veronika vašnovská kategorizace informačních zdrojů...
TRANSCRIPT
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Veronika Vašnovská
Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu
Bakalářská práce
2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kategorizace informačních zdrojů
studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu“ zpracovala samostatně a použila
pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze, dne 20. 12. 2012 ……………………………...
Veronika Vašnovská
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmile
Fonferové za odborné vedení práce, cenné rady a trpělivost.
Abstrakt
V této práci se zabývám analýzou informačních zdrojů používaných studenty VOŠIS a
PIS VŠE ke studiu. Zaměřuji se na používání sociálních sítí jako jednoho z možného
zdroje informací. Proces získávání informací ke studiu znázorňuji pomocí modelů
komunikace, k nimž uvádím jako příklady příspěvky ze studentské skupiny na
Facebooku. Tyto příspěvky rovněž zkoumám pomocí obsahové analýzy. Dále se
zabývám využíváním oficiálního profilu vysokých škol na Facebooku. V závěru práce
shrnuji výsledky dotazníku, který byl zadáván studentům VOŠIS a PIS VŠE.
Klíčová slova: informace, informační zdroje, modely komunikace, obsahová
analýza, sociální sítě.
Abstract
In this thesis I am dealing with analyse of information sources used by students of
VOŠIS and PIS VŠE to their study. I am focusing on the use of the social networks as
one of the possible source of information. The process of obtaining the information to
study I am representing with the communication models. For these communication
models I am giving the entries from students group on the Facebook as an example and
studying them by using the content analysis. I am also dealing with the usage of the
official profiles of Universities on the Facebook. At the end of this thesis I am
summarizing the results of questionnaire that was assigned to the students of VOŠIS
and PIS VŠE.
Keywords: information, information sources, models of communication, content
analysis, social networks.
Obsah
Úvod..................................................................................................................................1
1. Vymezení pojmů .......................................................................................................3
1.1. Data ...................................................................................................................3
1.2. Informace ..........................................................................................................3
1.3. Znalosti..............................................................................................................3
1.4. Informační toky.................................................................................................4
2. Komunikace ..............................................................................................................4
2.1. Modely komunikace..........................................................................................5
2.1.1. Lineární model ..........................................................................................5
2.1.2. Osgoodův a Schrammův model komunikace............................................6
2.1.3. Danceho model komunikace .....................................................................7
2.1.4. Newcombův model komunikace...............................................................7
2.1.5. Model komunikace Westleye a MacLeana ...............................................7
2.1.6. Příjmový model komunikace ....................................................................8
2.1.7. Rituálový model komunikace ...................................................................9
2.2. On-line komunikace ..........................................................................................9
2.2.1. Výhody on-line komunikace ...................................................................10
2.2.2. Nevýhody on-line komunikace ...............................................................11
2.2.3. Sociální sítě .............................................................................................12
2.2.3.1. Facebook .........................................................................................13
3. Kategorizace informačních zdrojů ..........................................................................14
3.1. Oficiální stránky školy ....................................................................................14
3.1.1. Harmonogram, studijní a učební plány ...................................................14
3.1.2. Aktuality..................................................................................................14
3.1.3. Intranet ....................................................................................................15
3.1.4. Další informace .......................................................................................15
3.2. Stránky Vysoké školy ekonomické.................................................................15
3.2.1. Informace pro současné studenty, aktuality ............................................15
3.2.2. Integrovaný studijní informační systém..................................................16
3.2.3. Centrum informačních a knihovnických služeb......................................16
3.2.4. Další informace .......................................................................................16
3.3. Moodle ............................................................................................................16
3.4. Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací .....17
3.5. Informace od vyučujících................................................................................17
3.6. Informace od spolužáků ..................................................................................18
3.6.1. Osobní rozhovor......................................................................................18
3.6.2. Skupiny na Facebooku ............................................................................18
3.7. Další informační zdroje...................................................................................18
4. Modely komunikace v praxi....................................................................................19
4.1. Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE.................19
4.1.1. První typ modelu .....................................................................................19
4.1.2. Druhý typ modelu ...................................................................................20
4.1.3. Třetí typ modelu......................................................................................21
4.1.4. Shrnutí .....................................................................................................22
4.2. Příjmový model...............................................................................................23
4.3. Rituálový model ..............................................................................................23
5. Obsahová analýza....................................................................................................24
5.1. Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku......................................25
5.1.1. Výskyt nejvíce používaných slov............................................................27
5.1.2. Studenti s největším počtem příspěvků...................................................29
5.2. Konkrétní příklady příspěvků ve skupině .......................................................30
6. Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku ........................................................33
6.1. Pohled vysokých škol......................................................................................33
6.2. Pohled studentů ...............................................................................................34
6.3. Shrnutí .............................................................................................................34
7. Dotazníkový průzkum.............................................................................................35
7.1. Cíl dotazníku ...................................................................................................35
7.2. Forma dotazníku..............................................................................................36
7.2.1. On-line verze...........................................................................................36
7.2.2. Tištěná verze ...........................................................................................37
7.3. Výsledky dotazníku.........................................................................................37
7.3.1. Otázky související s Hypotézou č. 1 .......................................................38
7.3.2. Otázky související s Hypotézou č. 2 .......................................................44
7.3.3. Doplňující otázky....................................................................................46
7.4. Potvrzení či vyvrácení Hypotéz ......................................................................48
Závěr ...............................................................................................................................49
Seznam použité literatury a internetových zdrojů...........................................................51
Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů ...................................................................54
Příloha č. 1 Dotazník.......................................................................................................56
1
Úvod
V posledních letech zaznamenávají sociální sítě velký rozvoj, a to téměř všude po celém
světě. Mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť patří bezesporu Facebook. Počet
jeho uživatelů v letošním roce pravděpodobně dosáhne jedné miliardy. Ačkoli dnes
Facebook využívají lidé všech věkových kategorií, největší zastoupení má mezi
mladými lidmi. Facebook představuje především prostředek on-line komunikace.
Facebook původně sloužil ke komunikaci mezi studenty americké univerzity a přestože
se rozšířil i mezi běžné uživatele, používají ho studenti ke komunikaci týkající se studia
dodnes, a to nejen v Americe. Studenti Vyšší odborné školy informačních služeb (dále
„VOŠIS“) a Podnikových informačních systémů na Vysoké škole ekonomické (dále
„PIS VŠE“) mohou spolu komunikovat prostřednictvím chatu či zpráv, ale vhodnější a
především účelnější je pro získání informací možnost oslovit větší počet spolužáků.
Proto si mezi sebou studenti VOŠIS a PIS VŠE začali vytvářet skupiny. Tyto skupiny
mohou být založeny na základě studovaného oboru, podle ročníku nebo jsou založeny
pro konkrétní předměty či skupinové práce. Studenti tak zde mají možnost zveřejňovat
příspěvky týkající se školy či studia nebo také příspěvky jiných studentů komentovat.
Příspěvky jsou rovněž k dispozici i ostatním členům skupiny. Dnes tedy můžeme o
Facebooku hovořit jako o možném zdroji informací ke studiu.
Téma, které jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci mě zajímalo z toho důvodu, že
jsem sama členkou studentské skupiny na Facebooku, který využívám jako dodatečný
zdroj informací ke studiu. Díky členství ve studentské skupině jsem měla možnost
dlouhodobého pozorování příspěvků v této skupině. Na základě získaných informací se
však domnívám, že někteří studenti nepoužívají Facebook jako dodatečný zdroj
informací ke studiu, ale jako zdroj primární. A právě proto jsem se rozhodla, že se v mé
bakalářské práci zaměřím na analýzu a míru využití informačních zdrojů, které
používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu.
V teoretické části práce nejprve definuji základní pojmy, které se v ní budou dále
vyskytovat. Dále se budu zabývat definicí komunikace, zaměřím se na vyjádření
struktury komunikace pomocí komunikačních modelů, vysvětlím specifika on-line
komunikace, budu se zabývat výhodami a nevýhodami této komunikace, zaměřením se
rovněž na komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, konkrétně na Facebook. V další
2
kapitole analyzuji informační zdroje, které mají možnost studenti využívat k získávání
informací ke studiu. Mezi tyto informační zdroje patří oficiální stránky školy, stránky
Vysoké školy ekonomické, Moodle, Systém rezervace témat absolventských/
bakalářských prací a konzultací, informace získané ve škole od vyučujících či informace
získané od spolužáků, jak díky osobnímu kontaktu, tak prostřednictvím studentských
skupin na Facebooku.
V praktické části práce vyjádřím s použitím modelů komunikace proces získávání
informací ke studiu, tak jak probíhá mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE. K vybraným
modelům komunikace definovaným v teoretické části práce uvedu příklady ze
studentské skupiny na Facebooku. Příspěvky ze studentské skupiny rovněž podrobím
obsahové analýze, abych mohla zjistit, jaké konkrétní záležitosti týkající se studia zde
studenti řeší.
Na základě informací, které jsem získala díky členství ve skupině na Facebooku se
domnívám, že by studenti využívali jako zdroj informací oficiální profil školy na této
sociální síti. Důležité informace týkající se školy či studia by tak byly na jednom místě.
Vyšší odborná škola informačních služeb tento profil zatím nemá. Abych si však
udělala lepší představu o tom, jaké má takový profil školy na Facebooku výhody i
nevýhody, oslovím studenty vysokých škol, které profil na Facebooku již mají. Jelikož
potřebuji znát názor i druhé strany, tzn. názor vysokých škol, oslovím rovněž jejich
zaměstnance.
Na závěr mé práce provedu dotazníkový průzkum, kde oslovím studenty VOŠIS a PIS
VŠE, abych si potvrdila či vyvrátila své názory (hypotézy) ohledně aktuálně
využívaných informačních zdrojů ke studiu a případné využití oficiálního profilu školy
na Facebooku.
3
1. Vymezení pojmů
Tato kapitola vysvětluje důležité pojmy, které se v práci vyskytují, a dále popisuje
vztahy mezi některými pojmy, konkrétně mezi daty, informacemi a znalostmi.
1.1. Data
Data reprezentují specifické vlastnosti objektů (entit a událostí v reálném světě) a jsou
množinou popisující objekt bez kontextu. Data se stávají informacemi, když je vhodně
zpracujeme (strukturujeme) a dodáme za určitým účelem. 1
Data sama o sobě nemají pro člověka příliš velký význam. Lze je chápat jako hodnoty,
které popisují nějakou skutečnost nebo jako údaje, které lze přenášet nebo dále
zpracovat. Data mohou mít tedy podobu symbolů, čísel či písmen. Získávají se měřením
či pozorováním. Při práci s daty se vychází z jejich struktury. Podle míry struktury lze
data rozdělit na data strukturovaná, nestrukturovaná či semistrukturovaná.
1.2. Informace
Informace představují data, která mají pro člověka nějaký význam či smysl. Vyjadřují
smysluplnou interpretaci dat a vztahů mezi nimi. Informace člověka obohacuje, takže
díky nim dochází ke snižování či odstranění míry jeho nevědomosti.
S pojmem informace se setkáváme již ve středověku. Samotný výraz informace byl však
poprvé zaznamenán v roce 1274 ve významu soubor aktů, které vedou k prokázání
důkazů trestného činu a k odhalení jeho pachatelů.2
1.3. Znalosti
Pokud si člověk dá informace do souvislosti, pochopí je, porozumí jim, stávají se
z informací pro něj znalosti. Znalost může člověk použít, dál s ní nakládat a také má
díky znalosti nějaký užitek. Ten může být peněžní nebo nepeněžní. Nepeněžní užitek
představuje např. změnu chování člověka po tom, co získal určitou znalost.3
1 POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované
vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 61. ISBN 978-80-247-2615-1.
2 POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované
vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 22. ISBN 978-80-247-2615-1.
3 HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012.
4
Obrázek č. 1 popisuje výše definované vztahy mezi daty, informacemi a znalostmi.
Navíc je zde znázorněna skutečnost, že informace mohou představovat sdělitelné
(vyjádřené) znalosti a dále, že informace a znalosti se dají opět zpracovat do dat.
Obr. č. 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi 4
1.4. Informační toky
Pod pojmem informační tok si lze představit přenos informace z jednoho místa na
druhé. Mapování informačních toků slouží ke znázornění či pochopení situace, co se
s informací děje od místa jejího vzniku až do doby, než se dostane k cíli, tedy než dorazí
ke konečnému uživateli. Než k uživateli informace dorazí, může dojít k tzv. šumu, to
znamená, že informace může být nějakým způsobem zkreslena či ovlivněna.
2. Komunikace
Počátky slovního dorozumívání se odhadují na dobu před více než několika desítkami
tisíc let. Definic pojmu komunikace existují desítky. Zbyněk Vybíral ve své knize
uvádí definice od různých autorů, například definice komunikace od Michaela Kunczika
zní takto: Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos
sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů.5
4 Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních
služeb [online]. 20.2.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm
5 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 21. ISBN 80-7178-
291-2
5
Irena Reifová ve své knize rovněž uvádí definice od různých autorů, např. George
Gerber definuje komunikaci jako sociální interakci prostřednictvím sdělení.
Podle Jamese Careyho je komunikace symbolický proces, při němž je realita
produkována, udržována a transformována.6
Asi nejjednodušším způsobem lze tedy proces komunikace popsat jako přenos
informace z jednoho místa na druhé, či jako proces dorozumívání se. Mezi základní
funkce komunikace, jak uvádí Zbyněk Vybíral ve své knize, je informovat, instruovat,
přesvědčit a pobavit.7 Schopnost komunikace je pro lidi nezbytná, potřebují ji jak
v jejich osobním, tak i v profesionálním životě.
2.1. Modely komunikace
Strukturu komunikace lze znázornit pomocí modelů komunikace. První zmínky o
komunikačním modelu pochází z řecké kultury, konkrétně od Aristotela, a to z doby
několik set let před naším letopočtem. Jeden z prvních modelů masové komunikace
pochází ze 40. let minulého století a bývá popisován jako model lineární. Modelů
komunikace existuje mnoho, např. Irena Reifová ve své knize Slovník mediální
komunikace jich popisuje deset, Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové
komunikace popisuje čtyři základní modely komunikace.
2.1.1. Lineární model
Jedná se o historicky první model komunikace, který zachycuje komunikační tok jako
přenos sdělení od odesílatele k příjemci prostřednictvím komunikačního kanálu a
s důsledkem účinku na příjemce. 8
Tento jednoduchý model komunikace je jednosměrný, a proces komunikace uvažuje
tak, že obsah sdělení či informace má pro odesílatele úplně stejný význam jako pro
příjemce, oba tedy chápou podanou informaci naprosto stejně. Uvedený model
komunikace vůbec nepředpokládá, že by proces komunikace mohl být ovlivněn
nějakým šumem, ani nepočítá se zpětnou vazbou příjemce.
6 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 99. ISBN 80-7178-926-7.
7 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 23. ISBN 80-7178-
291-2
8 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 149. ISBN 80-7178-926-7.
6
Z tohoto základního lineárního modelu komunikace vycházeli Claude Shannon a
Warren Weaver. Shannona a Weavera lze považovat za zakladatele teorie informace.
Do jejich modelu komunikace, jak je uvedeno na obrázku č. 2, byl již zahrnut šum, díky
kterému může dojít ke zkreslení informace na cestě od odesílatele k příjemci.
Obr. č. 2 Shannon – Weaverův model komunikace 9
Jako další lineární model lze uvést komunikační model Harolda Lasswella. Podle jeho
názoru lze nejlépe proces komunikace popsat, pokud odpovíme na otázky kdo, říká co,
jakým kanálem, ke komu, s jakým účinkem a proč.10 Laswellova definice
komunikačního aktu je znázorněna na obrázku č. 3.
Obr. 3 Lasswellův model komunikace 11
2.1.2. Osgoodův a Schrammův model komunikace
Zakladatelem tohoto modelu je Charles Osgood a Wilbur Schramm. Podle jejich teorie
je komunikace kruhový proces, v němž odesílatel a příjemce informace jsou rovnocenní
9 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 88. ISBN 80-7178-926-7.
10 Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z:
toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf
11 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 150. ISBN 80-7178-926-7.
7
partneři, které spojuje např. stejná kultura či společnost. Osgoodův a Schrammův model
je přijatelný pro zkoumání komunikačních dějů s bezprostřední zpětnou vazbou, např.
v případě interpersonální komunikace.12 Tento model díky zpětné vazbě předpokládá
minimální výskyt šumu.
2.1.3. Danceho model komunikace
Spirálový model Franka E.X. Dance vychází z Osgoodova a Schrammova modelu
komunikace. Dance se sice přikláněl k názoru, že vyjádření komunikace pomocí
kruhového modelu je přesnější než znázornění pomocí lineárního modelu, avšak ani
kruhový model není úplně přesný. Dance se přechodem od představy kruhu (v němž se
komunikace dostává do stejného místa bodu, ze kterého vzešla) ke spirále snažil lépe
postihnout dynamiku komunikace a zdůraznit skutečnost, že dosavadní průběh
komunikace vždy ovlivňuje její další vývoj. 13
2.1.4. Newcombův model komunikace
Model Theodora Newcomba bývá nazýván také jako model ABX. Písmena A a B
představují osoby, které spolu komunikují, a písmeno X vyjadřuje určitou situaci, ve
které se osoby A a B nacházejí. Tento model klade důraz především na psychickou
stránku osob, jež spolu komunikují, a také na vztahy mezi účastníky komunikace.
Mohou nastat různé kombinace vztahů, např. A i B mají pozitivní vztah a sdílejí
pozitivní vztah k X nebo A a B mají pozitivní vztah, ale A má na rozdíl od B negativní
vztah k X apod.14
Podle Newcomba má právě tento negativní vztah podporovat osoby A a B ke
komunikaci, a to díky napjaté situace ve vztahu k X.
2.1.5. Model komunikace Westleye a MacLeana
Tento model vychází z Newcombova modelu ABX, jedná se tedy opět o model
mediální (masové) komunikace. Model Bruce Westleye a Malcolma MacLeana popisuje
komplexní povahu mediální komunikace, zvláště pak skutečnost, že možnosti zpětné
12 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 154. ISBN 80-7178-926-7.
13 Tamtéž, s. 147.
14 Tamtéž, s. 152.
8
vazby jsou v mediální komunikaci minimalizované nebo opožděné.15 Oproti původnímu
ABX modelu se v tomto modelu nevyskytuje jen jeden prvek X, ale je jich více. A to
z důvodu, že díky masové komunikaci si osoba A nebo B může vybrat z většího počtu
zdrojů, médií. Do modelu Westleye a MacLeana přibyl ještě prvek C, ten znázorňuje
masového (mediálního) komunikátora, který zprostředkovává přenos sdělení mezi A a
B.16 Model je zobrazen na obrázku č. 4.
Obr. 4 Model Westleye a MacLeana 17
2.1.6. Příjmový model komunikace
Tento model vychází z kritické teorie Stuarta Halla. Model bere v potaz to, že příjemců
komunikace může být více, ne pouze jeden. Příjemci nemusí vždy chápat dané sdělení
či nějakou zprávu přesně tak jak byla myšlena, či ji nemusí chápat každý naprosto
stejně. To, jak příjemci chápou určité sdělení, je dáno mimo jiné jejich kulturou, zájmy
či kontextem sdělení. Jak zdůrazňuje Denis McQuail ve své knize, tento model jako
jediný bere v úvahu „moc publika“, které danému sdělení přináší význam.18
Stuart Hall se zabýval právě procesem přeměny (transformace) daného sdělení, a to od
jejího vzniku až po podání daného sdělení příjemcem.
15 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 155. ISBN 80-7178-926-7.
16 Tamtéž, s. 156.
17 Tamtéž, s. 156.
18 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 76. ISBN 80-
7367-338-3.
9
2.1.7. Rituálový model komunikace
Rituálový model představuje opak modelu lineárního. Tento model klade důraz spíše na
vnitřní uspokojení podavatele (nebo příjemce) než na nějaké účelové využití.19 Na
člověka má tento rituál převáženě pozitivní a příjemný vliv.
Rituál může být nějaká událost, jež se pravidelně opakuje, slib, který někomu dáme, či
jako rituál lze vnímat intonaci hlasu při rozhovoru s nějakým člověkem nebo způsob
toho, jak nás vždy pozdraví. Často se s tímto modelem komunikace lidé setkávají
v politické oblasti, nejčastěji před volbami, kdy politici slibují svým voličům, jak se
budou mít dobře, pokud zvolí jejich stranu. Jako rituál v masové komunikaci lze vnímat
zprávy v televizi, které začínají pravidelně v půl osmé večer a již několik let mají
stejnou znělku. Jak uvádí Denis McQuail a Irena Reifová ve svých knihách, jedná se
tedy o souvislost v čase a prostoru.20
2.2. On-line komunikace
Vliv internetu na lidskou komunikaci má podle Zbyňka Vybírala obohacující i neblahý
účinek. Neblahý vliv podle něj představuje dopad na kvalitu řeči a myšlení, dopady na
životní styl, zdravotní a fyzický stav. Obohacující vliv pak představuje informační
dostupnost, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost při zprostředkování kontaktu. 21
Člověk si dnes mnohdy ani neuvědomuje, že díky internetu přebírá do svého jazyka i
tzv. anglismy. Když lidé na internetu něco dohledávají, běžně používají termín
„vygooglovat“. Letos je tomu třicet let, kdy se poprvé objevil tzv. smajlík, kterého dnes
lidé běžně používají při psaní sms zpráv, e-mailů či při psaní na chatu.
Podle Davida Šmahela lze on-line komunikaci rozdělit prostřednictvím čeho jsou
informace předávány, a to tedy může být prostřednictvím textu, obrazu, zvuku nebo
multimédia (např. videokonference). 22
19 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 73-74. ISBN 80-
7367-338-3.
20 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 74. ISBN 80-
7367-338-3. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 155. ISBN 80-7178-
926-7.
21 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 151. ISBN 80-7178-
291-2.
22 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s.r.o., 2003, s.
101. ISBN 80-7254-360-1.
10
2.2.1. Výhody on-line komunikace
Globálnost
Mezi velkou výhodu on-line komunikace patří bezesporu její globálnost. Díky
sociálním sítím může uživatel on-line komunikovat s někým, kdo je na druhém konci
republiky nebo na druhém konci světa. Ať už se to týká jeho rodiny či přátel, kteří bydlí
v jiné zemi, nebo jsou od něj tak daleko pouze dočasně. Při navazování přátelství
s lidmi z cizích zemí může uživatel poznávat jinou mentalitu či kulturu, a také si
v neposlední řadě rozvíjet znalost cizího jazyka.
Rychlost
Další výhodou on-line komunikace je rychlost. Člověk nemusí, jako tomu bylo dříve,
čekat několik dní na dopis, ale může komunikovat pomocí e-mailů či chatu a odpověď
může dostat během několika vteřin. On-line komunikace je výhodná i z ekonomického
hlediska, vezmeme-li v potaz například cenu obyčejné poštovní známky.
Anonymita
Pokud se člověk rozhodne pro komunikaci on-line např. prostřednictvím chatu,
poskytuje mu tato komunikace i jistou míru anonymity. Anonymní komunikace s lidmi
pomocí počítače v teple domova může u lidí navozovat pocit bezpečí. Ovšem někteří
uživatelé si neuvědomují, že prostřednictvím internetu mohou být anonymní pouze do
jisté míry.
Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku,
stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi
takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych,
abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci
zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně nebo
záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který požadavek
podal, typ a cíl požadavku, případně další věci.23
23 KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů
na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:
http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - FIS.
11
Jednoduchost
Jedním z dalších důvodů, proč je komunikace on-line mezi lidmi natolik oblíbená, je i
skutečnost, že tato komunikace může být jednodušší než v reálném životě. Pro mnoho
lidí je daleko snadnější vyjádřit svoje pocity, problémy či názory psaným slovem, než
aby je řekli druhému člověku do očí. Člověk má možnost rozmyslet si svoji odpověď
ještě než druhému člověku odepíše, což například při verbální komunikaci mezi dvěma
osobami nemusí být vždy možné.
Rovnost
Při komunikaci on-line mají všichni stejné příležitosti, jsou si rovni. To souvisí i s jistou
mírou anonymity, kdy při této komunikaci nehraje roli, zda je člověk za počítačem malý
či velký, hubený či tlustý, běloch nebo černoch, bohatý nebo chudý. Při komunikaci,
kdy si lidé nevidí navzájem do tváře, tedy nezáleží na tom, jak člověk vypadá, jaké je
národnosti či jakého dosáhl vzdělání.
2.2.2. Nevýhody on-line komunikace
Závislost
Mezi negativní stránky on-line komunikace určitě patří možnost nebezpečí závislosti.
Mnoho lidí na internetu tráví stále více a více času, „brouzdáním“ po internetu vyplňují
nejen svůj volný čas, ale třeba i čas kdy jsou v práci. Na internetu se dá dnes najít již
v podstatě cokoliv. Někteří lidé nutně potřebují být on-line, aby jim neuteklo něco
nového např. na Facebooku, a když už nemůžou být u počítače, existuje dnes
na(ne)štěstí také internet v mobilu, takže on-line může být uživatel v podstatě pořád a
kdekoli. A právě tímto způsobem začíná závislost na internetu. Jako u každé závislosti,
tak i u této se vyskytují abstinenční příznaky jako je nervozita, třes rukou a nutkavá
myšlenka se připojit.
Zneužití osobních údajů
Zneužití údajů je další velmi závažnou hrozbou při používání internetu. Aby se toto
riziko minimalizovalo, je třeba aby uživatelé používali bezpečná hesla k e-mailům či
bankovním účtům. Za bezpečné, tzv. silné, heslo se považuje kombinace malých a
velkých písmen, číslic a přípustných znaků. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně 14
znaků. Na sociálních sítích či různých chatech by uživatelé měli být velmi opatrní a
neměli by nikomu sdělovat své citlivé údaje.
12
Osobní údaje nejsou pouze čísla dokladů nebo rodné číslo. Zjednodušeně řečeno to jsou
všechny údaje, na základě kterých by mohl někdo jiný přímo či nepřímo určit vaši
osobu. Krádež (zcizení) identity je nedovolené shromažďování a používání osobních
údajů, obvykle za účelem kriminální činnosti.24
„Požírač“ času a zdravotní problémy
Mezi negativa patří také skutečnost, že u počítačů lidé tráví velké množství času. Na
internetu existuje mnoho lákadel, a také při on-line komunikaci s lidmi člověk někdy
ani nevnímá, jak čas ubíhá. Dochází k omezení fyzické aktivity a následným zdravotním
problémům. Lidi, kteří často sedí u počítače, trápí bolesti zad, bolesti zápěstí od držení
myši či problémy se zrakem.
Komunikace pouze on-line
Komunikace on-line má jistě svoje výhody, ale také nevýhody. Když uživatel
komunikuje s někým on-line, nevidí jak se při tom tváří, zda se mu ve tváři odráží
radost či smutek. Někdy si také člověk napsaná slova může vyložit úplně jinak, než je
dotyčný myslel. Otázkou je, zda si budeme s dotyčným člověkem mít ještě vůbec co
říct, až se uvidíme osobně, když už jsme si vše řekli on-line.
Zkreslení informací
Při komunikaci on-line může docházet ke zkreslení či přeměně informací. Každý člověk
může informaci pochopit jinak, trochu si skutečnost upravit, mnohé vypustit a to zcela
nevědomě či nezáměrně. Stejně tak veškeré informace uvedené na internetu nemusí být
vždy pravdivé. Je tedy vhodné si takto získané informace ještě ověřit či používat další
důvěryhodný zdroj.
2.2.3. Sociální sítě
Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují.
Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů. 25
24 Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:
http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/
25 Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-03-31].
Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/
13
Sociální síť je aplikace, která spojuje lidi na celém světě a umožňuje jim mezi sebou
komunikovat, sdílet své zážitky, ale i fotografie, hudbu či videa, vyjadřovat svoje
názory, vyhledávat své přátelé či známé, ale také se seznamovat s cizími lidmi.
V dnešní době mohou uživatelé přes sociální sítě hledat nové zaměstnání či je využívat
při získávání informací ke studiu atd. Možností, které sociální sítě přinášejí, je opravdu
mnoho. Právě proto jsou sociální sítě mezi lidmi tolik oblíbené. V současné době snad
každý mladý člověk využívá nějakou sociální síť, avšak sociální sítě získávají čím dál
více příznivců i v ostatních věkových kategoriích. Počet uživatelů tedy neustále stoupá.
2.2.3.1. Facebook
Facebook patří mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální
síť. Počet uživatelů v roce 2012 pravděpodobně dosáhne
Obr. č. 5 Logo Facebooku 26 jedné miliardy. Založil ho 4. února 2004 student
Harvardské univerzity Mark Zuckerberg a původní název zněl „The Facebook“.
Původně měl sloužit pouze ke komunikaci mezi studenty Harvardu, zájem o něj byl ale
tak obrovský, že se začal rozšiřovat do ostatních univerzit a později i mezi běžné
uživatele. Mark Zuckerberg bývá označován jako nejmladší miliardář, nový Bill Gates
či jako autor nejlepšího nápadu od vzniku Googlu.27 O vzniku Facebooku byl také
v roce 2010 natočen film The Social Network.
Uživatel se na svůj profil na Facebooku přihlašuje pomocí e-mailu a hesla. Založit si
profil může každý, starší třinácti let. Kromě standardních funkcí umožňuje Facebook
mimo jiné možnost vytváření skupin. Skupinu mohou tvořit lidé, které spojuje nějaká
záliba, mohou to být kolegové z práce, nebo třeba studenti, studující stejnou školu,
případně i stejný ročník. Členové skupin mohou mezi sebou diskutovat, a jejich
příspěvky se zobrazí pouze ostatním členům, nikoliv však všem přátelům daného
uživatele.
26 Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit. 2012-03-31].
Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/
27 Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online]. 7.9.2009 [cit.
2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-marka-zuckerberga-nejmladsiho-
miliardare-5547
14
3. Kategorizace informačních zdrojů
Cílem této kapitoly je analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a
PIS VŠE ke studiu. Informační zdroje mohou být jak oficiální, tak neoficiální.
Informační zdroj lze chápat jako prostředek společenské komunikace tvořený množinou
informací a sloužící k jejich fixaci (záznamu) a/nebo přenosu v čase a prostoru či jako
systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna,
archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko,
televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé
dokumenty...). 28
3.1. Oficiální stránky školy
Oficiální stránky školy (www.sks.cz) slouží jak studentům VOŠIS, tak studentům VŠE,
konkrétně oboru PIS na Fakultě informatiky a statistiky. Výuka na Vyšší odborné škole
informačních služeb byla zahájena v roce 1992, od září 2002 nabízí ve spolupráci s
Vysokou školou ekonomickou v Praze bakalářský studijní program Aplikovaná
informatika, obor Podnikové informační systémy.29 Výuka probíhá na základě
akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
3.1.1. Harmonogram, studijní a učební plány
Studenti zde najdou harmonogram pro daný akademický rok. Zde jsou k dispozici
informace o délce trvání semestru, zkouškovém období, data státních zkoušek či
odevzdání absolventských či bakalářských prací. Dále je studentům k dispozici studijní
a učební plán. Vzorový studijní plán představuje doporučený seznam předmětů, které by
měl student vystudovat v každém semestru. V učebním plánu jsou k dispozici informace
o jednotlivých předmětech, tedy co bude náplní předmětu, jaká je jeho studijní zátěž a
požadavky na ukončení.
3.1.2. Aktuality
Studenti zde rovněž najdou aktuality, tedy informace od vyučujících či ze studijního
oddělení. Informace od učitelů se nejčastěji týkají jakýchkoli změn v předmětu
28 Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 23.10.2009
[cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm
29 Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
www.sks.cz
15
v průběhu semestru, připomenutí termínů testů nebo informace ke zkouškám. Ze
studijního oddělení se jedná především o informace týkající se absolventských a
bakalářských zkoušek nebo změn úředních hodin.
3.1.3. Intranet
Velmi důležitý je pro studenty Intranet. Zde se student přihlásí pomocí svého Login a
přihlašovacího hesla. Přístup na Intranet mají i vyučující, kteří sem zapisují studentům
jejich hodnocení z jednotlivých předmětů. Studenti si zde vytváří svůj rozvrh a
přihlašují se na zkoušky.
3.1.4. Další informace
Na oficiálních stránkách školy jsou k nalezení mimo jiné rozvrhy jednotlivých tříd,
rozvrhy vyučujících a jejich konzultační hodiny. Dále zde studenti najdou termíny
zkoušek, které učitelé vypíší vždy před začátkem zkouškového období. Pro současné
studenty jsou zde k dispozici např. informace o programu Erasmus, studijním pobytu
v zahraničí a informace týkající se absolventských a bakalářských zkoušek. Studenti
vyšších ročníků využijí možnost nahlédnutí do obhájených bakalářských prací svých
kolegů. Informace o přijímacím řízení, informace o bakalářských a nebakalářských
oborech a informace o průběhu studia, slouží spíše novým zájemcům o studium.
3.2. Stránky Vysoké školy ekonomické
Oficiální stránky Vysoké školy ekonomické (www.vse.cz) studenti VOŠIS vůbec
nepotřebují. Ti najdou vše potřebné právě na stránkách VOŠIS. Přestože studenti oboru
PIS VŠE spadají pod Vysokou školu ekonomickou, řídí se aktualitami a rozvrhy
vytvořenými prostřednictvím stránek VOŠIS. Přesto využijí i některé informace
dostupné na stránkách VŠE.
3.2.1. Informace pro současné studenty, aktuality
Informace ke studiu jsou zde rozděleny dle jednotlivých fakult, dle bakalářského či
magisterského studia, a dále dle jednotlivých studijních oborů. Studenti mají k dispozici
učební plán pro jejich obor, informace ke státní zkoušce či okruhy otázek ke státním
zkouškám, které slouží i studentům PIS VŠE. Informace k bakalářskému oboru PIS
VŠE jsou k dispozici na stránkách VOŠIS.
Aktuální informace jsou studentům k dispozici přímo na úvodní straně webu VŠE.
16
3.2.2. Integrovaný studijní informační systém
Tento systém slouží převážně současným studentům. Studenti si v něm vytváří rozvrh,
přihlašují se na zkoušky a mají zde k dispozici výsledky těchto zkoušek. Jsou zde
k nalezení studijní plány rozdělené dle jednotlivých fakult. Studenti mohou přes
Integrovaný studijní informační systém (dále „ISIS“) rovněž odevzdávat své úkoly a
práce.
Prostřednictvím ISIS mají studenti možnost dohledat si kontakt na jednotlivé vyučující
nebo zjistit jejich vypsané konzultační hodiny. Pro nové studenty je zde možnost
vyplnění elektronické přihlášky ke studiu.
Informace o zapsaném rozvrhu a splněných předmětech studentů PIS VŠE jsou zde
rovněž k dispozici, přestože si rozvrh vytváří na stránkách VOŠIS. Studenti PIS VŠE
využijí ISIS při zapisování jediného předmětu, a to tělesné výchovy.
3.2.3. Centrum informačních a knihovnických služeb
Přes tento systém si mohou studenti dohledávat informace o knihách, které si mohou
půjčit domu nebo si knihy zapůjčí přímo ve studovně, a to jak na Žižkově, Jižním Městě
nebo v Jindřichově Hradci. Po přihlášení do Centra informačních a knihovnických
služeb (dále „CIKS“) je možné si danou knihu zarezervovat. Služby CIKS mohou
využívat i studenti PIS VŠE. Studenti zde mají možnost nahlédnutí do obhájených
bakalářských a diplomových prací. K nalezení jsou zde rovněž bakalářské práce
studentů PIS VŠE, a to z roku 2008 a starší (od roku 2009 jsou obhájené práce
k dispozici na stránkách VOŠIS).
3.2.4. Další informace
Na stánkách VŠE jsou mimo jiné k dispozici Předpisy VŠE, např. Studijní a zkušební
řád VŠE, který platí i pro studenty oboru PIS VŠE. Dále jsou zde informace pro nové
zájemce o studium, informace pro zaměstnance i absolventy, a také informace týkající
se studia v zahraničí.
3.3. Moodle
Do tohoto systému (http://moodle.sks.cz) se studenti přihlašují, po té co si vytvořili svůj
účet, pomocí Login a hesla. Zde studenti najdou informace týkající se konkrétních
předmětů. Studenti zde nacházejí podmínky k úspěšnému ukončení předmětu,
k dispozici je také kalendář s termíny odevzdání prací, úkolů či termíny testů. Informace
k předmětu jsou rozděleny po jednotlivých týdnech, takže se student může předem
17
informovat o tom, co bude náplní dalších cvičení. Někteří učitelé sem také dávají
studentům k dispozici materiály k předmětu. Prostřednictvím Moodlu mohou studenti
odevzdávat své úkoly a práce nebo také psát testy. Za odevzdané práce či testy zde
najdou studenti bodové ohodnocení. Moodle k výuce využívají jen někteří vyučující.
3.4. Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací
Jedná se o poměrně nový systém (https://sep.sks.cz / https://seb.sks.cz), který vznikl
v roce 2011 a stále se vyvíjí. Systém je jednotný jak pro studenty VOŠIS, tak VŠE.
Jediný rozdíl je v tom, že studenti VOŠIS se do systému přihlašují přes stránky
https://sep.sks.cz a studenti VŠE přes https://seb.sks.cz. Důvodem je, že studenti VOŠIS
absolvují předmět, který řeší problematiku psaní a odevzdání absolventských prací pod
zkratkou SEP, zatímco studenti VŠE absolvují tento předmět pod zkratkou SEB. Aby to
pro studenty bylo lépe zapamatovatelné, je systém dostupný z obou těchto webových
adres.
Do systému se lze přihlásit pomocí Login a hesla, stejných jako do sítě Novell. Studenti
zde najdou všechna vypsaná témata absolventských a bakalářských prací. Pokud je téma
volné, domluví se student s příslušným učitelem a téma si zarezervuje. Takto vybrané
téma, potvrzené vedoucím práce, musí schválit ještě ředitel školy. Prostřednictvím
tohoto systému lze rovněž vytisknout Zadávací list práce a hotovou práci také odevzdat.
Zde se studenti rovněž dozví informace o tom, kdo bude oponentem práce při její
obhajobě na státních závěrečných zkouškách.
Jelikož tento systém slouží k rezervaci témat absolventských a bakalářských prácí,
využijí ho až studenti vyšších ročníků. Pokud však studenti hledají informace o
termínech, kdy a jak své práce odevzdávat či kde najdou ke stažení obhájené práce
svých kolegů, musí použít jiný informační zdroj.
3.5. Informace od vyučujících
Učitelé vyučují na základě stanovených studijních a učebních plánů. Studentům jsou
poskytovány informace k předmětům či průběhu semestru nejčastěji ve škole, a to na
přednáškách nebo cvičeních k danému předmětu. Na úvodní hodině vyučující sdělují
studentům, jaké mají požadavky k úspěšnému ukončení předmětu. Informují je o
pracích, které budou muset odevzdat, o testech, úkolech a o tom, jak bude vypadat
závěrečná zkouška. Informují je rovněž o termínech zmíněných testů a zkoušek nebo o
jejich bodovém ohodnocení. Tyto informace jsou nejdůvěryhodnějšími, jelikož se je
18
student dozvídá osobně na hodině, pokud je jí přítomen, a v případě nejasností se může
ihned učitele ještě optat. Na druhé straně se zde vyskytuje riziko, že informace, která je
vyslána od vyučujícího ke studentovi bude ovlivněna (zkreslena) šumem, který může ve
třídě nastat.
3.6. Informace od spolužáků
Studenti mohou získávat informace i od svých spolužáků. Mezi nejčastější formu
získávání informací od spolužáků patří osobní rozhovor či komunikace prostřednictvím
Facebooku. Takto získané informace však nemusí být vždy úplně pravdivé, jelikož si
student může danou informaci vyložit poněkud jinak či si informaci trochu upravit a to
zcela nevědomě či nezáměrně.
3.6.1. Osobní rozhovor
Informace týkající se studia mohou studenti získat při osobním rozhovoru se svými
spolužáky.
3.6.2. Skupiny na Facebooku
Na této sociální síti řeší studenti rovněž problematiku studia. Komunikovat s ostatními
spolužáky mohou pomocí chatu či zpráv na Facebooku nebo v rámci studentských
skupin. Tato práce se zaměřuje především na komunikaci ve studentských skupinách.
V takovéto skupině mohou studenti diskutovat nad problematikou školy či studia a
jejich příspěvky jsou k dispozici všem členům dané skupiny. Takovýchto studentských
skupin založených dle studovaného oboru či ročníku, existuje několik. Nejrozšířenější
skupinou je skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“, která má
v současné době cca 220 členů.
3.7. Další informační zdroje
Někteří učitelé využívají i jiných zdrojů, než jsou výše uvedené. Jedná se např. o jejich
soukromé webové stránky, kde mimo jiné studentům poskytují informace k předmětům.
Odkazy na webové stránky některých vyučujících jsou k nalezení na oficiálních
stránkách školy.
19
4. Modely komunikace v praxi
Cílem této kapitoly je analyzovat skutečnost, jak studenti získávají informace potřebné
k jejich studiu. Tuto skutečnost lze rovněž znázornit pomocí modelu komunikace.
Model zobrazuje proces získávání informace, tedy proces informačních toků, na kterém
si lze vysvětlit cestu informace od jejího vzniku až k cíly, tedy ke konečnému uživateli.
Tato kapitola rovněž uvádí vybrané modely komunikace, které byly definovány
v teoretické části, a vysvětluje tyto modely pomocí příspěvků získaných ze studentské
skupiny na Facebooku.
4.1. Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE
Průběh informačních toků mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE standardně probíhá třemi
možnými způsoby. Tato práce je však zaměřena spíše na zkoumání druhého a třetího
typu modelu.
4.1.1. První typ modelu
Jak je zobrazeno na diagramu č. 1, tento typ modelu znázorňuje případ studenta
(Student A), který informace potřebné ke studiu získá ve škole (1a) nebo si je dohledá
pomocí jiných informačních zdrojů, např. oficiální stránky školy, Moodle, Systém
rezervace témat absolventských/bakalářských prací (dále „SEP/SEB“) či stránky VŠE
(1b). Facebook (2) takový student buď příliš nepoužívá nebo ho využívá k tomu, aby
odpovídal na dotazy (3a, 3b, 3c) svých spolužáků (Student B, C, D) ohledně studia.
Diagram č. 1 Use case diagram, zdroj autor
20
4.1.2. Druhý typ modelu
Druhou možností, jak student získá potřebné informace, je přímé kontaktování studentů
ve skupině na Facebooku, bez toho, aniž by si předtím sám zkusil dohledat informace
prostřednictvím jiného informačního zdroje, např. použití stránek školy či získání
informace přímo ve škole od vyučujících.
Tento model si lze vysvětlit na konkrétním příkladu, a to na příspěvku ve studentské
skupině na Facebooku:
Student A: „Víte někdo konzultační hodiny Antošové?“
Student B: „Tohle dneska psala na sks, tak bych toho využil: Antošová Jana 06.02.2012
Zápis do indexu a konzultace - Zápis do indexu a konzultace k testu pro všechny skupiny
NEV, NE2, NEJ proběhne 7.2. a 8.2./10.30-11.30/ ve sborovně.“
Diagram č. 2 popisuje situaci, kdy student potřebuje vědět termín konzultace Mgr.
Antošové. Student A tedy napíše dotaz do studentské skupiny na Facebooku (1). Jiný
student (Student B) si jeho dotaz přečte a buď si tuto informaci pamatuje ze školy (2a)
nebo se podívá na stránky školy, zda zde není uvedena informace o konzultačních
hodinách (2b). Po té, co tuto informaci získal, odpoví Studentovi A na Facebooku (3).
Studentovi A se tedy dostane odpověď na jeho otázku (4a). Tuto konverzaci mezi
Studentem A a B si mohou samozřejmě přečíst (4b, 4c, 4d) i ostatní členové skupiny
(Student C, D, E).
Diagram č. 2 Use case diagram, zdroj autor
21
Je třeba dodat, že k takovéto situaci by vůbec nemuselo dojít, pokud by se Student A
předtím než zveřejnil dotaz na Facebooku, podíval na oficiální stránky školy, kde byla
tato informace k dispozici, případně ji mohl získat přímo ve škole na hodině
Německého jazyka.
4.1.3. Třetí typ modelu
Třetí možnost, jak studenti získávají informace, je taková, že jeden ze studentů uveřejní
informaci na Facebooku, za účelem upozornění spolužáků na nějakou skutečnost.
Model lze opět vysvětlit na konkrétním případu zveřejněného příspěvku ve studentské
skupině na Facebooku:
Student A: „Pro ty, co to ještě nezaregistrovali, už je možnost zapsat se na zkoušky
z FIT, PIS a ANJ 6 – Kozická.“
Diagram č. 3 znázorňuje situaci, kdy student (Student A) získá informaci o možnosti
přihlášení se na zkoušky ve škole (1a) nebo si informaci přečte na stránkách školy (1b).
Na tuto skutečnost chce upozornit také ostatní spolužáky, kteří ji třeba ještě
nezaznamenali. Proto informaci napíše do skupiny na Facebooku (2). Ostatní studenti
(Student B, C, D) si informaci přečtou (3a, 3b, 3c) a mohou se prostřednictvím
oficiálních stránek školy na zkoušku přihlásit (4).
Diagram č. 3 Use case diagram, zdroj autor
22
4.1.4. Shrnutí
Domnívám se, že standardně by měl proces získávání informací vypadat jako na
diagramu č. 4. Pokud má student nějaký dotaz, měl by se pokusit informaci zjistit buď
přímo ve škole nebo prostřednictvím jiných informačních zdrojů, např. na oficiálních
stránkách školy. Pokud ani tam informaci nedohledá, teprve až potom by se měl obrátit
s dotazem na skupinu spolužáků na Facebooku.
Diagram č. 4 Diagram aktivit, zdroj autor
Ve velké většině případů proces získávání informací vypadá tak, jak je uvedeno na
diagramu č. 5. Pokud má student nějaký dotaz, něco potřebuje vědět, jako první
informační zdroj, který použije pro dohledání informace, je Facebook. Pokud tam
odpověď na svůj dotaz nalezne, je spokojen. Pokud ne, teprve potom se obrátí na další
informační zdroje, např. na stránky školy na internetu.
Diagram č. 5 Diagram aktivit, zdroj autor
23
4.2. Příjmový model
Tento komunikační model bere v úvahu, že příjemců komunikace může být více než jen
jeden a tito příjemci nemusí sdělení vždy chápat stejně. Příjmový model lze nejlépe
vysvětlit na následujícím příkladu. Níže je uveden příspěvek studenta PIS VŠE, který se
vyskytl ve studentské skupině na Facebooku. Příspěvek se týká zkoušky z předmětu
Finance podniku (dále „FIP“).
Student A: „Nemáte někdo tušení, co bylo poslední, co se probralo na FIP? Pamatuji si
dobře, že to byl faktoring a forfaiting?“
Student B: „Já si to pamatuji stejně, faktoring a forfaiting.“
Student C: „Faktoring a forfaiting je v těch materiálech z přednášek na straně 26, mám
to chápat tak, že u zkoušky nebude nic ze strany 27 – 39?“
Student D: „Myslím, že to, co bylo za stranou 26 tam nebylo. Já jsem se učil jen po ten
forfaiting.“
Z těchto příspěvků na Facebooku by tedy mělo vyplývat, že z předmětu FIP bude
zkouška až po látku týkající se zmíněného faktoringu a forfaitingu. Jenže v jedné
variantě testu u zkoušky se objevily také odpisy, které byly vykládány až po této látce a
v přednáškách byly uvedeny až za stranou 26. Vyučující předmětu FIP, na tuto
skutečnost na poslední přednášce upozorňovala, vyslala tedy všem přítomným
studentům (příjemcům) sdělení o tom, co bude obsahem zkoušky. Všichni přítomní
studenti tedy měli být s touto skutečností seznámeni.
Proč tedy nikdo ze studentů v příspěvku nereagoval a neuvedl skutečnost na pravou
míru? Studenti přijali sdělení po svém. Někdo mohl na sdělení zapomenout, někdo ho
pochopil tak, že odpisy v testu vůbec nebudou nebo někdo sdělení nezaznamenal vůbec.
Pak také studenti mohli tvrzení, které plynulo z odpovědí na výše uvedený dotaz a jako
by podsouvalo skutečnost, že test bude jen po faktoring a forfaiting, přijmout za pravdu,
že tomu tak opravdu bude.
4.3. Rituálový model
Pro rituálový model je typické, že zobrazuje nějakou událost, která se pravidelně
opakuje a na člověka má příjemný vliv. Jako příklad klasického rituálového modelu lze
uvést informaci od Ing. Klimánka, Ph.D., která se objevuje na webových stránkách
24
VOŠIS vždy před začátkem každého zkouškového období. Minulé zkouškové období na
tuto informaci upozornil jeden student ve skupině na Facebooku. Studenti vnímají
sdělení Ing. Klimánka, Ph.D., velmi pozitivně, jako by na to před každými zkouškami
čekali, jak je možné se přesvědčit z následujících reakcí.
Student A: „Klimánek David 28.05.2012 Účast na zkoušce: Rád bych informoval, že
zkouška představuje završení společného úsilí a obvykle se na ni chodí ve společenském
oblečení, což nevyžaduji. Kdo však na mou zkoušku přijde otrhaný, oděný v mikině,
teplákovce, tričku s potisky apod., nebude moci zkoušku vykonat a termín mu
propadne.“
Student B: „Klasik Klimánek.“
Student C: „XY by mohl vyprávět, jak si šel půjčit sako.“
Student D: „Má to někde schovaný a pokaždé to jenom kopíruje.“
5. Obsahová analýza
První zmínka o obsahové analýze pochází z počátku dvacátého století a jako její autor
bývá označován Harold Lasswell. Avšak první kdo sepsal knihu o obsahové analýze byl
Bernard Berelson. Jedná se o nejpoužívanější techniku výzkumu mediálních obsahů.
V nejfrekventovanější kvantitativní podobě bývá popisována jako standardizovaná,
systematická a intersubjektivně ověřitelná kvantitativní metoda analýzy zjevného
obsahu komunikace.30
Proces obsahové analýzy probíhá následovně. Nejprve si musí uživatel uvědomit, co
chce analyzovat, zda se jedná o textový dokument či nějaké příspěvky na webové
stránce atd. Dále je třeba si uvědomit, co chci z daného textu zjistit, proč vůbec analýzu
provádím. V mém případě se jedná o výskyt konkrétních slov a jejich počet (frekvenci)
v textu. Neméně důležité je mít nějaký prostředek, pomocí kterého lze analýzu provést.
Pokud se jedná o zkoumání velkého množství textu, jako je tomu v tomto případě, je
vhodné použít program, který analyzování dat usnadní. V neposlední řadě je potřeba
umět vhodně prezentovat výsledky, které uživatel díky analýze získal, tedy vyčíst
z výsledků to podstatné.
Obsahová analýza bývá označována také jako analýza frekvenční. Další označení této
analýzy je kvantitativní. Obsahová analýza se tedy zabývá obsahem příslušného textu či
30 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 21. ISBN 80-7178-926-7.
25
jeho formou a výsledkem analýzy je nějaký počet (frekvence). Pomocí této metody se
také ověřují předem dané hypotézy. Díky obsahové analýze se dají zjistit takové
informace, které z daného textu nejsou na první pohled zřejmé a díky ní lze jasně a
přesně interpretovat výsledky analýzy.
5.1. Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku
Abych mohla zjistit, jak studenti využívají skupinu „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS
Budějovická“ pro studijní účely, musela jsem příspěvky v této skupině podrobit
obsahové analýze.
Skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“ má cca 220 členů. Pomocí
obsahové analýzy jsem analyzovala celkem 433 příspěvků a to v období od 14.10.2008,
kdy tato skupina vznikla, až do 16.10.2012. Je však třeba dodat, že ze začátku nebyla
skupina příliš využívána, od roku 2008 do roku 2010 zde bylo pouze 10 příspěvků. Na
přelomu let 2010 – 2011 studenti začali tuto skupinu využívat daleko více, někdy se zde
objevilo i několik příspěvků denně. Jak je vidět na grafu č. 1, velký vzestup v počtu
příspěvků této skupiny byl až v roce 2012, kdy za necelý rok (od 1.1.2012 do
16.10.2012) byly vloženy 403 příspěvky z celkových 433.
Počet příspěvků v jednotlivých letech
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
2008 2009 2010 2011 2012
Řada1
Graf č. 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech, zdroj autor
Je rovněž důležité dodat, že k daným příspěvkům mohou studenti psát různé komentáře.
Mě však v rámci práce zajímaly pouze prvotní příspěvky, ne komentáře, které k nim
byly dále přidány. Příspěvky, jež přímo nesouvisely se školou či studiem nebyly
analyzovány.
26
V rámci mé práce mě rovněž zajímalo, co zde studenti nejčastěji řeší, tedy jaká slova se
zde vyskytují nejčastěji. K tomu mi právě pomohl program vhodný na obsahovou
analýzu, program Atlas.ti. Nejprve bylo potřeba získat data z této skupiny do takové
podoby, abych s nimi mohla pracovat. Pravděpodobně z bezpečnostních důvodů není
možné z internetových stránek skupiny na Facebooku převést obsah této stránky do
programu MS Office Word, jako to některé stránky umožňují, ani nebylo možné převést
obsah stránek přímo do programu Atlas.ti. Proto se mi jevilo jako jediné východisko
zkopírovat si jednotlivé příspěvky do Wordu, i když tato metoda zabrala poměrně dost
času. Takto uložené příspěvky jsem si zobrazila v programu Atlas.ti a spustila analýzu
slov, jak je zobrazeno červeně na obrázku č. 6.
Obr. č. 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti, zdroj autor
Celkem ve skupině bylo použito 7141 slov. Je však třeba dodat, že tento program počítá
i jako slova předložky či spojky, které nejdou v rámci tohoto programu bohužel nijak
eliminovat. Stejně tak je třeba dát si pozor na skloňování slov, program započítá zvlášť
slova jako např. bakalářka, bakalářku, bakalářky atd., jak dokazuje níže uvedená
tabulka. Abych tedy došla ke konečnému výsledku počtu slova, které se ve skupině
vyskytuje, bylo třeba jednotlivá slova sečíst. Někdy se také ve skupině objevily
hovorové výrazy, jako např. „matroš“, ani takové slovo jsem nemohla opomenout
započítat, jako v tomto případě přičíst ke slovu materiál.
27
Obr. č. 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku, zdroj autor
Jak je vidět na obrázku č. 7, program udává takové informace, jako je délka slova, počet
výskytu daného slova v textu (to mě zajímalo nejvíce), a také kolik procent tvoří výskyt
daného slova z celkového počtu slov v analyzovaném textu.
5.1.1. Výskyt nejvíce používaných slov
V přehledu obsažených slov v příspěvcích ve skupině jsem si vyhledala slova
s největším výskytem, která se týkají školy či studia a zpracovala je včetně jejich počtu
do tabulky č. 1.
slovo počet slovo počet
test 84 výsledky 14
TIS 46 bakalářka 13
zkouška 36 semestr 13
PIS 35 úkol 13
Rosický 33 předmět 12
otázky 32 hodnocení 11
FIT 28 index 11
státnice 27 informace 10
odevzdání 24 rozvrh 10
materiál 23 přednášky 9
esej 18 známky 8
projekt 17 kredity 5
intranet 16 cvičení 4
prezentace 15 konzultace 4
Tab. č. 1 Nejvyšší počet slov, zdroj autor
28
Nejčastější slovo, které se objevuje v příspěvcích studentů je slovo „test“. Dále se
v tabulce objevují zkratky předmětů, jako TIS, PIS a FIT. V případě zkratky TIS se
jedná o předmět Teorie a praxe informačních systémů, v případě PIS o předmět
Podnikové informační systémy a zkratka FIT znamená Finanční teorie. Dále je třeba
vysvětlit jméno pana Ing. Rosického, CSc., které se objevuje v příspěvcích studentů
velmi často. Ing. Rosický, CSc. vyučuje předmět TIS ve druhém semestru třetího
ročníku oboru PIS VŠE. Jelikož byl tento předmět, dle mého názoru, obsahově poměrně
náročný a osmnácti studentům se nepodařilo úspěšně složit zkoušku a museli si předmět
zapsat znova v dalším semestru, domnívám se, že právě z těchto důvodů bylo jméno
Ing. Rosického, CSc. tak často diskutováno.
Tabulku č. 1 s nejvyšším výskytem slov lze pro větší přehlednost rozdělit dle
jednotlivých kategorií, kam daná slova dle logické úvahy patří. Zvolila jsem kategorie
průběh semestru, učitelé, zkouškové období a státní zkoušky, viz tabulka č. 2.
průběh semestru učitelé zkouškové období státní zkoušky
slovo počet slovo počet slovo počet slovo počet
test 84 Rosický 33 zkouška 36 státnice 27
TIS 46 otázky 32 bakalářka 13
PIS 35 materiál 23
FIT 28 intranet 16
odevzdání 24 výsledky 14
esej 18 semestr 13
projekt 17 hodnocení 11
prezentace 15 index 11
úkol 13 známky 8
předmět 12 kredity 5
rozvrh 10 konzultace 4
přednášky 9
cvičení 4
Celkem 315 Celkem 33 Celkem 173 Celkem 40
Tab. 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem, zdroj autor
Pouze slovo „informace“ jsem do tabulky č. 2 neuvedla, a to z toho důvodu, že není
jednoznačné, do které kategorie toto slovo zařadit. Dle mého názoru by se toto slovo
dalo zařadit do všech čtyř kategorií, studenti se mohou informovat jak k průběhu
semestru, k jednotlivým vyučujícím, ke zkouškám, tak i ke státním zkouškám.
V grafu č. 2 uvádím procentuelní zobrazení výskytu slov dle jednotlivých kategorií.
29
Kategorizace výskytu slov
56%
6%
31%
7%
průběh semestru
učitelé
zkouškové období
státní zkoušky
Graf č. 2 Kategorizace výskytu slov (údaje v procentech), zdroj autor
5.1.2. Studenti s největším počtem příspěvků
Co mě dále zajímalo a co jsem chtěla pomocí obsahové analýzy zjistit, bylo zda se např.
jeden konkrétní student dotazuje na jednu konkrétní věc, např. pouze na test. A zase
další student vyniká v tom, že se dotazuje na další konkrétní věc, např. na konzultace.
Toto se mi však v rámci analýzy prokázat nepodařilo. Příspěvky studentů jsou
rozmanité a nedá se říct, že by se někdo dotazoval přímo jen na jednu konkrétní věc. Co
se mi však podařilo zjistit, bylo studenty s největším počtem příspěvků ve skupině.
Vybrala jsem osm slov, která jsou opět charakteristická pro školu či studium a
zkoumala jejich výskyt v příspěvcích od těchto studentů.
Tab. č. 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků, zdroj autor
Jak vyplývá z tabulky č. 3, nejvíce příspěvků má Student A a to 40, hned za ním
následuje Student F se 37 příspěvky. Žlutě jsou označeny počty slov, které se
z nabízených osmi objevují u studentů v příspěvcích nejvíce. Např. u Studenta A se
30
nejvíce v příspěvcích objevuje slovo „test“ a to desetkrát. Dále lze z tabulky č. 3 vyčíst,
že u vybraných Studentů A – J se nejvíce vyskytují v jejich příspěvcích slova „test“,
„zkoušky“, „úkol“ a „státnice“. Opět lze potvrdit skutečnost, jako tomu bylo u tabulky
č. 2, že nejvíce se vyskytuje mezi studenty slovo „test“.
5.2. Konkrétní příklady příspěvků ve skupině
Pro představu níže uvádím příspěvky studentů ve skupině „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ –
FIS/PIS Budějovická“. Uvádím komunikaci studentů, jejichž příspěvky jsem
analyzovala v tabulce č. 3. Navíc jsou zde uvedeny příspěvky a komentáře některých
dalších studentů.
Student A: „Kdy má Antošová konzultace?“
Student S: „Na sks je pondělí: 3. a 4. hodina a úterý: 5. hodina.. jestli je to dobře to
nevím, ale mělo by?!“
Student K: „Nemáte někdo info ohledně termínu odevzdání BP?“
Student A: „Koukni na sks na úřední desku a tam je harmonogram, možná to tam
bude.“
Student K: „V harmonogramu je jenom termín bakalářských zkoušek, ale o BP ani
slovo, a to je dost divný, ostatní školy to vědí už od září…“
Student L: „Nevíte, ze kterých otázek bude 1. test z PIS?“
Student H: „Z toho co psal Klimánek na Moodlu, bych pochopil, že to budou otázky 1-
5.“
Student I: „Je zítra SEB?“
Student B: „Já mám mít zítra prezentaci, ale XY mi tvrdil, že SEB není.“
Student K: „Tohle je na sks: 21.-23.5.2012 - ing.Hrušková - výuka se ruší.
Nepřítomnost vyučujícího /nemoc/.“
Student B: „Termíny na zkoušku z MKO?“
Student A: „12.6. od 8:00 je psáno na sks, jinak nic, nás bylo hodně na tom
předtermínu.“
31
Student C: „Tak ten tělocvik mi zapsali asi úplně normálně. Mám to v ISIS modrý a
mám to v rozvrhu, je to tak správně?“
Student G: „Jo mělo by to být správně zapsaný.. Tak to jsi měl kliku, že se tam
přihlásilo málo lidí. Já se hlásila na aqua aerobic a nic z toho. Momentálně mám
volejbal ve čtvrtek skoro v noci a ještě ke všemu je to vyšší výkonnost a smíšený..“
Student E: „Nevíte, kde bych našel seznam lidí přihlášených ke státnicím?“
Student I: „Intranet -> Bak. Zkoušky -> Záv. BZ – přehled.“
Student G: „Nepamatujete si náhodou někdo, od kolika má být v pondělí 5.6. opravný
test na NJ a jestli teda je? Protože na intranetu je vypsaný termín až na 13.6.? Jsem z
toho trošku jako zmatená...“
Student A: „Koukáš na špatnou NJ, je tam 5.6. NE2-6, to jsme my, od 8:30.“
Student G: „A jo, díky.“
Student C: „Nevíte, jestli se dá esej z TISu opravit v případě, že nebude spokojený a
nedá 60%?“
Student M: „Podle toho, co posílal mailem někdy ze začátku, tak tam má napsaný, že
esej můžeš opravit pokud z ní máš min. 50%.“
Student N: „Víte někdo, jaký bylo přesný zadání úkolu na FIT od Šušákový? Jednalo se
o cenné papíry.“
Student E: „To už bylo minulý týden ne? Znělo prý takhle: zpracovat téma cenné papíry
(členění, druhy) +odvozené cenné papíry – finanční deriváty, max. 2 stránky a max. na
3 body.“
Student O: „Nechápu, jestli máme dělat ten projekt z PISu, který má Klimánek na
Moodlu? A kdy to máme odevzdat?“
Student P: „Ne.“
Student A: „Jestli se nemýlím, tak nemáme dělat žádný projekt.“
Student O: „Super.“
Student D: „Na nástěnce je napsáno, že má být práce nahraná do systému VOŠ. Který
to je? Na sks nic k odevzdání není. A má být i nějaká přihláška. Víte jaká?!“
32
Student Q: „Nahrát sem: https://seb.sks.cz/index.php a přihláška je normálně
v intranetu, sekce Bak. Zkoušky.“
Student E: „Ne, na seb ne. Myslím, že na intranetu, když se přihlásíš jako k bakalářské
zkoušce.“
Student R: „S tím seb to asi fakt nebude ono - když jsem se ptala asi před 2 týdny
Hruškový, tak říkala, že nahrávání na seb bude až pro příští rok. A když jsem včera šla
za Škoudlínovou, tak sem se právě dozvěděla, že se bakule má někam nahrávat (se
divila, že to jako nevím) a řekla, že to v systému zpřístupní - takže podle toho bych taky
čekala, že to bude někde v intranetu.“
Někdy to ve skupině na Facebooku vypadá, jakoby snad někteří studenti ani nechodili
do školy nebo měli poněkud krátkodobější paměť, viz následující příspěvky.
„Jak se jmenuje ten hodný pán, co nás učil OFI? Nějaký kontakt na něj?Potřeboval
bych zapsat do indexu.“
„Má někdo AJ s Kozickou? Byl nějaký úkol na příští týden?“
„Chápete někdo ten úkol na FIT?“
„Hrušková chtěla odevzdat projekt nejpozději dnes, že?“
„Nevíte, kolik je povoleno absencí na TIS?“
„Kdy se píše test z MSP?“
„Vícekriteriální hodnocení variant spadalo do náplně předmětu MAT 2 ?“
„Nemá někdo sepsáno co všechno bude zítra v testu z NJ u Antošové?“
„Tak co PIS, jak vypadá zkouška? 30 bodů za teorii a 30 za praktickou? Co se to vůbec
dělá v tom Excelu, já tam vůbec nechodil. Slyšel jsem něco o kontingenčních tabulkách
nebo tak něco.“
„Nevíte jak to bude s prezentací na TIS?Jestli se teda prezentuje jen na cvičeních nebo i
na přednáškách?“
„Víte někdo bližší informace o bakalářské práci a zkouškách? Jestli je třeba možné si
bakalářskou práci vyhotovit a obhájit a ke zkouškám přistoupit až někdy později nebo
jak to je? Vůbec nikde o tom nedokážu najít informace.“
„Nevíte někdo na kolik byl druhý test z ANJ bodů?“
„Kdy vlastně letos končí zkouškový?“
33
6. Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku
Některé vysoké školy vlastní oficiální profil na Facebooku. Vyšší odborná škola
informačních služeb tento profil zatím nemá. Vysoká škola ekonomická sice oficiální
profil na Facebooku vlastní, ten však neslouží pro obor PIS. Vzhledem ke skutečnosti,
jak velmi je Facebook využíván jako zdroj informací, což jsem zjistila díky obsahové
analýze a členství ve skupině na Facebooku, se domnívám, že by studenti využívali jako
zdroj informací také oficiální profil školy na této síti. Abych mohla posoudit jaké jsou
výhody či nevýhody oficiálního profilu na Facebooku, musela jsem oslovit obě strany,
zajímal mě tedy jak pohled vysokých škol (resp. jejich zaměstnanců), které profil na
Facebooku již vlastní, tak pohled studentů, kteří na těchto školách studují.
6.1. Pohled vysokých škol
V rámci mého výzkumu jsem oslovila šest škol, které vlastní oficiální profil na
Facebooku. Jednalo se o školy: Vysoká škola obchodní, Metropolitní univerzita Praha,
Univerzita Jana Amose Komenského, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká
škola evropských a regionálních studií a Česká zemědělská univerzita. Zaměstnancům
vysokých škol jsem zaslala prostřednictvím e-mailu dotaz, jaké jsou podle jejich názoru
výhody profilu školy na Facebooku a co jim tato možnost přináší. Odpověď jsem
dostala od tří oslovených škol, které jsem zpracovala do tabulky č. 4.
Tab. č. 4 Odpovědi vysokých škol, zdroj autor
34
6.2. Pohled studentů
Mezi svými přáteli na Facebooku jsem se dotázala deseti studentů, kteří studují na
vysokých školách, které mají oficiální profil na této sociální síti. Prostřednictvím
Facebooku jsem se jich zeptala, zda když potřebují nějaké informace týkající se školy či
studia, hledají informace na profilu školy na Facebooku nebo spíše používají webové
stránky školy. Odpovědi jsem dostala od osmi studentů, které jsem zpracovala do
tabulky č. 5.
Tab. č. 5 Odpovědi studentů vysokých škol, zdroj autor
6.3. Shrnutí
Podle odpovědí od zaměstnanců škol lze tedy říct, že oficiální stránky školy jim slouží
jak k oslovení nových uchazečů o studium a pro veřejnost, tak i pro některé současné
studenty. Co se týká pohledu studentů, tak ti sice většinou stránky školy na Facebooku
využívají, ale oficiální informace přesto dohledávají na oficiálních webových stránkách
35
školy. Já osobně, po shlédnutí profilů uvedených stránek škol na Facebooku, jsem
dospěla k názoru, že tyto profily slouží spíše pro nové zájemce o studium. Na těchto
profilech bývají uvedeny jak základní informace o škole, kontakty, dny otevřených
dveří, fotografie, atd. Profily na Facebooku využívají hlavně školy soukromé.
7. Dotazníkový průzkum
Dotazníkový průzkum jsem ve své práci zvolila z toho důvodu, že jsem potřebovala
získat konkrétní informace od studentů a také znát jejich názor. Pokud bych informace
od studentů nezískala, musela bych vyvozovat závěry pouze na základě svých
domněnek, které by byly podloženy např. jen provedenou obsahovou analýzou.
Prostřednictvím průzkumu si budu moci porovnat názory studentů s mými hypotézami a
se situací, kterou jsem zaznamenala na Facebooku.
7.1. Cíl dotazníku
Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké informační zdroje nejvíce používají studenti VOŠIS a
PIS VŠE ke studiu, zda upřednostňují Facebook před ostatním informačními zdroji a
zda by uvítali, kdyby Vyšší odborná škola informačních služeb měla svůj profil na této
sociální síti.
Dotazníkový průzkum byl prováděn v době od 19. listopadu 2012 do 3. prosince 2012.
Cílovou skupinou byli právě studenti VOŠIS a PIS VŠE. Dotazník obsahuje
8 otázek, z toho 6 uzavřených a 2 polouzavřené.
Před sestavením dotazníku jsem si stanovila hypotézy, které se mi po vyhodnocení
dotazníkového průzkumu potvrdí nebo vyvrátí.
Hypotéza č. 1: Studenti nejvíce používají Facebook jako zdroj informací.
Hypotéza č. 2: Studenti uvítají oficiální profil Vyšší odborné škola informačních služeb
na Facebooku.
36
7.2. Forma dotazníku
7.2.1. On-line verze
Dotazník byl vytvořen prostřednictvím webových stránek Vyplň to, dostupných na
adrese www.vyplnto.cz. Pro možnost vytvoření dotazníku je třeba se zaregistrovat na
těchto stránkách. Uživatel má možnost vytvořit dotazník zdarma či za poplatek.
Vytvoření dotazníku zdarma je určeno převážně pro studenty, na rozdíl od placených
služeb se uživatel musí obejít např. bez technické podpory, avšak pro studentské účely
mi tyto služby naprosto stačily.
Abych mohla začít s vytvořením svého dotazníku, musela jsem nejdříve po dobu jedné
hodiny vyplňovat dotazníky, které jsou na stránkách veřejně přístupné. Po uplynutí této
doby jsem mohla začít s vytvářením dotazníku pomocí průvodce. Příprava dotazníku
má několik fází. Nejprve jsem musela zvolit možnost, zda má být dotazník veřejný či
neveřejný. V mém případě jsem zvolila možnost neveřejného, jelikož se dotazník týká
pouze studentů VOŠIS a PIS VŠE. Nastavila jsem si datum ukončení dotazníku, typ
jednotlivých otázek, aby všechny otázky byly povinné k vyplnění a jak mají otázky
následovat jednotlivě za sebou. Dále jsem zvolila jaká další otázka má následovat po
konkrétní odpovědi na předchozí otázku. Měla jsem také možnost náhledu na vytvořený
dotazník, kde jsem si také otestovala jeho funkčnost. Po úspěšné kontrole dotazníku
systémem jsem mohla dotazník publikovat.
Odkaz na takto vytvořený online dotazník jsem zveřejnila ve studentských skupinách na
Facebooku a požádala studenty o vyplnění. Po zadání odkazu do vyhledávače či po
kliknutí na odkaz se studentům zobrazí úvodní text, jak je uvedeno na obrázku č. 8, po
kliknutí na pole „Vyplnit dotazník“ následuje vlastní dotazník.
37
Obr. č. 8 Vyplnění dotazníku 31
Výhodou zveřejnění dotazníku na stránkách Vyplň to jistě patří i skutečnost, že po
ukončení uplynutí doby vyplňování dotazníku mi byla poskytnuta data v tabulce
programu MS Office Excel, včetně grafů, se kterými jsem mohla dále pracovat.
V průběhu vyplňování dotazníku jsem také měla možnost náhledu na výsledky z již
vyplněných dotazníků a také na jejich počet, viz obrázek č. 9.
Obr. č. 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012 32
7.2.2. Tištěná verze
Některé studenty VOŠIS a PIS VŠE jsem oslovila se žádostí o vyplnění dotazníku
v tištěné verzi, neboť se domnívám, že je rovněž důležitý také osobní kontakt se
studenty. Tištěnou verzi dotazníku dokládám v příloze č. 1 této bakalářské práce.
7.3. Výsledky dotazníku
Dotazník vyplnilo celkem 147 studentů či studentek. Tři dotazníky jsem musela
z vyhodnocení vyřadit, neboť byla u nich chybně vyplněna otázka týkající se seřazení
31 Informační zdroje používané ke studiu. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:
http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/informacni-zdroje-pouzivane/
32 Moje průzkumy. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/moje-
pruzkumy/
38
aktuálně využívaných informačních zdrojů. Celkem tedy byly vyhodnoceno 144
dotazníků.
7.3.1. Otázky související s Hypotézou č. 1
Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty
studující PIS VŠE či VOŠIS?
Odpověď Počet Procenta
ano 130 90,28
ne 11 7,64
nepoužívám Facebook 3 2,08
nevím 0 0,00
Tab. č. 6 Členství ve skupinách na Facebooku, zdroj autor
Jsi členem nějaké skupiny na
Facebooku?
90%
8% 2%
ano
ne
nepoužívám Facebook
Graf č. 3 Členství ve skupinách na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor
Z tabulky č. 6 a grafu č. 3 vyplývá, že celkem 90% oslovených studentů či studentek
jsou členy skupiny na Facebooku založené pro studijní účely. Studentů, kteří nejsou
členy studentské skupiny bylo 8% a studentů, kteří vůbec nepoužívají Facebook bylo
celkem 2%. Další možnou odpovědí na tuto otázku bylo „nevím“, jelikož ji nevyužil
žádný student, nebyla tato odpověď znázorněna v grafu č. 3.
Výsledek 90% studentů, kteří jsou členy skupiny, jsem očekávala, neboť odkaz na
vyplnění dotazníku byl převážně zadáván právě ve studentských skupinách na
Facebooku. Takové procento odpovědí je pro můj průzkum příznivé, jelikož mě právě
zajímají odpovědi studentů, kteří jsou členy studentské skupiny.
39
Záporně odpověděli ti studenti, kteří pravděpodobně vyplňovali dotazník v tištěné verzi.
Po následném použití filtru odpovědí jsem zjistila, že pouze jeden student oboru PIS
VŠE odpověděl, že není ve skupině studentů na Facebooku. Zbývající počet studentů,
kteří nejsou členy studentské skupiny či vůbec nepoužívají Facebook jsou tedy studenti
VOŠIS a je jich celkem třináct.
Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke
studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJI
využívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační
zdroj.
Celkové pořadí
Odpověď Průměrné pořadí
spolužáci (osobní rozhovor) 2,479
škola/profesoři 2,674
Facebook 2,938
www.sks.cz 3,632
http://moodle.sks.cz 4,736
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,674
www.vse.cz 5,868
Tab. č. 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů, zdroj autor
Podle uvedených odpovědí v tabulce č. 7, lze usoudit, že první tři nejvíce využívané
informační zdroje, a to spolužáci, škola/profesoři a Facebook, se umístily velmi těsně za
sebou. O něco větší rozestup je mezi třetím a čtvrtým místem, kde se umístily oficiální
stránky školy. Jako pátý v pořadí nejvíce využívaný informační zdroj, studenti uvedli
Moodle. Na předposledním, tedy šestém místě, skončil Systém rezervace témat
absolventských/bakalářských prací a konzultací a na posledním místě jsou stránky
Vysoké školy ekonomické.
Dle výsledků se dá tedy předpokládat, že pokud studenti potřebují získat informace,
první na koho se obrátí jsou jejich spolužáci. Jako druhou možnost, a to velmi těsnou
v pořadí, je získávání informací prostřednictvím školy či profesorů. Pokud se jim
nedostane odpovědi nebo nejsou přítomni ve škole, obrátí studenti svoji pozornost na
Facebook. Sociální síť tedy předběhla oficiální zdroj informací, jako jsou stránky školy,
které skončily na čtvrtém místě. V pořadí pátý informační zdroj, Moodle, se dle mého
40
názoru na této pozici umístil proto, že ho využívají jen někteří profesoři. Co se týká
Systému rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací, jeho umístění
v tabulce se dalo očekávat, a to z toho důvodu, že tento informační zdroj využijí hlavně
studenti třetích a vyšších ročníků. Umístění stránek VŠE se rovněž dalo předpokládat, a
to proto, že studenti VOŠIS tento informační zdroj ke studiu vůbec nepotřebují a
studenti PIS VŠE využijí tento informační zdroj jen velmi málo.
Umístění Facebooku na třetím místě mě překvapilo, vzhledem ke skutečnosti, jak velmi
jsou studentské skupiny využívány. Rovněž jsem očekávala, že studenti dají přednost
před osobním rozhovorem se spolužáky spíše oficiálnímu zdroji a to stránkám školy.
Rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE
Odpověď Průměrné pořadí
spolužáci (osobní rozhovor) 2,439
Facebook 2,549
škola/profesoři 2,939
www.sks.cz 3,902
http://moodle.sks.cz 4,549
www.vse.cz 5,598
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 6,024
Tab. č. 8 VOŠIS, zdroj autor Tab. č. 9 PIS VŠE, zdroj autor
Tabulky č. 8 a 9 znázorňují rozdělení odpovědí podle studovaných oborů, tedy
rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Studenti VOŠIS dávají přednost jako
nejpoužívanějšímu informačnímu zdroji škole/profesorům, zatímco studenti PIS VŠE
nejvíce používají spolužáky jako zdroj informací. Velmi zajímavé je umístění
Facebooku, který je u studentů VOŠIS až čtvrtý v pořadí, zatímco u studentů PIS VŠE
je tento zdroj na druhém místě. Za zmínku stojí ještě umístění Systému rezervace témat
absolventských/bakalářských prací a konzultací a stránek VŠE, které jsou u studentů
VOŠIS na šestém a sedmém místě. U studentů PIS VŠE je toto umístění na posledních
dvou místech prohozeno. Dle mého názoru je to právě z toho důvodu, že studenti
VOŠIS jako zdroj informací stránky VŠE vůbec nepoužívají.
Odpověď Průměrné pořadí
škola/profesoři 2,323
spolužáci (osobní rozhovor) 2,532
www.sks.cz 3,274
Facebook 3,452
http://moodle.sks.cz 4,984
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,210
www.vse.cz 6,226
41
Rozdělení na první a vyšší ročník
Odpověď Průměrné pořadí
spolužáci (osobní rozhovor) 2,500
škola/profesoři 2,654
Facebook 3,231
www.sks.cz 3,808
http://moodle.sks.cz 4,385
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,423
www.vse.cz 6,000
Tab. č. 10 První ročník, zdroj autor Tab. č. 11 Vyšší ročník, zdroj autor
Další srovnání, které mě zajímalo, bylo, zda se pořadí využívaných informačních zdrojů
nějak změní při porovnání studentů prvních a vyšších ročníků. Studenti vyšších ročníků
představují čtvrtý, případně ještě vyšší ročník. Jak je možno vyčíst z tabulek č. 10 a 11,
využívání informačních zdrojů se liší pouze v prvním a druhém místě, kde se u studentů
prvního ročníku jako nejvíce využívaný zdroj informací umístila škola/profesoři a na
druhém spolužáci. U studentů vyšších ročníků je toto pořadí opačné. Ostatní informační
zdroje jsou využívány ve stejném pořadí.
Rozdělení na ženy a muže
Odpověď Průměrné pořadí
spolužáci (osobní rozhovor) 2,313
škola/profesoři 2,344
Facebook 2,828
www.sks.cz 3,813
http://moodle.sks.cz 4,703
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,891
www.vse.cz 6,109
Tab. č. 12 Ženy, zdroj autor Tab. č. 13 Muži, zdroj autor
Odpověď Průměrné pořadí
škola/profesoři 2,394spolužáci (osobní rozhovor) 2,515
Facebook 2,924
www.sks.cz 3,561
http://moodle.sks.cz 5,121
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,621
www.vse.cz 5,864
Odpověď Průměrné pořadí
spolužáci (osobní rozhovor) 2,613
škola/profesoři 2,938
Facebook 3,025
www.sks.cz 3,488
http://moodle.sks.cz 4,763
https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,500
www.vse.cz 5,675
42
Poslední rozdělení, které v této části uvádím, je rozdělení na ženy a muže. Zajímalo mě,
jestli se budou nějak výrazně lišit odpovědi studentek a studentů. Jak lze vyčíst
z tabulek č. 12 a 13, pořadí nejvíce využívaných informačních zdrojů je jak u studentek,
tak u studentů prosto stejné.
Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům?
Odpověď Počet Procenta
Diskuze se studenty 122 84,72
Rychle dostupné informace 107 74,31
Facebook je pro mě pohodlnější 56 38,89
Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích 21 14,58
Ověření informací 20 13,89
Vlastní odpověď 8 5,52
Facebook nemá žádné výhody 6 4,17
Tab. č. 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům, zdroj autor
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Výhody Facebooku oproti jiným informačním
zdrojůmDiskuze se studenty
Rychle dostupnéinformace
Facebook je pro měpohodlnější
Nedostatek informací najiných informačníchzdrojích
Ověření informací
Vlastní odpověď
Facebook nemá žádnévýhody
Graf č. 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům (údaje v procentech), zdroj autor
43
U této otázky měli studenti možnost zvolit více možných variant odpovědí a napsat
vlastní odpověď. Vlastní odpovědi studentů jsou uvedeny níže.
Z tabulky č. 14 a grafu č. 4 vyplývá, že nejvíce studentů, celkem 85%, shledává jako
výhodu Facebooku možnost diskuze se studenty. Na druhém místě se umístila odpověď
„rychle dostupné informace“ se 74%. K odpovědi „Facebook je pro mě pohodlnější“ se
přiklání 39% studentů. Dále 15% studentů odpovědělo, že na jiných informačních
zdrojích není dostatek informací. 6% studentů přispělo svou vlastní odpovědí a dle 4%
dotázaných studentů nemá Facebook žádné výhody.
Možnost diskuze patří všeobecně mezi výhody sociálních sítí. Na základě prováděné
obsahové analýzy mohu potvrdit, že studenti ve studentských skupinách velmi často
diskutují např. nad tím, z jakých materiálů se učí na test nebo zkoušku, jak kdo pochopil
zadání úkolu atd. Možnost diskuze na jiných informačních zdrojích samozřejmě není
možná. Proto mě uvedení této možnosti, jako největší výhody Facebooku nijak
nepřekvapilo. Co se týká druhé výhody, rychle dostupných informací, opět díky
obsahové analýze mohu potvrdit, že mnoho studentů využívá možnost dotázání se na
nějakou skutečnost na Facebooku, než aby volili možnost dohledání si informací na
jiných informačních zdrojích. Příspěvky ve studentských skupinách si mohou přečíst i
ostatní studenti, kterým mohou informace rovněž posloužit. S tím souvisí i třetí výhoda
a to „pohodlnost“. Ostatní možné odpovědi, a to „nedostatek informací na jiných
informačních zdrojích“, „ověření informací“ a „Facebook nemá žádný výhody“,
označilo jen nízké procento studentů.
Vlastní odpovědi:
„Většina studentů je na Facebooku častěji než ve škole.“
„Snadná spolupráce studentů při projektech, organizace projektů, sledování
harmonogramu apod.“
„Vyselektované a přehledné.“
„Mají ho téměř všichni a je to nejsnadnější způsob jak informace získat.“
„V případě využití FB by byly informace snadno najitelné, a člověk by je nemusel
složitě vyhledávat na webu školy. V případě dotazů na studijní referentku, by studenti
dostávali konkrétní a jasné odpovědi, a ne jako je tomu teď.“
„Veškeré informace na jednom místě.“
„Informace na Facebooku jsou ne vždy relevantní.“
„Vznikají vztahy.“
44
7.3.2. Otázky související s Hypotézou č. 2
Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své
oficiální stránky (profil) na Facebooku?
Odpověď Počet Procenta
ne 45 31,25
spíše ne 44 30,56
spíše ano 24 16,67
ano 21 14,58
nevím 10 6,94
Tab. č. 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku, zdroj vlastní
Chybí Ti skutečnost, že VOŠIS nemá
profil na Facebooku?
30,6%
16,7%
14,6%
6,9%
31,3%ne
spíše ne
spíše ano
ano
nevím
Graf č. 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor
Na základě tabulky č. 15 a grafu č. 5, celkem 31% studentům nechybí skutečnost, že
VOŠIS nemá oficiální profil na Facebooku. K odpovědi, že jim tento profil spíše
nechybí se přiklání rovněž 31% studentů. Studentů, kteří by takový profil uvítali je 15%
a těch, kteří by tuto skutečnost spíše uvítali je 17%. Studentů, kteří neví, zda jim tento
profil chybí, je 7%. Celkově se dá tedy říct, že profil nechybí 62% studentů a naopak
tento profil postrádá 32%.
Musím konstatovat, že odpovědi studentů mě v tomto případě poněkud překvapily.
Vzhledem k provedené obsahové analýze a pozorování příspěvků díky mému členství
ve skupině na Facebooku, bych čekala výsledek spíše opačný. Co se týká studentů, kteří
45
odpověděli „nevím“, možná si nedokážou představit, co přesně by takový profil školy
na Facebook obsahoval, proto tedy nemohli říct, zda by profil uvítali či nikoli.
Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku?
Odpověď Počet Procenta
Informace o předmětech 41 91,11
Aktuality 34 75,56
Materiály k předmětům 34 75,56
Termíny zkoušek/průběžných testů 33 73,33
Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením 24 53,33
Informace o absolventských/bakalářských pracích 23 51,11
Harmonogram 21 46,67
Vlastní odpověď 3 6,66
Tab. č. 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku, zdroj vlastní
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Nárhy, které by studenti uvítali na profilu na
Facebooku
Informace o předmětech
Aktuality
Materiály k předmětům
Termínyzkoušek/průběžných testů
Diskuze studentů sprofesory/studijnímoddělenímInformace oabsolventských/bakalářskýchpracíchHarmonogram
Vlastní odpověď
Graf č. 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor
Na tuto otázku odpovídali pouze studenti, kteří odpověděli na otázku zda jim chybí
profil VOŠIS na Facebooku „ano“ a „spíše ano“. V této otázce měli studenti rovněž
možnost zvolit více odpovědí a napsat vlastní odpověď. Vlastní odpovědi jsou uvedeny
níže.
46
Z tabulky č. 16 a grafu č. 6 vyplývá, že celkem 91% studentů by uvítalo skutečnost, aby
na profilu školy byly dostupné informace o předmětech. 76% studentů by uvítalo
aktuality a materiály k předmětům a jen o něco méně studentů, 73%, by bylo pro
termíny průběžných testů či zkoušek. Téměř polovina studentů, 53%, by
prostřednictvím profilu ráda diskutovala se studijním oddělením či profesory a 51% by
zde rádo našlo informace k absolventským a bakalářským pracím. A celkem 47% by
zde uvítalo harmonogram. Tři studenti, kteří tvoří celkem 7% využilo možnost vlastní
odpovědi. Dle vysokého počtu procent u možných odpovědí lze tedy konstatovat, že
studenti by uvítali všechny navrhované možnosti obsahu profilu VOŠIS na Facebooku.
Vlastní odpověď:
„Pružnější studijní oddělení a navíc informace pro nové studenty.“
„ Změny místností, odpadající výuka.“
„Mimoškolní činnosti týkající se studia – např. tipy či pozvánky na diskuze (výstavy).“
7.3.3. Doplňující otázky
Studuji:
Odpověď Počet Procenta
PIS VŠE 82 56,94
VOŠIS 62 43,06
Tab. č. 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS, zdroj vlastní
Studovaný obor
57%
43%
PIS VŠE
VOŠIS
Graf č. 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS (údaje v procentech), zdroj autor
47
Z tabulky č. 17 a grafu č. 7 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentů z oboru PIS
VŠE a to 57%. Studentů VOŠIS, kteří vyplnili dotazník, bylo 43%. Je však třeba vzít
v úvahu, že počet studentů, kteří studují VOŠIS je méně než studentů PIS VŠE a tak lze
tedy očekávat, že počet studentů z VOŠIS, kteří dotazník vyplní, bude rovněž méně než
studentů z PIS VŠE.
Pohlaví:
Odpověď Počet Procenta
žena 80 55,56
muž 64 44,44
Tab. č. 18 Pohlaví studentů, zdroj vlastní
Pohlaví
56%
44%
žena
muž
Graf č. 8 Pohlaví studentů (údaje v procentech), zdroj autor
Na základě tabulky č. 18 a grafu č. 8 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentek,
celkem 56%, zatímco studentů 44%.
Uveď, ve kterém jsi ročníku:
Odpověď Počet Procenta
první 66 45,83
třetí 33 22,92vyšší ročník 26 18,06
druhý 19 13,19
Tab. č. 19 Ročník, zdroj vlastní
48
Ročník
46%
23%
18%
13%
první
třetí
vyšší ročník
druhý
Graf č. 9 Ročník (údaje v procentech), zdroj autor
Z tabulky č. 19 a grafu č. 9 lze vyčíst, že dotazník vyplnilo nejvíce studentů v prvním
ročníku a to 46%. Studentů třetího ročníku, kteří dotazník vyplnili bylo 23% a studentů
vyššího ročníku bylo 18%. Nejméně studentů, kteří dotazník vyplnili, je z druhého
ročníku a to 13%. Největší počet vyplněných dotazníků od studentů prvních ročníků se
dal předpokládat, jelikož studentů je v prvním ročníku nejvíce. Ne všichni studenti se
bohužel dostanou do dalších ročníků a školu dostudují. Dalším důvodem je také
skutečnost, že některé dotazníky v tištěné formě byly zadávány studentům prvního
ročníku.
7.4. Potvrzení či vyvrácení Hypotéz
Hypotéza č. 1: Po vyhodnocení dotazníkového šetření musím konstatovat, že Hypotéza
č. 1 se mi nepotvrdila. Domnívala jsem se, že se jako nejvíce využívaný zdroj informací
umístí Facebook. Ten se však podle celkového využívání informačních zdrojů umístil
až na třetím místě.
Hypotéza č. 2: Co se týká Hypotézy č. 2, musím konstatovat, že tato hypotéza se mi
rovněž nepotvrdila. Domnívala jsem se, že studenti uvítají profil Vyšší odborné školy
informačních služeb na Facebooku. Dle vyhodnocených dotazníků celkem 62%
studentům tato skutečnost nechybí, profil by však uvítalo pouze 32%.
49
Závěr
Cílem mé práce bylo analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a
PIS VŠE ke studiu. V práci jsem se zaměřila na sociální síť Facebook, jako na primární
zdroj informací ke studiu. Pomocí modelů komunikace jsem zachytila proces, jak
získávají studenti VOŠIS a PIS VŠE informace ke studiu. Analyzovala jsem celkem tři
modely, jak tento proces získávání informací probíhá. K těmto modelům jsem uvedla
příklady získané ve studentské skupině na Facebooku a znázornila je pomocí diagramů
vytvořených v programu PowerDesigner.
Dále jsem v rámci mé práce provedla obsahovou analýzu příspěvků ve studentské
skupině na Facebooku s názvem „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“.
K obsahové analýze jsem použila program Atlas.ti. Pomocí obsahové analýzy jsem
zjistila, že velký vzestup ve využívání této skupiny byl v letošním roce, kdy byly
vloženy do skupiny 403 příspěvky, z celkových 433. Pomocí analýzy jsem zjistila, že
nejčastější slova, která se v příspěvcích objevují, byla slova „test“, „zkouška“, „otázky“
a „státnice“. Mezi nejčastěji vyskytovanými slovy se objevily také zkratky předmětů
TIS, PIS a FIT. Pomocí obsahové analýzy se mi nepodařilo prokázat, že by se konkrétní
student dotazoval vždy na jednu konkrétní věc, například jeden student by se stále
dotazoval pouze na termíny zkoušek. Příspěvky každého studenta jsou tedy rozmanité.
Zaměřila jsem se však na studenty s největšími počty příspěvků a podrobněji tyto
příspěvky analyzovala. Také u nich se nejvíce objevovala slova jako „test“, „zkouška“,
„úkol“ a „státnice“. Pro představu jsem uvedla příklady diskuzí studentů ve studentské
skupině na Facebooku.
V rámci další části mé práce jsem pomocí Facebooku oslovila studenty vysokých škol,
které vlastní oficiální profil na Facebooku. Byli to studenti škol Vysoké školy
ekonomické, Metropolitní univerzity Praha, České zemědělské univerzity, Univerzity
Jana Amose Komenského a studenti Vysoké školy obchodní. Studenti mi poskytli
informace, že sice oficiální profil na Facebooku využívají, přesto však dávají přednost
dohledání informací na oficiálních stránkách školy. Oslovila jsem rovněž zaměstnance
vysokých škol, odpovědi jsem dostala od zaměstnanců Vysoké školy polytechnické
Jihlava, Vysoké školy evropských a regionálních studií a České zemědělské univerzity.
Dle jejich odpovědí jim oficiální profil slouží spíše k oslovení nových uchazečů o
studium, ačkoliv poskytuje informace i pro současné studenty.
50
Moji práci jsem zakončila dotazníkovým průzkumem. Tento průzkum jsem prováděla
z toho důvodu, abych mohla porovnat názory studentů s mými hypotézami a se situací,
kterou jsem zaznamenala na Facebooku. Dotazníkový průzkum probíhal 15 dní a
studenti měli možnost ho vyplnit jak on-line, tak v tištěné verzi. Dotazník on-line byl
vytvořen prostřednictvím stránek Vyplň to a odkaz na jeho vyplnění byl zveřejněn ve
studentských skupinách na Facebooku. Celkem jsem měla k dispozici 144 vyplněných
dotazníků.
Domnívala jsem se, že Facebook bude zvolen za nejvíce využívaný informační zdroj.
Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že studenti uvedli jako nejvíce využívaný zdroj
informací osobní rozhovor se spolužáky a Facebook uvedli až na třetím místě. Zajímavé
je, že studenti dávají přednost informacím od svých spolužáků před oficiálními
informacemi od vyučujících, i když toto umístění bylo poměrně těsné. Dále
z vyhodnocení dotazníku vyplynulo, že studenti upřednostňují Facebook před
oficiálními stránkami školy, které se umístily na čtvrtém místě. Zaujalo mě rozdělení
odpovědí na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Pokud se zaměřím pouze na studenty VOŠIS,
tak ti uvedli, že využívají Facebook jako čtvrtý v pořadí nejvíce využívaný zdroj
informací, zatímco studenti PIS VŠE uvedli tento zdroj jako druhý v pořadí.
Dále jsem se domnívala, že studentům chybí skutečnost, že Vyšší odborná škola
informačních služeb nemá oficiální profil na Facebooku. Tato skutečnost však nevadí
více jak polovině dotázaných studentů.
Musím konstatovat, že v případě využití Facebooku jako primárního zdroje informací a
zájmu o oficiální profil VOŠIS na této sociální síti, došlo k rozporu mezi odpovědi
studentů a mým názorem podloženým provedenými metodami. Přesto doufám, že
výsledky, které jsem ve své práci získala mohou být pro Vyšší odbornou školu
informačních služeb přínosem.
51
Seznam použité literatury a internetových zdrojů
1. BORKOVÁ, Renata. Informační audit a mapování informačních toků v podniku [online].
Brno, 2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333636/ff_b/. Bakalářská
diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně.
2. HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012.
3. KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku. Praha: Computer Press, 2011, s. 320. ISBN
978-80-251-3573-0.
4. KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím
profilů na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné
z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - Fakulta
informatiky a statistiky
5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 447.
ISBN 80-7367-338-3.
6. POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a
aktualizované vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, s. 496. ISBN 978-80-247-2615-1
7. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 328. ISBN 80-7178-
926-7.
8. ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional
Publishing, 2007, s.212. ISBN 978-80-86946-49-8.
9. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. Komunikace informací [online]. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:Te4qJI01BiIJ:www.informacniveda.cz/dwn/1003/1158_Komunikace%2520informaci.pdf+komunikace+informac%C3%AD&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgr8Of1XOV6O0-LpjLXvc-2rH0N6SLtqM5rTHqmRm3A454jiQJBHJc0P9vDzjAgbUMykCQTU5b8FYyhjMqBMzMOrb0tEagwcThr4vcTNnD3i4oHEnlfeKNRzqQEdTvLNRLeavxI&sig=AHIEtbRtGD8dMglRCzNAxhEz69DzW5D8MQ
10. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton,
s.r.o., 2003, s. 158. ISBN 80-7254-360-1.
11. ŠMAHEL, David. Virtuální přátelství: je běžné, či nikoliv?. Lupa.cz [online]. 20.9.2006 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/virtualni-pratelstvi-je-bezne-ci-nikoliv/
52
12. VODÁČEK, Leo a Antonín ROSICKÝ. Informační management: pojetí, poslání a aplikace.
1. vyd. Praha: Management press, Ringier ČR, a.s., 1997, s.146. ISBN 80-85943-35-2.
13. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 264.
ISBN 80-7178-291-2.
14. VYBÍRAL, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. 1. vyd. Praha: Portál,
s.r.o., 2003, s.176. ISBN 80-7178-812-0.
15. VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se psychika lidí v éře internetu?. Muni.cz [online]. 2001 [cit.
2012-12-03]. Dostupné z: http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2001a-
Meni%20se%20psychika.rtf
16. Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola
informačních služeb [online]. 20.2.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z:
http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm
17. Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online].
23.10.2009 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm
18. Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-03-
31]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/
19. Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit.
2012-03-31]. Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/
20. Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online].
7.9.2009 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-marka-
zuckerberga-nejmladsiho-miliardare-5547
21. Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:
http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/
22. Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11].
Dostupné z: www.sks.cz
23. Vytvořit dotazník/Vyplňto.cz – řešení pro Váš internetový průzkum. Vyplň.to [online]. 2012
[cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/
53
24. Rok 2011 s Facebookem, co nového přinesl a jak to s novinkami dopadlo. DOČEKAL, Daniel. Lupa.cz [online]. 3.1.2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/rok-2011-s-facebookem-co-noveho-prinesl-a-jak-to-s-novinkami-dopadlo/
25. Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf
26. Atlas.ti. Atlas.ti: The Qualitative Data Analysis & Research Software [online]. 2002-2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.atlasti.com/index.html
27. Obsahová analýza. Obsahová analýza [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.antropologie.org/cs/vyzkumy-a-analyzy/metodologie/77-obsahova-analyza
28. Metody sociologického výzkumu. KAPLÁNEK, Michal. Kvantkval [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.tf.jcu.cz/getfile/57935b970a7def6f
54
Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů
Obrázek 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi......................... 4
Obrázek 2 Shannon – Weaverův model komunikace ............................................... 6
Obrázek 3 Lasswellův model komunikace ............................................................... 6
Obrázek 4 Model Westleye a MacLeana .................................................................. 8
Obrázek 5 Logo Facebooku ...................................................................................... 13
Obrázek 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti......................................... 26
Obrázek 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku........................................ 27
Obrázek 8 Vyplnění dotazníku.................................................................................. 37
Obrázek 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012........................................ 37
Graf 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech ........................................................... 25
Graf 2 Kategorizace výskytu slov ............................................................................. 29
Graf 3 Členství ve skupinách na Facebooku..............................................................38
Graf 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ...............................42
Graf 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku ......................44
Graf 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...................................................45
Graf 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS ...........................................................................46
Graf 8 Pohlaví studentů .............................................................................................47
Graf 9 Ročník ............................................................................................................48
Tabulka 1 Nejvyšší počet slov .................................................................................. 27
Tabulka 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem................................................. 28
Tabulka 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků ................................................... 29
Tabulka 4 Odpovědi vysokých škol...........................................................................33
Tabulka 5 Odpovědi studentů vysokých škol ............................................................34
Tabulka 6 Členství ve skupinách na Facebooku ........................................................38
Tabulka 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů ..................39
Tabulka 8 VOŠIS ......................................................................................................40
Tabulka 9 PIS VŠE ...................................................................................................40
Tabulka 10 První ročník ............................................................................................41
Tabulka 11 Vyšší ročník ...........................................................................................41
Tabulka 12 Ženy .......................................................................................................41
Tabulka 13 Muži .......................................................................................................41
55
Tabulka 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ........................42
Tabulka 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku................44
Tabulka 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...........................................45
Tabulka 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS.....................................................................46
Tabulka 18 Pohlaví studentů......................................................................................47
Tabulka 19 Ročník .....................................................................................................47
Diagram 1 Use case diagram..................................................................................... 19
Diagram 2 Use case diagram..................................................................................... 20
Diagram 3 Use case diagram..................................................................................... 21
Diagram 4 Diagram aktivit ....................................................................................... 22
Diagram 5 Diagram aktivit ....................................................................................... 22
56
Příloha č. 1 Dotazník
Ahoj, chtěla bych Tě požádat o vyplnění krátkého dotazníku. Na základě tohoto průzkumu chci zjistit, jakým způsobem získávají studenti informace ke studiu (tzn. informace o předmětech, úkolech, známkách, zkouškách, termínech odevzdání, absolventských/bakalářských pracích atd.). Výsledky průzkumu použiji ve své bakalářské práci.
V případě, že není uvedena možnost zaškrtnutí více odpovědí, zaškrtni, prosím, pouze jednu odpověď.
1) Studuji:
Podnikové informační systémy na Vysoké škole ekonomické (PIS VŠE) Vyšší odbornou školu informačních služeb (VOŠIS)
2) Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty studující PIS VŠE či VOŠIS?
ano nevím ne nepoužívám Facebook
3) Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJIvyužívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační zdroj.
škola/profesoři spolužáci (osobní rozhovor) www.sks.cz www.vse.cz http://moodle.sks.cz https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz Facebook
4) Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své oficiální stránky (profil) na Facebooku?
ano spíše ano nevím spíše ne ne
Pozn.: Při odpovědi „ano“ a „spíše ano“ pokračuj následující otázkou, tj. otázka č. 5. Při odpovědi „nevím“, „spíše ne“ a „ne“ pokračuj otázkou č. 6.
57
5) Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku? (možnost zaškrtnutí více variant)
Informace o předmětech Termíny zkoušek/průběžných testů Informace o absolventských/bakalářských pracích Aktuality Harmonogram Materiály k předmětům Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením Vlastní odpověď: ……………………………
6) Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům? (možnost zaškrtnutí více variant)
Rychle dostupné informace Ověření informací Diskuze se studenty Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích Facebook je pro mě pohodlnější Facebook nemá žádné výhody Vlastní odpověď: ………………………..
7) Pohlaví:
žena muž
8) Uveď, ve kterém jsi ročníku:
první druhý třetí vyšší ročník
Děkuji za pomoc a za Tvůj čas.