vypracovala: mgr. věra sýkorová

14
ovala: Mgr. Věra Sýkorová á literatura: Augusta, P. a kol.: DĚJINY STŘEDOVĚKU A RANÉ NOVOVĚKU – 2. DÍL – VRCHOLNÝ A STŘEDOVĚK. SPN 1996. Tarnowski, W.: RYTÍŘI. Fraus 2005. Orel, J.: Rytíři. Fragment 2007

Upload: zamora

Post on 19-Jan-2016

43 views

Category:

Documents


1 download

DESCRIPTION

Rytíři. Dějepis - 7. ročník. Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: Augusta, P. a kol.: DĚJINY STŘEDOVĚKU A RANÉHO NOVOVĚKU – 2. DÍL – VRCHOLNÝ A POZDNÍ - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová

Použitá literatura: Augusta, P. a kol.: DĚJINY STŘEDOVĚKU A RANÉHO NOVOVĚKU – 2. DÍL – VRCHOLNÝ A POZDNÍ STŘEDOVĚK. SPN 1996.

Tarnowski, W.: RYTÍŘI. Fraus 2005. Orel, J.: Rytíři. Fragment 2007.

Page 3: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Před 1000 lety se mužům, kteří jezdili na koni a bojovali, říkalo rytíři (z německého Reiter = jezdec na koni, vzniklo Riter). Zpočátku to byli jenom pouze bojovníci, kteří měli převahu nad pěšáky, ale ve 13. století už rytíři hráli v západoevropské společnosti velmi důležitou roli.

Page 4: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Bojovali v armádě krále nebo šlechty. Za odměnu od nich dostávali půdu. Chránili také rolníky, kteří pracovali půdě (ti jim za to museli poskytovat své služby a část úrody).

Protože rytíři bojovali v brnění, které jim zakrývalo celé tělo a obličej, vypadali všichni stejně.

Page 5: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Když se měl stát chlapec rytířem, začal v sedmi letech sloužit jako páže v domě některého z významných pánů. Učil se:pravidlům rytířské služby – být věrný, statečný, štědrý, vybraně se chovat a oblékat, tančitzacházení se zbraněmi - bojovat

Když bylo chlapci 14 – 16 let, stával se panošem. Svého pána doprovázel na lov, do bitev, na turnaje.

Po pěti letech (v 21 letech) mohl panoš být pasován na rytíře po vyznamenání v boji nebo na turnaji.

Děvčata se rytířkami stát nemohla, ale některá se o to pokoušela.

Page 6: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Statečný

Tělesně zdatný

Čestný a spravedlivýdobrý křesťan

měl pomáhat slabším

být věrný svému králi

Page 7: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

hrad nebo tvrz

brnění

koně

štít

erb

praporec s erbem

helmu s chocholkem v barvách znaku

ostruhy

meč

dýku

dřevecpaní svého srdce

loveckého psa

Page 8: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

boj bitvy obrana země

Na boj se cvičili: při honech rytířských turnajích (s dřevci na koních proti sobě se shazovali z koní)

Page 9: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Pasování na rytíře byl slavnostní obřad, který měl probíhat v kostele. Většinou se však odehrával přímo na bojišti před zahájením bitvy či po ní. Rytíře pasoval panovník nebo jeho zástupce (v českých zemích jen král). V raném středověku ale mohl rytíře pasovat kterýkoliv jiný rytíř. Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a přednesl předepsanou přísahu. Poté ho pasující lehce udeřil plochou stranou meče na obě ramena a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (odtud pochází výraz pasování). Rytířská privilegia jsou např. vlastnictví dědičných pozemků, účastnili se volby panovníka, byli oslovováni statečný rytíři atd.

Předpokladem pro udělení rytířské hodnosti byl šlechtický původ. Čekatel musel předem prokázat svoji statečnost, pevnost v křesťanské víře, bezúhonnost. Pokud tyto podmínky splnil, uslyšel pak při obřadu pasování známou formuli:"Ve jménu Boha, svatého Michala a svatého Jiří, pasuji tě na rytíře!"

Page 10: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

• náprsní krunýř- byl tvarován tak, aby se rány meče od něj odrážely • nadloketník – válcovitý plech, který chránil horní část paže • náloketník – chránil loket a nebránil pohybu • rukavice- zhotovena z malých plíšků, aby se mohla ruka hýbat • násteheník- chránil stehna, ale pouze zepředu • nákolenice – velmi ohebné, aby rytíř mohl sedět na koni • holenní brnění – chránilo holeně, ale pouze zepředu • štít –na něm byl obyčejně namalovaný erb; dělí se na pole a figury. Heroldské figury dělí štít různými čarami na pole geometrických tvarů. Zobrazuje postavy, zvířata, rostliny a věci . Jsou – li pod štítem hesla, je to štít úplný • helma – slouží proti silným úderům do hlavy , má – li

chochol, říká se jí klenot

Page 11: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

- nauka o erbech

- rytíři oblečení do brnění byli těžko k poznání, proto měli na štítech svůj erb

Erbovní pravidla: - rytíř směl používat pouze jeden erb - erby se dědily z otce na syna - erby byly jedinečné : jiná osoba nesměla mít stejný erb

Page 12: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Rytíř bojoval s dvěma typy zbraní: jednou bodnou (kopí) jednou údernou (rovný meč)

Dvě další účinné zbraně – oštěp a luk (používal pouze při lovu)

kopímeč

luk

Page 13: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Tak co, už o mně něco

víš?

Page 14: Vypracovala:                     Mgr. Věra Sýkorová

Téma: Rytíři – 7. roč.Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř.Windows XP ProfessionalSMART NotebookZoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra SýkorováZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)