Úvod

OKRASNÉ

ROSTLINY

OKRASNÉ

ROSTLINY

• Aster• Antirrhinum• Argyranthemum• Begonia • Bellis • Bidens• Cactaceae • Campanula • Convallaria • Dahlia • Delphinium• Erantis • Gaillardia • Gentiana • Helleborus • Hemerocalis• Hosta• Hydrangea • Iris • Monarda • Paeonia • Pachysandra • Pelargonium• Phlox • Rudbeckia • Sedum • Stachys• Tulipa • Vinca • Viola • Yucca • Zinnia

ONEMOCNĚNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN

ONEMOCNĚNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN

Mykózy

Bakteriózy

Virózy

Poruchy

Patogeny

• Alternaria hortensiae • Alternaria zinniae• Ascochyta lamiorum • Ascochyta phlogis• Aureobasidium

microstictum • Bipolaric cactivora • Botryotinia convoluta • Botryotinia fuckeliana • Botrytis cinerea • Botrytis convalariae • Botrytis paeoniae • Botrytis tulipae• Bremia lactucae • Calonectria scoparia • Cladosporium iridis • Cladosporium

paeoniae • Coleosporium

campanulae • Colletotrichum sp. • Coniothyrium

concentricum • Coniothyrium hellebori • Cronartium flaccidum

(syn.: C. asclepiadeum)• Cucumber mosaic virus • Cylindrocladium

scoparium • Dahlia mosaic virus • Didymium sp.• Drechslera cactivora • Drechslera iridis • Entyloma dahliae • Erwinia carotovora

subsp. carotovora• Erysiphe aquilegiae

var. ranunculi• Erysiphe

cichoracearum• Erysiphe

cichoracearum var. cichoracearum

• Erysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum)

• Erysiphe paeoniae • Erysiphe sp. • Flower break mosaic

virus • Fusarium oxysporum • Fusarium oxysporum

f.sp. opuntiarum • Fusarium oxysporum

f.sp. gladioli• Fusarium sp.• Gloeosporium

convallariae • Helminthosporium

cactivorum • Heterosporium gracile • Hydrangea ringspot

virus • Iris mild mosaic virus, • Iris yellow mosaic virus

• Iris severe mosaic

virus• Kabatiella

microstictum • Microsphaera polonica • Mycocentrospora

acerina • Mycosphaerella

(Didymellina) macrospora

• Mycosphaerella iridis • Oidium sp.• Oidium violae • Paeony ring spot virus • Paraphaeosphaeria

obtusispora • Penicillium hirsutun • Penicillium verrucosum

var. corymbiferum• Peronospora radii • Peronospora violae• Phoma exigua

• Phoma rudbeckiae• Phyllosticta ajacis • Phyllosticta

stachydis • Phytophthora sp. • Plasmopara halstedii • Pseudomonas sp. • Pseudomonas

delphini• Pseudonectria

pachysandricola • Puccinia antirrhini • Puccinia campanulae • Puccinia digraphidis • Puccinia distincta • Puccinia gentiana • Puccinia iridis • Puccinia perlarginii-

zonalis • Puccinia vincae • Pythium sp. • Ramularia agrestis• Ramularia lactea • Rhizoctonia solani • Rhizoctonia sp.• Sclerotinia

sclerotiorum • Sclerotinia

sclerotiorum• Sclerotium sp. • Septoria hydrangeae • Septoria microsora • Septoria peaoniae • Septoria phlogis • Septoria sedi • Septoria stachydis• Sphaerotheca

delphinii • Sphaerotheca fusca • Sphaerotheca fusca

(= S. fuliginea)

PATOGENY

PATOGENY

zpět

• Thielaviopsis basicola

• Tobacco streak ilarvirus

• Verticillium albo-atrum

• Volutella pachysandricola

• Xanthomonas hortorum pv. pelargonii

MYKÓZY

MYKÓZY

zpět

• rzivost hledílku• plísňovitost pařížské kopretiny• padlí hvězdnice• fusariové vadnutí hvězdnice• verticiliové vadnutí hvězdnice• šedá hniloba kysaly• padlí sedmikrásky• hniloba řapíků sedmikrásky• rzivost sedmikrásky• padlí dvouzubce • korkovitost kaktusu• fusariová hniloba a vadnutí kaktusu• hnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusu• rzivost zvonku• šedá stonková hniloba a padání konvalinky• antraknóza konvalinky• černání puků konvalinky • šedá plísňovitost jiřinky• entylomová listová skvrnitost jiřinky • verticiliové vadnutí jiřinky • sklerotiniové vadnutí jiřinky• padlí jiřinky• pestrokvětost jiřinek • černá listová skvrnitosi stračky• padlí stračky• kořenová hniloba a listová skvrnitost talovínu• plíseň kokardy• šedá hniloba hořce• rzivost hořce• pythiová kořenová hniloba hořce• fusariová kořenová hniloba hořce• černá skvrnitost čemeřice• hnědá listová pruhovitost denivky• okrouhlá listová skvrnitost denivky• chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních po

upat• antrakóza bohyšky• padlí hortenzie• listová skvrnitost hortenzie• septoriová listová skvrnitost hortenzie• červenohnědá listová skvrnitost hortenzie

• listová skvrnitost kosatce• odumírání výhonů a hniloba oddenků kosatce• fusariová hniloba kořenů a oddenků kosatce• peniciliová hniloba kosatce• rzivost listů kosatce • padlí zavinutky• yaskochytová listová skvrnitost zavinutky• rzivost pivoňky• padlí pivoňky• septoriová listová skvrnitost pivoňky• kladosporiová listová skvrnitost pivoňky • šedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivo

ňky• volutelová spála a korová nekróza pachysandry• listová skvrnitost a kořenová hniloba muškátu• padlí plamenky• septoriová listová skvrnitost plamenky • padlí třapatky• listová skvrnitost třapatky• plísňovitost třapatky• sklerotiniové vadnutí třapatky• verticiliové vadnutí třapatky• septoriová listová skvrnitost rozchodníku• kořenová hniloba čistce• septoriová listová skvrnitost čistce• fylostiktová listová skvrnitost čistce• hniloba stonků, listová skvrnitost tulipánu • fomová kořenová a stonková hniloba barvínku• rzivost barvínku• mezižilková chloróza• plísňovitost macešky• ramulariová listová skvrnitost macešky• kořenová hniloba macešky• bílá listová skvrnitost macešky• šedá plísňovitost macešky• padlí macešky• hnědá listová skvrnitost juky• alternariová skvrnitost ostálky• zasychání a hniloba květů ostálky• Kořenové hniloby ostálky

• Bakteriální skvrnitost stračky

• Bakteriální měkká hniloba denivky

• Bakteriální hniloba oddenků kosatce

• Bakteriální listová skvrnitost macešky

BAKTERIÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLINBAKTERIÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN

• Virová mozaika jiřinky

• Virová mozaika stračky

• Virová kroužkovitost listů hortenzie

• Virová chlorotická mozaika listů, skvrnitost květů a odumírání kosatce

• Virová kroužkovitost pivoňky

VIROVÁ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLINVIROVÁ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN

• Korkovitost kaktusu

• Chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat

• Mezižilková chloróza

PORUCHY HOSTITELSKÝCH ROSTLINPORUCHY HOSTITELSKÝCH ROSTLIN

zpět

AsterAsterAster novae angliae, A. novi –belgii, A. dumosusPadlí hvězdnice (Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum)

Symptomy:Přibližně od poloviny září se objevuje na všechnadzemních částech rostlin, především na

listechv dolní polovině stonku kde je vlhčeji, a na

stonku,bělavý až našedlý povlak padlí. Padlí parazitickáhouba Erysiphe cichoracearum var.

cichoracearum - proniká do pokožkových buněk pletiv a

speciálnímiorgány odčerpává z buněk živiny. Bělavý povlakmycelia se velmi rychle rozrůstá a v konečné

fázipokrývá celé listy. Napadené části nejčastěji listy - žloutnou,

hnědnou a zasychají. Na povrchovém myceliu vyrůstají jednoduché přímé konidiofory (40–140 μm) s elipsovitě-vejčitými až cylindrickými konidiemi (25–45 x 14–22 μm), které zajišťují přenos a

rozšíření na další rostliny během vegetace. V pokročilé

fázi napadení se objevují na myceliu také drobné

černé plodničky pohlavního stadia, tzv. kleistothecia (kulovitá, 65–85 x 160–200 μm, s četnýmijednoduchými přívěsky převážně v dolní

polovině,s četnými asky (až 25) obsahujícími 2–4

askospory).Teplé dny bez slunečného svitu a teplé bezvětří v nocis vysokou vzdušnou vlhkostí vytváří

příznivé podmínky pro rozvoj a šíření padlí.

Ochrana:Ochranná opatření je třeba uplatnit ihned při prvních příznacích napadení. Rostliny se ošetřují fungicidy (např. Kumulus WG, Falcon 460 EC) a aplikace je nutné v 6–8 denních intervalech opakovat.

zpět

AS

TER

AsterAsterVerticiliové a fusariové vadnutí hvězdnice Fusarium oxysporum - fusariové vadnutí

hvězdnice

Verticillium albo-atrum - verticiliové vadnutíhvězdnice

Phialophora asteris - žluté phialoforové vadnutí

hvězdnice

Symtomy: Zřetelné příznaky se objeví přibližně za jeden (Fusarium sp.) až tři měsíce

(Verticillium a Phialophora) po výsadbě. Podle vnějších

symptomůonemocnění nelze jednotlivé původce

spolehlivěidentifikovat. Až v pokročilém stadiu, kdy jsou

cévnísvazky téměř ucpány, rostliny žloutnou a

zasychají.Pro verticiliové vadnutí (Verticillium albo-atrum) je charakteristické jednostranné žloutnutí,

vadnutí a zasychání napadených listů, na průřezu

stonku je střed černohnědý, který se u fusariového

vadnutínevyskytuje. Při napadení Fusarium sp. se

vyskytujína stonku typické hnědé skvrny. Houba

Phialophoraasteris způsobuje žloutnutí a hnědnutí

nadzemníchčástí rostlin, které postupuje od báze směremk vrcholu. Zaschlé svraštělé listy zůstávají viset na hnědých stoncích.

Ochrana: Houby přezimují v půdě na infikovaných

rostlinných zbytcích. Z napadených rostlin nelze

odebírat ani řízky. Doporučené povolené chemické

přípravky (Rovral Flo, Fundazol 50 WP – pouze do spotřebování zásob) neposkytují uspokojivévýsledky. Postup onemocnění se pouze

zpomalí, ale rostliny se nevyléčí.

zpět

AS

TE

R AS

TER

AS

TE

R

AsterAster

Poškození vrcholků stonků roztočníkem jahodovýmPoškození vrcholků stonků roztočníkem jahodovým kořenová hniloba hvězdnice- thielaviopsis basicolakořenová hniloba hvězdnice- thielaviopsis basicola

zpět

Antirrhinum Antirrhinum Rzivost hledíkuPuccinia antirrhiniPuccinia antirrhini Dietel & Holw.

Symptomy: Objevují se nejprve na listech na bázilodyh. Na líci listů se objevují světle žluté

skvrny,v jejichž středu se později, především na

rubovéstraně listu, vyvíjejí nepatrné puchýřky. Po

jejichprasknutí se uvolňují hnědé letní spory rzi.

Při silné infekci se stejné symptomy objevují i

na lodyze, kališních lístcích i tobolkách, rostlinyzaostávají v růstu a odumírají. Infikované

listy postupně hnědnou a zasychají. Spory jsoupřenášeny větrem, odstřikujícími kapkami,hmyzem. Patogen přezimuje sporami nanapadených rostlinných zbytcích.

Ochrana: Při objevení se prvních polštářků spor Nebo za vlhkého počasí opakované ošetření (8–10 dnů) fungicidy s úč. látkou bitertanol, následně při nebezpečí infekce macozeb nebo triforin. U kontaktních fungicidů je

nutnéošetření zejména rubové strany listů.Na podzim likvidace porostu.

zpět

ArgyranthemumArgyranthemumArgyranthemum x hybrid

Peronospora radiiBotrytis cinerea

Symptomy: Onemocnění se může objevit poměrně

brzy, už od počátku roku a zejména v chladnějším

vlhčím období. Primárně jsou napadány novérozvíjející se listy na vrcholcích výhonů. Na

listech se objevují chlorotické skvrny, kroutí se,

deformují a krní, špičky napadených listů hnědnou a

zasychají.

Na rubu mladých infikovaných pletiv je za dostatečné

vlhkosti viditelný nahnědlý porost plísně.

Na rozdíl od květů nebývajínapadány starší, již zcela vyvinuté

listy.Napadené květy jsou menší,

asymetrické,s různě zprohýbanými korunními lístky.Ve vlhkém prostředí pletiva primárněnapadená P. radii mohou být velmi

rychlepřekryty plísní šedou (Botrytis cinerea).

V prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí

(vyšší než 90 %, t 10–20 °C) vytváří plíseň

nepohlavní hnědé spory na bezbarvýchkonidioforech vyrůstajících z průduchů.Konidie jsou přenášeny z rostliny na rostlinu odstřikujícími kapkami, na delší vzdálenosti vzdušnými proudy.Plíseň vytváří také silnostěnné

pohlavníspory, které přežívají nepříznivé

podmínkyv odumřelých napadených zbytcích

rostlin.K rozšiřování může docházet i

infikovanýmiřízky ještě než se objeví první

symptomy,případně semeny. Pro klíčení spor a

infekcije nezbytné ovlhčení listů.

Ochrana: podobně jako u ostatních plísní

je základním preventivním opatřenímsnížení vzdušné vlhkosti a ovlhčení

listů,větrání, nepřehušťování porostu a zamezení skapávání vody

s konstrukcí na rostliny. Pokud je výskyt patogenuprokázán, aplikují se opakovaně

fungicidy např. Amistar 250 EC (0,1%), Discus 500 WG(0,03%), Fongarid 25 WP (0,05%), Gal-ben M 73 WP (0,15%),Galben Rame 37 WP (0,25%), Previcur 607 SL (0,3%) lub Spinacer 607 SL (0,3%), Ripost M 67,2 WP (0,1%), Sandofan Manco 64 WP (0,2%).

zpět

BegoniaBegoniaBotrytis cinerea Pers.:Fr. teleom.: Botryotinia fuckeliana (de Bary) Whetzel

Šedá hniloba kysaly

Symptomy: Onemocnění se projevuje skvrnami

na listech, stoncích a květech, u semenáčů a řízků také bazální hnilobou. Na

napadenýchlistech se tvoří typické jednotlivé velké,

častozónované, skvrny.Za vysoké vzdušné vlhkosti patogen častopřechází z listů na stonky a květenství

objevujese typický hustý šedivý povlak konidioforůs konidiemi.

Ochrana: povrch rostlin nesmí být v nočních

hodinách ovlhčený. Ohrožené porosty se ošetřují

fungicidy s úč. látkou např. carbendazim,iprodione nebo pyrimethanil aj.

zpět

BellisBellisRzivost sedmikráskyPuccinia distincta

Od poloviny 90. let minulého století se v Evropě

na zahradních kultivarech sedmikrásek – B.perennis var. ligulosa hort. a B. perennis var. tubulosa hort. s bílými,růžovými nebo karmínovými květy –

epidemickyšíří rez P. distincta. Napadá čepele i řapíky

listů,květní stvoly i okvětní lístky. Po obou stranáchlistů (na líci častěji) vznikají nažloutlé skvrny s množstvím aecií s roztřepeným okrajemobsahujícími oranžové, později hnědooranžovéaeciospory (v jediném ložisku je více než 10000 spor), které mohou reinfikovat

téhožhostitele. U silně napadených rostlin skvrny

obvyklesplývají, čepele listů žloutnou a podvinují se.Napadené listy jsou delší než zdravé

s nápadněúzkými čepelemi.

Rez má zkrácený vývojový cyklus - nevyžaduje mezihostitele ani netvoří letní spory

(uredospory). Nenápadná, zpočátku pokožkou krytá ložiska zimních spor (telia) se tvoří

mezi aeciemi, nebo jsou uspořádána do kruhu. Až po prasknutí pokožky se ve stěrbině

objevují tmavé zimní spory (teliospory).

K šíření rzi dochází aeciosporami roznášenými zálivkovou vodou, větrem, příp. vzdušnými proudy. Onemocnění se šíří i infikovanými semeny.

K základním ochranným opatřením proti rzi patří udržování suchého povrchunadzemních částí sedmikrásky, zejména zabránění ovlhčení rostlin během noci.

Silněnapadené rostliny je nutné z porostu odstranit. K chemické ochraně zahradníchkultivarů sedmikrásky ve sklenících jsou v zahraničí povoleny proti rzi fungicidys účinnou látkou kresoxim-methyl (Discus), azoxystrobin (Ortiva) a myclobutanil(Systhane 20 EW). Po ošetření je nezbytné udržet minimálně 24 hod teplotu 10–

12 °C.

Především ve sklenících bývají během podzimních a zimních měsíců sedmikráskyohroženy padlím (Oidium sp.) a plísní šedou (Botryotinia fuckeliana,anam.: Botrytis cinerea). Šedá plíseň se projevuje hnilobami listů, listových řapíků či květních stvolů. Špinavě hnědé skvrny se velmi rychle rozšiřují především od okrajů listů a za příhodných podmínek zasahují celou čepel. Z napadených listů se rozšíří na ostatní části. Větší ohniska napadených rostlin je nutné odstranit, v případě ohrožení porostu je nezbytná opakovaná aplikace fungicidu (např. Rovral Flo, Konker aj.).

Jen velmi ojediněle se mohou nasedmikráskách objevit také zástupci hlenek (Didymium sp.) v podobě rosolovitého nebo práškovitého

šedivéhopovlaku, který může obalit celou

rostlinu.Často se pak vytvářejí plodničkynejrůznějších tvarů, např.

připomínající miniaturní stromečky, které lze

pozorovati lupou. K ošetření rostlin nejsou

potřeba žádné chemické přípravky, většinou postačí silnější proud vody.

zpět

BidensBidensPadlí dvouzubceSphaerotheca fusca (Fr.) Blumer

Symptomy: Koncem léta se na listech a lodyhách

dvouzubce objevuje bělavý až světle šedý povlak

padlí.Napadené části žloutnou, zasychají a

opadávají.Nepohlavní spory - konidie jsou přenášeny vzdušnými proudy a vyvolávají nové infekce. Ke konci vegetace se jen ojediněle objevují

černéplodničky pohlavního stadia – kleistothecia.

Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace

fungicidů (Bycor 25 WP, Discus, Hattrick aj.).

zpět

CactaceaeCactaceaeFusariová hniloba a vadnutí kaktusuFusarium oxysporum f.sp. opuntiarum W.L. Gordon

Symptomy:Fusariová hniloba a vadnutí kaktusu se projevuje téměř

u všechdruhů a forem kaktusů nejprve ztrátou lesku a šedozeleným zbarvením, zaostáváním v růstu, scvrkáváním vrcholku,

případněčervenofialovým zbarvením a vadnutím koncových článků,

kulovité a sloupovité kaktusy se často scvrknou celé. Patogen se šíří převážně z kořenů, které mohou být infikovány v kterékoliv

části a v konečné fázi z nich zůstávají jen vlákna cévních svazků. Často je napadení spojeno s poškozením kořenů smutnicemi nebo háďátky. Následkem prorůstání houby cévními svazky nadzemní části vadnou. Na příčném průřezu báze kaktusu jsou viditelné charakteristické znaky napadení fusarii –červenohnědé svazky cévní. Infikována může být kterákoliv nadzemní část kaktusu,

většinou však v místě poranění hmyzem, po odlomení ostnu ap.

Fusarii jsou ohroženy zejména řízky během zakořeňování. Někdy je na zahnívajících nadzemních částech viditelný

růžový nebo antokyanový povlak spor fusaria.

Ochrana: Pokud kaktusy i při dostatku vláhy nápadně vadnou

je vhodné je odstranit. I přes dodržování všech hygienickýchopatření se mohou objevit infikované rostliny. Základnímpředpokladem je zabránění poranění rostlin, zejména připřesazování. K ochraně okrasných rostlin proti fusariím lze

použít přípravek s úč. látkou např. prochloraz k zálivce či

preventivnímu ošetření nadzemních částí postřikem.

zpět

CA

CTA

CEA

E

CactaceaeCactaceaeHnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusuHeminthosporium cactivorum, teleom.: Bipolaric cactivora syn.: Drechslera

cactivora

Symptomy: Patogen přenosný semeny způsobuje škody

převážně u semenáčů. Během několika dnů se ve výsevu

rozšíří ohniska padajících rostlin. Napadeny mohou být

ale i starší rostliny. Houba se šíří často z báze kaktusu,

ale napadení se může objevit na kterékoliv nadzemní

části v podobě zahnívajících míst. Mokrá hniloba velmi

rychle postupuje z povrchu ke středu. Na napadeném

pletivu se objevuje typický olivově zelený povlakkonidioforů s konidiemi. Onemocnění se vyskytuje za vyšší vzdušné vlhkosti i vyšší teploty.

Ochrana: moření osiva a zálivka semenáčů fungicidy.

Kaktusy mohou být současně napadeny oběma houbami.

Na kořenech jsou typické růžově červené skvrny, na nadzemních částech hnědé, mozolnaté skvrny.

zpět

CA

CTA

CEA

E Korkovitost kaktusu

Může být následkem poškození sviluškami, nadměrnou vzdušnou vlhkostí,

nevhodnou výživou nebo silným slunečním zářením. Některé druhy reagují na silné oslunění červeným až antokyanovým zbarvením.

CampanulaCampanulaRzivost zvonkuColeosporium campanulae

Symptomy: Rez, vyskytující se na zvoncích, patří

mezi dvoubytné rzi, které k dokončení vývojepotřebují druhuhého hostitele, v tomto

případě zástupce r. Pinus. Na jaře, nebo již na podzim, se tvoří na jehlicích oranžové skvrnky a

později puchýřky, z nichž se po protržení uvolňují

tělově zbarvené spory. Ty jsou přenášeny vzdušnými proudy na listy zvonků, kde pokračuje vývoj

rzi. Na líci listů nenápadné světlejší skvrny, na

rubu ložiska letních spor, později rezavě hnědé

zimní spory. Silně napadené listy se svinují a

zasychají. Časná infekce nebo napadení mladých rostlin

vede k potlačení růstu, deformacím a defoliaci

rostlin. Rez se objevuje především na C. glomerata, C. trachelium a C. persicifolia.

Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace

povolených fungicidů (např. Dithane M 45, Polyram WG v 10–14 (7) denních intervalech, Baycor 25 WP aj.), předevím na rubovou stranu listů.

zpět

ConvallariaConvallariaŠedá stonková hniloba a padání konvalinky (Botrytis convallariae, B. cinerea)

Symptomy: Ve volné přírodě, ale i u pěstovaných a rychlených

konvalinek, se objevují na řapíku, těsně pod čepelí listu, nebo na stonku těsně nad povrchem země hnědé zahnívající skvrny, které se velmi rychle šíří oběma směry. Rostliny se

lámou a padají, nadzemní části zahnívají a za vysoké vlhkosti se

pokrývají šedivým porostem houby. Plíseň šedá přezimuje černými 0,5–1

mm velkými sklerocii v půdě a na napadených rostlinných zbytcích. Přesto, že houba nepřechází na podzemní části, rostliny

značně oslabuje a ovlivňuje rašení i kvetení v následujícím roce.

Nezávisle na tomto onemocnění se občas objeví, především u rychlených konvalinek, na květních stvolech a květech drobné žlutohnědé

skvrny plísně šedé (Botrytis cinerea). Stopečky květů zahnívají nebo zasychají, případně se láme celý květní stvol. Plíseň šedá se obvykle vyskytne v hustých porostech za vysoké vlhkosti.

Ochrana: v druhé polovině roku aplikace fungicidu např. Rovral Flo.

Důležité je důkladné pokrytí fungidcidem, postřik musí proniknout

do “kornoutu” listů.

Antraknóza konvalinky Gloeosporium convalariae

Symptomy: Na listech se objevují velmi nápadné oválné, méně

často kulaté, žlutohnědé skvrny s tmavým červenohnědým lemem.

Skvrny jsou často v horní polovině listu, především na špičkách listů

a za příznivých podmínek se velmi rychle šíří, případně se slévají

a tvoří velké nekrotické plochy.

V pokročilém stadiu napadení je zasychající pletivo papírovité, bělavé,

průsvitné a roztrhané do pruhů. Předčasné odumírání napadených listů

rostliny oslabuje a negativně ovlivňuje rašení v příštím roce.

Ochrana: při prvních příznacích napadení opakovaná aplikace fungicidu v intervalu 8–10 dnů. Z povolených přípravků lze využít např. Dithane M 45 nebo triforine, tj. Saprol New. K přípravkům je vhodné přidat smáčedlo (několik kapek Jaru).

zpět

ConvallariaConvallariaRzivost konvalinky Puccinia digraphidis

Symptomy: Rez se na konvalinkách vyskytuje jen zřídka. Na rubu

listů se objevují bledé skvrny s oranžovými sporami (= aecidia) rzi.

Rez je dvoubytná a k dokončení vývoje potřebuje dalšího hostitele,

chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea) na níž se tvoří letní

a zimní spory.

Ochrana: Ochrana proti rzi ve většině případů není potřebná. Pokud by napadení bylo silnější, lze použít stejné přípravky

jako proti antraknóze. Listové skvrnitosti konvalinky mohou způsobovat i další, ne

příliš často se vyskytující houby, např. Septoria, Ramularia aj.

Rozlišení na základě symptomů není možné a v případě nutnosti je

nezbytné obrátit se na odborníky – rostlinolékaře. Při silném napadení lze aplikovat fungicidy určené k ochraně okrasných rostlin

proti listovým skvrnitostem.

Černání puků konvalinky Sclerotium sp.

Symptomy: Onemocnění se vyskytuje zejména na půdách hojně

zásobených organickými hnojivy či humózních. Prozradí se v porostu

konvalinek výraznými hnízdy zahnívajících rostlin. Rašící pukykonvalinek jsou černé a patogen se šíří i na vnitřní části.

Hnědázahnívající místa připomínající strupovitost se mohou objevit i na kořenech. Na napadeném pletivu se občas objevuje šedivý

porost houby. Napadené puky buď vůbec nerostou, nebo pokud

vyraší, báze stonků zahnívají a lámou se.

Ochrana: Ochranná opatření jsou založena na prevenci, tj. pečlivém

odstranění rostlinných zbytků, před novou výsadbou je nezbytné

moření puků (10 minut např. Rovral Flo).

zpět

Dahlia Dahlia Šedá plísňovitost jiřinkyBotryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea

Symptomy: Mezi nejčastější a nejznámější patogeny jiřinek patří šedá

plíseň jiřinky (Botryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea). Zejména za vlhkého počasí se na květech, listech a lodyhách

objevujíměknoucí vodnatá místa, která se pokrývají hustým šedivým

povlakem houby. Za sucha napadená pletiva hnědnou a nekrotizují.

Nejčastěji bývají napadeny květy, z nichž se patogen šíří na sousední

části – listy a lodyhy. Houba může být také příčinou hnilob uskladněných

hlíz. Patogen se šíří během vegetace konidiemi přenášenými

vzdušnými proudy či rozstřikujícími se kapkami deště, přezimuje na

rostlinných zbytcích či sklerocii v půdě.

Ochrana: Ochranná opatření zahrnují odstraňování odkvetlých květů,

zejména na vlhkého počasí, v případě nutnosti aplikaci registrovaných

fungicidů, např. Dithane M 45, Karben Flo Stefes, Rovral Flo, Bavistin WG aj.

Entylomová listová skvrnitost jiřinkyEntyloma dahliae

Symptomy: Onemocnění je nápadné až koncem léta v době kvetení

jiřinek, ale může se objevit již na sazenicích či řízcích. Za vlhkého

počasí je výskyt obzvláště silný. Prvními příznaky napadení jsou

nenápadné světle zelené až žlutozelené okrouhlé, případně žilkami

ohraničené, skvrny (2–10 mm), jejichž velikost se postupně zvětšuje

a od středu se mění zbarvení na šedohnědé, zatímco okraje jsou

tmavě hnědé. Odumřelé pletivo zasychá a často vypadává, silně

napadené děrované listy zasychají a odumírají. Nejvíce bývají napadeny nejstarší bazální listy a rostliny z pozdě vysazených

hlíz. V napadeném pletivu se tvoří velké množství kulovitých světlehnědých spor, které ihned po dozrání mohou vyklíčit. Na

klíčnímvláknu pronikajícím na povrch listu průduchy, se vytvářejí

sporidie,které opět mohou vytvářet sekundární sporidie sloužící

k rozšířenípatogenu během vegetace. Houba přezimuje na napadených

zbytcích listů nebo na pahýlech lodyh na uskladněných hlízách.

Ochrana: Opakovaná aplikace fungicidů (např. Polyram WG),odstranění napadených částí během vegetace a pahýlů lodyhuskladněných hlíz.

zpět

Dahlia Dahlia Verticiliové vadnutí jiřinky Verticillium albo-atrum

Symptomy: Půdní patogen proniká do kořenů a prorůstá cévními

svazky. Ucpávání cév a také vylučované toxiny jsou příčinou vadnutí,

žloutnutí a odumírání jednotlivých lodyh či celých rostlin. Šíření

houby je většinou omezeno na cévní svazky, jen v ojedinělých případech v konečném stadiu onemocnění se objeví na

povrchu odumírajících či odumřelých pletiv charakteristické přeslenité konidiofory s konidiemi. Bělavý nálet je však snadno

přehlédnutelný. Nové infekce jsou vyvolány konidiemi splavovanými deštěm nebo roznášenými vzdušnými proudy na další rostliny.

Verticilium přezimuje myceliem v napadených rostlinných zbytcích,

v napadených hlízách nebo drobnými sklerocii v půdě. Onemocnění může mít jak velmi rychlý průběh – napadené lodyhy náhle vadnou a

odumírají - tak pozvolný průběh - patogen se šíří cévními svazky téměř

bez příznaků, a i když jsou rostliny dostatečně zavlažovány, listy

od báze lodyh pozvolna žloutnou. Na průřezu lodyh jsou viditelné

hnědé svazky cévní.

Ochrana: napadené části je nutné odstranit a zlikvidovat. K urychlení

rozkladu napadených zbytků (kořeny), které zůstaly v půdě, je třeba

půdu hluboko zpracovat, aplikovat vyšší dávky organických hnojiv

a snížit vlhkost půdy. Fungicidy nejsou proti cévním patogenům

dostatečně účinné. Původce vadnutí a odumírání jednotlivých výhonů, celých

rostlin a hnilobu hlíz lze zaměnit za polyfágní půdní houbu Sclerotinia sclerotiorum. V tomto případě se však na bázi

napadených lodyh vytváří bohatý vatovitý povlak a uvnitř napadených

lodyh lze nalézt černá hrudkovitá sklerocia. Houba se vyskytuje také na uskladněných přezimujících hlízách. Ochranná opatření během vegetace, tj. fungicidní zálivka (Bavistin WG, Polyram WG) není většinou dostatečně účinná. Na likvidaci přezimujících sklerocií lze preventivně použít přípravek (Contans WG) obsahující hyperparazitickou houbu Coniothyrium minitans.

Na líci listů, později u na rubu, se objevuje bělavý moučnatý povlak

padlí, pod nímž pletivo hnědne.

Virová mozaika jiřiny Dahlia mosaic virus

Symptomy: Napadení jiřinky se projevuje velmi variabilními symptomy – od uplné bezpřítomnosti až k výrazné mozaice akroužkovitosti. Tmavě a světle zelená mozaika na listech,

častosoustředěnými pouze na žilky a těsně přiléhající pletivo čepele

listu, případně žlutozelené zbarvení celých listů, zejména

v počátečních stadiích růstu, jednostranné prosvětlení, zkadeření,

nepravidelné rozložení žilek a deformace listů. Při silné infekci jsou rostliny výrazně zakrnělé, keříčkovité, s nápadně silnou tvorbou

postranníchvýhonů, sníženým počtem malých částečně špatně

vybarvených květůna krátkých stopkách. Nejvýrazněji se objevují symptomy na

jaře,během léta se někdy ztrácejí, ale na podzim, s poklesem

teploty se především na postranních výhonech, opět zvýrazňují.

Přenašečiviru jsou především mšice (m. broskvoňová, m. maková aj.).

Poškození jiřinek způsobují i Impatiens necrotic spot virus a Cucumber mosaic virus (na listech světlejší skvrny,

nevýrazné světlé kroužky, světle a tmavězelené skvrny). Některé kultivary jiřin jsou latentními hostiteli tohoto viru. Oba viry jsou přenosné

mšicemi i mechanicky – šťávou. Hostitelskými rostlinami jsou kromě

jiřinek mnohé druhy zeleniny, plevelů i okrasných rostlin. Pestrokvětost jiřinek je spojována s infekcí virem Tobacco streak ilarvirus.

Ochrana: v současné době nejsou u nás na ochranu rostlin proti virům

povoleny žádné přípravky, a proto jsou veškerá opatření směrována

na ochranu proti přenašečům.

zpět

DA

HLIA

Dahlia Dahlia

Padlí jiřinkyPadlí jiřinky

Poškození nízkými teplotamiPoškození nízkými teplotami

DA

HLIA

zpět

Delphinium Delphinium Virová mozaika stračkyCucumber mosaic virus - CMV

Symptomy: Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění patří virová

mozaika stračky, kterou způsobuje virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Na listech se objevují světle

zelené, nažloutlé až bělavé prstence, proužky či skvrny. Napadené

rostliny na jaře později raší, zaostávají v růstu, málo kvetou a během

několika let odumírají.

Ochrana: Preventivní ochrana je zaměřena proti přenašečům - mšicím, avšak napadené rostliny, i jen podezřelé, je nutné bez odkladu odstranit.

Bakteriální skvrnitost stračkyPseudomonas delphini

Symptomy: V našich podmínkách se za vlhkého chladnějšího počasí

- obvykle až koncem léta či začátkem podzimu - může objevit bakteriální skvrnitost stračky, jejímž původcem je bakterie Pseudomonas delphini. Na listech i listových řapících a

květních stvolech se objevují velké černé skvrny, které mohou

dosahovat až 2 cm v průměru. U nově vytvořených skvrn je mezi skvrnou a zdravým pletivem viditelný jakoby mastný pruh, který se se stárnutím skvrn ztrácí. Skvrny se mohou slévat a pokrývat

celý list. Pokud byly napadeny rašící stvoly, jsou deformované a

poupata zasychají. Bakterie nepřežijí zimu v půdě, ale v napadených

částech či kořenech, odkud pronikají do bazálních listů. Infikována

mohou být i semena. Silně napadené rostliny hynou.

Ochrana: I když se někdy uvádí možnost zachránit napadené rostliny

- na podzim silně seříznout až na úroveň půdy a v pozdním podzimu

a brzy na jaře ošetřit měďnatými přípravky – nedosahují již nikdy

předchozí kondice, jsou zdrojem infekce a předčasně hynou.Z napadených rostlin není vhodné sbírat semena či dále je rozmnožovat. Vhodnější je infikované rostliny odstranit.

Černé listové skvrnitosti stračkyPhyllosticta ajacis

Symptomy: Po napadení stračky houbou Phyllosticta ajacis – původce černé listové skvrnitosti stračky se objevují na líci

listůvelmi nápadné, černý okrouhlé až protažené skvrny

ohraničenými listovými žilkami. Při silné infekci, zejména za chladnějšího

vlhčího počasí, se skvrny mohou slévat. Pod lupou jsou v místě skvrn

viditelné drobné černé tečky, tj. plodničky – pyknidy s pyknosporami.

Ochrana: Je založena na opakované aplikaci fungicidů, např. měďnatých přípravků nebo Dithane M 45, Rovral Flo.

zpět

DELP

HIN

IUM

Padlí stračkyErysiphe aquilegiae var. ranunculi, Sphaerotheca delphinii

Symptomy: V létě se téměř pravidelně objevuje padlí stračky (Erysiphe aquilegiae var. ranunculi, Sphaerotheca delphinii).Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostlin – listy,stonky i květy. Zpočátku bělavý povlak se mění na světle šedýa postupně pokrývá celou rostlinu, včetně květů. Napadené části zasychají a předčasně odumírají. Pokud byly infikovány již mladé listy a vrcholky květních stvolů, zkrucují se a krní. Charakteristický bělavý povlak je tvořený myceliems konidiofory a konidiemi padlí, které jsou již při nepatrnémproudění vzduchu přenášeny na další rostliny a zajišťují šíření padlí během vegetace. Na šedivém povlaku se později tvoří mnoho černých kulovitých plodniček, tzv. kleistothecií, kterými padlí přezimuje. Přezimuje i mycelium v napadenýchpupenech. Odolnost jednotlivých druhů i kultivarů vůči padlíse velmi liší - od extrémně citlivých až po rezistentní.

Delphinium Delphinium

Ochrana: Preventivní ochranná opatření vycházejíz respektování základních pěstebních požadavků a

zajištěnídostatečné cirkulace vzduchu, umožňující rychlé

osychání povrchu rostlin. Již při objevení se prvních nepatrných

povlaků na listech je nutné rostliny ošetřit vhodným fungicidem,

např. Kumulus WG a v závislosti na průběhu počasí v 6–8

denních intervalech opakovat. Na podzim je nutné rostliny, které

byly napadeny, seříznout až na úroveň půdy, pečlivě

odstranit zbytky rostlin a opět ošetřit fungicidem.

zpět

DELP

HIN

IUM

Fytoftorová kořenová hniloba a listová skvrnitost talovínuPhytophthora sp.

Symptomy: Brzy po odkvětu talovínu se na listech

objevují hnědé, rychle se rozšiřující skvrny. Nadzemní části žloutnou a padají. Na kořenech hnědá, zahnívající místa.

Ochrana: Při prvních příznacích napadení fungicidní

zálivka, např. Previcur 607 SL, moření hlízek.

ErantisErantis

zpět

Plísňovitost kokardyBremia lactucae Regel

Symptomy: Zejména za vlhkého teplého počasí

se na líci listů kokardy vyskytují žluté skvrny, na rubu bělavý vločkovitý povlak plísně

salátové, které později přechází i na lícovou stranu. Napadené listy zasychají. Silně infikované

rostliny zaostávají v růstu a předčasně odumírají.

Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace

fungicidu (zejména na spodní stranu listů), ošetření

je nutné opakovat (v 10 denních intervalech). Při silné infekci se doporučuje ošetření

přípravkys úč. látkou propamocarb (Previcur 607 SL) nebo fosetyl.

GaillardiaGaillardia

zpět

Šedá hniloba hořce Botrytis cinerea

Symptomy: Za nejzávažnější one-mocnění za teplého vlhkého počasí je považována šedá hniloba hořce (Botrytis cinerea). Listy od špičky zasychají a více či méně se svinutí. Vodnaté nekrotické léze se mohou vytvářet i na stoncích. Poškozeny bývají i květy, na nichž se

vyskytují šedohnědé, rychle se zvětšující skvrny a za vyšší vlhkosti i

šedohnědý povlak konidioforů s konidiemi. Vážné škody houba způsobuje

zejména ve špatně větraných množárnách, kde způsobuje značné

výpadky řízků či výsevů.

Ochrana: Ochranná opatření zahrnují především úpravu pěstebních

podmínek a v případě nutnosti i možnost aplikace fungicidů, např. Teldor 500 SC nebo Rovral Flo.

Septoriová listová skvrnitost hořce Septoria microsora

Symptomy: Mezi nejčastější onemocnění patří septoriová listová

skvrnitost hořce (Septoria microsora). Za vlhkého teplého počasí

se na listech, především na špičkách, objevují po obou stranách listů

drobné žlutohnědé nebo okrové až tmavě hnědé okrouhlé skvrny

s antokyanovým lemem. Později lze nalézt ve středu skvrn drobné

černé tečky – pyknidy, z nichž jsou za vlhka uvolňovány nitkovité

bezbarvé pyknospory. Hnědnutí listů se šíří poměrně rychle a listy postupně odumírají.

Ochrana: Aplikace fungicidů na bázi mědi, případně např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Rovral Flo, Saprol New.

GentianaGentiana Rzivost hořcePuccinia gentiana

Symptomy: Rzivost hořce způsobuje Puccinia gentiana. Jako první příznak napadení se na listech objevují me-dově zbarvená spermogonia uspořádaná v malých skupinkách. Na rubu listů, příp. na stoncích, jsou nepravidelně rozmístěná nebo uspořádaná do kruhů pohárkovitá, oranžově zbarvená aecidia s bělavým, roztrhaným lemem. V létě, většinou na rubu listů, se objevují hnědé polštářky

letních spor (uredospory) a následně černohnědé zimní spory (teleutospory). Napadené listy postupně zasychají a odumírají. Silné napadení

může vést k úplnému úhynu rostlin. Napadené rostliny je nutné

odstranit a zlikvidovat, rez je velmi ododlná vůči chemickým přípravkům. Především na listech pivoněk (Paeonia), ale i na listech hořců (G. asclepiadea, G. verna aj.) se vyskytují letní a zimní sporydvoubytné rzi Cronartium flaccidum (syn.: C. asclepiadeum). Na

líci listů se objevují nažloutlé skvrny, na rubu listů se vyvíjejí

krémové kupky uredospor. V ložiscích uredospor se koncem léta tvoří

hnědé, do sloupečků uspořádané teleutospory. Mezihostitelem jsou

dvou-jehlicové druhy r. Pinus (např. P. halepensis, P. mugo, P. sylvestris aj.).

Ochrana: Odstranění a likvidace napadených částí, ošetření fungicidy.

Napadené rostliny již nejsou vhodné k dalšímu množení.

Během vlhkého teplého počasí mohou zahnívat báze stonků hořců,

především asijských druhů a jejich hybridů kvetoucích na podzim.

Hnilobou jsou ohroženy především sazenice. I když vyžadují vyšší

vzdušnou vlhkost, je obzvláště důležité chránit je před kapkami vody

stékajícími z povrchu skla nebo folie přektrývající výsevy. Jako preventivní opatření lze uplatnit sterilizaci půdy a nádobpoužitých k výsevu a ošetření bazálních částí stonků fungicidy s

účinnou látkou maneb (Dithane M 45, Novozir MN 80). Na nevhodném stanovišti bývají napadeny i kořeny hořců. Mezi

nej-častěji zjištěné původce hnilob kořenů patří druhy rodu Pythium a Fusarium.

zpět

Černá skvrnitost čemeřice Coniothyrium hellebori

Symptomy: C. hellebori napadá především rostliny oslabené,přehnojené dusíkem nebo pěstované na nevhodných

stanovištích (např. kyselých místo neutrálních až mírně alkalických půdách).

První příznaky napadení se objevují na podzim, především na listech.

Během podzimu i mírné zimy se po obou stranách listů, většinou od

okrajů, vytvářejí velké okrouhlé, postupně se protahující hnědé až

černé skvrny, které při silnější infekci mohou splývat.

Později je střed skvrn šedohnědý až bílošedý, koncentricky zónovaný

a časem vypadává. Skvrny dosahují velikosti 5–30 mm. Napadené listy

hnědnou a předčasně odumírají.

Helleborus Helleborus Černé, více či méně hluboké čárkovité, postupně se protahující skvrny se vyskytují i na řapících listů a květních stvolech. V místě skvrn se stvoly svrašťují a padají. Často jsou stvoly napadeny v místě ohybu pod květním pupenem nebo samotné pupeny, které zčernají a nerozvinou se. Hnědé skvrny se mohou objevit i na rozvinutých květech. Většinou se šíří ze špiček okvětních lístků.

Houba přezimuje v napadených částech rostlin. Během vegetace se šíří protáhlými elipsoidními až vejčitými, bledě hnědými pyknosporami (4–6 2–3 μm), které se uvolňují z pyknid (ø 120–170 μm) vznikajících ve středu černých skvrn na líci listů.

zpět

HELLEB

OR

US

Šedá plísňovitost hořceBotrytis cinerea, teleom.: Botryotinia fuckeliana

Symptomy: V hustých porostech a při vysoké vlhkosti jsou čemeřice

často napadeny také plísní šedou (Botrytis cinerea) projevující se

drobnými hnědými tečkovitými skvrnami. Napadené rostliny lze ošetřit

postřikem přípravky s účinnou látkou iprodione (Rovral Flo) nebo vinclozolin (Ronilan WG).

Ochrana: Již při rozvinutí prvních listů je nutné napadené rostliny

ošetřit postřikem přípravky na bázi mancozebu (Dithane DG, Dithane

M 45, Novozir MN 80), dále během vegetace až do konce září (jedenkrát za 14–28 dnů). Nezbytné je důkladně ošetřit i

srdéčko rostliny a ochránit základy květních pupenů. Zanedbání ochrany

v srpnu a září se projeví poškozenými skvrnitými listy a květy.

Helleborus Helleborus

Ve výjimečných případech, pokud byly rostliny vysazeny na exponovaném místě, mohou být během zimy poškozeny listy mrazivým větrem nebo na jaře intenzivním slunečním zářením, projevující se tzv. sluneční spálou.

Čemeřice smrdudá (Helleborus foetidus) bývá napadena háďátky. Napadení se projevuje zaostáváním růstu, žloutnutím až zasycháním listů a černáním vzrostného vrcholu. Rostliny postupně odumírají. K ochraně lze použít Basudin 10 G nebo zálivku invazními larvami insektopatogenních hlístic Steinernema carpocapsae nebo Heterorhabditis sp.

zpět

HELLEB

OR

US

Bakteriální mokrá hniloba kořenového krčku a kořenů denivky

Erwinia carotovora

Symptomy: Prvními příznaky hnilob kořenů a kořenového krčku

je rychlé žloutnutí listů a opad květních poupat. Žloutnutí většiny listů

postupuje obvykle od špiček k bázi, aniž by se na nich tvořily skvrny

či pruhy. Často je postižený celý trs. V těchto případech je nezbytná

přesná diagnóza, protože stejné symptomy mohou být vyvolány různými patogeny a ochranná opatření je nutné upravit.Bakteriální měkká hniloba (Erwinia carotovora) se projevuje změknutím až zkašovatěním pletiv a nepříjemným zápachem.

Bakterie pronikají do pletiv z půdy drobnými rankami v blízkosti

kořenového krčku. Pokud je půda hodně vlhká, šíří se bakterie velmi rychle a způsobují uhynutí celého trsu. V tomto případě není

k dispozici žádný přípravek na ochranu.Pokud jsou kořenový krček a bazální části listů pokryty bělavým vatovitým myceliem je hniloba způsobena polyfágní houbou

Sclerotinia sclerotiorum. Později vytváří drobná černá sklerocia, jimiž

patogen přežívá několik let. Infikované rostliny je třeba odstranit i

s půdou (nesmí být kompostovány) a k ozdravění pozemku je vhodné

využít biologický přípravek Contans WG (obsahující spory

hyperparazitické houby Coniothyrium minitans). Na jaře, především u přehnojených nebo mrazem poškozených

rostlin, mohou zahnívat báze rašících stonků. Nově vyrůstající listy jsou

tenké, připomínají spíše listy trav, květních stvolů je jen pár. Původcem hniloby je houba Rhizoctonia solani. K základním preventivním opatřením patří ochrana rostlin před mrazem a úprava vodního

režimu. Obvykle postačí odstranění napadených částí a provzdušnění

půdy, případně fungicidní zálivka (Dithane M 45, Polyram WG).

Hemerocallis Hemerocallis Hnědá listová pruhovitost denivkyAureobasidium microstictum, syn.: Kabatiella microstictum

Nejčastější chorobou denivek je hnědá listová pruhovitost jejímž původcem je houba Aureobasidium microstictum (syn.:

Kabatiella microstictum) vyskytující sei na dalších druzích č. Liliaceae a Amaryllidaceae. Patogen přezimuje ve zbytcích napadených

listů. Na jaře, během vlhkého počasí, se uvolňují spory, které jsou

deštěm splavovány na sousední listy a způsobují nové infekce. V teplém deštivém létě mohou infekce na sebe plynule navazovat.

Konidie se přenášejí na sousední listy nejen stékající vodou, ale i

mechanicky - dotykem listů. Primární symptomy se objevují ve střední části

listu a šíří se k bázi i vrcholku listu. Mohou mít podobu vodnatých

tmavě zelených nebo chlorotických skvrn postupně se protahujících

podél střední žilky listu, a měnící zbarvení na rezavě hnědé. Pletivo

skvrn odumírá a napadené listy žloutnou a předčasně odumírají.

Často jsou silně infikovány listy uvnitř trsu. Za příznivých podmínek pro

rozvoj patogenu – dostatečného vlhka – lze pod lupou pozorovat na

rubové straně hnědých skvrn lesklou masu bělavých spor, které

zajišťují šíření patogenu během vegetace. V odumřelém pletivu starých listů

se tvoří sklerocia, jimiž patogen přezimuje a která jsou zdrojem nových

infekcí na jaře. Jednotlivé kultivary se liší intenzitou napadení, ale rezistentní kultivary dosud nejsou známy.

Napadení houbami r.Colletotrichum

se projevuje velkými pruhy odumře-

lého pletiva které postupují ze středu

od špiček listů.

Na odumřelém pletivu se později vytvářejí charakteri-stické ostnité acervuli.

zpět

HEM

ER

OC

ALLI

S

Okrouhlá listová skvrnitost denivkyCollecephalus hemerocalli

Pro napadení Collecephalus hemerocalli jsou typické okrouhlé až protažené světle až tmavě hnědé skvrny se světle zeleným

až žlutým lemem. Symptomy se obvykle vyvíjejí ve vrcholové části listu a postupují směrem k bázi. Napadené listy vadnou a zasychají.

Hemerocallis Hemerocallis

Ochranná opatření proti všech původcům listových skvrnitostí denivky

jsou založena především na preventivních opatřeních: průběžném

odstraňování napadených listů a na konci vegetace likvidaci odumřelých listů. V případě nutnosti lze aplikovat fungicidy s úč. latkou thiophanate methyl, azoxystrobin, chlorothalonil, flutolanil, mancozeb. Rostliny, které byly v předchozím roce

silně napadeny se preventivně ošetřují na jaře, jakmile se objeví

nové listy, ještě před vytvořením symptomů.

zpět

HEM

ER

OC

ALLI

S

Virová skvrnitost denivkyVirová skvrnitost denivky

Antraknóza bohyšky - Colletotrichum sp. HostaHosta

zpět

Chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat

Symptomy: Mezi nejčastější onemocnění hortenzií patří poruchy,

tzn. žloutnutí listů – chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat. Příčin může být hned několik: poškození

kořenů nadměrnou zálivkou či vysokou koncentrací solí v půdě,

nevhodné pH, toxicita vápníku, přehnojení fosforem, příliš čerstvá nebo málo

vyzrálá zemina. Některé odrůdy reagují na pH 5,8–6, jiné až 6,5 a

vyšším tvorbou chlorotických listů. Ke snížení příliš vysoké hodnoty pH

často stačí 1–2 dávky síranu amonného, akutní nedostatek železa lze odstranit aplikací Fytovitu nebo zelené skalice.

Ochrana: Základem ochranných opatření je znalost primárních požadavků odrůd či kultivarů na pěstování: použití pouze

vyzrálé zeminy, zabránění trvalému zamokření půdy, kontrola pH a nepředávkování fosforečnými hnojivy.

HydrangeaHydrangea Pokud dochází ke ztrátě zbarvení květů, je na vině pH substrátu. Modře kvetoucí hortenzie vyžadují pH 4–4,5, růžově a červeně

zbarvené 5,5–6. Pro tvorbu barviva je nezbytný hliník (uhličitan hlinitý),

který při hodnotách pH > 6,3 je pevně vázán nebo zcela chybí. Podobné

účinky má také příliš vysoký obsah fosforu – překročí-li u modrých

hortenzií jeho obsah v substrátu 300–350 mg/l je hliník vázán

v nepřístupném fosforečnanu hlinitém.

Virová kroužkovitosti listů hortenzieHydrangea ringspot virus

Symptomy: I když je u hortenzií popsáno několik druhů virů, mají jen omezený význam. Ne vždy se vytvoří typické

symptomy, případně napadení zůstává bez příznaků (latentní). U relativně

častého výskytu virové kroužkovitosti listů hortenzie (Hydrangea

ringspot virus) je vytvoření symptomů u jednotlivých kultivarů značně

proměnlivé. Zatímco některé zůstávají bez příznaků, u jiných se projevují

více či méně výraznými kroužky na starších listech, difúzními

světlejšími skvrnami, asymetrickými, zkadeřenými či svinujícími se listy a

menším počtem květů. Virus mozaiky vojtěšky (Alfalfa mosaic virus) se

proje-vuje na listech hortenzií zesvětlením žilek listů, virus

bronzovitosti (Tomato spotted wilt virus) chlorotickými, později nekrotickýmiskvrnami či kresbami na listech. Zatímco první dva uvedené

viry se přenášejí šťávou a hmyzem, virus bronzovitosti přenášejí

larvy třásněnek. Nejvíce se však viry šíří řízky odebranými

z infikovaných matečných rostlin. Rostliny, u nichž se příznaky objevily je

nutné bezodkladně odstranit, zničit a nelze je využít k množení. zpět

HY

DR

AN

GE

A

Padlí hortenzieMicrosphaera polonica

Symptomy: Každoročně se na hortenziích objevuje padlí (Microsphaera polonica), zejména u rostlin přehnojených

dusíkem, které jsou velmi vnímavé k napadení. Především na rubové

straně listů se tvoří jen nepatrný, velmi řídký povlak houby. U většiny

kultivarů vznikají na líci listů žlutozelené, později ostře ohraničené

červené skvrny. Později napadení přechází i na líc listů, viditelné jako

bílo šedé až šedofialové skvrny (červenáním pletiva rostliny reagují i na

posátí sviluškami, avšak v tomto případě skvrny nejsou tak ostře

ohraničené). Silně napadené listy zasychají a opadávají. Padlí může

přecházet i na výhony a květy, které se deformují a nerovnoměrně rozvíjejí.

Napadení padlím podporují vysoké teploty ve spojení s vysokou vzdušnou vlhkostí, stejně jako silně kolísající teploty a vlhkost. Padlí

přezimuje myceliem v pupenech napadených rostlin.

Ochrana: Je zaměřena na preventivní opatření. Pokud se již choroba

projevila, lze sice použít fungicidy, ale na listech v místech napadení

po usmrcení houby zůstávají hnědé až červenohnědé nekrotické skvrny,

výrazně snižující její okrasnou hodnotu. Během vegetace je třeba

sledovat především rubové strany listů. Červené skvrny na líci se tvoří

až následně po napadení. Fungicidy se aplikují opakovaně od prvních příznaků napadení

(např. přípravky na bázi síry, Saprol New, Punch 10 EW, Systhane 12

EC, Topas C 50 WP aj.). Pokud se padlí již rozšířilo, je nezbytné

vytvořit nejen souvislý povlak fungicidního postřiku na listech, ale

ošetřit i rub listů. Při aplikaci sirných přípravků je nezbytná jistá

opatrnost – velmi citlivé mladé měkké výhony a listy mohou být (t > 26 °C) popáleny.

HydrangeaHydrangea Listovou skvrnitost hortenziePhoma exigua, Septoria hydrangeae, Alternaria hortensiae

Symptomy: Na listech se mohou objevit kromě padlí i skvrny různé

velikosti a tvaru. Listovou skvrnitost hortenzie způsobuje několik hub

- šedozelené skvrny, v jejichž středu se vyvíjejí černé plodničky, způsobuje Phoma exigua, podobné skvrny s antokyanovým

okrajem Septoria hydrangeae, okrouhlé, na líci tmavě antokyanové, na

rubu červenohnědé skvrny Alternaria hortensiae.

Ochrana: Pro chemickou ochranu není v podstatě nezbytná přesná

determinace houby. Ve všech případech je ale nutné zabránit dlouhodobému ovlhčení povrchu listů vodou a zajistit jejich

rychlé osychání. Při silném napadení se rostliny ošetřují fungicidy ve 2–3 týdenních intervalech (např. Dithane M 45, Novozir MN

80, Saprol New aj.).

zpět

HY

DR

AN

GE

A

Phoma exiguaPhoma exigua

Alternaria hortensiaeAlternaria hortensiae

B. cinereaB. cinerea

Listová skvrnitostNejznámější chorobou kosatců s oddenky hlízami je listová skvrnitost způsobená houbou Mycosphaerella (Didymellina) macrospora (anam.: Heterosporium gracile, syn. Cladosporium iridis). Na rozdíl od odolných kosatců I. sibirica a jeho hybridů jsou pěstované druhy I. barbata a I. germanica k patogenu vysoce vnímavé. Hostiteli tohoto patogenu jsou i další druhy okrasných rostlin, např. Hemerocalis, Fresia, Narcissus a Gladiolus. Podobné symptomy způsobuje na I. pseudacorus houba Mycosphaerella iridis.

Listovou skvrnitost na pěstovaných druzích způsobuje Drechslera iridis

a Phoma pseudacori na I. pseudacorus.

Rzivost listů kosatce

(I. foetidissima a jeho kultivarů) způsobuje rez

Puccinia iridis

IrisIris Na kosatcích zjištěny ještě další patogeny, např. Penicillium verrucosum var. corymbiferum způsobující peniciliovou hnilobu a Fusarium oxysporum f.sp. gladioli

způsobující hnilobu kořenů a oddenků.

Výsadba kosatců může být znehodnocena také bakteriemi Erwinia carotovora ssp. carotovora způsobujícími bakteriální

hnilobu oddenků.

Vitalitu rostlin výrazně snižují viry (Iris mild mosaic virus, Iris yellow mosaic virus, Iris severe mosaic virus) projevující se chlorotickou mozaikou listů, skvrnitostí květů a odumíráním

rostlin. Z živočišných škůdců nejvíce poškozují velkokvěté kosatce

květilky. Způsobují zahnívání květích puků a deformaci květů. Nejnepříjemnějším škůdcem jsou však mšice.

Za nejvážnější onemocnění lze považovat odumírání výhonů a hnilobu

oddenků kosatce Botryotinia convoluta (anam. Botrytis convoluta).

Hnilobou trpí především I. germanica, I. pallida a I. atrofuca.

zpět

IRIS

Poškození listů fugicidyPoškození listů fugicidy

Odumírání výhonů a hnilobu oddenků kosatce Botryotinia convoluta (teleom.: Botrytis convoluta)

Symptomy: Patogen proniká z půdy do rostlin ranami, které vznikají

především při dělení a odběru řízků. Primárně napadené části jsou ukryty pod povrchem půdy a často ujdou

pozornosti..Oddenky nebo kořeny v průběhu zimy zahnívají a na jaře jsou víceméně rozrušeny. Brzy na jaře je nápadným znakem onemocnění hustý

tmavě šedý povlak (obr. 1) na bázi odumřelých starých listů či povrchu obnažených částí oddenků. Je tvořen konidiofory s konidiemi anamorfního stadia patogena Botrytis convoluta. Konidie jsou přenášeny větrem nebo splavovány deštěm na další

rostliny, které mohou infikovat. Napadené rostliny opožděně či nedostatečně raší, při silné

infekci vůbec nevyraší. Na měkkých, odumřelých oddencích se vyvíjejí ve velkém množství černá sklerocia (obr. 2), která mohou

pokrývat velkou část napadeného oddenku. Botrytis convoluta tvoří

nahloučeně svinutá, leskle černá, až 2 cm velká sklerocia, částečně vnořená do hostitelského pletiva.

IrisIris Ze sklerocií nebo mycelia vyrůstají v keříčcích konidiofory s konidiemi, které zajišťují šíření inokula.

Sklerocia mohou přežívat v půdě dlouhou dobu, při t 5 °C více než 8 měsíců. Koncem jara až počátkem léta se tvoří pohlavní stadium houby Botryotinia convoluta, tj. stopkatá apothecia

s asky a hyalinními, jednobuněčnými askosporami.Během vegetace napadené listy předčasně odumírají, jejich

pletivo od báze a okrajů v pásech žloutne a zasychá (obr. 3).Zdrojem infekce mohou být i infikované rostliny, na nichž se symptomy ještě neprojevily.

Ochrana: Ochranná opatření jsou značně problematická a založena

především na prevenci. V případě výskytu je vhodné napadené rostliny (nebo poškozené části) i s půdou vyjmout a zlikvidovat

a dosud zdravé části ošetřit fungicidní zálivkou. Oddenky kosatců je

nutné při přesazování či před novou výsadbou mořit. V zahraničí byly používány k zálivce i moření přípravky na bázi benomylu, který

u nás již není registrován. K ochraně lze použít fungicidy s účinnou

látkou vinclozolin (Ronilan WG), iprodion (Rovral Flo) nebo

metconazole (Bavistin WG).

zpět

IRIS

Padlí zavinutky

Symptomy: S příbuznými hluchavkovitými (Lamiaceae) rostlinami mají

zavinutky společné i choroby a škůdce. Zavinutky jsou vysoce náchylné

vůči padlí (Erysiphe sp.).

V létě, zejména koncem prázdnin, za slunečných dnů se silnými ranními

rosami, se nejprve listy, později stonky i květy pokrývají bělavým

moučnatým povlakem padlí. Silně napadené části rostlin žloutnou,

zasychají a opadávají. Během vegetace se šíří napadení konidiemi

odškrcovanými v řetízcích, koncem léta se ojediněle začínají objevovat

na napadených částech černé plodničky (kleistothecia). Padlí přezimuje

myceliem v napadených částech. Ochrana: Při prvních příznacích napadení padlím je nezbytné opakované ošetření fungicidy, např. Baycor 25 WP, Kumulus

WG, Sulikol K, Topas C 50 WP aj.

Především za deštivého počasí se může objevit také jednobytná rez mátová (Puccinia menthae). Na líci listů ústí spermogonia jednotlivě nebo v malých skupinkách, na rubu listů aecidia na okrouhlých, často puchýřkovitých oranžových až

purpurových skvrnkách, na řapících a stoncích protažených. Napadené části se deformují. V létě se na rubu listů se tvoří nápadné žluté až

nahnědlé skvrny s ložisky letních skořicově zbarvených spor

uspořádaných do kruhu kolem centrálního ložiska. Koncem léta vznikají na

rubu listů v jednotlivých nebo se slévajících polštářkovitých ložiscích

tmavě hnědé až černé zimní spory. Silně napadené trsy je vhodnější

odstranit. K chemické ochraně lze použít fungicidy, např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Polyram WG aj.

Kromě padlí a rzi se jen výjimečně mohou objevit také listové skvrnitosti vyvolané houbami, např. Cercospora sp., Ramularia

spp., Ascochyta lamiorum nebo Phyllosticta monardicola. Askochyta způsobuje po obou stranách listů viditelné okrouhlé až

protažené, převážně nepravidelné žluto až tmavě hnědé, později šedivě

hnědé, tmavě šedé nebo bělavé 2-10 mm velké skvrny s více či méně

zřetelným purpurovým až černohnědým lemem. Skvrny se mohou slévat. Na líci listů ve středu skvrn jsou viditelné černé pyknidy.

MonardaMonardaFylostikta tvoří drobnější 4-6 mm velké skvrny, zpočátku rezavě hnědé, později zasychající a měnící barvu na šedohnědou, s tmavě hnědým lemem. V odumřelém pletivu jsou jako černé viditelné tečky plodničky houby – pyknidy. Ochrana: Rovral Flo, Polyram WG, Dithane M 45 aj.

Kořeny zavinutky někdy napadají půdní houby, zejména Rhizoctonia sp. a Thielaviopsis basicola, způsobující hnědnutí a odumírání kořenů.

Na ochranu proti těmto houbám lze aplikovat fungicidy (Bavistin WG,

Polyram WG aj. ) zálivkou.

zpět

PaeoniaPaeonia

zpět

Šedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivoňky Botrytis paeoniae Téměř každoročně se vyskytuje u P. officinalis šedá stonková

hniloba pivoňky. B. paeoniae napadá stonky těsně pod povrchem půdy a šíří se směrem k vrcholu. Po vyrašení jednotlivé výhony

vadnou a padají v důsledku měkké hniloby báze.

Za vlhkého počasí se napadené pletivo pokrývá šedohnědým povlakem konidioforů.

V hustých trsech je často napadeno 5 i více stonků, a pokud se dotýkají, napadení se snadno šíří. Hniloba postupuje oběma směry, avšak na hlíznatě ztloustlé kořeny bylinných pivoněk nebo kořeny dřevitých pivoněk nepřechází. S nastupujícím teplým suchým počasím choroba přechází do klidového stadia. Zahnívající pletiva zasychají, avšak následkem poškození mohou jednotlivé stonky vadnout, ale již nepadají.

PA

EO

NIA

PaeoniaPaeonia

Symptomy: Na stoncích napadených houbou, ale i zdravých, často

zasychají pupeny květů . Následkem napadení kališní a korunní lístky,

jakož i řapíky květů, již v raném stadiu zastavují růst. Květní pupen,

případně i 5–15 cm stoku pod květem, hnědne a zasychá a za vlhka

se pokrývá šedivým povlakem houby.

Z napadených pupenů se infekce snadno přenáší na listy, na nichž se od řapíku nebo okrajů či středu listu tvoří nekrotické skvrny, které se za vlhkého počasí velmi rychle zvětšují.

Ochrana: pokud se hniloba stonků vyskytuje každoročně,  ještě před

rašením se podle velikosti trsu či keře aplikuje 1–2 l fungicidní zálivky

(např. Rovral Flo nebo Euparen 50 WP). Pokud je počasí deštivé, nebo

rostliny byly silně napadeny, je nutné zálivku po 4 týdnech opakovat

a opět na podzim.

Proti napadení květních poupat a listů se rostliny opakovaně ošetřují

od objevení se prvních příznaků. Pupeny musejí být postřikem zcela

pokryty. Během května a června se mohou objevit výhony, které i při

dostatku vláhy za teplého počasí vadnou. Jsou napadeny plísní šedou

a je nutné je odstranit. Je-li nezbytné odebrat sazenice z napadených rostlin, pečlivě

odstraňte půdu z kořenů (obsahuje sklerocia houby, obr. 4) a před výsadbou namočit na hodinu do fungicidního roztoku. Ohrožené porosty

není vhodné na zimu zakrývat listím nebo rašelinou, vyloučit hnojení chlévskou mrvou nebo hnojivy s vyšším podílem dusíku.

zpět

PA

EO

NIA

PA

EO

NIA

PaeoniaPaeoniaKladosporiová listová skvrnitost pivoňky Cladosporium paeoniae

Symptomy: Velké hnědé až modrofialové skvrny na okrajích a špičkách

listů se velmi rychle zvětšují, slévají se a zasychají. Na rubu sametově

hnědočerný až olivový povlak spor. Při silném napadení listy zasychají.

Ochrana: opakované ošetření (1x 10–14 dnů) listů přípravky s účinnou

látkou macozeb nebo měďnatými.

Rzivost pivoňky Cronartium flaccidum

Symptomy: Na líci listů protáhlé hnědé skvrny s fialovým lemem,

na rubu sloupečkovité výrůstky zimních spor. Napadá také hořce, netýkavky, lichořeřišnici aj. Mezihostitel Pinus silvestris.

Ochrana: opakované ošetření (1x 14 dnů), zejména rubové strany listů

přípravky s účinnou látkou macozeb nebo triforin

sloupečky teleuto spory rzisloupečky teleuto spory rzi

Cronartium flaccidumCronartium flaccidum

PA

EO

NIA

PA

EO

NIA

zpět

PaeoniaPaeoniaSeptoriová listová skvrnitost pivoňky Septoria peaoniae

Symptomy: Okrouhlé, světle hnědé, často zónované skvrny velikosti

hrášku s difuzním purpurovým lemem. Často pergamenovitě světlý

střed skvrn s černými zanořenými pyknidami vypadává.

Ochrana: opakované ošetření (1x 10–14 dnů) listů přípravky s účinnou

látkou macozeb, maneb nebo měďnatými.

Virová kroužkovitost pivoňky Paeony ring spot virus – PRSV

Symptomy: na listech nevýrazně ohraničené skvrny a kresby nebo

na bělavé až sytě žluté ostře ohraničené kroužky. Tvorba květů, jejich

velikost i počet se silně snižuje. Po přesazení skvrnitost většinou dočasně

zmizí a objeví se až ve druhém roce.

Ochrana: Napadené rostliny je nutné při objevení se prvních příznaků

na jaře odstranit a zničit.

padlí pivoňky Erysiphe paeoniaepadlí pivoňky Erysiphe paeoniae

PA

EO

NIA

zpět

Volutelová listová spála a korová nekróza pachysandryVolutella pachysandricola,teleom. Pseudonectria

pachysandricola

Symptomy: Rostliny napadené houbou Volutella pachysandricola

jsou postiženy listovou spálou a korovou nekrózou stonků. Houba

je považována za příležitostného parazita, který je pro silné rostliny

neškodný, případně způsobuje jen nepatrné škody. Poraněné či stresované rostliny však osídluje velmi agresivně. Především za vlhkého počasí jsou napadené rostliny během krátké doby znetvořeny, případně značná část porostu hyne. Nejčastěji se

šíří v porostech poškozených mrazem, hmyzem, vystavených

přílišnému oslunění nebo na právě přesazených či sestříhaných rostlinách.

Na listech, stoncích nebo větvích se vytvářejí nepravidelné žlutohnědé

až hnědé skvrny, často s koncentrickými světlejšími a tmavějšími

zónami a tmavě hnědým okrajem. Skvrny se postupně rozšiřují na celé

listy, které odumírají.

PachysandraPachysandraNa větvích vznikají zpočátku vodnaté zelenohnědé korové

nekrózy, které později zasychají a hnědnou. Části ležící nad napadeným

místem vadnou a odumírají. Skvrny obvykle postupně obepnou celou

větev a většina listů odumírá. Na poléhajících větvích se první léze

často objevují v místě kořenění. Infekce se často šíří do zdravého

pletiva z poškozených či stárnoucích částí rostlin nebo špiček listů

popálených sluncem.

zpět

Pseudonectria pachysandricola je ranový parazit, který za příznivých

podmínek pro rozvoj onemocnění je schopen během 2 týdnů po infekci

obepnou celý obvod stonku.

PachysandraPachysandra

Symptomy: Koncem léta a během podzimu se za vlhkého počasí vyvíjí

na povrchu korových nekróz nebo na rubu nedávno uhynulých listů

mnoho bledých, s přibývajícím stářím tmavnoucích růžových polštářkovitých konidiomat (sporodochia) parazitické houbyVolutella pachysandricola (anamorfa). Na listech jsou uspořádána v koncentrických kruzích, na

stoncích rovnoměrně roztroušená, protrhávající pokožku. Sporodochia, s bezbarvými řídkými sety po obvodu, dosahují velikosti až 400

μm. Uvolňované konidie tvoří růžově zbarvenou masu. Během léta a začátkem podzimu vznikají na právě infikovaných stoncích

jednotlivě nebo v polštářcích červená perithecia teleomorfy.

Sporodochia dosahují velikosti až 400 μm. Uvolňované konidie tvoří

růžově zbarvenou masu. Jednotlivé konidie jsou jednobuněčné,bezbarvé, 14–24 x 2–4 μm s mírně zašpičatělým koncem,s 1 až 2 olejovými kapkami. Během léta a začátkem podzimu

vznikají na stoncích jednotlivě nebo v polštářcích červená perithecia teleomorfy Pseudonectria pachysandricola. Perithecia jsou více či méně globózní, 200–250 μm, s jednobuněčnými bezbarvými askosporami, 10–15 x 3–4,5 μm.

Ochrana: Hustý porost pachysandry vytváří příznivé podmínky pro rozvoj a šíření patogenu. Pokud byly rostliny mechanicky

poraněny, aplikují se především během vlhkého období fungicidy, např. Dithane M 45, při ojedinělém výskytu na počátku

napadení lze aplikovat systemický fungicid např. Baymat flüssig. Fungicid absorbovaný listy sice omezí vytváření nových lézí, avšak již

vytvořené léze neodstraní.

zpět

Listová skvrnitost a kořenová hniloba muškátuCylindrocladium scoparium Morg. (teleomorfa.: Calonectria scoparia Terash)

Symptomy: Půdní houba Cylindrocladium scoparium (teleomorfa:

Calonectria) byla zaznamenána jako patogen 66 druhů rostlin, u nichž

způsobuje listové skvrnitosti, hniloby kořenů, kořenového krčku či báze stonku. Pro optimální rozvoj houby je nezbytná vysoká

relativní vzdušná vlhkost a teplota 21–29 °C.

Z bělavého mycelia vyrůstají vzpřímenékonidiofory, které jsou v horní

části dichotomicky větvené. Hlavní osa se ale nevětví, ve vrcholu

je kulovitě zakončena. Cylindrické 2 buněčné konidie se odškrcují

jednotlivě, ale postupně se slepují do větších celků. C. scoparium

vytváří velké množství drobných, z počátku žlutých, postupně hnědnoucích drobných sklerocií. Mikrosklerocia si udržují životaschopnost až 5 let.

PelargoniumPelargonium Na bázi zakořeněných rostlin se objevují zpočátku nahnědlé, postupně

tmavnoucí okrouhlé až oválné skvrny postupně se protahující i rozšiřující po obvodu stonku. Při vyjmutí kořenů je nápadné

jejich zhnědnutí a silně pokročilý rozklad. Na povrchu kořenů je

viditelný bělavý nálet houby. Řapíky postupně žloutnou až hnědnou,

čepele od báze zasychají. U starších rostlin se napadení projevuje

mírným vadnutím a žloutnutím a postupných zasycháním listů

postupující od báze k vrcholu stonku. Za 14 dnů až 3 týdny po objevení se

prvních příznaků rostliny odumírají.

Ochrana: odstranění podezřelých rostlin z porostu a fungicidní ochrana

Topsin 500 SC (0,1 %), Bravo, Rovral (0,2 %) Sarfun v případě potřeby

ošetření opakovat.

zpět

PELA

RG

ON

IUM

Pythiová hniloba muškátu Pythium spp.

Symptomy: Řízky, ale i zakořeněné rostliny, vadnou, báze stonku

černá a podléhá mokré hnilobě.napadeny mohou být i kořeny starších

rostlin.

Ochrana: fungicidní zálivka (např. Previcur 607 SL)

PelargoniumPelargonium

Rzivost muškátuPuccinia perlarginii-zonalis

Symptomy: Na líci listů žluté, postupně hnědnoucí skvrny, na rubu

rezavě hnědé polštářku spor uspořádané do kroužků.

Ochrana: Odstranění napadených listů, fungicidní ochrana (např. Baycor 25 WP).

Bakteriální skvrnitost a vadnutí muškátuXanthomonas hortorum pv. pelargonii

Symptomy: Za slunečných dnů jednotlivé listy i při dostatku vláhy

vadnou, později žloutnou a zasychají. Stonky mají zčernalé báze.

U starších rostlin se někdy objevují na listech světlé „olejovité“, později hnědnoucí skvrny.

Ochrana: napadené rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat.

Korkovitost muškátu

Na rubové straně listů korkovité bělavé až světle hnědé puchýřky.

Možnost záměny s posátím třásněnkami! Porucha je vyvolána vysokou vzdušnou nebo půdní vlhkostí, příp. jejím kolísáním.

zpět

PELA

RG

ON

IUM

Padlí plamenkyErysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum) a Sphaerotheca fusca (= S. fuliginea),

Symptomy: Nejčastějším, každoročně se vyskytující chorobou je padlí

plamenky – Erysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum) a Sphaerotheca fusca (= S. fuliginea), která se objevují

především za vlhkého teplého počasí na listech, stoncích i květech

v podobě moučnatých bělavých povlaků. Pouhým okem nelze jednotlivé

druhy padlí od sebe odlišit. E. magnicellulata tvoří elipsoidní až

cylindrické konidie 26–30(35) (13)14–17 m odškrcované v řetízcích,

kleistothecia ( 145 m) mají bazální většinou jednoduché bezbarvé až

světle hnědé přívěsky a obsahují 13–23 vřecek se vřeckosporami. S. fusca

tvoří větší konidie (27–40 15–20 m) a menší kleistothecia ( 84–90

m).

Ochrana: při prvních příznacích napadení opakovaná aplikace některého z registrovaných přípravků, např. Sulikol K, Rovral Flo

aj.

Phlox Phlox

zpět

PH

LO

X

Askochytová listová skvrnitost a odumírání výhonů

Symptomy: Především na těžších, nadměrně vlhkých půdách se může

objevit askochytová listová skvrnitost a odumírání výhonů, které jsou způsobeny houbou Ascochyta phlogis. Patogen,

hojně rozšířený především v Sev. Americe, způsobuje žloutnutí a

odumírání výhonů Phlox subulata a P. paniculata. Na listech se tvoří

protažené či nepravidelné šedivé, od středu blednoucí skvrny. Ve vybělené

části na líci listů se později objevují černé pyknidy ( 180–200 m).

Patogen se šíří během vegetace 1–2 buněčnými cylindrickými až

protaženě oválnými pyknosporami (9–14 3–4 m). Symptomy na P.

subulata by bylo možné zaměnit s poškození háďátky, avšak spolehlivým

znakem houbového onemocnění je přítomnost drobných černých pyknid v postiženém pletivu. Postižení listů se velmi podobá septoriové listové skvrnitosti (Septoria phlogis). Na listech jsou viditelné okrouhlé,

antokyanové skvrny s difuzním okrajem a často tečkovitě vyběleným

středem. Ve světlejším pletivu jsou ponořeny drobné černé plodničky

houby - pyknidy. Obzvláště na listech na bázi stonku jsou skvrny tak

četné, že listy odumírají. Postižené výhony je nutné na podzim

odstranit - seřezat těsně nad povrchem půdy.

Ochrana: K ochraně proti askochytové i septoriové skvrnitosti se aplikují fungicidy (např. Dithane M 45, Polyram WG či

přípravky na bázi mědi) již při prvních příznacích napadení, opakovaně ve 14 denních intervalech.

Phlox Phlox Verticillium albo-atrum

Symptomy: Verticillium albo-atrum proniká z půdy drobnými rankami

do kořenů a cévních svazků, kterými prorůstá až k vrcholu. Napadení

se projevuje často jen na polovině stonku. Listy od báze postupně

žloutnou, v pokročilém stadiu od okrajů hnědnou, vadnou a svinující se.

Odumírají nejen listy, ale stonky slábnou a počet výhonů v trsu se snižuje až postupně celá rostlina uhyne. Na průřezu

napadených stonků jsou viditelné zhnědlé svazky cévní, zatímco povrch

stonků zůstává bez symptomů. Protože se jedná o houbu prorůstající

cévními svazky, není chemická ochrana dostatečně účinná. Napadené

rostliny je nutné i s velkým objemem půdy vyjmou, zničit a na daném

stanovišti přerušit pěstování alespoň na 5 let. Verticillium přežívá také v plevelích.

Kromě houbových patogenů bylo u plamenek zaznamenáno i napadení

viry a fytoplazmami. Následkem napadení některými viry (např. Tobacco necrosis virus) mohou rostliny uhynout.

Přítomnost uvedeného viru se projevuje na listech zkadeřením či

deformacemi s černohnědými skvrnami nebo mozaikovitým prosvětlením

s hnědými žilkami. Postiženy bývají také stonky – více či méně zesílené,deformované, s černými podélnými proužky a prasklinami.

Zkrácení internodií a krnění výhonů dodává rostlinám keříčkovitý vzhled, negativně je ovlivněna i tvorba květů. Rostliny silně napadené

tímto virem většinou brzy hynou.

Přítomnost fytoplazmy se projevuje nápadnou změnou barvy květů

– místo bílé, červené apod. jsou okvětní lístky zelené, případně celé

květy deformované, silně rozvětvené tenké výhony s listy s částečně

či úplně žlutými žilkami. Na ochranu proti virům a fytoplazmám dosud

nejsou k dispozici chemické přípravky.

zpět

PH

LO

X

Padlí třapatkyErysiphe cichoracearumEchinacea, syn.: Rudbeckia

Symptomy: Nejčastějším patogenem napadajícím třapatky během léta

a na podzim je padlí – Erysiphe cichoracearum. Na listech, vrcholcích

stonků, příp. květech, se objevují bělavé povlaky parazitického padlí.

Napadené části žloutnou a listy předčasně opadávají. Patogen přezi-

muje myceliem či plodničkami na napadených rostlinných zbytcích.

Rudbeckia Rudbeckia Plíseň slunečnicová Plasmopara halstedii

Symptomy: U sazenic, případně mladých rostlin, byla zjištěna také

plíseň slunečnicová (Plasmopara halstedii). Napadení se projevuje

vadnutím a odumíráním sazenic, dospělé rostliny nehynou, ale jsou silně deformované se žloutnoucími listy.

Třapatky napadá i Sclerotinia sclerotiorum a Verticillium spp. způsobující vadnutí. U rostlin napadených Verticillium spp.

žloutnou či vadnou listy či stonky pouze na jedné straně, často je

zasažena jen polovina listu. Parazit prorůstá ze zhnědlých svazků cévních

uvnitř stonku na povrch, avšak bělavý práškovitý povlak na

odumřelýchčástech se objevuje jen zřídka. Napadené rostliny je nutné

likvidovat, chemická ochrana není dostatečně účinná.

Třapatky napadené S. sclerotiorum mají nejprve na bázi stonku světlé

vodnaté skvrny. Napadené pletivo velmi rychle podléhá hnilobě a za příhodných podmínek se šíří přes řapíky na listy. V záhonu se napadení většinou objeví hnízdovitě, na jednotlivých

rostlinách, které během krátké doby hynou. Za vyšší vzdušné vlhkosti se na napadených částech vytváří bílý hustý vatovitý povlak

mycelia se špinavě bílými, postupně černajícími shluky – sklerocii, která

mohou dosáhnou velikosti fazole. Sklerocia se vyvíjejí také ve stonku. Z odumřelých pletiv sklerocia snadno vypadávají do půdy, kde

přežívají 6-8 let a za příznivých podmínek vyvolávají nové infekce.

Ochrana: Pokud se v záhonu objeví jen ojedinělé napadené rostliny, je nezbytné je odstranit dříve než se vytvoří sklerocia a na místo výskytu zálivkou aplikovat fungicid. Ostatní rostliny se ošetřují, především báze, fungicidy, např. Rovral Flo, Ronilan WG aj. K preventivní aplikaci lze využít biopreparát Contans WG obsahující spory hyperparazitické houby Coniothyrium minitans likvidujícísklerocia.

Ochrana: Ochranná opatření se zahajují od prvních příznaků napadení – aplikace fungicidů opakovaně ve 14 denních intervalech, např. Kumulus WG, Saprol New, Sulikol K aj.

zpět

Septoriová listová skvrnitost rozchodníkuSeptoria sedi

Symptomy: V létě se ovbjevuje na listech rozchodníku septoriová

listová skvrnitost rozchodníku (Septoria sedi). Na šedozelených dužnatých listech se po obou stranách vytvoří 5–8-(10) mm

velké kulaté tmavě hnědé, později černé skvrny. Napadené listy velmi rychle opadávají. Na bezlistých stoncích zůstávají pouze

vrcholová květenství.

SedumSedumBěhem vegetace se houba šíří pyknosporami, přezimuje

v napadených rostlinných zbytcích. Ochranná opatření zahrnují odstranění

napade-ných stonků, shrabání a likvidaci opadaných listů a při prvních

pří-znacích choroby aplikaci fungicidu (např. Rovral Flo, Dithane M

45 aj.).

V pokročilém stadiu napadení se objevují eliptické černé skvrny i na stoncích. V pletivu skvrn na listech jsou viditelné drobné

černé plodničky – pyknidy (78–140 m), obsahující nitkovité bezbarvé pyknospory (20–48 1–1,5 m) s několika málo zřetelnými přepážkami.

zpět

Listová skvrnitost čistce

Symptomy: Různě velké, oválné, hranaté či nepravidelné, případně

slévající se skvrny na listech čistce mohou způsobovat různé druhy

hub. Určit původce skvrnitosti pouze na základě vizuálního posouzení

není možné, i když při podrobnějším popisu jsou uváděny rozdíly

ve vzhledu skvrn. Ramularia sp. způsobuje nepravidelné hnědavé

skvrny, Ascochyta sp. hnědé koncentricky zónované skvrny s pyknidami na líci listů, Phyllosticta sp. tvoří nepravidelné

hnědé skvrny s bělavým středem a pyknidami na líci listů, Septoria sp. okrouhlé hnědé skvrny s červeným lemem, s postupně

blednoucím středem a černými pyknidami.

Na líci listů pod stříbřitými chloupky často ujdou pozornosti drobné

hnědé nepravidelné skvrny. Po odtržení listu jsou však dobře viditelné při prohlédnutí proti světlu. Od června do listopadu se na listech vyvíjejí jen 0,1 mm velké kulovité plodničky – pyknidy

Stachys Stachys Phyllosticta stachydis Brun Po odstranění chloupků na líci listů

se pod lupou objeví drobné černé pyknidy (70 100 μm). Za vlhka jsou

z nich uvolňovány cylindrické spory – konidie (4–8 1–2 μm), které

zajišťují rozšíření houby.

Ochrana: Symptomy však nejsou vždy zcela jednoznačné a bez mikro-

skopického vyšetření nelze houby rozlišit. Pro ochranu však postačí

zvolit některý z přípravků určený proti listovým skvrnitostem, který se aplikuje při prvních příznacích napadení, např. Baycor

25 WP a Saprol New, které působí i proti padlí a rzím nebo kontaktní Dithane M 45, Dithane DG , Novozir MN 80.Nejčastěji se na kořenových hnilobách podílejí půdní houby,

především r. Phytophthora, Pythium, Thielaviopsis, Rhizoctonia aj. Proti

prvním dvěma uvedeným rodům jsou povoleny přípravky např. Previcur

607 SL (v dávce 8–10 l/m2 aplikační kapaliny), proti dalším dvěma např. Fundazol 50 WP (3–4 l/m2), Bavistin WG, které se aplikují zálivkou.

zpět

Hniloba stonků a listová skvrnitost tulipánuBotrytis tulipae (Lib.) Lind, teleom.: Botryotinia

Symptomy: Rašící tulipány mají zakrnělé, deformované listy s matně šedozelenými skvrnami, případně zasychajícími špičkami. Květy se dále nevyvíjejí, nebo jsou deformované, případně s světlými či tmavými skvrnami na korunních lístcích.

Listy vyrůstající z napadených cibulí mohou být celé narůžovělé

či antokyanové, nebo jsou zbarveny jen špičky a okraje drobných,

předčasně odumírajících listů.

Po odstranění pevné slupky cibule jsou vidět na bílých dužnatých

suknicích hnědé skvrny, na nichž se za dostatečné vlhkosti vyvíjí šedivý

povlak plísně. Na silně napadených cibulích jsou často četná drobná

černá sklerocia.

Infekce zdravých rostlin během vegetace se projevuje na listech a květech drobnými tečkovitými skvrnkami. Patogen přechází z infikovaných matečných cibulí na dceřiné, na nichž se objevují skvrny až na podzim. Viditelné jsou až po odstranění slupky.

Ochrana: moření cibulí, na jaře při objevení se špiček listů zálivka

nebo postřik fungicidy (mancozeb, iprodione, vinclozolin). V případě

nebezpečí infekce se aplikují fungicidy v 10–14 denních intervalech

až do kvetení.

Tulipa Tulipa Virová pestrokvětost tulipánu Flower break mosaic virus

Symptomy: Na květech jednobarevných kultivarů se náhle objevují

ostře ohraničené, různě velké světlejší až bílé proužky až plochy.

Při silných infekcích jsou korunní lístky zmenšené a rostliny předčasně

hynou. Listy infikovaných tulipánů zůstávají většinou bez příznaků,

pouze jsou menší nebo se žlutozelenými, protaženými, nevýraznými

skvrnami či proužky. Virus je přenosný šťávou a mšicemi (např. na druhy r. Lilium, které zůstávají bez příznaků). Napadené tulipány by měly být z porostu odstraněny.

zpět

Phoma exiguaPuccinia spp.

Fomová hniloba barvínku

Symptomy: Za chladnějšího vlhčího počasí (t 10–18 °C) se v porostech

barvínku vyskytuje fomová hniloba vyvolaná houbou Phoma exigua.

Napadá drobnolisté i velkolisté, stálezelené i pestrolisté barvínky.

Přítomnost formy prozradí tmavě hnědé až černé léze na poléhavých

přezimujících stoncích, které se dotýkají povrchu půdy nebo jsou v její

těsné blízkosti. Nekrózy se rychle rozšiřují, a během několika dnů

opásají celý stonek. Stonky nad svraštělým černým pletivem odumírají.

Vinca Vinca Foma často přechází z lézí na bázi stonku do vyšších pater, případně na řapíky a báze čepelí listů. Napadené listy hnědnou, vadnou a předčasně opadávají, následně odumírají celé rostliny.Listová skvrnitost se může vyskytnout i bez přítomnosti lézí na stoncích. Infekce, vývoj choroby, exprese symptomů a

reinfekce se může opakovat, pokud je chladné vlhké počasí a půda velmi

vlhká Z jednotlivých infikovaných rostlin se patogen v porostu během několika týdnů hnízdovitě rozšíří.

Rzivost barvínkuPuccinia spp. (V. major – P. vincae).

Symptomy: Na napadených listech (ojediněle i výhonech) se nejprve

na líci objevují světle zelené až žluté skvrny, později se na rubu prolamují rezavě hnědá ložiska spor.

Patogen přežívá myceliem a černými pyknidami v napadených zbytcích

stonků a listů ve vlhké půdě (půda s vlhkostí vyšší než 50 % polní

kapacity). Na jaře, v době rašení nových výhonů a listů barvínku,

začíná růst i mycelium. Krátce po vyrašení (konec dubna/začátek

května) infikované nové stonky vadnou, mění barvu na hnědou až černou a odumírají. V odumřelém pletivu jsou viditelné

drobné černé plodničky – pyknidy, z nichž se za deště či během

zavlažování uvolňují pyknospory. Spory roznášené vodou tvoří významný

zdroj infekce. Léze na stoncích jsou viditelné přibližně za 10 až 14

dnů po infekci.

Ochrana: V případě potřeby lze použít měďnaté fungicidy nebo např. Dithane M 45, Polyram WG aj. S ošetřením je nutné začít od rašení a opakovat 1x měsíčně, pokud rostliny přirůstají, tj. poloviny až konce léta.

zpět

Občas se u macešek objeví nedostatky ve výživě. Pokud se vyskytne

u nejmladších listů mezižilková chloróza s následným hnědnutím

okrajů, jedná se o nejčastější poruchu - nedostatek železa. U právě

dospělých listů (nikoliv mladých, ještě se rozvíjejících) je způsobena

nedostatkem hořčíku. Následně celé listy zežloutnou, případně od okrajů nekrotizují. Velmi specifické jsou ojedinělé příznaky nedostatku boru. Vyvíjející se listy jsou malé, ztloustlé a

svraštělé. Často se zastaví (nebo odumře) růst hlavní lodyhy a postranní

lodyhy se ztloustlými svraštělými listy se roztáhnou. Macešky jsou

velmi citlivé na zasolení půdy, vyšší koncentrace hnojiv vede

k nadměrnému olistění a oddálení kvetení.

Bakteriální listová skvrnitost macešky

Symptomy: Velké škody mohou způsobit bakterie r. Pseudomonas.

Na podzim mají rostliny nápadně vybledlé vrcholky lodyh, na jaře

jsou symptomy ještě výraznější. Rostliny zaostávající v růstu, lodyhy

jsou zakrnělé, s úzkými deformovanými listy a květy, které již v pupenech zahnívají. U modře a fialově kvetoucích macešek (u světlých méně nápadné) vznikají nejčastěji na nejstarších

listech a stoncích tmavé antokyanové až černé skvrny s více či méně

zřetelným průsvitným „olejovým“ lemem. Skvrny jsou nejprve tečkovité,

velikosti špendlíkové hlavičky, postupně se zvětšují a nekrotizují. Z paždí

listu, které je vlivem trvale zvýšené vlhkosti nejohroženější, se šíří

hluboko do lodyhy hniloba. Následně odumírá nejen lodyha, ale většinou

celá rostlina. Také na kořenech jsou viditelné zčernalé léze a

odumřelé černé postranní kořeny. Cévní svazky kořenů a lodyh jsou

tmavě zbarvené. Bíle, žlutě a světle modře kvetoucí macešky jsou

méně náchylné než s tmavými květy. Vzhledem k možnosti záměny se skvrnitostí vyvolanou houbami (M. acerina, Ramularia sp.) je nezbytná přesná determinace

patogena. Bakterie se přenášejí osivem. Napadené i podezřelé rostliny je

nutné odstranit. Protože v současné době nejsou registrovány

baktericidy, zůstávají základem ochrany při pěstování ve sklenících

preventivní opatření. Ochrana: Pokud se bakterióza vyskytla u rostlin ve volné půdě,

jenezbytné na několik let pěstování přerušit. Preventivní účinek

má opakovaná aplikace (8–10 dnů) měďnatých přípravků, které sice nezabrání infekci kořenů, ale omezí šíření z rostliny na rostlinu

(déšť). Při aplikaci měďnatých přípravků je však nutné počítat s jistým zpomalením růstu.

ViolaViola Listová skvrnitost macešky

Symptomy: Na podzim, za vlhkého počasí, při velkém kolísání teplot

a nedostatku světla se vyskytuje plíseň macešky (Peronospora violae).

Jako obligátní parazit se nachází pouze na živých rostlinách rodu Viola.

Napadení se projevuje na líci listů difuzním žloutnutím čideformacemi,

často však zůstává bez příznaků. Patogen přezimuje v pletivu listů mikroskopickými trvalými

sporami (oospory cca. 25 µm), ale mycelium se nepozorovaně rozrůstá

uvnitř listů. Za vyšší RVV pronikají z průduchů na rubové straně listů

roz-větvené sporangiofory se sporangii a tvoří šedobílý, někdy

lehce nafialovělý povlak. Napadení plísní lze výrazně ovlivnit snížením vlhkosti.

Ochrana: během počasí příznivého pro výskyt plísně se fungicidy aplikují preventivně. Při použití kontaktních

fungicidů (Dithane M 45, Polyram WG) je nutné ošetřit i rubovou stranu

listů a aplikace opakovat v týdenních intervalech. Přípravky všakzanechávají na květech stopy. Systemické fungicidy (Previcur

607 SL, v zahraničí i Aliette) se aplikují v 14 denních intervalech.

zpět

VIO

LA

Listová skvrnitost maceškyMycocentrospora acerina

Symptomy: Hospodářsky nejvýznamnější onemocnění macešky způsobuje Mycocentrospora acerina. Patogen se velmi rychle šíří a nezřídka dochází k úplné likvidaci porostu. K infekci dochází již při 0 °C (opt. 5–15 °C, časté srážky), ale symptomy se rychle vyvíjejí až od 5–8 °C. Za 2 dny po infekci vznikají na listech jednotlivé 1–2 mm velké antokyanové až černé skvrny, které od středu nekrotizují. Počet i velikost skvrn na listech kolísá v závislosti na intenzitě infekce. Při silné infekci mohou být kromě listů infikovány i palisty, korunní lístky a lodyhy. Na rozdíl od kulatých skvrn na listech jsou skvrny na lodyhách čárkovité. V pokročilém stadiu jsou skvrny lemovány světle zeleným, později průsvitným lemem, což silně připomíná bakteriální skvrnitost. Chlorotické pletivo postupně nekrotizuje a mění barvu na světle hnědou, zatímco okraje zůstávají antokyanové až černé. Na skvrnách jsou patrné koncentrické nekrotické prstence. Při silné infekci se mohu skvrny slévat do velkých nekrotických ploch zasahujících celou čepel. Silně napadené listy i celé rostliny odumírají, nově vyvíjející se listy zůstávají bez symptomů.

ViolaViola Pochází-li infekce z půdy, je zasažen kořenový krček, případně horní

části kořenů. Celá rostlina mění barvu na světle hnědou a náhleodumírá. Napadení zůstává často latentní a projeví se teprve až při vyšších teplotách vadnutím. Často se současně vyskytuje

i plíseň šedá (Botrytis cinerea), která poškození ještě zesílí. Pokud se

provádí chemická ochrana proti listovým skvrnám, k destrukci kořenů

většinou nedochází. Patogen přežívá v půdě trvalými sporami (nejméně 1 rok), ale i v plevelích (např. Capsella bursa-pastoris, Stellaria media), okrasných rostlinách (Delphinium, Myosotis, Primula aj.) a

pěstované zelenině (např. mrkev, pastinák, celer). Přenáší se i osivem.

Ochrana: Z hlediska ochrany je kritické období tvorby trvalých spor

a následně uplatňovaných hygienických opatření (půda, pracovní

plochy, květináče). Fungicidy se aplikují již při prvních symptomech

onemocnění (Polyram WG a Dithane M 45 vykazují nižší účinnost

a ovlivňují dobu kvetení).

zpět

VIO

LA

VIO

LA

Bílá listová skvrnitostRamularia lactea

Symptomy: Při nízkých teplotách se vyskytuje také bílá listová skvrnitost. Poměrně často se na listech macešek objevují světle hnědé až téměř bílé skvrny s tmavším okrajem (Ramularia lactea).

ViolaViola

Za vysoké vlhkosti v pokročilém stadiu napadení se na rubu skvrn tvoří

svazečky konidioforů s konidiemi. Ochrana: Lze využít např. Bavistin WG, v zahraničí také Score

250 EC nebo Tilt 250 EC.

šedá plísňovitost maceškyBotrytis cinerea

Symptomy: V hustých výsadbách, za vysoké vlhkosti a dlouhodobém

ovlhčení a nedostatku světla jsou často listy, stonky a květy macešek

napadeny plísní šedou (Botrytis cinerea). Napadené pletivo je nejprve

vodnaté, postupně nekrotizující a za vyšší vlhkosti se pokrývá charakteristickým šedohnědým hustým povlakem konidioforů s konidiemi. V případě ohrožení porostu se ve sklenících

preventivně aplikují v 10–14 denních intervalech fungicidy, např. Rovral Flo nebo Euparen Multi. Ochrana: S ochrannými opatřeními je nutné začít při prvních

příznacích napadení (opakovaná aplikace fungicidu Saprol New).

Padlí maceškyOidium violae

Na maceškách pěstovaných především ve sklenících se může objevit

ve formě bělavého povlaku během butonizace a kvetení padlí (Oidium violae). Napadené části žloutnou a zasychají, výrazně je zkráceno období kvetení i okrasná hodnota.

Padání klíčních rostlinPythium sp.Phytophthora sp

Symptomy: Ve výsevech macešek a při opakovaném pěstování na stejných plochách mohou závažné škody způsobit půdní houby, především Pythium sp. a Phytophthora sp. Vyskytují se především za vyšší vlhkosti či při trvalém zamokření substrátu. Poškození kořenů (Pythium sp.) nebo kořenového krčku a horní části kořenů - zatímco ostatní část kořenového systému zůstává bílá a „téměř“bez poškození (Phytophthora sp) - lze omezit preventivní zálivkou rostlin (zálivka Previcur 607 SL+ Rovral Flo). Naopak při poškozeníkořenových špiček je možným původcem Fusarium culmorum, celého kořenového systému starších rostlin Rhizoctonia solani (zálivka Rovral Flo, Bavistin WG).

zpět

Myrothecium roridumMyrothecium roridum

VIO

LA

Hnědá listová skvrnitost jukyConiothyrium concentricum, teleom.Paraphaeosphaeria obtusispora

Jedním z houbových patogenů, který poškozuje listy juk, je Coniothyrium

concentricum (anam.); Paraphaeosphaeria obtusispora (teleom.).

YuccaYucca Houba způsobuje obdobné symptomy i na Y. gloriosa a Y. glauca,

u nichž se skvrny šíří především od okrajů listů.

Ochrana: Při výskytu onemocnění se ošetřují rostliny již na jaře.

Při prvních příznacích napadení je nutné poškozené listy odstranit

a rostliny opakovaně ošetřit postřikem fungicidu, např. Dithane M 45

nebo Saprol New.

Symtomy: Na listech Y. filamentosa se skvrny tvoří především v horní

polovině listů. Na líci listů zpočátku tečkovité tmavě hnědé skvrny se postupně protahují a rozšiřují. Od středu skvrn mění barvu na

světle popelavě šedohnědou až šedou. Na rubu listu jsou tečkovité,

později oválné hnědé skvrny s tmavým lemem. V konečné fázi jsou skvrny výrazné

nepra-videlně oválné se světle šedým středem a tmavohnědým až černým

lemem. Velikost skvrn se nejčastěji pohybuje mezi 3–5 6–8 mm, často se

skvrny slévají a tvoří velké nepravidelné nekrotické plochy na listech. Ve

středu skvrn na líci listů se tvoří koncentricky uspořádané pyknidy,

viditelné jako drobné černé tečky. Silně napadené listy zasychají, napadeny

mohou být i na květní stvoly.

zpět

Alternariová listová skvrnitost ostálkyAlternaria zinniae - M. B. Ellis

Symptomy: Na listech se objevují okrouhlé až protažené skvrny šedohnědé

skvrny, většinou s purpurovým okrajem.

ZinniaZinnia Ochrana: Moření osiva, při prvních příznacích napadení opakované

(ve 14 denních intervalech, za deštivého počasí je nutné interval

zkrátit) aplikace fungicidů (mancozeb, methiram, iprodione), zejména je nezbytné ošetření rubové strany listů.

Zasychání a hniloba květů ostálkyBotrytis cinerea, teleom. Botryotinia fuckeliana

Symptomy: Vrcholky květních stvolů vadnou a zasychají. Pozdější infekce se projevuje zhnědnutím a zaschnutím květů, případně za dostatečně vysoké vzdušné vlhkosti se pokrývají

šedivým povlakem plísně.

Na bazálních listech bývají skvrny velmi četné, pokrývající celou čepel

listu, který předčasně zasychá. K infekci dochází především na rubové

straně listu. Při silných infekcích jsou poškozeny i květy a infikována semena. Patogen se šíří konidiemi. U klíčních rostlin z infikovaného osiva zahnívají báze stonků – rostliny padají.

ZIN

NIA

zpět

Kořenové hniloby ostálky Sclerotinia sclerotiorum , Pythium spp.

ZinniaZinnia

bílý vatovitý povlak sclerotinia sclerotiorum na bázi stonků

bílý vatovitý povlak sclerotinia sclerotiorum na bázi stonků

sclerocium sclerocium

Pythium spp. Pythium spp.

ZIN

NIA

zpět