niccol ò machiavelli vladař (il principe)

Niccolò Machiavelli Vladař (Il Principe)

Renesance a humanismus

Renesance pochází z francouzštiny a znamená „znovuzrození“

Vždy vyslovujeme s neznělým - s - „renesance“

Evropská renesance de facto splývá s italskou

Renesance a humanismus

Humanismus pochází z latiny, tj. „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis)

Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici

Scholastika = pedantství Theologické Logické

Historická datace

Zhruba se jedná o období mezi roky: 1300 – 1650

Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem

Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou

Oblasti zájmu a činnosti

Civilní sektorFilosofieVědaHumanismusStát a právo

Církevní sektorReformace

Významné osobnosti

Filosofie (italská) Platonismus

Marsilio Ficino Pico della Mirandola

Aristotelismus Pietro Pomponazzi Jacopo Zabarella

Filosofie přírody Bruno Telesio Francisco Patrizi Tommaso Campanella


VědaJohannes KeplerGiordano BrunoGalileo GalileiMikuláš KoperníkFrancis Bacon


Stát a právoNiccolò MachiavelliJean BodinHugo Grotius Johannes Althusius


ReformaceMartin LutherUlrich ZwingliJan Kalvín

Významné objevy

Vynález kompasu zámořské objevy (Kolumbus, de Gama)

Zavedení heliocentrického systému Mikuláš Koperník

Vynález knihtisku Johann Gutenberg

Zavedení principu perspektivy v malířství Alberti

Významné události Zakládání universit Rozdělení římské církve (dva papeži) Učení Johna Wyclifa Kostnický koncil (upálení Jana Husa) Husitské nepokoje v Čechách Objevení Ameriky Duchovní uzly renesanční EvropyStát a právo Jean Bodin (1530 – 1596)

http://plato.stanford.edu/entries/bodin/

Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.

Stát a právo Johannes Althusius (1557 – 1638)

http://plato.stanford.edu/search/searcher.py?query=althusius

Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout. Stát a právo Hugo Grotius (1583 – 1645)

http://plato.stanford.edu/entries/grotius/

O právu válečném a mírovém:

„Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“ Stát a právo

Niccolò Machiavelli * 3.5.1469, † 22.6. 1527 http://plato.stanford.edu/entries/machiavelli/

Státník a politický filosof

Literární dílo

PolitickéUmění válečné Úvahy o vládnutí a o vojenstvíVlády a státy Rozpravy o první desítce knih Tita LiviaŽivot Castruccia Castracaniho Vladař (Il Principe) nebo také Kníže

Literární dílo Prozaické

Belfagor

Poetické Karnevalové písně Kapitoly Desetiletí

Dramatické Mandragora

Historické Florentské letopisy

Lingvistické Dialog o spisovném jazyce

Vladař (Il Principe)

Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I. zvaného Nádherný)

Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie

Florencie 1338

Giovanni Villani: „Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu

učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“

Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století Benátky Janov Milán Florencie Papežský stát

Demografie Itálie 14. století

Benátky 90 000

Janov 85 000

Milán 62 500 1288

Florencie 60 000 1340

Siena, Bologna 40 000

Řím, Padova, Pavia

30 000

„Božská Florencie“

„Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri

Historie Florencie (do Toskánska)

Florentský městský stát: 1434 – 1494 1512 – 1527 1530

Republika: 1494 – 1512 1527 – 1530

Vévodství Florencie: 1532

Itálie a církev

Počátek 14. století:Německé kraje, Francie, Španělsko,

Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267

Itálie – 266 plus Sicílie a Sardinie – 295!

Papežský stolec (dvůr)

Sčítání (první) lidu v roce 1526: 700 osob kléru 240 členů švýcarské gardy 85 členů posádky Andělského hradu Celkem: 1025 osob ve Vatikánu plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských

palácích v Římě – 3111 osob Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak

činil: 4 136 osob!

Vyhrocená nenávist k papeži

Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy: „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak

nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“

Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.Lorenzo de Medici - genealogieHistorická odbočka

Kateřina Medičejská (1519 – 1589)

Pravnučka Lorenza I. zvaného Nádherný Manželka francouzského krále Jindřicha II. Orleánského Praneteř a neteř dvou papežů

Kliment VII. Lev X.

Tchýně Marie Stuartovny Obydlela Louvre Začala s výstavbou Tuilerií

Vladař

Spis z politické filosofie (teorie státu)napsáno 1513publikováno 1532Struktura:

26 kapitol Dedikace

Politická rukověť / breviář pro vládce

Vladař

Obsah:1. O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává2. O dědičných knížectvích3. O smíšených knížectvích4. O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra

Velikého nevzbouřila5. O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod

vlastními zákony, než byla dobyta6. O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními

schopnostmi7. O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím8. O těch, kdo dosáhli moci zločinem9. O občanské vládě10. O knížectvích v časech ohrožení

Vladař

Obsah:11. O církevních panstvích12. O druzích vojsk a o žoldnéřích13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly

nebo potupy16. O štědrosti a skouposti17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný18. Jak má vládce plnit dané slovo19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných

pomocných prostředcích k udržení panství

Vladař

Obsah:21. Jak a čím se získává úcta lidu22. O ministrech23. Komu naslouchat a kdy24. Proč italská knížata přišla o moc25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak mu čelit26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů

Citace

„Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády Franceska Sforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

Kapitola první

Komentář

„Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána „virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost

„Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti

Komentář

Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

Dobrý vladař = virtủ + fortunaShrnutí

Odkaz pro dějiny myšlení

Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.

Oddělení morálky od politiky! Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou

věci. Forma versus obsah!

Morálka versus politika

Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení:Cíle

Morální musí být cíl

Nástrojů k jeho dosažení Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální,

slouží-li dosažení morálního cíle

Politika – zásadní teze

Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex)

Suverénem je lid, nikoli panovník! Panovník vykonává vůli lidu. Panovník je sjednotitelem a vládcem

všeho italského lidu.

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

Spořádaná svobodná (občanská) společnost

Autonomie národů Sekularizace (osvobození se od

„ničemných kněží“ Názorová svoboda

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

Resumé:

Názorová svoboda a pluralita názorů

občanské společnosti

Machiavelli a současnost

MBO (řízení podle cílů) Definice:

byla vytvořena v 50. letech na základě děl Petera Druckera a Douglase Mc Gregora, v současnosti je aplikována po celém světě

proces řízení podle cílů začíná u vrcholového managementu určením předběžných všeobecných podnikových cílů. Předběžné cíle vycházejí z účelu a poslání organizace, z analýzy vnitřních předností a nedostatků a vnějších příležitostí a hrozeb. Tyto cíle jsou modifikovatelné, protože jedním z účelů této techniky je motivovat pracovníky tím, že mají příležitost podílet se na tvorbě cílů.

postup stanovování cílů by měl zahrnout všechny pracovníky organizace, přičemž musejí být sepsány příliš krátké období neumožňuje realizovat rozsáhlejší projekty, dlouhé období demotivuje důležitá je zpětná vazba – hodnocení

Zavádění řízení podle cílů: Seznámení s řízením MBO Stanovování cílů Hodnocení výkonu Organizace podpory MBO (výcvikové programy, hodnotící schůzky, systém odměňování) Monitorování MBO (kontrola vztahů, postojů, výkonů)


Přednosti MBO: Zdokonalení řízení (manažery to nutí přemýšlet o plánování z hlediska

výsledků) Vyjasnění organizace (často se objevují tím nedostatky v organizaci) Ztotožnění se s cíli (lidé mohli přispět svými nápady) Vývoj účinné kontroly (soubor jasných cílů)

Nedostatky MBO: Časová náročnost Mnoho „papírování" Obtížnost určování cílů Nebezpečí nepružnosti (mohou se změnit podmínky a cíle se stanou

zastaralými) Důraz na krátkodobé cíle


MBO – hrubě zjednodušující aplikace z podnikové praxe

Manažer: „Dělejte si to, jak chcete, mě zajímá výsledek!“

Jinými slovy – jediným výsledkem musí být zisk.

Machiavelli X machiavelismus

Nejprudčeji byl Machiavelli napadán:

Jezuity v Itálii a ve Francii

Fridrich II. v Německu

Byronovci v Rusku

Řekli o Machiavellim

„Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

Antonio Gramsci (zakladatel italské komunistické strany)

Řekli o Machiavellim

Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

Prof. Josef Polišenský

Doporučená literatura

Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986

Obsahuje dále:VladařRozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia

niccol ò machiavelli vladař (il principe)

Documents