Alena Obrová, Věra Pasiarová

Pražský Hrad

Pražské hradiště – Pražský hradPražské hradiště – Pražský hrad

• jediné evropské místo, využívané jako centrum moci po tisíc let

• nejstarší jméno hradu - dle pís. dokladů - Praha

• němý svědek christianizace české země koncem 9. století:

- založeno pražské biskupství 973/974

- založeno pražské arcibiskupství 1344

Archeologické výzkumyArcheologické výzkumy• Přes 70. let archeologický výzkumů na území Pražského hradu• Archeologický ústav, Akademie věd České Republiky• 4. fáze výzkumů

I. fáze – před rokem 1925I. fáze – před rokem 1925

• archeologické výzkumy 19. století – spojené se stav. pracemi dostavění chrámů sv. Víta a sv. Jiří

• R. 1873 J. Mocker - odkrytí západní krypty předrománské baziliky, poté na práci pracoval K. Hilbert (r. 1911)

• K.Hilbert odkryl apsidu s hrobem knížete sv. Václava

• Ing. F. Mach výzkumy v letech 1897 – 1908 spíše stavebně historický průzkum chrámu sv. Jiří

II. fáze – 1925 - 1945II. fáze – 1925 - 1945 • v souvislostmi s úpravami

chátrajícího pražského hradu - 1925 -1929 - Státní archeologický ústav - rozsáhlé technicky a doborně náročné výzkumy na třetím nádvoří

• k této ploše už napomohl odkryv inženýrských sítí K.Fialou - objevem zdiva a do té doby neznámé románské stavby - kostel sv. Bartoloměje

• Soustavný výzkum z iniciativy L.Niedrleho

• řízení velkých prací připadlo K.Guthovi, drobné výzkumy byly svěřeny jeho asistentům J. Pasternakovi a I. Borkovskému

• V této době se osvědčila tzv. mozaiková metoda

• vznikala představa o dosud známých kostelech a vztahu k hradním komunikacím - základní fakta o hradním opevnění - podoba románského knížecího paláce a srubové obydlí

III. fáze – 1945 -1980III. fáze – 1945 -1980

• drobné záchranné výzkumy - zvýšené nároky na arch. Výzkum

• první objev dlouho hledaného nejstaršího křesťanského kostela na Pr. hradě a to P. Marie z konce 9 století (1950 -1951)

• výzkumy kláštera sv. Jiří (1959 -1963) upřesnily představy o nejstarší podobě druhé kostelní stavby na Pr. hradě a o nejstarším českém klášteře vůbec

• výzkum kostrového pohřebiště koncem 9 a počátku 11 století v Lumbeho zahradě za jízdárnou Pr. hradu - kořeny velkomoravské - a shoduje se to s Kristiánovou legendou

IV. Fáze – 1980 až do současnostiIV. Fáze – 1980 až do současnosti

• stoupal značně prudce počet stavebně rekonstrukčních prácí - měnil se i charakter arch. výzkumu

• období úplného záchranného výzkumu - nové technické přístupy i dokumentace (fotogrammetrie, kontextuální výkop dokumentovaný, postup standardních formulářů, PC

zpracování, vytváření databází apod.)

• nejvýznamnějším výzkumem - dlouhodobé práce v

severním křídle na severním parkánu

• objevy na jiřském náměstí - náhled od husté zástavby

tohoto areálu na přelomu raného a vrcholného středověku

Archeologické výzkumy - současnostArcheologické výzkumy - současnost

• v současné době odhad prozkoumané plochy 10%

• trvale ztraceno 10%

• 60-70% pramenné podstaty je výzkumy dotčeno jen

částečně • nedotčená plocha 10 -20 %

Středočeská kotlinaStředočeská kotlina• střední Čechy a pražská kotlina

byly jádrem vzniku státu v raném středověku - je to území klimaticky velmi příznivé, s dobrým půdním fondem

• v 8. století hustá síť zemědělských sídlišť – Bohnice – Zámka, Butovice, Šárka

• v 9. století ustupují Bohnice a

Butovice • přibývá trojice hradišť s prvními

přemyslovci - Budeč, Levý Hradec, Pražský hrad

Vznik Pražského hraduVznik Pražského hraduČtyři fáze vzniku:

• vznik příkopu – r. 850 – 860

• sjednocení plochy ostrohu, postavení kostela Panny Marie

• vybudování nejstaršího valového opevnění

• Čtvrtá fáze končí smrtí Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918)

• hrad - vznikl na skalnatém břidlicovém výběžku na levém břehu Vltavy - na hraně užší pražské kotliny - důvod, politický ale i obchodní a zemědělský

• vodní zdroj – svatováclavská studánka

• buk, jedle, tis, dub, křovina

• kultovní místo Žiži

• vznik Prahy dle Třeštíka 882 – 884

První příkopy a opevněníPrvní příkopy a opevnění

• Výzkumy severního křídla 1985 – 1993

• šířka 4 m, hloubka 1,4 – 2 m

• 60 cm souvrství – keramika, zvířecí kosti, organické látky

• val – dřevohlinitý, vnější strana – plenta z opuky s hlínou, vnitřní strana – dřevěná prkna mezi kůly

• šíře 8 m, výška 4m

Nejstarší pohřebištěNejstarší pohřebiště

Hrob válečníka

• zkoumané III. Nádvoří konec 20. let 20. století

• hrob ve dřevěné komoře – meč, sekera, dýka, křesadlo, vědro

• významný muž ve společnosti

• období 9. – 10. století

Jiná pohřebištěJiná pohřebiště

• pás pohřebišť v Jelení ulici – fáze velkomoravská

• Pohřebiště v místě Strahovského kláštera 9. – 10. století (zlaté a stříbrné šperky)

• Lumbeho zahrada

Pohřebiště v Lumbeho zahraděPohřebiště v Lumbeho zahradě

• Výzkumy 1972 – 1977, 1987

• 141 hrobů (ženy i děti)

• zlacený gombík, zlaté a zlacené naušnice s kulovými bubínky s granulací (byzanský vliv), hrozníčkovité naušnice

Kostel Panny MarieKostel Panny Marie• dlouho hledaný objekt

• I. Borkovský r. 1950

• délka stavby 8,5, šíře 6 m

• uvnitř hrobka – zděná s maltovou podlahou

• hrob Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918)

Kostel sv. JiříKostel sv. Jiří• založený Vratislavem II. před

rokem 921

• výzkum 1958 – J. Cibulka, V. Mencl

• další výzkumy – I. Borkovský, A. Merhautová

• 973/974 protáhlá stavba k východu – Mladina přestavba

• hroby: č. 98 Boleslav II., č. 97 Vratislav I., č. 93 kněžna Boleslava II. (Emma?), č. 92 Oldřich

• č. 90,91,94 hrobky dětí

• Kaple sv. Anny – hroby 102 (Mlada?), 104,105

Rotunda a bazilika sv. VítaRotunda a bazilika sv. VítaRotunda• čtyřapsidová rotunda s vnitřním ochozem (23,3 m)

• postavena před rokem 935 sv. Václavem

• výzkumy r. 1911 – zbytky zdiva

• hroby: sv. Václav, K1 (hrob muže s dýkou), K2

Bazilika

• postavena před rokem 1060,

svěcena roku 1074

• reprezentační sídlo biskupa a arcibiskupa

• krypta sv. Damiána a Kosmy, krypta sv. Martina

• hroby: Spytihněv II., Břetislav, Bořivoj II.

• hroby biskupů: Šebíř, Jaromír, Kosmas,

Menhart

Knížecí palácKnížecí palác

• dnes starý královský palác

• rozměry 48,5 x 11,5 m

• na východě kaple Všech svatých

• přízemí dříve dvouprostorové

• první patro obytné – knížecí komnata

• vstup ze severní strany dvorku

Biskupský palácBiskupský palác

• Jediná kamenná stavba na hradišti

• Sídlo pražského biskupa 973/974

• Výzkumy v roce 1984

• Původní rozměr 9 x 9 m

• Východně kaple sv. Mořice spojená úzkou chodbou

(1,6 x 7 m)

• 11. století přistavěné křídlo 7 x 7 m

• Přestavěno po požáru 1142

Civilní zástavbaCivilní zástavba

• dřevěné srubové konstrukce jednoprostorové

• rozměry 5 x 3,5 m

• ohniště a dřevěná schránka

• zastoupená zvířata: prase, kráva, ovce, koza (ptactvo u elity)

• keramika – bezuché hrnce, láhve a mísy jen zřídka

• nálezy přeslenů – vysoká textilní výroba

Použita literaturaPoužita literatura

• Frolík, J. – Smetánka Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.