Foto © Doerthe Hagenguth / Greenpeace

ČESKÁ REPUBLIKA > ZIMA 2010

Evropa zakázala kojenecké lahve s bisfenolem APátek 26. listopadu 2010 se stal přelomovým dnem pro naši kampaň za zákaz nebezpečného bisfenolu A (BPA) v produktech pro kojence a batolata. Evropský komisař pro zdraví a spotřebitelské záležitosti vyhlásil v celé Evropské unii zákaz kojeneckých lahví s obsahem BPA.

2

Mexiko, 28. 11. 2010 – ZACHRAŇTE KLIMA! To je výzva delegátům letošní Konference OSN o změnách klimatu v mexickém

Cancúnu. Den před zahájením konference vynesl horkovzdušný balon vzkaz nad nedaleké prastaré mayské město Chichen Itza.

Greenpeace tak chce poukázat na fakt, že i nejvyspělejší civilizace se mohou zhroutit a pokud nic nepodnikneme, mohou mít

klimatické změny devastující dopad na lidstvo.

FOTOGRAFIE ČÍSLA

Foto

© P

rom

eteo

Luc

ero

/ G

reen

pea

ce

3

EDITORIAL

Milé čtenářky a čtenáři, s končícím rokem slavíme velký úspěch. Od jara letošního roku pracovalo české Greenpeace usilovně na zákazu produktů obsahujících nebezpečný bisfenol A (BPA), který je mimo jiné obsažen v mnoha výrobcích pro děti. Zástupci českého ministerstva zdravotnictví sice zatvrzele tvrdili, že nemají dostatek podkladů, nicméně Evropská komise byla jiného názoru – 26. listopad se stal přelomovým dnem, neboť evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele vyhlásil zákaz kojeneckých lahví s obsahem BPA pro celou Evropskou unii. Práce na zákazu dalších produktů s BPA bude samozřejmě pokračovat. V čele úspěšné kampaně za zákaz bisfenolu A stojí Jan Freidinger, který pro Vás připravil také velké téma o problému s těžbou nerostných surovin. Nedávno vzbudil rozruch únik miliónu metrů kubických červeného kalu z hráze odkaliště hliníkárny u maďarského městečka Ajka. O život přišlo 9 lidí, desítky dalších utrpěly mnohdy velmi vážná zranění, okolí je kontaminované. Jenže podobných míst jsou po Evropě stovky. Víte třeba, že u Ralska je kvůli těžbě uranu podzemní laguna s kyselinou sírovou o velikosti Slapské přehrady? Nebo o miliónu tun toxických látek v oblasti kolem Labe, kde je mnoho chemiček? Více už Jan Freidinger a Rudé bahno z Kolontáru. Jan Rovenský Vám připravil poutavou exkurzi do historie vyvlastňování majetku lidí kvůli prospěchu uhelných společností. Překvapí Vás, že tuto část horního zákona u nás zavedli nacisté? A jak to bude se závazkem učiněným napříč spektrem politických stran, které se před volbami zavázaly zákon novelizovat? Čtětě a dozvíte se, o co všechno se hraje v Nečasově politickém vabanku. Nový ředitel české pobočky Greenpeace Čestmír Hrdinka není v organizaci žádným nováčkem. Vrací se sem po mnohaletém úspěšném působení v čele mezinárodní koalice Health Care Without Harm a po dvouletém působení na ministerstvu životního prostředí. Prozradí Vám, kam chce směřovat české Greenpeace i co by si přál k Vánocům.

Hezké Vánoce a celý příští rokPetra Krystiánová

OBSAH ČÍSLA

Fotografi e čísla ........................................................... 2Editorial | Novinky ....................................................... 3Klima | Nečasův uhelný vabank ................................ 4–7Toxic | Rudé bahno z Kolontáru ............................ 8–11Toxic | Evropa zakázala kojenecké láhve s bisfenolem A ... 12Rozhovor | Čestmír Hrdinka ....................................... 13Dobrovolníci | Světový den akce proti změně klimatu ... 14 Podpořte Greenpeace | Supporter service .............. 15

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafi cká úprava: Petr Slezák | Jazyková redakce: Horst WulkánRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.Tištěno na 100% recyklovaném papíře.

VE ZKRATCE

Jeden milión hlasů pro budoucnost bez GMOEvropská komise poprvé po 12 letech povolila v Evropské unii pěstování geneticky modifi kovaných (GM) plodin. Naprostá většina Evropanů se přitom podle průzkumů staví proti GM plodinám. Díky iniciativě „Milión hlasů za budoucnost bez GMO“ mají nyní občané EU příležitost vznést

ofi ciální požadavek k Evropské komisi a požadovat vyhlášení evropského moratoria na GM potraviny. Připojte se prosím i Vy. Greenpeace zde spolupracuje s mezinárodním internetovým hnutím Avaaz, které se ujalo sbírání všech údajů k této iniciativě.http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering/take-action/EU-Petition Konference OSN o změnách klimatu v mexickém CancúnuDvacátého devátého listopadu začal dvoutýdenní maratón jednání, na kterém zástupci více než 190 států světa jednají o přípravě nové globální klimatické smlouvy, která by měla zajistit snížení emisí skleníkových plynů, pomoci zastavit odlesňování planety a zajistit nejchudším státům světa pomoc s adaptací na měnící se klima.

Petra Krystiánová

šéfredaktorka

EDITORIAL | VE ZKRATCE

4

NEČASŮV UHELNÝ VABANK

S prvními mrazy začíná přituhovat i ve věci plánované

novely horního zákona. Ta by měla ze zákona vypustit

komunistické paragrafy umožňující vyvlastnění

majetku místních lidí ve prospěch uhelných fi rem.

KLIMA

Foto © Ibra Ibrahimovič / Greenpeace

5

Foto © Greenpeace

KLIMA

6

Všechny současné vládní strany se v koaliční smlouvě z letošního léta zavázaly zajistit novelou horního zákona práva lidí v Horním Jiřetíně a dalších místech ohrožených těžbou, a to do konce roku 2011. Od slov k činům je však daleko. Boj o užitečné škrty v horním zákoně se tak patrně stane nejdůležitější českou ekologickou kauzou příštího roku. Není vlastně úplně férové tvrdit, že vyvlastňování domů kvůli uhlí je čistě komunistický vynález. Možnost vyvlastnit majitele pozemku, pod nímž se nalézá uhelná sloj či jiné ložisko vyhrazeného nerostu, se totiž objevuje poprvé již v roce 1854 s obecným horním zákonem č. 146/1854 ř. z. Z možného vyvlastnění či jiného omezení vlastnického práva byly po dlouhých 90 let ovšem výslovně a zcela vyloučeny „obytné, hospodářské nebo jiné budovy, uzavřené dvory, ohrazené domovní zahrady ozdobné a jiné, jakož i hřbitovy a plochy ohraničené zdmi“ a všechny pozemky ve vzdálenosti menší než 38 metrů kolem výše uvedených objektů. Stručně řečeno: pokud by se právní úprava z doby absolutistické monarchie dochovala dodnes, uhlobaronům by k likvidaci Horního Jiřetína moc nepomohla.

JAK VYMAZAT 80 MĚST A OBCÍ Z MAPYLeč v roce 1943 došlo k výrazné změně. Německá okupační správa totiž potřebovala zvýšit a urychlit exploataci Protektorátu, přičemž hlavní zájem jevila zejména o severočeské hnědé uhlí. Od roku 1944 proto stačil k vyvlastnění dříve nedotknutelných nemovitostí pouhý souhlas ministra hospodářství a práce. Cesta k vymazání 80 severočeských měst a obcí včetně královského města Mostu z map i z povrchu zemského byla otevřena. Fašisty upletený bič na vlastníky převzali po válce bez zaváhání komunisté a pořádně se s ním rozmáchli. Samotné máchání přitom na většinu vlastníků stačilo – vystrašení lidé totiž své rodné domy často prodali za nevýhodných podmínek „dobrovolně“.

Dnešní stav? Bývalý poslanec ČSSD a vytrvalý bojovník za práva uhlobaronů Břetislav Petr na svém blogu z října 2010 píše: „Dnešní horní zákon dokonale chrání obce i jejich občany před možnou likvidací a jakoukoli svévolí těžaře (...) Pokud

někdo straší majitele nemovitostí vyvlastněním,

lže. Vyvlastnění dnes horní zákon nepřipouští.“ Jenže rychlý pohled do platného horního zákona č. 44/1988 Sb. vzniklou pochybnost řeší jednoznačně. Jeho § 31 odst. 4 písm. b) stanoví, že „pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna nabývat pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem nemovitostí nebo práv k nemovitostem a rozhodnutím o vyvlastnění, popřípadě zřízením užívacího práva; o vyvlastňovacím řízení platí zvláštní předpisy.“ Existují patrně jen 2 chmurná vysvětlení textu pana exposlance: buď navzdory 8 letům ve sněmovně a diplomu z Vysoké školy báňské aktuální znění horního zákona nezná, nebo veřejnosti vědomě lže. Těžko říci, která z možností je horší. Potíž je v tom, že není ani zdaleka sám. V říjnu vláda projednávala „Program legislativních prací“ na další léta. Se zahájením přípravných prací na novele horního zákona sice počítal, ovšem až

KLIMA

NEČASŮV UHELNÝ VABANK: O CO SE HRAJE?Škrtnutí totalitních vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně by znamenalo konec plánů na zbourání Horního Jiřetína a prolomení limitů těžby. Více než polovina tamních majitelů nemovitostí totiž podepsala veřejné prohlášení „Neprodáme!“, ve kterém dobrovolnou dohodu s uhlobarony z Czech Coal odmítá. Pokud se nám novelu podaří prosadit, po 5 letech usilovné práce:

• zachráníme městečko s 2 tisíci obyvatel a 600 domy, které by jinak bylo srovnáno se zemí;

• zabráníme emisím 1,3 miliardy tun oxidu uhličitého, nejdůležitějšího skleníkového plynu, který by vznikl spálením uhlí blokovaného limity těžby (pro srovnání: elektrárna Prunéřov, největší český zdroj znečištění, vypustí každoročně kolem 9 miliónů tun CO2, tedy cca 140krát méně);

• ochráníme 27 tisíc obyvatel Litvínova před přiblížením velkolomu na 500 metrů k jejich domovům a před životem v nadlimitních koncentracích prachu a hluku po desítky let;

• zabráníme převrácení dalších tisíců hektarů severočeské krajiny naruby, a to včetně řady cenných přírodních biotopů;

• zajistíme důslednou a trvalou ochranu vlastnických práv lidí ohrožovaných těžbou od Kašperských hor až po Ostravu;

• významně přispějeme k urychlení modernizace českého energetického sektoru s využitím čistých technologií, které nahradí staré uhelné elektrárny a teplárny.

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

7

na jaře 2012. Zjevného rozporu s koaliční smlouvou si naštěstí všimli ministři Věcí veřejných, kteří prosadili odložení materiálu. Není ovšem třeba hned podezírat politiky, že se snaží své voliče podvést. Docela realistická je i možnost, že se ministerští úředníci naopak pokusili podvést své nadřízené politiky. Nešlo by o překvapení: mezi zaměstnanci ministerstva průmyslu a obchodu jsou již léta „limity těžby“ považovány za sprosté slovo. Koncem listopadu dokonce jeden z výše postavených úředníků ministerstva na konferenci pořádané švédskou a britskou ambasádou šokovanému publiku nenuceně prozradil, že jeho podřízení připravují návrh nové státní energetické koncepce, který v jedné z variant počítá i s prolomením platných limitů těžby. Bude zajímavé sledovat, zda je Martin Kocourek loajálním členem vlády, která se snaží naplnit koaliční smlouvu, nebo jen hříčkou v rukou svých podřízených a uhlobaronů. Dozvíme se to brzy.

NÁRODNÍ TŘÍDA: DEMONSTRACE PROTI VYVLASTŇOVÁNÍGreenpeace společně s litvínovským sdružením Kořeny a představiteli tamních obcí samozřejmě pokorně nečeká, jak věci dopadnou, a 17. listopadu proto již od časného rána čekalo na Národní třídě v Praze na politiky přinášející věnce a květiny k pamětní desce v podloubí několik desítek obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova a dobrovolníků Greenpeace. Zejména vládním politikům připomněli jejich sliby a fakt, že důsledná ochrana soukromého vlastnictví a zastavení devastace severních Čech patří mezi důležité odkazy listopadové revoluce. Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, který se akce osobně zúčastnil, přítomným novinářům řekl: „Je neuvěřitelné, že komunistické vyvlastňovací paragrafy přežily v horním zákoně bez úhony a pozornosti zákonodárců celých posledních 21 let. Mezi slušnými lidmi je zvykem, že se sliby plní, a že se plní v termínu. Doufám, že pan premiér Nečas a jeho ministři to vidí stejně. Zrušení vyvlastňovacích paragrafů nám konečně poskytne jistotu, že pokud své domy Tykačovi a spol. neprodáme dobrovolně, nezkusí nám je nikdo vzít násilím.“ Akce na Národní třídě byla tichá a důstojná, jak se na pietní místo a den sluší. To ovšem neznamená, že bychom případné porušení vládních slibů tolerovali. Rok

2011 a novela horního zákona je největší příležitostí

k úspěšnému završení naší pětileté kampaně proti

rozšiřování těžby uhlí v severních Čechách.

KLIMA

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Jan Rovenský

kampaně Greenpeace

8 TOXIC

Foto © Greenpeacer

9

RUDÉ BAHNO Z KOLONTÁRU

Fotky maďarské vesničky Kolontár utopené v rudém toxickém bahnu z nedaleké rafi nérie hliníku obletěly počátkem října celý svět. Katastrofa se stala magnetem pro česká média, která narychlo tvořila seznamy podobných „hot spotů“ v Česku, i pro politiky, kteří neobvykle pružně nařizovali jejich kontrolu. Nikdo se však nesnažil odkrýt hlubší příčiny tohoto stavu, natož je řešit.

TOXIC

Foto © Waltraud Holzfeind / Greenpeace

10

V Evropě jsou stovky odkališť, skladů toxických a radioaktivních látek, zakonzervovaných kontaminovaných míst, která představují stejnou nebo i větší hrozbu, než je rafi nérie u maďarské vesnice Kolontár. Přitom orientace na čistou výrobu a energetiku neprodukující toxické látky, které v životním prostředí přetrvávají desetiletí a jejichž eliminace je nesmírně nákladná, je neustále zpochybňována. Případ rafi nace a výroby hliníku je zářným příkladem problematické těžby nerostných surovin. Získávání hliníku zpracováním rudy je energeticky nesmírně náročný proces. Na výrobu hliníkové plechovky se spotřebuje ropa, která tuto plechovku zaplní do poloviny. Aby mohl vzniknout jeden kilogram hliníku z rudy, je třeba 171,2 MJ (megajoulů) energie. Pro srovnání: spotřeba energie na výrobu PET (polyetylentereftalát) činí 69,5 MJ/kg a výroba pozinkovaného plechu si vyžádá 33,3 MJ/kg. Navíc hliník se na skládce téměř nerozkládá. Výroba hliníku

není pouze energeticky náročná, ale při jeho rafi naci z bauxitu vzniká odpadový kal, který je nejen plný těžkých toxických kovů, ale kvůli obsahu louhu je i silně žíravý. O tom již bohužel obyvatelé Kolotáru vědí své.

PODZEMNÍ LAGUNA KYSELINY SÍROVÉ U RALSKAOdpadové kaly z louhování hornin obvykle obsahují celou řadu nebezpečných látek – organických rozpouštědel, louhů nebo kyselin. Nebezpečné kaly tak nevznikají jen při výrobě hliníku, ale například také uranu. A s tím má Česko nemalé zkušenosti. Zatímco návrh Státní energetické koncepce připouští znovuobnovení těžby uranu v České republice, v oblasti Ralska je po předchozí těžbě podzemní laguna kyseliny sírové o velikosti Slapské přehrady. Sanace bude trvat dalších 30 až 40 let a spolkne desítky miliard korun. Nejen těžba uranu, ale i honba za dalšími neobnovitelnými zdroji energie může mít fatální dopady. Ropné společnosti těží kvůli snižujícím se zásobám ropy tuto surovinu ve stále více nedostupných místech – v obrovských mořských hloubkách nebo drsných oblastech Arktidy, kde riziko havárie a s ním související zamoření životního prostředí narůstá geometrickou řadou. Smutným důkazem je nedávná katastrofa ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Toxické kaly nevznikají pouze při těžbě hornin, ale i při jejich následném využití. Odkaliště najdeme prakticky u všech hnědouhelných elektráren.

MILIÓN TUN TOXICKÝCH LÁTEK U LABESamostatnou kapitolu pak tvoří chemické provozy. Řada chemických látek, které vznikají při průmyslové

TOXIC

Foto

© W

altr

aud

Hol

zfei

nd /

Gre

enp

eace

11

výrobě, má velmi nebezpečné vlastnosti. Mohou být nejen toxické, karcinogenní nebo mutagenní, ale díky své perzistenci a schopnosti bioakumulace přetrvávají dlouhá desetiletí v přírodě, kde se hromadí v potravním řetězci. Tyto látky navíc mohou cestovat na obrovské vzdálenosti a ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí daleko od místa svého původu. Samotné chemické provozy i jejich okolí bývají zamořené vysokými koncentracemi nebezpečných látek. Proslulé je zamoření Spolany Neratovice obzvlášť jedovatými dioxiny, DDT a chlorované látky nalezneme v ústecké Spolchemii, v okolí pardubické Synthesie je zase kvůli skladování nezabezpečeného odpadu silně kontaminovaná půda a podzemní vody. Podle odhadů je zde až milión tun toxických látek. V areálu Synthesie – v těsné blízkosti Labe – je i obrovské odkaliště plné nebezpečných chemikálií. Výše popsané fenomény, ať už konzervování kontaminovaných míst, skladování nebezpečných kalů a odpadů, zamoření přírody nebezpečnými chemikáliemi nebo exploatace fosilních zdrojů energií, mají jedno společné – oddalují a přenášejí problémy na příští generace, které chtě nechtě budou nést důsledky naší nezodpovědnosti.

Greenpeace se nehodlá s tímto stavem smířit a i v dalších letech, tak jak to činí již 40 let, bude prosazovat šetrnější využívání přírodních zdrojů, odstranění nebezpečných toxických látek, čisté a obnovitelné zdroje energie a další opatření, která pomohou chránit naší křehkou planetu – jediné místo k životu, které máme.

TOXIC

Foto

© W

altr

aud

Hol

zfei

nd /

Gre

enp

eace

Jan Freidinger

kampaně Greenpeace

MAĎARSKÁ TRAGÉDIE VE ZKRATCE

Z hráze odkaliště hliníkárny fi rmy MAL u městečka Ajka uniklo na milión metrů kubických červeného kalu, který je odpadem při výrobě oxidu hlinitého sloužícího k výrobě hliníku. O život přišlo 9 lidí, přes 100 utrpělo zranění, někteří z nich velmi vážná. Postiženy byly 4 vesnice, nejvíce Kolontár. Celková zasažená plocha činí více než 40 km². Kal se dostal již první den tragédie do říčky Marcal, ve které usmrtil vše živé.

Brzy po katastrofě dorazili na místo odborníci z Greenpeace, aby odebrali vzorky bahna a jako první informovali o jeho složení. Červené bahno kromě vysoké koncentrace louhu obsahovalo i vysoké koncentrace těžkých kovů, především množství arsenu a rtuti bylo překvapující. Analýza prokázala, že bahno v Kolontáru obsahovalo 110 mg/kg arsenu, 1,3 mg/kg rtuti a 660 mg/kg chromu. S ohledem na celkový objem uniklého kalu by to znamenalo, že se do životního prostředí mohlo uvolnit až 55 tun arsenu. V odebraném vzorku vody z kanálu v Kolontáru byl obsah arsenu 0,25 mg/l, což je 25krát více, než je limit pro pitnou vodu.

Otázkou zůstává, proč to muselo být až Greenpeace, které informovalo oběti a veřejnost o tom, jakým látkám čelí. Maďarské orgány o složení bahna mlčely. Odpovědné orgány mlčely i o dalším riziku, které kvůli havárii nastalo – o vysokých koncentracích polétavého prachu, jež se vytvořily po uschnutí bahna.

Kdo bude miliardové škody způsobené únikem bahna platit? Firma MAL, které patří odkaliště u vesnice Ajka, takové peníze nemá.

V maďarských médiích se objevily úvahy o tom, že Budapešť bude muset požádat o pomoc Evropskou unii. Představitelé fi rmy MAL původně dokonce uvedli, že obsah kalu nebyl podle standardů EU „rizikový“. Na to se jim dostalo odpovědi, že by si v kalu měli zaplavat, aby viděli, jak neškodný je.

12 TOXIC

Jednání s Ministerstvem zdravotnictví ČR ohledně nebezpečného bisfenolu A ohrožujícího zdraví nejmenších dětí jsme začali vést již v dubnu. Zástupci ministerstva ovšem zatvrzele tvrdili, že k takovému kroku nemají dostatek podkladů a nevidí tudíž důvod aplikovat princip předběžné opatrnosti. Evropská komise je naštěstí jiného názoru. Kojenecké láhve s nebezpečnou chemikálií tak brzy zmizí z českého trhu. Navrhované opatření přikazuje zákaz výroby lahví s obsahem BPA s platností od března 2011 a dále pak zákaz jejich prodeje a dovozu od června 2011. První podobný zákaz padl v Kanadě, která ho ofi ciálně uznala jako toxickou látku i přes velký odpor průmyslové lobby. Brzy se připojila také Austrálie, řada států USA, Francie či Dánsko. Dánský zákaz dokonce platí na všechny produkty, které jsou určeny pro děti do 3 let a přicházejí do styku s potravinami.

KONTAMINACE SKRZE JÍDLOZákaz BPA v kojeneckých lahvích je doufejme prvním krokem k tomu, aby se tato nebezpečná látka odstranila ze všech výrobků, které přicházejí do styku s potravinami, tedy z plechovek, konzerv či plastových kontejnerů, protože se z nich BPA uvolňuje do jídla. A právě z potravin se BPA nejčastěji dostává do lidského těla, což potvrdily i závěry setkání Světové zdravotnické organizace (WHO) z počátku listopadu. Greenpeace se samozřejmě bude tomuto tématu věnovat i nadále. Naším cílem je, aby bisfenol A zmizel ze všech produktů, které přicházejí do styku s potravinami. Děkujeme Vám všem za podporu této kampaně, a obzvláště pak těm, kteří podpořili petici za zákaz BPA. Jak potvrdily i naše vlastní testy, BPA se nachází všude kolem nás, ve vodě, v prachu, v půdě. A končí v lidském těle, a dokonce i v tělech ještě nenarozených dětí.

EVROPA ZAKÁZALA KOJENECKÉ LAHVE S BISFENOLEM APátek 26. listopadu 2010 se stal přelomovým

dnem pro naši kampaň za zákaz nebezpečného

bisfenolu A (BPA) v produktech pro kojence

a batolata. Evropský komisař pro zdraví a spo-

třebitelské záležitosti vyhlásil v celé Evropské

unii zákaz kojeneckých lahví s obsahem BPA.

Jan Freidinger

kampaně Greenpeace

NAŠE TESTY PROKÁZALY ÚNIK BISFENOLU A Z KOJENECKÝCH LAHVÍ

Greenpeace počátkem listopadu zveřejnilo výsledky orientačních testů uvolňování bisfenolu A (BPA) z kojeneckých lahví a zároveň také výsledky analýzy přítomnosti BPA v českých řekách. Testy prokázaly, že bisfenol A se z kojeneckých lahví uvolňuje (3 z 10), i to, že se ve významných koncentracích nachází ve vodních tocích. Na nedávné námi uspořádané konferenci vystoupili i nezávislí odborníci, MUDr. Miroslav Šuta a RNDr. Jiří Patočka, DrSc., profesor toxikologie z Jihočeské univerzity. Oba hosté se shodli, že je nezbytné výskyt bisfenolu A regulovat, a to především u výrobků pro kojence a novorozence, kteří jsou vůči této látce nejcitlivější. Nejsou totiž schopni odbourávat BPA tak rychle jako dospělí jedinci, a jsou proto nejvíce ohroženou skupinou. Výsledky testů Greenpeace komentoval MUDr. Miroslav Šuta slovy: „Výsledky testů lahviček ukazují, že jde o jednu z významných cest, kterou jsou i české děti vystaveny působení bisfenolu A. Bohužel nejnovější výzkumy ukazují, že to není ani zdaleka cesta jediná, a stále více vědců na základě laboratorních pokusů varuje před možnými negativními vlivy BPA na lidské zdraví. Domnívám se, že rostoucí množství varovných studií přináší dostatečné důkazy o škodlivosti BPA a že pomůže, aby české úřady aplikovaly princip předběžné opatrnosti, zejména ve výrobcích určených dětem a těhotným ženám.“ Necelý měsíc po naší konferenci byl přijat zákaz BPA v kojeneckých lahvích v celé EU. Více naleznete na našich webových stránkách www.greenepace.org.

RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

13ROZHOVOR

Blíží se Vánoce. Jaké dárky udělají řediteli Greenpeace největší radost? Doma za tuto otázku budou jistě vděční. Tlačí na mě, abych jim dal tip, a já stále odolávám. Když tak přemýš-lím, nějaká pěkná kniha – buď beletrie nebo cestopis z Polynésie, mé vysněné destinace – by mi udělala radost. A s ní trochu času, abych si ji mohl přečíst.

Říká se: „Dvakrát do stejné řeky nevstou-píš.“ Vy jste tak učinil. Greenpeace jste již dří-ve věnoval 6 let života. Nyní se vracíte. Přesně toto rčení mi přišlo na mysl, když jsem zvažo-val, zda se vrátit. Vstou-pím, nevstoupím? Ale jsem

přesvědčený, že Greenpeace má potenciál být daleko výraznějším a respektovanějším hráčem v české a moravské kotlině. Stále se mi vkrádá na mysl výsle-dek ankety v Německu z konce 90. let, kdy se ptali lidí, komu věří. První byl bůh, hned poté Greenpeace. Chtěl bych změnit image Greenpeace u nás, a proto jsem se rozhodl vrátit.

Musel jste před svými blízkými obhajovat návrat do ekologické organizace s řekněme radikální pověstí ze seriózního místa úředníka státní správy?Bylo to jednodušší, než jsem čekal. Měl jsem dobrou výchozí pozici. V červenci se má třináctiletá dcerka vrátila ze skautského tábora s vlastoručně vyrobeným nádherně batikovaným trikem s nápisem Greenpea-ce. Spojence jsem našel i u syna. A manželku nako-nec přesvědčil argument, že nebude muset žehlit tolik košil jako předtím

Na co z minulého působení v Greenpeace rád vzpomínáte? Těch pěkných zážitků je mnoho. Nezapomenu na plavbu po Labi s lodí Albatros v roce 1997. Byly to nádherné 3 týdny plné napětí, akcí a nezapomenutel-né týmové práce. Pluli jsme po řece, odebírali vzorky od největších znečišťovatelů a snažili se je přimět k nápravě. V rámci otevřených dní jsme na lodi nabí-

zeli lidem možnost stanovení dusičnanů v přinesené pitné vodě v naší provizorní „lodní“ laboratoři.

Jaké nejdůležitější úkoly před Vámi a Vaším týmem nyní stojí? V současné době ladíme způsob, jak pracovat co nejefektivněji. Jinými slovy jak dosáhnout viditelných úspěchů s omezeným počtem lidí a rozpočtem. Budeme klást důraz na to, abychom oslovili a zapojili do debaty o závažných ekologických problémech více lidí než v minulosti. Chceme například poukázat na to, že zvyšující se teplota a klimatické změny nejsou pouze hrozbou pro daleké ostrovy v Tichomoří, ale dotýkají se i nás. Například že kvůli zvyšující se teplotě klesá kvalita žateckého chmelu.

Prioritou tedy zůstane klimatická a energe-tická kampaň? Přesně tak. Zapojíme se do evropského projektu, jehož cílem je přesvědčit Evropskou unii, aby zvýšila svůj závazek omezit množství skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 (namísto současných 20 %), a dala tak jasný signál ostatním, že to s ochranou kli-matu myslí vážně. Budeme ale také pokračovat v práci zaměřené na stahování nebezpečných látek z trhu a z našeho prostředí. Je tak nepochopitelné požado-vat, aby dětské pokojíky, školky, školy či dětská centra byla prostá látek narušující zdravý vývoj dětí?

„Greenpeace má potenciál být daleko respektovanějším

hráčem. Stále se mi vkrádá na mysl výsledek ankety

v Německu z konce 90. let, kdy se ptali lidí, komu věří. První

byl bůh, hned poté Greenpeace,“ říká nový ředitel českého

Greenpeace ČESTMÍR HRDINKA.

Dr. ČESTMÍR HRDINKA vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, přičemž část studií absolvoval na vídeňské Zemědělské univerzitě (Universität für Bodenkultur). Po studiích praco-val 6 let pro Greenpeace ČR jako vedoucí, a poté ředitel kampaní a rok jako prozatímní výkonný ředitel. Ochraně životního prostředí se dále věnoval v mezinárodní koalici Health Care Without Harm, kdy v letech 2001–2007 pomáhal budovat její ev-ropskou pobočku, a posléze ji vedl jako její výkonný ředitel. Od počátku roku 2008 do září 2010 pracoval na Ministerstvu životního prostředí ČR jako vedoucí oddělení technologií na odboru odpadů.

Petra Krystiánová

šéfredaktorka

14 DOBROVOLNÍCI

V neděli 10. října se lidé po celém světě opět

rozhodli přispět svou troškou do mlýna a zmírnit

vlivy, kterými se podílejí na změnách klimatu.

Greenpeace nemohlo chybět.

Dobrovolníci a lokální aktivistické skupiny Greenpeace v různých zemích plánovali aktivity týdny dopředu. Také v České republice se naši aktivisté stejně jako vloni nadšeně vrhli do hledání způsobu, jak bychom mohli co nejvíce přispět, a tak jsme jedno čtvrteční odpoledne, kdy do pražské kanceláře Greenpeace přicházejí dobrovolníci, probrali všechny možnosti. Na toto setkání, jež probíhá každý první čtvrtek v měsíci, může přijít kdokoli, kdo už Greenpeace pomáhá nebo by pomáhat chtěl. Společně jsme se nakonec rozhodli pro výměnu běžných žárovek za úsporné v domácnostech v Horním Jiřetíně, což přispěje k menší produkci skleníkových plynů a zároveň podpoří místní obyvatele tím, že sníží jejich závislost na uhlí, kvůli kterému je chce společnost Czech Coal připravit o domovy. Několik našich dobrovolníků zde i bydlí, a tak i oni nadšeně souhlasili.

O 153 TUN UHLÍ MÉNĚS dobrovolníky jsme v Jiřetíně byli již mnohokrát a vždy se sem moc rádi vracíme. V minulosti bylo podobně krásných vesnic a měst v tomto regionu desítky. Bohužel díky těžbě uhlí téměř všechny nenávratně zmizely. Obyvatelé Horního Jiřetína se do akce rádi zapojili a nechali si od nás vyměnit své klasické žárovky za úsporné. Naši dobrovolníci jim zároveň radili, jak v domácnosti ušetřit další energii, která by se jinak zbytečně spotřebovala.

Jedna úsporná žárovka o výkonu 20 W nahradí klasickou 100W žárovku, a 200 námi vyměněných úsporných žárovek tak po dobu své životnosti ušetří 112 tun oxidu uhličitého, které vzniknou spálením přibližně 153 tun uhlí.

GUERRILLA GARDENINGNebyla to ale jediná akce, kterou naši dobrovolníci uspořádali. Naši aktivisté z lokální skupiny v Ústí nad Labem se rozhodli pro tzv. guerrilla gardening neboli zkrášlení šedého centra města zelení, v tomto případě zasazením mladého habru a chryzantém. Akce byla veřejná, a tak se k lokální skupině přidali i další nadšenci. Koordinátor skupiny Honza Dostál nadšeně říká: „Zkrášlení zanedbávaných míst ve městě živými rostlinami v lidech probouzí zájem o životní prostředí v jejich nejbližším okolí a vybízí je k vlastní aktivitě.“ Chomutovští dobrovolníci zase spolu s místním sdružením Chomutov pod pokličkou ČEZu, které vystupuje proti nedostatečné rekonstrukci elektrárny Prunéřov II, zorganizovali výsadbu několika stromů na úpatí Krušných hor a věnovali se péči o zahradu zámku Jezeří, který se jako vzpomínka a naděje zároveň tyčí nad velkolomem ČSA. V Praze pak studenti Francouzského lycea zasadili s podporou Greenpeace strom Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) a poskytovali na infostánku řadu odborných materiálů Greenpeace s informacemi o problematice klimatických změn a možnostech snížení emisí skleníkových plynů jak ve škole, tak i v domácnostech.

Jana Pravdová

kampaně Greenpeace

LETOŠNÍ SVĚTOVÝ DEN AKCE PROTI ZMĚNĚ KLIMATU SPOJIL DESETITISÍCE LIDÍ V 18 ZEMÍCH SVĚTA

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

15

Tričko s obrázkem velrybyBavlněné tričko, vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L (dámské), XL Cena: 300,- Kč

Triko Save our seasBavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace.

Velikost: S,M,L (L pouze dámské), XL (XL pouze dámské))Cena: 300,- Kč

Batikované trikoDívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace.

Velikost: L (pouze dámské)Cena: 390,- Kč

Tričko s obrázkem opičekTričko je vyrobeno z biobavlny a výhradně za využití obnovitelných zdrojů energie (větrné a solární). Objem emisí skleníkových plynů vyprodukovaných během jeho výroby je o 90 % nižší než u běžného trička.

Velikost: pánské – S (červené, fi alové); M,L (bílá, červená, fi alová, tmavě šedá); XL (červené, fi alové, bílé); dámské – S, M, L (bílá, šedá, červená, fi alová), XL (šedá, červená, fi alová)Cena: 350,- Kč

Tričko HomelessBavlněné triko s obrázkem ledních medvědů a nápisem „Homeless – Stop global warming“. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L, XLCena: 350,- Kč

Kalendář GreenpeaceNástěnný kalendář s fotografi emi zvířat a krásné přírody. Cena: 350,- Kč

PODPOŘTE GREENPEACE

PexesoKlasická stolní hra.Cena: 40,- Kč

CD Planet DanceKompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace.Cena: 50,- Kč

2011

Zboží můžete zakoupit přímo v kanceláři Greenpeace na adrese: Prvního pluku 12, Praha 8, 186 00, nebo si

jej objednat na telefonu +420 224 320 448 nebo e-mailu: greenpeace@ecn.cz. Zboží zasíláme na dobírku.

Tato dvě slova v našem pracovním žargonu přesně popisují mojí práci, uznávám však, že to může znít trochu nesrozumitelně. Jednoduše řečeno: v rámci „supporter service“ mám na starosti péči o naše příznivce, tedy o Vás. Mou úlohou je zajistit, aby se k Vám dostaly veškeré potřebné informace o práci Greenpeace, dohlížet na provedené platební transakce, inkasa či další způsoby, jimiž nás podporujete, a být kontaktní osobou pro případ Vašeho dotazu, přání či požadavku. Kromě aktualizace údajů v naší databázi dbám i na to, aby všechny Vaše příspěvky byly správně přiřazeny, a Vy jste tak mohli dostávat magazín a další informace, které Vám za Vaši podporu náleží. Pokud jste se přestěhovali, změnili telefon či jiné údaje, kontaktujte mě a já zajistím vše potřebné. Změnili jste banku, máte nové číslo účtu, ale chcete i nadále Greenpeace podporovat? V tom případě jsem jednoznačně právě já Váš člověk!

Vážíme si našich dárců a jejich zpětná vazba je pro nás nesmírně důležitá. Je něco, co u Greenpeace postrádáte? Máte připomínku, pochvalu či námět na zlepšení? Pro veškeré dotazy jsem Vám plně k dispozici a budu se snažit Vám je co nejrychleji zodpovědět.

SUPPORTER SERVICE

ONDŘEJ ČERNÝ (28)

- péče o dárce

- v Greenpeace pracuje od roku 2006

- oblíbený živočich: tučňák

Kontakt:

+420 224 320 448

+420 224 319 667

ondrej.cerny@greenpeace.org

Vážení přátelé a podporovatelé Greenpeace,

pokud si nevíte rady s tím, jak letos originálně popřát

svým příbuzným, přátelům a známým hezké Vánoce,

využijte nové možnosti, kterou pro Vás připravujeme.

Na stránce www.greenpeaceprani.cz budete mít

jednoduchou možnost nejen velmi originálně

připomenout svým blízkým, že na ně myslíte, ale

zároveň podpořit práci Greenpeace na kampaních

v budoucím roce.

Za symbolický příspěvek zde můžete vyplnit vlastní

elektronické přáníčko a odeslat ho e-mailem někomu

z Vašich přátel. Postup je velmi jednoduchý a určitě

takto mile a originálně překvapíte své blízké.

Stránka bude spuštěna 18. prosince 2010.

Přesvědčte se sami na www.greenpeaceprani.cz.

Zároveň Vám za celou kancelář Greenpeace přeji

mnoho zdraví, štěstí a úspěchů v příštím roce.

Děkujeme, že jste s námi.

Patrik Simon

péče o dárce

patrik.simon@greenpeace.org

od 18. 12. 2010