VODA ČISTÁ – VODA MÁVODA ČISTÁ – VODA MÁ

VŠE – VŠECHNY PROCESY, POCHODY I ČINY

97%

3%

71% povrchu Země

97,6% mořská2,4% sladká

spolu souvisí, vše se vzájemně ovliňuje

co udělám dnes doma

význam vody – životně důležitá pro vše a pro všechny

projeví se zítra jinde

74% ledovce

97,6% mořská

2,4% sladká

25% podzemní + půdní vláhav atmosféře, na povrchu souše, podpovrchová

1% dostupná pro člověka

jezerařeky

nádržemočály

Oceán – zásobárna vody, vznik života – nejvíce živočišných i rostlinných druhů - „plíce planety“ - mořské proudy

Golfský proud – vzniká v Mexickém zálivu - ovlivňuje ho proudění v atmosféře - součást termohalinního výměníku

-> způsobuje, že počasí v Británii je mírnější než v jiných oblastech se stejnou zeměpisnou šířkou

rychlost 97 km - za den přenese stokrát více vody než všechny řeky na Zemi

srážky

Výpar = evapotranspirace

Výpar + CO2 – „skleníkový efekt“ – udržení stabilní teploty povrchu Země

- v globálním měřítku - množství vypařené vody = objemu vody vracející se na Zemi ve formě srážek

- pouze asi 10 % vypařené vody z oceánu - přeneseno nad pevninu

- molekula vodní páry zůstává ve vzduchu zhruba 10 dní

Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2,5 centimetru

Srážky – sníh - déšť

- kroupy

Povrchová voda na Zemi:Povrchová voda na Zemi:

přírodní útvary - potoky

řeky

jezera

umělé (vytvořené člověkem) -rybník - chov ryb

přehrada – pitná voda, závlahy, vodní elektrárny protipovodňová ochrana

regulace toků

drobné vodní nádrže – trvalé nebo přechodné (louže, tůně)

močály, rašeniliště

materiál dna – velikost kamenů bahno, písek

VODNÍ TOKYVODNÍ TOKY – dělení a klasifikace – dělení a klasifikace

fyzikálně – chemicko – biologické parametry se v podélném profilu mění

množství rozpuštěného kyslíku

obsah různých chemických látek a sloučenin

teplota

tvar, hloubka, šířka koryta

typická společenstva organismůnazvané typy toků = klasifikace

organismy na dně nebo plovoucí volně ve vodě

ryby (Frič) – rybí pásmapstruhové, lipanové, parmové, cejnové

Podzemní voda - začíná jako srážky pitná voda + závlahy

intersticiální prostory – oživené

Voda, která se z povrchu dostane do podzemí, se prodírá skulinami hornin a mezerami písčitých, štěrkových sedimentů. V nich čistí vodu spousta drobných spousta drobných vodních živočichů a bakterií.vodních živočichů a bakterií.Voda rozpouští minerální látky a stopové prvky z horninového prostředí.

Potoky, řekyPotoky, řekypovrchová voda - udržuje život příklad Nil - závlaha, naplavení úrodných půd (černé říční náplavy (sedimenty) -> černý Nil – delta Nilu je nejúrodnější část Afriky (bahno 15-23m)

i pro moře je důležitá sladká voda – jinak přesolení (odpařování bez dotace nové vody) (sladká voda – jen 3%)

povodí tokupovodí toku – celá oblast, odkud teče voda do konkrétní řeky

- průtok v řece a kvalita vody jsou ovlivněny lidskou či jinou činností odehrávající se v povodí

Příklad: teď zrovna stojíme/sedíme v povodí Svratky

PramenPramen - místo, kde se stýká hladina podzemní vody se zemským povrchem

výron podzemní vody na zemský povrch

- mají různou velikost (vydatnost) -> malé prameny mohou třeba vzniknout a existovat pouze po vydatném dešti, zatímco prameny tekoucí z velkých zásobáren podzemní vody mohou dávat až stovky miliónů litrů vody denně po velmi dlouhou dobu Typy pramenů - pramenná stružka

- studánka - mokřina

životní podmínky

nízká teplota – poměrně stáláobsah minerálů – závisí na hornině, podložínižší obsah kyslíku

ploštěnka horskáblešivec studniční

migrují sem zvířata z podzemních vod i z toku níže

oživení závisí na – velikosti - dostupnosti světla - vodnatosti - nadmořské výšce

rozsivky, ruduchy, sinicemechy, zelené řasy

Potoky, říčkyPotoky, říčkyvelký spád - poměr klidné a proudivé části 1:4eroze – odnos materiálukamenité dnodostatek kyslíkuoligotrofní voda – nízký obsah živin

vranka

pstruhové pásmo – pstruh, vranka, mihule

mihule – tř. kruhoústí, larvy – potřebují bahnité+písčité náplavy

pošvatka

Větší říčkyVětší říčky

vznikají spojením několika potoků (říček) - poměr klidné a proudivé části 1:2vytváří se více větší tišiny a hlubší tůňky

kamenité dno – menší kamenydostatek kyslíkuvyšší obsah živin, ale voda stále čistárostou vodní rostliny, řasy, sinice

lipanové pásmo – lipan, pstruh, mřenka

chrostík

ŘekyŘeky -parmové pásmo – parma, jelec, ostroretka

- široké, mělké koryto- eroze i sedimentace- dno – kameny a písek- koncentrace kyslíku kolísá během dne a noci

jepice

parma

ostroretka

- cejnové pásmo – cejn, kapr

- v nížinách a široce otevřených údolích- větší hloubky – klidné úseky (sedimentace)- vytváří se slepá ramena, tůně

škeble, plovatka, okružákvodouch

jepice

pijavka

JEZERAv ČR – 5 jezer na Šumavě - ledovcového původu

perloočkybuchanky

obecně vysvětlení procesů v řekách na plakátku

zábavná aktivita, týmová spolupráce

přirozený charakter tokupřirozený charakter toku - typickou strukturu přírodě blízké nivní krajiny tvoří mozaika ekosystémů meandrujících vodních toků, ramen, poříčních jezer, periodických tůní a periodicky průtočných ramen, různých typů lužního lesa s vlhkými loukami - neustálý vývojneustálý vývoj samočisticí schopnost řeksamočisticí schopnost řek zlepšují: členité břehy, štěrkopískové náplavy, ostrovy v řece, stromy napadané do koryta

břehové porostybřehové porosty – zachycují znečištění z okolí

nárůsty bakterií a řas – na kmenech a na větvích stromů

- filtrují a čistí vodu jako velká biologická čistírna

Pod kameny na dně žije mnoho drobných vodních živočichů - čistících voduTi se v době sucha stahují do tůní a v době větších průtoků se opět rozptylují v celé ploše dna.

ZNEČIŠTĚNÍ VODZNEČIŠTĚNÍ VOD - rozdělení

I. Jednorázové – havárie - často okamžitý, i katastrofální následky, ale většinou

rychleji odezní (únik oleje, rozpouštědla, chemikálie, …)

Dlouhodobé znečišťování - někdy se tok může vyrovnat samočištěním, ale

často negativní ovlivnění vodního prostředí (dlohodobé

vypouštění odpadních vod)

II. Podle charakteru zdroje - plošné - splach z polí - bodové – přítok splaškových vod, z rybníka,

apod.

III. Druh znečištění

ChemickéChemické – ropa, detergenty (prostředky do praček, myček), hnojiva, vypouštění odpadních vod, průsaky (skládky, zemědělské + průmyslové areály), splachy z polí FyzikálníFyzikální – vypouštění oteplených vod – elektrárny BiologickéBiologické (organické) – hnijící organická hmota, bakterie saprobita saprobita ŽivinamiŽivinami - dusík, fosfor eutrofizaceeutrofizace

pesticidy - chemická ochrana rostlin, skladování, přeprava a likvidace nepoužitých pesticidů, havárie při výrobě

odpadní vody z chemiček - kadmium, rtuť, arzen, chrom, stříbro (konec 90. let u Spolany Neratovice)

Další:

Příklady ze světa

Chuang – Che (Čína), Ganga (Indie), Amu Darja,Syr Darja (Střední Asie) nejvíce znečištěné řeky světa

ASIEASIE

domovní splašky, odpad z průmyslu, chemikálie, pevné odpady kontaminace podzemní vody arsenem - v některých krajích západního Bengálska, Indie, v některých vesnicích v Bangladéši 70x převyšuje národní standardy pro pitnou vodu (0,05 mg/l)

čištění odpadních vod - pouze pro 48% obyvatelstva Asie = nejméně ze všech světových regionů

AFRIKAAFRIKA

umírá ročně kolem 3 miliónů lidí v důsledku chorob souvisejících s vodou

např.: paraziti, cholera, průjmová onemocnění

ohrožení jezer - eutrofizace + invaze

rostlin, např. tokozelka nadmutá – invazní rostlina (vodní hyacint) nedostatek O2

umělé vysazování nepůvodních druhů ryb

Viktoriino jezero

Evropa ničí životní prostředí Arktidy – cirkulace, mořské proudy čistý („panenský“) ekosystém – nezvládá odbourávání - kumulace těžkých kovů

EVROPAEVROPA

eutrofizace + splašky z měst, odpad z průmyslu

ovlivnění moří – problematika lodní dopravy

havárie

odpadní vody

Baltské moře – silně znečištěné

Eutrofizace řekEutrofizace řekObohacování vod o živiny, zejména dusík (N) a fosfor (P)

-Přirozená eutrofizace – přírodními procesy - způsobena vyluhováním dusíku a fosforu z půdy - rozkladem odumřelých organismů-Kulturní eutrofizace –– činností člověka – narušuje koloběh N+P - splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí (intenzivní zemědělství – nadbytečné živiny) - splaškovými vodami se zvýšeným obsahem fosforečnanů /ze saponátů/, z fekálií apod. - odstraňování vegetace, odvodňování, dokrmování ryb v chovných rybnících

Vlivem eutrofizace vod dochází k přemnožení sinic a řas

uvolňují ze svého těla jedovaté toxiny - kvetení rybníků (eutrofní nádrže)

vegetační zákal

Jak sinice škodíJak sinice škodí

- zabraňují průniku světla do nižších částí nádrže- toxiny (cyanotoxiny) – různá poškození i smrt organismů v nádrži- spotřebovávají kyslík – noční dýchání (mohou se i udusit ryby) - na podzim se rozkládají – velká spotřeba O2

- alergické reakce, ekzémy, poruchy imunitního systému, průjmy, záněty spojivek (při dlouhodobém kontaktu – mohou ovlivnit funkci jater, nervový systém, vývoj plodu

- problémy s pitnou vodou – při úpravách vody uvolňují toxiny – k odstranění jsou zapotřebí speciální technologie

- zdravotní riziko při konzumaci ryb (hlavně vnitřností) a zeleniny

www.sinice.cz

Pitná voda pro Pitná voda pro Brno Brno a její cesta k a její cesta k lidem lidem

úpravna vod Švařec

trubní přivaděč

vodojem Čebín

vodojem Palackého vrch

Březová n. Svitavou – prameniště, vrty

17-21 m, 12-18 m, 80-130 m

Vír – vodní nádrž

Úpravna vodÚpravna vododběrná místa – přehrada - 18, 36 a 51 metrů nade dnem

tři nerezová potrubí k analyzátorům měření O2, pH, zákalu a teploty

pomalé mísení a kontaktní filtrace přes pískové filtry

akumulační nádrže

dezinfekční ozonizace, dezinfekční činidlo

–> Cl, oxid chloričitý

štola surové vody

Co dělat, když nám pitná voda nechutná

Uhlíkový filtr - zbaví pitnou vodu nepříjemné chuti, chloru, zákalu a zápachu, výjimečně i dusičnanů a nemění její minerální složení. Filtruje studenou vodu z veřejných vodovodů a bakteriálně nezávadnou vodu studniční.

voda z vodovodu je zdravotně nezávadná – dotaz na příslušné vodárněnevyplatí se kupovat balenou vodu

možnost – různé filtry

Kanalizace – historie Kanalizace – historie

Čechy – ranný středověk hrady – suché záchody přímo na hradby města – otevřené rigoly na ulicích

zápach nemoci (cholera, mor, ...)

první stoky – 2.pol. 17.stol.

1872 – pisárecký vodovod

výstavba kanalizační sítě – koncem 19. stol.

už v mezopotámských městech – 2,5 tis.p.Kr. – kanalizační systémy na odvod odpadních vod (splachovací záchody -> přímo do kanalizace) -> do velkých řek, sběrných jam Knóssos na Krétě, Kartágo – koupelny, splachovaní záchody

česla – hrubé nečistotylapák pískulapač tuků – dodatečné provzdušňování – tuková emulze na hladině

I. sedimantace

surový kal

mechanicky vyčištěná voda (10% nečistot)

lehké usazeniny

1) mechanický stupeň – zachycení unášeného materiálu + suspendovaných látek

- absorpce rozpuštěných látek na suspenze a sedimentující

materiál

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VODČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VODČOV Brno Modřice

anaerobní fáze

aerobní fáze

skladování, pálení

anaerobní – schopnost mineralizovat velké množství organických látek - pomalé - nepříjemný zápach (bioplyn = metan + CO2, sulfan, amoniak)

2) biologický stupeň

mineralizace – rozklad organických látek na jednoduché anorganické sloučeniny

aktivovaný kal = vločky osídlené mikroorganismy (bakterie, prvoci), houbovými vlákny, vířníky, hlísticemi

aerobní – biochemická aktivita heterotrofních organismů, tj. baktérií + hub - rychlá, za nízkých teplot limitující faktor – udržení aerobního prostředí (dostatek kyslíku)

aktivační nádrž

kalové vyhnívací komory

II. sedimentace

Kořenové čistírny + jezírka na odpadní vodu z domácnosti

využívá přírodní samočisticí procesy v půdním prostředí nasyceném vodou

průtok odpadní vody filtračním materiálem (biofilm na částicích)  odstraňování nečistot kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů.

umělé mokřady – výsadba běžných mokřadních rostlin - podpovrchový průtok odpadní vody

Co můžeme dělat lépe – prací prášky, myčky, hnojení (certifikace, eko-zemědělství)

Toť vše!