EKONOMIKY

Cílem projektu Move2Chem je transformace molekul chemického původu, které budou následně využity pro výrobu nových materiálů a výrobků, jako jsou barviva, rozpouštědla, polymery atd. Tento model, který využívá organický, biologicky rozložitelný uhlík, chrání fosilní zdroje a snižuje emise CO2.

V roce 2011 se Veolia zapojila po boku skupiny Avril a ostatních partnerů z průmyslového sektoru, jako je Tereos, Solvay, Total či Chimexest, do projektu ITE P. I. V. E. R. T. (Pikardský institut energetického přechodu pro rostlinné inovace, technologický výzkum a vzdělávání / Institut de transition énergétique Picardie Innovations Végétales Enseignements et Recherches Technologiques). Cílem tohoto programu je rozvoj samostatného konkurenceschopného oboru v oblasti rostlinné chemie.

Move2Chem je součástí programu „Chemie rostlin, rostlinné proteiny“ Světové soutěže inovací 2030. Tato soutěž se zaměřila na nejinovativnější projekty, které mohou stát u zrodu budoucích vysoce perspektivních oborů francouzské ekonomiky v sedmi sektorech, které Francie identifi kovala jako strategické pro svůj další hospodářský rozvoj. Francouzský stát tak hodlá touto cestou přilákat talenty z celého světa, aby jim pomohl rozvíjet jejich projekty ve Francii.

48

/49

Zdroje ze zemědělské výroby

Květen 2015 PLANETKvěten 2015 PLANET

SVĚTOVÁ SOUTĚŽ INOVACÍ

Komise pro Inovace 2030 vznikla v dubnu roku 2013 z iniciativy francouzského prezidenta. Stanovila nejdůležitější úkoly, které budou stát před světem v roce 2030, a identifi kovala omezený počet nejvýznamnějších příležitostí se zvláště vysokým potenciálem pro francouzskou ekonomiku. Na základě práce této komise bylo stanoveno 7 cílů, které by mohly představovat 7 základních směrů dalšího rozvoje, jež Francii zajistí prosperitu a zaměstnanost v dlouhodobém časovém horizontu. Tyto ekonomické perspektivy stály u zrodu Světové soutěže inovací vyhlášené francouzským státem.

DŮLEŽITÁ ÚLOHA VÝROBNÍCH PODNIKŮ

Hlavní přínos tohoto projektu pro velké chemické podniky je ten, že budou na vstupu disponovat molekulami (se zaručenou stabilní kvalitou a pevně stanovenými náklady) nepocházejícími z petrochemického průmyslu, čímž vznikne kruhový uhlíkový řetězec. Projekt Move2Chem je tak součástí nového procesu, kde průmyslové podniky koordinují svou činnost během celého hodnotového řetězce, do něhož vstupují v úzké spolupráci biotechnologie a chemie.

Opětovné využití odpadůze zemědělské výroby a podpora

zelené chemie

Molekuly/Platforma

Spotřební předměty

ze z

Spotřebitelé

Chemický průmysl

ře

Zele

ná c

hem

ie

Biotechnologie

Nástroje

Průmyslová výroba Spotřební předměty

Odpady/Vedlejší produkty

50

/5

1

kickTrike®, koncentrovaná mobilita

Tato tříkolka se protáhne úplně

všude. Pokud se vydáte o víkendu

na nákup, nehrozí, že byste

uvízli v zácpě. Ve složeném

stavu s vámi může cestovat

v městské hromadné dopravě,

aniž by zabírala místo. Při jízdě

městem kickTrike® nic nezastaví!

Tato elektrická tříkolka si hravě

poradí i v pěší zóně, kam nesmí

žádné dopravní prostředky,

protože jednoduše vypnete motor

a pojedete na ní jako na koloběžce.

Toto „žihadlo“ je výsledkem práce

vývojářů berlínské společnosti

Constin GmbH. „Chtěli jsme, aby

naše vozítko bylo dostatečně

kompaktní a vešlo se do

zavazadlového prostoru osobního

automobilu,“ říká duchovní otec

kickTrik® Hans-Peter Constin.

Tento nový hybridní mezičlánek

v dopravě splňuje veškeré na něj

kladené požadavky. V přední části

je umístěn důmyslný košík, díky

čemuž je kickTrike® vynikajícím

spojením vozidla osobní dopravy

(s dojezdem až 50 km), nákladní

dopravy (může převážet až

50 kg nákladu) nebo dopravního

prostředku pro mládež (v rámci

opční výbavy je nabízeno

i provedení se sedadlem). Prototyp

výrobku vzbudil velký zájem a zdá

se, že kickTrike® má před sebou

slibnou budoucnost. „V oblasti

pečovatelských služeb seniorům

je vnímán jako vhodný dopravní

prostředek pro pečovatelský

personál, který dojede až ke

dveřím klienta, aniž by byl nucen

pracně hledat místo na parkovišti,“

uvádí jako příklad návrhář tříkolky.

Dvacet zkušebních modelů

by mělo sloužit jako inspirace

pro možnosti uplatnění tohoto

elektrického vozítka, které jsou

v podstatě nevyčerpatelné,

protože je vhodné do městského

provozu i pro vnitropodnikovou

dopravu a zcela jistě pro ně najdou

uplatnění i obce.

Zajímá vás, odkud bere kickTrike® energii? Jeho zelená elektrická „palivová nádrž“ je také převratná novinka. Technologie GreenPack® by se tak rovněž mohla prosadit jako nový standard v oblasti palivových článků budoucnosti. Baterie GreenPack® je totiž především vyměnitelný akumulátor určený pro napájení vozidel na

elektrický pohon (jako „čerpací stanice“ by fungovaly automaty na výměnu baterií) a ostatních kompatibilních zařízení (sekaček na trávu, vysavačů). Hans-Peter Constin ale jedním dechem dodává, že se jedná o systém, „jehož úkolem je dodávat zelenou energii domácnostem“. Při kaskádovém zapojení ve speciálním bateriovém

prostoru se mohou baterie GreenPack® nejen dobíjet, ale současně i kumulovat a skladovat solární a větrnou energii pro následné využití v domácnostech. O toto řešení „open source“ již projevili zájem někteří aktéři, kteří se zajímají o nové možnosti skladování elektrické energie.

PLANET Květen 2015

Baterie GreenPack® jezdí opravdu pouze na zelenou energii

Vize budoucnosti

Opětovné využití elektroodpadu jako vstřícné gesto

SOKOLOV testuje vodárenský systém budoucnosti

logické nomické EKO

Mariánské Lázně

Spojení energie pro pomoc potřebným a přírodě

Pomáháme původním druhům ryb

CZ PLANET#květen 2015

&nomické

logickéEKO-

Mariánské LázněNáhradou dovozového fosilního paliva lokální biomasou ze Slavkovského lesa se v Mariánských Lázních podařilo nejen uspořit náklady, a tedy snížit cenu pro konečné zákazníky, ale také výrazně omezit celkovou produkci CO2 . Mariánské Lázně jsou tak dalším z řady projektů skupiny Veolia Energie ČR, které oceňují nejen zákazníci, odborná veřejnost, ale také ekologové.

Skupina Veolia Energie ČR působí v druhém nejznámějším lázeňském městě České republiky od poloviny roku 2008. Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ve kterém žije více než 13 000 obyvatel.

Mariánské Lázně však nejsou poklidným malým městečkem – ročně známé lázně navštíví téměř 250 000 zahraničních i lokálních hostů. Město se nachází v údolí jižně od chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která je známá pro své mokřadní louky, zachovalé bučiny i kaňony se skalními útvary v údo-lích řek Teplá a Ohře. Město Mariánské Lázně velmi dbá na ochranu životního prostředí a tomu odpovídá i nabídka skupiny Veolia Energie ČR.

2/3

PLANET Květen 2015

ZKUŠENOSTI

Představení

> Veolia Energie Mariánské Lázně je

členem skupiny Veolia Energie ČR.

> Společnost vyrábí a dodává teplo

pro domácnosti a řadu klientů

z lázeňského, zdravotnického

a hotelového sektoru v regionu.

> Vedle výroby a distribuce tepla

se společnost zabývá rovněž

výrobou elektrické energie

v kogeneračním cyklu.

Cíle

> Náhrada původního kotle

na spalování fosilních paliv

za nové ekologické řešení.

> Snížení celkové produkce

CO2 a výroba zelené elektrické

energie.

> Zvýšení spolehlivosti

a bezpečnosti dodávek

koncovým zákazníkům.

> Snížení nákladů na vstupy

a snížení ceny pro klienty.

Veolia řešení

> V Mariánských Lázních byl uveden

do provozu nový biozdroj pro kombinovanou

výrobu elektrické energie a tepla z obnovitel-

ných zdrojů energie. Původně dovážená fosilní

paliva byla v rámci nového projektu nahrazena

ekologičtější a současně levnější místní

biomasou. V rámci tohoto biozdroje byl

instalován kotel spalující biomasu (9,3 MWt)

a protitlaká turbína (1 MWe).

> Zavedením nové technologie došlo

ke snížení vstupních nákladů, ceny

pro konečné zákazníky i snížení celkové

produkce CO2 v objemu 14 300 t/rok.

Květen 2015 PLANET

Veolia Energie Mariánské Lázně provozuje v Mariánských Lázních centrální tepelný zdroj, který dodává do soustavy centrální-ho zásobování tepelnou energii v podobě páry. U části klientů je tato tepelná energie dále transformována do teplé vody. Vysokoúčinným způsobem v kogeneraci společnost rovněž vyrábí elektrickou ener-gii, která je použita pro vlastní spotřebu, přebytky jsou dodávány do veřejné sítě.

V Mariánských Lázních společnost Veolia Energie Mariánské Lázně vyrábí a distri-buuje tepelnou energii nejen do domác-ností (40 %), ale také lázeňských domů, zdravotnických zařízení a hotelů (60 %). Specifi kem dodávek tepelné energie v této oblasti je požadavek hotelů na provoz s minimálním přerušením dodávek tepla v průběhu roku, který je dán nutností celo-ročního provozu lázeňských center.

Nové řešení přináší řadu výhodSpalování biomasy se chová neutrálně z pohledu emisí CO

2.

Změnou technologie ze spalování zemního plynu a těžkého topného oleje na biomasu tedy dochází k razantnímu snížení původních emisí. Využívání domácího paliva ve formě zbytkové hmoty z těžby dřeva z blízkého Slavkovského lesa vytváří navíc v regionu prostor pro zvýšení zaměstnanosti při přípravě biomasy a další pracovní místa vznikla v samotné teplárně v souvislosti s obsluhou a řízením provozu této nové technologie.

Spalováním biomasy v objemu 32 000 t/rok dojde k náhradě fosil-ních paliv, a tím ke snížení produk-ce CO

2 v objemu 14 300 t/rok.

„Novým kotlem na biomasu došlo k nahrazení nejstaršího z původ-ních tří kotlů. Změnou jsme dosáhli snížení celkového tepelného in-stalovaného výkonu na 49,3 MWt a nárůstu instalovaného elektric-kého výkonu z původních 0,25 na 1,25 MWe,“ doplňuje Ing. Rostislav Krempaský, Ph.D., výrobní náměs-tek společnosti Veolia Energie ČR.

Nejdůležitějšími přínosy pro koncové zákazníky jsou zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek (v podobě více alternativ zdrojů paliv) a snížení ceny tepla klientům o více než 5 %.

4/5

ZKUŠENOSTI

Ing. Rostislav Krempaský, Ph.D.

Výrobní náměstek,

Veolia Energie ČR, a.s.

Jak hodnotíte instalaci nového kotle na biomasu v Mariánských Lázních?

Nové řešení je přínosné jak pro naše klienty – náhradou dovozového fosilního paliva biomasou z místních zdrojů šetříme palivové náklady, což nám umožnilo snížit ceny –, tak pro životní prostředí. Nová instalace totiž umožňuje významný nárůst výroby tzv. zelené elektrické energie.

Jak projekt hodnotí odborná veřejnost?

V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové byl projekt Zelená energie pro Mariánské Lázně oceněn titulem Projekt roku 2013 v kategorii Rozvoj a využití obnovitelných zdrojů energie.

Biokotel splňuje přísná kritériaDo roku 2013 byl v Mariánských Lázních pro výrobu tepelné a elektrické energie využíván buď zemní plyn, nebo těžký topný olej. Původně byly v provozu 3 kotle o celkovém výkonu 60 MWt.

„Spalování biomasy ve formě zbytkové hmoty z těžby dřeva z blízkého Slav-kovského lesa se tedy jevilo jako ideální řešení pro náhradu těchto dvou fosilních paliv. Zvolené technické řešení počítá také s efektivním využitím biopaliva při kombinované výrobě elektřiny a tepla, tzv. kogeneraci,“ vysvětluje Ing. Rostislav Krempaský, Ph.D., výrobní náměstek spo-lečnosti Veolia Energie ČR.

Toto řešení je dostatečně šetrné k lázeň-skému prostředí a současně již nemusí být palivo dováženo ze vzdálených oblastí. Výstavba nového zdroje na biomasu byla zahájena v druhé polovině dubna 2013 a v prosinci téhož roku byla nová výrobna uvedena do provozu. Projekt byl fi nanco-ván z vlastních zdrojů.

PLANET Květen 2015

Další „zelené“ investice následujíVeolia Energie ČR v Mariánských Lázních v nastoleném trendu i nadále pokračuje. V rámci původního zařízení byl v roce 2014 u kotle na spalování zemního plynu a těžkého topného oleje instalován nový nízkoemisní plynový hořák. Tento hořák svými parametry již splňuje požadavky na nové emisní limity platné od roku 2018. Druhý kotel bude obdobným hořákem vybaven v roce 2017. Obě investice výrazným způsobem přispějí k dalšímu snižování vlivu na životní prostředí ve městě, a to zejména v oblasti produkce emisí NO

x.

Porovnání produkce emisí před a po realizaci projektu

změna emisí (t/rok) (–) snížení emisí (+) nárůst emisí

Emise TZL 0,2

Emise SO2

−35,1

Emise NOx

7,5

Emise CO 51,5

Emise CO2

−14 300,0

Základní technická data

Kotel na biomasu K7 Jmenovitý výkon 12 t/h páry – 9,3 MWt

Výstupní parametry páry 400 °C, 3,25 MPa (abs)

Palivo317 000 GJ/rok – zbytková hmota z těžby dřeva(případně do 20 % podílu rostlinné peletky)

Dodávka zelené tepelné energie 240 000 GJ/rok (70 % celkového objemu ročních dodávek do tepelné soustavy v Mariánských Lázních)

Protitlaká turbína TG1Jmenovitý elektrický výkon 1 MWe

Parametry páry na vstupu 395 °C, 3,15 MPa (abs)

Dodávka zelené elektrické energie 5500 MWhe /rok

Květen 2015 PLANET

Uspořeno 15 000 železničních vozů uhlíVeolia Energie v České republice aktivně přispívá ke zlepšování životního prostředí. Na českém energetickém trhu je jedničkou v ekologicky šetrné kogeneraci a k výrobě využívá obnovitelné zdroje. V posledních letech významně investovala do modernizace svých zařízení za účelem snížení produkce emisí. Široká škála a kvalita nabízených služeb ji řadí mezi nejvý-znamnější hráče na českém energetickém trhu. Ve spolupráci s městy a obce-mi nabízí Veolia Energie ČR řešení, která jsou komfortní pro občany, ohledu-plná k životnímu prostředí a umožňují zákazníkům náklady na energie držet pod kontrolou.

6/7

Veolia Energie ČR

v roce 2014

Obrat: 10,8 miliardy Kč

Počet zaměstnanců: 2247

Prodej elektřiny: 3109 GWh

Prodej tepla: 12 585 TJ

Prodej chladu: 212 TJ

Instalovaný tepelný výkon:

3454 MWt

Instalovaný elektrický

výkon: 404 MWe

Délka primárních sítí:

511 km

Délka sekundárních sítí:

323 km

Energetická divize skupiny Veolie ČR:

ZKUŠENOSTI

PLANET Květen 2015

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, tzv. kogenerace, je ve srovnání s oddělenou výrobou mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí. Umožňuje zvýšit účinnost zařízení a ušetřit až 40 % paliva. Ročně se tímto řešením eliminuje produkce 17 000 tun CO

2.

Jaké jsou celkové úspory? Od roku 2003 Veolia Energie v ČR pro výrobu tepla a elektřiny využila 993 000 tun biomasy, které nahra-dily více než 1 000 000 tun CO

2.

Toto množství biomasy představuje úsporu téměř 15 000 vagonů uhlí.

Cílem Veolia Energie ČR je co nejvíce využívat obnovitelné zdroje energie. Jedná se zejména o biomasu v podobě dřevní štěpky, kůry a pilin, popř. různých druhů extrahovaných potravin. Společnost v České republice provozuje biokotle, které spalují pouze biomasu. Jedním z nich je například popisovaný kotel v Mariánských Lázních, kde dochází současně k výrobě v kogeneraci. Spolu s uhlím pak je biomasa využívána dále například v Olomouci, Karviné, Kolíně a Novém Jičíně.

Nově realizované projekty přinášejí skupině Veolia i jejím zákaz-níkům úspory a současně jsou velmi šetrné k životnímu prostředí. Také díky tomu je Veolia Energie ČR úspěšná v získávání prostředků z fondů Evropské unie. Příkladem ekologicky šetrného projektu dle evropských principů Politiky udržitelného rozvoje je například biokotel v krnovské teplárně zahrnující výhradní spalování bioma-sy i kogeneraci nebo nová turbína TG4 v teplárně Olomouc, která umožnila zvýšit kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

Souhrn snížení emise CO2 ve skupině Veolia Energia v ČR vlivem spalování biomasy

* Údaje za rok 2014

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

200 000

180 000

160 000

140 000

120 000

100 000

80 000

60 000

40 000

20 000

0

Spotřeba biomasy [t]

Snížení CO2

[t]

Květen 2015 PLANET

Soko- lov

VOSS Sokolov, člen skupiny Veolia, je prv-ní českou vodohospodářskou společností, ve které byl ve spolupráci se společností DHI instalován on-line hydraulický model vodá-renské sítě. V zahraničí dnes na obdobném projektu po vzoru Sokolova pracují například ve švýcarském Curychu. Sokolovští odborní-ci ale neusínají na vavřínech… a pracují na dalším rozšíření o samořídicí prvky. Ve zkušebním provozu je již jedna větev regionální sítě, kde byl samořídicí princip implementován.

Základním prvkem unikátního řešení je matematický model systému skupinové-ho vodovodu Horka, který zásobuje pitnou vodou města a obce na území okresu Soko-lov a z menší části také Cheb a Karlovy Vary. Model potrubního systému o délce 120 km vy-hodnocuje zásobování vodou z úpravny vody Horka do 38 vodojemů. Na trase je 9 čerpacích stanic, odkud se voda čerpá celkem 23 čerpa-dly do příslušných vodojemů.

testuje vodárenský systém budoucnosti

8/9

ZKUŠENOSTI

PLANET Květen 2015

Představení

> Vodohospodářská společnost Sokolov,

s.r.o., (VOSS) zajišťuje komplexní pro-

vozování vodohospodářského majetku

měst a obcí v oblasti Sokolovska a Roky-

canska. VOSS je členem skupiny Veolia

v České republice.

Cíle

> Zefektivnit provozování vodá-

renské sítě.

> Snížit ztráty vody v síti.

> Rychlejší reakce na havárie

a problémové stavy.

Veolia řešení

> Unikátní on-line hydraulický model

implementovaný ve spolupráci se spo-

lečností DHI, a.s.

Květen 2015 PLANET

VOSS poskytuje služby 108 000 obyvate-lům, provozuje 4 úpravny vody, 34 čistíren odpadních vod a přes 380 km kanalizační sítě. Skupinový vodovod patří na Soko-lovsku mezi středně rozsáhlé. Nespornou výhodou je osazení velkým počtem mě-ření, díky kterému je ideálním místem pro zavedení hydraulického systému řízení nové generace.

Každých 10 minut aktuální dataVětšina velkých společností dnes využívá hydraulický model ve stavu off -line. V pra-xi tedy vytvoří topologii, provedou měření, hydraulický model naplní získanými daty a systém spočítá výsledky a ukáže problé-mové oblasti sítě. Systém je přínosný, ale má jednu velkou nevýhodu – odpovídá jenom okamžiku, kdy došlo k měření, a vytvoření modelu v čase ztrácí rychle aktuálnost.

„V Sokolově máme unikátní hydraulický model v režimu on-line. Díky systému tak vždy vidíme reálnou situaci v síti a může-me okamžitě reagovat,“ vysvětluje Ing. Petr Pösinger, ředitel VOSS.

V plně automatickém on-line režimu se v periodě 10 minut průběžně počítají výsledky hydraulických charakteristik – průtok, tlak, atd. –, které jsou následně prezentovány přímo v horizontálním plánu potrubního systému na centrálním dispečinku. Režim off -line je pak v Soko-lově zaměřen na předpovědi v řádu dnů či týdnů. Vychází ze stavu režimu on-line a nastavených pravidel řízení jednotli-vých objektů potrubní sítě. Hydraulic-kým modelem lze simulovat parametry vodovodní sítě, kvalitativní parametry, ale také simulovat předpovědi chování sítě pomocí přednastavených scénářů. Predikce vychází ze získaných provozních informací, na základě kterých je systém schopný modelovat budoucí stav.

S myšlenkou na zavedení podobného systému přišel před 3 lety dnešní projek-tový manažer Jan Širmer. Téma zpracoval v rámci diplomové práce na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jeho výstup se stal základem pro pozdější implementaci a uspořil fi rmě nemalé

náklady. V roce 2013 byl systém uveden do zkušebního provozu a od té doby se neustále rozšiřuje.

Praktických přínosů hydraulického modelu je řada. Systém umožňuje například identifi kaci konkrét-ních problémových armatur při poruchách, snadnou analýzu pro-blematických míst sítě či predikci spotřeby vody.

Výhled do budoucnaV současné době je v Sokolově plně funkční část modelu on-line systém a on-line monitor spolu s jednotlivými scénáři, tedy mode-ly minulosti, přítomnosti a budouc-nosti. Rozpracovaný je pak modul zpětných hydraulických rázů a modul úniků vody. Další funkcio-nality jako monitoring kvality vody, monitoring transportu sedimentů, identifi kace skrytých úniků a výpo-čet zpětného hydraulického rázu jsou ve vývoji a předpoklad jejich zprovoznění je do konce roku 2015. Cílem implementace je, aby systém byl uživatelsky přátelský nejen pro projektového manažera, ale také pro pracovníky provozu.

10/11

Ing. Petr Pösinger, Ph.D.

Ředitel VOSS

Co bylo v rámci implementace klíčové?

Nejdůležitější je zapojení pro-jektového týmu a jejich ochota dělat něco navíc. Implemen-tace podobného systému se nedá dělat bez nadšení, lidé k tomu musí mít vztah a chtít dělat něco navíc. Důležité bylo také umět přesvědčit pracovní-ky provozu, že je pro ně systém přínosný. V tom okamžiku byl cíl projektu splněn.

Prosím, uveďte praktický příklad využití systému v praxi.

Systém pomohl například v obci, kde docházelo ke ztrátě tlaku v síti, a tedy nedostateč-nému zásobování obyvatel vodou. Bez modelu bylo velmi obtížné identifi kovat problé-mové místo, protože síť je v dané obci poměrně rozlehlá. S využitím hydraulického mo-delu je možné okamžitě určit problémovou oblast a usnadnit provoznímu oddělení nalézt konkrétní závadu.

Jan Š irmer

Projektový manaž er VOSS

ZKUŠENOSTI

PLANET Květen 2015

Oldřich Kolovrat

Head of Expert Group, DHI

V čem je hydraulický model v Sokolově unikátní?

Systém Mike Urban on-line je nástroj, který dokáže komunikovat s větši-nou datových zdrojů. Příkladem jsou naměřená data z dispečinku, zákaz-nický informační systém ZIS, topologie a objekty v systému GIS, data z územ-ních plánů rozvoje – jde o propojení prakticky všech dostupných dat, která jsou systematicky ukládána v databázi nebo geodatabázi.

Velkou výhodou je otevřenost systé-mu. Vyhnuli jsme se tak plné závislosti na věčně přetížených a drahých pro-gramátorech. Systém je dnes možné naučit cokoliv na základě znalostí hydrauliky, práce s aplikacemi MIKE URBAN, ArcGIS, MS Offi ce a VBA.

Jak hydraulický model pracuje se vstupními daty?

Data systém dokáže kontrolovat již na vstupu a provádět nad nimi automa-tické opravy podle zadaných pravidel, respektive limitů. To se odehrává ještě před vstupem do hlavního výpočtu hydraulického posouzení. V zásadě je možné vkládat procedury jak před hydraulickou analýzou (příkladem je nastavení systému na základě databá-ze poruch – právě rekonstruovaných řadů na potrubní síti), tak procedury zaměřené na zpracování dat (například vyhodnocení alarmů při překročení limitních hodnot rychlosti – vliv zákalu apod.). Když si k tomu představíme, že systém takto pracuje nad velkými obje-my dat v časovém kroku 10 minut…

Praktické výhody on-line hydraulického modelu

Expertní systém řízení pro predikci spotřeby vody

Expertní systém jako nástroj inteligentního řízení vodárenské soustavy implementoval kromě standardních modulů dva inovativní, a to on-line hydraulický model a modul predikce spotřeby vody, který je exaktně navázán na hlavní přírodní vlivy spotřeby vody – teplota vzduchu, slu-neční svit – a na definici typu dne (pracovní den, den volna, roční období, poloha, typ spotřebiště, intravilán, extravilán atd.). Cílem je optimalizovat veškeré činnosti při výrobě, distribuci pitné vody k odběrným místům se základním požadavkem na minimalizaci provozních nákladů a maxima-lizaci spolehlivosti dodávky vody. Tento samořídicí systém byl implemen-tován na části sítě obsluhující významného firemního klienta (Sokolovská uhelná). V současné době je systém ve zkušebním provozu.

Přesná identifikace armatur při poruchách

Provozovatel potřebuje průběžně řešit otázku tlakových poměrů v síti při poruchách nebo jiných nestandardních manipulacích na řadech v kri-tických uzlech. Výsledky simulace vyvrátí či potvrdí odhady pracovníků provozu a umožní lepší přípravu provozních opatření – vhodné přepojení tlakových pásem, nutnost nouzového zásobení vodou a jeho dobu trvání, výměnu sekčních armatur, případně jejich doplnění apod.

Identifikace armatur přímo sousedících s místem poruchy je zásadním přínosem, který nalezne uplatnění po začlenění městských sítí do hyd-raulického modelu. Pokud jsou všechny prvky hydraulického modelu zaneseny dokonale, pak je schopnost identifikovat armaturu velmi významnou pomocí.

Květen 2015 PLANET

12/13

Snadná analýza problematic-kých míst

Analýza problematických míst systé-mu pomáhá porozumět výsledkům simulací, analyzovat možné problémy, anomálie, kritická místa a podobně. K dispozici jsou předdefinované tema-tické mapy – například jednotkových ztrát k určení skrytých úniků, mapa pro analýzu problémů s kvalitou vody (zákal) při nutnosti otočit směr proudě-ní vody nebo nutnosti zvýšení rychlos-tí proudění, mapa tlakových poměrů, mapa průtoků, rychlostí a jiných.

Poradce identifikuje parametry kapa-city sítě, tlakové a rychlostní poměry, včetně parametrů fluktuací. Význam tohoto nástroje roste se zvyšující se složitostí sítě – například umožňuje rychle ověřit správnost parametrů nově připojovaných oblastí.

Výpočet zpětného rázu

Na základě malé empirie pracovníků provozu s regulací armatur na sku-pinovém řadu došlo v návaznosti na vysokou rychlost uzavírání šoupěte k vyvolání zpětného hydraulického rázu, jehož následkem byl vznik poru-chy, která se projevila 1,5 km proti toku vody.

Hydraulický model je možné v tomto případě využít k výpočtu zpětného rázu pro stanovení nejvyšší přípustné rychlosti sekvenčního uzavírání arma-tury. Tato hodnota je implementována do monitorovacího a řídicího systému jako nepřekročitelný limit. Výsledky jsou zaneseny rovněž do základních provozních evidencí konkrétního regi-onálního řadu pro tzv. řízení „na ruku“ – místní ovládání.

Provozní zásahy na síti (odkalení)

Hydraulický model bude možné výhledově využít také pro stanovení prů-točného množství vody, a tím i času potřebného k odkalení určité části řadu s ohledem na kvalitu vody. Kvalitu odkalené vody pak určuje míra NTU na zákaloměrech, které jsou rovnoměrně osazeny po celém skupinovém vo-dovodu. Výsledky simulace umožní se na tuto situaci lépe připravit. Určí se množství a doba nutná k vytvoření rezervního objemu vody v příslušných vodojemech tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality vody v přivaděčích. Výsled-ky budou sloužit také jako podklad pro rozhodování při výrobě vody.

Obdobně lze stanovit maximální možné průtočné množství vody potřebné pro doplnění po poruše řadu tak, aby nedošlo k ohrožení kvality vody v sou-stavě opět s návazností na výrobu vody.

Identifikace skrytých úniků

Další možností vstupu do hydraulického modelu je import dat ze systému SCADA, kde je vyhodnocováno mimo jiné i noční minimum. Porovnáním naměřeného nočního minima s jednotkovými úniky lze snadno identifiko-vat lokality se skrytými úniky. Další možností je okamžité srovnání hydrody-namických tlakových čar vypočtených modelem a skutečně naměřených mezi definovanými uzly sítě.

Monitoring transportu sedimentů

Na skupinovém vodovodu jsou osazeny zákaloměry v jeho základních uzlech, které trvale monitorují pohyb nerozpuštěných látek v distribučních trasách včetně obsahu Cl-. Pro jednotlivé úseky celé soustavy byly modelem definovány kritické rychlosti proudění pro vznos zákalových mraků, které následně přejímá řídicí systém. Tyto informace jsou nezbytné pro řešení havarijních situací, kdy je třeba například zvýšit rychlosti proudění, nebo při odkalování.

Monitoring kvality vody

Vzhledem k osazeným zákaloměrům se sdruženou funkcí měření Cl- je možné také kontinuálně vyhodnocovat bakteriologické znečištění vody. Model vyhodnocuje doby zdržení v síti a jednotlivých vodojemech soustavy a následně navrhuje změny ve výrobě a distribuci vody. Tyto hodnoty pak vstupují do okrajových a řídicích podmínek dispečerského systému.

Tvorba mapových výstupů

Nová verze systému je vybavena prvky programu ArcMap (GIS), čímž je zjed-nodušena tvorba vysoce kvalitních a vypovídajících mapových podkladů, které pak beze zbytku splňují jak náročné požadavky provozovatele, tak přehledové požadavky vlastníka. Výstupy lze interpretovat na fotogrammet-rických snímcích nebo na různých mapových podkladech. Volitelnost doplnění map dalšími doprovodnými podrobnostmi z GIS (ArcMap) je samo-zřejmostí. Mapové výstupy přispívají k rychlejšímu zpracování a pochopení výsledků simulace a k identifikaci chyb.

ZKUŠENOSTI

PLANET Květen 2015

Lumír Baum

Vedoucí útvaru ISŘ

(Integrovaný systém řízení)

Energie Ostrava, Česká republika

Opětovné využití elektroodpadu jako vstřícné gesto

vůči životnímu prostředí a společnosti

Tuto otázku si položil Lumír Baum, když se zamýšlel nad zdánlivě bezcenným elektroodpadem, jehož osudem bývá likvidace ve sběrných dvorech, i když často obsahuje cenné komponenty.

Tak se zrodila myšlenka, jak nepotřebné elektrozařízení

opětovně zhodnotit, zároveň podpořit zaměstnanost osob

se zdravotním postižením, a navíc přinést úspory společnosti.

Stačil k tomu podpis smlouvy s neziskovou organizací, která

se zabývá tříděním a separací odpadů.

„Dohoda podepsaná s chráněnou dílnou na odběr vyřazeného

a nepotřebného elektrozařízení k jeho ekologicky šetrné likvi-

daci a opětovnému zhodnocení je dalším vstřícným gestem

vůči životnímu prostředí a zároveň vůči společnosti. Čím více

elektroodpadu nasbíráme, tím více vznikne pracovních míst

pro osoby zdravotně či sociálně znevýhodněné. Naší spo-

lečnosti přitom vznikají úspory, neboť služba je poskytovaná

bezplatně.“

Podle něj nezisková organizace disponuje potřebnými

technologiemi k separování hodnotných částí z rozličných

typů elektrických a elektronických zařízení. Ty se pak prodá-

vají k dalšímu zpracování, čímž dílna získává prostředky na

svůj provoz. V dílně aktuálně pracuje 21 osob se zdravotním

postižením.

„Nepřevezmou od nás jen nefunkční počítače, běžnou

elektroniku a spotřebiče, ale také vyřazená zařízení z provozů

jako jističe, vypínače, rozvaděče, části kabelů apod.“

Proč likvidovat něco, co se dá znovu zhodnotit?

Květen 2015 PLANET

V souladu s celosvětovou integrací všech aktivit a společností pod jednotnou hlavičku skupiny Veolia probíhá i spojení existujících nadačních fondů. V České republice tak dojde ke sloučení Nadačního fondu Dalkia a Nadačního fondu Veolia. Ten se stane nástup-nickým subjektem, který bude nejen pokračovat se všemi významnými programy obou předchozích fondů, ale bude v souladu s fi lozofi í skupiny Veolia rozvíjet i projekty nové.

Co pro vás znamená fúze nadačních fondů?

Pokračování činnosti obou nadačních fondů pod společnou vlajkou

je velká příležitost. Díky spojení vznikne

významnější nezisková organizace, která bude

přinášet pomoc a řešení problémů naší doby,

jakými jsou znečištěné životní prostředí, vysoká

nezaměstnanost nebo rychlé stárnutí populace.

Jakou jste zvolili strategii nadačního fondu?

Realizujeme zejména vlastní programy a projekty zaměře-

né v sociální oblasti na pomoc slabým a sociálně, fyzicky

i mentálně znevýhodněným a v environmentální oblasti na podporu biodiverzity a osvětu

v oblasti ochrany životního prostředí. Pracujeme na

regionálním principu a svou nabídku přizpůsobujeme míst-

ním potřebám. Chceme být dlouhodobým a spolehlivým

partnerem všude tam, kde naše skupina nabízí

své služby.

Mgr. Vendula Valentová

Ředitelka Nadačního

fondu Veolia

Na čem aktuálně pracujete?

Právě sbíráme žádosti o MiNi-GRANTY VEOLIA od našich zaměstnanců a neziskových

organizací, kteří zde pomáhají v rámci svého volného času. Zároveň je v plném proudu nový program na podporu

aktivního života seniorů Stále s úsměvem. Ve spoluprá-ci s oslovenými neziskovými

subjekty dáváme dohromady pestrou mozaiku projektů,

které podpoříme v pilotním ročníku. Po celý rok také

běží program na podporu vzniku dlouhodobých

pracovních míst.

Spojení energie pro pomoc potřebným a přírodě

14/15

Vracíme přírodě,

co jí patříPomáháme původním druhům

ryb navracet se do volné přírody.

Od roku 2015 pomáháme původním druhům ryb navracet se do českých řek. Ve spolupráci

s Českým rybářským svazem jsme podporovali vysazování

úhořů a lososů, od roku 2011 pokračuje program ve spojení

s Jakubem Vágnerem pod názvem Cesta pstruha.

Za dobu jeho konání (2011–2015) bylo do horního toku Labe a západočeské řeky Střely

vypuštěno asi 8 tun lososovitých ryb.

www.cestapstruha.cz

MiNiGRANTY VEOLIAFinančně podporujeme volno-časové dobrovolnictví našich

zaměstnanců.

V rámci programu MiNiGRAN-TY jsme přispěli na uskutečnění

736 projektů s volnočasovým dob-rovolnictvím našich zaměstnanců, mezi které jsme v letech 2008–2014 rozdělili na 19 milionů korun. Řada

podpořených projektů je zaměřena na pomoc handicapovaným, zkva-

litnění výuky a prostředí ve státních školách a školkách, podporu náhrad-ní rodinné péče, zlepšení podmínek dobrovolných hasičů a záchranářů, na volnočasové aktivity dětí a mlá-

deže nebo péči o seniory.

www.minigranty.cz

Podpora vzniku nových

pracovních místChcete začít podnikat, přijímáte nového zaměstnance? Jsme tu pro vás, pomáhá-

me na svět dobrým nápadům!

Již od roku 2000 fi nančně podporu-jeme začínající malé a drobné pod-nikatele, a pomáháme tak snižovat

nezaměstnanost v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Za 15 let činnosti

jsme prostřednictvím 1121 projektů pomohli vytvořit 1884 nových dlouho-dobých pracovních míst, z toho 257 pro

osoby se zdravotním postižením. Na nadačních příspěvcích jsme rozdělili

více než 88 milionů korun. Nadační fond podporuje tradiční a netradiční řemesla a výroby, infrastrukturní služby, projekty

se sociálním zaměřením či projekty zlepšující životní prostředí.

Poslání: Snažíme se být dobrým sousedem ve všech regionech, kde skupina Veolia poskytuje své služby,

ať už v oblasti vodárenství, nebo energetiky. Podporujeme sociální a environmentální projekty a veřejně

prospěšné projekty s prvkem dobrovolnictví. Usilujeme o šíření informací a osvěty u dětí a mládeže

i široké veřejnosti na téma ochrany životního prostředí.

Dary 2000–2014: více než 148 mil. Kč

Hlavní programy NF Veolia: MiNiGRANTY VEOLIA,

Podpora vzniku nových pracovních míst, Voda pro Afriku, Cesta pstruha,

Ukliďme svět!

NADAČNÍ FOND VEOLIA

Květen 2015 PLANET

www.nfveolia.cz

Ukliďme svět!Jako generální partner dlouhodobě podporujeme kampaň zaměřenou

na čištění životního prostředí a osvětu.

Kampaň Ukliďme svět! má v ČR tra-dici od roku 1998. Organizuje ji Český

svaz ochránců přírody (ČSOP) a od roku 2008 podporuje Nadační fond Veolia, který je zároveň generálním partnerem projektu. Finanční pro-středky NF Veolia slouží na koordi-

naci kampaně a zajištění materiální podpory pořadatelům akcí (pytle,

rukavice). Každoročně se do úklidů veřejných prostranství a přírody zapojí tisíce účastníků v celé ČR.

www.uklidmesvet.cz

Voda pro AfrikuProstřednictvím benefi čního

prodeje karaf na vodu získáváme fi nance na budování a opravy

vodních vrtů v Etiopii.

Od roku 2010 prodáváme v předvá-nočním čase vždy limitovanou edici

křišťálových karaf na vodu. 100% výtěžek prodeje věnujeme na sbírku Skutečná pomoc organizova-nou společností Člověk v tísni, která

za tyto prostředky buduje a opravuje vodní zdroje pro obyvatele chudého etiopského venkova. Za 5 let konání projektu jsme na tyto účely darovali

celkem 2,5 milionu korun.

www.vodaproafriku.cz

Seniorem s úsměvemAktivně po celý život

Vybudovali jsme 38 pétanquových hřišť na podporu pohybových aktivit

seniorů a mezigeneračního setká-vání. Seniorům a seniorsky zamě-

řeným organizacím pomáháme i v rámci fi remního dobrovolnictví.

Stále více si uvědomujeme, že česká společnost dluží svým seniorům

mnohé. Chceme programově napo-máhat tomu, aby se seniorům u nás

žilo lépe… V roce 2015 spouštíme nový program na podporu aktivního života seniorů v komunitním životě

Seniorem s úsměvem. V pilotním ročníku rozdělíme v rámci uzavřené-ho výběrového řízení mezi vybrané

projekty 1 milion korun.

CZ Planet Časopis skupiny Veolia Vydává: Veolia Česká republika, a.s., Recepce D, Na Florenci 15, 110 00 Praha 1.

Redakce: Eva Kučerová, Marcela Dvořáková, Vendula Valentová a Antonín Balnar. Fotografi e: archiv Veolia, Jana Bábíková.

Publikace skupiny Veolia

Realizace: text Jana Bábíková, grafi ka a sazba Bára Augustová.

Uzávěrka tohoto čísla: 11. 5. 2015

PLANET Květen 2015

NADAČNÍ FOND VEOLIA

Veolia develops access to resources, preserves them and renews them on five continents. We devise and implement water, waste and energy management solutions to help develop the circular economy. Find out how at veolia.com

Resourcing the world

– I

llu

st

ra

tio

n :

RU

DE

.

Po celém světě Veolia pečuje o přírodní zdroje a umožňuje tak lidem, aby je mohli využívat ve svůj prospěch. Tyto zdroje je však třeba nejen chránit, ale také obnovovat, protože nejsou nevyčerpatelné. K tomu Veolia navrhuje a zavádí nová řešení, a to jak ve vodohospodářství, energetice, tak v odpadových službách. Jak to konkrétně děláme, zjistíte na veolia.cz

PEČUJEME O SVĚTOVÉ ZDROJE