zdravotnictví pro lidi

Download Zdravotnictví pro lidi

Post on 07-Feb-2016

50 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Zdravotnictví pro lidi. Prof. MUDr. Ivan Šterzl , CSc. stínový ministr zdravotnictví. Cíl reformy zdravotnictví. h ledat přijatelný poměr mezi „rozvíjejícími se“ možnostmi vědy a „omezenými“ finančními zdroji v ytvářet pro pacienty přátelské zdravotnictví se spokojenými zdravotníky - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Prezentace aplikace PowerPoint

Zdravotnictv pro lidiProf. MUDr. Ivan terzl, CSc.stnov ministr zdravotnictv

Cl reformy zdravotnictvhledat pijateln pomr mezi rozvjejcmi se monostmi vdy a omezenmi finannmi zdrojivytvet pro pacienty ptelsk zdravotnictv se spokojenmi zdravotnkyzdravotnictv na odborn-sociln bzi (lka-pacient) a ne na obchodn (klient-prodejce)3Hlavn clezdravotn pe mus bt dostupn na rovni lege artis vem pacientm, bez dalch poplatkje-li vbr financ na podklad zkona, potom erpn penz nesm podlhat politickm vlivm a pojiovny mus bt kontrolovny jako kad organizace financovan z veejnch prostedk na aktulnm politickm dn nezvislm kontrolnm orgnemsttem poskytovan a placen zdravotn sluba mus mt stejn podmnky financovn, nezvisle na tom, zda clov zdravotnick zazen je i nen zprivatizovno4Hlavn clezkony ovlivujc existenci zdravotnickch zazen nesm umoovat nekal manipulace s majetkem (nap. zkon o univerzitnch nemocnicch, kde se pedpokld ueten 60 mil. K, ale k dispozici se dv 63 mld. K)penze vybran do zdravotnictv mus podlhat dsledn veejn kontrole jsou nezbytn kontroly nap. prhlednosti a efektivity vdaj VZP a ostatnch ZPHlavn cleceny lk jsou stanovovny netransparentn, platme za n vc, ne je jejich reln hodnotajsme pro urovn ceny lk formou aukc tak, aby vrobci lk platili vysouten bonusy pmo zdravotnm pojiovnm na zklad a pacientm skuten vydanch lkzdravotnick vyhlky nesm vst k likvidaci a zprivatizovn zavedench zdravotnickch zazen Hlavn cledokonalm pkladem je deprivace lzesk sluby vedouc ke krachu lzestv s (podtextem) monost zakoupen lukrativnch majetk za nejni cenu a rekonstruovat ji pedevm pro bohatou zahranin klientelu, kde pro rehabilitaci nap. neurologicky postiench a ochrnutch eskch dt zbudou jen druhoad pracovitproto v prbhu ervna plnuje nae strana uskutenit demonstraci proti zruen dtskch lzn Vesna v Janskch Lznch Hlavn cleprv vyhlka nov indikan seznam sniuje indikace lzesk pe, co m zdrcujc dopady jak na zamstnance, tak nsledn i na pacientyvpadek pjm pro lzn ze systmu zdravotnho pojitn a mnus 60 % = propoutn, sniovn mezd, zavrn lek (likvidace LLP Vesna MZ bagatelizuje)

Zvyovn DPH2012: Zven snen sazby DPH z 10 % na 14 % (+ 40 %)2013: Zven obou sazeb DPH o 1 % na 15, resp. 21 %ministr Heger souhlasil i se sjednocenm obou sazeb DPH (17,5 %)

zdravotnick zazen jsou z daovho hlediska konenm spotebitelem svch vlastnch slueb !!!!Zvyovn DPHnulov sazba DPH na lky existuje v rmci EU v ad vysplch stt (nap. ve Velk Britnii, ve vdsku, na Malt)pro v R nezstaly lky ve snen sazb?Sttn rozpoet vysv v letech 2012 a 2013 cestou zvyovn DPH ze zdravotnictv navc 6,6 mld. K (!)

Nkter piny vysokch vdaj za lkyrevize cen a hrad lk SKL neprovd kadoron, ale jednou za 3 roky (zkon ministra Hegera legalizoval neinnost)hradov soute mly pinst sporu 5 miliard korunod prosince 2011 do dnenho dne nevyhlsilo MZ R ani jedinou hradovou sout (!)Reexporty zstvaj nevyeenyRostou i vdaje zdravotnch pojioven (meziron +5,5%)Vcezdrojov financovn pojitn - povinn veejn zdravotn pojitn zstane zkladnm zdrojem financovnsttn a regionln rozpoty - od pevodu okresnch nemocnic pod kraje jejich podl kles (v roce 2011 byly napklad o 7 mld. K ni vdaje ne v roce 2003)pm spoluast - nejrychleji rostouc poloka - je plon a nerespektuje sociln rozloen obyvatel jako nap. v Nmecku (zatmco se veejn vdaje v letech 2000 a 2011 zvily o 82 %, soukrom vdaje za stejn obdob stouply o 234 %)12Vcezdrojov financovn pipojitn v R zatm neexistuje, podmnkou je zaveden standardnadstandardy - v systmu podle Hegera (TOP 09) nen mon prokzat finann efekt tohoto kroku, zejmna pnos do systmu veejnho zdravotnho pojitn Nedostatek penz i lkakvli strnut populace a rozvoji medicny rostou vdaje na zdravotn pi a poteba lka vude ve svtvdaje na zdravotnictv:prmr stt OECD v roce 2000: 7,8 % HDP (R 6,6 %)prmr stt OECD v roce 2008: 9,0 % HDP (R 7,2 %)poet lka:v uplynul dekd se poet lka v rmci zemOECD zvyoval v prmru o 2 % ron (v R o 1,6 % ron)14Personln devastace: pracujc lkai strnou - 47,3 % starch 50 let.Nen koncepce personln jednoty odbornost

Vk200020102911,0 %9,7 %30 3923,1 %20,2 %40 4933,0 %22,8 %50 5921,5 %28,8 %60 698,7 %14,6 %70 +2,8 %3,9 %Omezovn solidarityZdravch s nemocnmi: ochrann limity jsou drav cednk, neschopenka jako luxusMladch se starmi: regulan poplatky a pm platby dopadaj pouze na nemocn a nejvt thu nesou senioiBohatch s chudmi: petrvv nespravedlnost v platbch pojistnho (stropy pechodn zrueny, ale zvhodnn OSV trv) v ppad zaveden dvouslokovho pojistnho fixnho a nadstavby by jeho fixn st platili lid ve stejn vi bez ohledu na sv pjmyOban maj oprvnn pocit, e plat stle vce a pitom za sv penze dostvaj stle mn! Omezovn svobodyposilovn moci pojioven nad zdravotnickmi zazenmi i pacienty:omezen monosti mnit pojiovnuprohlubovn nerovnosti ve smluvnch vztazchpodle pln ministra Hegera by zdravotn pojiovny rozhodovaly o sti zdravotnickch zazen i o vi hrady za sluby tmto jednotlivm zdravotnickm zazenm omezovn autonomie lkae v rozhodovnlkai jsou ekonomicky motivovni k tomu, aby omezovali zkonem garantovan nroky pacientzen pe (lka zodpovd, ale pojiovna rozhoduje)Zvremministr Heger (TOP 09) nehj zjmy resortu zdravotnictv ani pacient tvrd dopady deklarovan ekonomick krize v R a neprokzan pnosy reformy zdravotnictv devastuj ji tak klesajc rove zdravotnictv, jsou nesmysln a zamluj prav piny nedostatku financ v rezortuvsledkem dosavadnch reforem je pedevm sniovn dostupnosti, kvality a bezpenosti zdravotn pevybran penze do zdravotnictv maj slouit lidem a nemaj bt nepimenm ziskem podnikatelkvli nepravdiv politick propagand st pacient bohuel ze souasnho tristnho stavu obviuje lkaeZvremdsledkem myslnho podfinancovn zdravotnictv je nrst vnitn zadluenosti systmu, kter je provzen nejen jeho personln devastac, ale i morln a etickou krizclem krok souasn vldnouc garnitury je takov privatizace zdravotnictv, kde pacient dostane za sv penze jen nejnutnj pi a podnikatel si zbytek penz, kter jsou vybrny na zklad zkona, rozdl mezi sebou jako ziskDkuji Vm za pozornost!