Radiační ochrana na pracovištích Radiační ochrana na pracovištích s RTG generátory ionizujícího zářenís RTG generátory ionizujícího záření

 

ObsahObsah

Fyzikální principy radiační ochrany

Biofyzikální principy radiační ochrany

Biologické principy radiační ochrany

Legislativní principy radiační ochrany

Hlavní zdroje ozářeníHlavní zdroje ozáření

 

Přehled zdrojů ozáření

lékařské ozáření19,5%

radon a jeho d.p.41,8%

zemské záření gama14,8%

kosmické záření12,6%

zkoušky jad. zbraní4%

ostatní 0,4%

radionuklidy v těle7,4%

lékařské ozáření zkoušky jad. zbraní ostatní

radon a jeho d.p. zemské záření gama kosmické záření

radionuklidy v tělě

Kolektivní dávky z RTG vyšetřeníKolektivní dávky z RTG vyšetření

FYZIKÁLNÍ PRINCIPY RADIAČNÍ OCHRANY

Systém jakostiSystém jakostiTypová zkouška: Komplexní kontrola prověřující shodu ZIZ s ČSN a EN. Zkoušku provádí tzv. autorizované osoby – právnické osoby určené Státním Úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB), na náklady žadatele (dodavatele zařízení – výrobce či dovozce) a její výsledek předkládá před prvním uvedením příslušného typu ZIZ na český trh SÚJB k Rozhodnutí o typovém schválení.

Ověřování shody: Dovozce, či jiná osoba uvádějící ZIZ na český trh, je povinen zajistit ověření shody vlastností a parametrů každého jednotlivého ZIZ se schváleným typem a doložit ji zákazníkovi (držiteli povolení k nakládání s daným ZIZ ) v rozsahu stanoveném SÚJB v rozhodnutí o typovém schválení, v dokumentu s názvem Prohlášení o shodě.

Přejímací zkouška: Komplexní kontrola zařízení před jeho převzetím a uvedením do provozu – je zároveň referenční zkouškou pro všechny následné kontroly. Zkoušku zpravidla zajišťují pracovníci Oddělení Lékařské Fyziky (OLF), může ji provádět pouze osoba, která je držitelem zvláštní odborné způsobilosti pro hodnocení ZIZ. Originály Protokolu o přejímací zkoušce jsou uloženy na OLF, kopie u příslušného zařízení a na SÚJB.

Zkoušky dlouhodobé stability: 1x ročně, nebo po každé opravě s možným vlivem na radiační charakteristiky přístroje. Zkoušku zpravidla zajišťují pracovníci OLF. Zkoušku může provádět pouze osoba, která je držitelem zvláštní odborné způsobilosti pro hodnocení ZIZ. Originály Protokolů ZDS jsou uloženy na OLF, kopie u příslušného zařízení a na SÚJB.

Zkoušky provozní stálosti: V předepsaných pravidelných časových intervalech (nejčastěji je to den, týden, měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok) provádějí radiologičtí asistenti a pracovníci OLF. Protokoly ZPS jsou uloženy na OLF a v centrální databázi evidence zdravotnické techniky.

Dozimetrická kontrola CTDozimetrická kontrola CT

Dozimetrická kontrola dlouhodobé stability,Dozimetrická kontrola dlouhodobé stability,neinvazivní měření napětí a expozičního časuneinvazivní měření napětí a expozičního času

Intenzita elektrického pole, potenciálIntenzita elektrického pole, potenciál

qF E

2 2 2 2 2

1 1 1 1 1

2 22 1

2 1

1

2

r r r v v

k

r r r v v

v v Em d m d m mU d d d d d

q q dt q dt q q q

v r

E r F r r v v v

Kinetická energie, kterou získá částice o elementárním náboji po průchodu potenciálovým rozdílem 1V, se označuje jako 1 elektronvolt (eV). Vyjádřeno v jednotkách SI tedy 1 eV činí 1,602 176 565 ∙ 10-19 J.(Pro praktické účely si stačí zapamatovat hodnotu 1 eV = 1,6 ∙ 10-19 J).

kW qU E

Přirozená soustava jednotekPřirozená soustava jednotekV částicové fyzice se elektronvolty, jejich násobky a mocniny běžně užívají i k vyjádření hodnot jiných veličin než energie. Tato konvence je postavena na faktu, že veličiny A k sobě pojí základní fyzikální vztah, který má tvar přímé úměrnosti:

E[eV] = f A[eV]

Kde f je vždy konstanta úměrnosti. Obvykle je to některá ze základních fyzikálních konstant, nejčastěji rychlost světla ve vakuu c, a redukovaná Planckova konstanta ħ = h/(2). Abychom se vyhnuli komplikacím s těmito konstantami, zavádí se tzv. přirozená soustava jednotek, v níž např. klademe ħ = c = kB = 1. V tomto případě lze hodnoty veličin, jako je energie, hmotnost, hybnost, teplota, čas, vzdálenost, frekvence a řada dalších, uvádět přímo v základních jednotkách přirozené soustavy jednotek, tj. v eV.Fotony viditelného světla nesou energie od 1,65 do 3,27 eV – viz obr. níže.

Jednotlivé energie jsou spojeny s frekvencí záření známým Einsteinovým vztahem

a vnímáme je jako jednotlivé barvy duhy. Elektromagnetické záření mimo tento interval energií lidské oko nevnímá. Záření nad energií fialové barvy (3,27 eV) – tzv. ultrafialové záření – již dokáže ionizovat biomolekuly – vyrazit z nich elektron a vyvolat tím jejich rozpad. Toto záření proto nazýváme ionizujícím zářením.

E h f

Interakce fotonového záření (Interakce fotonového záření () s ) s látkoulátkou1) Fotoelektrický jev (fotoefekt)1) Fotoelektrický jev (fotoefekt)Hlavním typem interakce fotonů s látkou je fotoelektrický jev ( fotoefekt ), při němž dochází k úplnému předání energie fotonu orbitálnímu elektronu.Dochází k němu pouze na elektronu vázaném v atomovém obalu.Přitom energie fotonu E musí být větší než vazbová energie Un = -En elektronu v atomu dané látky.

Albert Einstein (1879 – 1955)

2) Augerův efekt2) Augerův efektVícekaskádový proces, při němž excitovaný elektron během následné deexcitace vyzáří foton charakteristického záření o energii rovné rozdílu excitační a základní energetické hladiny. Tento foton však neunikne pryč z atomu ale sám vyrazí některý z valenčních elektronů ven do vodivostního pásu.

Pierre Victor Auger (1889 – 1993)

3) Comptonův jev3) Comptonův jev

Nepružný rozptyl fotonu na slabě vázaném valenčním elektronu

Artur Holly Compton (1892 – 1962)

4) Rayleighův rozptyl4) Rayleighův rozptyl

V důsledku interakce fotonu s celým komplexem elektronů v atomovém obalu dochází k pružnému rozptylu fotonů na atomech (nedochází ke změně energie fotonů, pouze ke změně jejich směru).

Rayleighův rozptyl je dominantním v oblasti viditelného světla a UV. Účinný průřez pro Rayleighův rozptyl v RTG oblasti již velmi rychle klesá s energií. Např. ve vodě a tkáni ekvivalentních materiálech přispívá k celkovému makroskopickému účinnému průřezu 12% pro 30 keV fotony, ale již jen 5% pro 70 keV fotony.

John William Strutt,3. Baron Rayleigh (1842 – 1919)

5) Tvorba párů5) Tvorba párůDalším procesem, který přispívá k oslabení intenzity svazku fotonů pohybujících se v dané látce, je produkce e- - e+- párů k níž může dojít v poli atomového jádra nebo s menší pravděpodobností též v poli elektronů. Přítomnost jádra či elektronu je nutná, aby byly splněny zákony zachování energie a hybnosti soustavy.Pro vygenerování páru e- - e+ je nutné aby platilo E 2me c2 = 1,022 MeV pro tvorbu páru v poli jádra, nebo E 4mec2 = 2,044 MeV pro tvorbu páru v poli elektronu.Teorii tvorby elektron - pozitronových párů zpracovali Bethe a Heitler.

Hans Albrecht Bethe (1906 – 2005) Walter Heinrich Heitler (1904 – 1981)

Zpomalováním vzniklého elektronu a pozitronu uvnitř látky samozřejmě dochází k vyzařování fotonů brzdného záření. Po zpomalení vytvoří pozitron vázaný stav e+ - e- s libovolným elektronem dané látky, který se nazývá pozitronium. Tento systém se chová jako neutrální částice která po určité krátké době zanikne anihilací. V pozitroniu mohou být spiny elektronu a pozitronu orientovány antiparalelně nebo paralelně.V prvním případě se pozitronium rozpadá v souladu se zákonem zachování impulsmomentu na dva fotony:

a má dobu života ~ 10-10 s.V druhém případě se musí, jak plyne ze zákona zachování spinu, rozpadat na lichý počet fotonů (nejméně 3). Tento proces je však méně pravděpodobný, a proto je odpovídající doba života ~ 10 -8 s.

ee

Lineární součinitelé zeslabeníLineární součinitelé zeslabení

Raileighův rozptyl r Z2/E2

Fotoefekt f Z4/E3

Comptonův efekt c Z/E

Augerův efekt a 1/E3

Tvorba párů p Z2E

Fotojaderné reakce

µr

= µr + µf + µc + µp

Výpočet stíněníVýpočet stínění

dII

dx

dIdx

I

xII 0

lnlnxeII

0

Intenzita záření uvnitř materiálu stínění klesá s hloubkou průniku do materiálu úměrně pravděpodobnosti interakce záření s částicemi materiálu stínění. Tedy:

Integrací této rovnice a následným odlogaritmováním postupně dospějeme k řešení:

Vzrůstový faktor BVzrůstový faktor BZa úzký svazek považujeme takový, ze kterého jsou všechny interagující fotony odstraněny a nemohou tedy dopadnout na detektor. V případě širokého svazku tomu tak není – rozptýlené fotony dopadají do detektoru a zvyšují jeho odezvu. Vzrůstový faktor B vyjadřuje podíl záření dopadajícího na detektor v geometrii širokého a úzkého svazku:

1 2

0

dI BI e

Polotloušťka (dPolotloušťka (d1/21/2))

Tloušťka materiálu (stínění, filtrace), který v geometrii Tloušťka materiálu (stínění, filtrace), který v geometrii úzkého svazku sníží intenzitu prošlého záření na úzkého svazku sníží intenzitu prošlého záření na polovinu vzhledem k intenzitě dopadajícího záření, tj.polovinu vzhledem k intenzitě dopadajícího záření, tj.

1 2002

dII I e

1 2

ln 2d

Odkud logaritmováním plyne

BIOFYZIKÁLNÍ PRINCIPY RADIAČNÍ OCHRANY

Spektrum RTG záření

Radiační brzdná schopnost, brzdné záření

Brzdné záření

Brzdné záření může vzniknout jak při interakci elektronu s elektronem v atomu či molekule, tak i při interakci s jádrem o atomovém čísle Z. Tyto tzv. radiační ztráty energie jsou z klasického hlediska úměrné čtverci zrychlení částice, a proto jsou výraznější pro částice lehké než pro částice těžké.

Procházejí-li elektrony látkou, interagují s jejími atomy či molekulami elektromagneticky, čímž ztrácejí energii. Vzhledem k tomu, že mají stejnou hmotnost jako elektrony v obalu těchto atomů, bude na jejich zbrzdění v látce mít podstatný vliv jejich interakce s těmito elektrony. Procházející elektron bude ztrácet svoji energii jednak tím, že bude atomy či molekuly ionizovat, a jednak tím, že bude vysílat tzv. brzdné záření.

Kernel

-elektrony

Kerma a dávkaKerma a dávka Jednotkou je GyJednotkou je Gy

D = K - G1

- Kinetická energie nabitých částic uvolněných nenabitými částicemi v elementu hmoty, podělená hmotností tohoto elementu

Energie odnesená brzdným zářením

Přístroje jsou v RDG kalibrovány ve veličině kerma ve vzduchu (měříme vždy kermu ve vzduchu, i když měříme ve fantomu). Kerma je rovna absorbované dávce pouze za podmínek rovnováhy částic (CPE), což není splněno na rozhraní dvou materiálů (vzduch - fantom, vzduch - pacient). Absorbovanou dávku je tak obtížné měřit – musí se počítat.

Hloubkové dávkové křivky od fotonů různých energií

2

1~ ~

k

ionef

k k k

rad

dE

dx Zk

dE E Z E Zdx

Konverzní účinnost pro elektrony

Radiační zátěž ošetřujícího personáluRadiační zátěž ošetřujícího personáluunikající a rozptýlené zářeníunikající a rozptýlené záření

Rozptýlené záření

Primární neužitečné

záření

Unikající záření

Fyzikální principy radiační ochrany

Opatření redukující individuální zevní ozáření z daného zdroje vychází ze čtyřprincipů nazývaných

ochrana regulací emise zdrojeochrana vzdálenostíochrana časem ochrana stíněním

a jejich vzájemné kombinace, neboť platí vztah:

První činitel označuje tzv. příkon fluence částic (závisí na emisi zdroje a navzdálenosti). Druhý činitel umožňuje provést ochranu časem a konečně třetí činitelna pravé straně vyjadřuje stínění materiálem tloušťky d, s lineárním součinitelem zeslabení µ.

2~

4dzN

D t er

Opatření a postupy vedoucí ke snížení Opatření a postupy vedoucí ke snížení radiační zátěže na pracovištiradiační zátěže na pracovišti

využívání ochranných prostředků (štíty, zástěny,

závěsy, zástěry, límce, brýle, rukavice)

omezení provozu na nejnutnější dobu

důsledné vycloňování na oblast zájmu

využívání možnosti volby přídavné filtrace

dodržování maximální vzdálenosti pacient - lékař

využívání pulsní skiaskopie

minimální využívání režimu vysokého rozlišení

(např. pouze pro záznam)

maximální vzdálenost ohnisko-pacient

minimální využívání režimu zvětšení

při skiaskopování s vodorovnou osou svazku musí stát vyšetřující lékař vždy na straně detektoru obrazu

při skiaskopování se svislou osou svazku musí být rentgenka vždy pod pacientem.

Radiační ochrana pacientůRadiační ochrana pacientůPečlivá volba velikosti pole RTG záření (maximální vyclonění)

Správná volba napětí a filtrace (snížení dávky na kůži)

Maximální omezení počtu vyšetření (zdůvodnění) a opakovaných vyšetření, např. opakování snímku:

chyby v nastavení pole (práce fyziků, biomediků a laborantů)

podexponování (standardy správných radiologických postupů)

pohyby pacienta (děti)

Maximalizovat vzdálenost ohnisko – kůže (mobilní RTG d 30 cm, stacionární RTG d 45 cm)

Diagnostické referenční úrovně - národní DRÚ viz vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb, místní DRÚ viz standardní operační postupy (SOP)

Informovaný souhlas s provedením radiologického vyšetření gravidní pacientky

Zaznamenávání údajů o expozici ke zpětnému odhadu radiační zátěžeČím menší zátěž pacienta, tím menší zátěž personálu a naopak

Radiační ochrana pacientůVyužívání všech dostupných prostředků pro stínění orgánů pacienta mimo oblast klinického zájmu (např. v zubní ordinaci zástěra a límec pro intraorální snímkování - ochrana štítné žlázy, ochrana trupu před rozptýleným zářením z hlavy)

Vstupní povrchová kerma Vstupní povrchová kerma KKee,,

dopadová kerma dopadová kerma KKii, ,

tkáňová (orgánová) dávka tkáňová (orgánová) dávka DDTT

Jednotkou je GyJednotkou je Gy

e ind ind ind

iměř měř měř

K I t U rK =

B U,S, A/F I t U r

2 2

OD

OK

T T T iD = C d ,d , A/F K1/ 2

B je koefeicient zpětného rozptylu

C je konverzní koeficient

Jednodušší způsob: plošná kermaJednodušší způsob: plošná kermaJednotkou je Gy.mJednotkou je Gy.m22

KA iP = K S

KAi

PK

S

Veličina nezávislá na vzdálenosti, kterou dokážou automaticky měřit všechna moderní RTG zařízení (tzv. KAP-metrem).Pro zpětný výpočet pacientských dávek jsou radiologičtí asistenti povini zaznamenávat hodnotu plošné kermy z každé expozice

Změří KAP-metr instalovaný přímo v kolimátoru RTG zařízení

Stanovíme ze snímku v NISu

d1

d2

d3

1

2

3

KAP-metrKAP-metr

Vůči záření X velmi transparentní IK (aby neovlivnila dopadovou kermu na pacienta). Měří součin kermy a ozářené plochy - Kerma Area Product.Umístěna uvnitř kolimátoru, v blízkosti výstupního okénka rentgenky (neovlivněna zpětným rozptylem z pacienta, měří přímo součin dopadové kermy a plochy).

Hodnocení zátěže pacientů

Dotaz pacienta

Odhad dávky na plod

Porovnání zátěže vyšetření na dvou různých modalitách

Ověřování diagnostických referenčních úrovní (DRÚ)

HODNOCENÍ ZÁTĚŽE PACIENTŮZáznamy údajů o expozici

Záznamy: provozní deník, PACS, dokumentace pacienta (hmotnost, výška)

Skiagrafie: CR systém: kV, mAs, (PKA), projekce,

velikost pole (PACS, obr. Dokumentace), vzdálenost onisko-receptor obrazu – podle typu vyšetření – popsané standardem

DR systém: Dicom protokol – atributy

Skiaskopie (klasická i digitální): kV, mA, t, (PKA).

HODNOCENÍ ZÁTĚŽE PACIENTŮZáznamy údajů o expozici

Angiografie Skiaskopie: kV, mA, min

Záznam: počet sekvencí, f/s, kV, mA

Celková hodnota PAK

Tisknout a archivovat Exam protokol/Report Study

Angiografie dolních končetin

Patient Position: HFS 30-Jun-07 xxxxx 1 DSA FIXED PANEV 14s 3F/s 30-Jun-07 12:26:27A 75kV 273mA 89.1ms 300CL small 0.2Cu 48cm 1521.5µGym2 50.0mGy 0LAO 0CRA 42F 2 DSA FIXED PDK 13s 2F/s 30-Jun-07 12:27:48A 64kV 399mA 93.1ms 600CL small 0.1Cu 48cm 788.5µGym2 43.1mGy 0LAO 0CRA 24F 3 DSA FIXED PDK 23s 2F/s 30-Jun-07 12:28:52A 61kV 301mA 71.0ms 600CL small 0.3Cu 48cm 228.5µGym2 12.2mGy 0LAO 2CAU 43F 4 DSA FIXED PDK 25s 2F/s 30-Jun-07 12:31:28A 61kV 274mA 64.4ms ****** small 0.3Cu 48cm 161.9µGym2 8.6mGy 0LAO 2CAU 48F ***Accumulated exposure data*** 30-Jun-07 18:33:18Phys: TBD Exposures: 4 Fluoro: 1.8min Total: 3181.3µGym2 132mGyA Fluoro: 1.8min 480.9µGym˛ 18.3mGy Total: 3181.3µGym2 132mGyB Fluoro: 0.0min 0.0µGym˛ 0.0mGy Total: 0.0µGym2 0.0mGy

HODNOCENÍ ZÁTĚŽE PACIENTŮSkiagrafie – vstupní povrchová kerma

Příklad: vyšetření břicho AP, 81 kV, 32 mAsvzdálenost ohnisko – receptor obrazu 115 cm, vzdálenost ohniskopodpěra (stůl) 107 cm

ZDS Protokol bod 81 kV, 10 mAs, 1,25 mGy, ohnisko-detektor 80 cm, měřeno na fantomu 20 cm H2O, filtrace 3,4 mm Al

Odhad vstupní povrchové kermyPředpoklad vzdálenost ohnisko – pacient 87cm (tloušťka 20 cm) Kp = Ke * (Qi/Qm) * (r2

m/r2i) = 3.38 mGy (DRÚ – 10 mGy)

kdeKp ….. vstupní povrchová kerma ve vzduchu, v místě vstupu do pacientaKe …...vstupní povrchová kerma změřená při ZDS na fantomu pro napětí použité při daném vyšetřeníQm ….proudové množství ZDSQp…...proudové množství použité při daném vyšetření pacientarm….. vzdálenost ohnisko – ZDSrp……vzdálenost ohnisko – pacient při daném vyšetření

Stanovení tkáňových a orgánových dávekMatematický model lidského tělaAdam a Eva (ICRP 75)

Voxel fantomy K dispozici dítě, dospělý muž a dospělá žena. Získávají se na základě MRI a CT rekonstrukce živých pacientů

Polygon mesh surface fantomyDnes existují v rozličné věkové, výškové i hmotnostní škále.Moderní výpočetní systémy pro stanovení tkáňových a orgánových dávek využívají těchto fantomů pro matematické modelování metodami Monte Carlo. Standardními výpočetními systémy tohoto druhu jsou např. programy PCXMC, EfDose, CalDose, nebo IMPACT.

HODNOCENÍ ZÁTĚŽE PACIENTŮSkiagrafie – efektivní dávka

Výpočet dávky na kůži na základě údajů KAP metru pro jednotlivé expozice

BIOLOGICKÉ PRINCIPY BIOLOGICKÉ PRINCIPY RADIAČNÍ OCHRANYRADIAČNÍ OCHRANY

Radiační váhové faktoryRadiační váhové faktory Druh a energetický rozsah záření wR

Fotony všech energií 1

Elektrony a miony všech energií 1

Neutrony s energií < 10 keV 5

10 keV až 100 keV 10

100 keV až 2 MeV 20

2 MeV až 20 MeV 10

> 20 MeV 5

Protony (s výjimkou odražených), energie 2 MeV 5

Částice , štěpné fragmenty, těžká jádra 20

Tkáňové váhové faktoryTkáňové váhové faktory Tkáň nebo orgán wT (ICRP 60) wT (ICRP 103)

Gonády 0,20 0,08

Červená kostní dřeň 0,12

Tlusté střevo 0,12

Plíce 0,12

Žaludek 0,12

Močový měchýř 0,05 0,04

Mléčná žláza 0,05 0,12

Játra 0,05 0,04

Jícen 0,05 0,04

Štítná žláza 0,05 0,04

Kůže 0,01

Povrch kostí 0,01

Mozek

Ostatní orgány a tkáně

0,01

0,05 0,12

Ekvivalentní a efektivní dávkaEkvivalentní a efektivní dávkaJednotkou je 1 SvJednotkou je 1 Sv

T T

T

E = w HT R T,R

R

H = w D

Třída Druh vyšetřeníTypický rozsah

efektivních dávek [mSv]

Odpovídající doba pobytu v přírodním pozadí [dny]

0 MRI, sono 0 0

ISnímek končetin, hrudníku, hrudní páteře,

hlavy, kyčle, pánve, dentální projekce0,01 - 1 1 - 100

II

Intravenózní urografie, vyšetření bederní páteře, CT hlavy a krku, Snímek břicha,

vyšetření žaludku, střevní pasáž, polykací akt, mamografické vyšetření

1 - 5 100 - 500

III CT hrudníku, CT břicha, CT pánve 5-10 500 - 1000

IV

Intervence prováděné pod přímou skiaskopickou kontrolou, např. angiografické intervence CA, PTCA (BP, PCI, apod.), Digitální

subtrakční angiografie (DSA), srdeční elektrofyziologie a kardiostimulace

10 1000

Typické efektivní dávky z různých druhů radiologických vyšetření

Dávkový ekvivalent

LET LET

LET

H = Q D

LET[kev/µm] QLET

10 1

10 - 100 0,32 LET – 2,2

100 300 LET-1/2

Osobní dávkový ekvivalent

Hp 0,07 – frakce celkové dávky, vztažená na tkáně uložené v hloubce 0,07 mm udává radiační zátěž na dermis

Hp 10 – frakce celkové dávky, vztažená na tkáně uložené v hloubce 10 mm udává radiační zátěž na orgány a tkáně uložené hlouběji pod povrchem těla

Hp 3 – frakce celkové dávky, vztažená na tkáně uložené v hloubce 3 mm udává radiační zátěž na oční čočku

Biologické účinky ionizujícího záření

Přímé účinky: okamžité poškození buněk způsobené přímým působením stopy ionizující částicekernel

-elektrony

Nepřímé účinky: následná poškození buněk způsobená chemickým působením radiačně indukovaných volných radikálů

Biologické účinky ionizujícího zářeníBiologické účinky ionizujícího zářeníDeterministické – projeví se pouze je-li dosaženo dávkového prahu (cca. stovky mGy pro jednorázové celotělové ozáření) a to v relativně krátké době po ozáření. Souvisí s radiačním poškozením funkce klinicky významného množství buněk těla (nemoc z ozáření)

Hormetické – stimulující účinky malých dávek záření mohou vyvolat tzv. adaptivní odpověď organismu v podobě dočasného zmírnění specifických zdravotních potíží, jako je např. artritida, astma, pooperační bolesti aj. (radioaktivní lázně, radonové jeskyně).

Stochastické – pravděpodobnostní, bezprahové a kumulativní (účinek vzrůstá s dávkou lineárně až kvadraticky, genetická poškození se s časem kumulují)

Projevy: postupné genetické mutace přenosné i na příští generace, vznik nádorových onemocnění.

ÚČINKY HORMETICKÉ

Letální dávkaLDmin – smrt jediného jedinceLD50/t – smrt 50% jedinců za čas tLD100/t – smrt 100% jedinců za čas t

Biologické účinky ionizujícího zářeníBiologické účinky ionizujícího záření

Akutní nemoc z ozáření vzniká typicky po jednorázovém celotělovém ozáření vyšší dávkou pronikavého záření. U člověka se ke kvantifikaci míry deterministických účinků ozáření používá komplexního ukazatele LD 50/60, což je letální dávka, při níž zemře 50 % ozářených jedinců v období do 60 dnů po ozáření. Ve správě UNSCEAR 1993 se uvádí hodnota LD 50/60 pro ozáření člověka ve střední čáře pro řídce ionizující záření v rozpětí 2,1 Gy až 5,25 Gy se střední hodnotou 3,5 Gy. Klinický obraz akutní nemoci z ozáření závisí na velikosti celotělové dávky. Podle její stoupající výše převládají nejprve příznaky podmíněné poruchou funkce sliznic, poté krvetvorných orgánů, při vyšších dávkách příznaky z oblasti trávicího ústrojí a konečně důsledky poruch centrálního nervového systému a metabolismu.

1) Orofaryngeální syndrom se projevuje již při jednorázovém ozáření dávkou 2 – 3 Gy. Je charakterizován změnami na sliznici dutiny ústní a v hltanu, kde jsou postiženy zejména tkáně bohaté na lymfatické elementy, jako jsou tonzily a kořen jazyka. Postiženy jsou i dásně, sliznice tváří a měkkého patra. Vedle krvácení a povrchových ulcerací mohou vznikat i hluboké nekrózy. Může jít o projevy vcelku závažné, provázené bolestí a hromaděním lepkavých hlenovitých hmot, které ucpávají dýchací cesty a ztěžují dýchání. Neméně významné může být poškození plicní tkáně. Terčovými elementy jsou zde buňky alveolů, případně i jemné cévy. V průběhu několika málo měsíců po ozáření se může vyvinout radiační pneumonitis, který v ojedinělých případech může vést i ke smrti.

Deterministické účinky celotělového ozáření - akutní nemoc z ozáření

2) Hematologická forma se svými hraničními příznaky může projevit již při jednorázovém celotělovém ozáření dávkou okolo 1 – 2 Gy, avšak typický obraz odpovídá dávkám nad 3 Gy. V klinickém průběhu lze rozlišit několik období. Během prvních 48 hodin po ozáření se rozvíjejí přechodné úvodní příznaky, které jsou důsledkem odezvy regulačních systémů organismu, především autonomního nervového systému. Jsou reprezentovány projevy gastrointestinálními a neuromuskulárními. K první skupině patří nechutenství, nausea, zvracení, průjem, salivace a dehydratace organismu. Ke druhé pak únava, apatie, pocení, bolesti hlavy, pokles krevního tlaku a zvýšená teplota. Zvracení bývá dominujícím příznakem. Je důsledkem podráždění dvou center v prodloužené míše nízkomolekulárními peptidy. Jedním z center je chemorecepční spouštěcí zóna, druhým vlastní centrum zvracení. Doba nástupu zvracení a jeho frekvence může být vodítkem k předběžnému odhadu závažnosti ozáření. Po odeznění úvodních obtíží nastává několikadenní období latence, kdy postižený nemá výrazné příznaky. Plný rozvoj nemoci z ozáření je charakterizován výrazným zhoršením celkového stavu. Nemocný trpí horečkami, za příznaků mikrobiálního rozsevu a zhroucení imunitních ochranných struktur, krvácením ze sliznic, popř. kožními projevy krvácení. Tyto příznaky vrcholí v době nejhlubšího poklesu neutrofilních leukocytů a krevních destiček, který nastupuje při dávkách 4 Gy okolo 20. dne po ozáření, při dávkách 6 Gy asi 7. den po ozáření. Jednotlivé třídy elementů periferní krve prodělávají změny vyplývající ze zániku radiosenzitivních buněk. Pokud celotělová dávka záření nepřekročí 3 Gy, mohou se objevit, po 6 – 8 týdnech, známky pomalého postupného zlepšování zdravotního stavu. Ze zachovalé frakce kmenových buněk proběhne v krvetvorných orgánech nová repopulace. Pro dávky 3 – 6 Gy se průměrná doba přežití postižené osoby pohybuje okolo jednoho měsíce.

Deterministické účinky celotělového ozáření - akutní nemoc z ozáření

3) Gastrointestinální forma akutní nemoci z ozáření se projevuje po jednorázové celotělové dávce 6 – 10 Gy, kdy rozvinuté příznaky nastupují mezi 4. a 7. dnem po ozáření. Spočívají v krutých průjmech provázených ztrátou tekutin, minerálním rozvratem a krvácením ze střev. Patogeneticky jde o projevy nekrózy buněk střevního epitelu s obnažením povrchu střeva. V pozdějších stádiích dochází k rupturám střevní stěny s následnou sepsí. Časový nástup změn souvisí s větší rychlostí obratu buněk střevního epitelu tj. dobou přechodu od kmenových buněk ve střevních kryptách k funkčním buňkám klků tenkého střeva. Vyšší prahová dávka zase souvisí s relativní radiorezistencí těchto buněk ve srovnání s kmenovými buňkami krvetvorby. Přežije-li nemocný 7 dnů, což bývá spíše výjimkou, projeví se u něho ovšem v plné míře i příznaky poškození krvetvorných orgánů.

4) Neuropsychická forma akutní nemoci z ozáření se projevuje při jednorázové celotělové dávce nad 10 Gy. Je důsledkem zejména radiačně indukovaného narušení krevního zásobení centrálního nervového systému.Během několika minut se objevuje celková zmatenost a dezorientace, nejpozději za několik hodin upadá postižený do těžkého komatu, z něhož se již neprobere. Během 6 hodin zcela vymizí lymfocyty v periferní krvi. Smrt se dostavuje v průběhu několika málo desítek hodin po expozici.

5) Kardiovaskulární a toxemický syndrom nastává po jednorázovém celotělovém ozáření dávkou v řádu několika desítek Gy. Poté co postižený upadne po několika minutách, či desítkách minut do komatu, dochází k totálnímu metabolickému rozvratu v celém organismu a během několika hodin nasává srdeční selhání.

Deterministické účinky celotělového ozáření - akutní nemoc z ozáření

Deterministické účinky ozáření kůže - Deterministické účinky ozáření kůže - akutní a chronická radiační dermatitidaakutní a chronická radiační dermatitida

Erytematózní dermatitis – 3 – 10 GyPo několikatýdením období latence se objeví zarudnutí a epilace. Ta může být při dávkách nad 6 Gy i trvalá. Erytém po čase sám zmizí bez dalších následků.

Deskvamativní dermatitis – 10 – 30 GyNěkolik hodin po ozáření vzniká tzv. časný (též prchavý) erytém, který po několika dnech samovolně odezní. V řádu několika týdnů se však rozvinou puchýře a plošné mokvání zasažené tkáně. V příznivějších případech poté dochází k plné obnově kůže z okrajů defektu.

Nekrotická forma radiační dermatitidy – 30 – 80 GyJe důsledkem především trombotického uzavření cévního zásobení hlubších vrstev kůže. Postižený okrsek tkáně postupně odumírá, odlučuje se a vytváří vřed. Hlubší defekty se dlouho a obtížně hojí v důsledku cévní degradace v okolí postiženého místa. I po zhojení je však další osud postiženého okrsku nejistý. Nová pokožka, často velmi tenká a křehká, nemá dostatečně spolehlivou podkladovou vyživující vrstvu, a proto špatně odolává mechanickým, chemickým a mikrobiálním faktorům. Po několika letech se proto může objevit sekundární vřed vyžadující zpravidla zákrok plastického chirurga. Těžký stav spočívá v celkových příznacích vyplývajících z toxémie a vyžaduje aplikaci náročných postupů popáleninové medicíny.

Doba nástupu klinických projevů na kůži Doba nástupu klinických projevů na kůži rukou po expozici řídce ionizujícím zářenímrukou po expozici řídce ionizujícím zářením

Deterministické účinky – radiační poškození kůže

Deterministické účinky – radiační poškození kůže

Chronická radiační dermatitida

Stochastické účinky - koeficienty rizika

  Pravděpodobnost indukce maligního

nádoru [10-2 Sv-1] Souhrnná zdravotní újma

[10-2 Sv-1]

Tkáň nebo orgán obyvatelé pracovníci obyvatelé pracovníci

močový měchýř 0,30 0,24 0,29 0,24

kostní dřeň 0,50 0,40 1,04 0,83

kostní povrch 0,05 0,04 0,07 0,06

mléčná žláza 0,20 0,16 0,36 0,29

tlusté střevo 0,85 0,68 1,03 0,82

játra 0,15 0,12 0,16 0,13

plíce 0,85 0,68 0,80 0,64

jícen 0,30 0,24 0,24 0,19

vaječník 0,10 0,08 0,15 0,12

kůže 0,02 0,02 0,04 0,03

žaludek 1,10 0,88 1,00 0,80

štítná žláza 0,08 0,06 0,15 0,12

ostatní tkáně 0,50 0,40 0,59 0,47

tkáně a orgány celkem 5,00 4,00 5,92 4,74

Věková závislost radiosenzitivityVěková závislost radiosenzitivity

Dědičné důsledky ozáření rodičů

Genové mutace

Chromosomální aberace

Koeficient rizika dědičných poruch pro pracovníky: 0,810-2 Sv-1

Koefeicient rizika dědičných poruch pro obyvatele: 1,3310-2 Sv-1

Účinky záření na vývoj lidského zárodku a plodu

Při ozáření zárodku či plodu dávkou nižší než 20 mSv neexistuje významnější riziko pro další nepříznivý vývoj dítěte.

Dávka 20 – 50 mSv již vyžaduje patřičnou pozornost s využitím spolupráce se složkami SÚJB popř. SÚRO pro maximální upřesnění jejího odhadu, nepředstavuje však ještě bezpodmínečné poškození.

U dávek 50 – 100 mSv lze již předpokládat vliv ozáření na další vývoj plodu. Také celkové riziko gravidity se tím přibližně zdvojnásobí ve srovnání s přirozenými riziky těhotenství.

Zkreslené představy o riziku RTG záření

Mohou vést k neúměrným obavám před možným rizikem, a někdy až k požadavku umělého přerušení těhotenství i v situaci, která ve skutečnosti nepředstavuje pro plod významné riziko. Je třeba vysvětlit rodičům, že u konvenční skiagrafie je dávka na uterus vždy nižší než 10 mSv, což v řadě zemí světa koresponduje s roční dávkou od přírodního pozadí a nepředstavuje tedy zvýšené riziko. Ani u kontrastních vyšetření a CT vyšetření v oblasti břicha a pánve nebývá dávka na uterus obvykle vyšší než 50 mSv a nepředstavuje tedy ještě významné riziko.

Ve snaze uchránit plod je odloženo RDG vyšetření těhotné ženy s následkem pozdní diagnózy závažného onemocnění, které může ohrozit i samotný plod. Je třeba vždy zvážit, je-li vyšetření při použití ionizujícího záření nutné a jediné možné pro správné stanovení diagnózy a pakliže ano, zda jej nelze odložit až na období po porodu, bez rizika poškození pacientky či plodu. Je-li RDG vyšetření nutné, musí být pacientka řádně poučena o rizicích a podepisuje informovaný souhlas. Vyšetření je poté nutno realizovat dle takového protokolu, který minimalizuje dávku na plod. Tuto dávku je třeba spočítat ve spolupráci s radiologickým fyzikem a uvést ji do popisu vyšetření.

U těhotných pracovnic na RDG odděleních může jejich přeložení narušit chod oddělení, popř. vést k jejich diskriminaci. Je potřeba upravit práci ženy tak, aby plod po zbytek těhotenství neobdržel dávku převyšující obecný limit pro obyvatele, tj. 1 mSv, není ale nutné ženě zcela zabránit v práci se zdroji IZ, pokud sama dbá na svoji zvýšenou ochranu. Osobní dozimetry měří povrchovou dávku. Pokud pracovnice důsledně využívá všech ochranných prostředků, jež jsou jí k dispozici, bývá dávka na plod cca. 100x nižší, než údaj dozimetru.

Účinky vyšších dávek záření (nad 50 mGy) na vývoj lidského zárodku a plodu

Období preimplantace a blastogeneze (do 3. týdne) – platí pravidlo „vše nebo nic“ – ozářená zygota či blastocysta buď přežije bez vlivu

na další vývoj zárodku, nebo uhyne jako celek

Období embryogeneze (od 3. týdne do 8. týdne) – kromě rizika uhynutí zárodku hrozí též zpomalení jeho vývoje či některých jeho částí (mikrocefalie, mikroftalmie, …) a různé deformity jako např. rozštěpy patra aj.

Ranně fetální období (od 8. týdne do konce 2. trimestru) – ohroženo je především vyzrávání centrálního nervového systému. Hrozí trvalá mentální retardace (koeficient rizika 410-1 Sv-1)

Pozdně fetální období (3. trimestr) – dominuje riziko indukce malignit u dítěte, které se projeví do 10 let věku. Riziko indukce fatální malignity se odhaduje na 1,1210-1 Sv-1 po celé prenatální období.

LEGISLATIVNÍ PRINCIPY LEGISLATIVNÍ PRINCIPY RADIAČNÍ OCHRANYRADIAČNÍ OCHRANY

Legislativní principy radiační ochranyLegislativní principy radiační ochranyZdůvodnění – §7 zákona č. 18/1997 Sb.: Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou vzniknout

Optimalizace – princip ALARA (As Low As Reasonably Achievable) ozáření tak nízké jak je rozumně dosažitelné při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek.

Ukazatele:

pacient – radiologické standardy

obyvatel – cost-benefit analýza

pracovník – referenční úrovně ozáření

Limitace – závazné kvantitativní ukazatele jejichž překročení je nepřípustné (pro obyvatelstvo, pro pracovníky, pro učně a studenty)

Zabezpečení zdroje – zamezení možnosti neoprávněného používání zdroje nepovolanou osobou, jeho poškození, či odcizení. Rentgenové přístroje nesmí být např. volně zaparkované na chodbách, kde se pohybují pacienti a další nepovolané osoby.

Radiologické standardyPři radiodiagnostickém vyšetření nutné správné použití zobrazovací metody tak, aby dávky ve tkáních byly co nejnižší, aniž by se tím omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací.

Pro každý standardní typ vyšetření spojený s lékařským ozářením existují tzv. národní radiologické standardy (viz věstník MZ 9/2011 a zákon 373/2011 Sb.), s nimiž se zároveň pojí tzv. národní diagnostické referenční úrovně (NDRÚ).

Každé pracoviště má ze zákona zároveň povinnost vypracovat a pravidelně aktualizovat tzv. místní radiologické standardy (charakteristické pro konkrétní pracoviště) v koordinaci s národními radiologickými standardy pro dané typy vyšetření, jež se na daném pracovišti provádějí. Jejich dodržování jednotlivými radiologickými pracovišti je posuzováno klinickým auditem. Součástí místních radiologických standardů musí být též způsob stanovení a hodnocení dávek pacientů a tzv. místní diagnostické referenční úrovně (MDRÚ) pro každý typ prováděného vyšetření.

Místní diagnostické referenční úrovně stanovuje lékařský fyzik na základě statistického rozboru pacientských dávek obdržených z každého typu vyšetření, prováděného na dostatečně velikých kohortách vyšetřených pacientů.

Místní radiologické standardyKromě MDRÚ je zejména potřeba, aby každý místní radiologický standard obsahoval:

1)Seznam přístrojů na daném oddělení a ke každému z nich přesný popis vyšetření, která se na něm provádějí. 2)Ke každému vyšetření je nutno dále uvést přesný postup snímkování (přednastavené hodnoty kV, ms, mAs, ... , použití AEC/AERC/ABC, ... , použité předvolby, vykrytí, velikosti polí (clony, zoomy), přípravu před operací a po operaci, indikace a kontraindikace, ...).3)Toto je třeba rozepsat zvlášť pro děti (pokud je dané zařízení určeno ke snímkování dětí), zvlášť pro dospělé a to jak pro štíhlého pacienta, tak pro silného pacienta pokud se liší. 4)Dále je třeba uvést standardní polohu pacienta pro daný typ vyšetření, způsob vykrytí, použití Pb deky, apod. 5)Rovněž je důležité popsat, kterak si lékař ověřuje případnou graviditu pacientky před vyšetřením. 6)Nezbytný je rozpis klinické zodpovědnosti za jednotlivá vyšetření (Indikující odborník (lékař), aplikující odborník (lékař, radiologický asistent)). 7)Za další je nutno popsat veškerou dokumentaci spojenou s vyšetřením pacienta - vyhotovením žádanky k RTG vyšetření počínaje, přes informovaný souhlas s vyšetřením (užší specifikace - gravidní a negravidní pac., pac. v bezvědomí, apod.) a zápisem parametrů vyšetření do provozního deníku konče. 8)Dále se popíše způsob odeslání dat do PACSu a kdo je za něj odpovědný.9)Také je nutno popsat způsob a dobu zálohování dat na CD či jiných médiích kdo ji provádí a kdo za ni odpovídá. 10)V neposlední řadě je třeba v dokumentu ošetřit statut doprovázející osoby (podpisy, archivace, ...)

Cost – benefit analýzaCost – benefit analýza

Vážení nákladů spojených s radiační ochranou Vážení nákladů spojených s radiační ochranou

a přínosu spojeného s investicí těchto nákladůa přínosu spojeného s investicí těchto nákladů

Za tímto účelem byla objektivní zdravotní újma spojená s ozářením Za tímto účelem byla objektivní zdravotní újma spojená s ozářením jednotlivce z řad obyvatelstva přepočtena na peníze a vyčíslena na: jednotlivce z řad obyvatelstva přepočtena na peníze a vyčíslena na:

2,5 milionu Kč/Sv pro dávky převyšující 3/10 limitu2,5 milionu Kč/Sv pro dávky převyšující 3/10 limitu 1 milion Kč/Sv pro dávky mezi 3/10 a 1/10 limitu1 milion Kč/Sv pro dávky mezi 3/10 a 1/10 limitu 0,5 milionu Kč/Sv pro dávky menší než 1/10 limitu0,5 milionu Kč/Sv pro dávky menší než 1/10 limitu

Radiační ochrana na pracovišti se ZIZ je považována za optimalizovanou Radiační ochrana na pracovišti se ZIZ je považována za optimalizovanou tehdy, jestliže by investice spojené s jakýmkoli dalším zásahem na tehdy, jestliže by investice spojené s jakýmkoli dalším zásahem na odvrácení dávek převážily nad benefitem, z těchto investic plynoucím.odvrácení dávek převážily nad benefitem, z těchto investic plynoucím.

Systém základních limitůSystém základních limitů

Pro pracovníky Pro obyvatele Pro studenty

(tzv. obecný limit) (16 – 18 let)

celé tělo (E): 50 mSv / rok 1 mSv / rok 6 mSv / rok

100 mSv / 5 let 5 mSv / 5 let 30 mSv / 5 let

oční čočka (HT): 150 mSv / rok 15 mSv / rok 50 mSv / rok

Kůže (HT): 500 mSv / rok 50 mSv / rok 150 mSv / rok

ruce po předloktí,

nohy po kotníky

(HT): 500 mSv / rok 50 mSv / rok 150 mSv / rok

Systém odvozených limitůSystém odvozených limitů

Pro pracovníky

Hp (10): 20 mSv / rok

Hp (3): 150 mSv / rok

Hp (0,07): 500 mSv / rok

Pro profesní ozáření se nepřekročení základních limitů ozáření považuje za dostatečně prokázané, nejsou-li překročeny tzv. odvozené limity, vyjádřitelné v přímo měřitelných veličinách:

Směrné hodnoty pro referenční úrovně ozáření

(platí pro radiační pracovníky)

Referenční úrovně, při jejichž překročení je třeba údaj zaznamenávat a evidovat, se označují jako záznamové úrovně. Záznamové úrovně oddělují hodnoty zasluhující pozornost od hodnot bezvýznamných. Záznamové úrovně se zpravidla stanovují jako odpovídající 1/10 limitů a metody monitorování se volí tak, aby nejmenší detekovatelná hodnota měřené veličiny radiační ochrany byla menší než takto stanovená záznamová úroveň.

Referenční úrovně, jejichž překročení je podnětem k následnému šetření o příčinách a možných důsledcích zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, se označují jako vyšetřovací úrovně. Vyšetřovací úrovně se zpravidla stanovují jako odpovídající 3/10 limitů ozáření.

Referenční úrovně, jejichž překročení je podnětem k zahájení nebo zavedení opatření ke změně zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, se označují jako zásahové úrovně. U zásahových úrovní vymezených v programu monitorování se uvádí také přesně, o jaký zásah se jedná a jakým postupem se o něm rozhoduje.

Sledované a kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření

Sledované pásmo se vymezuje všude tam, kde se očekává, že efektivní dávka by mohla být vyšší než 1 mSv/rok nebo ekvivalentní dávka by mohla být vyšší než 1/10 limitu ozáření pro oční čočku, kůži a končetiny

Kontrolované pásmo se vymezuje všude tam, kde by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv/rok nebo kde by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než 3/10 limitu ozáření pro oční čočku, kůži a končetiny,

nebo v pracovním místě, kde příkon dávkového ekvivalentu z ozáření bude v průměru za rok při běžném provozu zdroje záření vyšší než 2,5 Sv/h

Vymezení kontrolovaného pásmaVymezení kontrolovaného pásma

Dokumenty: Vymezení kontrolovaného (popř. sledovaného) pásma Důkaz optimalizace radiační ochrany na pracovišti se ZIZ

Kategorie radiačních pracovníkůKategorie radiačních pracovníků

Pracovníci kategorie A – pracovníci, kteří smějí pracovat v kontrolovaném pásmu.

Pracovníci kategorie A jsou monitorováni pomocí radiofotoluminiscenční (OSL) osobní dozimetrie (perioda odečtu 1 měsíc) popř. pomocí elektronické osobní dozimetrie (odečet dávky okamžitě po odchodu z pracoviště). Dozimetry se nosí na tzv. referenčním místě, tj. na levé straně hrudníku, vně ochranné zástěry.

Pravidelné preventivní lékařské prohlídky pracovníků kategorie A. Dělí se na vstupní, periodické (perioda 1 rok), mimořádné (náhlá změna zdravotního stavu, překročení limitů ozáření), výstupní. Může je provádět pouze tzv. oprávněný lékař.

Ostatní radiační pracovníci náleží do kategorie B a smějí pracovat pouze ve sledovaném pásmu.

Do kontrolovaného pásma mohou vstoupit (stejně, jako neradiační pracovníci – např. úklidová služba) pouze pokud provozovatel zajistí, že jejich ozáření nepřekročí obecné limity.

Mimořádné událostiRadiační nehody – události, které mohou mít za následek nepřípustné ozáření osob (nejčastější příčinou bývá ztráta kontroly nad zdrojem IZ). Zpravidla jsou omezeny pouze na prostory se zdrojem IZ. Možný počet zasažených osob se nejčastěji pohybuje v rozmezí 1 až 10.

V případě generátorů IZ lze jednoduše přerušit napájení bezpečnostním vypínačem (emergency off), popř. vytažením přístroje ze zásuvky

Dále postupovat podle standardního operačního postupu (SOP) pro mimořádnou událost

Provést šetření a záznam

Radiační havárie – události většího rozsahu, které vyžadují opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí před účinky ozáření. Počet zasažených osob se může pohybovat v řádu desítek až stovek. Zpravidla souvisí s únikem radionuklidů do životního prostředí a nehrozí tedy na pracovištích vybavených pouze generátory IZ.

Postupovat dle Vnitřního havarijního plánu

Dokumentace v radiodiagnosticeDokumentace v radiodiagnosticeOrganizační směrnice: (kopie modře označených dokumentů musí být uloženy též u přístroje)

Program zabezpečení jakosti: Odpovědnosti za radiační ochranu, Povinnosti, práva a kvalifikační požadavky na radiační pracovníky, Technická dokumentace a manuály, Prohlášení o shodě a typové schválení jednotlivých zdrojů, Registrační karty jednotlivých zdrojů, Rozhodnutí SÚJB o povolení k provozu jednotlivých zdrojů, Seznam ZIZ na pracovišti, Záznamy o pravidelných servisních prohlídkách, Provozní pokyny, Provozní deníky, Protokoly o zkouškách (PZ, ZDS, ZPS), Záznamy o opravách a údržbě, Záznamy o vstupu osob do KP, Záznamy o opakování expozic, Informovaný souhlas pacienta, Záznamy o poučení osob pomáhajících, Seznam radiačních pracovníků, Záznamy o vstupním školení pracovníků kategorie A, Záznamy o pravidelném ročním proškolení a přezkoušení pracovníků kategorie A, Posudek o zdravotní způsobilosti radiačních pracovníků, Záznamy o pravidelných lékařských prohlídkách pracovníků kategorie A, Způsob vyřazení zdroje a pracoviště se zdrojem, Protokoly o auditech).Program monitorování: Důkaz optimalizace, Vymezení sledovaných a kontrolovaných pásem, Program monitorování pracovníků kategorie A, Radiační průkazy externích pracovníků, Záznamy o přešetření nadexpozic pracovníků kategorie A.Vnitřní havarijní plán: Mimořádné události, Radiologické události

Standardní operační postupy

Mimořádné události při provozu jednotlivých zdrojůMístní radiologické standardyMístní diagnostické referenční úrovně Metodiky provádění QC, popř. QA na jednotlivých zdrojích

Příručky jakosti

Hodnocení vlastností zdrojů IZZabezpečování jakosti při RDG vyšetřeních

Radiologický asistent

Provádí expozici pacientů pouze pod odpovědností lékaře.Musí být zaškolen pro daný typ přístroje a činnosti.Musí být seznámen s legislativou související s činností a obsahem dokumentů majících vztah k radiační ochraně (zákon č. 18/1997 Sb., vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb, Organizační směrnice (Program zabezpečování jakosti, Program monitorování, Vnitřní havarijní plán).Pravidelně se podrobuje ověřování znalostí a způsobilosti k nakládání se ZIZ a to před začátkem práce a dále jednou ročně.Používá správnou zobrazovací metodu tak, aby dávky v tkáních byly co nejnižší při zachování nezbytných diagnostických informací.Denně, před zahájením klinického provozu, provádí vizuální a mechanickou kontrolu funkčnosti a nepoškozenosti všech prvků zařízení a kalibraci zařízení.Je povinen důsledně využívat všech ochranných pomůcek a prostředků pro radiační ochranu pracovníků, osob podstupujících lékařské ozáření i osob dobrovolně o ně pečujících.Dále je povinen zajistit, aby během provozu generátoru IZ byly v KP přítomny pouze osoby, jejichž přítomnost je nezbytně nutná.Zaznamenává do provozního deníku údaje o vyšetření, jako jsou expoziční parametry a jména lékařů přítomných v KP během činnosti ZIZ.Nosí filmový dozimetr na levé straně hrudníku vně ochranné zástěry.Při jakémkoli podezření na chybnou funkci zařízení nebo mimořádné události (neukončená expozice, požár) okamžitě zařízení vypne a dále postupuje dle dokumentu Vnitřní havarijní plán.

Pracovník pověřený soustavným dohledem nad dodržováním pažadavků radiační ochrany

Podřízenost: Je z hlediska radiační ochrany a bezpečnosti práce s ionizujícím zářením přímo podřízen statutárnímu zástupci, tj. řediteli nemocnice.

V otázkách radiační ochrany a bezpečnosti jsou všichni pracovníci bez výjimky podřízeni pracovníku pověřenému soustavným dohledem nad dodržováním požadavků radiační ochrany na oddělení.

Povinnosti: dbá na dodržování veškerých principů radiační ochrany uvedených v této prezentaci

Pravomoci: okamžitě odvolat zaměstnance z jeho pracovní činnosti při hrubém porušení základních pravidel nebo nařízení týkajících se radiační ochrany a bezpečnosti práce se zdroji ionizujícího záření, bez předchozího souhlasu vedoucího pracoviště, až do úplného vyřešení přestupku.

Při zjištění závažných nedostatků během pravidelných zkoušek provozní stálosti, nebo dlouhodobé stability, které by mohly ohrozit pacienty nebo obsluhující personál, má právo zastavit okamžitě práce na těchto zdrojích, bez předchozího souhlasu vedoucího pracoviště.

Při zjištění závažných nedostatků na zdrojích v průběhu léčby, které by mohly vést k nadměrnému nebo nereprodukovatelnému ozáření pacientů, má právo okamžitě zastavit práci na těchto zdrojích, až do odstranění závad. O této skutečnosti informuje vedoucího pracoviště a vedoucího OLF.

Upozornit zaměstnance na porušení zásad správné práce se zdroji ionizujícího záření a při opakování navrhnout vedoucímu pracoviště zaměstnance k uplatňování odpovědnosti dle platných předpisů.

Doporučit okamžité přeřazení zaměstnance na jiné pracoviště, pokud by byl ohrožen jeho zdravotní stav v případě setrvání v prostředí s ionizujícím zářením (např. těhotné pracovnice, nebo pracovník s překročenými limity ozáření).

Zakázat činnosti či metody léčby, jež by vedly k nadměrnému ozáření pacientů nebo personálu.