Článek velo 2/2011 - soutěž mechaniků

2
48 > VELO 2/2011 Akce se zúčastnilo patnáct „závodníků“ ze čtyř zemí – kromě České republiky také z Rakouska, Německa a Švýcarska. Sedm soutěžících se věnovalo cyklistické části a osm motocyklové. V obou případech na ně čekalo osm stanovišť, kde museli po dobu 40 minut plnit zadané úkoly. Pro zajímavost si stručně představme jednotlivé disciplíny cyklistické soutěže – zapletení kola a jeho vycentrování, výmě- na těsnění a pouzder ok tlumiče, demontáž a montáž unašeče pastorků (ořechu) zadní- ho náboje, stavba kola z krabice, obrobení středové a hlavové trubky rámu s následnou montáží středového a hlavového složení, montáž hydraulické brzdy včetně doplnění kapaliny, montáž a seřízení řadicího sys- tému, montáž computeru a jeho připojení k PC. Na každé stanoviště dohlížel expert z řad doprovodů jednotlivých týmů nebo zástupce značky, která poskytla do soutěže materiál. Hodnotila se správnost techno- logického postupu, kvalita provedení, ale i organizace práce a čistota na pracovišti. Když jsme v pátečním dopoledni pro- cházeli od jednoho stanoviště ke druhému, museli jsme před pořadateli hluboce smek- nout – vzorně připravené boxy i nažhavení soutěžící byli zárukou férové bitvy. Nikde ani náznak toho, že je soutěž pro pořada- tele premiérou a že se mnohé detaily la- dily vpředvečer akce. Za hladkostí celého průběhu však stojí hodně energie tří pořa- datelských subjektů – Integrované střední školy automobilní (ISŠA), Svazu dovozců automobilů (SDA) a Asociace specializova- ných prodejců kol ČR (ASPK). Spojení světa motorů a cyklistiky může být pro někoho překvapením, ale jedná se o důsledek po- doby vzdělávacího systému v západní Evro- pě, který zpravidla slučuje tyto dvě oblasti v obor mechanik jednostopých vozidel. Přes motorky ke kolům? Význam soutěže pro školu shrnul zástup- ce ředitele Ing. Milan Chylík: „V roce 2003 jsme jako první v ČR otevřeli učební obor specializovaný na motocykly. Stálo to hod- ně práce, prošlapali jsme tím cestu dalším, ale jsme spokojeni – naši absolventi nachá- zejí uplatnění. Mezinárodní soutěž je pro nás teď výbornou příležitostí porovnat úro- veň, propagovat vzdělání v oboru, vyměnit si zkušenosti se zahraničními partnery, mo- tivovat studenty a zajistit jim další rozvoj.“ Pořadatelské náklady byly nakonec hrazeny výhradně z prostředků školy, pro kterou to znamená nemalou finanční zátěž. Podle vše- ho to ale byl správný krok – nepochybně přispěl k prestiži ústavu, který si zároveň ověřil, že v evropské konkurenci nezaostá- vá. Jeho soutěžící v motocyklové části ob- sadili třetí a páté místo. Vzdělávání cyklistických mechaniků jako další krok Stejně jako ISŠA proklestila cestu obo- ru Mechanik jednostopých vozidel, zvažuje také možnost vzdělávání cyklistických me- chaniků. Otevření nového učebního oboru je však velká výzva, kterou nelze pokořit ze dne na den – je třeba vypracovat školní vzdělávací program, zajistit kvalifikované učitele, najít prostory a nakoupit vybavení. V prvních letech, než se obor zaběhne a na- plní se počty uchazečů, škola také „prodělá- vá“ na systému financování pomocí norma- tivu na studenta. „I když jsou nástroje pro servis kol v porovnání s motocykly výrazně dostupnější, přesto jdou náklady na nový obor do řádu stovek tisíc korun,“ ukazuje na hlavní problém Ing. Chylík. Ve spolu- práci s ASPK a zahraničními partnery, kteří nabízejí své zkušenosti i své učební plány, se však nejeví celá myšlenka jako utopie. Je třeba najít odhodlání a následně smysl oboru obhájit v grantovém řízení. Jinou otázkou je, jak by mělo toto vzdě- lání vypadat, co by měl absolvent umět. Dokáže problematika jízdních kol naplnit tříleté denní studium? Pravděpodobně ne. Nabízí se tak například možnost přičle- nit k novému oboru malé motocykly nebo detailněji zacílit na rozvíjející se segment elektrokol. V žádném případě by ale nemělo docházet k situacím, kdy mechanik zvládne jistou oblast nejčastějších úkonů a přitom mu chybí základní strojařské znalosti – ne- dokáže například vyříznout závit. V tomto směru by mělo být vzdělání komplexní. Při prohlídce zázemí školy si nelze než přát, aby kola našla zázemí právě tady. Cestopis Moniky a Jirky Vackových popisující jejich osm a půl měsíční cestu na kolech a na těžko z kolumbijské Bogoty do brazilského Ria. Více informací, ukázka z obsahu i informace o možnosti objednání na www.ivelo.cz/sluzby-zabava/knihy-publikace/ 288 celobarevných stran 14 224 km přes devět zemí Nejdelší denní etapa 206 km NEJVYšší PROJETý BOD 4953 m 434 obrázků 11 MAP SVATBA v Buenos Aires Popisy zajímavých míst Statistiky, mapy, výbava CENY JíDLA, PITí, UBYTOVáNí, VSTUPů A JINé PRVNí LEDNOVý TýDEN TOHOTO ROKU SE DO BRNA SJELI MLADí MECHANICI ZE čTYř EVROPSKýCH STáTů, ABY ZDE SOUPEřILI V RůZNýCH DOVEDNOSTECH TýKAJíCíCH SE SERVISU MOTOCYKLů A JíZDNíCH KOL. PřEDEVšíM CYKLISTICKá čáST SOUTěžE EUROPACUP BYLA V MNOHA OHLEDECH JEDINEčNOU PRůKOPNICKOU AKCí, KTERá SE MůžE STáT ZáKLADNíM KAMENEM SYSTéMU ODBORNéHO VZDěLáVáNí DOMáCíCH CYKLISTICKýCH SERVISMANů. „Učební obor mechanik jízdních kol v ČR neexistuje. Otevření nového učebního oboru je však velká výzva, kterou nelze pokořit ze dne na den – je třeba vypracovat školní vzdělávací program, zajistit kvalifikované učitele, najít prostory a nakoupit vybavení.“ Předzvěst časů odbornosti soutěž mechaniků jednostopých vozidel Europacup 2011, Brno

Upload: euro-bike-sro

Post on 11-Mar-2016

219 views

Category:

Documents


4 download

DESCRIPTION

Článek Velo 2/2011 - Soutěž mechaniků

TRANSCRIPT

Page 1: Článek Velo 2/2011 - Soutěž mechaniků

velo 2/2011 > 49 48 > velo 2/2011

Akce se zúčastnilo patnáct „závodníků“ ze čtyř zemí – kromě České republiky také z Rakouska, Německa a Švýcarska. Sedm soutěžících se věnovalo cyklistické části a osm motocyklové. V obou případech na ně čekalo osm stanovišť, kde museli po dobu 40 minut plnit zadané úkoly.

Pro zajímavost si stručně představme jednotlivé disciplíny cyklistické soutěže – zapletení kola a jeho vycentrování, výmě-

na těsnění a pouzder ok tlumiče, demontáž a montáž unašeče pastorků (ořechu) zadní-ho náboje, stavba kola z krabice, obrobení středové a hlavové trubky rámu s následnou montáží středového a hlavového složení, montáž hydraulické brzdy včetně doplnění kapaliny, montáž a seřízení řadicího sys-tému, montáž computeru a jeho připojení k PC. Na každé stanoviště dohlížel expert z řad doprovodů jednotlivých týmů nebo

zástupce značky, která poskytla do soutěže materiál. Hodnotila se správnost techno-logického postupu, kvalita provedení, ale i organizace práce a čistota na pracovišti.

Když jsme v pátečním dopoledni pro-cházeli od jednoho stanoviště ke druhému, museli jsme před pořadateli hluboce smek-nout – vzorně připravené boxy i nažhavení soutěžící byli zárukou férové bitvy. Nikde ani náznak toho, že je soutěž pro pořada-

tele premiérou a že se mnohé detaily la-dily vpředvečer akce. Za hladkostí celého průběhu však stojí hodně energie tří pořa-datelských subjektů – Integrované střední školy automobilní (ISŠA), Svazu dovozců automobilů (SDA) a Asociace specializova-ných prodejců kol ČR (ASPK). Spojení světa motorů a cyklistiky může být pro někoho překvapením, ale jedná se o důsledek po-doby vzdělávacího systému v západní Evro-pě, který zpravidla slučuje tyto dvě oblasti v obor mechanik jednostopých vozidel.

Přes motorky ke kolům?Význam soutěže pro školu shrnul zástup-

ce ředitele Ing. Milan Chylík: „V roce 2003 jsme jako první v ČR otevřeli učební obor specializovaný na motocykly. Stálo to hod-ně práce, prošlapali jsme tím cestu dalším, ale jsme spokojeni – naši absolventi nachá-zejí uplatnění. Mezinárodní soutěž je pro nás teď výbornou příležitostí porovnat úro-veň, propagovat vzdělání v oboru, vyměnit si zkušenosti se zahraničními partnery, mo-tivovat studenty a zajistit jim další rozvoj.“ Pořadatelské náklady byly nakonec hrazeny výhradně z prostředků školy, pro kterou to znamená nemalou finanční zátěž. Podle vše-ho to ale byl správný krok – nepochybně přispěl k prestiži ústavu, který si zároveň

ověřil, že v evropské konkurenci nezaostá-vá. Jeho soutěžící v motocyklové části ob-sadili třetí a páté místo.

vzdělávání cyklistických mechaniků jako další krok

Stejně jako ISŠA proklestila cestu obo-ru Mechanik jednostopých vozidel, zvažuje také možnost vzdělávání cyklistických me-chaniků. Otevření nového učebního oboru je však velká výzva, kterou nelze pokořit ze dne na den – je třeba vypracovat školní vzdělávací program, zajistit kvalifikované učitele, najít prostory a nakoupit vybavení.

V prvních letech, než se obor zaběhne a na-plní se počty uchazečů, škola také „prodělá-vá“ na systému financování pomocí norma-tivu na studenta. „I když jsou nástroje pro servis kol v porovnání s motocykly výrazně dostupnější, přesto jdou náklady na nový obor do řádu stovek tisíc korun,“ ukazuje

na hlavní problém Ing. Chylík. Ve spolu-práci s ASPK a zahraničními partnery, kteří nabízejí své zkušenosti i své učební plány, se však nejeví celá myšlenka jako utopie. Je třeba najít odhodlání a následně smysl oboru obhájit v grantovém řízení.

Jinou otázkou je, jak by mělo toto vzdě-lání vypadat, co by měl absolvent umět. Dokáže problematika jízdních kol naplnit tříleté denní studium? Pravděpodobně ne. Nabízí se tak například možnost přičle-nit k novému oboru malé motocykly nebo detailněji zacílit na rozvíjející se segment elektrokol. V žádném případě by ale nemělo

docházet k situacím, kdy mechanik zvládne jistou oblast nejčastějších úkonů a přitom mu chybí základní strojařské znalosti – ne-dokáže například vyříznout závit. V tomto směru by mělo být vzdělání komplexní.

Při prohlídce zázemí školy si nelze než přát, aby kola našla zázemí právě tady.

Cestopis Moniky a Jirky Vackových popisující jejich osm a půl měsíční cestu na kolech a na těžko z kolumbijské Bogoty do brazilského Ria.

Více informací, ukázka z obsahu i informace o možnosti objednání na www.ivelo.cz/sluzby-zabava/knihy-publikace/

288 celobarevných stran 14 224 km přes devět zemí

Nejdelší denní etapa 206 km

Nejvyšší Projetý bod 4953 m434 obrázků

11 maPSVAtBA v Buenos Aires

Popisy zajímavých míst

Statistiky, mapy, výbava CENy JíDlA, PItí, uBytOVáNí, VStuPů A JINé

PrvNí ledNový týdeN tohoto roku se do brNa sjeli mladí mechaNici ze čtyř evroPských států, aby zde souPeřili v růzNých dovedNostech týkajících se servisu motocyklů a jízdNích kol. Především cyklistická část soutěže euroPacuP byla v mNoha ohledech jediNečNou PrůkoPNickou akcí, která se může stát základNím kameNem systému odborNého vzděláváNí domácích cyklistických servismaNů.

„učební obor mechanik jízdních kol v ČR neexistuje. Otevření nového učebního oboru je však velká výzva, kterou nelze pokořit ze dne na den – je třeba vypracovat školní vzdělávací program, zajistit kvalifikované učitele, najít prostory a nakoupit vybavení.“Předzvěst časů

odbornosti

soutěž mechaniků jednostopých vozidel Europacup 2011, Brno

Page 2: Článek Velo 2/2011 - Soutěž mechaniků

50 > velo 2/2011 velo 2/2011 > 51

Zdejší dílny jsou díky spolupráci s výrobci vozidel a diagnostických zařízení nabité stroji za desítky milionů korun. 1200 stu-dentů tak pracuje na úrovni, která převyšuje velkou většinu autoservisů. Zde by se jistě i cyklistickému oboru dařilo.

asPk jako garant odbornostiZ odborného hlediska garantoval cyk-

listickou část soutěže Ing. Petr Kohoutek z ASPK. ten považuje vzdělávání za jed-nu z hlavních příležitostí, kde by se měla asociace angažovat: „Právě kvalifikovaný personál je tím, co může malé prodejce zachránit před konkurencí sportovních ře-tězců typu Hervis nebo Intersport.“ Euro-pacup tak byl pro ASPK impulzem k rázné akci, jejímž cílem bylo jak zajištění náplně jednotlivých disciplín, tak i zajištění mate-riálu. „Zatímco v zahraničí je účast značek

na vzdělávání považována za prestižní zá-ležitost, za způsob, jak vejít do povědomí studentů, sehnat kola a ceny pro nejlepší v českých podmínkách byl problém,“ po-steskl si předseda ASPK. Nakonec se poda-řilo získat biky Dema a Author, komponenty Dt Swiss a k ruce měli soutěžící nářadí Park tool.

Praxe versus teorie Ale zpět mezi soutěžící. V zápalu boje

bylo vidět, že každý má své silné stránky jinde. Nervozita z časového limitu i z všu-dypřítomných očí porotců a dalších přihlí-žejících byla znát. Závitník před použitím namazal snad každý, někdo měl ale potíže napoprvé trefit správný směr závitu. Stejně tak brzdová kapalina chvílemi tekla po ko-toučích proudem nebo k rozborce kompo-nentů Dt Swiss občas přistoupili soutěžící

po svém, tedy trochu jinak, než jim radil přiložený manuál. Obecně se ale dá říci, že všechny úkoly nakonec splnili úspěšně a po-kud docházelo k chybám, byly spíše drobné a soutěžící si je rychle sami uvědomovali.

Možná vás napadne otázka, kdo na Eu-ropacupu 2011 reprezentoval Českou re-publiku, když zde studenti příslušného oboru chybí. Pořadatelům se podařilo najít dva mladé ambiciózní mechaniky splňující alespoň podmínku věku do 21 let. Viktor Pospíchal a Jiří Frýželka, oba ze Zlínska, v konkurenci nepropadli – obsadili čtvrté a sedmé místo. Jelikož například reprezen-tanti z Německa vzešli z předkola, kterého se účastnilo 32 nejlepších studentů z celé země, je výsledek české dvojice úspěchem. Navíc dokazuje, že mají-li mladí zájemci o cyklistickou techniku v dílně správného guru, mohou dosáhnout obdobných prak-tických dovedností jako jejich systematicky vzdělaní kolegové.

Celkovým vítězem cyklistické části se stal reprezentant Německa leonhard Selbherr, který spolu s ostatními medailisty převzal ceny při slavnostním vyhlášení výsledků v prostorách technického muzea v Brně, a to přímo v expozici historických kol a mo-tocyklů. V sobotu účastníci absolvovali po-slední části doprovodného programu – pro-hlídku Macochy a centra Brna – a rozjeli se do svých domovů. Brněnská ISŠA se svými partnery má na kontě úspěšné pořádání mezinárodní akce, jejíž význam v příštích letech ještě poroste. Dalších ročníků se zú-častní i zástupci Maďarska, Francie a Itálie.

text a foto: karel kuchler

EuropacupNápad uspořádat mezinárodní odbornou soutěž mechaniků jedno-stopých vozidel vznikl v roce 2007 v Německu. O rok později byla stanovena náplň klání a první ročník se uskutečnil v roce 2009 ve Frankfurtu nad Mohanem. Následovalo Švýcarsko a letos se pořa-datelství chopila brněnská Integrovaná střední škola automobilní. Soutěž se rozděluje na část pro mechaniky jízdních kol a pro me-chaniky motocyklů. Každá část má osm stanovišť, kde soutěžící plní po dobu 40 minut zadané úkoly. Význam Europacupu spočívá ne-jen v porovnání studijních výsledků, v motivaci studentů, ale také ve výměně zkušeností mezi zúčastněnými školami a tím i ve zvy-šování úrovně odborného vzdělání. Europacup 2011 se konal pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška.

Jak pro svou firmu vybíráte mechaniky?

„Jsou dvě cesty. Zpočátku jsme si museli mechaniky sami vychovat, nyní můžeme vy-bírat i z těch, kteří přicházejí 'hotoví', napří-klad z končících prodejen.“

Podle jakých kritérií při výběru postupujete?

„V první řadě mi musí uchazeč sednout lidsky. Důležitý je zájem o cyklistiku, tedy aby jej práce s koly bavila. Nakonec je tu odborná stránka. tady už po pár větách po-znáte, jak na tom kdo je.“

Existují dnes nějaké další možnosti vzdě lávání mechaniků? Využíváte je?

„Naši mechanici se v oboru pohybují mi-nimálně deset let, takže pro ně nemá smysl školení pro začátečníky, které nabízí někte-ré firmy. Pravidelně však navštěvují školení zabývající se novinkami v modelových řa-dách, která organizují výrobci kol a odpru-žení. Dobré značky mají tato školení každý rok.“

V současné době se zvažuje otevření specializovaného učebního oboru pro mechaniky jízdních kol. uvítal byste jej? Měl byste o absolventy zájem?

„Bylo by to určitě užitečné. Je otázka, zda jsou čtrnáctiletí kluci schopní rozhodnout se pro svůj obor a u něj pak zůstat. Ale to je obecný problém. ti, kteří by odešli do praxe, by oboru významně prospěli.“

Myslíte, že dokáží mladí zájemci získat dostatečné znalosti pouze pod vedením zkušenějších kolegů?

„to je v podstatě současný stav. Na dru-hou stranu těch skutečně dobrých je málo. to vidím jako problém celého oboru. Jsou tu firmy, které vzdělávání podceňují. A ne-jde jen o mechaniky, ale i o prodavače nebo majitele. Cyklistika mi přijde v tomto ohledu tak trochu panenská. Mám pocit, že napří-klad u aut by zákazníci takový přístup neto-lerovali. Zákazník často podle své zkušenosti s jedním prodejcem hodnotí všechny ostatní. Každá prodejna tak má velkou zodpovědnost při tvorbě vnímání prodejců jako celku. Ně-

kolik špatných firem může zkazit a kazí po-věst celému odvětví.“

Jak řešíte personálně obsazení mechaniků vy? Jde přece jen o sezonní práci. Využíváte brigádníky?

„Brigádníci podle mě nejsou správnou cestou. Často nemají takový vztah k prodej-ně a tím pádem ani k jejím zákazníkům jako stálí zaměstnanci, kteří jsou s prodejnou spjatí dlouhé roky. Jejich zaučení stojí příliš energie a nejsou zárukou kvality. My máme pouze kmenové zaměstnance. V zimě se pro ně snažíme najít práci slevami na veloservis, také se zabýváme servisem lyží. V sezoně ale musíme zakázky odmítat – naší filosofií je raději odmítnout, než udělat práci špatně.“

Jak jste se vy sám seznamoval s kolem?

„Můj dědeček opravoval kola už za první republiky a dílnu měl doma i za komunistů. Od něj jsem se naučil základní věci. I když jsou dneska kola už úplně jiná, cit pro tech-niku se nemění.“ (kk)

KRÁL KOPCŮn ojedinělá databáze nejlepších českých silničních stoupánín možnost měření výsledků a porovnávání s ostatnímin přidejte vlastní tip a vyzvěte ostatní k souboji

SEZONA SE BLÍŽÍ, HLEDEJTE INSPIRACI na www.iVelo.cz

rozhovorMilan Hanák, prodejna Velo Hanák

Ve vzdělávání je cyklistika trochu panenská

v čláNku věNovaNém soutěži mechaNiků zazNělo, že v současNosti Neexistuje učebNí obor, v Němž by se mladí zájemci o Práci mechaNika mohli PřiPravovat Na PovoláNí. jak to vyPadá se vzděláNím mechaNiků v současNé Praxi, kde se učí a jak tomu bylo dříve? v krátkém rozhovoru Na toto téma jsme Položili Několik otázek majiteli brNěNské ProdejNy velo haNák, která fuNguje již od roku 1990.