Město Litomyšl se zahalilo do tónů krásnéhudby. Koncerty, opery, vernisáže, výstavy...To je Smetanova Litomyšl. Umění, které la-hodí sluchu a také oku. Milovníci kultury z Čech i z ciziny si ve městě,kde se narodil skladatel Bedřich Smetana,musí připadat jako doma celoročně. Městokultury, kde je každý měsíc nabitý, koncertystřídají vernisáže, divadelní představenínebo velké akce na náměstí, tady to žije!A když náhodou zůstane okénko v kalendářiprázdné, mohou se kroky návštěvníků vydat

k památkám. Zámek, kostely, Klášterní za-hrady, muzeum, vždycky je kam zajít. „Kdyžse řekne, že máme zájezd do Litomyšle, takse mi srdíčko zaraduje, protože to je takkrásné město, a navíc ho mám spojené s to-lika lidmi, které mám rád,“ říká herec Zde-něk Svěrák. A když pěvkyně Václava KrejčíHousková potkala svého manžela, zamilovalase hned dvakrát. Litomyšl byla podle jejíchslov láska na první pohled.Uličky vybíhající z náměstí, klid na židovskémhřbitově, v odlehlém koutu zámecké zahrady

nebo ve stínu pod stromy v Klášterních za-hradách... Tolik krásných míst, kam sevždycky budete rádi vracet. Až zatoužíte poklidné chvilce ve stínu, vydejte se na zá-mecké návrší. Opravený piaristický kostelvybízí k zamyšlení. Pak vystoupejte po scho-dech na vyhlídku a vychutnejte si pohled naLitomyšl. Krása. A silný zážitek, kouzelnouchvilku člověk zažije, když se rozzáří symbo-lický Světelný kříž. To téměř přeběhne mrázpo těle. Taková je Litomyšl, vnímejte ji všemismysly...

Vážení hosté,stejně jako Salcburský hudební festival sei Smetanova Litomyšl může opřít o neopako-vatelný genius loci a velmi promyšlenou dra-maturgii jednotlivých koncertů. Její tvůrci totiž počítají s tím, že sem lidé ne-chodí na koncert jen proto, že zrovna jelikolem a chtějí nějak strávit příjemný večer,ale přicházejí a přijíždějí cíleně za konkrét-ním zážitkem a tématem. Často dokonce naněkolik různorodých koncertů. Na výběr mají od klasických oper, přes pre-miéry nových skladeb, komponované pořady,

crossoverové žánry jako jazz a muzikály, ažpo programy pro děti. Loni tu mladí lidé poprvé ovlivňovali kon-certní program pomocí chytrých telefonůa letos na to naváže podobný projekt. Je tedy vidět, že festival neusnul v době Be-dřicha Smetany, ale vychází z jeho kořenůa promlouvá současným hlasem. Dovolte, abych za to srdečně poděkovalvšem, kteří se na tom podílejí. A nezapomínejme: „V hudbě život Čechů.“

Krásná, voňavá, kouzelná i tajemná...Litomyšl vychutnejte všemi smysly!

SLOVO HEJTMANA PARDUBICKÉHO KRAJE

Martin Netolický

festivalové noviny57. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 18. června 2015

2

Koncert jako velká cestovatelská hraFESTIVALOVÁ PREMIÉRA A SOUTĚŽ O CHYTRÝ TELEFON

Hudební zeměkoule, to je premiéra „cestopisného” pořadu pro děti, mládež a do-spělé mladé duchem. Pořad je určený pro všechny, kteří se chtějí hudbou bavita podílet se také na koncertu. Zatímco na jiné vystoupení si publikum povinněvypíná mobilní telefony, tady naopak platí: Chytré mobily samozřejmě s sebou!Společnost Fortech navíc věnuje do soutěže chytrý telefon, který může vyhrátkaždý, kdo přijde. Budou se losovat čísla sedadel! Vstupenky na zajímavý koncertjsou ještě v prodeji. Studenti a děti do patnácti let mají padesátiprocentní slevu.

Koncert jako nevšední cestovatelský záži-tek? I tohle je na Smetanově Litomyšlimožné. Festival totiž stejně jako vloni přinášíhudební projekt, kde se mohou stát drama-turgy sami diváci. Místa na glóbusu totiž představují skladbys nimi svázané. Kompas nebo navigaci ne-chte doma či v autě, ale rozhodně by nebylodobré si zapomenout chytrý mobilní telefon.Smartphony ušetří práci a návštěvníci se nanetradiční putování vydají pomocí jednodu-ché aplikace nebo webového rozhraní. Vybí-rat směr cesty se bude podle světovýchstran.

AplikacePro hlasování o tom, na jakou světovoustranu se publikum vypraví, a pro registracido slosování o chytrý mobilní telefon, je po-třeba si stáhnout aplikaci Smetanovy Lito-myšle, která je dostupná pro Android a iOSna obvyklých místech. Aplikaci využijí rovněžnávštěvníci jiných pořadů. Najdou v ní totižpodrobný program a také životopisy účinku-jících.

Jan Maxián v roli stevarda i kapitánaProjekt Hudební zeměkoule navazuje naloňský úspěšný projekt Smartphonie (Kla-sika je cool). Ten na ploše cca 45 minutpředstavil přehlídku klasických melodií nej-častěji stahovaných do mobilních telefonů.Pod taktovkou dirigenta a skladatele JanaKučery s výraznou podporou pohotovéhoa ničím neohroženého moderátora Jana Ma-xiána o dramaturgii koncertu rozhodovaliv jeho průběhu interaktivně sami diváci po-mocí svých chytrých mobilních zařízení.

A bude to opět Janáčkova filharmonies Janem Kučerou, kteří budou hrát tak, jak siprávě posluchači určí. A aby všem bylo jasnokudy, kam a jak, Jan Maxián se ujme role prů-vodčího, stevarda, námořního kapitána či de-legáta velké hudební cestovní kanceláře.Volba právě těchto interpretů není náhodná.Janáčkova filharmonie Ostrava se v posled-ních letech výrazně věnuje také hudebně-edukační činnosti. Ať již to jsou moderovanékoncerty pro rodiče a děti, jejichž součástí jehudební dílna, nebo celodenní prázdninové

workshopy a zážitkové kurzy pro žáky a stu-denty ostravských škol. Pořad je určen dětem a mládeži ve věku od10 let. Dramaturgická šíře a hravost celéhoprojektu však cílovou skupinu rozšiřuje natéměř každého posluchače, který si chceklasiku užít tak trochu netradičně. Festiva-lová dramaturgie Smetanovy Litomyšle,která dlouhodobě pořady pro děti a mládežpřináší, tak opět spojila síly s týmem spolu-pracovníků edukačního oddělení ostrav-ského orchestru.

2

SLOVO ROMANA LÍNKA

Hudba je dar.

Často si s některými lidmi v průběhu roku sli-bujeme, že se sejdeme, ale v denním shonuna to není čas. Stává se, že se pak vidímev Litomyšli, na našem operním festivalu. Se-díme v hledišti, posloucháme a necháme seunášet hudbou, čas nečas. Málokdo se ubránízvláštní atmosféře hudebních představení nadruhém zámeckém nádvoří i na dalších zají-mavých místech v Litomyšli – nebo jindev Pardubickém kraji, kde festival také pro-bíhá.

Obdarováni hudebními zážitky, zklidněnímmysli a nepromarněným časem se o pře-stávce a po skončení koncertu či opery setká-váme se stejně naladěnými přáteli a známýmio to radostněji.Přeji interpretům, organizátorům a přede-vším divákům, aby co nejkrásněji prožili i le-tošní obdarování hudbou. Bude mít visačkuSmetanova Litomyšl 2015.

Roman Línek, předseda správní rady Smetanovy Litomyšle a 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje

Litomyšl a já, to byla láska na první pohled

Opera pod májovým nebem, SmetanovaLitomyšl... Místním milovníkům vážnéhudby nejste úplně neznámá. Jak se vámzpívá před domácím publikem?Zpívání v Litomyšli není tak časté, o to více sito vychutnávám. Již šest let se koná Operapod májovým nebem, která si za dobu svéhotrvání získala pravidelné a troufnu si řícti nadšené diváky. Z Opery pod májovýmnebem se stala příjemná kulturní událost. Jávěřím, že díky ní budeme moci servírovatkrásné operní melodie našemu litomyšl-skému publiku ještě hezkou řádku let.

V současné době vystupujete mimo jinév Národním divadle v Praze a Moravskémdivadle v Olomouci. Je Zlatá kaplička nej-vyšší metou, kam jste se chtěla dostat?Nejvyšší mety jsem si nevytyčila. Nabídkaz Národního divadla přišla jako blesk z čis-tého nebe a já si nesmírně vážím toho, žetam mohu pravidelně vystupovat. Uvidíme,co bude dál.

V Národním divadle vás mohli lidé vidětv roli Bizetovy Carmen, kterou jste ale předlety odmítla. Jde o náročnou roli?Role Carmen mi byla nabídnuta chvíli poté,co jsem nastoupila do mého prvního an-gažmá v Moravském divadle Olomouc. Mělajsem za sebou pár jevištních zkušeností,navíc pěvecky náročný part byl na hranicimých tehdejších pěveckých dovedností. Teďs odstupem času vidím, že bylo rozumné sipár let na svůj debut v roli Carmen počkat.

Carmen je žena temperamentní, plnávášně... Která role je vám nejbližší a nejvícevás vystihuje?Na to by vám asi nejlépe odpověděl můjmanžel, ale pokusím se. Jsem, co se týkáCarmen, občas výbušná a temperamentní,pečlivá a starostlivá jako Martinka ze Sme-tanovy Hubičky, citlivá a milující jako Múzaz Hoffmannových povídek.

volené. Smeton byl pro můj hlas doslova bal-zám a já si roli stále velice užívám.

Na Smetanově Litomyšli vás návštěvnícitentokrát uvidí v duchovní kantátě Il SantoNome di Maria. Uskuteční se v opravenémpiaristickém chrámu. Těšíte se na vystou-pení v tomto ojedinělém prostoru?Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže si svýmkrásným interiérem říká o hudební pro-dukce, jako je právě připravovaný koncert, nanějž se již nesmírně těším. Moje litomyšlskárodina a přátelé jistě také. Projednou tobudou mít na mé vystoupení blízko.

Není tajemství, že jste z jižních Čech při-šla do Litomyšle za manželem, rovněž pěv-cem. Jak se vám žije v rodišti BedřichaSmetany?Litomyšl a já, to byla doslova láska na prvnípohled. Je to malé velké město, které mi ote-vřelo svou vstřícnou náruč. Jsem šťastná, žeprávě tady budou vyrůstat moje děti.

Dva umělci a malý syn. Je náročné sklou-bit roli pěvkyně s rolí maminky? Na scénu jsem se vrátila, když bylo synovišest měsíců. Začala jsem hodně zlehka.Domov jsem opouštěla na jeden, maximálnědva dny v týdnu. O chlapečka pečovali můjmuž nebo naši drazí prarodičové. Jako každázaměstnaná matka jsem začala zodpovědněplánovat. Znám svůj program na rok dopředua pečlivě si vybírám, co a kdy budu zpívat.

Jaké role vás čekají v nejbližší době?Čeká mě mnoho krásné práce. V mémnovém angažmá v Národním divadle Brno tobude Ježibaba (Dvořák: Rusalka), Dido (Pur-cell: Dido a Aeneas) a nová inscenace Bize-tovy Carmen. V pražské Státní opeře Suzuki(Puccini: Madame Butterfly) a v Národnímdivadle Praha Smrt (Stravinskij, Slavík)a Laura (Čajkovskij, Jolant).

Iveta Nádvorníková

Máte za sebou více než dvě desítky rolí.Už jste dostala i svoji vysněnou, nebo na niteprve čekáte? Rolí, co bych si chtěla zazpívat, je celá řada,např. Rossiniho Popelka nebo Isabella čiSaint Saensova Dalila. Jednou bych si rádazazpívala i Straussova Růžového kavalíra.A splněné sny? Určitě Carmen, Rosina z La-zebníka Sevillského a brzy k nim přibude Je-žibaba z Dvořákovy Rusalky.

Vloni jste byla za svůj výkon v roli Sme-tona v opeře Gaetana Donizettiho Anna Bo-lena zařazena do širší nominace na CenuThálie. Co to pro vás znamená?Nominace pro mě byla velkým překvapením.Přišla za roli, kterou jsem nastudovala jakoprvní po ukončení mé půlroční mateřské do-

3

ROZHOVOR S VÁCLAVOU KREJČÍ HOUSKOVOU

Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková je ve stálém angažmá v Moravském divadleOlomouc. V Národním divadle v Praze debutovala v titulní roli Bizetovy Carmen. V minulém roce byla zařazena do širší nominace na Cenu Thálie. Na festivalu Smetanova Litomyšl ji domácí publikum uvidí v duchovní kantátě Il Santo Nome di Maria v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže.

Italské opery v Litomyšli,drama i zábavné chvíleVelikáni italské opery Giuseppe Verdi a Gi-acomo Puccini nebudou chybět ani na letoš-ním ročníku Smetanovy Litomyšle. Z pera tohoprvního to budou opery Nabucco a Macbeth,ve druhém případě oblíbená Tosca. Opera Nabucco se v Litomyšli hrála poprvév roce 1992 a stihli jsme tak ještě legendárníinscenaci režiséra Václava Věžníka, která bylav Brně na programu dlouhou řadu sezón.Hrálo se v zámecké zahradě před vyprodanýmpublikem. V titulní roli se ve svých nejlepšíchletech zaskvěl barytonista Pavel Kamas.Obtížnou úlohu Abigail zvládla na výtečnouve Vídni žijící americká sopranistka Paulette

lety inscenoval s Ivanem Kusnjerem v titulníroli. Letos by měli u nás vytvořit dvě hlavníúlohy zahraniční pěvci Anton Keremidtchieva Anda-Louise Bogza.Pucciniho Tosca patří už ke stálicím smeta-novského festivalu. Poprvé se v Litomyšlihrála v roce 1996 s Paulette de Vaughn a ital-ským tenoristou Giancarlem Ruggierim (Ca-varadossi), v repríze s Evou Urbanovoua Valerijem Popovem. Úlohu zloducha Scarpiavytvořil v obou případech Pavel Kamas. Přitomdruhé představení bylo nutno kvůli počasípřesunout do aukční haly, protože ještě nebylozastřešené nádvoří zámku.

Aplaus nabízífestivalové menu

4

POHLED DO HISTORIE

Giacomo Puccini: Tosca(Smetanova Litomyšl 2010)

Rezervujte si festivalovou večeři a užijte sikrásný večer se vším všudy. Až do 5. čer-vence nabízí restaurace hotelu Aplaus v Li-tomyšli vždy dvě hodiny před začátkemkoncertu speciální festivalové menu. Na čem si můžete pochutnat?

Předkrm:• Domácí paštika z husích jater, brusinky

a celozrnný chléb

Polévka:• Hovězí consommé, játrové knedlíčky,

zelenina, domácí nudle

Salát:• Caesar salát – filírované kuřecí prso,

slanina, bylinkové krutony, parmazán

Hlavní chod:• Grilované filety ze pstruha z litomyšlských

sádek, citronovo-bramborová kaše, resto-vané špenátové listy

• Šťavnatá vepřová panenka Sous Vide grati-nované brambory se sýrem gruyére, omáčkaz lišek

• Hovězí líčka na červeném víně, bramborovépyré, restovaná zelenina, žampiony a černýkořen

Dezert:• Kokosové crème brûlée, marinované višně

Festivalové grilování• Grilované kuřecí prso, špikované domácím

špekem, salát z cherry rajčat a rukoly,smetanový dip se zeleným pepřem, grilo-vaná bageta

• Grilovaná vepřová pečeně z plemene Durocse slaninou, salát z cherry rajčat a rukoly,dip z pečeného česneku, grilovaná bageta

• Grilovaný steak z norského lososa, salátz cherry rajčat a rukoly, křenový dip, grilo-vaná bageta

Restaurace Bohém hotelu Aplaus je otevřena také po skončení pořadu, kdy jemožno vybírat z běžné nabídky restaurace. Rezervace na telefonu: 461 614 901.

Dílo Sylvie Bodorovéosloví diváky v IzraeliSkladba Lingua angelorum pro barytona velký symfonický orchestr Sylvie Bodorové,která měla svoji světovou premiéru na Mezi-národním operním festivalu Smetanova Lito-myšl v roce 2012, zazní čtyřikrát (19., 20., 21.a 23. června 2015) v Izraeli (Tel Aviv a Haifa)v podání světového barytonisty ThomaseHampsona a prestižní Izraelské filharmonie.Dirigovat bude Gianandrea Noseda. Uvedení rozsáhlé monumentální skladbyčeské autorky v cyklu jednoho z nejvýznam-nějších orchestrů světa se špičkovým světo-vým sólistou a dirigentem je mimořádnýmúspěchem nejen autorky, ale i české soudobétvorby.

de Vaughn. V Litomyšli tehdy hostovala něko-likrát, mimo jiné i jako Tosca či Amelie z Ver-diho Maškarního plesu. Úlohu knězeZachariáše vytvořil brněnský Jiří Sulženko,který krátce nato přecházel do svazku praž-ského Národního divadla. V roce 2008 přijelase svou inscenací Nabucca Státní operaPraha, pro velký zájem publika se hrálo po dvavečery. Ve třech zmíněných rolích se vystřídaliMartin Bárta a Richard Haan, Magda Málkováa Anna Todorova, resp. Richard Novák a LukášHynek-Krämmer. Verdiho opera Macbeth bude mít na Smeta-nově Litomyšli svou premiéru. Text podleznámé Shakespearovy činohry napsal Verdiho„dvorní” libretista Francesco Maria Piave, pre-miéra se uskutečnila roku 1847 ve Florencii.Drama vášnivé zločinnosti skotského krále,který je zcela ve vleku své ženy Lady Macbeth,opatřil skladatel působivou hudbou. Dílo hu-debně patří mezi Verdiho „druhý sled” – v tomprvním je bezkonkurenčně kromě Nabuccatrojhvězdí Rigoletto, Trubadúr a Traviata. V Praze se Macbeth hrál v letech 1978–1985,v titulní roli exceloval Václav Zítek, žádný al-ternant si na nesmírně obtížnou úlohu zřejměnetroufl. Pouze jednou v ní hostoval americkýbarytonista Sherill Milnes, kterého jsme takéviděli jedenkrát v Litomyšli na galakoncertus Evou Urbanovou. Svoji hvězdnou pražskoukariéru odstartovala v roli Lady Macbeth naprahu svých nejlepších let sopranistka Eva Dě-poltová. Pak se Macbeth v Praze ještě před pár

Před pěti lety se hrála Tosca zde znovu, takédvakrát. Účinkovali Maida Hundeling, MichalLehotský a Jiří Sulženko, resp. Csilla Boross,Sergej Ljadov a rovněž Sulženko. Tosca patřík operám, které svým dějem případné komp-likace přímo přitahují. Tři případy popisuje vesvé knize Bludný Holanďan v La Manchi neza-bloudil dlouholetý představitel Scarpia Ri-chard Haan. V závěru druhého jednání sestrhne mezi Scarpiou a vášnivou Toscou ne-falšovaná rvačka, do níž se tehdejší pěvec takvžil, že Tosce roztrhl kostým a k velké spoko-jenosti pánů v prvních řadách hlediště spatřilysvětlo světa Tosčiny červené kalhotky. Nako-nec Tosca Scarpiu probodne a zpívá ještěv záři svíček malou árii. Nevšimla si ale, že jíod jedné z nich chytla paruka, Scarpiovi ne-zbylo než ještě na chvíli „obživnout” a plamenuhasit. Problémem také může být samotný závěr celéopery. Jakmile Tosca zjistí, že Cavaradossi jezastřelen doopravdy, ne jen na oko, vrhne sez Andělského hradu do Tibery. Řeší se to ob-vykle tak, že dole se narovnají matrace, aby sisopranistka neublížila. Rekvizitář to chtěl jed-nou „vylepšit” a místo matrací na místo do-padu přistavil trampolínu. Úmysl dobrý,výsledek katastrofa. Před zraky diváků se nadkulisami Andělského hradu ještě třikrát obje-vila ječící Tosca, pokaždé o něco níže. Do-ufejme, že v Litomyšli se tentokrát nictakového nestane. A kdyby – nádherná hudbato vyváží. Zdeněk Vandas

I když truchlím, hlas držím pevně v rukouROZHOVOR S ALŽBĚTOU POLÁČKOVOU

Jak se těšíte na vystoupení na Smeta-nově Litomyšli?Festival v Litomyšli si vždy velmi užívám.Mám ho spojený s krásnou hudbou, nádher-ným prostředím, vnímavým publikem a v ne-poslední řadě s blížícím se létem a koncemdivadelní sezóny.

Čekáte třetí dítě a koncert v Litomyšli jejedním z posledních v této sezóně a přednarozením potomka. Jak se vám zpívá s mi-minkem, které nosíte pod srdcem?Jak můj pan doktor trefně poznamenal, métřetí dítě bude letec nebo kaskadér. Absolvo-valo se mnou od počátku těhotenství opravduvelmi nabitý program, čtyři divadelní premi-éry (z toho jednu v Paříži, jednu v Brně a dvěv Praze), koncerty a do toho běžná předsta-vení v divadle… Mám velké štěstí, že se v tě-hotenství cítím opravdu skvěle, žádnáomezení nemám a zpívá se mi báječně. Přesléto si dám zasloužený odpočinek a moc setěším, že si konečně užiju přípravu na pří-chod miminka.

Tři děti... Dnes už to není moc obvykléa tím spíše ve vaší profesi. Půjde skloubit ro-dinu a koncerty, nebo si prostě dáte pauzu?Mít tři děti je v dnešní době opravdu trochunezvyklé, navíc v mé profesi. První dvě dětiale už jsou větší, dá se říci samostatnější, na

sourozence se moc těší a tvrdí, že se houjmou hned po narození. Úkoly si už rozdě-lily, já prý budu pouze přebalovat, protože dotoho se jim nechce… Ne, vážně. Věřím, žekdyž jsme to zvládli se dvěma dětmi, zvlád-neme to i se třemi. Samozřejmě to budevelmi náročné, pauzu si dám určitě pár mě-síců, pak se budu pomalu vracet. Nechci nicuspěchat, práce mám až dost, takže naštěstíuž nejsem v pozici, kdy musím bojovat o role.Příští rok mě čeká tříměsíční pobyt na festi-valu v Glyndebourne, kde budu zpívat Lišákav Lišce Bystroušce. Plánujeme odjet tam srodinou, starší děti půjdou do anglické školy,miminko bude s námi a manžel je naštěstípracovně flexibilní. Moc se těším, že strá-víme společně tři měsíce na krásném místě.

Role maminky je nejkrásnějí v životěženy. Dostala jste ji také už na pódiu?Vždycky jsem si říkala, že zpívat Mařenku naprknech Národního divadla by byl můj sen.Dnes ji tam zpívám a nesmírně si toho vážím.Užívám si každé představení. Další krásnoua vysněnou rolí je Rusalka, ke které mámtaké velmi blízko. Dvořákova hudba mě do-káže zcela pohltit. Příští sezónu bych měladělat Jenůfu, potom Káťu Kabanovou… Sna-žím se „netlačit na pilu“, brát věci tak, jak ježivot přinese a především poctivě pracovat.Každá taková role potřebuje pořádně nazpí-

vat, usadit, vše chce svůj čas… Jenůfu užchvíli studuji a mám jí plnou hlavu…

Ve vokální symfonii Johna DebneyhoUmučení Krista klečíte jako plačící Matkapod Křížem a truchlíte pro své dítě... Neníto pro ženu v jiném stavu na pódiu přílištěžký okamžik? Snažím se vždy vžít se do příběhu postavy,kterou ztvárňuji. Pomáhá mi to předat pu-bliku příběh, emoce… Nikdy ale emocenesmí zvítězit, protože v tu chvíli jde stranoutechnika. Zpěvák musí mít svůj hlas pevněv rukou. Popustit emoce si můžu dovolit ažv úplném závěru, třeba poslední věta Ru-salky: „Za Tvou lásku, za tu krásu Tvou…“ Tauž jde vždy přímo ze srdce. Je to stejné i v tě-hotenství. Ať už zpívám truchlící Matkuv Umučení Krista nebo Jenůfu, která přišlao dítě, nepřipouštím si to. Zpívám ještě Mar-gueritu v Boitově Mefistofelovi, kde zrovnatak mám velmi emočně vypjatou scénu spo-jenou se ztrátou dítěte, na scéně je vše velminaturalisticky ztvárněno. Opera je častoo nešťastné lásce, utrpení či ztrátě blízkých.Ráda si „odžiju“ takovýto příběh na jevištia pak se vrátím do šťastné reality.

Věříte, že miminko slyší hlasy zvenčí, vevašem případě hudbu, a může ho to do bu-doucna ovlivnit? Pozorujete to na svýchstarších dětech?

5

Věřím, že miminko slyší již v bříšku u ma-minky a pozorně vnímá, co se kolem děje. Jepravda, že výběr hudby pro naše miminko jedost jednostranný, samá klasika. Ale občassi ráda pustím hudbu úplně z jiného soudku,jazz, R and B, hip hop. Obě mé děti jsou hu-debně nadané, snažíme se jim otevřít světa ukázat, co všechno mohou dělat. Ať už je tohudba, sport, skauting… Myslím, že je důle-žité děti vést ke všestrannosti a nechat nanich, k čemu budou mít nejblíže. Nejdůleži-tější je, aby své povolání dělaly s láskou, aťuž to bude hudba nebo cokoliv jiného.

Iveta Nádvorníková

Jedna z nejžádanějšíchčeských sopranistek současnosti v rámci festi-valu Smetanova Litomyšlvystoupí v české premiéřevokální symfonie JohnaDebneyho Umučení Krista.Alžběta Poláčková jeod roku 2003 v angažmáopery Národního divadla.Brzy si ale dá pauzu...Na několik měsíců. Očekává totiž narození třetího potomka.

V Litomyšli budeme hrát jak za nároďák

6

ROZHOVOR S DANEM BÁRTOU

Na hranách stylů... Výstižné.Charizmatický český zpěvák a držitel mnoha hudebníchocenění okořenil svoje vystoupení spoluprací s Komorní filharmonií Pardubice. Dan Bárta přísahá,že do publika na SmetanověLitomyšli nebude cpát rohlík, ale jen vybraná vína a sofistikovanější destiláty...Slibuje, že se nebude nuditorchestr ani posluchač.

Spojení s filharmoniky je méně ob-vyklé, ale zajímavé. Kdy ke spoluprácidošlo?Vidíte, já si spíš myslím, že je vlastně propopové těleso na slušné hráčské a sklada-telské a aranžérské úrovni běžné. Naše mu-zika je také vážná, jen není klasická, mátrochu jiné koření. Aranžmá našich písní,i těch od jiných autorů, dělali Filip Jelínek,Robert Balzar a Jirka Levíček, tedy „moji

spíše vybraná vína a piva, dva tři panáčkysofistikovanějších destilátů. Ten program jeopravdu dobrý, pestrý, orchestr ani poslu-chač se nebudou nudit při předposledníma posledním refrénu v dlouhých tahavýchakordech suplujících syntezátory. Jsou tammísta, která vyžadují celé muže a celé ženy,koncentraci, souhru, soulad, pečlivé frázo-vání. Tempo, timing, pohyb, trans – to vzru-šující z lidové tvorby, spíše sex než

kovém festivalu a s velkým orchestrem sinašinec nezahraje každý den...

Koncert s filharmonií bude v Litomyšli po-slední, nebo bude následovat další?Něco snad možná na podzim, nevím ještěpřesně. Přece jen takhle velká skupina by-tostí, poprockjazzový kvintet s hostem a ko-morní filharmonie s dirigentem, to už jeněco elektriky, vody, vzduchu, chlebů a sa-

kluci”. Pro ně je to výzva, svým způsobemmeta, napsat aranžmá pro velký orchestr,studovali to ve škole, zabývají se tím. A já,málo platné, miluju velký tichý trochu zpož-děný zvuk. Skoro si někdy spíše myslím, žespolupráce s filharmoniky je nutná.

V březnu v Pardubicích bylo na vašemkoncertu vyprodáno, lidé tleskali vestoje...Publikum v Litomyšli bude možná trochujiné. Jak se připravujete na vystoupení naSmetanově Litomyšli?Já už tu hrál kdysi s Jesus Christ Superstars filharmonickou úpravou, nebožtík FrantaPreisler to tehdy „mával”. To je pěkněhlučný a občas hodně hranatý kus. A kon-cert byl skvělý, pokud mne paměť neklame,dopadl výborně. Publikum je zrcadlem in-terpreta, to mimořádně citlivé pozná, kdyžse něco nedaří, pak jde jen o to, má-li nebonemá trpělivost. A vice versa, vždyť kdyžněkdo přijde na koncert, je přece dychtivýa rozechvělý, přišel prázdný s touhou býtnaplněn. A my do něj, přísahám na lesysmyčců, opravdu nebudeme cpát rohlík,

romantická láska a tak dále – zde se máklasik mnoho co přiučit. Takže naše pří-prava je nabíledni: postavíme repertoár,přejedeme si ho, uděláme si co nejlepšízvuk a budeme se soustředit, abychom vě-děli, co děláme. Pokud to mohu trochu zleh-čit, jsem si jist, že pokud budeme hrát svojihru, tak nám to tam spadne.

Na koncertě v Pardubicích jste na závěrdokázal, že zvládnete i swing. Chystátei pro litomyšlské diváky nějakou perličku?Míním, že Kontrabásníka, takovou jednunaši křehčí věc, zahrajeme v Litomyšlipoprvně v úpravě pro orchestr. A o swingujen dobře, mám ten pohyb rád, kupodivu jemi docela blízký, což někdy trochu krušnozde v krajině, kde vládne přízvuk na první,antisynkopa, rus áá rus, polka, hulákánía volání a ne moc zbytečného vlnění se v bo-cích, spíše se tak jako kymácet jako spoko-jený, nicméně zmrzlý medvěd. Ale to nic, toje život. Jinak chystáme spíše perlu, čímžmyslím v nadsázce, že jsem si jist, že bu-deme hrát jak za nároďák. Upřímně, na ta-

lámů, takže když už máme možnost si za-hrát, zahrajeme si, jakkoliv to zatím stáleještě není na úrovni turné po Evropě. Spíšedvakrát třikrát čtyřikrát ročně tam, kde nato mají prostředky.

Máte v červnu nabitý program? Kde bu-dete koncertovat?S Jirkou Bártou v Kutné Hoře. S Illustrato-sphere v Děčíně. S J.A.R. na Votvírákua večer ještě někde s Endruem, na Sloven-sko do Vráblí s Triem Roberta Balzara jedua v Klatovech budeme. V hospodě Kozeu kámoše jen s Jardou Friedlem v duu s ky-tárou. A s J.A.R. pak v Brně a v jižních Če-chách. No, a pak už s Illustratospherea pardubickou filharmonií v Litomyšli. Me-zitím dodělám knížku o vážkách. Pohrajua popovídám si s dcerkou. Zulíbám svouženu. Pak bude chvíli volno, dva tři dny. Tobych rád napsal nějaké písničky a jel na dendo terénu. Domů za mámou na chvíli. Natřešně, ach. A tak dále. Červen vždycky bývátakový pestřejší, no.

Iveta Nádvorníková

Mistr Alois Jirásek by se divilKOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

Na zámeckém návrší v Litomyšli, které v minulých letech prošlo celkovou pro-měnou, určitě navštivte regionální muzeum. Uvidíte tam nejeden unikát a na svési přijdou také vyznavači moderní architektury.

Muzeum v piaristiské škole„Barokní budova Regionálního muzea v Lito-myšli pochází z počátku 18. století a byla po-stavena spolu se sousedním monumentálnímkostelem Nalezení svatého Kříže podle pro-jektu Giovanniho Battisty Alliprandiho jakosídlo piaristických škol,” vypráví mi ředitelRegionálního muzea, historik René Klimeš.„Piaristé, tedy členové Řádu chudobných ře-holních kleriků Matky Boží zbožných škol,zde poskytovali základní, středoškolskévzdělání a nakonec i vysokoškolské vzdělání;to ve známém filozofickém ústavu, v jehožzdech se odehrává děj novely Filozofská his-torie.” Jak víme, sepsal ji Alois Jirásek, kterýpatřil mezi zdejší profesory tehdy již státníhogymnázia a jehož socha vévodí blízkému par-číku. A z výklenku nad portálem na hemženídole zase shlíží socha zakladatele piaristic-kého řádu svatého Josefa Kalasanského.„Muzeum se do budovy nastěhovalo v roce1926,” dozvídám se dál, „a v letech 2012 až2014 prošlo celkovou revitalizací podle pro-jektu předního českého architekta JosefaPleskota.” A ten to vzal z gruntu!

Dílo architekta PleskotaV novém vstupním objektu s recepcí a po-kladnou, proskleném a veskrze současném,mě čeká muž, který je považován za jednohoz předních českých architektů a v Litomyšliuž zanechal nejednu stopu. „Tuto přístavbujsem záměrně navrhl v kontrapunktu k his-torické budově,” ukazuje, „ale schválně jsemzvolil tvar, který vychází z tradiční lomenicovéstřechy a může archetypálně připomínat do-mečky, které v těchto místech stály v pozd-ním středověku. Jinak jsem prostřednictvímtéto budovy chtěl propojit historické centrumLitomyšle se zámeckým návrším. A terénnírozdíl je opravdu veliký – dvě až tři podlaží.Proto jsme dílem obnovili, dílem nově vytvo-řili podzemní prostory. Při základním arche-ologickém průzkumu, který se stavbouprobíhal, se tu našly významné archeolo-gické nálezy – pozůstatky starých domůa hradeb, ale hlavně cesta, která kdysi dávnovedla na zámecké návrší.” To vše si můženávštěvník prohlédnout za sklem a pak po-kračovat do expozice.

Jedno z nejbohatších muzeí„Naše nová expozice má název Litomyšl –město kultury a vzdělanosti,” vypráví mi užopět René Klimeš, „a protože se můžemepochlubit tím, že jsme jedním z nejbohatšíchregionálních muzeí u nás, mají se návštěvnícina co těšit.” Stoupáme po schodišti, kterézdobí malované střelecké terče, a vstupu-jeme do historické expozice či vlastně kabi-netu. Jsme přece v někdejší škole. „Tady jenáš nejstarší exponát, tedy mamutí kel,”upozorňuje mě můj průvodce a pak už mě

vede kolem katovského meče k přehozu, podkterým je ukryt nejcennější exponát, graduállitomyšlského literátského sboru z roku 1563vážící úctyhodných třicet šest kilogramů.V technickém a přírodovědném kabinetu jek vidění i něco, co nikde jinde nemají. „Toto jejediná funkční replika Křižíkovy obloukovélampy,” ukazuje historik. A opravdu svítí!

možnost – nechat se vyfotografovat před ob-razem zdejšího náměstí v oděvech z 19. sto-letí. A pak už nahlížím do pokojíčku, kde jsouunikáty připomínající osobnosti spjaté tak čionak s Litomyšlí. „Říkáme tomu Litomyšlskénebe,” říká René Klimeš, „a vidíte tu ná-dobí M. D. Rettigové, doutník Aloise Jiráska,hodiny Bedřicha Smetany anebo pyžamomalíře Václava Boštíka.”

Regionální muzeum Litomyšl s přístavbou

7

Třeba na nejstarší dochovaný fotoaparátu nás, na kterém Ignác Florus Stašek, rektorzdejší piaristické koleje, pořizoval v roce 1840nejstarší dochované daguerrotypie u nás.Ozdobou kabinetu zeměpisného je Müllerovamapa Čech z roku 1722, považovaná za nej-krásnější české kartografické dílo. V kabi-netu etnografickém, jak zjišťuji, má zasekaždý návštěvník – a hlavně návštěvnice

10.15–11.30 hodin – Dechový orchestr Sme-tanova domu, 11.45–13 hodin – skupina Ná-hoda Litomyšl, 13.15–14.30 – countryskupina TrioLit Litomyšl, 14.45–16.15 hodin– Městská dechová hudba Levoča. Souběžněs jarmarkem se na náměstí uskuteční od 13hodin akce Cyril a Metoděj po stopách strhu-jícího příběhu. Zazní středověká hudba a lidéuvidí i historické divadlo. V 16 hodin vyjdez náměstí historický průvod. Připraveny jsoumimo jiné hry se soluňskými bratry.

Tradiční doprovodnou akcí Mezinárodníhooperního festivalu Smetanova Litomyšl je jižmnoho let Starodávný jarmark. Ten letošníse koná v sobotu 20. června od 8 do 17 hodinv horní části Smetanova náměstí. Více nežstovka řemeslníků z celé republiky přivezedo Litomyšle své výrobky a někteří i předve-dou své umění. Nebude chybět ani občer-stvení. Na pódiu u morového sloupu senávštěvníkům představí kapely: 8.30–10hodin – Městská dechová hudba Levoča (SR),

Tip na sobotu: Jarmark na náměstí

Varhany, to je monstrum i éterická vílaROZHOVOR S KATEŘINOU CHROBOKOVOU ALIAS KATT

Kateřina Chroboková je mezinárodně renomovanou varhanicí a cembalistkou. Vedle kariéry v oblasti klasické hudby vytvářípod uměleckým jménem KATT autorskou hudbu, ve které originálně kombinuje zvuk klasických varhan s elektronikoua zpěvem. Její projekt Inside the Apple zazní poprvé v celé své kráse na externím koncertu festivalu Smetanova Litomyšl.Svoje bílé varhany si přiveze 22. června do centra Fabrika ve Svitavách.

Varhany... Krásný nástroj, ale těžký. Kdyse to stalo, že vás varhany tzv. dostaly?Varhany mě vždycky fascinovaly. Máma mějako malou několikrát vzala na varhanní fes-tival v Olomouci, který tam má dlouholetoutradici. Při koncertě jsem si představovala,že tam nahoře sedím a hraju já... No a nako-nec se mi ten sen splnil.

Na letošní Smetanově Litomyšli máte dvěvystoupení. Nejprve vás lidé uslyší hrátv kapitulním chrámu a poté ještě ve Svita-vách. Poprvé vystupujete jako KateřinaChroboková a poté jako KATT. Proč tazměna jména?Umělecké jméno KATT vzniklo zároveňs mým projektem Inside the Apple. Mimo-chodem mi tak říkali moji přátelé z Lucem-burska, jelikož je to zkrácená verze méhojména v jejich jazyce. Skladby, které jsempro svůj projekt složila, nejsou příliš „kla-sické“. Zpívám, používám elektronikua různé jiné zvuky... Vzhledem k charakterumé hudby jsem původně myslela, že svůjprojekt budu prezentovat spíše na hudeb-ních festivalech jiných žánrů než tzv. vážné

hudby. Chtěla jsem tak odlišit své dvě iden-tity. Kateřina Chroboková, hrající „klasickouhudbu“, a KATT, která dělá něco nového, ne-tradičního. Takové mé druhé „já“. Když jsemzačala hrát své skladby, byl to pocit, kterýjsem nikdy předtím nezažila. Je to skutečnévyjádření sama sebe. Ale současně jsem do-spěla k tomu, že se nedokážu „klasiky“vzdát. Představuje pro mě takový základ, zekterého neustále čerpám a nacházím v němukotvení.

V Litomyšli zahrajete na klasické kos-telní varhany. Vaše vystoupení ve Svitaváchale nabídne skutečnou lahůdku. Poprvéodehrajete celý projekt Inside The Apple,dosud to byly pouze ukázky. Na které festi-valové vystoupení se těšíte více?Na obě! První koncert v Litomyšli bude promě osobně velice zásadní, protože poprvé za-žiju orchestrální provedení mé skladby „VeniSancte Spiritus“ pro varhany, hlas a orchestr.Ale také si zahraji své oblíbené skladby –snad nejslavnější Toccatu a fugu d moll odJ. S. Bacha a také Koncertatní symfonii provarhany, harfu, tympány a orchestr od skla-

datele Jana Hanuše. Moc se na to těším.Inside the Apple je můj první ucelený autor-ský projekt. To, že jsem začala psát svouvlastní hudbu, mě nesmírně osvobodiloa uvolnilo, takže jsem se začala pouštět dověcí, které by mě předtím ani nenapadly. Na-příklad jsem začala používat svůj hlas. Nej-dřív jako „prodloužený“ rejstřík svéhonástroje. Později jsem začala psát i svévlastní texty a ty pak zhudebňovat. Kombi-nuji v něm skladby jak sólové, tak i s elekt-ronikou a zpěvem. Elektronickou hudebnísložku jsem spoluvytvářela se dvěma Fran-couzi, velice úpěšnými na současné elektro-nické hudební scéně. Vystupují poduměleckým jménem Igorrr a DaFake Panda.Další „specialitou“ mého projektu je fakt, žehodně zvuků, které jsem zakomponovala dohudby, jsem si sama nahrála. Jedná se ze-jména o zvuky strojů v různých továrnáchmého rodného industriálního ostravskéhoregionu. Vždycky, když jsem autobusem přicestě na ostravskou konzervatoř projíždělakolem dolní oblasti Vítkovic, všechny ty to-vární trubky mi připomínaly obrovské var-hanní píšťaly.

8

Můžete stručně představit váš speciálníhudební nástroj?Objevila jsem software Hauptwerk, kterýumožňuje mít ve zvukové bance nasamplo-vané (nahrané) nejkrásnější a nejzajímavějšívarhany světa. Máte tedy k dispozici v pod-statě „virtuální“ kopii daných varhan sevšemi specifiky tohoto nástroje. Technologienahrávání je poměrně složitá. Měla jsemvelké štestí, že se mi podařilo seznámit ses majitelem projektu Sonus Paradisi JiřímŽůrkem. Spolu s jeho týmem nahrává a do-kumentuje originální a vzácné nástroje pocelém světě. Sestavili pro mě tzv. „customi-sed“ varhany „na míru“. Vybrala jsem kon-krétní rejstříky nástrojů, které mám nejradši. Tělo nástroje, tedy hrací stroj, mi zase posta-vila česká firma Shan Eduarda Tomana, kterývystudoval původně varhany a věděl tedy nej-lépe, jak pro mě vytvořit ideální nástroj, spl-ňující všechna technická kritéria a parametrypro pohodlnou hru. Výsledkem jsou designověnádherné bílé varhany s lehkou a dostatečněodolnou konstrukcí, vhodnou pro časté pře-vozy. To, že mám svůj mobilní nástroj, mi dávávelkou svobodu a možnost se dostat do pro-stor, kde by jinak varhany nemohly zaznít.Fakt, že varhany jsou umístěné většinou pouzev kostele, odrazuje spoustu mladých lidí. Myslísi, že varhanní repertoár je ve většině přípa-dech nějaká nudná kostelní hudba. To měvedlo k myšlence jiné prezentace a odtud byluž jen krůček k sestavení vlastních mobilníchvarhan.

Spojení královského nástroje, jakým jsouvarhany, a elektroniky není zrovna obvyklé.Jak vás to napadlo?Varhany mě vždycky svou zvukovou barev-ností fascinovaly. Jak říká jeden můj kama-rád, mexický skladatel Felipe Juan Waller, jeto vlastně nejstarší „synťák“ na světě. Lidé,kteří nechodí na varhanní koncerty, znají vět-šinou pouze ten monumentální zvuk varhan-ního pléna. Často ovšem neví, že toto„monstrum“, ze kterého vám jde mráz po zá-dech, se v mžiku může pomocí nádhernýchflétnových rejstříků proměnit v éterickouvílu. Takových charakterů i různých zvuko-vých barev mají varhany nespočet. V souladus mou ambicí propagovat tento nástroja ukázat jeho potenciál bylo pro mě lákavévystoupit i na jiných platformách, než je kla-sické pódium. Proto jsem začala skládatsvoji hudbu, která využívá možnosti součas-ných hudebních trendů, které také poslou-chám, a to včetně elektroniky. Mimochodem,myslím si, že elektronika se ke zvuku varhanskvěle hodí.

Už máte se svým projektem naplánovanédalší koncerty?Nejbližší koncerty na mé „bílé varhany“budou 7. září na Mezinárodním varhannímfestivalu v Olomouci a 25. října na festivaluStruny podzimu. Připravuji také vánočníturné s hosty. Vybrala jsem si jako inspiracivánoční koledy.

Iveta Nádvorníková

9

Kateřina Chrobokováa její speciální bílé varhany

Vstupenky na festivaljsou stále v prodeji!Smetanova Litomyšl je v plném proudu, alelístky na některé pořady jsou ještě v prodeji.

KLASICKÉ KONCERTY:Tonkünstler Orchesterneděle 28. června, 19.30 hodin, zámecké nádvoříPremiérové hostování předního evropského orchestru. Il santo nome do Mariastředa 24. června, 20.30 hodin, piaristický chrám Nalezení sv. KřížeDuchovní kantáta pro soprán, alt, ženskýsbor, smyčcový orchestr a basso continuo. Baborák Ensemblesobota 4. července, 15.00 hodin, zámecká jízdárnaVelké finále – Händel, Bach, L. Mozartneděle 5. července, 20.30 hodin,zámecké nádvoříPocta 330. výročí narození J. S. Bacha a G. F. Händela.

OPERY:Musorgskij: Boris Godunovčtvrtek 2. července, 21.00 hodin,zámecké nádvoříHistorické hudební drama o osmi obrazechpodle předlohy A. S. Puškina. Festivalovápremiéra.

ORATORIA:John Debney: Umučení Kristaneděle 21. června, 21.00 hodin, zámecké nádvoříČeská premiéra vokální symfonie o prologu,sedmi zastaveních Křížové cesty a epilogu naitalské, latinské a hebrejské texty zkompo-nované dle hudby k filmu Mela Gibsona. Krédo mistra Janapondělí 29. června, 19.30 hodin, zámecké nádvoříPořad k 600. výročí umučení mistra JanaHusa.

DĚTI A MLÁDEŽ:Hudební zeměkoulepondělí 22. června, 17.00 hodin,zámecké nádvoří„Cestopisný“ pořad pro děti, mládež i dospělé mladé duchem.Loutkando grandopondělí 29. června, 16 hodin, Smetanův důmLoutkové představení, v němž se otevírá světplný fantazie, kouzel a humoru.

PŘESAHY:KATT: Inside The Applepondělí 22. června, 20.00 hodin, Fabrika SvitavyOriginální projekt mladé české varhanice. Dan Bárta a Illustratosphereúterý 23. června, 21.00 hodin,zámecké nádvoříDan Bárta, jeho skupina a pardubickýorchestr. Z. Lapčíková: Balady čtvrtek 25. června, 19.30 hodin,Smetanův důmPříběhy plné vášní a touhy.

V piaristickém chrámu září Světelný křížPŘEDSTAVUJEME

Když na zámeckém nádvoří utichl v pátek 12. června dlouhý potlesk po DvořákověRequiem, kroky některých diváků nemířily rovnou k autu nebo domů... Festiva-lový večer vyvrcholil v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže. Poprvése v kostele rozzářil druhý a třetí sakrální světelný objekt, který vytvořil VáclavCigler s Michalem Motyčkou.

Slavnostní atmosféru dokreslily dvě Biblicképísně op. 99 od Antonína Dvořáka, které za-zpívala sopranistka Kateřina Kněžíková za do-provodu litomyšlského varhaníka PetraJiříčka. Součástí rozsvícení Menzy a Světel-ného kříže v piaristickém chrámu bylo „vy-puštění” světelného paprsku do města. Na první pohled jednoduchá instalace. Po-prvé zde byla představena přítomnost Hospo-dina, jak je zapsána v knize Genezis „Duchavznášejícího se nad vodami” jako příslib stvo-ření života a jako symbol propojení nebea země, ze středu kupole zavěšený Sloups odraznou plochou. Expozice je doplněnanovým oltářním stolem Menzou a Světelnýmkřížem, aby synergicky vytvářely nové svě-telné, barevné a prostorové vztahy. Zaroveňbudují trvalý prostor pro člověka, řád, v němžumíme být a chceme být sami sebou, jež jev souladu s přirozeností věcí a osudem člo-věka, lidskostí a spravedlností. Oltářní stůl –Menza je skleněný objekt v podobě kvádrunaplněného světlem. Jeho intenzita buď svě-

telně narůstá, nebo se vytrácí. Vnitřní světlooltářního stolu je možné zapínat při výjimeč-ných příležitostech. Při vypnutí se objekt stáváčástečně difúzním a éterickým. Oltář je pa-mátné a zároveň bohoslužebné místo. Místosetkání člověka s Bohem. A posledním výtvar-ným a obsahově významným prostředkemjsou laserové linie protínající obě kostelní loděve tvaru prostorového kříže. Menza a Světelný kříž budou slavnostně vy-svěceny Mons. Tomášem Halíkem na jeho mšiv neděli 28. června ve 14 hodin v piaristickémchrámu Nalezení sv. Kříže.Dílo Václava Ciglera není v Litomyšli nové. Jemimo jiné autorem skleněného kříže naNovém kostele Církve bratrské nebo výstavy,kterou připravil Michal Motyčka ve White Gal-lery v Osíku u Litomyšle – Václav Cigler Kra-jinné rozvrhy (1959–1965) v roce 2012,a v zámeckém pivovaru výstavu Prostorchrámu prostor krypty v roce 2013. Je rovněžautorem projektu nerealizovaných instalacíZahrady Litomyšl 2014, které byly navrženy

jako události v prostoru pro konkrétní lito-myšlská místa. Devět monumentálních exte-riérových plastik vycházelo z typologielitomyšlského zámeckého parku a Klášter-ních zahrad. Jeden z návrhů byla světelná in-stalace pro noční Litomyšl, jež vizuálněspojovala významná a sakrální místa lasero-vými paprsky. Byla nazvaná jednoduše LASERa lineárně propojovala světelnými zdroji do-minanty města Gymnázium A. Jiráska, Novýkostel Církve bratrské, radnici, evangelickýkostel Na Lánech, piaristický chrám Nalezenísv. Kříže, proboštství římsko-katolické církve,kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Rozesláníapoštolů a kostel sv. Anny. Návrh instalacív Klášterních zahradách vycházel ze situace,která respektovala základní parkové rozvrženía umožňovala návštěvníkům prožít si něco no-vého v ozvláštněném či zvýznamněném sou-středěném prostoru. Další nerealizovanésvětelné památníky, projekt laserového papr-sku spouštěného ze stropu a z podlahy, VáclavCigler navrhl již v roce 1976 pro Dóm svatéhoMartina v Bratislavě a v roce 1975 projekt pro-storového kříže, který měl být vztyčen nadmístem leteckého neštěstí v Bánské Bystrici.Projekt Světelného kříže je dlouhodobou vizíVáclava Ciglera.Významnou kulturní událostí, jež představujerealizované i nerealizované společné projektyz posledních dvanácti let nejen do Litomyšle,

je výstava Václav Cigler, Michal Motyčka Pro-jekty 2003–2015 připravená pro Regionálnímuzeum v Litomyšli. Dokumentuje vizuálnímyšlení a uvažování autorů o problematicesoučasného světa, jež přesahuje obory uměnía architektury. Mezi společné realizace dělVáclava Ciglera a Michala Motyčky ve veřej-ném prostoru patří například terasa a skle-něná lávka v Museu Kampa v Praze.

10

Doc. akad. sochař Václav Cigler (*1929) je mezinárodně uznávanýautor v oboru sklo. Od roku 1999 spolupracuje Václav Cigler s archi-tektem Michalem Motyčkou (*1974), který od roku 2001 připravuje jehovýstavy a domýšlí prostorové projekty. Mezi nejvýznamnější společnéprojekty patří instalace Zrcadlící křídla na vodní hladině u vodníhozámku Fraeylemaborg (2009) nebo výstava Václav Cigler Light andSpace in the Garden of Reason v Litvak Gallery v Tel Avivu (2010).

Jeden svět nestačí, krásy umění 19. století

Koncept Smetanovy výtvarné Litomyšle jepoměrně unikátní. Každý ročník má jednuvelkou, titulní výstavu a k ní se přidávají další,které s ní nijak dramaturgicky nesouvisí.Jsou totiž pořádány různými subjekty, pře-vážně privátními galeriemi, které si samy ur-čují, co chtějí vystavit. Nedomlouvají se, spíšesi často konkurují a své projekty dlouho tají.To ale zvyšuje kvalitu. „Každý návštěvník Li-tomyšle si pak může vybrat podobně, jako sivybírá sály podle svého zájmu v národníchgaleriích. Malé desetitisícové město se stávávelkou galerií až s dvaceti sály kvalitníhovizuálního umění různých stylů a období.Jedenáctý ročník Smetanovy výtvarné Lito-myšle například zahrnuje dvanáct výstav“,říká Jan Pikna, ředitel Mezinárodního oper-ního festivalu Smetanova Litomyšl.

Výběr z velké sbírkyVýstava Jeden svět nestačí představuje pětdesítek exponátů předních středoevropskýchumělců. Jedná se o výběr z pražské sou-kromé sbírky sběratele Patrika Šimona,která dnes spravuje více jak šestnáct tisícuměleckých předmětů a již dlouhá léta fun-guje jako institucionální partner mnoha do-mácích a zahraničních výstavních projektů.„Výstava je symbolickým příběhem velké kul-tury Rakouska-Uherska, jehož jsme bylisoučástí. Výtvarný potenciál přesahoval vy-mezované hranice a skrze individuální snahyumělců expandoval mnohem dál. Velcí i ne-nápadní tvůrci se potkávali s jistým sebevě-domím na prestižních výročních výstaváchv evropských metropolích a pak zůstali nadlouhá léta zapomenuti. Stylová různorodostdevatenáctého století se stala jakýmsi beze-

jmenným poslem bu-doucí postmoderní spo-lečnosti, která takénemá jednotící ideua její svět nám vlastněnestačí,“ popisuje smyslprojektu jeho autor Pa-trik Šimon.Výstavu, kterou mohoulidé navštívit od 11.června do 6. červencev prostorách bývaléhozámeckého pivovaru,pořádá Smetanova Lito-myšl, o.p.s. ve spo-lupráci s nadačnímfondem Bohemian Heri-tage Fund. „Pro Bohe-mian Heritage Fund jemimořádnou ctí a ra-dostí po loňské výstavěPaříž, Paříž…! již po-druhé zpřístupnit veřej-nosti klenoty soukromésbírky. Obrazy, které ne-jsou k vidění v žádnémmuzeu. Výstava nabízískutečný pohled domnoha světů, které v 19.století naše předky ob-klopovaly,“ říká PavelSmutný, prezident na-dačního fondu. „Vní-mejme výstavu i jakoobraz epochy, která pře-vedla celý evropskýkontinent z uspořádánípřed francouzskou re-volucí do doby moderníspolečnosti, do průmys-lové éry. A do triumfuEvropy,“ dodává PavelSmutný.

Šíp láskyLeitmotivem výstavy jepozoruhodný obraz mla-dého hocha od portré-tisty Antonína Machka,který namaloval v duchumódního biedermeieru.Postavu dítěte lze čístsymbolicky v roli ptáč-níka Papagena z Mozar-tovy Kouzelné flétny.Chlapcovu nevinnostcharakterizuje šíp láskynaznačující s ptáčkem vevoliéře, z jakého vztahuse zrodil. Téma mnoholet po Mozartově premi-éře poukazuje na šifrukonkrétního portrétníhozobrazení.

České a rakouské...Návštěvníci budou mít možnost zhlédnoutvynikající díla autorů ze starší epochy 19. sto-letí, např. Ludvíka Kohla, Antonína Machka,Františka Tkadlíka, Thomase Endera, Ru-dolfa von Alta, Alexandra Clarota, JosefaNavrátila, Karla Purkyně, Josefa Mánesa čiz období secese a symbolismu Vojtěcha Pre-issiga, Luďka Marolda, Jana Štursu neboFranze Metznera. Tedy konfrontaci českéhoa rakouského uměleckého prostředí.Výstava je otevřena od 12. června do 6. čer-vence, a to denně od 10 do 17 hodin a vždyhodinu před večerním představením Smeta-novy Litomyšle.

Festival Smetanova výtvarná Litomyšl nabízí ve svém jedenáctém ročníku kromě dalších jedenácti výstavních projektůi expozici Jeden svět nestačí. Představuje krásy umění 19. století z tvorby mistrů staré monarchie Kohla, Machka, Tkadlíka,Preissiga nebo Mánesa.

VÝSTAVA V ZÁMECKÉM PIVOVARU

Vojtěch Preissig: Meditace 1899 (lept na papíře)

11

Antonín Machek: Portrét neznámého chlapce (olej na plátně)

Letní zkrácené prohlídky a nové zahradyNOVINKY NA ZÁMKU LITOMYŠL A NOVÉ HRADY

Na zámku v Litomyšli čekají na návštěvníkynovinky v interiéru. Kastelánka Zdeňka Kalovánabízí speciální letní prohlídky. „Na začátkuletošního roku jsme instalovali další původnínábytek ze zámeckých sbírek a také obrazyv rodinné galerii. Jedná se o portréty nadmírudůležitých osob, Františka Josefa WaldsteinWartenberga a jeho ženy Marie Josefy Trautt-mansdorff Waldsteinové. Jejich podobizny ne-připomínají jen nástup doby plesů, oslava divadla za waldsteinských majitelů, ale takéjeden z krásných milostných příběhů spoje-ných se zámkem v Litomyšli,” přibližuje his-torické souvislosti Zdeňka Kalová. V červnunavíc vrcholí oprava sgrafitového pláště nazámecké věži. Příjemné ochlazení v horkých letních dnechčeká na návštěvníky v zámeckých komnatách.Rodiny se nemusí bát dlouhé prohlídky, kdeby se děti nudily. „V červenci a v srpnu odúterý do pátku, vždy v jedenáct a ve čtrnácthodin, lze absolvovat prohlídku Letní pozas-tavení. Jde o zkrácenou prohlídku pro děti nazámku v Litomyšli. Během volné procházky semalí návštěvníci dozvědí základní historickádata, několik zajímavostí z denního životaaristokratické rodiny pobývající na venkovskémsídle a budou upozorněni na nejkrásnějšíexponáty,” informuje kastelánka. Prohlídkatrvá zhruba půl hodiny.

Nové HradyRokoková zahrada s fontánami, barokní špý-char s Prvním českým muzeem cyklistiky,klasicistní zahradní altán, venkovní baroknídivadlo, Galerie anglických klobouků, labyrint

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2015 • V nákladu 4000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Iveta Nádvorníková • Foto: František Renza a archiv SL • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kulturya hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodníhooperního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardu-bický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s.za finančního přispění Ministerstva kultury, ve spoluprácis Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšla Bohemian Heritage Fund.

Generální partner festivalu

Čtěte příštěDalší číslo Festivalových novin vyjdejiž za týden ve čtvrtek 25. června. Kromějiného v něm najdete:

Rozhovor s barytonistou Adamem Pla-chetkouPředstavení Tonkünstler orchestru, kterýpremiérově vystoupí na Smetanově Lito-myšli. Vzpomínání s Miroslavem Brýdlem, jak tobylo s festivalem po revoluci...White Gallery představuje díla FrantiškaJandy na výstavě Ohlédnutí 1960–1980. Kouzelná Litomyšl Václava Žmolíka

A další čtení z dění na festivalu.

Smetanova Litomyšl v mobiluTaké v letošním roce mohou návštěvníci nositvšechny důležité informace o letošním festi-valovém programu v kapse. Smetanova Lito-myšl opět připravila aplikaci pro mobilnítelefony, která je dostupná pro uživateles operačními systémy Android a iOS. V apli-

kaci naleznete přehled celého programu,mapku s festivalovými místy (která vás nazvolené místo také naviguje), ale hlavně po-drobné programy, děje oper a životopisy účin-kujících. Aplikace je zdarma dostupná naobvyklých místech.

Festival Smetanova Litomyšl se odehrává na dvou významných památkách v re-gionu. Doma je v renesančním zámku v Litomyšli, ale čtyři roky už také „vyjíždí”do přírodního divadla v nedalekých Nových Hradech. Právě tady se totiž nacházírokokový zámek manželů Magdy a Petra Kučerových. Obě památky přinášejíkaždý rok zajímavé novinky.

nebo třeba obora s daňky a jeleny. Nabídkazámku nové Hrady je velmi pestrá a lze tadystrávit i celé odpoledne. V současné době ma-jitelé zámku, manželé Kučerovi, opravují za-hrady. V letošní sezoně návštěvníci poprvévstoupí do soukromých zahrad. Za zámkem jepostavený nový prvorepublikový bazén s lek-níny. Veřejnosti se otevře rovněž italská za-hrada s vodními kaskádami. Práce na obnovězámeckého areálu rozhodně nekončí. „Jsme

tak za polovinou, naše ambice je velká. Dí-váme se do zahraničí a metu jsme si daliopravdu hodně vysoko a máme k ní ještědlouhou cestu. Poměřujeme se s řadou sou-kromých areálů ve Francii, ale především hle-díme do Anglie, kde je mnoho kvalitnězaložených a udržovaných zahrad. Nebudemedělat arboreta, některá v Čechách jsoukrásná, ale to je jiný typ zahrad. My chcemevytvořit typické zámecké zahrady,” vysvětlujePetr Kučera. Nápadů, jak obohatit zámeckýareál, mají celou paletu. „Odhaduji tak ještěčtyři nebo pět let intenzivní práce a budememít z větší části hotovo,” dodává majitelzámku. Dotace nečerpají, opravy platí vý-hradně z vlastních zdrojů. Ročně zámek nav-štíví dvacet až třicet tisíc lidí, do zahrad sepodívá zhruba osmdesát tisíc návštěvníků.