radiaČnÍ ochrana v nukleární medicíně
DESCRIPTION
RADIAČNÍ OCHRANA v nukleární medicíně. Ing. Jaroslav Zimák, CSc. Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF Fakultní nemocnice v Motole. ZÁŘENÍ. Mechanismus přenosu energie: Časové změny pole Pohyb částic - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
RADIAČNÍ OCHRANA
v nukleární medicíně
Ing. Jaroslav Zimák, CSc.
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie
UK 2. LF
Fakultní nemocnice v Motole
ZÁŘENÍ
Z Á Ř E N Í(radiace)
=
Přenos energie prostorem "na dálku"
prostřednictvím fyzikálních
polí nebo mikročástic
Mechanismus přenosu energie:
Časové změny pole Pohyb částic (Vlny - elektromagnetické, gravitační) (elektrony b, a-částice,
protony, neutrony,...)
kospuskulárně-vlnový dualismus
Je to záření, jehož kvanta mají natolik vysokou energii, že jsou schopny vyrážet elektrony z atomového obalu a tím způsobovat ionizaci látek
IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Pro běžné druhy záření fotonového (X a g), elektronového (β-) a α se za energetickou hranici ionizujícího záření bere energie 5 keV.
Složitější situace je u neutronového záření, kde i velmi pomalé neutrony vstupují do jader a prostřednictvím jaderných reakcí mohou vyvolávat sekundárně ionizaci (a to i zpožděně či dlouhodoběji - aktivace jader, vznik radionuklidů). Podobně není definována prahová energie u záření b+, kde i velmi pomalé pozitrony anihilují s elektrony za vzniku tvrdého ionizujícího záření g.
IONIZUJICÍ ZÁŘENÍje neviditelné, není cítit,
nemá chuť.Může však škodit,
stejně jako pomáhat lidem.
Vztah veřejnosti je proto irracionální.
Bez potřebných znalostí může být a je využíván (zneužíván?) v politice a
veřejném životě.Náš přístup budiž
racionální.
Čerenkovovo záření způsobené silným zářičempoužívaným pro sterilizaci ponořeným do vody5 m pod hladinou
ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Přírodní zdroje kosmické záření sluneční záření přírodní radioizotopy
Umělé zdroje cyklotron jaderný reaktor rentgen (rtg, CT, mamograf…) terapeutická zařízení - rtg ozařovače, cesiové
a kobaltové gama ozařovače, Leksellův gama-nůž
radiofarmaka zařízení, pracující s brzdným či rtg zářením
(mimo jiné barevné CRT zobrazovače) CRT=katodová trubice, ve starých televizích, monitorech
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DRUHY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Látkové záření - tvořené látkovými částicemi, tj. částicemi s nenulovou klidovou hmotou
Záření beta - látkové záření tvořené elektrony nebo pozitrony vysílané jádry při přeměně beta
Záření elektronové - látkové záření tvořené elektrony
Záření delta - látkové záření tvořené elektrony uvolněnými ionizací
Záření alfa - látkové záření tvořené částicemi alfa tj. jádry helia
Fotonové záření - elektromagnetické záření tvořené fotony
Záření gama - fotonové záření s čárovým spektrem, tvořené foton vysílané atomovými jádry při přeměnách, jaderných reakcích a anihilaci
Brzdné záření - fotonové záření se spojitým spektrem, vznikající bržděním nabitých částic v elektrických polích látkových částic
Charakteristické záření - fotonové záření s čárovým spektrem, vysílané při přechodu elektronu atomového obalu na nižší energetickou hladinu, popř. při rekombinaci iontu s volným elektronem
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DRUHY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
charakterizující
zdroje IZ
záření
interakce IZ s hmotou
biologické účinky
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Definice radioaktivity
schopnost atomových jader samovolně se přeměňovat (včetně účasti elektronových obalů) za současného vzniku ionizujícího záření. Méně stabilní jádra se mění na stabilnější s optimálnějším poměrem p a n. Nicméně dceřinná jádra mohou být také radioaktivní – rozpadové řády – nakonec stabilní izotop.
Známe více než 2000 nuklidů, z toho asi 270 je stabilních.
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
XA
Z
Nuklidy jsou atomy charakterizované počtem protonů a neutronů.
A = hmotnostní číslo (součet počtu protonů a neutronů)Z = atomové číslo (počet protonů)X = chemický název (prvek)
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Každý prvek může mít několik izotopů, které mají stejné atomové číslo ale odlišné hmotové číslo
Např. jod:
I I I I132
53
131
53
125
53
123
53 I
127
53
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Aktivita je definována jako podíl počtu dN radioaktivních přeměn z daného energetického stavu v určitém množství radionuklidu za časový interval dt a tohoto časového intervalu:
A= dN/dt
Jednotkou je 1 Bq, tedy jedna přeměna za sekundu (rozměr s-1).
Stará jednotka 1 Ci = 3,7.1010 Bq = 37 GBq
1 mCi = 37 MBq
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
ln2T
t
21
0eAA
Zákon radioaktivity: A = A0e
-t
čas t pro který A= A0/2 označíme T1/2
pak platí λ = ln2/ T1/2 a lze tedy zákon přepsat do tvaru:
• Aktivita hmotnostní A/m [ Bq.kg-1]• Aktivita objemová A/V [ Bq.m-3 ]• Aktivita plošná A/S [ Bq.m-2 ]
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
100
50
25
12,56,25 3,125 0,0980
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
počet poločasů
% a
kti
vit
y
Graf poklesu aktivity v čase
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Radionuklid aplikovaný biologickému objektu je vylučován exponenciálně:
Biologický poločas Tb a konstanta b , λln2
T
Efektivní poločas Tef
Celková eliminace ef = + b b1/2ef T
1T
1T1
Tef < T1/2 Tef < Tb
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Jednotka energie v jaderné a subjaderné fyzice je elektronvolt ( eV )1 eV = 1,602 ×10 – 19 J
Je to malá jednotka, používají se násobky: keV, MeV …
Používá se pro všechny druhy záření
Energie částic a fotonů
VELIČINY A JEDNOTKY CHARAKTERIZUJÍCÍ IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Lineární přenos energie – LET
jednotka keV/cm
Udává ztrátu energie částice na jednotku délky její dráhy ionizačními procesy
S tím souvisí pronikavost, dosah a biologické účinky
DOLET ČÁSTIC
částice částice
E[MeV]
Vzduch[cm]
Tkáň [µm]
Al [µm]
4 2,5 31 16
5 3,5 43 23
6 4,6 56 30
8 7,4 91 48
10 10,6 130 69
E[MeV]
Vzduch[mm]
Tkáň[mm]
Al[mm]
0,01 1,3 0,002 0,0006
0,1 101 0,158 0,05
1 3 060 4,8 1,52
5 19 000 29,8 9,42
10 39 000 60,8 19,2
INTERAKCE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ S HMOTOU
Dominantní způsob předávání energie
excitatace atomů
ionizace atomů
INTERAKCE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ S HMOTOU
Excitace
přechod elektronu z nižší na vzdálenější slupku v důsledku interakce
eexcitovaný stav je nestabilníxcitovaný stav je nestabilní::
elektron se vrací na původní slupku, přebytečná energie je emitována
INTERAKCE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ S HMOTOU
Ionizace
Energie předaná elektronu nabitou částicí je dostatečně velká k jeho odtržení z atomu
Událost: předaná energie > vazebná energie elektronu
Důsledek: vzniká pár elektron – kladně nabitý iont
INTERAKCE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ S HMOTOU
Záření:
přímo ionizující – nabité částice (+, -, p, )
těžké nabité částice – při interakci s elektrony zanedbatelné změny směru, dráha přímočará
lehké částice – dráha klikatá
větší náboj – větší hustota ionizace
nepřímo ionizující – částice bez náboje ( X, , brzdné záření)
NEPŘÍMO IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Fotonové záření X a g
Interakce závisí na energii částice a materiálu 1. Fotoelektrický jev
2. Comptonův rozptyl 3. Tvorba elektron-pozitronových párů
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Interakce s hmotou
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Expozice
Absorbovaná dávka
Ekvivalentní dávka
Efektivní dávka
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Expozice X – nyní se nepoužívá v radiační ochraně
definována jako množství náboje vytvořeného ionizačním zářením ve vzduchu
definována jen pro vzduch a X a gamma záření měří se v C(coulomb)/kg stará jednotka rentgen R = 2.58 x 10-4 C/kg air
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Absorbovaná dávka D
Definována jako střední hodnota energie sdělená látce o jednotkové hmotnosti v terči z libovolného materiálu
Používá se pro všechny druhy záření
Jednotkou je Gray (Gy) = 1 Joule/kg
Stará jednotka byla rad = 0.01 Gy
INTERAKCE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ S ŽIVOU HMOTOU
Fáze Proces Trvání
FyzikálníAbsorbce energie,
ionizace10-16 s
Fyzikálně-chemická
Interakce iontů s molekulami, tvorba
volných radikálů10-6 s
Chemická
Interakce volných radikálů s
molekulami, buňkami a DNA
Sekundy
Biologická
Smrt buněk, změny v genetických datech buněk,
mutace
desítky minut
až desítky let
RADIAČNÍ ÚČINKY
Dva základní účinky :
Deterministické: k biologickému poškození dochází až po překročení prahové dávky – s dávkou narůstá míra poškození
Stochastické : pravděpodobnost účinků narůstá s dávkou – účinky jsou bezprahové
DETERMINISTICKÉ ÚČINKY
Tkáň ÚčinekPrahová
dávka [Gy]
ovaria sterilita 2,5 – 6
varlata
dočasná sterilita 0,15
trvalá sterilita 3,5 – 6
čočkaopacita 0,5 - 2
katarakta 5
kůže erytém 3 - 5
nekróza 5
Ex. prahová dávka pro vyvolání účinků Intenzita účinků je závislá na dávce Akutní nemoc z ozáření, nausea,
katarakta, epilace, erythema, nekrózy, poškození plodu, sterilita….
DETERMINISTICKÉ ÚČINKY
Muž, 40let, 1 koronární angiografie, 1 PTCA, další koronární angiografiepro komplikace a nakonec bypass chirurgie. To vše v jednom dni …
6 týdnů 20 týdnů
DETERMINISTICKÉ ÚČINKY
20 měsíců
ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA EMBRYO A FETUS
StáříPráh letálních
účinků(mGy)
Práh rychlosti růstu
(mGy)
Práhmalformací
(mGy)
1 den 100 žádný efekt žádný efekt
14 dní 250 250 -
18 dní 500 250-500 250
28 dní >500 500 250
50 dní >1000 500 500
50 dní - narození >1000 500 >500
EKVIVALENTNÍ DÁVKA HT
bere v úvahu účinek konkrétního záření na tkáň – použitím radiačního váhového faktoru wR
(o hodnotách od 1 do 20 podle tabulky )
DTR je absorbovaná dávka v orgánu nebo tkáni v Gy
jednotkovu je Sievert [ Sv ] – rozměr shodný s Gy
Stará jednotka je rem = 0.01 Sv
R
RTRT wDH
RADIAČNÍ VÁHOVÉ FAKTORY
Druh záření WR
beta 1 alfa 20 X 1 gama 1 neutrony <10 keV 5 neutrony (10 keV – 100 keV)
10
neutrony (100 keV – 2 MeV)
20
neutrony (2 meV – 20 MeV)
10
neutrony >2 MeV 5
STOCHASTICKÉ ÚČINKY
Příklady :karcinogeneseleukaemogenese
Praděpodobnost účinku
Dávka
EFEKTIVNÍ DÁVKA E
bere v úvahu různou citlivost různých tkání na záření - použitím tkáňového váhového faktorus wT
HT – ekvivalentní dávka v orgánu nebo ve tkání v Sv
měří se v Sievertech [ Sv ]
používá se více orgánů je ozářeno různou dávkou, nebo někdy když je orgán ozářen jediný
Efektivní dávka se používá k lepšímu popisu biologické odpovědi na ozáření, kdy různé tkáně nebo orgány obdržely různé dávky
T R
RTRTT
TT wDwwHE
NOVÉ HODNOTY TKÁŇOVÝCH VÁHOVÝCH FAKTORŮUVEDENÉ V NOVÉM DOPORUČENÍ ICRP 103
Tkáň nebo orgán wT (ICRP 60) dosud wT (ICRP 103) nové
gonády 0,20 0,08
červ. kostní dřeň 0,12 0,12
střevo 0,12 0,12
žaludek 0,12 0,12
moč. měchýř 0,05 0,04
plíce 0,12 0,12
prsa 0,05 0,12
játra 0,05 0,04
jícen 0,05 0,04
štítná žláza 0,05 0,04
kůže 0,01 0,01
povrchy kostí 0,01 0,01
slinná žláza - 0,01
mozek - 0,01
zbytek součet 0,05 součet 0,12
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Ekvivalentní dávka HT
zajišťuje dostatečnou ochranu
před deterministickými účinky IZ
Efektivní dávka E
zajišťuje dostatečnou ochranu
před stochastickými účinky IZ
VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
Kolektivní dávka
Používá se k měření totálního dopadu ozáření vyplývajícího z nakládání se zdroji záření na všechny ozářené osoby
Např. vliv diagnostické radiologie nebo nukleární medicíny
Měří se v man-sievert (man-Sv)
PRINCIPY RADIAČNÍ OCHRANY
Cílem radiační ochrany je vyloučení deterministických účinků ionizujícího záření a snížení pravděpodobnosti stochastických účinků na rozumně dosažitelnou úroveň
Zdůvodnění
Optimalizace – ALARA (velikost individuálních dávek, počet ozářených osob a pravděpodobnost ozáření mají být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při respektování hospodářských a sociálních hledisek)
Limitování
ZÁKLADNÍ LIMITY
efektivní dávka *)
ekvivalentní dávka
oční čočka1 cm2 kůže
ruce, nohy **)
obecné limity1 mSv/1 rok,5 mSv/5 let
15 mSv 50 mSv
radiační pracovníci50 mSv/1 rok,100 mSv/5 let
150 mSv 500 mSv 500 mSv
studenti a učni (16-18let)
6 mSv 50 mSv 150 mSv 150 mSv
*) součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření
**) ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky
Nejsou přímo měřitelné byly zavedeny odvozené limity
ODVOZENÉ LIMITY
Měřitelné nebo jednoduše vypočítatelné, zaručují nepřekročení základních limitů
1) OL pro vnější ozáření Osobní dávkový ekvivalent v hloubce d Osobní dávkový ekvivalent v hloubce d
[mm][mm] Hp(0,07) - odhad HT, 500 mSv/rok
Hp(10) - odhad E, 20mSv/rok
ODVOZENÉ LIMITY
2) OL pro vnitřní ozáření Jsou stanoveny konverzní faktory h [Sv/Bq] -
převádí příjem daného radionuklidu vyjádřený v aktivitě [Bq] na hodnotu v Sv
hing - pro příjem daného radionuklidu požitím (ingescí)
hinh - pro příjem daného radionuklidu vdechnutím (inhalací)
Při současném zevním i vnitřním ozáření lze OL sčítat
DOZIMETRY
měsíční monitorovací cyklus
okamžité stanovení – elektronický dozimetr
filmové dozimetry prstové TLD dozimetryosobní dozimetry OLS
VNITŘNÍ OZÁŘENÍ
Při vniknutí radionuklidu do těla dochází k ozařování tkání dokud není vyloučen nebo se nerozpadne.
Ozáření je rozloženo v čase depozice energie se uskutečňuje v souladu s přeměnou radionuklidů
Zjišťování vnitřní kontaminace – celotělový detektor
Polovodičový HPGe detektor ve stíněné kobce
LEGISLATIVA ČR V OBLASTI RADIAČNÍ OCHRANY
ATOMOVÝ ZÁKONč. 18/1997 ve znění zákona č. 13/2002
Vyhláška SÚJB č. 307/2002o radiační ochraně (ve znění č. 499/2005)
SÚJB, SÚRO, SÚRAO
ATOMOVÝ ZÁKONč. 18/1997 ve znění zákona č. 13/2002
Vyhláška SÚJB č. 307/2002 ve znění vyhlášky č. 499/2005o radiační ochraně
KLASIFIKACE ZDROJŮ
Nevýznamné
Drobné
Jednoduché
Významné
Velmi významné
I. kategorie (imunologická laboratoř, kostní denzitometr)
II. kategorie (ambulance NM)
III. kategorie (urychlovače, ozařovače v radioterapii a průmyslu, terapie radiojodem)
IV. kategorie (jaderné reaktory, výrobny radionuklidů, úložiště radioaktivních odpadů)
KATEGORIZACE PRACOVIŠŤ
Sledované a kontrolované pásmo Sledované pásmo
vymezuje se všude tam, kde se očekává, že efektivní dávka by mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo ekvivalentní dávka by mohla být vyšší než 1/10 limitu ozáření pro radiační pracovníky pro oční čočku, kůži a končetiny
zajistit monitorování pracoviště
Kontrolované pásmo vymezuje všude tam, kde by efektivní dávka
mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo kde by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než 3/10 limitu ozáření pro radiační pracovníky pro oční čočku, kůži a končetiny
zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob, zákaz vstupu těhotných žen a osob mladších 18 let
pracovníci kat. A, osobní monitorování, ochranné pomůcky, hygienické smyčky
OCHRANNÉ POMŮCKY
Průměrná roční dávka v mSv z přírodních zdrojů
v evropských zemích
PROCENTUÁLNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK OZÁŘENÝCH LIDÍ VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ
ROZLOŽENÍ PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITY V ČR
Individuální opravy ročních dávek
ŽIVOTNÍ RIZIKO
Uvedené aktivity spojené se smrtelným rizikems pravděpodobností 1 / 1 000 000
•10 pracovních dní na oddělení NM
• vykouření 1.4 cigarety
• vypití 0.5 l vína
• 2denní pobyt ve znečistěném městě
• 6 minut jízdy v kanoi
•1.5 minuty horoloezectví
• cestování autem na vzdálenost480 km
• cestování letadlem na vzdálenost 1600 km
• 2 měsíce spolužití s kuřákem
• vypití 30 plechovek dietní limonády
RIZIKA ZKRÁCECENÍ ŽIVOTA
Očekávané zkrácení života
Svobodný muž 3500 dníKouřící muž 2250 dníSvobodná žena 1600 dní30% nadváhy 1300 dníRakovina 980 dníPráce ve stavebnictví 300 dníAutonehody 207 dníNehody v domácnosti 95 dníPráce v administrativě 30 dníVyšetření na NM 6 dní
Konec
přednášky z radiační ochrany