Komise pro spravedlivé důchody -

Zahájení činnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

22. února 2019

Program prvního zahajovacího jednání

• Úvodní slovo paní ministryně -

- očekávání MPSV od Komise.

• Představení metod práce.

• Vybraná ustanovení Statutu a Jednacího řádu.

• Současná podoba důchodového systému.

• Základní materiály a informační zdroje týkající se důchodového systému.

• Seznámení s aktuální demografickou prognózou ČSÚ.

• Termín a agenda příštího jednání.

Komise pro spravedlivé důchody -

Statut, Jednací řád a pracovní postupy

Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

22. února 2019

Důvody ustavení Komise

• Základním dokumentem ze kterého vychází MPSV je Programové prohlášení vlády z 27. června 2018.

• Jako jeden z hlavních strategických směrů je uvedeno, že: „Chceme důchodovou reformu“ a dále „chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí“.

• V kapitole „Sociální politika a zaměstnanost“:

„Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.“

Ustavení Komise

• Statut a Jednací řád přijat na konci roku 2018.

• Jde o „Příkaz ministryně č. 47/2018“ – Zřízení, Statut a Jednací řád Komise pro spravedlivé důchody.

• S žádostí o nominaci osloveno více než 40 subjektů (politické kluby v PSP a Senátu, sociální partneři, univerzity, zájmové organizace, relevantní státní/veřejné úřady apod.).

• Navržený člen (zástupce člena) se formálně stane členem Komise jmenováním paní ministryní (článek 2 Statutu).

Vedení a řízení Komise

• Statut (článek 3) předpokládá jmenování předsedy a až dvou místopředsedů.

• Předsedkyně:

– prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.

• Místopředsedové:

– (1) ing. Marie Bílková

– (2) ing. Martin Holub, Ph.D.

• Činnost Komise ohraničena horizontem konce volebního období (článek 6 Statutu).

Výběr témat a organizace práce

• Komisi budou primárně předkládány (diskusní) materiály zpracované MPSV (článek 1 Statutu).

• Komise téma projedná a zaujme stanovisko/doporučení. Může si vyžádat doplnění.

• Předkládání návrhů členy Komise prostřednictvím předsedkyně, MPSV zpracuje před projednáním analýzu dopadu.

• Předkládání alternativních scénářů k diskutovanému tématu nejpozději do příštího jednání Komise

Organizace činnosti

• Frekvence jednání přibližně jednou za měsíc.

• Komise by měla primárně směřovat k nalezení společného (konsensuálního) stanoviska (článek 2, bod 7 Jednacího řádu).

• Pro schválení doporučení je potřebná prostá většina přítomných členů (článek 2, bod 7 Jednacího řádu).

• Oficiální komunikace závěrů Komise – odpovědnost předsedkyně ve spolupráci s tiskovým oddělením MPSV (článek 3, bod 4 Jednacího řádu).

Komise pro spravedlivé důchody -

Současná podoba důchodového systému (základní informace)

Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

22. února 2019

Důchodové zabezpečení – obecné základní principy

• Státní (veřejný) X Soukromý (nestátní) přístup

• Povinná X Dobrovolná účast v systému

• Průběžné (PAYGO) X Fondové (FF) financování

• Dávkově (DB) X Příspěvkově (DC) definované systémy

• Solidarita X Ekvivalence (zásluhovost) příjmová, mezigenerační

Základní principy českého státního systému

– Vybudován (tradičně) jako sociálně-pojistný systém. • Definováno pojistné jako zvláštní platba, cílem adekvátní kompenzace

mzdy/příjmů/odvedeného pojistného v seniorském věku.

– Náhrada příjmu v případě: • stáří (starobní důchod),

• invalidity (tři stupně invalidity),

• a ztrátě živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod – pozůstalostní důchody).

– Ve vzorci je obsažena značná příjmová solidarita. • V roce 2010/2011 dokonce shledána protiústavní – nutná úprava.

• Značný rozsah tzv. náhradních dob – rovněž solidární prvek.

– Univerzální systém (bez speciálních profesních/sektorových schémat).

Statistické údaje (1)

2018 1996

Počet důchodců 2 897 tis. 2 478 tis.

Počet důchodů 3 606 tis. 3 052 tis.

starobních 2 485 tis. 1 806 tis.

invalidních 432 tis. 532 tis.

vdovských/vdoveckých 649 tis. 656 tis.

sirotčích 40 tis. 58 tis.

Počet plátců pojistného 5 500 tis. 5 200 tis.

Průměrný starobní sólo důchod

muži 13 703 Kč 5 099 Kč

ženy 11 269 Kč 4 178 Kč

Statistické údaje (2)

(mil. Kč) 2018 1996

Výdaje na důchody 423 677 122 365

starobní 351 235 85 063

invalidní 44 803 23 854

vdovské/vdovecké 24 392 12 011

sirotčí 3 246 1 432

Náhradový poměr

(poměr důchodu ke mzdě pro různou výši individuálního příjmu)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

110%

0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0

Důchod jako podíl k průměrné mzdě

Náhradový poměr - Hrubý

Náhradový poměr - Čistý

Poměr důchodu ke mzdě (vývoj za posledních cca 50 let)

34,0

36,0

38,0

40,0

42,0

44,0

46,0

48,0

50,0

52,0

54,0

56,0

58,0

Rok

Výdaje na starobní důchody na HDP, 2016

0

5

10

15

Zdroj: Eurostat

Poměr starobního důchodu k průměrné mzdě, 2016

Zdroj: Evropská komise, Ageing Report, 2018

0

20

40

60

80

zaměstnavatel / zaměstnanec……celkem

1993-1995...........………20,4……6,8………………27,2

1996-2003..........………19,5…….6,5……………....26

2004-2012..........………21,5…….6,5……………….28

2013-2015..účastník I...21,5……..6,5…..…………..28

.......…..účastník II..21,5……..8,5 (3,5+5)…….30

2016-........................21,5........6,5..................28

Vývoj výše pojistné sazby (v % vyměřovacího základu)

Rozhodné období pro výpočet důchodu

1948-1987…………posledních 10 nebo 5 let (dle výhodnosti)

1987-1995…………posledních 10 let a z nich nejlepších 5 let

1996-2011………..posledních 30 let (po roce 1985)

2012-……………….celoživotně, všechny příjmy (po roce 1985)

Po roce 1995 opuštěn „výsluhový“ princip.

Pravidla (minimální) valorizace

– 1990-1995 „ad hoc“ reakce

Zohlednění růstu:…………..……......... cen (inflace)…..a.…..mezd

– 1996-1997……………………..…….100 %..................33 %

– 1998-2002…………………………….70 %...................33 %

– 2003-2012…………………………….100 %..................33 %

– 2013-2014/…..……………………….33 %………............33 %

– 2015-2017.…………………………….100 %...................33 %

– 2018-.......................................100 %...................50 %

Vývoj důchodového věku (současný právní stav)

52

54

56

58

60

62

64

66

1935 1938 1941 1944 1947 1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977

Dů

cho

do

vý v

ěk

Rok narození

Muži Ženy - bez dětí Ženy - 1 dítě Ženy - 2 děti Ženy - 3 a 4 děti Ženy - 5 a více dětí

Průměrný věk při přiznání starobního důchodu porovnání se statutárním věkem

Počet starobních důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku (předčasní starobní důchodci)

Počet přiznaných starobních důchodů (z toho trvale krácených)

Bilance důchodového systému rozdíl příjmů a výdajů, bez správních, kapitola MPSV - 313 (mld. CZK)

7,1

-3,9

-9,8

-16 -16,4-15,2 -15,2 -16,2

12,410,9

4

15,1

7,5

-29,5-28,3

-40,1

-49,8 -50,2

-43,8

-33,6

-15,7

2,3

22,1

-60

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rozpočtové fungování důchodového systému (~ důchodový účet)

• Příjmy z pojistného na důchodové pojištění jsou příjmem státního rozpočtu v běžném roce

• Výdaje na dávky důchodového pojištění jsou výdajem státního rozpočtu v běžném roce

• Pokud výdaje převýší příjmy jsou důchody vyplaceny tak, jak byly rozpočtovány

• Pokud příjmy převýší výdaje jsou důchody vyplaceny tak, jak byly rozpočtovány a přebytek je rozpočtově spotřebován v běžném roce a účetně převeden na Zvláštní účet rezervy důchodového pojištění

• 2018:

– Příjmy 445 623,7 mil. Kč, Výdaje 423 478,1 mil. Kč

– Předpokládaný záznam na ZÚ 22 145,6 mil. Kč (zatím pouze kapitola MPSV)

Dlouhodobá finanční udržitelnost důchodového systému

– Závěrečná zpráva Bezděkovy komise z roku 2010 odhadovala do roku 2060 nárůst výdajů z 8-9 % HDP na 12-13 % HDP.

– Dle „Ageing Report“ (zpracovává EK) byl v roce 2018 předpokládaný nárůst výdajů do roku 2060 vyčíslen na 3,5 % HDP.

– Růst výdajů ČR v % HDP je tak v mezinárodním srovnání v horizontu 40 let (kromě nestandardního Lucemburska) nejvyšší v EU.

– Poslední publikovaná projekce MPSV (PMZ 2017) předpokládá nárůst výdajů do roku 2060 z 8-8,5 % HDP na 11,5 % HDP (negativní saldo 3,4 % HDP).

– Výdaje na důchody se v zemích EU pohybují mezi 6,6 % HDP (Lotyšsko)– 15,5 % HDP (Řecko), průměrná hodnota EU je 11,2 %. (zdroj: Ageing Report 2018, „gross public pension expenditure“ pro rok 2016)

Dlouhodobá finanční udržitelnost

(pojistně matematická zpráva MPSV 2017)

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13% HDP

Rok

Saldo Příjmy z pojistného Výdaje na důchody

Ekonomický scénář projekce MPSV (1) (pojistně matematická zpráva MPSV 2017)

• Základním východiskem je metodika Pracovní skupiny pro otázky stárnutí (AWG)

• Stejná metodika je použita pro Ageing Report 2018 (EK)

• Východiska dlouhodobé projekce:

– Reálná produktivita práce EU-15 roste tempem 1,5 % za rok

– ČR konverguje v produktivitě práce k EU-15

– Nedochází ke strukturální konvergenci (podíl práce na produktu je konstantní)

– Inflace je dlouhodobě stabilní na úrovni 2 %

– Růst HDP je výsledkem růstu produktivity a vývoje zaměstnanosti

• Krátkodobá projekce je převzata z Makroekonomické predikce MF z července 2017

• Demografie je převzata z prognózy PřF UK – Kučera, Burcin (2009)

Ekonomický scénář projekce MPSV (2) (pojistně matematická zpráva MPSV 2017)

2016 - 2020 2021 - 2025 2026 - 2030 2031 - 2035 2036 - 2040 2041 - 2045

Průměrná míra inflace (%) 1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0

Průměrný růst reálné mzdy (%) 4,1 2,3 2,1 2,0 1,9 1,8

Průměrná změna zaměstnanosti (%) 0,5 0,2 0,2 0,0 -0,6 -0,5

Průměrný podíl nezaměstnaných na populaci 15 -64 (%) 4,2 4,2 4,4 4,6 4,6 4,6

Průměrný růst nominálního HDP (%) 4,6 4,6 4,4 4,0 3,3 3,3

2046 - 2050 2051 - 2055 2056 - 2060 2061 - 2065 2066 - 2070

Průměrná míra inflace (%) 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0

Průměrný růst reálné mzdy (%) 1,8 1,7 1,7 1,6 1,6

Průměrná změna zaměstnanosti (%) -0,5 -0,5 0,0 0,2 0,0

Průměrný podíl nezaměstnaných na populaci 15 -64 (%) 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6

Průměrný růst nominálního HDP (%) 3,3 3,2 3,7 3,9 3,5

Národní rozpočtová rada

• Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který:

– hodnotí plnění číselných fiskálních pravidel

– zjišťuje a vyhlašuje výši veřejného dluhu

– vypracovává Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

– sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí

• Rada má 3 členy volené PSP ČR s funkčním obdobím 6 let

• První Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána v říjnu 2018

– obsahuje významnou projekci vývoje důchodového systému

Důchodová projekce NRR

• Výsledky projekce jsou poměrně blízké předběžným odhadům MPSV postaveným na demografické prognóze ČSÚ z roku 2018 a aktuálním ekonomickém scénáři

NA ČEM ZÁVISÍ VÝŠE DŮCHODU

a) VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

- Počítá se s výdělky od roku 1986 (postupně celoživotní).

- Příjmy z minulosti se přepočítávají na dnešní mzdovou úroveň.

b) DOBA POJIŠTĚNÍ

- Odvod pojistného: zaměstnání nebo podnikání (OSVČ) zakládající účast.

- Náhradní doby pojištění: péče o dítě do 4 let věku nebo o osobu závislou na péči

jiné fyzické osoby, doba evidovaná na úřadě práce, základní vojenská

služba,…...

c) NAČASOVÁNÍ ODCHODU DO STAROBNÍHO DŮCHODU

- Za předčasný odchod do starobního důchodu se výše důchodu trvale krátí.

Přesluhováním se výše starobního důchodu zvyšuje.

ZÁKLADNÍ POJMY

a) ZÁKLADNÍ VÝMĚRA – je pro všechny důchodce a pro všechny druhy důchodů ve stejné

výši. Od 1. ledna 2019 činí 10 % průměrné mzdy (dále jen „PM“).

b) PROCENTNÍ VÝMĚRA - Pro každého se vypočítává individuálně.

c) REDUKČNÍ HRANICE (1. RH 44 % PM, 2. RH 400 % PM) – Část osobního

vyměřovacího základu (OVZ): do 1. RH se počítá 100 %,

nad 1. RH do 2. RH se počítá 26 %

nad 2. RH se již nezohledňuje.

d) PROCENTO ZÁPOČTU ZA DOBU POJIŠTĚNÍ – Typicky 1,5 % za rok získané doby

pojištění.

Komise pro spravedlivé důchody -

Aktuální demografická prognóza ČSÚ a revize důchodového věku

Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

22. února 2019

Očekávaný vývoj hlavních věkových skupin Výrazné změny složení obyvatelstva v příštích 40 letech

Největší nárůst výdajů důchodového systému 2030 -2055

Očekávaný vývoj relativní četnosti hlavních věkových skupin

Očekávaný vývoj naděje dožití

Očekávaný vývoj zahraniční migrace

Postup při revizi důchodového věku

- Zpráva o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice.

- ČSÚ připravuje podklady o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace do 31. 12. roku končícího číslicí 3 nebo 8 (tedy poprvé v roce 2018, dále v roce 2023, 2028 atd.).

Na tuto zprávu naváže MPSV materiálem:

- Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj.

- Upravuje § 4a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Termín do 30. 6. roku končícího číslicí 4 nebo 9 (tedy poprvé v roce 2019, dále v roce 2024, 2029 atd.).

Revize důchodového věku – 1 x za 5 let

– MPSV připravuje komplexní zprávu pro vládu.

– Sleduje se u aktivních generací 25 až 54 let, zda očekávaná doba strávená v důchodu je mezi 24 a 26 % celkové délky života.

– První generací, která překročí 26 % doby strávené v důchodu, by měly být osoby narozené v roce 1980, a to v roce 2045.

– K tomu, aby doba strávená v důchodu činila čtvrtinu života, by bylo nutné od roku 2033 důchodový věk zvyšovat nad hranici 65 let, a to pro všechny osoby narozené po roce 1968.

– Při sledování parametru 25 % by důchodový věk dosáhl přibližně 67 let a 2 měsíců pro generace narozené v roce 1993 a mladší.

Obsah „Zprávy o stavu důchodového systému“

– Zpráva musí obsahovat zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven (pro generace ve věku 25-54 let), aby očekávaná střední délka života činila jednu čtvrtinu.

– V případě, že podíl očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku je menší než 24 % nebo větší než 26 %, obsahuje tato zpráva též informaci o úpravě důchodového věku.

– Na základě posouzení těchto informací může vláda navrhnout úpravu důchodového věku. Mechanismus zvýšení (či teoreticky snížení) není nijak blíže specifikován. Je tedy zcela na úvaze vlády a parlamentu.

Předpokládáme předložení Zprávy Odbornému týmu k diskuzi.

Doporučené informační zdroje

– web MPSV (www.mpsv.cz) • Pojistněmatematické zprávy (2002-2017) – podrobný popis systému a

analýzy, statistika...atd.

• Dokumenty Odborné komise pro DR (2014-2017) – pracovní materiály, průběžné zprávy, návrhy...atd.

• Výstupy (závěry Poradního expertního sboru) tzv. II. Bezděkovy komise – Závěrečná zpráva, materiály, zápisy z jednání...atd.

– web ČSSZ (www.cssz.cz) • Projekt „otevřená data“.

• Důchodová kalkulačka.

– web MF (www.mfcr.cz) • Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření –

základní ukazatele a jejich vývoj.

– Evropská komise, OECD: Ageing Report 2015, 2018, Pension Adequacy Report 2018, oecd.stat, Pension at a Glance 20xx...