magazín | zima 2015

Foto © Steven Kazlowski / Greenpeace

Přejeme Vám krásné Vánoce!

2 editorial | krátce

editorialMilí čtenáři a čtenářky,

další společný rok se chýlí ke konci a ještě než vstoupíme

do dalšího, ráda bych Vám jménem celé organizace

Greenpeace poděkovala za nesmírně cennou podporu,

kterou nám poskytujete. Uplynulý rok přinesl mnoho

pozitivních změn a úspěchů, ale tím nejzásadnějším je

bezpochyby odchod Shellu z arktidy. V začátcích arktické

kampaně jsme nejednou slyšeli, že nic nezmůžeme a proti

nadnárodním korporacím nemáme šanci. Je zřejmé, že

několik marných pokusů o změnu v nás může vyvolat

beznaděj, ale když se to pak jednou povede, ten pocit je

k nezaplacení. Po několika letech vytrvalých protestů ustoupil

Shell od svých plánů na těžbu v arktidě. Celosvětové hnutí,

které se proti tomuto záměru zvedlo, mělo na výsledek

nemalý vliv. Vyhlášení arktidy rezervací je dalším cílem

a věříme, že i to se nakonec povede. Více se dočtete v článku

– Zvítězili jsme! Shell vzdává těžbu v arktidě.

V tomto čísle magazínu se dále dočtete, co způsobuje

rozsáhlé a nekontrolovatelné požáry, které sužují indonésii

a proč je letošní situace historicky nejhorší. Co ve výsledku

přinesl trochu hořkosladký konec kampaně za zachování

Horního Jiřetína a limitů těžby, proč se organizace

Greenpeace rozhodla zařadit mezi zájemce o koupi

uhelných divizí Vattenfallu, za co pochodovalo téměř 800 lidí

v předvečer klimatické konference v Paříži a jaká rizika skrývá

supertajná obchodní úmluva ttiP.

V následujícím roce nás čeká mnoho dalších výzev, ale než

se do nich pustíme, přejeme Vám všem co nejklidnější svátky

a odpočinek.

KrátCeNový ZélaNd chce mořskou reZervaci větší Než je FraNcie

Novozélanďané plánují vytvořit vůbec největší mořskou rezervaci na světě. Bude zabírat větší plochu než je rozloha Francie. Podle prvních návrhů bude v oblasti zcela zakázána těžba a rybolov. Jde totiž „o jedno z geograficky a geologicky nejpestřejších míst na světě,“ jak podotkl předseda tamní vlády John Key, podle něhož si Nový Zéland musí taková území pečlivě chránit. Zatímco jsou rybáři a těžaři zcela zaskočeni a zděšeni, ekologové slaví.

iNdie maže Z mapy pobočku GreeNpeaceorganizace Greenpeace přišla v indii o registraci. oficiálně se tak stalo z daňových důvodů. tajná zpráva indické zpravodajské služby, ze které cituje deník the Guardian, však hovoří o tom, že úřadům vadí zejména boj Greenpeace proti drancování přírodního bohatství a spalování uhlí. Stovky lidí, které organizace v indii zaměstnává, tak pravděpodobně přijdou o zaměstnání. Nemluvě o tom, že se kontroverzním plánům indické vlády a těžebních společností nebude mít kdo postavit.

GaZprome, ukliď arktiduruská firma Gazprom pokračuje v konstrukci nových plynových vedení v arktidě. Podle ekologů si ale počíná značně nešetrně a ničí tamní přírodní bohatství. odborníci z Greenpeace již vyzvali zástupce společnosti alexeie Millera k odstranění škod, které v arktidě Gazprom a jeho dodavatelé napáchali. Smluvní pracovníci firmy se navíc měli podílet i na nelegální těžbě surovin a ničení pastvin.

oBSaH číSlaeditorial | Krátce ............................................................ 2

CoP 21 | ttiP .............................................................. 3

Horní Jiřetín může slavit. Bourání obcí je v česku tabu. .. 4–7

Zvítězili jsme! Shell vzdává těžbu v arktidě ............... 8–9

indonésii sužují každoroční požáry. donutí nás

konečně jednat? .....................................................10–11

Proč chceme koupit uhelné doly?

Jsme lepší než tykač! ..................................................12

Setkání s dárci v Horním Jiřetíně ...................................13

dobrovolníci .................................................................14

(Vy)hrajte si | Ptejte se ...................................................15

Fotostory .......................................................................16

GreeNPeaCe MaGaZíNVydává: Greenpeace česká republika

Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00

tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667

e-mail: greenpeace@ecn.cz

www.greenpeace.cz

Vedoucí vydání: lenka Severová

Grafická úprava: Petr Slezák

Jazyková redakce: Mgr. Pavla Janečková

registrováno MK čr e 20887, iSSN 1211 81 68

Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha,

čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.

tištěno na 100% recyklovaném papíře.

lenka severová

vedoucí vydání

2

3cop21 / ttip

Na platnosti výše uvedených konstatování se shoduje na-prostá většina klimatologů a dalších vědců po celém světě. dokonce i světoví státníci mluví stejným hlasem. tedy až na pár exotických výjimek, prosazujících konspirační teorie o spiknutí nikým nevolených „ekologistů“, kterým se nechce sázet stromky a čistit potoky a raději si svůj tofu párek kupují z peněz všemožných klimatických nadací a grantů. ti ostatní mluví o prosinci 2015 jako o důležitém milníku pro naši civilizaci. tím milníkem je pařížská konference o kli-matu – CoP 21. ta má za cíl přinést novou globální dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, která odvrátí katastrofic-ké dopady změny klimatu. Po fiasku z předchozích konferencí, především té kodaňské, bylo již předem patrné, že na politiky, s fosilně - průmyslovou lobby za zády, se nelze spolehnout.

Neschopnost a neochota politiků se dohodnout a již dnes pociťované změny klimatu ve formě extrémních výkyvů počasí, sucha, oteplování a okyselování oceánů byly impulsem vzniku celosvětového klimatického hnutí. to je skutečnou nadějí na odvrácení změny klimatu. těsně před začátkem pařížské klimatické konference tak po celém světě (přesně v 175 zemích včetně česka) pochodovaly statisíce lidí. Politici tak dostali jasný vzkaz – s vámi nebo bez vás, budoucnost naší planety je v našich rukou. My prosadíme obnovitelnou energii na úkor fosilních paliv! My nedovolíme vykácet a vypálit deštné pralesy! My nedovolíme roztát ledovce a okyselit oceány! My nedovolíme ohrozit naši budoucnost ani budoucnost našich dětí změnou klimatu!

Největší obchodní úmluva všech dob. tak se často označuje transatlantická obchodní a investiční úmluva ttiP, o které jste možná vůbec neslyšeli, protože je vyjednávána přísně tajně. ttiP se může dotknout bezmála miliardy lidí a ovlivnit polo-vinu světové ekonomiky, přesto o ní víme žalostně málo. Úniky utajovaných textů nebo zkušenosti s obdobnými úmluvami však naznačují, že hrozí snížení potravinových standardů, zamoření životního prostředí, ztráta pracovních míst nebo posílení vlivu korporací na úkor demokracie. Hlídací mechanismy jsou v případě ttiP okleštěné. K tex-tům úmluvy nemá veřejnost přístup, a to včetně novinářů, od-borníků a většiny politiků. V úmluvě si mohou jakožto zástupci veřejnosti počíst pouze europoslanci, navíc jen ve střežené čítárně v Bruselu. Před vstupem do ní musí podepsat slib mlčenlivosti a odevzdat všechna záznamová zařízení. Velmi těžce se stopují také aktivity lobbistů, kteří do vy-jednávání ttiP prokazatelně vstupují se svými obchodními zájmy. Když si organizace Corporate europe observatory vyžádala podrobnosti o působení lobbistů z tabákového byznysu ve vyjednávání ttiP, obdržela šokující odpověď.

Všechny důležité informace byly v dokumentech začerněny, jen 5 % z celého textu zůstalo viditelných. ttiP se v případě dojednání dotkne života každého z nás. K ohlídání zájmů veřejnosti je proto potřeba, aby byla úmluva projednávána otevřeně, demokraticky a s informovaným sou-hlasem občanů. dále je důležité, aby mohla být ttiP následně schválena nebo odmítnuta také národními parlamenty, nejen institucemi evropské unie.

Podepište výzvu, která žádá vládu České republiky, aby se zasadila o transparentnost TTIP: www.supertajnadohoda.cz

Více informací o TTIP najdete na vttip.cz, nebo facebook.com/vttip.cz

Kampaň Špatný vTTIP je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

tomáš vovsík

člen týmu kriticko-informační kampaně Špatný vttiP

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

coP 21 – osud náš i Planety je V našich rukou

odhalme suPertajnou obchodní úmluVu ttiP

• Změna klimatu je největší hrozba, které lidstvo v moderních dějinách čelilo.

• Z velké části si za ni může člověk sám, především tím, že spaluje uhlí a další fosilní paliva.

4 enerGetika

horní jiřetín může slaVit. bourání obcí je V Česku tabu

4

5enerGetika 5

Foto © ibra ibrahimovič / Greenpeace

6

Je to paradox: vláda v říjnu prolomila limity těžby, které měly chránit především domovy místních lidí – ale žádné domovy se kvůli tomu bourat nebudou. Krajina, klima a lidské zdraví ale dostanou úplně zbytečně na frak. Tedy… možná.

Boji za zachování územních ekologických limitů těžby jsem věnoval posledních devět let života. Jen těžko proto mohu mít z rozhodnutí vlády radost – principiálně vzato jsem tenhle boj prohrál. Pokud jde ovšem o praktické důsledky tohoto rozhodnutí, jsem spíš na straně vítězů (kterými jsou jednoznačně lidé z obcí ohrožených těžbou) než na straně poražených (tedy uhlobaronů tykače, dienstla a jejich ochočených odborářů).

Prolomení limitů na velkolomu Bílina jsem se snažil až do konce zabránit. Bylo ovšem jasné, že marně – v okamžiku, kdy na rozšíření Bíliny kývl už v létě andrej Babiš, bylo hotovo. od té chvíle šlo o ústupové boje. Jejich výsledkem je mimo jiné stanovení hranice 500 metrů od nejbližších obytných domů, které hlasováním vlády prošlo o jediný hlas. Pro lidi v Mariánských radčicích i Braňanech je to ovšem skvělá zpráva: rypadla zůstanou od jejich domovů stejně daleko, jak jim zajišťovala upravená hranice limitů z roku 2008. Na frak ovšem dostane krajina, klima a zdraví nás všech. rozšíření Bíliny způsobí externí náklady ve výši 276 miliard korun (většina z nich padne na důsledky dopadů na lidské zdraví a klima). Celkem 3,5 kilometrů čtverečních krajiny bude obráceno naruby do hloubky 200 metrů. to všechno zbytečně. česká energetika se bez uhlí za limity v pohodě obejde – stačilo by omezit současný mamutí vývoz elektřiny, který loni převýšil spotřebu všech českých domácností. Masivně vyvážet energii a současně skuhrat, že nám hrozí její nedostatek, patří k již tradičním finesám tuzemské energetické politiky.

enerGetika

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

7

těžba na Bílině pořád není jistáNení ovšem jisté, jestli k rozšíření Bíliny skutečně dojde. rozhodnutí vlády není povolením k těžbě a ve správních řízeních se může ukázat, že rozšíření dolů není s ohledem na ochranu veřejných zájmů vůbec možné. Zejména však dorazí Bílina na dosavadní hranici limitů až kolem roku 2035, tedy za 20 let. existuje proto slušná naděje, že za tu dobu se stane spalování uhlí za účelem výroby elektřiny a tepla asi stejně perspektivním a výnosným podnikáním, jako je dnes výroba videokazet. V oprávněném rozhořčení a frustraci z toho, že vláda limity prolomila, ovšem trochu zaniká jeden zásadní moment: bourání obcí kvůli uhlí zůstává očividně i nadále tabu. tento princip platí tak silně, že se ministr průmyslu Jan Mládek neodvážil vládě navrhnout ani částečnou likvidaci Horního Jiřetína a černic (jak zamýšlel ještě počátkem roku). Chtělo by se říct: limity těžby mrtvy jsou, jejich duch však kráčí dál.

energetičtí analytici (například Michal Šnobr) správně upozorňují, že pokud jde o velkolom čSa, který ohrožoval Horní Jiřetín, je v podstatě dobojováno. S každým dalším dnem se ekonomická i technická proveditelnost rozšíření dolu snižuje (na což ostatně upozorňují i tykačovi odboráři).

Premiér Sobotka na tiskové konferenci v Ústí jasně řekl, že jeho vláda se k limitům už určitě vracet nebude. i kdyby příští volby vyhráli Zemanovci s komunisty a populisty z Úsvitu a limity se prolomily, bude už patrně příliš pozdě. Potřebné obnovení vyvlastňovacích paragrafů, změna ústavy potřebná ke zrušení obce proti její vůli, všechna potřebná rozhodnutí a soudy, vyvlastnění tisíců místních lidí, a nakonec dohnání šestiletého deficitu skrývky se prostě nedá rozumně stihnout tak, aby pokračování těžby dávalo smysl – prakticky by totiž šlo o otevření nového dolu.

enerGetika

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

7

”Česká energetika se bez uhlí za limity v pohodě obejde – stačilo by omezit současný mamutí vývoz elektřiny, který loni převýšil spotřebu všech českých domácností…

jan rovenský

vedoucí energetické kampaně

do úsilí o záchranu Horního Jiřetína se s námi zapojily i známé tváře. na zámek Jezeří se 30. září sjela pestrá skupina osobností – oscarový režisér, bývalá ministryně, herci, umělci, vědci i lokální politici. na hraně lomu nad zámkem Jezeří jsme se společně vyfotili s transparentem „limity jsme my” a znakem Horního Jiřetína.

nejvíce pozornosti na sebe strhl režisér Jan Svěrák, držitel oscara za snímek kolja. na hraně lomu upozornil, že „ropáci“, bájná zvířata z jeho stejnojmenného snímku, jsou vymyšlení a že by jim politici měli přestat rozšiřovat biokoridory a měli by více myslet na lidi. „Vypadá to tu stejně, jako když jsme tu natáčeli, jen je tu menší smrad,“ řekl Svěrák při pohledu na velkolom. kromě něj se akce zúčastnil například herec petr Vacek, herečka kristýna Boková či malířka Sylva prchlíková.

8

dříve byla arktida drsná, nehostinná a nedostupná oblast pokrytá ledem. V posledních letech ovšem kvůli globální změně klimatu ubývá nejen klimaskeptiků, ale i ledu v nedotčené polární přírodě. Pro lidi je tak stále jednodušší dostat se dále na sever a začít zde lovit ryby, pořádat vojenská námořní cvičení či těžit místní ložiska fosilních paliv. a i proto se najednou všechny severské státy hlásí o svůj kousek při porcování pověstného medvěda. V tomto případě polárního. Úsilí, s jakým se Spojené státy a rusko poslední dobou snažily zkrotit divokou arktidu, dává vzpomenout na staré dobré časy, kdy se tyto dvě supervelmoci předháněly při dobývání vesmíru. Zdá se však, že se nyní karta možná obrátí

a do diskusí o budoucnosti arktidy se vrátí zdravý rozum. ropa v arktidě totiž za vynaložené peníze ani námahu nestojí a britsko-nizozemská firma Shell se po letech více méně neúspěšného snažení rozhodla zastavit těžební operace v čukotském moři. Společnost za urputnost, s níž si chtěla ukousnout sousto ze zásob nerostného bohatství, tvrdě zaplatila. Přišla o více než sedm miliard dolarů, dlouholeté partnerství s firmou lego, podporu amerických politiků i poslední zbytky dobré pověsti. ačkoli se tím Shell oficiálně nechlubí, zevnitř firmy zazněly hlasy, které přiznaly, že v rozhodnutí opustit arktidu hrál velkou roli i odpor veřejnosti – Vás!

arktida

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Shell odešel z arktidy a v dohledné době se do ní nevrátí. oficiálním důvodem je, že při průzkumné těžbě nenašla firma dost ropy, ale to jí můžeme a nemusíme věřit. Faktem zůstává, že ropná společnost netušila, jak silné budou protesty proti bezohledným plánům na těžbu v arktidě.

zVítězili jsme! shell VzdáVá těžbu V arktidě

9

Protesty na moři i na zemiProti nezodpovědnému a riskantnímu arktickému dobrodružství se aktivně postavily miliony lidí, kteří podepisovali petice, psali e-maily americkému prezidentovi Baracku obamovi a účastnili se i velkých protestů a blokád. U přístavu města Seattle vyjela těžební plošině Polar Pioneer v ústrety flotila zhruba osmi set protestujících lidí na loďkách a kajacích, zatímco další tisíce demonstrovaly na břehu. ani odjezd plošiny z přístavu, který firma zahájila uprostřed noci, se neobešel bez incidentu, protože několik „kajaktivistů“ na plošinu vylezlo a zablokovalo ji. další zdržení zažila firma v Portlandu, kde její ledoborec na celých čtyřicet hodin zablokovali aktivisté Greenpeace visící na lanech z mostu. oba zásadní protesty měly značný mediální

ohlas a firmě v očích veřejnosti značně uškodily. tvrdé kritice ze strany ekologů a aktivistů navíc ještě předtím čelil kvůli těžbě v arktidě i ruský moloch Gazprom, který má v polární oblasti jednu funkční plošinu. dá se tedy očekávat, že i proti dalším chamtivým firmám lhostejným k životnímu prostředí se zvedne podobná vlna odporu.

Co se bude dít dál? led v arktidě bude i v příštích letech ustupovat, a to může lákat další nezodpovědné ropné pionýry. Jediným stálým řešením, jež může ochránit zdejší ekosystémy a pomoci zastavit změny klimatu, je mezinárodní dohoda a vytvoření chráněné přírodní rezervace, podobně jako je tomu v antarktidě. Věříme, že to nakonec dokážeme prosadit!

arktida

Foto

© S

teve

dip

aola

/ G

reen

pea

ce

Foto

© t

eem

u S

ilván

/ G

reen

pea

ceFo

to ©

Mic

hael

am

end

olia

/ G

reen

pea

ce

lukáš hrábek

tiskový mluvčí Greenpeace

A jelikož jsme dostali zásadní příležitost k oslavám, bylo by hříchem to nechat bez odezvy. Tanečním flash mobem na Palackého náměstí oslavila pražská lokální skupina dobrovolníků odchod Shellu z Arktidy.

10 praleSy

Pralesy a rozlehlá rašeliniště v indonésii hostí nepřeberné a unikátní druhové bohatství a skladují také obrovské množství uhlíku, díky čemuž jsou klíčové pro udržování stability klimatu Země.

tento klíčový biotop mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a domov milionů lidí však již několik dekád nezvladatelným tempem mizí. důvodem je překotná těžba dřeva a především nahrazování původních pralesů plantážemi na dřevo, papír, celulózu a palmový olej. to jsou spolu s odvodňováním rašelinišť příčiny právě probíhající ekologické a klimatické katastrofy, podle některých největší v 21. století. Již několik desítek let indonésii každý rok zakryje kouř z požárů pralesů a rašelinišť, který dusí lidi po celé indonésii i v přilehlých asijských zemích jako Singapur a Malajsie. letošní situace se však zdá být historicky nejhorší. Krizi totiž prohlubuje letos nezvykle

silný klimatický jev el Niňo přinášející extrémní horko a sucho, což napomáhá šíření požárů. Velké společnosti čelí obvinění ze záměrného a ilegálního vypalování za účelem vyčištění půdy pro plantáže palmy olejné a kromě toho i jednotliví drobní farmáři stále používají techniku posekat a vypálit (tzv. slash and burn), aby získali novou zemědělskou půdu. indonésie nezvladatelně hoří již od začátku října. Ničivý oheň, šířící se hlavně pod povrchem země hořením rašeliny, pohlcuje pralesy a tlusté vrstvě smogu nelze nikam uniknout. Podpovrchový požár rašeliniště navíc vytvoří třikrát více kouře na jeden kilogram spálené hmoty než běžný lesní požár. Podle

indonésii sužují každoroČní Požáry. donutí nás koneČně jednat?

Foto © ardiles rante / Greenpeace

11praleSy

analýzy Greenpeace vypuklo 40 % letošních požárů v indonésii na rašeliništích, a i proto jsou tyto požáry zodpovědné za více než 60 % emisí skleníkových plynů této země. denní emise z požárů na Sumatře, Kalimantanu a Papue tak předčí dokonce i denní emise celých USa. V průměrných letech zemře na následky smogu z požárů kolem 110 000 indonésanů, důsledky současné krize však budou ještě mnohem vážnější. dochází k uzavírání škol a evakuaci dětí, lidé trpí dýchacími a srdečními potížemi, postižení jsou také novorozenci. oheň pronikl bohužel i do národních parků, které jsou posledními útočišti populací ohrožených orangutanů, tygrů a dalších vzácných zvířat.

Nedávno se proto Greenpeace a další nevládní environmentální organizace setkaly s indonéským prezidentem Joko Widodem, aby s ním sjednaly řešení probíhající krize. dostaly alespoň jeho příslib, že vláda přestane udělovat nová povolení na průmyslový rozvoj na rašeliništích. Nedávno indonéská vláda v reakci na klimatický summit CoP21 zveřejnila návrh opatření plánovaných po roce 2020. Navzdory předchozímu prezidentovu slibu však tento klíčový dokument neobsahuje žádné závazky k nulovému odlesňování ani k ochraně a obnově rašelinišť. Jelikož je indonésie třetím největším producentem skleníkových plynů na světě, jedná se o zcela neomluvitelnou chybu.

V reakci na katastrofální situaci v zemi i tlak světové veřejnosti však indonéská vláda podnikla první konkrétnější kroky pro řešení této krize. Nařídila co nejrychlejší zablokování všech odvodňovacích kanálů na rašeliništích. to by mělo vést k zvýšení hladiny podzemní vody a zamezit vznícení krajiny. Na rašeliništích rovněž nesmí být zakládán oheň. Plantáže náhodně či záměrně zničené požáry musejí být zalesněny – na těchto plochách se již nesmějí zakládat monokultury palmy olejné. Navíc se stát bude snažit hledat viníky, kteří nesou odpovědnost za současný žalostný stav indonéské krajiny. Potíž však spočívá v dodržování zákonů. Již od roku 2011 platí vládní moratorium na zakládání plantáží palmy olejné v primárních lesích a na rašeliništích, ale dodržování tohoto nařízení není efektivně vymáháno a ukazuje se, že 30 % loňských ohnisek požárů vypuklo v místech, která měla být moratoriem chráněna. Státní aparát je spletitý a zamořený korupcí. Kromě toho musí nová vládní politika nejprve stanovit sankce, které hrozí za porušení moratoria. Je to sice jen první krok, ale zároveň i příklad toho, že má smysl vyvíjet na indonéskou vládu tlak, aby se konečně postavila tváří v tvář současné krizi a začala skutečně efektivně chránit indonéské pralesy a rašeliniště.

”Podle analýzy Greenpeace vypuklo 40 % letošních požárů v Indonésii na rašeliništích, a i proto jsou tyto požáry zodpovědné za více než 60 % emisí skleníkových plynů této země.

kateřina holubová

pralesní kampaň Greenpeace

Foto

© G

alih

nof

rio n

and

a /

Gre

enp

eace

Foto

© G

alih

nof

rio n

and

a /

Gre

enp

eace

12 Greenpeace Ve SVětě

Švédský státní energetický koncern Vattenfall vlastní v německé lužici uhelné elektrárny s instalovaným výkonem přes 10 GW (zhruba 5 temelínů) a doly, které těží ročně 63 milionů tun uhlí. Špinavá energetika zde přitom ohrožuje zdraví a domovy lidí stejně jako v severních čechách.

Greenpeace dlouhodobě usiluje o to, aby se doly ne-rozšiřovaly a aby byl provoz elektráren ukončen. V roce 2014 jsme obce ohrožené těžbou spojili živým řetězem, do kterého se zapojilo osm tisíc lidí. Švédská vláda poté rozhodla, že se na ničení životního prostředí v Německu přestane podílet. Její řešení je ovšem nešťastné: chce doly a elektrárny prodat dál. Hlavními zájemci o uhelnou divizi Vattenfallu jsou čes-ké firmy ePH, čeZ a Vršanská uhelná (vlastní ji uhlobaro-ni tykač a dienstl, se kterými roky bojujeme o existenci Horního Jiřetína). Všichni tři zájemci dávají najevo, že počítají s dalším rozšiřováním dolů a prodloužením jejich provozu. Samotný Vattenfall pak očividně nezajímá, zda nový majitel vezme v potaz ekologické a sociální dopa-dy – jediným faktorem jsou peníze. Greenpeace se proto rozhodlo ukázat, že to jde jinak. do tendru se přihlásilo také a oznámilo plán založit v Ně-mecku nadaci, která bude koordinovat postupný útlum těžby a do roku 2030 úplně uzavře doly a elektrárny.

Náš krok vlastníky dolů vylekal – museli by švédské vládě vysvětlovat, proč náš šetrný projekt odmítnou. Vsadili proto na jistotu a účast v soutěži nám úplně znemožnili s bizarním odůvodněním, že „Greenpeace se nechová jako dražitel ani jako prostředník či poradce dražitele“. Pokud si ovšem Vattenfall myslel, že se nás zbaví, mýlil se. o necelé dva týdny později protestovalo 80 aktivistů (z nich 12 čechů) v prastaré elektrárně ePH v deubenu. lezci vyšplhali na komín a symbolicky na něj umístili látkovou zátku. Před ústředím čeZu v Praze pak koncem měsíce vznikl obývací pokoj, do něhož se nastěhovali místní lidé z lužice, jejichž domovy a zdraví jsou ohrožené těžbou.

Zuzana jedličková

kampaně Greenpeace

ProČ chceme kouPit uhelné doly? jsme lePší než tykaČ!

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

13rainBow warrior cluB

ondřej černý

péče o rWC dárce

13

Foto

© p

etr

kuc

ka /

Gre

enp

eace

Foto

© ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Setkání s dárci v Horním Jiřetíně28. října jsme pozvali členy Rainbow Warrior Klubu a dlouholeté dárce na setkání v Horním Jiřetíně, o jehož ochranu před těžbou uhlí usilujeme již 10 let. Společně jsme si prohlédli zámek Jezeří a přímo z jeho oken nahlédli do uhelné jámy – zámek totiž stojí na hraně velkolomu ČSA.

V hornojiřetínském kulturním domě pak kolega Jan rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, představil naši kampaň za zachování limitů těžby. ibra ibrahimovič, fotograf, pro něhož jsou severní čechy celoživotním tématem, pak nad svými fotografiemi zavzpomínal na bourání severočeských libkovic. ty byly poslední obcí zničenou kvůli těžbě uhlí, a staly se tak mementem zbytečné devastace severočeské krajiny. děkujeme všem účastníkům za milé setkání a těšíme se na další. Pro více informací o rainbow Warrior Klubu mě neváhejte kontaktovat na e-mail: ondrej.cerny@greenpeace.org, nebo telefonicky na +420 224 319 667.

14 doBroVolníci

Volba zdrojů – a jak se rozhodnete vy?Na konci listopadu se v Paříži sešli světoví lídři, aby se dohodli na snížení emisí skleníkových plynů. Jelikož považujeme klimatické téma za zásadní, přidali jsme se k celosvětovému dni akcí, jehož jasným vzkazem bylo: Chceme čistou energii – pro všechny!

V Praze jsme v doprovodu masek solárního panelu, biomasy, větrné, ale i jaderné a uhelné elektrárny a dalších zdrojů energie upozornili na volbu mezi obnovitelnými a fosilními zdroji energie. Vše pod pražským metronomem – symbolem času. Celé dění apelovalo na fakt, že už není na co čekat a je opravdu potřeba se rozhodnout, kterým směrem se v energetice vydáme.

Zato brněnští aktivisté využili místních soch, které dostaly potápěčské brýle, šnorchl, kruh a pláštěnku s cedulí upozorňující na klimatické změny. dobrovolníci poté roztočili více než sto papírových větrníků na důkaz, že vítr fouká i zde.

Nastupujte! Zvláštní jízdaProč zvláštní? Na její organizaci se podílelo pět brněnských neziskových organizací. Přesně měsíc před pařížskou konferencí o klimatu (COP21) tak tramvaj po Brně jezdila za klima, důstojnou práci a spravedlnost.

Začátek dne jsme odstartovali happeningem, který znázorňoval propojení ekologických a migračních problémů. a odpoledne vyrazila na svou trať tramvaj t3. Vybavena občerstvením, hudbou, výstavou

a infomateriály projížděla centrem města. Nechyběli stevardi, kteří informovali o kampaních všech zapojených organizací. Na čtyřech hlavních zastávkách se mohli cestující podívat ke stánkům jednotlivých neziskovek, podepsat petici nebo si vyrobit peněženku z tetrapacku či lapač snů. Pro všechny byla tato akce novou zkušeností a pro některé obyvatele Brna i podnět pro zamyšlení a možná změnu vlastního chování. Já osobně jsem si vyzkoušela, jaké to je spolupracovat s tolika organizacemi a zase si uvědomila, jak moc mám ráda Greenpeace.

betty crhová

dobrovolnická skupina Praha

Zdeňka soukupová

dobrovolnická skupina Brno

Foto

© G

reen

pea

ceFo

to ©

Mik

i pet

rík /

Gre

enp

eace

15

1. Základní jednotka dědičnosti; jiným slovem „vloha“

2. Stát na Blízkém východě, kde již několik let probíhá válka; hlavní město damašek

3. Klimatický jev, způsobující mj. extrémní sucho a následné rozsáhlé požáry v indonésii; španělsky chlapeček

4. Nejbližší příbuzný žirafy žijící skrytě v pralesích podél řeky Kongo

5. Proces nakládání s odpadem, který vede k jeho opětovnému využití

6. oddenek rostliny Zingiber officinale; má pikantní chuť, používá se jako koření a „všelék“ mj. do čajů a limonád

7. aromatická směs koření, dřevěných pilin a vonných bylin, která slouží k vytváření vůní a kouře o Vánocích

8. Stromový lidoop s oranžovou srstí; „pralesní muž“ z jihovýchodní asie

9. těžký toxický kov (chemická značka Pb); jeho lití je u nás tradičním vánočním zvykem

10. listnatý strom se srdčitými listy; český národní symbol

11. Největší ostrov světa oficiálně patřící k dánsku; většinu pokrývá led

12. tradiční asijská potravina ze sóji; oblíbená náhražka masa

13. Chemický vzorec oxidu uhličitého14. Hlava katolické církve

(Vy)HraJte Si | pteJte Se

(Vy)hrajte si

Ptejte se…proč mě žádáte o pravidelnou podporu?

Kampaně Greenpeace jsou často během na dlouhou trať. docílit vítězství mnohdy obnáší vytrvalost a to nám umožňuje právě pravidelná a dlouhodobá podpora jednotlivců. dává organizaci stabilitu a jistotu. S pravidelnou podporou můžeme lépe plánovat dlouhodobé kampaně a můžeme se spolehnout na to, že je budeme moci vždy dotáhnout do konce. Možnost registrace k pravidelnému dárcovství najdete na www.greenpeace.cz/pravidelne

své dotazy můžete posílat na adresu: lukas.hrabek@greenpeace.org s předmětem: dotaz – magazín. ty nejčastější zde budeme zveřejňovat.

6 8

4 9 10 11 14

2 3 5 7

12

1 13

. /

lukáš hrábek

tiskový mluvčí Greenpeace

Pojďte s námi luštit křížovku. Zkuste štěstí i tentokrát – tajenku prosím posílejte na mail katerina.holubova@greenpeace.org do 30. 12. děkujeme a držíme palce!

tajenka z minulého čísla je: MoCNá čarodĚJKa. děkujeme všem za zaslání odpovědí, štěstí se tentokrát usmálo na tyto výherce: Vladimír Kulkus, Benešov u Prahy • Anna Bližňáková, Orlová • Ondřej Kubal, Český Krumlov. Gratulujeme a posíláme dáreček.

tajenka: tipy pro zelenější Vánoce najdete na…

Více než 24 000 dobrovolníků se po celém světě zasazuje o ochranu planety.

rozhodli jsme se jim usnadnit dobrovolnictví a vytvořili jsme nevšední projekt „adoptuj si dobrovolníka“. díky tomu můžete podpořit aktivity konkrétního dobrovolníka nebo skupiny třeba

ve vašem městě. dobrovolníci se starají o planetu, postarejme se o dobrovolníky

Více informací najdete na greenpeace.cz/adopce