Pavel Šporcl je populární hudebník, skvělýinstrumentalista a zároveň šoumen, kterývždycky publikum rozesměje. Navíc je tostálice Smetanovy Litomyšle. S místním pu-blikem si vytvořil velmi úzký a srdečný vztah. „Dokáže se s diváky naladit na stejnou vlnu,“říká dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

Litomyšlští mu rozumějíProgram La Folia nevzniknul u stolu. Patřík projektům, které se zrodily přímo v Lito-myšli. Na výjimečném místě, kde vládnegenius loci. A tak se v tomto případě stalo,že vystoupeními zcela znavený PavelŠporcl s dramaturgem festivalu VojtěchemStříteským před dvěma lety pod letnínoční oblohou přemýšleli, kam se jejichspolupráce bude ubírat dál.

„Pavel tenkrát dohrál druhý z koncertůGypsy Way s cikánskou kapelou RomanoStilo. Byl totálně vyčerpaný, protože obaty koncerty odehrál v jednom dni a vydalze sebe veškerou energii,“ vzpomíná Voj-těch Stříteský. Ani únava nezabránila spřá-dání plánů. A tak živelnou cikánskoumuziku vystřídá hudba barokní. „Možná si někdo řekne, to je nějaká staráklasika, a nebude ho to zajímat. To jeovšem omyl. Jsou to skladby, které vychá-zejí z lidové melodiky. Barokní autoři vy-cházeli z názvuku folkloru. Vybírali si písněa tance, které zaslechli, a přenášeli je dosvé hudby,“ vysvětluje Stříteský a slibujeveselý pohled na baroko.

Rozverné barokoZbývá posledních pár vstupenek. Kdo znáPavla Šporcla, dobře ví, že kromě výbornémuziky má pro své posluchače tento hous-lista i spoustu laskavých slov, je pohotovýa vtipný. „Téma La Folia mám rád. Existuje na stoúprav této původně portugalské melodie.Objevuje se ve spoustě filmů. Podlemě to bude pozoruhodný večer. Těšímě, že se zase realizuje nějaká myšlenka,která vznikla přímo tady na zámku,“ říká

Pavel Šporcl zahraje zveselaProvede barokní téma La Folia slavných autorů

Před dvěma lety houslista PavelŠporcl a Romano Stilo proměnilinádvoří litomyšlského zámku v bouřící arénu. Letošní koncertmožná nebude tak divoký. Ale o nic méně atraktivní. V programuLa Folia zazní hudba veselá.Vždyť původem portugalskéslovo folia znamená „bouřlivá radost“.

Generální partner festivalu

Záštitu nad festivalem převzali Václav Klaus,prezident České republiky, Alena Hanáková,ministryně kultury České republiky Radko Martínek,hejtman Pardubického kraje

Spolupořadatelé festivaluPardubický kraj, Město Litomyšla Smetanova Litomyšl, o.p.s.za finančního přispěníMinisterstva kultury České republiky,ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšla Bohemian Heritage Fund

FESTIVALOVÉNOVINY 54. MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL

SMETANOVA LITOMYŠL19. ČERVNA 2012/2

MILÁČEK PUBLIKA. Pavel Šporcl je nejen skvělý instrumentalista. Dokáže se s diváky naladit na stejnou vlnu. foto František Renza

dramaturg festivalu Smetanova LitomyšlVojtěch Stříteský. Kateřina Prouzová

2

Czech Ensemble BaroqueOrchestra & Choir na dvoukoncertech vystoupí společněs houslistou Pavlem Šporclem.Je to profesionální ansámblzabývající se stylovou interpretacíděl starších slohových období.V roce 1998 ho založil dirigentRoman Válek.

Čím je hudební téma La Folia zajímavé?Je to lidová melodie původem z Pyrenej-ského poloostrova, která je hrána na pri-ncipu ciaccony, tedy neustálých variacíjednoho hudebního motivu. Stejně jakotřeba blues v moderní hudbě má podma-nivý charakter a díky své čisté a cyklické

harmonické lince je dobře improvizova-telná, variovatelná. Folie psali snad všichnivýznamní barokní skladatelé: Lully, Vivaldi,Geminiani, Stefanni, Corelli.

Kdy jste poprvé spolupracovali s houslis-tou Pavlem Šporclem?Na Znojemském hudebním festivalu v roce2008 věnovaném Vivaldimu. Pak opěttamtéž na Haydnovském ročníku 2009.Pavel Šporcl je výjimečný umělec, který,přestože interpretuje hudbu starších slohůna soudobé populární modré housle, ak-ceptuje dobové ladění komorní „a“ na 415Hz, dobovou artikulaci, smyky a tak dále.Nejde o autentického interpreta, ale jehozpůsob hraní a zanícený zájem o věc umo-

Czech Ensemble Baroque Orchestra& Choir jsou autentičtí

La Folia – tak se jmenuje pro-gram, který zahraje Pavel Šporclna svou koncertech společněs Czech Ensemble BaroqueOrchestra & Choir. Jde o staréevropské hudební téma.

Je to harmonicko-rytmicko-melodickýmodel použitý v nespočetně hudebníchdílech od renesance po 20. století. Sa-motný název „folia“ pochází z portugal-štiny a znamená bouřlivou radost. Právě naPyrenejském poloostrově koncem středo-věku existoval stejnojmenný portugalskýtanec. Odtamtud se také dochovaly nej-starší skladby tohoto typu. A to dokonceuž z konce 15. století. La Folia je obvyklešestnáctitaktové téma v pomalém tříč-

tvrtečním rytmu a mollové tónině. V kom-ponované hudbě se prosadila předevšímjako základní téma cyklů variací. Nejstaršíznámý takový cyklus napsal počátkem 17.století italský skladatel Johann Hierony-mus Kapsberger, nejslavnější foliové va-riace pocházejí od Arcangela Corelliho,kterého si Pavel Šporcl také pro svůj kon-cert vybral. Po skončení baroku obliba té-matu poklesla, nepřestalo se však nikdypoužívat úplně a s návratem obliby ba-rokní hudby v první polovině 20. století seopět začalo objevovat ve vážné hudběčastěji. Během festivalového koncertu semůžete těšit na díla Antonia Vivaldiho,Francesca Geminianiho, Jeana-BaptisteLullyho a dalších skladatelů.

(pro)

Pavel Šporcl předvede bouřlivou radost

barokní hudba

SPOLEČNĚ NA PODIU. Czech Ensemble Baroque Orchestra vystupuje s Pavlem Šporclem pravidelně. foto archiv a František Renza

žňuje velmi zajímavý dialog mezi soudo-bým sólistou a orchestrem historickýchnástrojů.

Jak byste zhodnotil čtrnáctiletou exis-tenci vašeho souboru? Prošli jsme několika etapami a ta poslednízačíná být zajímavá. Z ansámblu doprová-zejícího vokální tělesa a sbory vznikl resi-denční orchestr a sbor realizující zajímavoudramaturgii na Znojemském hudebním fes-tivalu. Postupně přibývalo koncertů i přesrok a v září těleso startuje svůj prvníabonentní cyklus staré hudby v Brně. Kon-certujeme, natáčíme a spolupracujemes významnými sólisty. Pořádáme Letní ba-rokní školu. Kateřina Prouzová

Pavel Šporcl foto František Renza

3

Smetanova Litomyšl svým letoš-ním programem dokazuje, žei klasická hudba má své hity.Důkazem byl večer s italskýmtenoristou Marcellem Giordanim.Vybral si nejznámější árie a písněz Neapole a Sicílie. Tenoristaz Metropolitní opery vystoupilv České republice poprvé.

Čeští fanoušci se s ním mohli zatím setkatpouze prostřednictvím přímých přenosůz New Yorku. A tak se dá s trochou nad-

Marcello Giordani dobyl srdce publika nejslavnějšími áriemi

Téma B-A-C-H 23. června spo-lečně rozvinou japonský flétnistaYoshimi Oshima s varhaníkema cembalistou Jaroslavem Tůmou.Zazní nejen skladby samotnéhoJ. S. Bacha, ale také skladatelů,kteří se jím inspirovali. A jak vidíBacha i společné vystupování s Yoshimim Oshimou právě Jaroslav Tůma?

K velmi otřelým klišé patří tvrzení, žehudba nezná hranic, spojuje národy, umo-žňuje porozumění mezi lidmi. Jako lec-komu jinému i mně přinesly životnízkušenosti poznání, o jak hluboké pravdyv daném případě jde. Japonsky nebočesky si s Yoshimi Oshimou moc nepopo-vídáme, jakýkoli třetí jazyk má také sváomezení, jedině v hudbě si můžeme rozu-mět dokonale.

Hudba Johanna Sebastiana Bacha patří kezdrojům v oblasti hudebních prožitků nej-ušlechtilejším. Přináší lidstvu uspokojeníjak po stránce intelektuální, tak po stráncecitové. Má řád a rovnováhu, zároveň nad-průměrně emotivní obsah. Na světě jev současnosti jen málo flétnistů hrajícíchBacha s takovým zaujetím a tak často načetných koncertech jako Yoshimi Oshima.Díky tomu si vytvořil k Bachově hudběosobitý vztah, který respektuje svět ba-rokní polyfonie s jeho plastickým a zřetel-ným frázováním i výrazové možnostia krásu zvuku moderní, soudobé flétny. Klávesové nástroje jsou v Bachovýchskladbách sólistovi vždy důležitým partne-rem. Ať se jedná v našem případě o cem-balo v Sonátě h moll, nebo o varhanyv Sonátě e moll a Suitě c moll, která jeúpravou skladby Bachem určené původněloutně. Jaroslav Tůma

redakčně kráceno

hvězda operního nebe

sázky říct, že pro Čechy je Giordani filmo-vou hvězdou. Už samotné přenosy divákyzasáhly. Jednou z předností tohoto umělceje, že dobře ovládá i herecké řemeslo. Marcello Giordani na litomyšlském pódiuvystoupil v neděli 17. června v rámci po-řadu Hvězdy operního nebe. Po boku mustála mezzosopranistka Marianna Kulikova,Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s di-rigentem Stevenem Mercuriem a Pražskýfilharmonický sbor.Repertoár devětačtyřicetiletého tenoristyobsahuje italskou a francouzskou hudbu.

Na scéně newyorské Metropolitní operyodzpíval od roku 1993 téměř dvě stovkypředstavení. Rodák ze Sicílie zabodoval i u litomyšl-ského publika. Dostalo se mu obrovskéhoohlasu. Není divu, že má Giordani v Českurozsáhlý fanklub. Mimochodem – je s nímv čilém kontaktu. V příští sezoně se s tímto umělcem můžetezase setkat prostřednictvím přímých pře-nosů z Metropolitní opery. Na evropsképůdě se objeví v červenci v Barceloně jakoRadames v Aidě. (pro)

SVĚTOVÉ HVĚZDY. Ovace si vysloužil nejen Marcello Giordani, ale také ukrajinská mezzosopranistka Marianna Kulikova. . foto František Renza

Bach ovládne Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže

Jaroslav Tůma foto František Renza

4

Dirigent Jakub Hrůša si dopřejeprázdniny a pak poletí do USA

Na festivalovém pódiu se setkalidva výjimeční hudebníci. PianistaFazıl Say a dirigent Jakub Hrůša.Oba jsou osobnostmi světovéhoformátu. A oba se hodně navzá-jem chválí. Díky Smetanově Lito-myšli teď plánují další společnéprojekty.

Jakub Hrůša rozhodně patří mezi nejtalen-tovanější dirigenty své generace. Za měsícoslaví jednatřicáté narozeniny. V nejbliž-ších týdnech ho čeká dlouho odkládanádovolená a pak odlétá do USA, kde budespolupracovat s Cleveland Orchestra.

Jak hodnotíte zahajovací koncert?Měl báječnou atmosféru. Báli jsme se, žebude pršet, ale nepršelo, což je pro ven-kovní prostředí zásadní. Všichni hráli s na-sazením. Fazıl Say předvedl strhujícívýkon. Je to umělec zcela neobvykléhoformátu. Nesrovnatelný s kýmkoliv jiným,což se opět potvrdilo.

Fazıl Say o vás mluví v superlativech arád by s vámi do budoucna ještě praco-val. Je ten zájem i na vaší straně?Ano, říkal mi to. Byl jsem moc potěšen.Obzvlášť, pokud by se podařilo vymysletnějaký projekt, který by nám oběma sedělna tělo. Fazıl je nejenom klavírista, alei skladatel. Má zcela jiný repertoár než os-tatní umělci. Zajímalo by mě to.

Ve všech médiích se teď objevila zpráva,že nastoupíte v příští sezoně na post hu-

debního ředitele opery Královského di-vadla v Kodani. V konkurzu jste porazil150 kandidátů.Celá ta věc už neplatí. Rozhodl jsem se, žena to místo nenastoupím. V zásadě tobylo pro mé neshody s managementem.Nicméně k vítězství v té konkurenci. Věděljsem, že jsem silný kandidát, protože tavýzva zúčastnit se vyšla vlastně ze všechuměleckých složek divadla. Bylo to přáníumělců divadla poté, co se mnou spolu-pracovali. Víceméně mě donutili, abych sedo toho konkurzu přihlásil. Je to zcela mi-mořádná a úžasná situace. Jsem za ni mocvděčný, protože dirigenti nebývají vždyckynejoblíbenějšími tvory, zejména u orche-strálních hudebníků. Tady byla atmosféramezi mnou, orchestrem i sborem natolikplná vzájemné úcty a respektu, že si měvšichni opravdu přáli.

Jaké jsou tedy teď vaše nejbližší plány?Odpočinek. Po několika letech si dopřejirelativně volné léto. To se už dlouho ne-stalo. Byl jsem dlouho vázán na operní fes-tival Glyndebourne on Tour. Dělal jsem torád, ale bylo to náročné. Teď mě čeká ještějeden koncert v Brně a další pak s Českoufilharmonií v německém Wiesbadenu.Potom mám chvíli dovolené. A pak odjíž-dím do USA. Hraji tam s ClevelandOrchestra, což je skvělá věc. Je to vynika-jící orchestr, jeden z nejlepších na světě.Dále pokračuji s Pražskou komorní filhar-monií. Je před námi opravdu uměleckykrásná sezóna. A čekají mne nějaké opernízávazky a spoustu hostování po celém

světě. Život jde dál tak jak doposuda zatím mě to baví.

Lidé často srovnávají Pražské jaro a Sme-tanovu Litomyšl. Je to vůbec možnéa oprávněné?Dají se srovnat historickým významem,dramaturgickou náplní a nábojem. Jinakjsou to dvě odlišné přehlídky. V Litomyšlipochopitelně nevystoupí takové množstvíinternacionálních hudebníků. Ale Litomyšlmá jinou přidanou hodnotu. Je tu úžasnáatmosféra, daná jednak vztahem k místua jednak tím místem samým. Když jsempřijedete, ještě nemusí zaznít jediný tóna už cítíte specifickou sváteční atmosféru,které vyzařuje zámecký areál a prostředícelého města. Panuje tu úžasný geniusloci. To je věc, se kterou se těžko soutěží,opravdové unikum Litomyšle. Vždyckysem jezdím rád ať už jako interpret nebojako posluchač.

Jak jste využil čas mezi dvěma koncerty?Měrou vrchovatou jsem si prošel zámek.Paní kastelánka nás s několika členy rodinya ještě s přáteli vzala na speciální pro-hlídku. Zavítali jsme i do takových míst,jako je věž zámku, a do tajuplných pod-zemních labyrintů a chodeb, takže jsmechodili s čelovkou a baterkami. V saku,protože to nebylo v plánu, ale jinak velicesportovně pod zemí, shrbení, a bylo toúžasné.Jinak jsem hodně spal, sedělv parku a užíval si sluníčka. Tady v Lito-myšli můžete přijít na nějaké místo a něko-lik hodin jen tak trčet. To je nejlepší věc,která může člověka potkat.

Kateřina Prouzová

hvězdy festivalu

VELKÝ TALENT. Jakub Hrůša jde z jednoho projektu do druhého. foto František Renza

Jakub Hrůša a Česká filharmonie. foto F. Renza

5

mnohokrát v Praze a Brně. Hrál jsemi v Ostravě a dalších městech. Teď jsem po-druhé na festivalu v Litomyšli. Mám Čes-kou republiku a její hudební kulturu mocrád. Líbí se mi, že muzika je pro Čechy dů-ležitá a má zde silnou podporu. Také mámrád české skladatele. Hraji Leoše Janáčka,teď jsem začal s Bedřichem Smetanou.

V roce 2008 jste ze Smetanovy Litomyšleodjel za velmi dramatických okolností.Jak na to vzpomínáte?

Fazıl Say učaroval publiku slavnýmČajkovského klavírním koncertem

hvězdy festivalu

Smetanova Litomyšl začala úspě-chem. Čajkovského klavírní kon-cer b moll v podání Fazıla Saye a České filharmonie si vysloužilbouřlivé ovace. Publikum do-konce aplaudovalo i mezi jednot-livými větami. V závěru koncertudoslova vyskočilo ze sedaček.Diváci volali bravo, pískali a kři-čeli, aby dali najevo své nadšení.

Fazil Say se objevil na festivalu už po-druhé. Před čtyřmi lety zaujal s Gershwi-nem. Tentokrát zahrál hned na třechkoncertech. Jednou sólově na svém reci-tálu ve svitavské Fabrice a dvakrát s Čes-kou filharmonií. Společně uvedli právěČajkovského.

Je to vůbec nejslavnější klavírní koncert.Musel jste ho hrát mockrát.Určitě tak stokrát. Je to jedno z nejkrásněj-ších a největších hudebních děl repertoárupro piano a orchestr. Každý, kdo ho zná, homusí milovat. Není divu, je v tom to takovédrama, tragédie a zároveň je nádherný.

Kolik zkoušek jste měli před koncertems Českou filharmonií?Jen jednu generální zkoušku tady na festi-valu. A můžu říct, že je to jeden z nejlepšíchorchestrů na světě. A Jakub Hrůša je sku-tečně vynikající dirigent. Má nepředstavi-telný talent. Chtěl bych s ním pracovat dál.

Vy jste jako muzikant procestoval celýsvět. Jak se vám líbí v České republice?Je to velmi kultivovaná země. Byl jsem

Fazıl Say dokázal během koncertu nejen hrát, ale i komunikovat s diváky. foto Zdena Housová

ŽIVEL ZA KLAVÍREM. Fazıl Say za svůj bravurní výkon sklidil strhující potlesk a ovace ve stoje. foto František Renza

Dokončil jsem první část koncertu. A mělyzačít přípravy na druhou. Najednou přišelšílený hurikán. Viděl jsem za oknem, jak tokácelo stromy. Létaly vzduchem. Bylo toneuvěřitelné. Tak silnou vichřici jsem vidělpoprvé v životě. Něco takového vidíte jenv kině nebo televizi. Bylo to jako z něja-kého hollywoodského filmu. Musel jsem seten večer vrátit do Vídně. Cesta autem byladlouhá a komplikovaná, protože na silnicíchvšude ležely polámané větve a stromy.

Kateřina Prouzová

6

Moravské divadlo Olomouc při-vezlo Smetanovu operu Prodanánevěsta. Jejím protagonistůmjeviště nestačilo. Mísili se mezidiváky a brali je do hry. To všev režii Michaela Taranta.

Když jedete na takový zájezd, jako jeSmetanova Litomyšl, co to pro Vás zna-mená? Kdy jste museli do Litomyšle při-jet, co všechno bylo nutné upravit azměnit?Představení v plenéru je vždycky troškuriskantní záležitost, protože konkrétní in-scenace je dělaná na domácí jeviště svelmi detailním svícením a samozřejměpočítá s atmosférou hlediště v divadle. Vkamenné budově je celá jevištní akce se-mknutá. Na druhou stranu má Litomyšlpřekrásnou atmosféru. Museli jsme z tohopředstavení trochu sejmout tu uzavřenostdivadelního prostoru. Roztáhnout ho. Při-zbpůsobit ho plenéru. Inscenace se muselavíc rozšířit na celé jeviště, které je jiné, širšía hlubší, a víc to rozehrávat i v hledišti.

Je to pro herce - zpěváky hodně složité,když se musí přeorientovat v jiném pro-storu?V podstatě ne. Všichni jsou profesionálové.Jsme zvyklí hrát na festivalech. I když je toněkdy hodně komplikované. Konkrétnětady v Litomyšli jsme den před představe-ním nastavovali světla. Nakonec jsme pra-covali asi do pěti hodin do rána. Už anipřesně nevím. Pro technický personál je tomimořádné vypětí. Ovšem pro zpěváky,hudebníky a herce, zvláště když je krásnépočasí, je to zase mimořádný zážitek. Ne-přízeň počasí bývá nepříjemná. Zažili jsmeto už několikrát. Například s operou Car-men. Stalo se, že hodně pršelo a hrálo seve velmi obtížných podmínkách. Tady naSmetanově Litomyšli nám počasí vyšlo.Bylo nádherné.

Prodaná nevěsta na Smetanově Litomyšlibyla uvedena v desítkách různých nastu-dováních. To je velká konkurence. Srov-nání se jistě nevyhnete.

My to nikdy neděláme pro kritiky. Ve chvíli,když jsme Prodanou nevěstu nasazovali narepertoár, nám bylo jasné, že to je opera,která má u nás obrovskou inscenační tra-dici. Navíc je to typ opery opravdu ná-rodní. To je jako s národním fotbalovýmtýmem. Každý tomu rozumí, každý to užviděl, každý už to dělal a každý ví, jak byto mělo být. Musíte mít vůči tomu dílu úctua lásku vůči skladateli i libretistovi. Je tovýjimečně krásné dílo. A tím pádem, je od-povědnost a štěstí takovou věc dělat. Člo-věk nikdy nesmí nic dělat se strachem.Jakmile se začnete něčeho bát, raději tovůbec nedělejte.

Co bylo pro vás při nastudování hlavní?Myslím si, že je to dělané takovým způso-bem, aby to nezabilo hudbu. Naopak jsmese snažili hudebně dramatické akce pový-šit. Dostat je ještě do další roviny a souvi-slostí. Všechno má návaznost. Nikdy nejduproti duchu hudby. Teď zrovna jsem v jed-nom divadle hostoval. Pracoval tam jedenzahraniční režisér. Když se ho ptali, jaký jejeho základní režijní záměr, odpověděl, žeskandál, aby se o tom mluvilo a aby mu tonezlomilo vaz. Já se snažím vycházet zúplně opačného pólu. Snažím se jít ruku vruce se skladatelem, s autorem, s libretis-tou a také s dirigentem.

Když už mluvíte o dirigentovi, jak reago-val na to, že musí na jeviště přijet na kole?Pan dirigent Petr Šumník je jednak vý-borný muzikant. Podle mého názoru je tojeden z našich nejlepších operních diri-gentů vůbec. Jednak je to mimořádnýpraktik a člověk nesmírně zkušený, který siporadí s mnoha situacemi. Další věc je ta,že má smysl pro humor. Hereckou příleži-tost a akci vysloveně uvítal.

Kateřina Prouzová

Prodaná nevěsta je jako fotbal:každý už to viděl a ví, jak se to má správně dělat

Slavnou Pucciniho operu La Bohéme přiveze do LitomyšleStátní opera Praha. Příběhu o mladých, chudých, a přestobezstarostných Pařížanech seujali režisér Ondřej Havelka spo-lečně s dirigentem Ondrejem Lenárdem. Bude to festivalovápremiéra.

„Ještě nikdy jsme Bohému na SmetanověLitomyšli nehráli. A je pravda, že si Pucciniobecně musel dlouho počkat, až do roku1990,“ říká dramaturg Vojtěch Stříteský.Důvody byly politické. Ideologové tvrdili,

že verismus je se Smetanou neslučitelný. Scéna je dílem Martina Černého, kostýmynavrhla Jana Zbořilová. Tvůrci se inspiro-vali obdobím vrcholného impresionismu,silným fenoménem konce 19. století, a sna-žili se na inscenaci nahlížet očima malířůtohoto období. Téma Bohémy je podle Ha-velky stále aktuální.„Bohémové žijí divoký a rozháraný život,protože mají v sobě jakési běsy a cítí ně-jaké poslání. Jsou to vizionáři, kteří posobě nechávají zásadní díla, a právě jimchci inscenaci věnovat," poznamenáváOndřej Havelka, který rozehrává Bohémuv tradičnější podobě a snaží se rozkrýt co

Poprvé v historii festivalu se rozezní slavná Pucciniho opera

svět opery

Režisér Michael Tarant foto František Renza

vztahy postav bez obvyklého sentimentu.Námětem Pucciniho opery je známá kniha„Ze života pařížské bohémy” francouzskéhomalíře a spisovatele Henriho Murgera, vy-dané v roce 1851. Autory libreta byli Pucci-niho častí spolupracovníci Luigi Illicaa Giuseppe Giacosa. Čtyři obrazy stojí vedlesebe jakoby bez vzájemného vztahu. Ne-tvoří plynulý děj a nenajdeme ani skutečnýdramatický konflikt. Komedie se střídá s tra-gédií, a přitom společně tvoří rovnováhu. Ly-rický pár Rodolfa a Mimi má protikladv dryáčnictví Musetty a Marcella; oni dvaa další Rodolfovi kamarádi Schaunard a Col-line se starají o to, aby v ději nepřevládla se-

La Bohéme. Minulý režim ji zakazoval

7

Mladí Američané z Dallasu hrajíslavné ruské Obrázky z výstavy

Greater Dallas Youth Orchestrapřijíždí do Litomyšle v rámcisvého evropského turné. Vyni-kající studentský symfonickýorchestr. Jeho další zastávkouv České republice byla Praha. Na Smetanově Litomyšli provedeMusorgského Obrázky z výstavy.

Greater Dallas Youth Orchestra slaví letossvé čtyřicetiny. Jeho cílem je poskytovatvzdělání mladým nadaným hudebníkům.Na začátku to byl malý orchestr, dnes mápřes stovku členů. Do celé organizace jezapojeno více než 400 talentovaných mla-

světová díla

Bohéma v podání Státní opery Praha. foto archiv

dých lidí ve věku šest až osmnáct let. Čle-nové orchestru jsou každoročně vybíránipřísným konkurzem. Vynikající hudebníprůpravu získávají i díky spolupráci s pro-fesionálními hráči z Dallas Symphony.Mnoho hráčů Greater Dallas Youth získalohudební ceny v soutěžích a většina z nichbyla vybrána k účinkování s regionálnímiorchestry.Soubor jezdí po celém světě. Navštívil na-příklad Švýcarsko, Francii, Velkou Británii,Polsko, Německo, v roce 2001 a 2004 iČeskou republiku. V červnu 2007 orchestrkoncertoval v Šanghaji, Nanjingu, Hagz-hou, Xianu, Pekingu a Hongkongu. (pro)

Obrázky z výstavy zkomponovalMusorgskij v roce 1874. Podnětem mubyla návštěva výstavy nadaného rus-kého výtvarníka Viktora Alexandro-viče Hartmanna.

Modesta Petroviče Musorgského spo-jovaly s Hartmannem přátelské vztahy.Dokonce po jeho smrti napsal nekro-log. Když pak v létě roku 1874 navštívilvýstavu prezentující veřejnosti na čtyřistovky Hartmannových kreseb, ilu-strací, architektonických a kostýmníchnávrhů, vytvořil skladatel deset minia-tur. Jednotlivé hudební obrazy jsouspojeny nádherným, široce rozkroče-ným motivem Promenády, který zná-zorňuje autora procházejícíhoexpozicí. Obrázky přinášejí pestré ná-měty. Skřítek je hrbatý trpaslík, kterýzakopává o vlastní pokřivené nožičky.Starý hrad - to je monumentálnístavba, před níž zpívá milované dáměrozechvělý trubadúr. Bydlo popisujemohutný žebřiňák, polskou káru, taže-nou volským spřežením. Tanec kuřátekje inspirován původní Hartmannovoukostýmní skicou k baletu Trilby.Obsahově nejzávažnější a výrazověneobyčejně přesvědčivá je následujícíčást. Samuel Goldenberg je předsta-ven důstojnou melodií jako bohatý, alenenávistně se vztekající Žid, který na-padá bídného, nešikovně poskakují-cího a dotěrně se lísajícího chudákaSchmuyla. Trh v Limoges uvádí nascénu neohrabané, navzájem se háda-jící prodavačky. Další část Katakombyinspiroval obraz, na kterém Hartmannnakreslil sebe sama, jak se svítilnou vruce prochází nevlídným prostředímpařížských katakomb.Fantaskní atmosféru navozuje dalšíčást suity. Démonické scherzo, zobra-zující groteskně vyhlížející příbytekBaby Jagy. Suitu uzavírá monumen-tální obraz Velké brány kyjevské.Vznikl podle Hartmannova architekto-nického projektu: brána střeží po-svátné sídlo ruských carů, kterýmprochází korunovační průvod. Původní klavírní verzi suity kongeni-álně instrumentoval francouzský skla-datel Maurice Ravel. Málo se však uždnes ví o tom, že za druhé světovéválky, když nacisté zakázali hrát cokoliz Ravelovy tvorby, instrumentovalsuitu šéfdirigent Symfonického or-chestru FOK Václav Smetáček. Hrálase pouze jednou.

(pro)

0brázky z výstavy

TALENT A DŘINA. Pro vstup do slavného orchestru je třeba projít přísným konkurzem. foto archiv

ntimentalita. Každý obraz je uveden žánro-vými scénami a epizodami, v libretu jsoubarvité popisy prostředí. Giacomo Puccinidokázal místní kolorit vystihnout mistrovskyse všemi podrobnostmi. Claude Debussyúdajně prohlásil, že nepoznal nikoho, kdo bylépe hudebně popsal Paříž. Puccini sám sevšak později svěřil, že komponování Bohémypro něj znamenalo „starosti, muka, trýzeň,zoufalství a duševní utrpení”. Premiéra se uskutečnila 1. 2. 1896 v TeatroRegio v Turíně pod taktovkou Artura Tos-caniniho. U nás byla poprvé provedena 27.února 1898 v pražském Národním divadle

(pro)

8

Kavárna MandalaKavárna je umístěna ve spodní části náměstínaproti Komerční bance. Má také přístupz ulice Mariánské vchodem na terasu.Po – Pá: 7:30 – 21:00So: 9:30 – 21:00Smetanovo nám. 129

Chocco caffeBěhem festivalu má prodlouženou otevíracídobu do osmé večerní. V nabídce máaktuálně čokoládový dort Bedřich, pralinkys hudebním motivem nebo bezovoulimonádu.Smetanovo nám. 117

Literární kavárna Na sklípkuNabízí příjemné posezení nad šálkem kávy,půllitrem plzeňského piva či sklenkou vína.Můžete si také vybrat z jídelního lístku něcok zakousnutí.Út – Čt: 8:00 – 23:00Pá – So: 8:00 – 24:00Ne – Po: 8:00 – 21:00Josefa Váchala 127

Bowling Bar PekloKuchyně nabízí výběr z teplé i studené

kuchyně, minutek, bezmasých jídel, salátůa dezertů. A můžete se najíst kdykoliv, rádivám to dovezou, když zavoláte 461 616 719.Po - Čt, Ne: 11:00 - 24:00Pá, So: 11:00 - 02:00Braunerovo nám. 204

Cafe 59Motto: „Víte, kde napsal Bedřich SmetanaMou vlast? Doma, ale k nám chodil našlehačku“.Otevřeno denně od 8:30 do 20:00Smetanovo náměstí 59

Cafebar Undergroundzahrádka Po-Čt: 12:00 - 23:00Pá: 12:00-01:00So: 16:00-01:00Ne: 16:00-23:00Smetanovo nám. 100

Kavárna Julius MařákzahrádkaPo – Pá: 07:00 - 18:00So: 08:00 - 18:00Ne: 14:00 - 18:00Smetanovo náměstí 100

Čas na odpočinek a kávu

Litomyšl žije

Nejen Smetanova Litomyšl nabízíkrásné zážitky. Vítejte ve městě

Podívejte sedo zámku se slevouMáte vstupenku na festival Sme-tanova Litomyšl? Tak ji nezaha-zujte. Využijte ji jako slevu přinávštěvě renesančního litomyšl-ského zámku.Po předložení platné vstupenky naněkterý z pořadů Smetanovy Lito-myšle vám bude v pokladně Stát-ního zámku Litomyšl místoobvyklých 120 korun účtovánopouze 70 Kč. Pozor - týká se pouzeplného vstupného. Na zvýhodněnévstupné nelze další slevu uplatnit.Akce platí pro obě hlavní prohlíd-kové trasy, a to až do konce 54. roč-níku festivalu.

9

Litomyšl se stala českým centrem výtvarného umění

Smetanova výtvarná Litomyšl

Nalaďte si rozhlasa televizi

PLEJÁDA UMĚNÍ. Smetanova výtvarná Litomyšl nabízí přes dvě desítky výstav. foto František Renza

Mistři české malbyObrazy z fondu České spořitelny v pobočceLitomyšlMěstská galerie Litomyšl, dům U Rytířů,22. 6. - 2. 9. 2012

Julius Mařák a jeho žáciVýstava děl Julia Mařáka a jeho žáků z čes-kých i zahraničních soukromých sbírek ke180. výročí jeho narození v Litomyšli. GalerieKroupa, Smetanovo nám. 602. 6. - 15. 7. 2012

Kamil Lhoták 100Balóny, vzducholodě, krajina a motorismusv poetickém světě klasika. Galerie Zdeněk Sklenář, Mariánská 1097.14. 6. - 29. 7. 2012

Zářivý měsíc svěží vítr.czDeset zářivých fenoménů současnosti, na-příč všemi generacemi. Malba, sochařství,sklo, architektura, performance, nová media.

Julius Mařák na zámku v LitomyšliVýstava obrazů ke 180. výročí narození lito-myšlského rodáka. Městská obrazárna vedruhém patře zámku Litomyšl.15. 6. - 8. 7. 2012

Oldřich Škácha: Havel navždySnímky dvorního fotografa Václava Havlav prostorách zámeckého pivovaru15. 6. - 8. 7. 2012

Srdce pro Václava HavlaSrdce, které vzniklo ze svíček přinášenýchna pietní místa v mnoha městech a místechČeské republiky. Nádvoří zámeckého pivo-varu v Litomyšli. 14. 6. - 8. 7. 2012

Julius Mařák (1832–1899)Život a dílo litomyšlského rodákaMěstská galerie Litomyšl, dům U Rytířů,Smetanovo nám. 110.30.3. - 17. 6. 2012

Galerie Miroslava Kubíka, Smetanovonám. 71.6. - 29. 7. 2012

František Kupka - Okolo boduKvaše Františka Kupky z let 1911 - 1930 zesbírky Jana a Medy Mládkových. Výstavau příležitosti 100. výročí konání 10. podzim-ního salonu v Paříži. White Gallery v Osíkuu Litomyšle.17. 6. - 10. 7. 2012

Adriena Šimotová: A je takové tichoWhite Gallery v Osíku u Litomyšle.15. 7. - 14. 10. 2012.

CO! - Camera Obscura v PortmoneuSpolečný projekt studenta Fakulty restau-rování v Litomyšli Aleše Hvízdala a foto-grafa Marka Volfa. Portmoneum - museumJosefa Václala, T. Novákové 7.24. 6. - 30. 9.

Hlava nehlavaVýstava linorytů Petra Palmy. Portmoneum,museum Josefa Váchala, hostinec Nasklípku a salonek hotelu Aplaus. 14. 6. - 8. 7. 2012.

Melodická LitomyšlQuido Šimek. Rodný byt Bedřicha Smetany.1. 4. - 31. 10. 2012. (pro)

Smetanova Litomyšl den po dniPrvní díl se bude vysílat na ČT2 vestředu 20. června od 22.15 h., druhýv sobotu 23. června ve 22.30 h., třetíje připravován na sobotu 30. červnave 21.50 h. a poslední na sobotu 7. čer-vence od 21.50 hodin.

Záznam z koncertůČeská televize i Český rozhlas zazna-menají pro své vysílání koncert Tho-mase Hampsona, konaný 4. července.Zachytí tak jedinečnou světovou pre-miéru nové skladby české autorky Syl-vie Bodorové.

Přímý přenosČeský rozhlas pozve posluchače sta-nice Vltava 8. července k poslechu pří-mého přenosu závěrečného koncertufestivalu nazvaného „Největší symfo-nické maličkosti”.

Na rozhlasových vlnáchO festivalovém životě každý den infor-muje Český rozhlas Pardubice. Pravi-delné okénko z Litomyšle vysílá zesvého pardubického studia v 8:20hodin. Reportáže, rozhovory s umělci,perličky ze zákulisí jsou na programuv Odpoledním regionu po čtvrté ho-dině odpolední. (pro)PERSKÁ VĚŽ architekta Zdeňka Fránka před domem U Rytířů. foto Jiří Mělnický

10

Oldřich Škácha spojil svůj objektiv s Vá Havel navždy! Tak se jmenuje výstava, která sle

Nejdřív začal fotit disidenty. Za-chytil je při historických milnícíchi během docela obyčejných život-ních situací. Téma Václav Havel sevylouplo až v momentě, kdyznámý disident a dramatik kandi-doval na prezidenta.Fotograf Oldřich Škácha předsta-vuje své snímky v zámeckém pivo-varu pod názvem Havel navždy!

„K výstavě na Smetanově výtvarné Lito-myšli mě vyzvali galerista Zdeněk Sklenářa ředitel výtvarného festivalu Pavel Chalupa.Je to připravené s velkou láskou a citem,“chválí fotograf Oldřich Škácha pořadatele.Výstavní prostor znal jenom z fotografií.A na vernisáži byl upřímně potěšený.

Instalace ukazuje velký časový záběr. Co jenejstarší momentkou?Nejstarší fotografie je patrně z roku 1970.Zachycuje svatbu režiséra Juráčka, kdeVáclav Havel svědčil. Je tam také PavelLandovský, režisér Honza Němec a zpě-vačka Marta Kubišová. Významnou fotkouje situace, kdy Václav Havel píše otevřenýdopis Gustavu Husákovi v roce 1975 poté,co v Helsinkách Brežněv, Husák a spol. po-depsali „Třetí koš“. A mně se podařilav bytě u Pavla Kohouta, když mu VáclavHavelpřišel přečíst ten dopis, skvělá fotka.Václav v jedné ruce s cigaretkou předčítáKohoutovi obsah toho dopisu, se kterýmPavel samozřejmě souhlasil. Celé to měloodezvu. Půl roku na to šel Havel na tři mě-síce do vazby.

Jak se stalo z Václava Havla vaše stěžejnítéma?Nejdřív jsem se dostal do party lidí, kteří odprvní chvíle nesouhlasili s okupací - tehdyse tomu říkalo vstup spřátelených armád.A byla to celá plejáda lidí - od RudolfaBaťky přes Karla Kyncla a Pavla Tigrida. Vy-tvořil se takový kroužek lidí, především spi-sovatelů: Vaculík, Klíma, kteří jednoznačněřekli, pro nás je to okupace, a tím se dostalido hledáčku StB a byli tvrdě stíháni. TémaVáclav Havel vykrystalizovalo v momentě,kdy byl v roce 1989 nominovaný na prezi-denta. Ale nefotil jsem ho jenom já, ale takéIvan Kyncl, Ondřej Němec, Bohdan Holomí-ček, Karel Cudlín, Alan Pajer. Kdo měl časa koho požádala prezidentská kancelář, tenfotil. Jezdili jsme s ním po celém světě.

Smetanova výtvarná Litomyšl

OLDŘICH ŠKÁCHA. Fotograf, který desítky let sledoval kroky Václava Havla. foto František Renza

1975. S manželkou Olgou u Pavla Kohouta na Sázavě. foto Oldřich Škácha 2007. Václav Havel v pražské Galerii DOX. foto Oldřich Škácha

clavem Havlem duje 37 let života Václava Havla

11

A když Václav v roce 2003 skončil s funkcí,tak jsem mu oznámil, že ho budu fotit dál.On jen sprásknul ruce a řekl: „No, co mámdělat?“ Vždycky se ke mně choval neoby-čejně vstřícně a nikdy mě nevyhodil. Prostěbyl bezvadný.

V čem je výstava Havel navždy! jiná, nežvšechny ostatní?Myslím, že je koncepčně nejdokonalejší. Za-sahuje až do roku 1970 a končí pohřbemVáclava Havla. Je to fotka z Václavského ná-městí, kde je vepředu kůň se sv. Václavema průhled na čelo Národního muzea. Viselatam obrovská fotka, kde se Václav tak jakousmívá a dívá se do nebe. Nechtěl jsem dátna výstavu fotografii z pohřbu. Myslím, žetakhle je to mnohem lepší.

Máte vůbec představu, kolik těch fotografiívlastně máte? Je to přibližně neuvěřitelných 25 000 zá-běrů Václava Havla. Celé to chci dát v di-gitalizované podobě Knihovně VáclavaHavla, aby se ty fotky mohly prezentovatpo světě.

Jak to focení fungovalo v praxi, když užVáclav Havel nebyl prezidentem? V pondělí jsem nastoupil do Voršilskýa tam mi dali jeho program a já jsem siz toho vybral, co bylo zajímavý. Pikantníbylo, že když přišli noví velvyslanci, ať užze Západu či z Východu, představili seHavlovi ve Voršilské ještě předtím, nežbyla tzv. nástupka u Klause. Třeba Obamas Václavem Klausem strávil pět minut.

A s Havlem, na Obamovo přání, se sešlia povídali si spolu více než hodinu.

Čemu se v současné době věnujete, co setýká fotografie?Chtěl bych ještě fotit, dokud žijí, lidi, kterýchsi vážím. Právě teď budu mít v JindřichověHradci výstavu, která se jmenuje „Lidé, kterémám rád“. Mnozí z nich jsou bohužel posmrti. A je spousta dalších, kterým je osm-desát. Myslím si, že stojí za to, abych jejichobrazy zachoval pro budoucnost. Tady v Li-tomyšli je to třeba Olbram Zoubek. V Jin-dřichově Hradci budou k vidění fotografieosobností, které mě nějak oslovily a něcopro mě znamenají. Otázkou ovšem je, co tobude znamenat pro přihlížející.

Kateřina Prouzová

Smetanova výtvarná Litomyšl

1990. S manželi Josefem Škvoreckým a Zdenou Salivarovou v Památníku písemnictví. foto Oldřich Škácha

2009. S Karlem Schwarzenbergem na festivalu v Trutnově. foto Oldřich Škácha 2009. S Karlem Schwarzenbergem na triku. foto Oldřich Škácha

Račte vstoupit do voskovéhoSrdce pro Václava HavlaSmetanova výtvarná Litomyšlvzdává hold osobnosti VáclavaHavla. V zámeckém pivovaru jsouvystavené fotografie Oldřicha Šká-chy, který byl dlouhé roky Havlo-vým dvorním fotografem.V těsném sousedství, na pivovar-ském dvoře, stojí voskové SrdceVáclava Havla. Plastika vzniklaze svíček posbíraných na pietníchmístech po pohřbu prvního čes-kého prezidenta.

Autory díla, které vzniklo „od srdce“ jsouLukáš Gavlovský a Roman Švejda. Více neždvoutunové srdce se poprvé objevilo naprostranství u pražského Národního di-vadla. Teď je k vidění v Litomyšli. Váží přesdvě tuny, měří dva metry a je složené ze 115kvádrů.Plastika nazvaná Srdce pro Václava Havla jedutá. Komu se chce, může do ní vstoupit.Oba autoři si váží toho, že jejich dílo jev bezprostřední blízkostí fotografií OldřichaŠkáchy.„Byl to jeden z důvodů, proč jsme na na-bídku vystavovat v Litomyšli kývli. Mámedobrý pocit z toho, že naše srdce je právětady,“ říká Roman Švejda. Sousedství obouinstalací umožňuje na jedné straně vidětmnohaletý záznam Havlova života a nadruhé straně hmatatelný výsledek toho,jaký vliv měl život Václava Havla na lidi.„Tím hmotným důkazem je právě voskovésrdce z takového obrovského množství sví-ček,“ vysvětluje Švejda. Z Litomyšle, kdeVáclav Havel zorganizoval setkání sedmiprezidentů a kam přivedl španělského krále,se srdce vydá na další cesty. Bude putovatpo dalších českých městech.

Náhlé pohnutí srdceAle vraťme se na samý začátek. Nápadněco takového vytvořit se zrodil v hlavěa především srdci výtvarníka Lukáše Gav-lovského. Bylo to dva tři dny po smrti Vác-lava Havla. Stál na Václavském náměstía díval se na záplavu svíček. Přicházeli lidéa přinášeli další a další. „Najednou mě dostala emoce, která bylamezi lidmi. Najednou byli spolu. To otevřeníbylo celostní. Myslím, že nás nebylo málo.A v té chvíli mě napadlo, že by bylo zají-mavé zpracovat ten materiál, který do sebevstřebává všechny ty emoce. Vytvořit něco,co bude připomínat nejen odchod velkéhomuže, ale zároveň to bude připomínka ně-čeho dobrého. Něčeho vznešeného, co tadypo něm zůstává,“ říká Lukáš Gavlovský.

Chtěl, aby vzniklo něco pozitivního. A sym-bol srdce se nabízel. Vždyť je to logo, kterése objevovalo v samotném podpisu VáclavaHavla.„Trochu jsem zavrávoral, když jsem si uvě-domil, že mám skutečně odvahu do toho jít.Říkal jsem si, že je to něco, co zcela překra-čuje moje dosavadní zkušenosti, tvůrčíi osobní,“ vysvětluje Gavlovský. A připo-míná, že Václav Havel byl člověk, který tentoprincip musel uplatňovat neustále. Dokázalse překonat. Na své cestě se stal z drama-

tika prezidentem a nakonec osobností zná-mou po celém světě. „Samozřejmě nechci kopírovat jeho cestu.Jen mě fascinuje, že člověk najde v soběodvahu udělat věci, které by normálně ne-udělal,“ vysvětluje Lukáš Gavlovský.

Jako za Sametové revoluceOd začátku mu bylo jasné, že na takovýprojekt nemůže být sám. Proto se obrátil nasvého kolegu a dlouholetého kamaráda Ro-mana Švejdu. Už v minulosti byli podepsánipod společnou tvorbou. Švejda byl z myš-lenky Gavlovského nadšený. „Mělo to v sobě všechno, co má obsahovatdobrý počin,“ dodává Švejda. Na celé reali-zaci se podílela spousta dobrovolníků.

Smetanova výtvarná Litomyšl

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2012 • V nákladu 3500 ksvydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Kateřina Prouzová • Korektury: Ivana Pulgretová, Šimon Voseček• Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Všechno vznikalo živelně a překotně.V čemsi to připomínalo revoluční časyz osmdesátého devátého roku. Možnost býtu toho mnoho lidí vnímalo jako určitou sa-tisfakci za to, že v době, kdy se pietní místaobjevila, nemohli být z nějakého důvodupřítomni. Tohle pro ně byla příležitost prožítsi tu emocionální vlnu. „Díky té euforii se ten překotný příběh mohlodehrát. Jinak si myslím, že by to nešlo, žeby to nebylo v lidských silách,“ říká RomanŠvejda.

Svíčky z celé zeměLukáš Gavlovský si nejdřívmyslel, že na Srdce pro Vác-lava Havla postačí svíčkyz Václavského náměstí. Bylotam tolik vosku. Vůbec bynebyl problém plastiku vy-tvořit, umístit a případněpozději zlikvidovat přímotam. Ale kolega mu to roz-mluvil.„Roman je z Moravy. A říkal,proč do toho nezapojit dalšíměsta. V prvním okamžikujsem se vyděsil. Došlo mi, žeto všechno budeme musetněkam svézt a zpracovat.Vymyslet způsob, jak oslovitúřady, které to jednoho dnebudou chtít prostě uklidit.Přišlo mi to jako něco napro-sto šíleného,“ vzpomínáGavlovský. Ale všechno fun-govalo. Přidalo se Brno,Plzeň a další města. Na dvaměsíce se oba dva zcela od-dali jenom svému dílu. Práceprobíhaly v pražském kul-turním centru Trafačka. Pěttun materiálu v pytlích bylo

třeba připravit. Na místo přicházeli dobro-volníci, aby pomohli loupat svíčky. Pracovaliod rána do noci. A tvůrci vosk tavili a dálzpracovávali. „Je to něco, co já do dneška nedokážunikam zařadit. Celá ta zkušenost. Ten lidskýrozměr, který to mělo. Vím, že jsem něco ta-kového zažil jedenkrát v životě,“ popisujesvé pohnutí Lukáš Gavlovský a dodává, žeod té doby o sobě ví, že je srdcař. A jak reagují lidé na Srdce Václava Havla?Někdo kolem projde bez většího zájmunebo pohnutí. Jiný vstoupí dovnitř a dojmeho to k slzám. Je na každém, jak to vnímá.Přijďte to na vlastní kůži vyzkoušet na dvůrzámeckého pivovaru.

Kateřina Prouzová

SRDCAŘI. Autoři plastiky Roman Švejda a Lukáš Gavlovský.foto František Renza