Ji Hlavenka a kolektiv

5500 pojm z oblasti vpoetn techniky, pes 7000 kovch vazeb, vklad anglickch i eskch odbornch pojm.

III. vydn

vkladov slovnk vpoetn techniky a komunikacJi Hlavenka a kolektiv 5500 pojm z oblasti vpoetn techniky pes 7000 kovch vazeb vklad anglickch i eskch odbornch pojm

Vkladov slovnk vpoetn techniky a komunikacJi Hlavenka a kolektivCopyright 1997 Computer Press. Vydn prvn. Vechna prva vyhrazena. Vydavatelstv a nakladatelstv Computer Press, Hornocholupick 22, 143 00 Praha 4, www.cpress.cz ISBN 80-7226-023-5 Vedouc vydavatelstv: ing. Petr Samuk (samsuk@cpress.cz) Editor: ing. Martina Mojzesov (mojzesova@cpress.cz) Vedouc knin produkce: PhDr. Kateina Vobeck (vobecka@cpress.cz) Jazykov korektura: Mgr. Monika Kamnov, Josef Novk Sazba: Wlashack Vnitn layout: Wlashack Layout oblky u originln publikace Computer Press: ing. Martin Sodomka Sleeve note: ing. Ji Hlavenka (hlavenka@cpress.cz) Tisk: Zlnsk tiskrny

dn st tto publikace nesm bt publikovna a ena dnm zpsobem a v dn podob bez vslovnho svolen vydavatele. Veker dotazy tkajc se distribuce smujte na: Computer Press Brno, nmst 28. dubna 48, 635 00 Brno-Bystrc, tel.: (05) 4612 2111, fax: (05) 4612 2112, e-mail: krcalova@cpress.cz Computer Press Praha, Hodkovick 115, 142 00 Praha 4 - Lhotka, tel.: (02) 6171 0597, tel./fax: (02) 6171 0642, e-mail: legatova@cpress.cz Computer Press Ostrava, 1. mje 11, 709 50 Ostrava, tel./fax: (069) 6624 659, e-mail: volna@cpress.cz Computer Press Bratislava, Hattalov 12/A, 831 03 Bratislava, Slovensk republika, tel.: +421 7 251720, 5252 048, fax: +421 7 5252046, e-mail: benes@cpress.cz

Publikaci lze objednat tak na adrese: http://vltava.cpress.cz

Pedmluva k tetmu vydn

Pedmluva k tetmu vydnPouvn vpoetn techniky se stalo pro nkter z ns rutinou, pro jin zbavou a pro dal vzruujcm proniknm do taj neznmho. Potaov obor - a v posledn dob pak zejmna obor st, komunikac a Internetu - se velmi rychle vyvj, je nesmrn obshl a znan komplikovan. Co jinho pak s sebou me nst, ne pebohatou a neustle se mnc terminologii. Tak jako samotn vpoetn technika, m i jej terminologie sv koeny v USA a je prakticky bez vjimky anglick. Vzhledem k rychle vznikajcm novm oblastem a oborm se v n vyskytuje ada novotvar, akronym a zkratek, kter se rychle zabydl v odborn literatue a urnalistick praxi, ani by cokoli kaly i tm, kte anglitinu se slunou slovn zsobou ovldaj. Dalm zajmavm jevem je vznik eskch novotvar pro terminologii z oblasti IT. Novotvary nebo nov vznamy existujcch eskch slov vznikaj asto velmi iveln podle poteb lokaliztor, prodejc vpoetn techniky, kolitel nebo novin nalzt esk nebo alespo jaksi skloovateln a pjemn znjc ekvivalent neohebnmu vrazu anglickmu. Urit pokus o tvorbu standardn terminologie a hlavn jej dodrovn nalzme pouze u kvalitn provedench lokalizac zahraninch softwarovch aplikac, nicmn i u tch nejvznanjch se msty setkvme s peklady, kter pesn nevystihuj smysl pvodnch slov. Zejm nejvtm problmem ale zstvaj synonymick pojmenovn zejmna u asto se vyskytujcch termn. V souasn dob neexistuje dn psn norma, kter by urit pojmy pevn zakotvovala v eskm jazyce. Jakmsi vodtkem jsou zde esk potaov asopisy a vydavatelstv odborn literatury, ale ani zde nedochz ke shod jednotlivch redakc a jejich jazykovch pracovnk. Setkvme se tak s pojmy surfovat, brousit, browsit, browsovat, brouzdat, prochzet (=surf), klepnout, uknout, kliknout, poklepat (=click) atd. Ji tet vydn dla, kter po rozen nese nzev Vkladov slovnk vpoetn techniky a komunikac je v na potaov literatue ojedinlm dlem. Veker dosud u ns vydvan slovnkov dla se souste ovala pouze na anglick termny a na jejich peklad i vkladov vysvtlen. N Vkladov slovnk vak v sob zahrnuje vekerou odbornou terminologii bez ohledu na jej zemi pvodu - vodtkem byla pouze rozenost pslunch pojm v odborn literatue. Pi volb, u kterho termnu (tj. anglickho nebo eskho ekvivalentu) podat vysvtlen a u kterho uvst odkaz na pslun ekvivalent, jsme se dili jeho frekventovanost - vyskytuje-li se esk ekvivalent astji, je vysvtlen u nj, v opanm ppad je u termnu anglickho.

vii

Pedmluva k tetmu vydn

Slovnk obsahuje vce ne 5500 pojm z vekerch oblast potaov techniky software, hardware, potaovch st a komunikac, Internetu, trhu, programovn apod. Pi tvorb slovnku jsme nedvali dn oblasti vraznou pednost, nicmn v centru na pozornosti je bn uivatel, nikoli prodejce vpoetn techniky, kolitel, servisman nebo programtor. Jsou proto omezeny zejmna nkter velmi dk programtorsk termny, protoe oblast programovn se stle vce stv domnou velmi zkho okruhu profesionl a vzdaluje se denn praxi. Tet vydn slovnku je prvnm novm vydnm po dvou letech. Bhem tto doby na prci na dle intenzvn pokraoval nejen autor, ale tak odborn korektorsk tm - ve slovnku je zapracovn nkolik set upesnn, lepch formulac, doplnn, kter vzely z pipomnek ten i profesionl v oblasti. Hlavn novinkou v tomto vrazn rozenm vydn je prv oblast st, komunikac a Internetu, kter m na svdom hlavn nrst novch termn. Slovnk je, co je zatm u tto oblasti mlo obvykl, een vkladovm zpsobem. Znamen to, e termn nen popsn pouze svm co nejstrunjm a nejvstinjm ekvivalentem, ale je naopak popsn s pomoc maximlnho vyuit vraz bnho jazyka. Rozsah slovnku nm umonil vnovat se u frekventovanch nebo zajmavch pojm podrobnjmu vkladu souvislost, odchylek a variac v pouvn, omezen, pojmm a oborm pbuznm apod. Tak se v tomto dle napluje zmr autora, kterm je nejen vytvoen typickho slovnkovho dla, ale spe lexikonu, kondenzovanho prvodce a kolitele celho rozshlho oboru vpoetn techniky. Tomu odpovd i forma vkladu, ve kter jsme usilovali o maximln tivost se zachovnm obsanosti a preciznosti. Potaov slovnk zejm nechyb v knihovnice dnho uivatele, kter si peje proniknout pod povrch zejm nejdynamitjho oboru dneka. Budu nesmrn poten, kdy toto estn msto ve Va knihovnice zaujme prv tato kniha.

V Brn dne 22. 9. 1997

Ji Hlavenka

viii

Zkratky a znaky

Zkratky a znakyVe Vkladovm slovnku vpoetn techniky a komunikac jsme krom bn pouvanch zkratek se samozejmm vkladem pouili dv znaky v odkazovch heslech: znamen viz, tedy odkaz na heslo, kde se vyskytuj dal informace k aktulnmu

heslu, znamen viz tak, ili odkaz na heslo, kde se vyskytuj informace k aktulnmu he-

slu pbuzn.

ix

Obsah

ObsahPedmluva k tetmu vydn

vii xiM . . . . . . . . . . . . . .249 N . . . . . . . . . . . . . .275 O . . . . . . . . . . . . . .289 P . . . . . . . . . . . . . . .299 Q . . . . . . . . . . . . . .335 R . . . . . . . . . . . . . .339 S . . . . . . . . . . . . . . .361 T . . . . . . . . . . . . . . .397 U . . . . . . . . . . . . . .417 V . . . . . . . . . . . . . .425 W . . . . . . . . . . . . . .437 X . . . . . . . . . . . . . . .445 Y . . . . . . . . . . . . . . .447 Z . . . . . . . . . . . . . . .449

Zkratky a znaky1,2,3,... . . . . . . . . . . . .1 A . . . . . . . . . . . . . . . . .5 B . . . . . . . . . . . . . . . .35 C . . . . . . . . . . . . . . . .63 . . . . . . . . . . . . . . . .97 D . . . . . . . . . . . . . . .99 E . . . . . . . . . . . . . .131 F . . . . . . . . . . . . . . .147 G . . . . . . . . . . . . . .169 H . . . . . . . . . . . . . .179 I . . . . . . . . . . . . . . .197 J . . . . . . . . . . . . . . .215 K . . . . . . . . . . . . . .219 L . . . . . . . . . . . . . . .229

x

100 VGAnyLAN, ...

1, 2, 3, ...102 key keyboard (klvesnice se 102 klvesami). Oznaen standardn klvesnice u osobnch pota i pracovnch stanic, kter m celkem 102 klves. keyboard. 10base2. Jednodu varianta ethernetov st, kter pouv koaxiln kabel obvykle standardu RG-58. slice 10 znamen penosovou rychlost 10 Mb/s, base znamen baseband a 2 oznauje maximln dlku kabelu 200 m. 10base5. Pvodn, tzv. pln specifikace ethernetov st, kter pouv siln koaxiln kabel (lut kabel). Na rozdl od zjednoduen varianty 10base2 me doshnout dlka segmentu a 500 m. 10BaseT. Standard pro provoz ethernetov st podle IEEE, podporujc provoz do rychlosti 10 Mb/s. 100BASEFX. Standard st LAN, kter pen data rychlost 100 Mb/s s vyuitm optick kabele. Pln i poloduplexn een 100BASE-T, kter vyuv dva optick vodie. Pi plnm duplexu me bt vzdlenost mezi stanicemi i pepnai 2 000 m, pi poloduplexnm een 225 m.

100BaseT. Dal vylepen standardu rychlho Ethernetu. Podstata je stejn jako u obyejnho Ethernetu, ovem s tm, e teoretick penosov rychlost dosahuje 100 Mb/s. Zatm se vyskytuje mn ne 10Base-T a je tak dra; stv se ale favoritem podnikovch st, kde je poadovn rychl tok velkch datovch objem (obrzky, multimdia atd.). 100BASET4. S typu LAN, kter je schopna penet data rychlost 100 Mb/s pes bnou (mdnou) kabel. Pouv tyi pry kabel kategorie UTP 3, 4 nebo 5. Ti pry slou pro simultnn penos, tvrt je pro kolizi detekc. Bitov kdovn je 8B/6T. 10BASETX. S typu LAN s penosovou kapacitou 100 Mb/s, pouv bn mdn kabele. Jsou vyuvny pouze dva pry kabel kategorie 5 UTP, nicmn maximln dlka kabelu mezi dvma rozboovai in 100m. Vyuv se zejmna tam, kde existuje s typu 10BASE-T, kterou lze na 10BASE-TX snadno upravit. 100 VGAnyLAN, 100 Mb/s on VoiceGrade Unshielded Twisted Pair Cable for Any (Ethernet nebo Token Ring) Local Area Net work. Technologie lokln potaov st, kter je schopna penet data s penosovou rychlost 100 Mb/s pes bnou mdnou kabel. Jedn se o half-duplexn standard prosazovan pedevm firmami HP a IBM coby nstupce Ethernetu i Token Ringu. Je definovno nov schma zen pstupu k mdiu (media access control), nazvan demand priority, kter pouv dv rovn priority: izochronn a asynchronn. Maximln dlka kabe-

1,2,...

1

123

1,2,...

le (bu mezi stanic a rozboovaem, i mezi rozboovai) je 100 m u tydrt UTP kabelu kategorie 3, 4 nebo 5, 150 m u dvoudrtu STP nebo kabelu kategorie 5, pop. 2 000 m u optickho kabelu. Vhoda 100VG-AnyLANu spov v jeho kompatibilit s rmci Token Ringu, nevhoda oproti konkurennmu (a zejm pevaujcmu) een 100BASE-T spov v nemonosti podporovat souasn ovladae 10BASE-T. 123 Lotus 123. 1NF normal form. 16550A. Standardn integrovan okruh pro penen dat v sriov komunikaci pes COM porty osobnho potae. Typickm eenm je The National Semiconductor 16550AFN UART, kter obsahuje 16 bajt velk pijmac buffer, co umouje pjem dat v rychlostech nad 9 600 b/s v operanch systmech Windows a DOS (ukld tato data, ne je operan systm schopen je pevzt). Takovto port je napklad schopen pijmat data z modemu standardu V.42 bis, tj. a 57 600 b/s (s kompres 4:1). 16bit (16bitov). Architektura potae i programovac technologie, kter pouv slova o jednotn dlce estncti bit. Dlka slova je obvykle dna centrlnm procesorem potae (CPU) a jeho schopnost pijmat data prv o tto ce. Nejastji se pouv ve vznamu 16bitov aplikace (16-bit application), co je typick program pro operan systm MSDOS i ran Windows. 16bitov princip byl pvodn zkladem innosti procesor Intel a do 80286 a pmo

podporoval pouze 64 KB pamti. Jakkoli vt nroky na pam ov prostor byly proto eeny adresovnm dalch pam ovch segment a jejich pepnnm, co samozejm mrhalo vpoetn silou systmu. 2D twodimensional. 2NF normal form. 2S/1P. asto se vyskytujc oznaen standardnho osazen osobnho potae porty. Zkratka uruje, e pota m dva sriov a jeden paraleln port. 32 bit, 32bit (32bitov). Pvlastek oznaujc, e dan zazen pracuje s kou datov sbrnice 32 bit. U osobnch pota byly 32bitov aplikace a dal systmy umonny vyrobenm procesoru Intel 80386. 32bitov architektura umouje pmo adresovat pam ov prostor 4 GB. 3270. Oznaen potaovho terminlu pouvanho u tradinch slovch pota firmy IBM. A maj nsledovnci terminlu 3270 ji jin seln oznaen, je zauvno pouvn termnu 3270 pro tyto druhy terminl. Nsledovnkem byl terminl 3278 (pibyly rzn monochromatick reimy), 3279 (barva, sten grafika), 3290 (monost rozdlen obrazovky do ty oken, v kadm b samostatn proces). 347x. ada terminl s fixnmi funkcemi, kter se pouvaj u mainframe pota firmy IBM. Navazuj na terminly ady 3270. 386 i386. 386BSD. Freewarov verze operanho systmu BSD Unix, uveden na trh v roce 1992. Systm doznal bhem let jen mench zmn a oprav a byl poz-

2

64 bit

dji prakticky nahrazen systmy jako je FreeBSD a NetBSD. 386SPART.PAR. Soubor s atributem hidden (skryt), kter se nalz obvykle v koenovm adresi hlavnho pevnho disku u operanch systm Windows 3.1x. Vytv jej Windows samy a pouvaj jej pro strnkovn (swapovn) dat v okamiku, kdy jim nesta zkladn pam RAM. Velikost tohoto souboru lze ve Windows nastavit. I dal verze Windows pouvaj strnkovac soubor, by s jinmi nzvy: Windows 95 maj soubor WIN386.SWP a Windows NT soubor pagefile.sys. 3D threedimensional. 3D API (3D Application Programming Interface, 3D aplikan programtorsk rozhran). Obecn termn, kter se nevztahuje k dnmu konkrtnmu produktu, ale oznauje programtorsk rozhran ( API), kter umouje a pmo podporuje prci ve 3D, co znamen vytven a prci s 3D objekty, kamerami, svtly, kanly alfa, perspektivou atd. Zatm je v potcch, bez uznvanch standard; jako pklady lze uvst Argonaut BRender a Microsoft Reality Lab. 3D Studio Autodesk 3D Studio. 3DO. Firma, ale pedevm sada specifikac pro tvorbu multimedilnch a interaktivnch zazen, pedevm urench pro hry. Systm podle tto specifikace je vybaven 32bitovm procesorem RISC ARM60, vkonnou grafiku a mechaniku CD-ROM. Firma 3DO je vlastn volnm spoleenstvm sedmi firem, vce na http://www.3do.com.

3NF normal form. 3totheem (tetina tverku). Oznaen mezery mezi slovy nebo psmeny o velikosti tetiny tverku (em). 486 i486. 4totheem (tvrtina tverku). Oznaen mezery mezi slovy nebo psmeny o velikosti tvrtiny tverku (em). 56k line. Digitln linka schopn penet 56 kb/s (kilobit za sekundu). Nejastji se vyskytuje jako pronajat telefonn okruh. 64QAM, 64state quadrature amplitude modula tion. Technika digitln frekvenn modulace (FM), kter se ve vpoetn technice pouv k posln dat prostednictvm st postaven na koaxilnch kabelech. pikov penosov rychlost 64QAM je a 28 Mb/s pes pouh 6MHz kanl. Uritm problmem tto technologie je nchylnost k interferennm signlm; to ji tm vyazuje z dnenho vepohlcujcho Internetu, a tud i z masovho rozen. 64bit (64bitov). Pojem popisujc nejastji potaovou architekturu (architecture, application) zaloenou na sbrnici irok 64 bit tj. vechny podstatn komponenty potae, jako je procesor, pam , registry atd. pracuj s datovmi slovy irokmi 64 bit. V souasn dob jsou pln 64bitov pouze ipy od firem Digital, Sun, HP a SGI/Mips. 64bitov architektura umouje pmo adresovat 18 mil. GB pam ovho prostoru, co je pochopiteln mimo monosti vyuit; podstatn vak je, e pekonv diskov prostor 4 GB (u 32bitovch architektur). Jeho dal vhodou je dov

1,2,...

3

6800, 68000, 68k, 680x0

1,2,...

vy vpoetn pesnost a vt objem penench dat za jednotku asu. 6800, 68000, 68k, 680x0. Procesorov rodinka firmy Motorola, uveden v roce 1975 (krtce pot, co Intel uvedl svj prvn model 8080) prvnm modelem 6800. Pomrn dlouhou dobu byla vkonnj ne procesory Intel, ale nikdy se neuchytila v potach tdy PC, co tak vede k jejmu praktickmu zniku coby CPU v devadestch letech. Na zklad ipu 6800 byl postaven procesor 6502, kter se stal velmi populrnm v osmibitovch potach (Atari, Commodore a dal). Nsledovaly modely 6809, 6810 a 68000, ten byl ji intern 32bitov (extern 16bitov). ip 68000 byl na svou dobu velice vkonn a stal se zkladem spchu pota Macintosh, ale tak prvnch stanic Sun Microsystems. Nsledoval ip 68010 s prvn, by velmi jednoduchou cache; byl pin-kompatibiln s modelem 68000. Vtho rozen ale doshl ip 68020, nsledovn mn rozenm 68030 a opt spnjm 68040. Ten ml ji dv cache a jednotku FPU umstnou pmo na ipu. Poslednm vvojovm typem je pak model 68060, kter byl pouity nap. v populrnch stanicch Quadra od firmy Apple. V oblasti vysocevkonnch ip pak u nsledovala ada PowerPC. V souasn dob jsou ipy ady 680x0 stle vyrbny a jsou pouvny v dalch zazench, kde slou zce vyhrannmu elu jako tzv. embedded procesory. Vce na http://www.mot.com.

80386 i386. 80486 i486.

4

absolute addressing

AAA (Auto Answer, automatick odpovdn). Indiktorov dioda na modemu, kter sdluje, e modem je pipraven k reagovn na pchoz voln (ke zvednut sluchtka). Toto je ovem jen vlastnost hardwaru; ke smysluplnmu pijet hovoru je nutn i bh a pipravenost komunikanho programu. abandon (nenvratn opustit). Opustit prci bez jejho uloen. Vstraha objevujc se zejmna pi ukonovn innosti programu s neuloenou prac (nap. dokumentem). Pi tomto oputn dochz k nenvratn ztrt vekerch dat, kter byla vytvoena od poslednho uloen. Abort, Termination. Abbreviation, abbrev (zkratka, zkratka pkazu). Zkrcen zadn pkazu operanho systmu nebo aplikace. Typicky nap. v MS-DOS existuj zkratky jako MD (plnm znnm MKDIR) atd. ABC Flowcharter. Jednoelov program pro tvorbu organizanch schmat a diagram, pracujc v prosted Windows. Produkt firmy Micrografx. abnormal termination, abend (nenormln ukonen). Ukonen bhu programu,

vyvolan vtinou operanm systmem nebo jeho nadstavbou z dvodu chyby. Operan systm takto nucen ukon bc aplikaci, piem jsou obvykle ztracena veker neuloen data. General protection exception, Unrecoverable application error. Abend, abnormal end abnormal termination. abort (zruit, zruen). Ukonen provdn operace pomoc jejho zruen. Je vdom vyvolno i schvleno uivatelem. Abort, Retry, Fail, Ignore; Termination. Abort, Retry, Fail, Ignore?. Vstran hlen operanho systmu DOS oznaujc obecnou systmovou chybu pi prci se zazenm. Objevuje se zejmna pi neoekvan patn funknosti zazen (nap. chybjc disketa v disketov jednotce, tiskrna ve stavu OFF LINE atd.). Systm nabdne uivateli monost npravy stavu a jedno ze ty monch pokraovn: zruen akce (Abort), opakovn akce (Retry), sten zruen akce s monost volby jinho zazen (Fail) a peskoen problematick pase programu s ignorovnm chyby (Ignore). absolute address, absolute path (absolutn adresa). Definice umstn (adresa) pam ovho msta v pamti potae pomoc absolutn vzdlenosti od pedem znmho zatku adresovacho prostoru. relative address, absolute addressing, relative addressing. absolute addressing (absolutn adresovn). Zpsob adresovn, kter vyuv absolutnch adres. absolute code (absolutn kd). Programov kd, kter neobsahuje dn sym-

A

5

absolute code

A

bolick odkazy, a je tud pmo spustiteln. executable, EXE, COM. absolute coordinat (absolutn souadnice). Uren polohy bodu v souadnm systmu pomoc odkazovn na jeho potek. absolute pointing device (absolutn zamovac vstupn zazen). Takov vstupn (pikrovac) zazen, kter snm souadnice na zklad absolutn polohy na podklad (nejastji na speciln podloce), a nikoli na zklad relativnho pohybu. Klovm prvkem je v tomto ppad podkladov deska obsahujc nap. elektromagnetick pole s promnnou hodnotou, kterou odet snmac zazen. Typickm zazenm tohoto typu je tablet (digitizr). absolute tab (absolutn tabultor). Druh tabultoru, jeho pozice je men od levho i pravho okraje papru, kter je nemnn, a ne od okraje textu. absolutn zamovac vstupn zazen absolute pointing device. absolutn adresa absolute address, real address. absolutn adresovn absolute addressing. absolutn kd absolute code. absolutn souadnice absolute coordinat. absolutn tabultor absolute tab. abstract class. Tda (class) v objektov orientovanm programovacm prosted, kter je navrena pouze jako nadzen tda, ze kter se odvozuj vlastn funkn podtdy (sub-class). Sama se nepouv; me dokonce obsahovat neplnou sadu zkladnch vlastnost, ty jsou dodvny podtdami.

Accelerator, t accelerator board (akcelertor). 1. Zazen urychlujc speciln procesy v potai. Nejastjm ppadem je grafick akcelertor (graphic, t graphics accelerator), co je speciln pdavn karta zasouvan do potae, kter vrazn urychluje innost zobrazovn. 2. Klvesov kombinace (souasn stisknut vce klves), spoutjc innost jinak dosaitelnou pomoc psemnho pkazu i zadn poloky z menu. accent (diakritick znamnko). Nejastj pouvan diakritick znamnka a jejich anglick nzvy jsou: rka (acute), hek (breve), rka pod zkladn linkou (cedilla), stka (circumflex), pehlska (diaeresis), vlnovka (tilde). Vzhledem k tomu, e anglitina diakritiku nem, nevyskytuj se tyto znaky v zkladnm klvesovm rozloen. Pro umonn funkce vchodoevropsk sady znak (vetn etiny a sloventiny) lze provst bu jejich emulaci pomoc programu pro pedefinovn klvesnice, nebo od MS-DOS 5.0 ve pomoc systmov podpory DOSu. Pro psan psmen s diakritikou se pak pouv pmo klves z klvesnice, ASCII kd nebo mrtvch klves. accent line akcentov dotanice. access (pstup). 1. Monost uvn prostedk. access control, pstupov prva. 2. MS Access. access control (zen pstupu). Zpsoby a metody, ktermi jsou definovna a pidlovna prva manipulace s prostedky, zejmna s daty. zen pstupu umouje zpravidla snen pstupovch prv zkladn stupn

6

accumulator

jsou: naprost zamezen pstupu (uivatel data vbec nevid), zamezen jakkoli modifikace dat, zamezen zpisu, zamezen vymazn. access control method (metoda zen pstupu). Zpsob zen pstupu k datm, jeden z hlavnch princip rznch s ovch technologi. d pstup potae ke kabelu, provoz po sti, priority uzl atd. Dva zkladn pstupy jsou Token passing (ArcNet, FDDI, Token Ring) a Carrier Sense Multiple Access Collision Detection (CSMA/CD) pro st Ethernet. access denied (pstup nepovolen). Hlen systmu nebo aplikace, e s poadovanmi daty nelze pracovat podle poadavk. Pinou mohou bt nap. snen pstupov prva ( access right) nebo neuzaven soubor. access level (rove pstupu). Zpsob, kterm se zaji uje bezpenost v systmech vyznaujcch se multitaskingem. Jednotliv bc programy maj pidlen rzn rovn pstupu k pamti, piem nejvy rove je oznaena jako privilegovan rove (privilege level) je obvykle vyhrazena pro operan systm a mv oznaen 0. V ppad sporu o pam ov prostor i vpoetn vkon m pednost vdy program s vy rovn pstupu. access path (pstupov cesta) path, cesta. access permission (povolen pstupu). Opaten, kter vedou k pidlen pstupovch prv uivatele k objektu(m). access right (pstupov prvo). Oprvnn uivatele pouvat dan objekt pe-

dem definovanm zpsobem. access control, authorisation, authentication, password. access speed pstupov rychlost. Access Storage Device storage device. access time (pstupov doba). asov interval mezi dobou, kdy zazen pracujc s daty (disk, pam , dal zznamov periferie) obdr dost o naten i zapsn dat a mezi splnnm tohoto poadavku. Nejastji se pouv u pevnho disku, kdy se tmto termnem oznauje doba, bhem kter se tec a zznamov hlava umst nad sprvnou stopu disku a kdy penese danou informaci. Accessories (psluenstv). Jedna z implicitnch skupin systmu Windows, obsahujc cca deset pomocnch program. accessory (psluenstv, doplnk). Vybaven, kter nen nutn pro zkladn funkci pedmtu, pesto je vak soust zkladn dodvky. V oblasti hardwaru se obecn pouv pro jakkoli doplky, zejmna k periferim, v oblasti softwaru pak pro pomocn programy, provdjc samostatn funkce dodvan v komplexnm softwarovm balku. accounting machine. Jeden z prvnch vpoetnch stroj, zaloen na mechanickm zpracovn dat. accounting software (etnick software). Oblast program, kter se zabv eenm problematiky etnictv pomoc potae. accumulator (akumultor). Hlavn registr ( register) mikroprocesoru. Akumultor je povaovn za nejdleitj z registr, jeho pojmenovn je odvozeno

A

7

acknowledgement, ACK

A

z toho, e vdy ukld (akumuluje) vsledky za sebou nsledujcch aritmetickch krok. acknowledgement, ACK (potvrzen). Potvrzen pijet pi penosu zprv po potaov sti (pozitivn i negativn). ACIS. Geometrick jdro pro objemov modelovn, kter se postupn stv standardem pro vtinu svtovch objemovch model; ukld data v hranin (boundary) reprezentaci. Formt ACIS je vlastnn a stle vyvjen americkou firmou Spatial Technology. ACL, access control list (seznam pstupovch prv). Seznam, obsahujc jmna uivatel a jejich pstupov prva v potaov sti. access right. acoustic hood. Ochrann stka pouvan u nkterch hlunjch tiskren (zvlt jehlikovch), jejm jedinm elem je tlumit zvuk tiskrny pi provozu. acronym (akronym). Zkratky pouvan v elektronick (e-mailov) komunikaci. Pi komunikaci v e-mailu pat k bontonu zprvy maximln zestruovat, m se vyvinula specifick kultura komunikace, vyuvajc nap. emotikon i tchto zkratek. Praktick vznam v nezahlcovn mlo kapacitnch linek je dnes u miziv, proto pat tyto metody k pvabnm pozstatkm zatk internetov ry. Nejastji pouvan zkratky jsou: AYT: are you there? (Jsi tam? ije?) BTW: by the way, mimochodem CU/Cya: see you, ahoj FWIW: for what its worth, protoe (proboha!)

FYI: for your information, pro tvou informaci IMHO: in my humble opinion, podle mho skromnho mnn IMO: in my opinion, podle mho mnn JOOC: just out of curiosity, to se teda divm LOL: laughing out loud, to se teda smju OTFL: on the floor laughing, smju se a lem na zemi OTOH: on the other hand, na druh stran PMFBI: pardon me for butting in, promite mi, e se do toho pletu ROTFL: roll on the floor laughing, smju se, a se vlm po zemi RTFM: read the fucking manual, peti si ten pitom manul TIA: thanks in advance, dky pedem Take msto: A mimochodem, nezapome na ten formul. Dky pedem, Jarda pouije ten, kdo se chce pedvst, jak je v e-mailu profk, kombinaci: BTW, nezapome na ten formul. TIA, Jarda. active application (aktivn aplikace). Aplikace, kter je sputn a b. active display, active matrix display (aktivn displej). Druh zobrazovacho zazen s tekutmi krystaly (LCD), pouvan zejmna v penosnch potach. Aktivn displej je barevn, vyznauje se zivmi barvami a zejmna rychlm pekreslovnm pi zmnch zobrazen. Aktivn displeje (oznaovan t jako displeje TFT ) se vyznauj vrazn vy cenou ne pasvn displeje. Technologie aktivnho displeje

8

activity log

LCD vyuv pro kad obrazov bod jeden vybuzovac tranzistor; u barevnho displeje jsou to pak dokonce ti tranzistory na jeden bod (erven, zelen, modr), take obvykl aktivn displej notebooku je osazen cca milinem tranzistor. active display area. st obrzku, kter spad do zobrazujc sti monitoru. active file (aktivn soubor). Soubor, kter je oteven a aktuln se pouv. active page (aktivn strnka). Aktuln pouvan strnka pamti. page, paging. active partition (aktivn diskov oblast). Ta oblast ( partition) pevnho disku, kter obsahuje operan systm. active program active application. active task list (seznam aktivnch loh). Seznam program, jejich bh je potlaen, ale je mon jej aktivovat souasn s potlaenm bhu aktuln sputnho programu. Tato metoda ( task switching) se pouv u mn vkonnch pota i pota se zastaralejm operanm systmem jako urit akceptovateln nhrada za multitasking. active window (aktivn okno). V systmu pouvajcm okna (nap. MS-Windows) se takto oznauje okno, kter je aktuln vybrno (zpravidla je v nm umstn kurzor a je barevn odlieno od oken neaktivnch). V tchto systmech lze pmo a interaktivn spoutt pouze programy nalzajc se v aktivnm okn. ActiveX. Programtorsk rozhran a rozshl sada technologi a nstroj od firmy Microsoft, kter m nkolik cl. Jednak je jm propojen kancel-

skch aplikac a operanch systm od Microsoftu s monostmi Internetu a pedevm World Wide Webu (WWW), jednak tak aplikace komponentovho systmu, kdy si uivatel bude moci prakticky sloit svou aplikaci z jednotlivch funknch komponent. Obchodn je pak clem ActiveXu snaha o maximln silnou konkurenci jazyka Java - ActiveX je rovn oteven, vceplatformov, relativn thl a programtorsky modern. Vhodou ActiveXu je monost vyuvn mnoha set existujcch knihoven ji vytvoench firmou Microsoft pro jej kancelsk a operan systmy, nevhodou pak to, e navazuje na ji existujc (a rychle zastarvajc) technologie, na rozdl od standardu Java, kter je vybudovn na zelen louce. activity bar (pruh aktivit). Pruh s ikonami vyskytujc se v grafickm uivatelskm rozhran; jeho ikony pmo spoutj asto pouvan pkazy. toolbar. activity file activity log. activity loading. Zpsob organizovn soubor na disku, aby mohly bt nejastji pouvan zznamy co nejrychleji natny do pamti. activity log (seznam innost, seznam aktivit). Soubor, do kterho operan systm (zejmna s ov operan systm) ukld jednotliv dleit udlosti, kter nastaly v sti pihlen a odhlen uivatele, pokusy o pstupy, abnormln ukonen, pouit s ovch tiskren atd. ACTOR. Programovac jazyk, primrn uren k programovn aplikac pod Microsoft Windows.

A

9

actual size

A

actual size (skuten velikost). Zpsob zobrazen strnky v programech pro prci s textem, pi kterm je strana zobrazena v takov velikosti, v jak bude pozdji vytitna (s uritou nepesnost, ale tak vetn okraj strany atd.). Actuator. Mechanismus, kter pohybuje s objektem. Pouv se pro oznaen zazen, kter rychle pohybuje se tec a zapisovac hlavou mechanismu pevnho disku. ACU, Automatic Calling Unit. st modemu, kter provd automatick opakovan vyten telefonnch sel (asto z pedem zadan srie sel). ADA. Programovac jazyk pbuzn s jazykem PASCAL. Byl vyvinut na zakzku ministerstva obrany USA jako standardn vy programovac jazyk pro oblast vojenstv. Nsledovnky jsou Ada++, Ada 83 a Ada 95. Pojmenovna po Ad Lovelace, dcei prvnho programtora Lorda Byrtona. ADABAS. Relan databzov systm, vyvinut nmeckou firmou Software AG. Pvodn vyvinut pro mainframe potae (IBM, Siemens ad.), pozdji portovan na prakticky vechny unixov operan systmy. adapter (adaptr). Obecn jakkoli prvek, propojujc dv hardwarov zazen a zpracovvajc signl mezi nimi jdouc. Nejastj pouit: 1. grafick adaptr. Zsuvn karta, kter pijm signl z procesorov jednotky potae, zpracovv jej a ovld zobrazen na monitoru. accelerator, CGA, EGA, VGA, SVGA, XGA, TIGA, S3. 2. Prostedek zabezpeujc propojen mezi potaem a videorekord-

rem. video adapter. 3. Transformtor bnho s ovho stdavho proudu na stejnosmrn proud nzkho napt, slouc k napjen zejmna penosnch pota. adaptive answering. Vlastnost umoujc faxmodemu zvednout pchoz hovor a rozhodnout se, zda se jedn o hlasovou zprvu i faxov data. Je zkladem innosti faxmodem vyhovujcch standardu Class 1. AD Converter, A/D converter. Zazen, kter pevd analogov signly na signly digitln. DA Converter. ADB, Apple Desktop Bus. Zsuvn port u pota Macintosh, ke ktermu se pipojuje klvesnice, my, trackball, tablet atd. addon. Obecn jakkoli zazen, kter lze pipojit k potai i jeho periferii pro zven vkonnosti i doclen zmny schopnost. ideji se pouv v tme smyslu i v oblasti softwaru. plug-in. Zazen add-on by nemlo znamenat zsadn zmnu funknosti zazen, ke ktermu se pipojuje, spe jej urit rozen. addon card pdavn karta. addon unit (pdavn jednotka) add-on. address (adresa, adresovat). 1. slo oznaujc umstn objektu v pamti potae. absolute address, relative address. 2. Adresa astnka potaov st. 3. Adresovat, addressing. addressability (adresovatelnost). Zpsoby, jakmi je mon nezvisle dit zobrazen pixel na grafick obrazovce potae. ada systm nen schopna adresovat jednotliv pixely zvl (i kdy se to tak me jevit), a adresuje msto toho skupiny pixel. Vy

10

Adobe PageMaker

adresovatelnost vyaduje vt objem grafick pamti ( VRAM). addressing (adresovn). 1. Metoda pouvan k urovn umstn objekt (adresovn). 2. Metoda uvan k popisu a identifikaci astnka potaov st. address bus (adresov sbrnice). Sbrnice uren k penosu adres. bus. address decoder. Obvod i st ipu, kter dekduje signly v adresov sbrnici pro aktivaci dalch obvod, asto nap. port. address mask, t subnet mask. Bitov maska, jej bity v adrese IP koresponduj s hlavn s ovou adresou a kter pak tvo jen subs ovou st adresy IP. address resolution. Pevod adresy IP do fyzick adresy v ethernetov sti. K tomuto procesu se pouv DNS, domain name system, metoda se pak nazv Address Resolution Protocol. (V souasn dob se ji pli nepouv termn resolution, tj. rozpoznn i rozlien.) address space (adresov prostor). Rozsah pam ovch mst, kter lze adresovat. ADF Automatic Document Feeder.

adjust paper (upravit papr). Nastavit a umstit sprvn papr v tiskrn tak, aby mohl bt pevzat podavaem potaov tiskrny a nsledn potisknut.adjusted ring length, ARL. Zchrann procedura u st typu Token Ring, pomoc kter dochz k zajitn penosu dat i v ppad rozpojen i nefunknosti jednoho segmentu.

AdLib. Oznaen vznamnho standardu a zrove jmno asijskho vrobce a jeho vrobk zvukovch karet, dnes pomrn zastaralch. ADMA. ip i koprocesor, kter se vyuv pro zen pmho pstupu k pamti ( DMA, Direct Memory Access). Administrator, admin, system administrator, system admin (sprvce). Osoba (rovn me bt imaginrn, definovan svmi prvy) majc nejvy prva k prci se systmem, nejastji potaovou st. supervisor. Administrative Domain, AD. Souhrn uzl, router, vetn fyzick st, je je navzjem spojuje, kter je podzen a spravovn jedinou administrativn autoritou. ADN (Advanced Digital Network). zkratka oznaujc obvykle pronajatou telefonn linku s kapacitou 56 kb/s. Adobe Acrobat. Program uren pro zvldnut penosu dokument mezi rznmi aplikacemi oboru Desktop Publishing. Adobe Illustrator. Vkonn ilustran program pro potae PC (Windows) a Macintosh Apple. Je uren pro vektorovou grafiku. Aldus Freehand, CorelDRAW!, Micrografx Designer, vektor. Adobe PageMaker. Programov prostedek pro potae PC (Windows) a Apple Macintosh. Je uren pro tvorbu rozshlch a sloitch dokument (Desktop Publishing) na potai. Disponuje rozshlmi nstroji, zejmna pro tvorbu technickch publikac (generovn indexu, rejstku) a monostmi prce s obrzky. Produkt firmy Aldus.

A

11

Adobe Photoshop

A

Adobe Photoshop. Profesionln bitmapov editor pro potae PC (Windows) a Macintosh Apple. Je uren pro lokln (retue aj.) i globln (jas, kontrast, nasycen atd.) pravy bitmapovch obrzk se silnm zamenm pro pre-press prmysl. rastr, bitmapa, Aldus PhotoStyler, PaintBrush. Adobe Premiere. Program pro potae PC (Windows), slouc jako kvalitn videostina obsahuje dva video a ti audiokanly, podporuje vechny bn formty. Produkt firmy Adobe. Adobe Streamline. Program pro potae PC (Windows) a Apple Macintosh, uren pro tvorbu vektorovch obrzk na zklad bitov mapy. CorelTRACE!, vektorizace, tracing. Adobe Type postscriptov psma vysok kvality, vyvinut firmou Adobe. Tato psma se stala vznamnm standardem pro publikovn jak na potach Apple Macintosh, tak na PC. TrueType. Adobe Type Manager. Program pro potae PC (Windows) a Apple Macintosh rasterizujc postscriptov psma Adobe Type na obrazovku. ADPCM, Adaptive Differential Pulse Code Mo dulation. Druh kdovacho popisu urenho pro ukldn zvukovch informac do digitlnho formtu. adresa address. adresace (adresovn) addressing. adres directory. adresov struktura directory tree. directory. adresov strom directory tree. adresov sbrnice address bus. adresovac prostor address space.

adresovn addressing. adresovatelnost adressability. adresov prostor address space. ADSL, Asymmetric Digital Subscriber Line. Zpsob penen dat pes telefonn linku, kter je vrazn rychlej ne obyejn telefonn spojen. Rozdl spov ve dvou obvodech (obvodech ADSL), kter jsou umstny na obou koncch spojen; mezi nimi se mohou nalzat obyejn (mdn) telefonn linky. Spojen ADSL umouje penet data v jednom smru rychlost a 1,544 Mb/s, ve druhm rychlost 128 kb/s (v tomto je spojen asymetrick). ADSL lze konfigurovat i symetricky, s vyuitm rychlosti 384 kb/s v obou smrech. O ADSL se hovo jako o mon alternativ k ISDN. advanced (pokroil, rozen). Obecn termn popisujc vlastnosti softwaru nebo hardwaru, kter jsou obvykle odbornj a nastavuj nkter detailn a zdka pouvan vlastnosti subjektu. Advanced Power Management APM. Advanced Program to Program Communicati ons, APPC. Komunikan rozhran, kter bylo vyvinuto firmou IBM a je ureno pro komunikaci rznch program na rznch tdch pota, zejmna vak tdy mainframe. Advanced RISC Machine, ARM. ada pomrn jednoduchch a levnch 32bitovch procesor RISC, vyrbnch stejnojmennou anglickou firmou (a adou dalch asijskch a americkch spolenost, kter maj k jeho vrob licenn povolen). Pouv se velice asto jako tzv. embedded mikroprocesor (tiskrny, hrac konzole

12

aktivn okno

atd.), pot se s jeho vyuitm i u tzv. Network Computeru. Prvnm komern vyrbnm ipem byl ARM2 (zkratka znamenala Acorn RISC Machine, protoe ip vytvoila a vyrbla firma Acorn Computers Ltd.); ip byl pouit v proprietrnch a dnes ji vymizelch potach Archimedes (britsk cesta ve vpoetn technice, zapoat spolenost BBC ano, jedn se o onu proslulou rozhlasovou a televizn spolenost!). Dalmi leny ady byl ARM3, ARM600 s vnitn cache, ARM7 s vrazn ni spotebou a nroky na chlazen, od roku 1994 pak ip ARM710, kter je zatm poslednm lenem ady. AEGIS. Unixov operan systm pouvan na stanicch firmy Apollo pedtm, ne tuto firmu i s jejmi stanicemi pohltil Hewlett-Packard. Ten nahradil operan systm tchto stanic jinou (vlastn) variantou UNIXu, zvanou HP-UX. Aegis vak byl povaovn za velmi vyspl unixov klon s adou vhod oproti standardm BSD i System V. aeroplane rule. Pravidlo poprv pouit v leteckm prmyslu a urujc, e jednoduchost vede k bezpenosti (letadlo s dvma motory m dvakrt vt nchylnost k porue ne letadlo s jedinm motorem). Velmi asto pouvan ve vpoetn technice jak v hardwarovm nvrhu, tak pi programovn se stejnm vznamem a stejnm poselstvm pro nvrhe a vrobce. Ne e by se jej vak nkdo pli drel. aftermarket. Sekundrn trh, kter vznikne mohutnm rozvojem trhu primrnho. Pkladem je rozshl trh s pe-

riferiemi a doplky, kter je vyvoln rozvojem osobnch pota. Agent. Soust s ovho a komunikanho systmu; progrmek i loha systmu, kter provd speciln a vylenn kol. Vyznauje se znanou samostatnost a ingeligentnost, komunikuje s jinmi agenty atd. asto se pouv v dnenm Internetu, kde oznauje klientsk program, kter je schopn na zklad zadanch kol nap. prolzat Internet, shroma ovat data hledanho typu a vracet se s nimi ke svmu uivateli. AI (uml inteligence) artificial intelligence. airbrush (fixrka). Nstroj ve vtin bitmapovch editor, kter provd sprayovn barvy nebo vzoru na definovan msto. AIX. Druh operanho systmu UNIX vyvinutho firmou IBM pro jej potae RS/6000; jeho prvn verze byly postaveny na UNIX System V Release 2. Zkratka pro Advanced Interactive Executive. POSIX, SUN OS, Solaris, HP-UX, SCO UNIX, Berkeley UNIX, UNIX System V. akcelertor accelerator. akcentov dotanice (accent line, accent ascender). Vodorovn linka, kter se hornm okrajem dotkaj diakritick znamnka velkch psmen. Nejvy ra, kter se dotkaj psmena esk abecedy. akronym acronym. aktivn aplikace active application. aktivn diskov oblast active partition. aktivn displej active display. aktivn okno active window.

A

13

aktivn soubor

A

aktivn soubor active file. aktivn strnka active page. aktuln adres current directory. akumultor accumulator. AL assembly language. Aldus FreeHand. Vkonn ilustran program pro potae PC (Windows) a Apple Macintosh, uren pro tvorbu a editaci vektorovch obrzk. Adobe Illustrator, CorelDRAW!, Micrografx Designer, vektor. Pvodn produkt firmy Aldus, po jejm odkoupen spolenost Adobe peel do rukou firmy Macromedia (dnes je zvn Macromedia FreeHand). Aldus IntelliDraw. Programov prostedek pro potae PC (Windows) uren k tvorb vektorov grafiky. Od ostatnch program tto kategorie se li vyuvnm inteligentnch tvrch prvk a algoritm. CorelDRAW!, Aldus Freehand, Adobe Illustrator, Micrografx Designer. Produkt firmy Aldus. Aldus Persuasion. Prezentan a animan program uren pro potae PC (Windows). a Apple Macintosh. Produkt firmy Aldus. Aldus PhotoStyler. Bitmapov editor pro potae PC (Windows). Provd omezenj poet loh ne Adobe Photoshop, nevyaduje vak tak mohutn hardware. Produkt firmy Aldus. Aldus PressWise. Program pro zen pre-press procesu netradin formty, pasovn, oez, kalibrace, rastry atd. K dispozici je pouze pro potae Apple Macintosh, produkt firmy Aldus. alert (vstraha). Vizuln nebo i zvukov poplach, upozorujc na nastalou

chybnou nebo nestandardn situaci. Vizuln poplach je proveden vstranm rmekem s varovnm (alert box), zvukov obvykle ppnutm. alert box alert. alfa kanl alpha channel. alfaverze alpha version. ALGOL. Zkratka pro ALGOrithmic Language, algoritmick jazyk. Programovac jazyk, kter byl vyvinut v letech 195760. Je to spe teoretick jazyk slouc k formulacm algoritm, kter nikdy nedoznal praktickho rozen. ada dalch programovacch jazyk (Modula, Pascal, C) vak vychz v mnoha prvcch z jazyka ALGOL. Jazyk doznal adu vvojovch zmn, kter se projevily v jeho oznaovn: Algol 58 (prvn verze), Algol 60, Algol 60 Modified, Algol 60 Revised, vznamn pepracovn coby Algol 68, dle pak Algol68C, Algol 68-R a ada dalch. algorithm (algoritmus). Logick nebo matematick postup, pouit pro een problmu. algorithmic language ALGOL. alias (alternativn jmno, druh jmno, pezdvka). Obecn druh nebo nhradn jmno, kter se pouv jako alternativn (mnohdy krat i pstupnj) prostedek k odkazm na jin objekt. Aliasy se pouvaj v telekomunikacch nebo i v ad obvyklch komernch program jako druh zkratky. aliasing (schodovitost). Zubatost neboli schodovitost ikmch ar v potaov grafice. antialiasing. align snap, alignment.

14

Altair Kit

alignment (zarovnn). Zarovnn nebo srovnn grafickch prvk bu vzhledem k sob, nebo vzhledem k definovan hranici. ast je zarovnvn textovch odstavc v programech DTP vzhledem k vertiklnm hranicm odstavce: vlevo, na sted, vpravo nebo na oba okraje justification. allocation (alokace). Pidlen pracovnch prostedk programem, nejastji se vyskytuje pidlen pam ovho nebo diskovho prostoru. allocation table (alokan tabulka). Tabulka na pam ovm mdiu, kter uruje rozloen dat v datov oblasti na tomto mdiu. FAT, File allocation table. alokace allocation. alokan tabulka soubor FAT. ALPHA, t Alpha AXP. Oznaen ady procesor americk firmy DEC (Digital), kter vynikaj pedevm jinde nedosaenou taktovac frekvenc. Tyto procesory jsou pouvny pedevm v pracovnch stanicch pro pikov vpoetn nebo grafick operace a tak jako servery. Alpha blending. Oznaen prce se tvrtm kanlem pouvanm pi prci s obrzkem, tzv. alfa kanlem. Alpha blending uruje, jak se alfa kanl projevuje: jakou m rove prhlednosti, jak se projevuje umstn ped a za objekty, jak se projevuj interakce vce objekt s rznou rovn prhlednosti (sklo v mlze) atd. alpha channel (alfa kanl). Prostor pro doplujc informaci, ptomn u datovch formt obsahujcch obrazov informace. Vyskytuje se obvykle u obrzk v tzv. pravch barvch ( True

Color), kde dopluje obvyklch 24 bit o dal (bajt), tj. 8 bit. Tchto 8 bit obsahuje nejastji informaci o prhlednosti obrzku; pouv se zejmna v animacch, prolnnch a pekrvnch obrzk apod. alpha version (alfa-verze). Prvn verze programu, kter m bt pozdji uveden na trh. Tato verze nen urena vhradn pro komern pouvn a m spe ukzat monosti a sestaven programu. Pot nsleduje jet beta-verze a pak finln komern verze. alphanumeric character (alfanumerick znak). Jakkoli znak ze sady znak latinky (psmena AZ bez diakritiky) a slic 09. Alt. 1. Alt key 2. zkratka pro alternativn, nhradn, zmnn. ALT key (klvesa Alt). Jedna z dicch klves, kter obvykle neprovdj dnou innost samy o sob, ale v kombinaci se souasnm stiskem jin klvesy. inkem tto kombinace je obvykle sputn pkazu i funkce ( hot key). CTRL key, klvesa Alt, funkn klvesy. Alta Vista. Zejm nejvkonnj prohledvac sluba na World Wide Webu, indexujc dov destky milin strnek WWW a miliny pspvk v Usenetu. Vyvinut firmou Digital a dodnes nekomern (bez reklam) psobc jako ukzka vkonnosti pota s procesory Alpha od Digitalu. Jeho adresa je http://www.altavista.digital.com. Altair Kit. Jeden z prvnch mikropota (na trhu od r. 1976), kter se vyznaoval svm prodejem ve form stavebnice (kitu). Zejm prvn mikropota

A

15

alternativn jmno

A

na svt (Altair 9000, vyvinul jej Forrest Mimms). Dnes vymizel, ale ve sv dob vytvoil zcela nov trh a zcela novou tdu uivatel siln nadeneckho a technicky zdatnho raen. alternativn jmno alias. ALU arithmetic logic unit. amber screen (jantarov obrazovka). Druh monochromatickho monitoru s typickm jantarovm (naloutlm) zabarvenm; dnes se ji pli nepouv. AMD, Advanced Micro Devices. Oznaen procesoru a zrove jmno firmy, kter jej produkuje. Procesory AMD jsou kompatibiln s procesory Intel a jsou vyrbny v obdobnch vkonnostnch adch. American National Standards Institute ANSI. American Standard Code for Information and Exchange ASCII. Americk standardizovan kd pro vmnu informac ASCII. AMI Bios. Jeden z nejpouvanjch systm BIOS. Zkratka vychz ze jmna matesk firmy American Megatrends Inc. Ami Pro Lotus Ami Pro. Amiga. Nzev potae firmy Commodore. Je postaven na procesoru Motorola. Jeho vznanmi vlastnostmi jsou nekompatibilita se standardem PC i Apple, vynikajc grafick a zvukov monosti a nzk cena. Firma Commodore se zejmna dky svmu omezen na Evropu neprosadila a prakticky zkrachovala; byla odkoupena v r. 1995 nmeckou firmou Escom. Ten vak zhy zkrachoval tak a vtev

Amiga odkoupila v r. 1997 americk firma Gateway 2000. Vce na http://www.amiga.de. ampersand, &. Znak pouvan jako logick spojka (AND) nebo pmo ve vznamu slova a (AND). amplitude quantization. Zpsob vytvoen amplitudovch schodek z velmi krtkch interval u spojitho signlu. Tmto procesem se, by s jistm zkreslenm, digitalizuje analogov signl. Metoda je velmi typick pro technologii zznamu signlu na kompaktn disky (CD). AMPS, Advanced Mobile Phone Service. Analogov celulrn telefonn sluba, pouvan zejmna na americkm kontinent. Vychz ze standardnch telefonnch linek pouv psmo 3 kHz modulovan na 30 kHz; jedna frekvence je vdy pro vysln signlu, druh pro pjem. analog computer, analogue computer (analogov pota). Dnes ji historick forma potae, kter pracuje s analogovm signlem msto se signlem digitlnm. Analogov pota pijm na vstupu grafick reprezentace matematickch funkc (tj. kivky), na n aplikuje opt analogovou formou (nap. zmny napt) dal funkce. Provdn tchto operac je extrmn rychl, ale samozejm mrn nepesn. Analogov potae tedy mly sv msto v oblastech s nutnost zpracovn dat v relnm ase typicky to bylo napklad ve vojenstv, kde se vyuvaly jako zamovae atd. analog controls, analogue controls (analogov dic prvky). Jedn se o nejrznj tlatka, totka i spnae, kter -

16

anonymous FTP, anonymn FTP

d prci pedevm s potaovmi periferiemi (nejastji s monitory). Tyto prvky pevdj pohyby uivatelovy ruky na obecn nekonen mnostv rovn (nejastji na rovn napt pomoc potenciometru), kter pak dal zazen digitalizuje na nkolik mlo monch diskrtnch hodnot, pomoc kterch pak mn nastaven pslunho parametru. Obecn se d ci, e objem analogovch dicch prvk se u vekerch spotebnch zazen zmenuje; digitln dic prvky (v ppad monitoru jsou to nap. onscreen menu) jsou jednodu, levnj a spolehlivj pi dlouhodobm provozu. analza dat data analysis. anchor (kotva, ukotvit). 1. Zpsob pimknut objektu (grafickho prvku, tabulky) k textu. Ukotven objekt je stle ve stejn pozici k definovanmu mstu v textu a pi peformtovn textu cestuje s nm. Pouv se v programech pro DTP. 2. Obemknut textu ve formtu HTTP, pouvanm na Internetu; tento text odkazuje na dal prvek, kterm me bt obrzek, soubor, odkaz jinam na strnku WWW i odkaz na jinou adresu; tak se me jednat o atribut vztahujc se k textu obemknutmu otevrac a uzavrac kotvou. Syntaxe tto kotvy je (vlastn obsah) . Pklad: Slovnk vpoetn techniky . and, &. Opertor logickho souinu booleovsk algebry. angle brackets. Lomen zvorky (). animace animation.

animace v relnm ase real-time animation. Animated Graphics. Pohybliv obrzky i diagramy, sestvajc z vektorov grafiky. Pouvaj se ve vukovch programech, prezentanch programech atd; zabraj mnohem mn msta ne bitmapov obrzky i animovan sekvence. animation (animace). Vytvoen iluze pohybu objekt na potaovm monitoru pomoc rychlho postupnho zobrazovn sledu mlo se licch obraz. Animace se nejastji vytvej metodou frame by frame (snmek po snmku), kde program vytv jednotliv obrzky a ukld je na pamov mdium. U vysocevkonnch grafickch stanic i jednoduch aplikac je mon animace algoritmick, pomoc kter jsou dal snmky (pozice) potny a zobrazovny v relnm ase pomoc pedem danch algoritm. annotation (anotace, koment). Koment vloen do zdrojovho kdu programu pro upozornn nebo varovn programtora. T se pouv pro popisovn (komentovn) obrzk, t zvan redlining. anonymous FTP, anonymn FTP. Internetov sluba, kterou poskytuje nkolik tisc internetovch server na svt. Jej podstatou je poskytovn soubor libovolnm uivatelm Internetu; anonymn znamen, e k pstupu na tento server a k uvn (alespo sti) jeho obsahu nen zapoteb dnch specilnch prv, server je oteven pro kadho. Pi pihlaovn na anonymn server se uivatel pihlauje

A

17

ANS, Advanced Network Services, Inc

A

pod jmnem anonymous i FTP, jako heslo zad svou e-mailovou adresu. Server vtinou tyto daje archivuje i pouv ke sv statistice; pokud vak zadte nesprvnou, pouze syntakticky platnou e-mailovou adresu, jste stejn vputni. Vtina server FTP na svt je anonymn s tm, e anonymnm uivatelm je vyhrazena urit jejich st. Ta sestv z adresovch strom /pub (public, pro natn soubor ze serveru) a /incoming (pchoz, pro ukldn soubor na tento server, aby si je mohl jin uivatel nast). Dal adrese jsou skryt nebo nepstupn; objev se i jsou zpstupnny tehdy, kdy uivatel vlastn pslun pstupov prva. ANS, Advanced Network Services, Inc. Konsorcium, pvodn zaloen firmami IBM, MCI a kolskm konglomertem nazvanm erit Inc., provozuje hlavn pte Internetu v USA, sestvajc z T3 a rychlejch linek. Hlavnm zkaznkem ANS je U.S. National Science Foundation (NSF), co je organizace sdruujc veker vyuit Internetu na akademick a vzkumn pd. Mnohem podrobnji na http://www.ans.net. ANSI, American National Standards Institute. Americk instituce, kter vyvj americk prmyslov standardy ve shod s mezinrodnmi standardy ISO. ANSI C. Verze programovacho jazyka C, kter je standardizovna organizac ANSI. ANSI.SYS. Soubor obsahujc systmov ovlada v operanm systmu DOS, kter obsahuje informace a instrukce

pro funkce klvesnice a obrazovky podle standardu ANSI. answer mode (odpovdac reim). Nastaven modemu, kter zpsob, e modem automaticky odpovd na hovory. Antialiasing, antialiasing (potlaen schodovitosti). Princip umlho vyhlazovn zubatch ikmch hran v potaov grafice ( aliasing). Tohoto optickho vyhlazen je dosaeno pesouvnm pixel a pi zobrazen i tisku s vce stupni edi (barvy) pak zmnou barvy, velikosti i intenzity pixel okolo vyhlazovanho obrysu. antiglare, antiglare, antiglare treatment. Druh povrchov pravy monitoru, kter pohlcuje nebo rozptyluje svtlo dopadajc na obrazovku a tm vrazn zmenuje nepjemn odlesky na monitoru, kter zhoruj viditelnost obrazu. Obecn existuj ti varianty tto technologie. Nejvce se pouv kemkov (silica-based) vrstva, kter vak tak zmenuje zaosten monitoru. Druhou monost jsou oky, kter tento negativn dopad nemaj a jsou proto lep (ovem i dra). Zdka se pak vyskytuje mechanick princip (tj. prava skla povrchov katodov trubice), kter rovn vede k pomrn silnmu rozmazvn obrzku na monitoru. antikva (antiqua). Jedna ze zkladnch forem psma; vyznauje se tm, e m patky a e mezi hlavnmi a vedlejmi tahy psmen existuj rozdly v jejich tlou ce. Existuj ti zkladn typy psem typu antikva: renesann antikva, barokn antikva a klasicistick antikva. Mezi psma typu antikva pat na-

18

Apollo, Apollo Computer

p. znm psma Times, Garamond i

Baskerville.antistatic (antistatick). Zazen nebo konstrukn prvek, kter minimalizuje koncentraci statick elektiny bu na stech potae, nebo na potaovch periferich. Me se jednat o prvek, kter s potaem nijak nesouvis (spray, krm, pska, rohoka), nebo o pravu potae i periferie (povrchov prava monitoru, monitorovho filtru, plotru atd.). antivirov program antivirus. Antivirus, antivirus. Program i zazen, kter provd prevenci, kontrolu nebo odstraovn vir. virus. AOL, America Online, Inc. Nejvt svtov poskytovatel (provider) slueb Internetu s nkolika miliny pedplatiteli. AOL m stovky poboek v americkch mstech, kterm poskytuje pstup k Internetu za nzkou pauln sazbu (mstn telefonn hovory jsou v USA k na velk zvisti zdarma), soust tto sluby je i ada informanch kanl, internetovch asopis, ivch zpravodajstv atd. Vce na http://www.aol.com. Apache. Voln iiteln server HTTP (web) pro operan systm UNIX. V souasnosti zejmna dky tomu, e je voln iitelnm softwarovm produktem a tak dky sv kvalit je zdaleka nejrozenjm serverem HTTP na svt, pedstihujcm ve vyuit servery od Microsoftu i Netscape. Vce na http://www.apache.org. aperture (otvor). V grafickch programech a zejmna systmech CAD oznaen pro velikost terku, kterm uivatel ukazuje na objekty.

API, application program interface (aplikan programov rozhran, t rozhran pro uivatelsk programy). Soubor program, knihoven a rutin, kter slou k programovn aplikac. Soubory API obsahuj definice obecn pouvanch, zejmna ovldacch prvk (oknka, menu), zpsob komunikace s uivatelem i periferiemi. API dodvaj tvrci vznamnch programovch balk i operanch systm dalm vvojm ( third party developers) k ulehen jejich prce a k doclen standardizovanch vsledk. APL, A Programming Language. Programovac jazyk vyvinut v letech 19571967. Je to interpreter, kter se vyznauje zejmna rozshlou sadou symbol a mocnou syntax k vykonvn maticovch operac. Rozenm APL je pak APL2. aplikace application. aplikan balk application package. aplikan programov rozhran API. APM, Advanced Power Management. Vy forma sprvy spoteby energie, definovan firmami Microsoft a Intel. Nstroje pro vlastn sniovn spoteby (vypnn displeje, vypnn rotace disku, sniovn taktu procesoru atd.) jsou zeny BIOSem i aplikacemi. APM je obecn rozhran, na ad dalch faktor a funkc zle, jak rozshl a vkonn bude sprva spoteby energie a do jak hloubky pjde. tak power management, idle, sleep, suspend, hibernation. Apollo, Apollo Computer. Oznaen pracovnch stanic, vyrbnch firmou Hewlett-Packard.

A

19

APPC

A

APPC application-specific integrated circuit. APPC (vznam 2), Advanced ProgramtoPro gram Commucations. Metoda pro interprocesn komunikaci, vyvinut firmou IBM, obsahujc t programovac rozhran majc 32 pkaz (procedur). APPC pracuje v sedm vrstv modelu OSI aplikovanho na architekturu SNA od IBM. APPC/PC. Verze komunikanho standardu APPC pro provoz v stch Token Ring s potai tdy PC. append (pipojit, pipojen). Pojem oznaujc pilenn dat k jinm datm. V rigorznm vznamu mohou bt pipojujc data umstna pouze na konec souboru, do kterho jsou pipojovna; v obecnm vznamu se me jednat o pipojen dat kamkoli, asto nap. na pozici kurzoru. appendage task. loha ( task), kter m mezi ostatnmi nejvy prioritu. Apple. Znaka pota (souasn jmno vrobce), v pekladu zna jablko. Potae Apple byly ve svch ranch dobch mimodn jasnoziv navreny, co jim zajistilo celosvtov spch a rozen. Ji prvn typy obsahovaly nap. zkladn desku (motherboard) s monost pipojovn dalch roziujcch karet (tento koncept pak pevzala firma IBM ve svch osobnch potach). Nejspnjmi a dnes iroce pouvanmi nstupci prvnch model pota Apple jsou potae Macintosh a Power Macintosh, kter stle pedstavuj vysokou tdu v oblasti osobnch pota.

Apple Laser Writer. Laserov tiskrna firmy Apple, primrn uren pro potae tto firmy. Apple Macintosh Macintosh. AppleScript. Skriptovac jazyk pouvan v operanm systmu pota Apple Macintosh (Mac OS), kter se nejastji pouv pro obsluhu webovch server Apple. applet. V prvotnm vznamu pouze zdrobnlina pro application (aplikace), kter oznaovala men, samostatn a jako doplky en programy (jmenujme nap. Kalkulaku Windows i Poznmkov blok) dostv novou, i kdy zatm vce teoretickou npl v souvislosti s Internetem a Javou. Applet je (ne nutn pln malik) program, kter pln zcela konkrtn, spe zce specializovanou lohu me to bt teba zen tisku, zobrazen bitmapovho formtu, dekomprese, animace v okn atd. Applet je tak dn svou funkc a dle vstupy a vstupy; v ideov pedstav by se pak aplikace mly skldat z applet, piem uivatel si je naskld podle poteb. To by mlo vst k odmtn grandiznch softwarovch balk, u kterch vyuije uivatel sotva pr procent jejich skutench funkc, avak mus je zaplatit cel a nainstalovat alespo z vt sti. Applet by ml bt tak jakmsi zsuvnm modulem ( plug-in), kter se zsk primrn na Internetu bu zdarma, nebo za malik, pomoc elektronick platby realizovan poplatek. AppleTalk. Komunikan s ov standard pota firmy Apple. Hardwarov komunikan adaptry a propojovac

20

arcade game

kabely jsou pmo soust dodvky tchto pota, operan systm pak obsahuje pslunou softwarovou obsluhu. application (aplikace). Obecn pojem pro potaov program i soubor program, kter pln dan el. Pojem aplikace v mnohm splv s pojmem program; obecn se program stav ne, tedy do oblasti plnn mench, univerzlnch a spe pomocnch funkc, zatmco aplikace jsou vt programov balky, plnc komplexnj koly. Aplikace se dl podle oboru, druhu operanho systmu, pod kterm pracuj a nkdy rovn podle stupn komplexnosti ( integrated package). application developer (vvoj aplikac). Osoba nebo spolenost, vyvjejc aplikace ( application). application generator (genertor aplikac). Programov prostedek, pomoc kterho lze vytvet aplikace bez hlubch znalost programovn. ast je pouit genertor aplikac zejmna v databzovch systmech. application icon (ikona aplikace). Mal grafick ikona reprezentujc aplikaci, kter byla sputna a pozdji minimalizovna. Znamen to, e program b v pozad a klepnutm na tuto ikonu me bt obnoven do pvodnho rozmru. Typick prvek pro vechny operan systmy vyuvajc okna. application layer. Vrchn vrstva modelu OSI. Tato vrstva se tk uivatelskho pohledu na s . application package (aplikan balk). Sada program vytvoench a sestavench k pokryt urit lohy nebo skupiny loh. Slovo balk (package) zname-

n, e program sestv z vce sekc (by to me bt pro uivatele transparentn), a pouze jedna z nich me bt souasn v pamti. application program application. application program interface API. Application Specific Integrated Circuit ASIC. apply (apply button, tlatko Apply). Oznaen tlatka vyskytujcho se asto v dialogovch panelech provdjcch komplexn nastaven. Tlatko Apply pedbn aplikuje nastaven zmny na dokument, ale neopout dialogov panel. Je pak mon snadno bu zmnit nastaven (a znovu si vsledek prohldnout pomoc Apply), nastaven zruit tlatkem Cancel (Zruit), nebo finln schvlit pomoc tlatka OK. APPN, Advanced PeertoPeer Networking. Protokol firmy IBM pro peer-to-peer komunikaci, kter je urena pro nejrznj druhy pota, tj. nejen pro terminly IBM. Protokol je odvozen z architektury SNA, pracuje v prosted LAN i WAN. APPN byla aplikovna v roce 1993 jako rozen standardu PU 2.1, kter poprv podpoil smrovn ve SNA mezi dvma koncovmi uzly pes mezilehl s ov uzly. AppWare. Sada programovacch nstroj pro vvoj s ovch (klient-server) aplikac, zejmna pro s ov prosted firmy Novell. Produkt firmy Novell, Inc. ARC. Zejmna dve asto pouvan program pro kompresi a dekompresi soubor. PKZIP/PKUNZIP, ARJ, archiving, backup. arcade game (arkdov hra). Typ potaovch her, kter jsou zaloeny na pro-

A

21

Archie

A

bhnut pokoj i bludi uivatelem zenou postavou za souasn nutnosti splnit dan kol. Archie. Softwarov nstroj pro nalzn a nsledn stahovn (downloadovn) soubor z anonymnch server FTP. Archie nalezne soubor na zklad zadn jeho jmna i alespo sti jeho jmna (etzce), zobraz servery, na kterch tento soubor objevil a umon jej nast. Pes uritou zastaralost je to stle jedna z nejpouvanjch slueb pro nalezen a naten soubor. Archimedes. Mikropotaov srie, vytvoen a realizovan firmou Acorn Computers z Velk Britnie. Archimedes byl prvnm riscovm osobnm potaem, ml multitasking a grafick uivatelsk rozhran. Nerozil se vak pli mimo Velkou Britnii a jeho vvoj postupn ustal. architecture (architektura). Pojem oznaujc hardwarovou vstavbu danho typu potae. Ta je dna pouitm CPU, sbrnicovm systmem ( bus, sbrnice), grafikou ( accelerator) atd. archivace archiving. archive (archiv). 1. Data nebo programy, kter jsou zpracovny a uloeny pro dlouhodob uskladnn, asto s vyuitm komprese. 2. Atribut souboru v systmu DOS pomhajc urit, zda je soubor uren k archivaci. backup, attribute. 3. Archivovat, penet datov soubory z pevnho disku potae na bezpen a levnj mdium pro dlouhodob uskladnn. archive attribute archive. archive media (archivn mdia). Zznamov mdia, kter jsou pmo urena

k archivaci dat. Jejich vlastnost je obvykle nzk cena za jednotku objemu dat a pomrn pomal pstup k datm. optical disk, magnetooptical disk, Bernoulli disk, streamer, tape. Archive site. Pota v sti Internet, kter obsahuje znan mnostv datovch zdroj nejrznjho typu technick dokumentace a specifikace, programy a jejich zdrojov kdy, utility, vzkumn prce atd. T ftp site, ftp archive. anonymous ftp. archiving (archivace). Proces, pi kterm dochz k uskladnn dat na zznamov mdium pro pozdj pouit. Archivace se provd z dvodu pozen bezpen kopie dat, kter je obvykle uloena na zznamovm mdiu, kter nen veobecn pstupn. Proces archivace asto zahrnuje kompresi dat. archivn mdia archive media ArcNet. Jeden z druh lokln potaov st, LAN. Byl vyvinut firmou DataPoint pvodn jako proprietrn systm. Koncem osmdestch let pomrn komern spn, pozdji vak naprosto vytlaen Ethernetem. Novell NetWare, Lantastic, LAN Manager, MS Windows NT. area graph (plon graf). Dvojrozmrn graf s nkolika kivkami funkn zvislosti x-y, piem oblast pod kivkami je vyplnna vzory nebo rznmi odstny barev. Pouv se asto v programech pro prezentan grafiku. bar chart, pie chart, CorelCHART!. area search. Hledn v omezen mnoin. Typick v databzovch aplikacch, kdy se zadaj omezujc podmnky (nap. vrobek tdy A s cenou

22

ARQ

pod 20 K), piem teprve nyn nastv obvykl hledn podle bnch kritri a pravidel. areal density. Plon datov hustota vyjden v bitech na tveren palec. Pouv se zejmna u pevnch nebo prunch disk. argument, arg. Parametr pkazu. Slovo, symbol nebo slo, zadvan souasn se sputnm pkazu (spustitelnho souboru). Argument uruje zpsoby sputn pkazu nebo pmo nkterou z jeho voleb. Existenci, vznam a poet argument uruje pkaz (spustiteln soubor). Argument me bt i vce, bvaj oddleny mezerou, lomtkem nebo pomlkou. slash, backslash. arithmetic and logic unit, ALU. st potae provdjc aritmetick a logick funkce. Je integrln soust centrln procesorov jednotky CPU. arithmetic(al) instruction (aritmetick instrukce). Pkaz, kter provd aritmetickou operaci. arithmetic operation (aritmetick operace). Matematick operace stn, odtn, nsoben, dlen nebo umocovn. arithmetic operator (aritmetick opertor). Opertor pijmajc seln hodnoty a provdjc s nimi jednu z aritmetickch operac. arithmetic shift (aritmetick posun). Posun bit v registru doleva nebo doprava. Vzhledem k tomu, e registr pracuje s binrnmi sly, znamen tento posun vynsoben, resp. vydlen sla dvma. logical shift. ARJ. Velmi asto pouvan sharewarov program pro kompresi a dekom-

presi soubor. ARC, PKZIP/PKUNZIP, archiving, backup. ARLL, Advanced RunLength Limited RLL. ARPANet, Advanced Research Projects Agency Network. Pedchdce Internetu; s vyvinut na konci 60. let ministerstvem obrany USA jako experiment v oblasti WAN, jeho elem bylo vytvoen prakticky nezniitelnho spojen (dky pavuin, mnoha rznm cestm k jednomu cli), kter by peilo jadernou vlku. ARPANet, kter byl oficiln zruen v roce 1990, zapoal sv fungovn v r. 1969 spojenm ty mst (Stanford Research Institute, University of Utah, University of California v Los Angeles a University of California v Santa Barbae). U od potku vyuval protokol TCP/IP, msta byla propojena pronajatmi linkami s penosovou rychlost 56 kb/s. ARPANet, pozdji pejmenovan na DARPAnet (Defence Advanced Research Project Agency network) vzrstal ze zatku pomalu, na cca 50 mst na potku sedmdestch let a na nkolik stovek potkem let osmdestch. V r. 1987 vznikla dky sponzorstv NSF (National Science Foundation) prvn pte postaven na linkch T1; s se proto zaala nazvat NSFNet, ale toto pojmenovn se dlouho neujalo, zakrtko pevldl pojem Internet. ARQ (automatic retransmission request). Proces potvrzovn pjmu zprvy v sti, kdy pjemce zkontroluje obdren data a jejich bezchybnost a vyle pslunou zprvu zpt vyslajcmu.

A

23

arrange

A

arrange (pravideln uspodat). Termn se pouv zejmna u grafickch rozhran s okny a ikonami, kde se aplikuje jako pkaz pro pravideln uspodn oken nebo ikon. U ikon se jedn o uspodn do pravohl matice, u oken je mono provst jednak naskldn vedle sebe jako dladice (tile) nebo kaskdovan pekryt (cascade). array (pole). Uspodan skupina element (prvk pole). Vyuv se zejmna v databzovch operacch (prvky pole jsou ureny indexac nebo ukazateli, pointer) a v potaov grafice (prvky pole jsou ureny jeho souadnicemi). arrow (ipka). 1. Kterkoli z kurzorovch klves, kter posunuj kurzor o jeden znak vlevo nebo vpravo nebo o jeden dek dol i nahoru. 2. Scroll arrow, rolovac ipka. V oknkovch systmech grafick ipka na rolovacch sloupcch na okrajch obrazovky, pomoc kter lze posunovat obrazem i dokumentem vlevo, vpravo, nahoru nebo dol. scroll bar, slider. 3. Grafick element ipka v programech pro vektorovou grafiku. arrow key arrow 1. arrow pointer (ipkov kurzor). Kurzor ve tvaru ipky. Pouv se k ukazovn na objekty a k jejich vybrn, nikoli k psan textu. artefakt artifact. artificial intelligence, AI (uml inteligence). Vdn obor, kter se zabv tvorbou program a algoritm, vykonvajcch inteligentn kony. expertn systmy, samouic programy. Artificial Intelligence Lab, AI Lab. Jmno prestin laboratoe pro vzkum uml

inteligence na Massachusetskm technologickm institutu (MIT). artificial language (uml jazyk). Jazyk vytvoen teoretiky podle pedem danho zmru a elu pouit. Typickmi pklady umlch jazyk jsou programovac jazyky ( programming languages). artifact (artefakt). Obecn nedouc zbytky zobrazen na monitoru to, co zbylo po pedchozm zobrazen i pedchoz aplikaci. Ve snaze o co nejrychlej a nejinteraktivnj zobrazovn obsahuje ada grafickch adaptr i i nkterch program urit nedslednosti, dky kterm se po pepnut do jinho programu nepekresl obrazovka dokonale, ale zbudou na n urit pozstatky (artefakty) programu pedchozho. Toto se stv rutinn u velk ady program; nen to snadno odstraniteln, protoe chyby bvaj na pl cesty mezi vrobcem grafickho adaptru a autorem programu. Obvykle se nejedn o kritick chyby, sta obvykle dt funkci pekreslit i program minimalizovat a pak zase vrtit do pvodn podoby atd. AS/400, ideji AS400. Proslul minipota firmy IBM uren pro stedn a vt organizace, vyhotoven jako koncov een. Uveden na trh v r. 1988, v souasn dob prov svou renesanci. Vhodami je velk mnostv hotovch a funknch aplikac, mimodn spolehlivost, odliujc jej v nkterch ppadech od pracovnch stanic s pli otevenmi a vzkumn zamenmi operanmi systmy typu UNIX. Potae

24

ASCII files, text files

AS/400 se po hardwarov a vkonnostn strnce neustle vyvjej, v souasn dob jsou osazovny procesory PowerPC. ascender, ascending character. 1. Psmeno, kter pevyuje zkladn vku znaku. Jedn se o nkter mal psmena, kter pevyuj zkladn vku svou noikou a o veker velk psmena a slice. descender, baseline. 2. Oznaen vodorovn linky, kter se hornm okrajem dotkaj psmena zasahujc nad bnou vku psma (ascending characters). ascending (vzestupn). Nejastji ve spojen ascending order (vzestupn poad). Jedn se o uspodn poloek od nejmen k nejvt, i od prvn k posledn. Pouv se nejastji v databzch i sprvcch soubor; obvykle je jako implicitn vdy nastaveno vzestupn poad. descending. ascending sort (vzestupn tdn). Tdn danch prvk od nejmenho k nejvtmu, od nejniho k nejvymu, od prvnho k poslednmu dle urenho poad. tak descending, sort, sort order. ASCII, American Standard Code for Information Interchange (Americk standardizovan kd pro vmnu informac). Standardn sada znak, definovan a vytvoen v roce 1968. Definuje znaky, slice a speciln psmena, pouiteln v datov komunikaci. Kd ASCII obsahuje 256 znak, piem prvnch 128 je zcela standardizovno prakticky na vech hardwarovch i operanch platformch a dalch 128 je ureno pro dal pouit vrobci hardwaru i softwaru. Velmi asto se druhch 128

znak pouv pro znaky loklnch abeced. ASCII se dnes pouv prakticky ve vech oborech vpoetn techniky s vjimkou mainframe pota IBM, kter pouvaj sadu EBCDIC. ASCII Art, t ASCII graphics, character art. Druh grafiky, kter je poskldna vlun ze znak sady ASCII. Pvodn urit programtorsk hka se rozila k oiven kdysi pouze znakov a nudn vpoetn techniky. V souasn dob se s nm asto setkme v e-mailu, kde jej mnoz uivatel pouvaj jako doplnk ke svmu podpisu ( signature). Uritm druhem grafiky ASCII jsou tak emotikony. ASCII je nutn prohlet v neproporcionlnm psmu, jako je Courier. Pklad ASCII artu se temi kravikami ukazuje obrzek:(__) (\/) /-\/ /|6666|| * |||| ~~ ~~ (__) ($$) /-\/ /|====|| * || || ~~ ~~ (__) (**) / \/ /| || * || || ~~ ~~

A

ASCII character set, ASCII character table (sada znak ASCII). Sada znak dle americkho standardu ASCII, kter obsahuje pouze prvnch 128 zcela standardizovanch znak. ASCII files, text files (soubory ASCII, textov soubory). Soubory, kter obsahuj pmo iteln textov znaky ze sady ASCII nebo i rozen ASCII. Neobsahuj speciln dic znaky a jsou ukoneny znakem 026 (CTRL-Z). Opakem jsou binrn soubory, binary file.

25

ASCII sort order

A

ASCII sort order (tdn podle ASCII). Zpsob tdn podle znak, piem pro zaazen je podstatn hodnota znaku v norm ASCII. Tmto zpsobem nelze tdit slova obsahujc znaky s diakritikou, nebo jejich zaazen v tabulce ASCII neodpovd loklnm pravidlm pro tdn. ASCII tabulka (ASCII Table). Tabulka obsahujc v jednom sloupci slo a ve druhm jemu odpovdajc znak ze znakov sady ASCII ( ASCII character set). ASIC (Application Specific Integrated Circuit). Oznaen integrovanho obvodu (nebo obvod), kter je vytven jako jednoelov na zakzku, obvykle v mench mnostvch. Kvli spoe nvrhu a vrobnho procesu se obvykle vychz z rozshlejho modelu ipu, kter je jednodue upraven nebo omezen tak, aby plnil zkaznick el. ASM assembler. ASME, American Society of Mechanical Engi neers. Vznamn a velmi vlivn profesn svaz strojnch inenr (a osob z pbuznch obor). V potaov brani jeho vznam spov v podn i spolupodn CAD/CAM veletrh a dalch akc, v datov CAD/CAM standardizaci atd. aspect ratio (pomr stran). slo, udvajc pomrn rozmr ky monitoru k jeho vce. Zskv se vydlenm ky obrazovky v pixelech vkou obrazovky v pixelech. Tento pomr se pouv ke kalibraci obrazovky zejmna v grafickch aplikacch, nebo nejastj grafick standardy ( CGA,

EGA, VGA, SVGA) nemaj tento pomr stejn. ASTRAL, Alliance for Strategic Token Ring Advancement and Leadership. Voln aliance pednch svtovch producent zazen pro st typu Token Ring (je v n nap. IBM, 3Com, UB Networks, Olicom). Jejm clem je propagovat architekturu Token Ring a doshnout vtho rozen, zatm vak psob bez vtch spch. Assist (pomhat, podporovat). Speciln vznam m u databze DBASE, kde bylo takto nazvno pracovn prosted. assemble. 1. (assemblace, sestaven, smontovn) Sestavit hardwarov zazen (pota nebo periferii) ze zkladnch dl. elem tto assemblace je obvykle zhotoven potae pesn podle poadavk zkaznka. Totonm termnem se nkdy oznauje i mont adovch pota, kter by pozdji nemly bt pli modifikovny. 2. Konvertovat instrukce v assembleru do strojovho jazyka. Jedn se o automatick proces, zen pslunm pekladaem. assembler, assembly program. Peklada kdu jazyka symbolickch instrukc do strojovho kdu. assembly language, assemble (2), interpreter, kompiltor. assembly language (jazyk symbolickch instrukc). Programovac jazyk nejni rovn, je strojov zvisl. Je tvoen pouze zstupnmi zkratkovmi symboly, kterm pmo odpovdaj kdy strojovho jazyka. Vznam assembleru spov v tom, e zstupn symboly maj mnemotechnickou po-

26

AT

dobu, kter se daleko snze pamatuje. Nap. INC (inkrement), RET (return z procedury), CALL (voln podprocedury) atd. Tyto mnemotechnick zkratky takto zastupuj nicnekajc sla strojovho jazyka. Protoe assembly language se d postavit na stejnou rove se strojovm jazykem, je zvisl na mikroprocesoru a nen samozejm penosn nap rznmi procesory. Bohuel tak odpovdajc instrukce v rznch architekturch maj vlivem historickho vvoje obvykle rzn zkratky v assembly language. assign (piadit). V programovacch jazycch znamen piadit promnn hodnotu. Piazen (assignation) se provd pomoc opertoru (assignment operator) a cel vraz se nazv piazovac pkaz (assignment statement). association (asociace, piazen). 1. Vyuit ppony (rozen, extension) jmna souboru k vyvoln akce, kter je prv s tmto rozenm spojena (asociovna). Napklad ppona .DOC me asociovat sputn programu pro prci s textem a naten tohoto souboru. Modern koncept, kter spout akci na zklad zpracovvanho pedmtu a nikoli s nutnost nejdve spustit nstroj (program) a pak teprve pout pedmt prce. 2. Vzhledem k obecnosti pojmu association pouze informativn uvdme, e je znmo jeho pouit v destkch dalch ppad, mnohdy jako bn anglick slovo nejastji v oboru programovn, v databzch, komunikacch, objektech atd.

Association for Computing Machinery, ACM. Nejstar vzkumn a vdeck organizace ve vpoetn technice, zaloena v r. 1947. V souasn dob m pes 90 000 len, publikuje asopisy a knihy, pod konference atd. Vce na http://info.acm.org/. Association of American Publishers, AAP. Vznamn organizace kninch vydavatel, kter vak mj. standardizuje i pravidla pro vytven dokument pomoc vpoetn techniky. asterisk, * hvzdika. wildcard characters. asynchronous (asynchronn). S promnlivou frekvenc. V potaov terminologii se tento pojem nejastji tk toku dat, kter nen zen pevnou hodinovou frekvenc. asynchronnous communication. asynchronous communication (asynchronn komunikace). Jedna z metod datov komunikace, pi kter se data poslaj jeden bit za druhm a nejsou zena hodinovm signlem. Opakem je synchronn komunikace. T se pouv vcemn synonymick termn asynchronnous transmission (asynchronn penos), nkdy redukovan na samotnou skutenost penesen dat asynchronn metodou. asynchronous transfer mode, ATM. Specifikace s ovch slueb podle standardu ISDN; modern a rychle se roziujc standard. AT, zkratka pro Advanced Technology. Specifikace sbrnicov architektury, kterou vyvinula firma IBM jako jeden z prvnch standard pota PC. Jedn se o prvn estnctibitovou architekturu potae PC.

A

27

AT Bus

A

AT Bus (Sbrnice AT). Standard sbrnice definovan v prvnch potach IBM PC (AT), dky voln dostupnosti okamit rozen na veker (kompatibiln) klony tohoto standardu. Dominoval v potach tdy 80286 a 80486 a je zejm stle nejrozenjm sbrnicovm standardem na na planet. V modernch osobnch potach se pouvaj vkonnj standardy PCI, SCSI, ISA, EISA, bus. AT Command Set, AT Set, sada AT. Jednoduch pkazov jazyk pro ovldn modem z osobnho potae i terminlu, vyvinut firmou Hayes. Prakticky vechny pkazy zanaj psmeny AT, co se pekld jako get the modems Attention. Vznam je vak i praktick: tato psmena maj opanou paritu, co umouje modemu okamit rozpoznat a podle toho nastavit poet penench bit a paritu. Poprv byla tato sada implementovna v roce 1981 v prvnm modemu od Hayesu nazvanm Smartmodem 300. Z potku mla sada AT patnct pkaz, ale u dnench modem pesahuje poet 250. Jednotliv vrobci navc mohou specifikovat svoje vlastn pkazy, slouc nap. pro bezpenost, kompresi, diagnostiku atd. To je dno skutenost, e Dennis C. Hayes nenechal tuto sadu patentovat, a tak ji me kdokoli prakticky libovoln roziovat; sta mu k tomu uznn trhu. AT Keyboard (klvesnice AT). Klvesnice k potai standardu IBM PC, kter byla uvedena na trh souasn s potaem IBM PC-AT. Jedn se o mrn modifikovanou klvesnici IBM, v rozen (enhanced) verzi se 101 nebo

102 klvesami se beze zmny udrela dodnes. AT&T UNIX System V. Verze operanho systmu UNIX vyvinut firmou AT&T. UNIX. ATA, Advanced Technology Attachment. Oficiln oznaen pro rozhran pevnch disk, znm spe jako IDE (Integrated Drive Electronics). ATA2, Advanced Technology Attachment Inter face with Extensions. Rozen standardu ATA, nicmn zachovvajc s nm kompatibilitu. Poskytuje vy penosovou rychlost v rozhran, podporu eten spoteby elektiny a podporu vyjmatelnch zznamovch mdi. T znmo jako Fast ATA nebo Fast ATA-2. ATAPI, AT Attachment Packet Interface. Standard rozhran, kter umouje pipojovn nejen pevnch disk (to zvld rozhran EIDE), ale tak mechanik CD-ROM i dokonce pskovch mechanik k jednomu adii. Rozhran ATAPI je dnes velice rozen; obsahuje jednak hardwarovou architekturu, jednak softwarov ovladae. Dky ATAPI mete na jedin rozhran (obsaen obvykle ji na zkladn desce potae, tedy v jeho zkladn vbav) pidvat do potae nejrznj kombinace pevnch disk, mechanik CDROM atd. s tm, e pota obvykle toto vybaven sm rozpozn a zprovozn, bez nrok na dal roziovn a finann vdaje. ATARI. Nzev ady pota (zrove jmno vrobce). Potae ATARI se vyznauj pokroilou grafikou, hudebnmi monostmi a rovn nekompatibilitou se systmy PC i Apple. Historick

28

AUP, Acceptable Use Policy

vvoj pota Atari pon osmibitovmi potai (hry, grafika) po 16 a 32bitov stanice s rozhranm MIDI a velmi vysplou grafikou, pouitelnou zejmna pro ely DTP. ATM. 1. Adobe Type Manager, 2. Asynchronous Tranfer Mode. 3. Automatic Teller Machine, pedevm v USA rozen oznaen pro bankomat (automatick stroj vydvajc hotov bankovky na zklad dosti podloen kreditn kartou). atribut attribute. atribut readonly attribute (1). attached processor coprocessor. Attachment Unit Interface, AUI. Kabel i zazen zabezpeujc pipojen potae (obvykle Macintoshe) k hlavnmu kabelu st ( MAU). attenuation (slbnut). Degradace signlu pi kabelovm penosu. Faktor, kter uruje schopnosti kabelovch systm. attribute (atribut, pznak). Definovan vlastnost objektu. V potaovm oboru m dva hlavn vznamy. 1. Jedna ze ty definovanch vlastnost souboru v operanm systmu DOS. Atributy dosovch soubor jsou: archive soubor uren pro zlohovn, hidden soubor skryt ped bnmi metodami vpisu, read-only soubor uren pouze pro ten a system soubor, kter je soust operanho systmu nebo jeho nadstavby. 2. Vlastnost zformtovanho textu v slovnch procesorech a aplikacch DTP. Nkter atributy textu jsou: tun, kurzva, podtren, kapitlky, minus atd. DTP, formtovn.

ATX Specifikace motherboardu, navren firmou Intel. Vyvinula se z case Baby AT; vyznauje se pesunutm zsuvek pro pamti a CPU na druhou stranu od expanznch slot, vt integrac funkc V/V na zkladn desce atd. Deska ATX se zkladn velikost m 305 x 244 mm. audio (zvuk). Potaem generovan informace, kter je pedvna akusticky a nikoli vizuln. Pouvan t ve slovnm spojen typu audio casette (kazeta uren primrn pro penos analogovho zvuku, ne digitlnch dat), audio range (rozmez frekvenc od 20 Hz do 20 kHz, kter je vnmateln lidskm sluchem) atd. Audio IFF, AIFF. Souborov formt vyvinut firmou Apple Computer pro ukldn kvalitnch a komprimovanch zvukovch dat. Pouv se i v profesionlnm digitlnm zvukovm prmyslu. audit (kontrola, provrka). Kontrolovn systmu se zvltnm zamenm na jeho bezpenost a integritu. audit trail. 1. Zznam, kter je vsledkem nepetritho sledovn provozu st. 2. Zpsob sledovn innosti programu a z toho vznikl zznam, kter umouje zptn krokovn innosti vetn obnovy zpracovvanch dat. AUP, Acceptable Use Policy. Zsady pro vyuit Internetu, vydan americkou organizac U.S. National Science Foundation. Jedn se o vodtka vyuit Internetu v t jeho oblasti, kter je dotovna ze sttnch zdroj. Tento Internet by ml penet pouze data zamen na vzkum a vzdln.

A

29

AURP, Apple UpdateBased Routing Protocol

A

AURP, Apple UpdateBased Routing Protocol. Protokol firmy Apple, kter nahrazuje jej star protokol RTMP typu router-to-router. authentication (prokazovn totonosti). Proces, pi kter dochz ke kontrole totonosti uivatele. V potaovch stch se provd nejastji pomoc jmna spojenho s heslem, v nronjch ppadech i pomoc fyzickho zazen (karta, eton). password. authoring. 1. Tvorba video a audiotitul pomoc potae nejen autorsk, ale i technick. 2. Proces tvorby strnek WWW (HTML, hypertextovch), rovn po strnce nvrhu i technickho proveden. Pojem se obas vyskytuje i v dalch podobch; vdy vak je jeho podstatou souasn autorsk tvorba a technick proveden neho. authorisation (autorizace, oprvnn). Prvo uivatele definovanm zpsobem pracovat s uritmi daty nebo pouvat systm. access, access right, authorisation code. authorisation code (autorizan kd). Kd, pomoc kterho uivatel prokazuje svou autorizaci ( authorisation). authorised dealer dealer. authorised distributor distributor. authorised user. Uivatel, kter m povolen pracovat s potaem a programy. Tato autorizace me mt adu stup, od prohlen po modifikovn podstatnch dat. authorisation. auto advance (automatick posun). Vlastnost programu, kter se po splnn funkce pesune automaticky do vchozho stavu funkce logicky nsledujc. Typickm pkladem je posun kurzoru u spreadsheetu po zadn

hodnoty pole do logicky nsledujc buky, obdobn pesun v databzov aplikaci na nov zznam atd. Uivatel m vdy monost tento posun akceptovat (implicitn), nebo jej zavrhnout a pokraovat jinak. Dnes samozejm soust vysplch program, etc banln a opakovan pkazy uivatele. auto answer (automatick odpovdn). Nastaven modemu nebo i jinho komunikanho prostedku, ve kterm toto zazen okamit a automaticky reaguje na pichzejc voln a nave spojen. auto indent (automatick odsazovn). Funkce slovnch procesor a program DTP, kter provd automatick odsazen zatku novho dku na rove zatku dku pedchozho. indent, tabultor. autobaud. Automatick nastaven penosov rychlosti pouvan v modernch komunikanch prostedcch. baud, modem. autoboot (automatick bootovn, automatick startovn). Vlastnost, pi kter pota nate soubory (data z diskov pamti) nutn k vlastnmu startu automaticky po zapnut. Je to dno instrukcemi sdlcmi v pamti ROM pro operan systm DOS je to napklad naten a sputn (i vyuit) soubor AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS. boot, autoexec.bat, config.sys. AutoCAD. Aplikace zamen na potaovou podporu konstruovn ( CAD, Computer Aided Design). Software uren pro potae PC (DOS/Windows 3.1, Windows 95, Windows NT),

30

Automatic Document Feeder

Macintosh Apple a adu pracovnch stanic se systmem UNIX. Obsahuje podporu pro technick kreslen vetn vstup na kreslic zazen, plon a objemov model. Nejpouvanj systm v tto oblasti, v souasnosti aktivn verze 13, pipravuje se verze 14. AutoCAD Designer. Obshl rozen nvrhskho systmu AutoCAD pro parametrick (tzv. feature-based) navrhovn a modelovn. Produkt firmy Autodesk. AutoCAD LT. Zjednoduen verze populrnho nvrhskho systmu AutoCAD, pracujcho v prosted Windows. Program se vyznauje zhruba 20% cenou oproti programu AutoCAD, chybjcmi monostmi pi prci v prostoru a absenc pmho programovacho jazyka (by existenc programovacch monost). Produkt firmy Autodesk, v nejnovj verzi pracuje pod Windows 95/NT. Autodesk 3D Studio. pikov vizualizan a animan program pro potae PC a operan systm DOS. Rozshl a vyspl systm, umoujc modelovn objekt v rovin i v prostoru, piazovn materil i textur, ums ovn svtel, prci s atmosfrou, vizualizaci nehybnch obrzk i provdn animac. Produkt firmy Autodesk. Autodesk 3D Studio MAX. Dramaticky pepracovan a rozen nstupce programu Autodesk 3D Studio, nyn vynikajc pedevm interaktivitou a vkonnost na pikovch osobnch potach. Produkt firmy Autodesk. Autodesk Animator, Animator Pro, Animator Studio. Programy pro jednodu ani-

maci na potach PC pod operanm systmem DOS, s monostmi tvorby kvalitnho videozznamu. Produkt firmy Autodesk. Autodesk Mechanical Desktop. Vkonn strojrensk aplikace nad systmem AutoCAD, typick svou programovatelnost. Vrazn vylepen a peprogramovan nstupce nepli spnch program AutoCAD Designer a AutoSurf. Produkt firmy Autodesk. AUTOEXEC.BAT. Zkladn dvkov soubor, kter se automaticky spout pi zapnut i resetu potae PC. Obsahuje obvykle zkladn nastaven systmu, kter pak plat pro vekerou dal prci s potaem. path, prompt. autofeeder Automatic Document Feeder. autofire (opakovan stelba). Obvod v joysticku, kter po zapnut generuje signl rychlho opakovanho makn tlatka stelby. Autoflow. Vlastnost program pro zpracovn textu (word processor), ve kterch text voln protk sloupci nebo strnkami (z jednoho na druh, z jedn na druhou) s tm, e strany jsou automaticky vytveny podle poteby. autolearning system samouic systm. AutoLISP. Programovac jazyk AutoCADu. LISP. automatic check (automatick kontrola). Jakkoli samoinn kontrola provdnch operac. Automatic Document Feeder (ADF, autofeeder, podava). Zazen, kter je schopno automaticky podvat listy dokumentu na dost dalho zazen, obvykle scanneru.

A

31

automatic decimal alignment

A

automatic decimal alignment decimal tab. automatic formatting (automatick formtovn). Samoinn formtovn textu v aplikacch DTP podle pedem stanovench kritri. automatic hyphenation (automatick dlen slov). Automatick rozdlovn slov na konci dk a vkldn dltka mezi dlen sti. Funkce znm zejmna u program v DTP a tak u vysplch textovch editor. Msto, kam je povoleno vloit mezeru, je udno zvltnm dlicm algoritmem a asto tak pdavnm slovnkem urenm vlun pro dlen. hyphenation, hyphen. automatic installation (automatick instalace). Druh pipraven programu ( instalace) z instalanho mdia na pevn disk k provozu, pi kterm nen mon zsah uivatele. automatic line numbering (automatick slovn dek). Funkce u textovch procesor nebo u programovacch jazyk, kter provd automatick nastaven dalho poadovho sla dku pot, co je vytvoen dek pedchzejc, i tehdy, kdy uivatel vynut pechod kurzoru na nov, dosud neoslovan dek. automatic memory allocation (automatick pidlovn pamti). Zpsob piazovn pamti dynamickm promnnm a prce s touto pamt. Dleit je zejmna obnovovn a vracen nevyerpan pamti, kter se nazv garbage collection. automatic page numbering (automatick slovn stran). Samoinn vzestupn slovn stran pi tvorb mnohastrnkovch dokument.

automatic recalculation (automatick pepotn). Reim tabulkovch procesor, pi kterm dochz k samoinnmu pepotn tabulky, kdykoli dojde ke zmn hodnoty buky. Automatic repeat request, ARQ. Korekn princip zaji ujc, e vyslajc zazen automaticky znovu vyle data, dojde-li ke vzniku chyby. automatic sheet feeder sheet feeder. automatick odpovdn AA, auto ansver. automatick odsazovn auto indent. automatick ukldn autosave. automatick posun auto advance. automatick test self test. autorepeat. Pokud uivatel stiskne klvesu a dr ji stisknutou, vysl po urit period ( delay) systm informaci, jako by tuto klvesu uivatel rychle opakovan tiskl. Tato vlastnost se nazv autorepeat. Hodnota periody i rychlosti opakovn se d u osobnch pota se systmem MS-DOS v uritm rozmez dit pkazem MODE, na hlub systmov rovni pak pomoc BIOSu. autorestart, autorestart. Restartovn potae, kter nen vyvolno stisknutm pslunho tlatka nebo klves uivatelem. Bv sputno programov aplikac po splnn uritch podmnek, asto po prvn instalaci programu. restart, reset, reboot. autorizace authorisation. autosave (automatick ukldn). Automatick ukldn rozpracovanho dla (souboru) ve stlch, pedem definovanch asovch intervalech. save, backup.

32

Awk

AutoSketch. Jednoduch program pro podporu technickho kreslen. Pracuje na potach PC, vyznauje se nzkmi nroky na hardware a nzkou cenou. autosort. Automatick tdn, sort. autostart (samoinn start). Samoinn restartovn systmu : boot, reset. autotrace. Proces, pi kterm dochz k samoinn tvorb vektorovho obrazu na zklad bitmapy. trace, raster, vektor. AUX. Oznaen pdavnho portu (auxilliary port) v potach PC. auxilliary port AUX. available, availability (dostupn, dostupnost). Pojem asto pouvan k vyjden disponibilnch prostedk pro innost. available memory (dostupn pam ). Pam potae, kter je v danm okamiku vyuiteln. available time (dostupn as). as, kter je dostupn k vyuit uivatelem. AVAST!. Antivirov produkt pro DOS a Windows a potae PC, produkt esk firmy Alwil. K dispozici i v modern 32bitov verzi pro potae s operanmi systmy Windows 95/NT. avatar. 1. Mlad, zatm spe (cyber)slangov termn z internetovho svta oznauje pvodnm vznamem mongolskho njezdnka z doby Dingischnovy. Oznauje grafickou reprezentaci uivatele celosvtov komunikan st tedy Vs, kter se rozhodne se aktivn astnit komunikace v tto sti. Zatm jde o jednoduchou 2D ikonku, ale skuten Avatar je 3D postavikou, kter symbolizuje vs

i samotnou technologii lpe. Penesen se tento termn (jeho prav vraz se asi jet bude chvli hledat, ne se ustl) pouv i pro oznaen jakchkoli technologi a produkt, kter si prodraj svou internetovou cestu k spchu a mon neurvale. 2. Pvodn, dnes prakticky vymizel oznaen pro jmno administrtora (root, superuser) na nkterch unixovch stanicch (Tektronix). average (prmr). Funkce pouvan v tabulkovch procesorech ( spreadsheetech) nebo databzch, kter pot prmr hodnot v rmci zadan i vybran skupiny. average access time access time. AVI, Audio Video Interleave. Formt pro uloen video sekvenc se zvukem, rozen na platform PC. Dky sv otevenosti dovoluje pouit ady variant komprese RLE, Indeo a dal. V souasn dob je podpora formtu AVI integrovna do systm Microsoft Windows NT a Windows 95. Na platform PC a Windows mu sten konkuruje i formt QuickTime, pouvan na potach Apple Macintosh. Award BIOS. Jmno asto pouvanho zkladnho vstupn-vstupnsho operanho systmu ( BIOSu) v potach tdy PC. AWE, Advanced WavEffect. Druh pokroil zvukov syntzy, pouvan dnes vysplmi zvukovmi kartami. Poprv pouit v kart SoundBlaster jako AWE32. Awk. Interpretovan jazyk dodvan s adou operanch systm typu UNIX; jeho autoi jsou Aho, Weinber-

A

33

axis

A

ger a Kernighan. Vznamn je pedevm to, e je pedchdcem jazyka Perl. axis (osa). Osa souadnho systmu.

34

background

BZkratka pro bit. Napklad 24 b. bit, binary digit. B. Zkratka pro byte (bajt). Nap. 10 B, 10 KB (deset kilobajt) atd. byte, kilobyte, megabyte, gigabyte, terabyte. B:. Oznaen pro druhou jednotku prunch disk v operanm systmu MS-DOS, OS/2, CP/M a v nkterch dalch. Prvn jednotka bv oznaena jako A: a pokud druh nen k dispozici, lze oznaen B: pouvat asto jako druhou virtuln jednotku A:. To me bt praktick napklad pi koprovn. Bchannel, bearer channel, B-kanl, nosn kanl. V oboru ISDN se takto oznauje drt (kanl), kter um penet a 64 Kb/s dat. Jedn se o zkladn kanl, kter v tto technologii pen jak hlas, tak data a video. Zkladn ISDN sluba ( BRI, Basic Rate Interface) m dva kanly tdy B. B1, B2, B3 security. Tdy bezpenosti, ble Orange Book. B8ZS, Bipolar, with 8Zero Substitution. Metoda pro datovou komunikaci s rychlost 64 Kb/s, vyvinut firmou AT&T s vynucenm tzv. pravidla hustoty jednib.

ek (1s density). Toto pravidlo vyaduje, aby byla v penench datech min. jedna osmina jedniek a ne vce ne patnct za sebou nsledujcch nul. Toto nen samoeln, protoe jedniky jsou v datovm toku nutn k zajitn synchronizace vyslae i pijmae. babble interference. Interference vznikl mezi dvma kanly penejcmi data. Baby AT. Modifikovan nvrh zkladn desky AT, kter je men. Tento standard se ujal a pouvaj jej i novj potae. backend, back end. Software, kter provd innosti ne zcela zejm i viditeln uivatelem. Je opakem front-end programu; typickmi pklady jsou programy i rutiny provdjc systm