skolskeodbory.cz · web viewna obou jednáních komise doporučila návrh reformy dále rozpracovat...
TRANSCRIPT
1
Výchozí varianta nastavení parametrů nového
důchodového systému
Poznámka:
Podklad představuje návrh výchozího nastavení parametrů starobních důchodů. Návrhy nastavení ostatních typů důchodů budou předmětem dalších jednání Komise pro spravedlivé důchody.
2
Cíl jednání komiseKomise pro spravedlivé důchody na svém říjnovém a listopadovém jednání diskutovala základní myšlenku, teze a principy komplexní reformy I. pilíře důchodového systému. Na obou jednáních Komise doporučila návrh reformy dále rozpracovat na detailnější úroveň.
Zasedání Komise 10. ledna 2020 se tak bude věnovat mikroekonomickým a makroekonomickým dopadům vybraného konkrétního nastavení parametrů nového důchodového systému, které vychází z dříve projednaných tezí a principů.
Tento materiál přináší potřebné podklady pro lednové jednání Komise. Ukazuje mikroekonomické a makroekonomické dopady konkrétního vybraného nastavení parametrů reformovaného systému. Nastavení konkrétní výše parametrů vychází z (i) dříve Komisí schválených principů, (ii) jednání Komise o dílčích tématech před zahájení diskusí o komplexní důchodové reformě, (iii) vnitřní logiky navrhovaného systému i (iv) politických diskusí. Je potřeba zdůraznit, že tento návrh však je výchozím návrhem pro potřebnou odbornou i politickou diskusi.
Předložený návrh konkrétního nastavení parametrů reformovaného systému je návrhem výchozím, ale v žádném případě ne jediným možným nastavením parametrů důchodové reformy. Existuje řada možných změn parametrů, aby přitom stále byly respektovány 3 hlavní cíle důchodové reformy. Úkolem tohoto a dalších jednání je právě diskuse nad výchozím nastavením parametrů a možnými změnami tak, aby byly dosaženy v co nejvyšší možné míře 3 hlavní cíle reformy důchodového systému.
Cíle důchodové reformyZ předchozích jednání Komise pro spravedlivé důchody vyplývá, že diskuse výchozího nastavení parametrů důchodové reformy a jejich možných změn by měla probíhat v kontextu následujích tří cílů důchodové reformy:
Spravedlnost Srozumitelnost Finanční udržitelnost
Při diskusích nad cílem spravedlnosti a důstojnosti Komise pro spravedlivé důchody zdůrazňovala především téma spravedlivého ocenění péče o děti a závislé osoby. Tomuto tématu Komise věnovala několik jednání a doporučila navrhnout k dalšímu politickému projednání například instituty fiktivních vyměřovacích základů a bonusů za výchovu dítěte. Zároveň byla při diskusích nad spravedlností důchodů otevřena otázka důstojné minimální výše důchodu a solidarity s osobami s velmi nízkými důchody.
Potřeba srozumitelnosti důchodového systému a informovanosti občanů o jejich nárocích se během jednání Komise objevila taktéž několikrát, například při diskusích nad efektivností III. pilíře (dobrovolné spoření) a při diskuzích základních principů nultého a prvního pilíře. Srozumitelnost a informovanost byla při těchto diskusích vnímána jako předpoklad pro (i) nezkreslené rozhodování občanů v zásadních ekonomických situacích (například volba načasování odchodu do důchodu, splnění podmínek na nárok na důchod, plánování doplňkových úspor na stáří, zejména velikost úložek ve III. pilíři) a (ii) vnímání spravedlnosti a udržitelnosti důchodového systému.
3
Konečně diskuse nad finanční udržitelností se prolínají veškerými debatami o důchodovém systému. Komise zatím diskutovala základní přístupy ke zvýšení udržitelnosti (i) zvýšením příjmů systému, (ii) snížením výdajů systému, (iii) kombinací snížení výdajů a zvýšení příjmů.
Základní architektura reformovaného důchodového systémuSystém starobních důchodů budou namísto současného I. pilíře tvořit dva pilíře, 0. a I. pilíř. Dojde tak k rozdělení současného I. pilíře na dva podle jejich funkce:
0. pilíř bude poskytovat stejně vysoký základní důchod všem starobním důchodcům1
I. pilíř bude poskytovat starobním důchodcům výši důchodu podle jejich předchozí individuální životní dráhy
0. pilíř tak bude poskytovat základní důchod všem seniorům. Ten by měl odrážet minimální životní náklady důchodců. Takový základní důchod by měl dostávat každý senior bez ohledu na výši předchozích příjmů, počet vychovaných dětí, dobu péče o závislé osoby a individuální aspekty jeho životní dráhy obecně, pokud splní podmínky dosažení doby pojištění a důchodového věku.
I. pilíř bude všem důchodcům poskytovat výši důchodu závislou na jejich předchozí životní dráze. Výše důchodu tak bude odrážet osobní historii každého jednotlivého seniora. Konkrétně se výše důchodu z I. pilíře bude skládat ze dvou částí, a to za:
Výdělečné období životní dráhy seniora a Nevýdělečná období životní dráhy seniora.
První část tak bude reflektovat výši důchodu odvislou dle výše výdělků v předchozích zaměstnáních a samostatné výdělečné činnosti. Druhá část pak bude oceňovat zejména období péče o děti a závislé osoby, ale i další nevýdělečná období jako jsou období studia, základní vojenské služby, nemocí a další.2
1 Výjimkou z tohoto pravidla jsou senioři, kteří předčasně odešli do důchodu. U těchto seniorů je z pojistně matematických důvodů potřeba výši důchodu z 0. pilíře upravit. Úpravy přitom popisuje samostatná kapitola. 2 Výchozí nastavení nového systému předpokládá, že částka za nevýdělečné činnosti bude při výpočtu důchodu oceňovat stejné druhy životních situací, které oceňuje současný systém.
4
Graf 1: Základní schéma stavebních bloků nového systému starobních důchodů
Zdroj: MPSV
Podmínky nároku na řádný i předčasný starobní důchod budou v obou pilířích shodné se současnou právní úpravou. Senior tak bude v novém systému buď pobírat starobní důchod z obou pilířů, nebo z žádného. Stejně tak senior, který má nárok na odchod do důchodu v současném systému bude mít stejný nárok i v systému novém.
Výchozí nastavení parametrů reformovaného systémuParametry 0. pilířeCílem nultého pilíře je zajistit důstojné důchody všem starobním důchodcům. Z toho důvodu je výše důchodu z 0. pilíře (tzv. základní důchod) stejná pro všechny starobní důchodce, bez ohledu na jejich předchozí individuální životní dráhu nebo dobu strávenou v důchodu. Osmdesátiletá důchodkyně, která vychovala dvě děti a v zaměstnání měla nízké příjmy, tak má stejný základní důchod jako bezdětný muž, dříve OSVČ s vysokými příjmy, který právě odešel do řádného důchodu. Jedinou výjimku z tohoto pravidla tvoří senioři, kteří odešli do důchodu předčasně. U nich je základní důchod krácen z pojistně matematických důvodů, jak vysvětluje samostatná kapitola.
Základní důchod z 0. pilíře by měl dosahovat takové výše, aby zajistil minimální životní standard starobních důchodců. Výchozí návrh počítá se základním důchodem rovným 30 % průměrné mzdy. V současnosti by tak základní důchod odpovídal 10.500 Kč měsíčně.
Souvislost mezi výchozím nastavením základního důchodu a minimální úrovní životního standardu důchodců ukazuje Graf 2. Ten ukazuje, že v domácnosti dvou důchodců se stejně vysokým důchodem musí oba senioři pobírat důchod 8.972 Kč měsíčně, aby se jejich domácnost nepropadla pod hranici chudoby. V případě samostatně žijícího důchodce je tato částka vyšší, 11.963 Kč měsíčně. 3 Konečně průměrné náklady na stravu a ubytování v domově pro seniory v roce 2018 dosahovaly 9.728 Kč měsíčně. V neposlední řadě Graf 2 porovnává minimální životní standard důchodců s minimálním starobním důchodem dle dnešní úpravy.4
3 Prezentované hranice příjmové chudoby se vztahují k roku 2018.4 Minimální starobní důchod dle současného systému je součtem základní výměry a minimální procentní výměry.
5
Graf 2: Výše základního důchodu a ukazatelů minimálního životního standardu důchodců
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Výchozí návrh výše základního důchodu by tak zajistil zvýšení nedůstojně nízkých starobních důchodů, jejichž výše nedosahuje ani 30 % průměrné mzdy (10.500 Kč). Pro ilustraci v Grafu 3 ukazujeme, že v roce 2019 nižší důchod než 10.500 Kč pobíralo více jak 10 % důchodců.
Graf 3: Podíl vyplácených starobních důchodů dle jejich výše
do 8000
do 8399
do 8799
do 9199
do 9599
do 9999
do 10399
do 10799
do 11199
do 11599
do 11999
do 12399
do 12799
do 13499
do 14499
do 15499
do 16499
do 17499
více než 1
8 000
0.0%
10.0%
20.0%
30.0%
40.0%
50.0%
60.0%
70.0%
80.0%
90.0%
100.0%
Měsíční výše vypláceného důchodu v Kč
Zdroj: MPSV
V neposlední řadě, vybrané výchozí nastavení 0. pilíře umožňuje pro důchodce s průměrnou délkou pojištění (41 let) nastavit parametry I. pilíře zohledňující výši předchozího výdělku bez jediné redukční hranice a dodatečných koeficientů, jak ukazuje Graf 4. Jinými slovy, toto nastavení 0. pilíře umožňuje nastavit velmi srozumitelný I. pilíř a přitom nijak neměnit zásluhovost vzhledem k výši předchozích výdělků u velké většiny populace.
6
Graf 4: Nastavení výše základního důchodu z 0. pilíře umožňující odstranění redukční hranice0.
00x
0.05
x
0.10
x
0.15
x
0.20
x
0.25
x
0.30
x
0.35
x
0.40
x
0.45
x
0.50
x
0.55
x
0.60
x
0.65
x
0.70
x
0.75
x
0.80
x
0.85
x
0.90
x
0.95
x
1.00
x2,000
4,000
6,000
8,000
10,000
12,000
14,000
16,000
18,000
Současný stav - důchod po 41 letech poj. Návrh - důchod z 0. plus I. pilířeNávrh - důchod z 0. pilíře
Násobek PM
Důch
od
Zdroj: MPSV
Podmínky nároku na důchod z 0. pilíře budou stejné jako u současného systému. Senior bude mít nárok na řádný nekrácený důchod v okamžiku, kdy dosáhne důchodového věku a potřebné doby pojištění.
Parametry I. pilířeDůchod z prvního pilíře, jak jsme psali výše, tvoří (i) částka oceňující výdělečné období životní kariéry a (ii) částka ohodnocující období bez výdělku. Následující kapitola se věnuje ocenění pracovní (výdělečné) kariéry důchodce, navazující kapitola pak ocenění ostatních dob, zejména dob péče a výchovy dětí.
Parametry I. pilíře – částka za výdělečná období životní kariéryTato část důchodového systému má zohledňovat zásluhovost v jejím klasickém pojetí, tedy vzhledem k předchozí pracovní kariéře seniora. Částka tak musí růst vzhledem k (i) výši výdělku a (ii) délce doby výdělečné činnosti. Výpočet této částky musí být srozumitelný široké veřejnosti. Zároveň by výpočet této částky měl generovat stejnou míru zásluhovosti jako současný systém.5
Zachování zásluhovosti přináší na nový systém dva požadavky: (i) zvýšení důchodu při zvýšení výdělku by mělo být stejné jako v současném důchodovém systému a (ii) zvýšení důchodu při prodloužení doby pojištění by v novém a starém systému mělo být srovnatelné.
Výše důchodu dle předchozího výdělku
V novém systému by se výpočtové základy započítávaly podle následujícího pravidla:
5 Požadavek, aby nový system nesnižoval míru zásluhvosti zazněl několkrát na předchozích jednáních Komise pro spravedlivé důchody.
7
Výše důchodu za výši výdělku = 0,0325 % sumy vyměřovacích základů
Toto jednoduché pravidlo lze interpretovat tak, že by se každému pracujícímu na konci prvního roku jeho výdělečné činnosti zvýšila částka oceňující jeho pracovní kariéru o 0,0325 % jeho vyměřovacího základu v daném roce. V druhém roce práce by se částka za předchozí pracovní kariéru upravila dle růtu mezd v ekonomice a připočetla by se částka odpovídající 0,0325 % jeho vyměřovacího základu v daném (druhém) roce práce. Takto by se postupovalo ve třetím, čtvrtém a každém dalším roce výdělečné činnosti občana. Systém by tak narozdíl od současnosti umožnil pravidelně každoročně vyčíslovat nároky občanů na důchod.
Koeficient 0,0325 % vychází ze započtení vyměřovacích základů nad první redukční hranicí v současném systému. Konkrétně je odvozen tak, aby zvýšení vyměřovacího základu v novém systému přineslo stejné zvýšení důchodu jako zvýšení vyměřovacího základu nad první redukční hranicí u současného systému. Tuto skutečnost ilustruje Graf 5.
Graf 5: Zásluhovost nového a současného systému vzhledem k výši vyměřovacího základu
0.00
x
0.05
x
0.10
x
0.15
x
0.20
x
0.25
x
0.30
x
0.35
x
0.40
x
0.45
x
0.50
x
0.55
x
0.60
x
0.65
x
0.70
x
0.75
x
0.80
x
0.85
x
0.90
x
0.95
x
1.00
x2,000
4,000
6,000
8,000
10,000
12,000
14,000
16,000
18,000
Současný stav - důchod po 41 letech poj. Návrh - důchod z 0. plus I. pilířeNávrh - důchod z 0. pilíře
Násobek PM
Důch
od
Zdroj: MPSV
Graf ukazuje vývoj výše důchodu s výší vyměřovacího základu v současném a novém systému při době pojištění 41 let (průměrná doba pojištění). Jak je vidět, nad první redukční hranicí současného systému (44 % průměrné mzdy) se vyvíjí výše důchodu s rostoucím vyměřovacím základem v současném a novém systému stejně. Jinými slovy, rozdíl v důchodech jakýchokoli dvou důchodců s rozdílným vyměřovacím základem je stejný v současném i novém systému. Zásluhovost vzhledem k výši výdělku je z tohoto pohledu v novém systému zachována, výpočet je však značně zjednodušen.
Výše důchodu dle doby pojištění
8
Předchozí text tak ilustruje první aspekt “klasické” zásluhovosti, rozdíly výše důchodu dvou seniorů při rozdílném vyměřovacím základu a stejné době pojištění v současném a novém systému.6 Důležitým aspektem zásluhovosti je též zásluhovost vzhledem k délce doby pojištění. V současném systému odpovídá rozdíl mezi výší důchodu dvou osob se stejným vyměřovacím základem a rozdílem v době pojištění jeden rok částce 170 Kč.
Dva senioři se stejným vyměřovacím základem tak mají v současném systému rozdílný důchod podle délky jejich dob pojištění. Nový systém s nultým pilířem ve výši 10.500 Kč a I. pilířem odvíjející výší důchodu pouze od výpočtového základu tak generuje shodné důchody jako současný systém pouze pro důchodce se 41 roky pojištění. U důchodců s vyšší dobou pojištění generuje takový systém důchod nižší, jak ukazuje Graf 6. A z toho důvodu se do části výše důchodu podle předchozí pracovní kariéry zahrnuje vedle důchodu odvozeného z výše výdělku i doplňující bonus dle délky doby pojištění.
Graf 6: Zásluhovost při době pojištění 47 let
0.00
x
0.05
x
0.10
x
0.15
x
0.20
x
0.25
x
0.30
x
0.35
x
0.40
x
0.45
x
0.50
x
0.55
x
0.60
x
0.65
x
0.70
x
0.75
x
0.80
x
0.85
x
0.90
x
0.95
x
1.00
x2,000
4,000
6,000
8,000
10,000
12,000
14,000
16,000
18,000
Současný stav - důchod po 47 letech poj. Návrh - důchod z 0. plus I. pilíře
Násobek PM
Důch
od
Zdroj: MPSV
Výchozí návrh nastavení bonusu za dobu pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo na 240 Kč za každý rok doby pojištění nad 41 let. Výše bonusu je vyšší než zmíněných 170 Kč. Důvodem je cíl, aby každá z deseti simulovaných příjmových skupin mužů, respektive žen, v novém systému dosáhla minimálně stejného průměrného důchodu jako v systému současném. Hranice 41 let pak vychází z nastavení výše důchodu z 0. pilíře.
Shrnutí výpočtu částky důchodu dle individuálního průběhu předchozí pracovní kariéry důchodce
6 Muž s dobou pojištění 41 let a průměrným výdělkem 30 tisíc korun měsíčně dle pravidel zásluhovosti má mít přiznaný vyšší důchod než srovnatelný muž se stejnou dobou pojištění a výdělkem 20 tisíc korun měsíčně.
9
V novém systému je tedy částka oceňující předchozí pracovní konstruována tak, aby (i) v maximální možné míře odpovídala ocenění pracovní kariéry v současném systému a (ii) způsob jejího výpočtu byl co nejvíce srozumitelný široké veřejnosti.
Z těchto důvodů se částka odrážející předchozí pracovní kariéru odvíjí od dvou aspektů pracovní kariéry:
Výše výdělku Doby pojištění
U obou aspektů je přitom pravidlo výpočtu velmi jednoduché. Z pohledu výše výddělku je suma vyměřovacích základů7 násobena jedním, pevně daným koeficientem (0,0325 %). Z pohledu aspektu délky doby pojištění je oceněn každý rok doby pojištění nad 41 let pevně daným bonusem 240 Kč.
Parametry I. pilíře – částka za nevýdělečná období životní kariéryTato část nového systému má ocenit části vybrané životní kariéry, ve kterých senior neměl žádné příjmy (současné náhradní doby). Záměrem návrhu parametrů ocenění je (i) zvýšení ocenění péče o děti a závislé osoby oproti současnosti a (ii) značné zjednodušení výpočtů, které umožní každoroční vyčíslení důchodových nároků občanů.
Ke splnění těchto požadavků používáme v novém systému techniku fiktivních vyměřovacích základů a bonusů za výchovu dítěte. Oba principy (u fiktivních vyměřovacích základů pouze ve vztahu k péči o děti a závislé osoby) již Komise diskutovala na několika zasedáních a doporučila je ministryni práce a sociálních věcí k postoupení do „politického vyjednávání“.
Fiktivní vyměřovací základy
Technika fiktiních vyměřovacích základů vychází z přiřazení „fiktivního“ vyměřovacího základu každému období, ve kterém jednotlivec nepracoval, nebo ve kterém nastala vybraná životní situace. 8 Fiktivní vyměřovací základ se přitom odvíjí od vyššího z následujících dvou údajů, (i) poslední známý vyměřovací základ občana a (ii) průměrná mzda v ekonomice. Každý z údajů se pro účel výpočtu fiktivních vyměřujících základů započítává zcela nebo jen z části, jak ukazuje Tabulka 1. 9
7 Upravených na mzdovou hladinu roku odchodu do důchodu.8 Existují přitom životní situace, kdy může být vybrané období oceněno fiktivním příjmem a zároveň občan může pracovat. Příkladem je doba o dítě do 4 let. Za toto období má jednotlivec nárok na fiktivní vyměřovací základ, i když se rozhodne během tohoto období vykonávat výdělečnou činnost.9 V praxi může nastat situace, kdy má jednotlivec nárok na fiktivní vyměřovací základ na základě dvou typů životních situací. Například žena pečující o dítě do 4 let může být nezaměstnaná. V tomto případě se započítává pouze vyšší z fiktivních vyměřovacích základů.
10
Tabulka 1: Parametry ohodnocení jednotlivých typů nevýdělečné činnosti podle FVZ
Péče o dítě do 4 let věku 100 % průměrné mzdy 100 % posledního osobního výdělkuPéče ve stupni závislosti 2 23 % průměrné mzdy 23 % posledního osobního výdělkuPéče ve stupni závislosti 3 67 % průměrné mzdy 67 % posledního osobního výdělkuPéče ve stupni závislosti 4 100 % průměrné mzdy 100 % posledního osobního výdělkuDočasná pracovní neschopnost 100 % průměrné mzdy 100 % posledního osobního výdělkuNezaměstnanost 40 % průměrné mzdy 100 % posledního osobního výdělkuPobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 100 % průměrné mzdy 0 % posledního osobního výdělkuPovinná vojenská služba 100 % průměrné mzdy 0 % posledního osobního výdělkuStudium 40 % průměrné mzdy 0 % posledního osobního výdělku
Typ nevýdělečné doby doby Započítávaná průměrná mzda Započítávaný individuální výdělek
Zdroj: MPSV
Například ženě, která v daném roce pečovala o dítě do 4 let, se na konci roku započte fiktivní vyměřovací základ, který bude odpovídat vyšší hodnotě z dvojice (i) 100 % posledního osobního výdělku10 a (ii) 100 % průměrné mzdy v ekonomice. Naopak nezaměstnanému muži se započte vyšší ze (i) 100 % posledního osobního výdělku a (ii) 40 % průměrné mzdy v ekonomice.
Zjednodušeně lze shrnout, že ohodnocení současných náhradních dob celoživotním individuálním příjmem jednotlivce se transformuje na ohodnocení buď minulým individuálním příjmem, nebo podle průměrného příjmu v ekonomice – podle toho, která hodnota je vyšší. Umožňuje tak průběžné vyčíslení důchodového nároku a také odměňuje ekonomickou aktivitu probíhající v období péče.
Bonus za péči o dítě
Při ocenění výchovy dětí vedle fiktivních vyměřovacích základů nový systém používá i bonusy za péči o dítě. Komise na svých jednáních diskutovala několik možných nastavení bonusu za dítě. Výchozí návrh nového systému přitom používá bonus 500 Kč za každé vychované dítě. Výchova dítěte u každého hlavního pečujícího, typicky žen, tak bude oceněna bonusem a fiktivním vyměřovacím základem za péči o děti do 4 let.
Částka bonusu se podle výchozího návrhu bude v budoucnosti upravovat dle inflace. Bonus za dítě tak v jakémkoli kalendářním roce bude mít vždy stejnou reálnou hodnotu, respektive kupní sílu.
Modelové příklady ocenění výchovy dětí
Ocenění výchovy dítětě v novém systému tedy zajišťuje fiktivní vyměřovací základ spolu s bonusem za výchovu dítěte. Tato kombinace ocenění výchovy dítěte zajišťuje vyšší důchod v případě péče o děti než při pokračování ve stejné práci11, jak ukazuje Graf 7.
Graf 7 porovnává ocenění 4 let práce a 4leté výchovy dítěte pomocí fiktivního vyměřovacího základu a bonusu. Vychází přitom z předpokladu, že žena bude následující 4 roky (i) pracovat za stejnou mzdu
10 Text v řadě případů používá termíny výdělek a vyměřovací základ jako synonyma. Případné nedorozumění z tohoto zjednodušení budou vyjasněny během jednání Komise.11 Stejnou prací přitom rozumíme práci za stejnou mzdu. Pro zjednodušení příklady a grafy ukazují modelové situace, ve kterých neuvažujeme růst mezd. Nicméně i při růstu mezd by situace byla analogická, pouze vysvětlení by muselo být detailnější a pro čtenáře náročnější.
11
jako v daném roce, nebo (ii) pečovat o dítě. Graf 7 ukazuje, že při výpočtu důchdodu je ocenění péče vyšší než ocenění pokračování ve stejné práci pro veškeré pečující, bez ohledu na výši jejich předchozího výdělku. Žena, která se rozhodne mít dítě a během prvních 4 let výchovy dítěte nepracovat, bude mít vyšší důchod než jinak srovnatelná žena, která se rozhodne dítě nemít.
Podíl fiktivních vyměřovacích základů a bonusu za výchovu dítěte na ocenění péče o dítě pak ukazují Grafy 7a a 7b. Fiktivní vyměřovací základy tak více pomáhají pečujícím, jejichž poslední výdělek byl nižší než průměrná mzda v ekonomice. Bonusy pak zvyšují důchod pečujících nezávisle na jejich předchozím výdělku.
Graf 7: Ocenění 4 let práce v porovnání s oceněním výchovy dětí pomocí FVZ a bonusu za výchovu
14
000
15
500
17
000
18
500
20
000
21
500
23
000
24
500
26
000
27
500
29
000
30
500
32
000
33
500
35
000
36
500
38
000
39
500
41
000
42
500
44
000
45
500
47
000
48
500
50
000
51
500
53
000
54
500
56
000
57
500
59
000
0 Kč
200 Kč
400 Kč
600 Kč
800 Kč
1000 Kč
1200 Kč
1400 Kč
1600 Kč
4 roky péče (FVZ+bonus za 1 dítě) 4 roky práce
Výpočtový základ
Zvýš
ení d
ůcho
du
12
Graf 7a: Ocenění 4 let práce v porovnání s oceněním výchovy dětí pomocí FVZ
14 000
15
500
17 000
18
500
20 000
21
500
23 000
24
500
26 000
27
500
29 000
30
500
32 000
33
500
35 000
36
500
38 000
39
500
41 000
42
500
44 000
45
500
47 000
48
500
50 000
51
500
53 000
54
500
56 000
57
500
59 000
0 Kč
100 Kč
200 Kč
300 Kč
400 Kč
500 Kč
600 Kč
700 Kč
800 Kč
900 Kč
1000 Kč
4 roky péče (FVZ) 4 roky práce
Výpočtový základ
Zvýšen
í důcho
du
Graf 7b: Ocenění výchovy dětí pomocí bonusu
14 00
0 15
500
17 00
0 18
500
20 00
0 21
500
23 00
0 24
500
26 00
0 27
500
29 00
0 30
500
32 00
0 33
500
35 00
0 36
500
38 00
0 39
500
41 00
0 42
500
44 00
0 45
500
47 00
0 48
500
50 00
0 51
500
53 00
0 54
500
56 00
0 57
500
59 00
0
0 Kč
100 Kč
200 Kč
300 Kč
400 Kč
500 Kč
600 Kč
700 Kč
800 Kč
900 Kč
1000 Kč
Bonus za výchovu dítěte
Výpočtový základ
Zvýšen
í důcho
du
Zdroj: MPSV
V neposlední řadě je potřeba zdůraznit, že systém fiktivních vyměřovacích základů více než současný systém vyloučených dob podporuje ty pečující, kteří se dobrovolně rozhodnou během péče o malé děti pracovat například na částečný úvazek. Prezentované výchozí nastavení systému totiž předpokládá, že fiktivní vyměřovací základy a skutečné výdělky ze stejného období se sčítají. Jinými slovy, u ženy s dítětem do 4 let, která se dobrovolně rozhodne v tomto období pracovat, bude zohledněn při výpočtu nejen fiktivní vyměřovací základ, ale i skutečný výdělek. Ocenění období výchovy je pak vyšší. To ukazuje Graf 8 pro modelový příklad ženy, která během 4 let výchovy dítěte pracovala na čtvrtinový úvazek.
13
Graf 8: Ocenění výchovy dětí pomocí FVZ a bonusu za výchovu při částečném úvazku
14
000
15
50
0
17
00
0
18
500
20
000
21
50
0
23
00
0
24
500
26
00
0
27
50
0
29
00
0
30
50
0
32
00
0
33
50
0
35
00
0
36
50
0
38
000
39
50
0
41
00
0
42
50
0
44
000
45
50
0
47
00
0
48
500
50
00
0
51
50
0
53
00
0
54
500
56
00
0
57
50
0
59
00
0 0 Kč
200 Kč
400 Kč
600 Kč
800 Kč
1000 Kč
1200 Kč
1400 Kč
1600 Kč
1800 Kč
4 roky péče (FVZ + bonus za 1 dítě) i práce 4 roky práce
Zdroj: MPSV
Valorizace důchodůValorizace starobních důchodů se bude odvíjet od inflace a růstu nominálních mezd. Přitom budou platit následující pravidla:
Důchody z 0. pilíře se budou valorizovat podle růstu nominálních mezd Důchody z I. pilíře se budou valorizovat podle inflace
Tento systém valorizace (i) je srozumitelnější než současný stav a (ii) pro velkou většinu starodůchodců zajišťuje vyšší důchody ve vysokém věku. Novým systém totiž u drtivé většiny důchodců valorizuje důchody více než ten současný. V novém systému se totiž podstatně větší část důchodu než v současném systému valorizuje 100 % růstu nominálních mezd.12
Senioři, kteří jsou již několik let ve starobním důchodu (tzv. starodůchodci), tak budou mít v novém systému vyšší důchod než v systému současném. Přitom právě starodůchodci jsou s výrazně vyšší pravděpodobností ohroženi chudobou. Stejně tak díky navrženému systému valorizace kupní síla důchodců, kteří jsou již v důchodu, neklesá vzhledem ke kupní síle pracujících tak rychle jako v současném systému. Nový systém tak omezuje nerovnosti mezi pracujícími a tzv. starodůchodci.
Graf 9 ilustruje, jak se u 3 modelových důchodců13 vyvíjí podíl důchodu vzhledem k průměrné mzdě v ekonomice v současném a novém systému s tím, jakou dobu tito 3 důchodci tráví v důchodu. Tři modré křivky ukazují vývoj podílů starobního důchodu a průměrné mzdy v ekonomice pro nový systém. Tři červené křivky pak vývoj podílů v současném systému. Z grafu je zřejmé že každý ze tří
12 V současném systému se růst mezd ve valorizaci zohlední z 50 %. V novém systému se růstem nominálních mezd valorizuje důchod z 0. pilíře. Ten by odpovídal ve stejném roce 10.500 Kč, tedy cca 70% průměrného důchodu. Výrazně vyšší částka valorizovaná růstem nominálních mezd určuje pro téměř celou populaci důchodců vyšší valorizaci. Pouze u velmi vysokých důchodů, u kterých bude 0. pilíř menší částí vyplaceného důchodu, může být individuální valorizace nižší.13 S nástupní výší důchodu 12 tisíc, 14 tisíc a 16 tisíc korun měsíčně.
14
modelových důchodců má v novém a současném systému stejný nástupní důchod (12 tisíc, 14 tisíc a 16 tisíc Kč). Nástupní důchody tak odpovídají přibližně 34 %, respektive 41 a 46 % průměrné mzdy. V novém systému by důchodce s nástupním důchodem 14 tisíc korun (41 % průměrné mzdy) po 20 letech dostával důchod, který odpovídá 37 % průměrné mzdy v ekonomice. V současném po stejné době bude dostávat důchod odpovídající pouze 32 % průměrné mzdy.14 Obdobná je situace i u modelového příkladu s vyšším a nižším nástupním důchodem.
Graf 9: Vývoj podílu důchodu k průměrné mzdě s dobou strávenou v důchodu u 3 modelových seniorů
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 280.15
0.2
0.25
0.3
0.35
0.4
0.45
0.5
Současný vyšší Současný průměrný Současný nižšíNávrh vyšší Návrh průměrný Návrh nižší
Počet let v důchodu
Podí
l důc
hodu
k pr
ůměr
né m
zdě
Zdroj: MPSV
Předčasné důchody a přesluhováníNový systém starobních důchodů zachovává možnosti předčasného nebo odloženého odchodu do důchodu jako v současném systému. Výchozí varianta nastavení nového systému předpokládá stejně vysoké krácení při odchodu do předčasného důchodu, respektive stejnou bonifikaci za přesluhování jako v současném systému.
Z metodologicko-technického pohledu patří bonifikace, respektive penalizace do I. pilíře, protože zohledňuje individuální průběh životní dráhy jednotivce. Z toho důvodu se bonifikace za přesluhování přičte k výši důchodu z I. pilíře. Odlišná situace je u předčasných důchodů. Zde se krátí důchod jak z I. pilíře, tak i z 0. pilíře. Důvod je ten, že výše krácení v současném systému musí vycházet z pojistně matematických principů a vysoký podíl 0. pilíře na celkovém důchodu krátit důchod pouze z I. pilíře neumožňuje.
Závěrem k této části je však potřeba zdůraznit, že výše krácení, respektive bonfikace, zůstává stejná v současném systému i ve výchozí variantě nového systému. Při respektování celkového konceptu
14 Tento modelový příklad vychází z růstu nominálních mezd a inflace, které předpokládá ve svých simulacích prezentovaných níže mikrosimulační důchodový model.
15
reformy je však možné například zvýšit finanční motivaci za přesluhování.
Přechod mezi současným novým systémemPři přechodu ze současného systému na nový je potřeba řešit zejména otázku transformace již přiznaných důchodů do nového systému. Výchozí varianta předpokládá tři způsoby překlopení dle současné výše důchodu:
Starobní důchody nižší než důchod z 0. pilíře v novém systému – současné velmi nízké důchody budou v novém systému nahrazeny důchodem z 0. pilíře (nekráceným, odpovídajícím 30 % průměrné mzdy). Výše důchodu v novém systému tak bude vyšší než v současném.
Starobní důchody stejně vysoké jako důchod z 0. pilíře v novém systému – tyto důchody budou v novém systému nahrazeny důchodem z 0. pilíře. Výše důchodu v novém systému tak bude shodná jako v současném.
Starobní důchody vyšší než důchod z 0. pilíře v novém systému – Tyto důchody budou plně převedeny do nového systému. Výše důchodu v novém systému tak bude shodná jako v současném. Senior tak bude v novém systému dostávat důchod z 0. pilíře a z I. pilíře. Důchod z I. pilíře bude rozdílem mezi výší důchodu v současném systému (základní+procentní výměra) a výší důchodu z 0. pilíře.
Změny u samostatně výdělečně činných osob (OSVČ)Současné nastavení důchodového systému pro OSVČ je dlouhodobě stěží udržitelné. Jedním z hlavních důvodů neudržitelnoti je nastavení pravidel pro výpočet pojistných OSVČ. Samostatně výdělečně činné osoby odvádějí pojistné pouze z poloviny zisku (rozdílu mezi příjmy a skutečnými výdaji nebo výdajovými paušály). Při hlavní výdělečné činnosti musejí odvádět pojistné minimálně z 25 % průměrné mzdy. Z těchto základů se jim pak přirozeně vypočítají i starobní důchody.
Evidence ukazuje, že významná část OSVČ skutečně odvádí pojistné pouze z 25 % průměrné mzdy. To však podle odhadů MPSV může vést k velmi nízkým důchodům současných OSVČ v budoucnosti a může zvýšit chudobu a nerovnosti mezi českými seniory i českou populací obecně. Orientační propočet při podmínkách roku 2019 totiž ukazuje, že starobní důchod takových celoživotních OSVČ by byl pouze 8.400 Kč měsíčně. To je o 30 % méně, než je hranice příjmové chudoby pro jednotlivce.
Z toho důvodu je nezbytné nastavení důchodového systému pro OSVČ změnit. Přirozeným krokem je přitom zvýšení odvodů OSVČ s tím, že následně se automaticky zvýší i jejich důchody. Výchozí nastavení nového systému proto předpokládá zvýšení (i) výpočtového základu OSVČ z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji na 75 % a (ii) zvýšení minimálního základu u hlavní výdělečné činnosti z 25 % na 40 %, tedy na nynější úroveň minimální mzdy.
Simulace dopadů reformy na starobní důchody pomocí mikrosimulačního modeluPrůměrná výše starobních důchodů
Simulace ukazuje, že při výchozím nastavení parametrů nového systému v průměru starobní důchody výrazně vzrostou. Průměrná výše starobních důchodů vzroste po zavedení nového systému o 8 %
16
(přibližně 1.150 Kč). Průměrný starobní důchod pak bude oproti současnému systému vyšší po celou dobu simulace (do roku 2070). Relativní rozdíl mezi výší starobních důchodů v současném a novém systému se přitom mírně zvyšuje.
V novém systému se tím pádem sníží i nerovnosti mezi příjmy pracujících a důchodců. To ukazuje Graf 10. Ten ilustruje vývoj podílu mezi průměrnou výší důchodu a průměrnou mzdou v ekonomice (tzv. benefit ratio) v současném a novém systému. Po zavedení reformy se benefit ratio zvýší téměř o 4 p. b.. V následujících letech se pak benefit ratio díky novému systému zvýší až o 6,5 p. b. (rok 2049). Průměrný důchod pak v tomto roce bude v novém systému odpovídat až 48,2 % průměrné mzdy namísto současných 41,7 %
Graf 10: Vývoj podílu průměrného důchodu všech důchodců k průměrné mzdě
20182020
20222024
20262028
20302032
20342036
20382040
20422044
20462048
20502052
20542056
20582060
20622064
20662068
2070 36 %
38 %
40 %
42 %
44 %
46 %
48 %
50 %
Současný právní stav Návrh
Zdroj: MPSV
Výrazné zvýšení průměrných starobních důchodů a jejich poměru k průměrné mzdě způsobuje (i) zvýšení nově přiznávaných důchodů i (ii) zvýšení i důchodů starodůchodců. Zvýšení nově přiznávaných důchodů způsobuje zejména vyšší ocenění péče (bonus za výchovu dítěte a fiktivní vyměřovací základy) a navýšení velmi nízkých důchodů (0. pilíř). Zvýšení důchodů starodůchodců způsobuje výhodnější valorizace a postupné stárnutí důchodců, kterým byl důchod přiznán již podle nového systému.
Nově přiznané důchody by se po zavedení reformy zvýšily v průměru o 11 %. V následujících letech by rozdíl mezi nově přiznanými průměrnými důchody v současném a novém systému činil až 15 %. Obdobně by se díky novému sytému snižovaly nerovnosti mezi průměrnou výší nově přiznaných důchodů a průměrnou mzdou v ekonomice, jak ukazuje Graf 11.
17
Graf 11: Vývoj podílu průměrného nově přiznaného důchodu k průměrné mzdě
20182020
2022
20242026
20282030
2032
2034
20362038
2040
20422044
20462048
2050
20522054
205620
582060
20622064
20662068
2070 40 %
42 %
44 %
46 %
48 %
50 %
52 %
54 %
Současný právní stav Návrh
Zdroj: MPSV
Změny nově přiznaných starobních důchodů podle pohlaví a příjmu
Ke zvýšení průměrného nově přiznaného starobního důchodu v novém systému přitom přispívá zvýšení starobních důchodů každé z deseti příjmových skupin důchodců, respektive důchodkyň. Průměrný nově přiznaný starobní důchod v každé z deseti přímových skupin mužů, respektive žen je tak v novém systému alespoň stejně vysoký jako v systému současném. To ilustrují trojice Grafů 12a, 12b a 12c.
Tyto grafy také ilustrují, kterým skupinám seniorů vzroste nástupní důchod nejvíce. Z Grafů 12a, 12b i 12c je patrný významný růst zejména v prvním, případně druhém příjmovém decilu. Tento fakt je odrazem zavedení 0. pilíře, respektive cíle reformy zajistit důstojný důchod pro všechny důchodce. V prvním decilu jsou totiž koncentrováni důchodci, kteří mají v současném systému velmi nízké důchody. Nový systém těmto seniorům pomocí 0. pilíře důchody navyšuje tak, aby jejich důchod dosahoval alespoň minimálního životního standardu.
Z porovnání Grafů 12b a 12c je pak zřejmý výrazně vyšší růst starobních důchodů žen. Tento výsledek odpovídá cíli reformy zvýšit spravedlnost důchodového systému. Konkrétně odpovídá požadavku na vyšší ocenění pečujících při výpočtu jejich důchodu. Simulační model totiž předpokládá, že v domácnosti o děti pečují vždy ženy. Z toho důvodu v simulaci nového systému výrazně vzrostou nástupní starobní důchody všech příjmových skupin žen.
18
Graf 12a: Náhradový poměr15 deseti příjmových skupin novodůchodců v roce 2020
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
160 %
180 %
Současný stav Návrh
Příjmový decil
Náhr
adov
ý po
měr
Graf 12b: Pouze novodůchodci muži
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
Současný stav Návrh
Příjmový decil
Náhrad
ový po
měr
Graf 12c: Pouze novodůchodkyně ženy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
160 %
180 %
200 %
220 %
Současný stav Návrh
Příjmový decil
Náhra
dový
pomě
r
Zdroj: MPSV
Změny v ohrožení chudobou
Zvýšení nejnižších nově přiznávaných starobních důchodů i zvýšení nízkých důchodů starodůchodců navýšením valorizace přirozeně snižuje ohrožení starobních důchodců příjmovou chudobou (Graf 13).
Simulace současného systému predikuje růst míry ohrožení chudobou nad stav v roce 2020. Přibližně polovinu období do roku 2070 (horizont projekce) bude riziko ohrožení populace starobních důchodců chudobou vyšší než 20 %.
15 Podíl nástupního starobního důchodu oproti průměrnému celoživotnímu vyměřovacímu základu.
19
Výchozí nastavení parametrů nového systému riziko ohrožení chudobou skokově sníží. Následně se míra ohrožení populace důchodců příjmovou chudobou až do roku 2070 nedostane nad hranici 17,5 %. To ukazuje, že novému systému se významně lépe daří zajistit důstojné důchody.
Graf 13: Vývoj míry ohrožení chudobou populace starobních důchodců
2017
2019
20212023
20252027
202920
3120
3320
352037
203920
412043
204520
4720
4920
512053
20552057
20592061
2063
2065
2067
20690 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
Zdroj: MPSV
Simulace dopadů reformy na výdaje důchodového systémuVýše prezentované výchozí nastavení parametrů starobních důchodů vychází mimo jiné z cíle zajistit spravedlivé a důstojné důchody pečujícím, tedy zejména ženám, důchodcům s velmi nízkými důchody a starodůchodcům. Zároveň výchozí nastavení parametrů vychází z podmínky, že nový systém musí garantovat každé z deseti příjmových skupin důchodců, respektive důchodkyň, alespoň stejně vysoký důchod jako současný systém.
Výdaje takového systému jsou přirozeně vyšší než u současného systému. Vývoj nákladů vzhledem k HDP u současného a nového systému v následujících letech ilustruje Graf 14.
20
Graf 14: Vývoj nákladů důchodového systému
Zdroj: MPSV
V prvním roce po zavedení nového systému vzrostou výdaje oproti současnému stavu o 26 miliard korun. Přibližně 40 % dodatečných nákladů tvoří zavedení 0. pilíře, tedy zvýšení velmi nízkých starobních důchodů alespoň na úroveň základního důchodu z 0. pilíře (10.500 Kč). Zbylých 60 % dodatečných nákladů pak tvoří náklady na bonus za výchovu dítěte, jinými slovy ocenění péče a výchovy dětí při výpočtu důchodu.
Následně se roční výdaje na důchodový systém do roku 2070 navýší v průměru o 1,5 % HDP. Tyto dodatečné náklady tvoří zejména:
Bonifikace za výchovu dítěte a fiktivní vyměřovací základy (cíl: ocenění péče) Zavedení 0. pilíře, vyšší valorizace (cíl: důstojné důchody) Vyšší bonifikace za dobu pojištění (cíl: nový system generuje všem vyšší nebo stejné důchody)
Příjmy důchodového systému se po celé období projekce nepatrně zvýší díky změně pravidel pro výpočet pojistného OSVČ. Navýšení příjmů důchodového systému přitom není primárním cílem zvýšení výpočtových základů OSVČ. Tím je umožnit OSVČ pobírat nekrácený důchod z 0. pilíře. Dle expertních odhadů lze očekávat navýšení příjmů o 0,3 % HDP.
Potřeba dodatečných příjmů, další možnosti nastavení parametrůReforma důchodového systému tak vyžaduje dodatečný zdroj jeho financování. To opět ukazuje na skutečnost, že reforma důchodového systému v České republice se nezbytně skládá ze dvou nutných kroků:
Reformy výdajové stránky důchodového systému (nastavení spravedlivého a srozumitelného důchodového systému s udržitelnými výdaji)
Reformy příjmové stránky důchodového systému (nastavení udržitelných příjmů důchodového systému)
21
Součástí důchodové reformy tak musí být i reforma daňového mixu České republiky. Současné nastavení struktury zdanění práce i zdanění celkově významně omezuje možnosti důchodové reformy, která by zaručila nejen udržitelné důchody, ale také důchody spravedlivé a důstojné.
Další možnosti nastavení parametrů
Prezentovaná výchozí varianta nastavení parametrů důchodového systému není jedinou možnou variantou, která bude vycházet z principů spravedlivého a srozumitelného důchodu, jak je Komise diskutovala na svém předchozím jednání. Prezentovaná varianta je možností, která:
Výrazně zvyšuje důstojnost a spravedlnost důchodů a zaručuje hlavním příjmovým skupinám mužů i žen alespoň stejné důchody jako současný systém.
Zároveň však přirozeně zvyšuje výdaje na důchodový systém. Tím ukazuje na nezbytnou druhou část reformy, reformu příjmovou, tedy reformu nastavení daňového mixu ČR.
Samozřejmě Komise se může rozhodnout snížit nároky zejména na spravedlnost a zachování současných důchodů a tím výdaje důchodového systému snížit. Jednu z možností a její dopady ukazuje tato část, další pak bude ukazovat prezentace na jednání Komise.
Tato úspornější varianta vychází z obdobného nastavení jako výchozí možnost. Po zavedení nového systému by tato varianta neobsahovala bonus za výchovu dítěte a bonus za dobu pojištění nad 41 let. Ocenění výchovy dětí a dlouhodobé výdělečné činnosti by tedy u této možnosti bylo nižší. Do roku 2030 by nastavení všech ostatních parametrů bylo srovnatelné. Po roce 2030 by se však zpomalil růst základního důchodu z 0. pilíře vzhledem k růstu průměrné mzdy. Základní důchod by pak postupně z 30 % průměrné mzdy klesal až na úroveň 25 %.
Výhodou takového nastavení by byla vyšší udržitelnost důchodového systému. Konkrétně, hlavní ukazatel dlouhodobé udržitelnosti S2 by zůstal na úrovni 4,8 %, respektive by se o méně jak jednu desetinu procenta snížil.16 Zachování dlouhodobé udržitelnosti, nebo její nepatrné zvýšení, je však v této variantě nastavení, ale i v ostatních možnostech, vyváženo poklesem důchodů alespoň vybraných skupin důchodců oproti současnému systému.
Následující text ukazuje základní rozpočtové a mikroekonomické dopady zde popsané další možnosti nastavení parametrů. Veškeré grafy přitom ukazují porovnání současného stavu („současný stav“), výchozího návrhu („návrh“) a dalšího nastavení („technický přechod“).
Průměrná výše starobních důchodů
Průměrná výše starobního důchodu bude po celé období vyšší nebo srovnatelná se současným nastavením. Rozdíl mezi novou a současnou výší průměrného důchodu však bude nižší. Po roce 2040 se tento rozdíl začne snižovat a v roce 2070 bude průměrný důchod současného a nového systému srovnatelný. Obdobný vývoj pak kopíruje benefit ratio, tedy poměr mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou mzdou v ekonomice (Graf 15). Po zavedení nového systému se zvýší přibližně o 1 p. b. Následně se bude rozdíl mezi novým a současným stavem zvětšovat až do roku
16 Stejně tak příspěvek samotného důchodového pojištění zůstane na úrovni 2,9, respective se neparně sníží, a bude tak činit zhruba 60 % S2.
22
2030, a to přibližně k 2,4 p.b. Následně bude rozdíl mezi současností a návrhem klesat. Vývoj benefit ratia ukazuje, že nerovnosti mezi starobními důchodci a pracujícími tak budou sníženy v menší míře a pouze do roku 2070.
Graf 15: Vývoj podílu průměrného důchodu všech důchodců k průměrné mzdě
20182020
20222024
20262028
20302032
20342036
20382040
20422044
20462048
20502052
20542056
20582060
20622064
20662068
2070 36 %
38 %
40 %
42 %
44 %
46 %
48 %
50 %
Současný právní stav Návrh Technický přechod
Zdroj: MPSV
Vývoj u průměrné výše nově přiznávaných důchodů je obdobný. I tento návrh po zavedení reformy zvýší nově přiznané starobní důchody, respektive zvýší příslušné benefit ratio (Graf 16). Po zpomalení růstu základního důchodu v roce 2030 bude rozdíl v benefit ratio nového a současného systému přibližně po 10 let stabilní (dopady zpomalení vývoje důchodu z 0. pilíře budou vyvažovat dopady fiktivních vyměřovacích základů). Následně se však nástupní starobní důchody z nového a současného systému i benefit ratia začnou sbližovat. A po roce 2065 bude benefit ratio v novém systému nižší než v tom současném. Toto je přitom jedno z „opatření“ systému, které umožňuje jeho finanční neutralitu. Bez něj by byl systém i nadále finančně expanzivní.
23
Graf 16: Vývoj podílu průměrného nově přiznaného důchodu k průměrné mzdě
20182020
2022
20242026
20282030
2032
2034
20362038
2040
20422044
20462048
2050
20522054
205620
582060
20622064
20662068
2070 40 %
42 %
44 %
46 %
48 %
50 %
52 %
54 %
Současný právní stav Návrh Technický přechod
Zdroj: MPSV
Změny nově přiznaných starobních důchodů podle pohlaví a příjmu
Druhým významným opatřením k finanční udržitelnosti při alternatiním nastavení parametrů je nulová výše bonusu za dítě a bonusu za dobu pjištění nad 41 let. První z nich se projeví na výši důchodu všech příjmových skupin žen. To ukazuje Graf 17c. V tomto návrhu (šedé sloupce „technický přechod“) je průměrný nástupní důchod všech 10 příjmových skupin žen vyšší než v současném stavu. Nicméně je nižší oproti výchozímu stavu (modré sloupce „návrh“). Spravedlnost alternativního návrhu tak je vyšší než u současného stavu, ale ocenění za péči je nižší než u výchozí varianty.
Nulový bonus za dobu pojištění nad 41 let pak negativně dopadne na průměrné nástupní důchody 8 z 10 příjmových skupin mužů. Graf 17b totiž ukazuje, že nové důchody při alternativním nastavení jsou u 8 z 10 příjmových skupin nižší než při současném stavu.
U průměrných hodnot za obě pohlaví se při alternativním nastavení parametrů v novém systému zvýší nebo zůstanou srovnatelné průměrné nástupní důchody u 8 z 10 příjmových decilů nových důchodců.
Tyto efekty jsou však přirozeným důsledkem alternativního nastavení, které požaduje zachování rozpočtové udržitelnosti a přitom vyšší ocenění péče, respektive alespoň částečné přiblížení důchodů pracujících a pečujících.
24
Graf 17a: Náhradový poměr deseti příjmových skupin novodůchodců v roce 2020
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
160 %
180 %
Současný stav Návrh technický přechod
Příjmový decil
Náhr
adov
ý po
měr
Graf 17b: Pouze novodůchodci muži
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
Současný stav Návrh technický přechod
Příjmový decil
Náhrad
ový po
měr
Graf 17c: Pouze novodůchodkyně ženy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1020 %
40 %
60 %
80 %
100 %
120 %
140 %
160 %
180 %
200 %
220 %
Současný stav Návrh technický přechod
Příjmový decil
Náhrad
ový po
měr
Zdroj: MPSV
Změny v ohrožení chudobou
Alternativní nastavení také skokově sníží míru ohrožení chudobou, i když snížení je podstatně menší než u výchozího nastavení návrhu nového systému (Graf 18). Rozdíl proti současnému právnímu stavu bude cca 1,5 p.b. V dalších letech se bude rozdíl postupně zmenšovat a od roku 2040 bude míra ohrožení chudobou v návrhu vyšší. Rozdíl se bude postupně zvětšovat a v horizontu projekce bude o cca 7 p.b. vyšší 21,9 vs. 28,6 %.
25
Graf 18: Vývoj míry ohrožení chudobou populace starobních důchodců
2017
2019
202120
2320
252027
2029
20312033
2035
20372039
20412043
20452047
20492051
20532055
20572059
206120
632065
206720
690 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
30 %
35 %
Současný právní stav Návrh Technický přechod
Rok
Míra
ohr
ožen
í chu
dobo
u
Zdroj: MPSV
ZávěrTento podklad představuje dopady výchozího nastavení parametrů nového důchodového systému. Nastavení parametrů přitom vycházelo z cílů reformy, respektive předchozích jednání Komise pro spravedlivé důchody.
Dopady výchozího nastavení parametrů ukazují jak modelové příklady, tak výsledky mikrosimulačního důchodového modelu.
Obecně platí, že nový systém zachová nebo zvýší starobní důchody všech hlavních příjmových skupin mužů a žen. Výchozí nastavení posílí spravedlnost důchodového systému a důstojnost starobních důchodů. K posílení spravedlnosti přispěje zejména nastavení bonusů za výchovu dítěte a fiktivních vyměřovacích základů. Ty totiž výrazně zvýší ocenění péče při výpočtu důchodu. Výchozí nastavení také posílí důstojnost důchodů zejména u důchodců s velmi nízkými příjmy a starodůchodců. K tomu přispívá nastavení výše důchodu z 0. pilíře a nastavení pravidel valorizace.
Samozřejmě takové vytyčení spravedlivých a důstojných důchodů s sebou nese rozpočtové náklady. To ovšem znovu připomíná, že neodlučitelnou částí důchodového systému je reforma daňová. Měla by zajistit důchodovému systému příjmy nejen z pojistného, ale i z obecných daní, jak vysvětloval podklad nebo prezentace ze sedmého jednání Komise pro spravedlivé důchody.
V neposlední řadě je potřeba zdůraznit, že prezentované výchozí nastavení parametrů důchodového systému není nastavením jediným. Je možné zvolit odlišné kombinace jednotlivých parametrů, které ve výsledku budou plnit obdobnou roli, byť budou naplňovat hlavní cíle úpravy důchodového systému v menší míře.