stavba a složení zemského tělesa
DESCRIPTION
VY_32_INOVACE_26-13. Stavba a složení zemského tělesa. Tvar Země Stavba zemského tělesa Litosféra, litosférické desky Desková tektonika. Terestrické planety Sluneční soustavy – určení velikosti zemského tělesa. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Stavba a složení zemského tělesa
Tvar ZeměStavba zemského tělesa
Litosféra, litosférické desky Desková tektonika
VY_32_INOVACE_26-13
Terestrické planety Sluneční soustavy – určení velikosti zemského tělesa
Autor: neznámy Název: Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg
Tvar zemského tělesa
Terestrická planeta s kamenitným povrchem, těleso eliptického tvaru
Zemské těleso na pólech mírně zploštělé – vliv odstředivé síly rotace (rozdíl je 21 km) Pólový poloměr – 6 357 km Rovníkový poloměr – 6 378 km
Nesouměrný rozeklaný povrch Země (výškové rozdíly mezi mořem a souší) Maximální rozdíl až 20 km Skutečný tvar není elipsoid, ale geoid
Trojrozměrná vizualizace geoidu škála znázorňuje vzdálenost povrchu od středu Země
Autor: Neznámý Název: Geoids_sm.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Geoids_sm.jpg
Stavba zemského tělesa
Zemské těleso je sférické – složeno z několika soustředných vrstev (pomeranč, cibule) Dáno hustotou materiálu, který se diferencoval během
fáze, kdy těleso bylo rozžhavené Těžší materiály klesly k jádru, lehčí „vyplavaly“ na povrch
Zkoumání stavby zemského tělesa Hlubinné vrty do litosféry – maximálně jen 8 km Analýza seismických vln – materiály s rozdílnou hustotou
– změny vlnění Lze určit charakter vrstvy, kterou vlnění prochází
Jednotlivé vrstvy zemského tělesa
V tzv. diferenciační fázi vývoje planety (1. miliarda let) došlo k rozčlenění na sféry – vrstvy
Rozlišujeme tři základní vrstvy Zemské jádro - 31% hmotnosti Země, v hloubce 2 900
km Zemský plášť – 69 % hmotnosti Země, v hloubce 60 km Zemská kůra – 0,001% hmotnosti Země, na povrchu
Podobně sférický charakter mají i ostatní terestrické planety
Sférický model Země
Autor: Neznámý Název: Průřez_Zemí.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png
Vrstvy diskontinuity
Mezi jednotlivými vrstvami se nachází přechodné zóny
Mohorovičičova vrstva diskontinuity Odděluje svrchní a spodní plášť
Gutenbergova vrstva diskontinuity Odděluje spodní plášť a jádro
Na těchto vrstvách dochází k radikální změněn frekvence seismické vln a k výrazným změnám teplot a charakteru hornin
Stavba zemského tělesa
Autor: Neznámý Název: Slice_earth.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Slice_earth.svg
Zemské jádro Velikost jako planeta Mars (30 % objemu Země)
Tvořeno především roztavenými horninami na bázi železa (86 %) a niklu (7 %), jádro (NiFe)
Teplota až 6000°C
Vnější jádro Polotekuté materiály s nižším obsahem železa
Vnitřní jádro Velikost jako Měsíc, z pevných materiálů Rotuje vyšší rychlostí než zbytek zemského tělesa (rotuje
uvnitř Země, osa jeho rotace není shodná s osou zemské rotace)
Geomagnetické pole Díky rotaci vnitřního kovového jádra uvnitř vnějšího
jádra z roztavené horniny vzniká silné elektromagnetické pole
Země se chová jako gigantický magnet (generátorem je rotující jádro)
Osa rotace jádra vytváří severní a jižní magnetický pól Osa rotace není shodná s osou zemské rotace, nejsou ani
magnetické póly zcela shodné s geografickými
Přepólování Změna směru rotace jádra Poslední přepólování před 700 mil. let
Význam geomagnetického pole Zásadní pro existenci života na Zemi
Vytváří ochranný magnetický štít Země Odklání smrtelně nebezpečný sluneční vítr (proud nabitých
částic do Slunce)
Van Allenovy pásy Pásy silné magnetické ochrany okolo Země ve výškách nad
400 km Nejslabší v polárních oblastech – proud elektronů proniká na
zemský povrch
Polární záře Proud silně nabitých částic, které proniknou Van Allenovými
pásy na povrch Země (jen okolo pólů)
Van Allenovy pásy a schéma geomagnetického
pole Země
Autor: Neznámý Název: Van_Allen_radiation_belt.svg , Structure_of_the_magnetosphere_mod.svg
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/V
an_Allen_radiation_belt.svg, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/St
ructure_of_the_magnetosphere_mod.svg
Polární zářeAutor: Neznámý Název: Polarlicht_2.jpg
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Polarlicht_2.jpg
Zemský plášť Poloroztavená hornina tvořící víc jak 80 % objemu
Země
Dělí se na svrchní, (lépe prozkoumaný) a spodní plášť
Horniny zemského pláště neustále rotují díky tzv. konvekčním proudům Hornina se zahřívá od jádra a stoupá k litosféře U povrchu se ochladí a klesá k jádru V místech výstupu proudů k litosféře dochází k vyklenutí
a popraskání litosféry - zlomy
Význam konvekčních proudů
Hlavní projevy vnitřních sil planety
Mají klíčový význam pro pohyby litosféry, zemětřesnou, sopečnou a horotvornou činnost Materiál pláště obrovským tlakem láme litosféru na
jednotlivé desky Pohybující se materiál unášený konvekčními proudy
pohybuje deskami Na zlomech dochází k sopečné činnosti - materiál pláště
je vyvrhován na povrch v místě výstupu proudů Na zlomech dochází ke kumulaci energie - zemětřesení
Zemská kůra
Tenká kamenitá vrstva na povrchu Země (skořápka vajíčka) – jediná pevná a chladná vrstva
Tvořena lehkými horninami žulou, čedičem – v diferenciační fázi „vyplavaly“ na povrch
Hlavními prvky obsažené v zemské kůře Křemík, Hliník, Hořčík, Kyslík, Dusík Zemská kůra - SiAl
Hloubka 20 – 90 km Největší mocnosti pod vysokými pohořími – až 90 km