Jffi,': j

",ll

''.':. ::,'a

,r:',:..: :

",:::.

.&_ ra-

ď

4.L ':.

#

ilffi,ts.álĚ:nlt8,,. , .

6tt..

1r:,i-lrt : .

&e*i.,:arat::t:,

;

;átl

!I

,,.i

..'

I:

:,

!

ý,

,:

$;!at

;j

q

4i9t

igBI

i-

:.:'

\ÁŠE \ro ] SKo

!.1 ll. L.rJ i2. fr:isi! I l.li (a:..{kň|.ll:4.r..I ,:'.;e*l:

]ó II] l.

Major Antonín Matras

SEB EOBRANADruhé doplněné ayddní

(jen pro pťíslušníky čs, ozbrÓjenlch sil)

NAŠE voIsKo

PRAHA 1957

ÚvooEN

Tato piíručka ie zpracována na základě ďouholetfch zkušenostív nácviku a provádění sebeobrany a mohou z ní čerpat i plní za.čátečníci.

Popisujeme krátce obranu, z ní pňechod k protititoku a v něke.rfch piípadech i samotnf ritok. Abychom pochopili názvoslovía iednotlivé chvaty, jsou v knize instruktivní obrázky. Hlavní ása.dou sebeobrany ie nečekat až nás ritočník zneškodní, n1fbrž chysta.né ritoky piedejít vlastnl akcí.

v každé válce, i v piípadě ie-li použito nejmodernější techniky'rozhodne o konečném vfsledku boje vždy jen člověk. Nebude tojen jeho morální síla, ale i bojové mistrovství, jehož iednou z nej-driležitěiších součásť ie boj zblízka.

Poslední světová válka ukázala,žeboj je a bude veden - i za po.užití rriznfch techniclcfch vymožeností a prostňedkú - uvnitŤ bojo-vé sestavy nepiítele a často i v jeho tflu.

Zvlríště za použitiatomorn.fch zbtani,kdy isou iednotky rozčleně.ny více do šÍiky a do hloubky,vlznamboie zblízka stoupá. Mohouto bft derné skupiny, prrizkumné odňady,letecké qfsadky a party.zrínské odďly' které pronikají do hloubky obrany i qflu a tam bojemzb|ízka zneškodriu jí nepťítele.

Pod pojmem boje zblízka jsme ďíve rozuměli zpraviďa jen boibodákem. V nynější době ie tomu docela jinak.

Pii plnění bojového kolu se voják dostane i do situace, kdy ne.bude moci použít obvyklfch zbraní. Pak bude záiežet na tom, ia.\fch prostŤedkri použiie' aby hlukem nebo qfsďelem neprozraďlsvou pňítomnost. Proto je velmi driležité již nyní se dokonale za-bfvat vfcvikem jiu-iitsu' kter1i nám poskytuje nepieberné množswíobrann1fch i ritočn ch chvat .

Někdy se nám mriže stát i v občanském životě, že budeme ohro-ženi nebo někfm pi.padeni a pak nám zblvá jeČttná možnost:použít zprisobu obrany, kter1fm ritočníka zneškodníme. Již skuteč.nost' že v holfch rukách máme velmi ríčinnou zbraĚ, nás naplfiuje

klidem, rozvahou a vědomím, že se nemusíme obávat ani ritočníkadďeko silnějšího' než jsme sami.

obrann systém' kter1i uváďme, ie zpracován na základě znalostíanatomického složení lidského těla. Vychází zs' zásad japonského

ápasu iiu-jitsu, ďe je piizprisoben našim poměrrim se zŤetelem navfcvik obránce lidově demokratické vlasti. Proti hrubé síle užijemeduševních schopností, rychlosti, obratnosti a postiehu. Tím ritoč.níka piekvapíme a zdoláme.

U nás i v ciáně bylo vydano velké množswí literatury tohotodruhu, ale většina z ní nesplnila svoje poslríní. I tak je skoro všechnarozebrána.

Věiíme' že vydáním této knížky vzbudíme zájem o v cvik a dámedo rukou &enáňri Pokyny, poďe nichž bude možno provádět syste.matická cvičení v sebeobraně.

z Dtl rN Jru-JrTsu

o vzniku a privodu jiu-iitsu byly vedeny četné spory. Tento druhzápasu se pry objevoval již ve starém Řecku, Řime a Německu.I u nás byly pď iiž v 10. století známy rrizné bolestivé chvaty.ovšem zápas jiu-iitsu, iak iej známe dnes, vznikl ve staré Číněa později byl pŤenesen do Japonska, kde se stal sportem téměÍ ná.rodním. Ž Japonska se také rozšíiil po celém světě.

Vznik iiu-iitsu ve staré Čtně se vysvětluje tim, že Čtnane uyuvfborní maséii a pii masírování nalézali na lidském těle místa' kdeuchopení nebo zatlačenl prisobilo bolest (viz sval trapezov}', dúlkyza ušima). Tímto pokusnfm zprisobem studovali i anatomii a obje.vili ještě další bolestivé chvaty. Vynález nového zprisobu boie pŤísně

tajili' steině iako vynález porcelánu a hedvábí. ovšem ani toto čín.ské tajemství nez stalo ďouho taiemstvím a bylo prf asi v 17. sto.letí n. l. vyzraz'eno do laponska. V té době se nejmenoval tento zpú.sob boje jiu-jitsu' nfbrž měl mnoho poimenováď. Na piíklad,,velké umění - Taj-jitsu..' ,,věda obratnosti . Javara.., ,,Kumi.juchi" atd.

o tom, iak bylo vyneseno tajemswí zápasu z Činy a o jeho vznikuv Japonsku se vypráví toto:

Mladf tékai Akiiama z Nagasaki byl na stuďjní cestě v Číně.Dostď se zde náhodou do náboženské sekty, která se učila obdivu.hodnému zprisobu boje' jímž potírďa nepňítele. Akiiamovi se bojvelmi líbil' neboť v něm nerozhodovďa hrubá síla, nfbrž lidskfrozum a dúvtip. Tímto zptisobem mohl i mďf člověk porazit tiebadvakrát tak silného protivníka. Vítězství nedosáhne obroviq1í silrák

svfmi fysick1fmi piedpoklady, ale ten, kdo dovede tiebas i malé sílysprávně a obratně použít. Tedy už v tehdejší době platilo heslo:

,,Nejmenší námahou největší qikon... ovšem zápas byl v čínskfchnábožensk1fch sekách piísně tain1f' a kdo jej vyzraďl, byl trestánsmrtí.

Akiiama se všemu dobťe naučil a po svém náwatu do Japonskazačal ihned zápas rozšiiovat.

Na ákladě sv;ich anatomickfch znalostí vypracoval již tehdymožno iíci prvď vědeckou soustavu dnešního jiu-jitsu. Vynalezli nové chvaty, které se zájmem cvičily šlechtické kruhy - samura.jové' neboť mohly často zachránit život. V té době byl totižv Japonsku rozšíieu boi

',Ken-jitsu.. - umění mečri' kdy proti sobě

boiovďi dva protivníci' ozbroiení dvěma meči. Komu byl jeden mečvyražen, byl plně ztracen. Na základě nového umění mohl všakjiž téměň prohran1f boj ieště vyhrát. V Japonsku dostal tento zápasnynější název

''iiu-iitsu.. - jemné umění.V pozdější době se na jiu-jitsu zapomínalo. Začalo se pouŽívat

stieln;fch zbtani, proti nimž bylo i iiu-iitsu tehdy ieště bezmocné.Téměň po dvou stoletích znova zača| propagovat tento zápas mladfstudent a později ministr vyučovríní Jigoro Kano. Studoval staréprameny o jiu-jitsu a z někter;fch chvatri sestavil nov sportovníápas - judo, ve kterém se soutěží i nyní. Jiu-jitsu i judo se setkalys velk1fm ohlasem a všude je začali na zríkladě Kanovfch pouček

studovat'a cvičit. V roce 1882 za|ožil Kano novou vysokou školuv Tokiu ,,Kodokan.., největší těloqfchovnou školu vribec. Zdezačali jiu-jitsu pod Kanov1fm vedením nacvičovat a zdokonalovat.Škol podobn1fch Kodokanu bylo však v Japonsku více. Jiu-jitsuzačal pěstovat cel1f národ. Cvičili iei děti ve školách' voiáci v armá.dě, studenti na vysok1fch školách i ostatní obyvatelé v tělov;fchov.n1fch rlstavech. Jiu-iitsu a judo se staly veďe ďíve známého zápasu

,,sumo.. národním sportem.Z Japonska se jiu-jitsu záhy rozšíiilo po celém světě. U nás iei

propagoval prof. Smotlacha, kter1f iídil ieho nácvik ve Vysoko.školském sportu' S. F. DobÓ, Šíma, Krákora, Trima, Drobečeka Zrribek, z mladších mistr sportu Písaňík. Nyní se iiu-jitsu rozši-iuje hlavně v naší armádě, protože jsme jeho qfznam pozna|i ze

zkušenosť z minul1fch válek. Hlavně druhá světová válka nás

mnohému naučila. Na zá]<ladě zkušeností z této války je také knihanapsána.

POKYNYpro nácvik jiu-jitsu (sebeobrany)

v pravideInfch cvičebních hodinách

Tyto pokyny jsou určeny hlavně pro cvičitele sebeobrany. Budoujim voďtkem jak organisovat a iídit trening, aby byl zajimav!,'

nebyl jednowárnf a plně zaujalcvičence. Pii qfcviku ie nutno dbáttěchto zásad:

- na každou cvičební hodinu se dokonale piipravím a vypracuii sipísemnou pňípravu poďe vzoru 1,

- látku' kterou chci probrat, si naplánuji poďe času určenéhopro qfcvik. Do jednotlivfch cvičebnícb hodin zaÍazuji z každéhodruhu chvatri nebo cvikri ieden až dva a v piíští hoďně je opakuji,

- dbám' aby cvičební hodina byla pestrá' zajlmavá a aby cvičen-ce plně zauja|a. Proto neimprovisuji a cvičení vedu s vnitňním elá.nem,

- postupuji od lehčího k těžšímu' iednotlivé chvaty vysvětlíma pňi cvičení opravuji; základní chvaty opakuji, až isou provádě.ny plně mechanicky,

- osnovy v'.fcviku volím tak, aby se stňídaly Pády' chvaty' kopnhody a pod. Abych vzbuďl zájem cvičencti, zaňadím nějak1í obrannfuik, ktery ie efektní' jako obrana proti políčku' někter1f odváděcíchvat, vyražení zbraně a pod.,

- píi nácviku dbám toho, aby se ritok piiblížil co neivíce skuteč.nosti. obrana musí bjt rychlá a rozhodná; je tÍeba dávat pozor nato, aby bolestivé chvaty a hmaty, rdoušení a lámání ridri bylo za.staveno vždycky díív, než dojde k rirazu,

- pÍi chvatech veden1fch proti ďouh m kostem a kloubrimmusím stále zdrirazĎovat nebezpečí zranění a dbát' aby páky bylynasazovány tahem a ne trhem,

_ pii cvičení musím udrŽovat kázeř, abych měl kontrolu a pie.hled pro provádění jednotlivfch cvikri a chvat ,

- rozděťm cvičence na liché a sudé a poďe toho iíďm' kdo pro-váď ritok a kdo obranu. Útočící a obránce si postavím každého najednu stranu,

- zdrirazriuji, že pňi nasazení chvatu a pii pocitu bolesti napa-

den1f ihned rychle zaklepe anebo zavolá ,,dost!.., na to se chvatnebo drŽení musí okamŽitě pierušit'

- pády nacvičuji na Žíněnkách, na trávě, na mechu, na sněhu, nanaskládan1fch piikr1ivkách a pod. Nemám-[ k ďsposici žíněnkua chci provádět vycvik venku, pak ji nahraďm tím, že nechámnavézt na prostor 5x5 až7x7 m do v:iiše asi 35 cm piliny, kterézbavím tťísek a dám ušlapat. Tyto piliny pokryji plachtou, kterouna okrajích zakowím kolíčky do země. Kolíčkyukryjidrnem,aby seněkdo pÍi pádu mimo žíněnku nezranil. Kolíčky ovšem nedávámpťímo do otvor plachty, n1fbrž tak jako u stanového ďlce opatiímplachtu na konci motouzovfmi oky. Takto zhotovená žíněnka ievelmi pružná avydrži několik qfdnri. Mrižeme ií používat ve v1fcvi-

kovém prostoru' v táboÍe, v kursech i soustieděních a pod.,

- o Účasti ve cvičení si vedu o iednotlivcích pňesné záunamy.PÍipísemné piípravě si dělrím poznámky o qfsledku vfcviku'

- popis cvik v textu počítá s prováděním cvik pouze na pravou

stranu. PÍi vfcviku však prováďm všechna cvičení na obě strany'

- cviky v pííručce isou seiazeny v jednotliv ch částech poďemethoďchích ňad, a proto je mohu vybírat pro jednotlivé cvičebníhoďny tak, iak jdou za sebou,

- za cvičební ribor pro richopy a chvaty se neilépe hodí vyňazené

součástky oděvri. Mám-li možnost, obstarám kimona, která jsou

pŤedepsána pro zápas iudo,- pro nácvik si nechám zhotovit někerá náčiní z plátna a pak je

vycpu pilinami. Budou to hlavně obušky' zabijáky a pod., s kter1fmipak mohu bezpečně a pŤirozeně provádět nácvik. Podobně si zho-tovím pytle pro nácvik vedení riderri,

- do jednotlivjich dvojic zaÍazuji cvičence pňibližně stejné váhya stáňí' později je měním'

_ pŤi piekonávání piekážek dbám o bezpečnost cvičenď tím, že

si dobňe prohlédnu náiadí a je-li tieba' určím soudruha, kter1f pro-vádí rirazovou zábranu,

_ v tělocvičně i na cvičišti mám k ďsposici lékárničku' vybavenouvešker1imi potňebami první pomoci.

obr. l. Na obrázku vidíme, iak mr]žeme snadno zhotovit zápasiště' které nabladízápasnickou žíněnku. Zápasiště ie daleko trezpečnčiší než žíněnka, protože nevznikají mezery ve spo|ich jednotliv;ich dílc . Vylučuje !az, kteÍÝ ic častÝm zievem pii nácvikuv tělocvičně. UpevĚovací kolíky pŤikrÝváme zeminou nebo drnem a kolem zápasiště vy.bloubíme mělkou struŽku k odvádť'ní vody.

obr. 2. Upevnění plach'y k zemi provazovlmi oky a kolíky.obr. 3. Schcma plárěnr.ch atrap obuškri a zabiiákú. S atrapami, které isou zhotoveny

z hrubého plátna a nap|něny pilimmi, m žeme bezpečně nawičovat utok i obranu.

nělky pííkop

-+-\/ +*

+, l"

rIObr, 3.

't0 11

STAVBA cVlČEBNI HoDINY JlU.JITsU(sE BEO B RANY)

Pňedpokladem správného vyučování jiu-jitsu (sebeobraně) je

kvalita cvičitele, kter1i musí mít tuto práci rád. Cvičitel má mít qf.chovné znalosti a po celou dobu treningu musí cvičence sledovat.

Znďosti by však zdďeka nestačily, kdyby neměl wičitel dobrfsystém práce. Cvičení si dokonale plánuje v celoročním a měsíčnímplánu a ten pak rozpracovává do jednotliv1fch cvičebních hodin.Tak iako v iinfclr sportovních odvětvích je základem cvičební ho-dina. Ani v treningu sebeobrany nesmíme improvisovat, ale musí-me se na jednotlivé cvičební hodiny dokonale pňipravit.

Cvičební hoďna je základní formou práce a pňipravit ii musímepro každ1f kolektiv, ať je to krouŽek, družstvo, nebo odďl.

Mluvíme-li o cvičební hodině' rozumíme pod tímto poimem

každou cvičební organisovanou časovou jednotku, i když uvá délenež hodinu. Pravidelné cvičebď hodiny jsou ve všech sportech zá.kladem celoročni práce každého kolektivu.

Dlouholetá cvičební praxe, podloŽená vědeck1fmi qfzkumy' námvytvoňila určitou strukturu cvičebni hoďny, kterou je tŤeba v zá.

imu správného prriběhu cvičení dodržovat. Cvičební hodinu roz-dělujeme do čtyi částí,z nichž každá má vymezen;f rikol. Jednotlivéčásti na sebe navazují, někdy do sebe zapadaj|, takŽe wočí neďlnfcelek.

I. ÚVoDNÍ ČÁsr

Úkolem rivodní části je zorganisovat cvičící, soustňeďt jejich po-

zornost ke cvičení a rozehŤát tělo, které tím piipravíme k zv1fšené

činnosti, vzbudit dobrou náladu a chuť do dalšího cvičení.Káze a pozornost vyžadujeme ve všech částech cvičební hodiny.

Nejd ležitěiší však je vyžadovat ji v první části cvičební hodiny.

Jaká bude káze a organisace v prvních minutách, taková bude

i v dalším prriběhu cvičení.Pňi zaháiení hodiny cvičence soustiedime a vedeme je k osobní

ukázněnosti poňadoqfmi cvičeními, která budou jen velmi krátká'

aby cvičící zaujala a zvfšila jejich pozornost. VyŽadujeme vzorn;i

nástup, hlášení a pozdrav. Tak učíme smyslu pro poiádek a organi-

sovanost. Potom provedeme rozbor rikolri. Cvičenci tak snadněji

pochopí všechny vydané povely, protože již rámcově znají postup

cvičeď i v]ísledek, kterého ma!í pÍi cvičení dosáhnout. Pak násle-

duje krátké zabÍáti iednoduchfmi cviky pro rozproudění krevďhooběhu. Tím cvičence piipravíme na vyšší fysickou námahu. ZaŤa-

díme jednoduché cviky za pochodu, poklusu nebo běhu' jednoduché

hry, zejména honičky, lehké piekonáváni pŤekážek (pieskoky švéd.

sk1fch laviček, beden a pod.). Jsou-li cvičenci roztěkaní' zaiadíme

cvičení pohotovosti a rychlé reakce. Na krátké písknutí nebo povel

musí wičenci zaujmout určitou polohu nebo provést obrat a pod.

První část tedy rozdělíme takto:

1. nástup' hlášení' pozdrav,

2. oznámeni rikolu a obsah hodiny (krátce)'

3. n.hiátt organismu (ch ze, běhy' hry atd.).

Methodické pokyny

od cvičitele požaduieme, aby správně ovládal povely' od cvičen-

cri, aby ie piesně plnili. Neopravované chyby desorganisují kolek.tiv, učí jeho členy nepiesnosti až nedbďosti. Cvičení ijdíme bez

dlouhého vysvětlování, zvládáme je pouze jasnfmi' stručnjmi po-

vely a opravováním. Pňestávky mezi jednotliv mi cviky omezíme

na minimum. Cviky musí na sebe plynule navazovat' nesmí bjtsložité a piitom musí b1it ričelné. Chování cvičitele musí b1ft jisté

a energické.

II. PRÚPRAVNÁ ČÁsr

Úkolem prripravné části je procvičit pohybovf systém, posílitvnitiní orgány, zvfšit pohyblivost kloubri, rozehŤát a posílit sval-swo' zlepšit a udržet správné držení těla, piispět k vfchově vše-

obecné koorďnace pohybové a zajistit další piípravu k většímu za-

tížení organismu v hodině. Vhodná jsou cvičení prostná' otužovánímďíkové hrany pro kryt a rider' cvičeď prstli pro pevn1f richopa svěr, pohyblivost kyčelních kloubri' kroužení v zápěstí a v loktipro rychlf kryt, cvičení kopri pravou i levou, cvičení pádri na místě'za poklusu i v běhu, padání s rrizn1|ch v1fšek' pádri kotoulem piescvičence nebo švédskou bednu, cvičení s tyčemi' s mal1fmi činkami,

12 í3

kuželi, plnfmi míči, cvičení na žebiinách, švédsk1fch lavičkách,na klaďně a rípolnická cvičení ve dvoiicích. Velmi vydatnou pr -pravou pro vytrvalost je cvičení s krátkfmi švihadly. Je velmi vhod.né zaÍazovat do této části hodiny dlouhé švihadlo' ale pak musímedbát' aby cvičenci prováděli podběhy a pieskoky v běhu. Cvičeníse dá rrizně kombinovat (sbíráď a pokládání rrizn;ich pÍedměta pod.)' čímž cvičíme postieh a rychlost. Tyto prvky jsou hlavnípodminkou sebeobrany.

Methodické pokyny

Dobie sestaveného souboru cvičení používáme v celé ňadě hodinbez velk1fch změn, postupně zvyšujeme rikoly' iako počet opakova-nfch jednotliv1fch cvikri, změn ruchu, obměn téhož fysiologickéhoričinku. Pamatujeme na to, že iednotvárnost a zdlouhavost cviksnižuje iejich vliv na organismus i zájem cvičících. Proto musí b;ft

cvičení plynulé. omezíme se pouze na nejdriležitější v1iklad cvikri,ukazuieme zrcadlově, to znamená' že stojíme-li proti cvičencrim,piedcvičujeme na opačnou stranu. Současně však opravujeme a vy-žadujeme piesné provedení. Navazujeme-li na sebe jednotlivé

cviky, musíme píihlížet k tomu, aby se stiídalo napětí a uvolnění

iednotlivfch svalov1ich skupin. Snažíme se v cvičebďch hodináchvymjtit nedbďé rozviklávání, které nemá žádnf fysiologickf čineka mriže mít za následek rrizná zraněni (natrŽen1f sval, kieč).

III. HLAVNÍ ČÁsr

Úkolem této části ie zvládnout techniku pohybri, vychovávatk obratnosti, rychlosti, síle a vytrvalosti. Učíme se nov1fm chvatrima prvk m, zdokonalujeme se v nich, prověŤuieme si qÍkonnost. Dohlavní části hoďny zaiazuieme techniku derri, krytťr, protiritokri,stínov1f boj' podmíněn1f (smluvenf) a voln1i zápas.

Aby cvičení bylo zajímavé, je možno a je opravdu velmi ričelnézaiazovat ke konci této části bojovou hru. Hlavní část je vyvrcho-lením hodiny. Cvičenci isou nejvíce namáháni jak tělesně' tak i du-ševně. opakujeme staré a učíme se nov m chvatrim, což vyž'aduje

tělesnou i duševní soustňeděnost. Ke konci hlavní části zaŤazuieme

závoďvé hry, které mají brann1f charakter, pňekonáváme pŤekážky,

cvičíme šplh na laně (i v hupu), pieskoky s lana na lano, skoky dohloubky, které postupně zvyšujeme. Piebíháme a pŤelézáme pie-

kážky z nastavěného náiaď. Mrižeme použít navěšenfch žíněneka pytl pro box. Zďo|áváru takové pňekáŽkové dráhy kombinujemepieskoky' pády, skoky a ridery do nastavěn1ích žíněnek nebo pytl .

Hrami cvičíme bojovnost, vrili zvítězit, rychlost, postieh, rychlérozhodováni, sílu, vytrvalost. Takovou vydatnou hrou je ragbíčko,boj o žíněnku nebo nějaké iiné náiaď, tieba kladinu,lavičku, meď-cinbat a pod. Všechna tato cvičení piíspívají k utužení vlastnostípotiebn1fch ke speciálnímu v}icviku sebeobrany.

Methodické pokyny

Velkou lohu pii zvládnutí rikolri v této části cvičební hodinymají cvičitelé jednotliv1ich družstev, zejména je-li oddíl větší a v1f-

cvik musí b1,ít organisován v menších skupinách. Tento v1icvik mri.žeme provádět i hromadně, P* ovšem musí b;ft vzorná kázeůa cvičitel dává k jednotliv m prvkrimpovelyaprovedení kontrolujesám.

KaždÝ cvičitel musí bft dobie piipraven, dbát methoďckéhopostupu nácviku od nejlehčího k těžšímu, od známého k neznámé.mu, od jednoduchého k složitěišímu. Naučené prvky a chvaty opa.kujeme v rriznfch podmínkách, na piíklad ve ztíženém prostieď've vystroii, proti několika ritočníkrim a pod. V této části hodinyvystoupí kiivka námahy co nejv1fše. Je to právě cvičitel, kter totovystupĚování vlastně určuje zprisobem vedení a vhodnou náplnícvičení. Všeobecně platí ásada zaměstnat co nejvíce cvičenc ,i když v treningov;fch hodinách je zaměstnání zaměieno individuál-ně. To však neznamená, že jeden cvičí a druzí se na něho dívaií.Cvičitel sice zaměstnává všechny cvičence naiednou, ale současněse věnuie i jednotlivcúm. Je duležité, aby uměl vystihnout zásadníchyby, které se vyskytují u většiny cvičících, ty ukázal a opravil.Pak se mriže věnovat chybám a opravám těchto chyb u iednotlivcri.

Iv. zÁvĚREČNÁ ČÁsr

Tato část má za rikol uklidnit organismus a piipravit jei k dďšimu zaměstnání nebo činnosti podle toho, v jaké denní době se tre.ning koná.

Do této části hoďny ie vhodné zaíadtt cvičení pro piímé drženítěla, cvičení poiadová, méně rušné hry, krátkou besedu, pochodse zpěvem a hodnocení. To zaňazujeme v každé hodině, protože14 15

nrím odkrÝvá nedostatky i klady cvičení, zlepšuje a zkvalitůuiejak práci cvičitele' tak cvičencťr. Poďe nálady cvičencri cvičitelnejlépe pozná' jak hodina prisobila na kolekiv. Fysiologická kiivkanámahy klesá v této části asi o pětinu až &vrtinu.

Tuto poslední část hodiny mrižeme rozdělit na:

1. uklidnění organismu,

2. nástup, zhodnoceď hodiny' pozdrav, rozchod.

Všeobecné pokjlny k cz:ičební hodině

Úspěch cvičitele a tím i splnění rikolu celé cvičební hoďny závisína pťedem promyšleném' pečlivě vypracovaném plránu a qfběrucvičení. Každá hodina vyžaduie piípravu, nejlépe písemnou' iinakcvičitel improvisuje. Pii navázání iedné hodiny na druhou pak chybímethodická souvislost a tím trpí cel postup qfcviku. Cvičební ho.dina je vlastně detailně propracovanou částí ročního vfcvikovéhoplánu, z jehož celku vycházíme. Sama dobie piipravená, podrobně

vypracovaná osnova cvičební hodiny by nám ještě nepomohlazvládnout rikol a dobče jej provést. Je tňeba promyslit i celou orga.nisaci a vedeď hodiny. Cvičitel musí pŤedem znát, na kterém místě,v iakém cvičebním r1waru budou cvičenci pii tom neb onom cvičenía jaké náčiní a náiaď bude potiebovat. Je-li hlavní část hodiny ve.dena po družsťvech, je naprosto nutné provést instrukčrrí metho.ďckou hodinu, kde si jednotliví cvičitelé ujasní látku a rozmyslí si,jaké náčinl a náňaď budou potiebovat.

Vedení hodiny musí b t radostné, veselé, pŤitom však cvičitelmusí mít autoritu, kterou ziskává soudružs\fm vedením. Jeho po-vely musí bft piesné a srozumitelné. Stejně tak musí vysvětlovatvšechny chvaty a cviky. Umí-li sám chvat dobie ukázat a vysvětlit'dovede-li vystihnout chybu celku i jednotlivce a názorně ji piedvést

a opravit, stoupne u cvičencri jeho autorita. Je tťeba si uvědomit,že cvičební hodina ie pojítkem mezi cvičenci a cvičitelem, že je zá.kladem vycviku.

Jedině cílevědomou prací a treningem se naučíme dokonale

ovládat všechny prvky a chvaty sebeobrany a bude-li tŤeba, i prak.ticky jich pii piepadu pouŽít.

ČÁsT I

BoLEsTlVÁ,LEHCE zRANlTELNÁ A sMRTELNÁ

MISTA

Na lidském těle je celá iada míst, která jsou velmi citlivá na tlaknebo der. Úder do těchto míst mriže blt někdy pŤi větším použitísíly i smrtelnf. Je velmi nutné' abychom dokonďe znali tato místa

a v piípadě potieby sebeobrany ritočníka zmátli nebo riplně vyia-ďli. Stačí někdy bolestiqf rider, aby ritočník pii chvatu zakolísal.Piejdeme-li pak do protirítoku, mrižeme ritočníka likvidovat.

Proto je velmi duležité, abychom dokonale ovládali anatomii.Tím, že budeme protiritočit na místa lehce zranitelná, vyiaďmesnadno ritočníka z činnosti.

Použitím některjch chvatri nebo riderri mrižeme ritočníka pŤivést

do bezvědomí, někdy mŮžeme zprisobit i smrt. Údery malíkovouhranou ruky mrižeme ritočrríka vyčaďt z boje tím, že rider vedeme

na ďouhé kosti' jako isou kosti pažní, klíční, loketní, vietenní,holenď, stehenní a pod.

Někdy mrižeme měkkou částí okraje ďaně zasáhnout litočníka dobrady. Nezprisobíme mu vážnější zraněni, ale otiesem nervovéhosystému iej zbavíme odvahy a získáme si patiičnf respekt.

Pii nácviku bude velmi dúležité, abychom uměli správně véstder a strhnutím jej zastavit. Úder zpraviďa prováďme malíkovou

hranou ruky. Proto je nutno tuto hranu otužovat tak,Že pii trenin-gu tlučeme do podlahy, stěny a pod., až tato část ruky ztvrdne. Ko-likrát je menší riderová plocha, tolikrát sďnám zvětší ričinek rideru.Proto k rJderrim používáme mďkové hrany ruky.

Je těžko vymezit, kter1f zásah je smrteln1f; jsou ovšem místa,jejichž piesnfm zasažením mrižeme piivodit i smrt. Sem patňí riderna koien nosu' na kost spánkovou, do qflu, do hrtanu, kopnutí dobÍicha, do rozkroku nebo páteie.

Na obrázcích vidíme místa, na která lze s rispěchem protiritočit:

b

IT

II

i

I

i

16

l. M{sto' kde začínail vlasy 18. Velká hrdelni iamka 34. Pupek(trichion) 19. PodpažnÍ iamka 35. PodbŤíšek (močovf2. Spánek 20. Rukoieť kos hrudnÍ měchjŤ)3. KoŤen nosu 23. Kraiina pod levou prsní 36. Kost vietemí4. Oko bradavkou 39. Varlata5. Zevní zwkovod 24' Meč. vfběžek kosti hrudní 4L. a 42. Kolenni žlábek, tvo.6. $'onec nosníc}r kostí 25. stŤedn,í část nervovš'cév- ien! stehenními svaly7. Špička nosu ního svazku paŽního (svát kreičovskÝ a čtvr.-8. Horní čelist těsně pod 26. Žebra vystupuiící pod hlavf stehenni ival)

nosem kr!ží' slabě krytá svaly 44. Piední strana holeně9. Špiéka brady 27. Plerus solatis (nervová 45. vnitční strana holeně

13. Dúlek pod ušním boltcem pleteĎ) 46' vnitiní kotník14. Krční tepny 28. okraie žeber 47. Kost krycblová15. Hrtan 29. Slabiny 48' zevnl kotník

49. Konec zápretní kosti palcc17' Meziklíčková iamka 32. Loketni ohbí

l0. Hrbol kosti tÝlníll. Pruní obrate|, zvanÝ atlas (nosič)l3. Dtllek ood uŠním boltcem16. Řasa tvbiená trapezov'im svalem2l. HŤeben lopatky. ,22, Značné vyklenutí hrudní páteic30. Ledviny

31. Místo nad kostí kiÍžovou37. I(ost loketnl38. Kost kŤížová43. Lritko46. Vnitiní kotník48. Zevní kotník50. Achillova Šlacha

l. Místo kde začínail vlasy 19. PodpažnI jamka 36. Kost vňctcnnl(trichion) 20. Rukoieť kosti bndíl 39. vaÍlata2. Spánek 23. Kraiina pod tcvou prsní 40. záprstnl kústky ruty3. KoÍen nosu bradavkou -

41' a 4). Kolennl áauet. wo-4. oko 24. MeéovitÝ vj'běžek kosti ienÝ stehinnÍmi

-'svaly5' Zevní mkovod hrudní

. rsví rreieoviií a ctvil

6. kon9.c nosnÍch kostí 26. Žebta vystupuiícl pod trlavÝ stcÉennl ívail7. spiČka nosu kúží' slabě krytá svaly 43. Ljtko8. Horní čelist těsné pod 27' Plexus solaris M, PÍední str. hotemí kosti

Bo9em 28. okraie Žeber 45. VnitŤní str. }rolcnnl kmti9. spička brady 29. Slabiny 46. vnitinÍ kotník

12. Bradavkov}' dběžek kosti 30. Ledviny 47. Kost krvchlováskalní 32. Loketní ohbí 48. zevní kotnÍkl?. p'll.\ pod ušním boltcem 33. Zadni vnitinI strana tokte 49. Konec záprstnÍ kosti palcc14. Krční tepny 35. PodbŤíšek (močo!Ý 50. Achillova.šlacha15. Hrtan měch',i)

ČÁs T II

BoLEST|VÉ cHvnry A UCHoPEN|

Bolestivjch chvatu použiieme tehd5 jsme-li napadeni r1toční-kem a nemrižeme ieho sílu piemoci, nebo uchopí-li nás ritočník tak,že se nem žeme vyprostit. V tom piípadě sevieme citlivé místonebo tlakem na nervy a jiné uzliny zptisobíme ritočníkovi bolestJakmile protivník trochu ochabne' piecházíme sami do protilitoku'abychom jej pňemohli.

Proto je driležité, abychom tato citlivá místa mali, dobie si iezapamatovali' v pňípadě potieby je v sebeobraně zasáhli, a tak seuvolnili.

Zvláště na hlavě je celá iada míst, která jsou neien na rlder, alei na tlak velmi citlivá. Nečekanfm zásahem těchto míst se zbavímeprotivníka.

Tlakem palce do oka zprisobíme ritoěníkovi velkou bolest, takžrnás ihned ze sevieď pustí.

21

Vrazíme-li prsty do obou očí točníka, částečně ho oslepíme.Této obrany použijeme jen tehdy, jsme-li ohroženi na životě,neboťm Žeme ritočníka velmi váŽně poranit. Útok provedeme ukazo-váčkem a prostiedním prstem pňímfm učením do očí.

Proti ritoku do očí se bráníme tim,že nastavíme ruku těsně piednosem malíkovou hranou vpied. Tento pohyb musí b1ít velmihbitf, aby piedešel nebezpečnému ritoku.

I

ti

22 23

Vede-li ritočník proti nám ritok z vnitiní strany nožem, sekyrou,obuškem a pod., zachytíme neidiíve ieho ruku za loket a potom ho

uchopíme za oční drilky pies čelo zezadu. Bližší popis tohoto chvatuje uveden v části o odzbrojování.

Horní čelist je velmi citlivá' a proto na ni vedeme nejen rider' ale

mrižeme na ni prisobit i tlakem konečky prstli nebo malíkovou hra.nou ruky. Nejričinnější je tlak kotníky ruky seviené v pěst těsně

pod nosem. Úeinet< tlaku na horď čelist se zvětší, uchopíme-liritočníka na temeni tiavy za vlasy a táhneme mu hlavu nazad. Po-užitím ně,kteqfch z těchto zprisobri se lehce zbavíme ritočníka' ktenfnás sevťel zpiedu, vstoje i na zemi.

Za wát uchopíme ritočníka tak, že mu vstrčíme palec do ristpoďe zubri. ostatní prsty se opírají za ušním boltcem, aby se ucho.pen1f trhnutím hlavy do strany nevyprostil a po pňípadě nás nekousl.(Na dalším obrázku vidíme chvat s boku, takže si mrižeme po-všimnout, jak jsou prsty opňeny za čelistí). Seviením ruky zpriso-bíme ritočníkovi bolest, takže nás ihned pustí.

Máme-li obě ruce volné, strčíme oba palce do točníkovfch rist'jak je popsáno v piedešlém piípadě. Nebude-li ritočník povolnf'sevieme ho prsty za čelistď klouby.

Jedno z neicitlivěi.ších míst je tak zvan1f

',bloudí.o! nilo,,, pto-

bíhající podél krčnítepny k ušnímu drilku.Konce prst vtlačímepod dolním okrajemušních boltcri za čelist-ním kloubem, zmačk-neme dovnitň a smě-rem k čelisti. Tak zpri-sobime rltoěníkovi vel-kou bolest a pii delšímpiidržení i bezvědomí.Uvedenf nerviídípro-krvení mozku a tla.číme-li na něj, pieru-šíme částečně jeho

funkci. Tento chvatvolíme vždy, když sechceme rychle uvol-nit, nebo když chcemesami ritočníka zne.škodnit.

Zersní ucho ie velmicitlivé na ríder. Dlanípiivienou do misky,jako když nabírámevodu, udeiime na zvu-kovod a v okamžikurideru dlafi narovná-me."l Tím zprisobímenáraz vzduchu do zvu.kovodu. Pii silnějšímderu se protÍhne bu-

bínek. Jinak má napa-den po rideru silnéhučení v hlavě.

21 25

SeoŤení Ťasg trapc-zoz;ého saalu. Velmi

činn1i a bolestiv1f je

hmat na okraj trape-zového svalu, kter1f

provedeme tak, že po-ložíme ruku dlaní po-blíž krku' palec ohne-me v prvním článkua tlačíme zpiedu.ostatďmi prsty obej-meme sval a sevienímruky zprisobíme prud.kou bolest. Pod timtosvalem vedou nervya napaden1i se bolestískrčí k zemi.

Na tomto obrázkuzietelně vidíme ucho-pení svalu. Něiteií li-dé tento chvat snesou

bez větších bolestí, aleje jich velmi málo.

Tím' že ohneme palecvprvnímčlánku,sevťe-me sval pevněji a zpri.sobímě větší bolest.

Tlak na hrtanooitrsra. Tlakem prstu

v meziklíčkové jamce

zprisobíme velkou bo-lest a pocit silnéhoškrcení. Ukazováčeknebo prostiední prst

vsuneme do jamky a

tlakem dovnitň a na.horu stlačíme hrtano-v! nerv i samotnlihrtan. o tomto ríčinkuse mrižeme piesvědčitsami na sobě. Již piipoměrně malém tlakunám zaslzí oči.

Místem velmi citli-qfm na tlak i rider jehraj ina ž alude ční (p|e-

xus solaris), kde se paprskovitě sbíhaií nervy. Proto je žaludečníkraiina terčem rohovníkri. Úder do tohoto místa je totiž velmi bo-lestiv1f a pii silněiším zásahu piivodí ztrátu vědomí. Na toto místotočíme též hroty prstri nebo pěstí. ,,

26 Ú

Dalším bolestiv1fmmístem jsou slabiny.Stačí krátk1f rider hro-ty prstti do tÍíselnékrajiny a ritočníkovizprisobíme takovoubolest, že nás nemrižeudržet. Pii rideru obě-ma rukama ritočníkpovolí drženi, tal<že

mrižeme sami piejítdo protiritoku.

Nejbolestivějšírider i sevňeníoarlata. Jsme-lipadeni, bráníme se

v každém pŤípadě zá-sahem do těchto místa i pii odzbrojovánívedeme současně rlde-ry kolenem mezi nohy.

:!.1!::

,illtaj l

Na končetinách jsou dlouhé kosti nechráněné svalstvem, na kterév piípadě napadení zaritočíme riderem nebo kopem. Na obrázkuvidíme der na klíční kost' cvičen1f na figurině.

Místa neicitlivější na sevňení jsou poblíž kloubri, kde se svalstvosqfmi šlachami upíná na kost. Těmito místy vedou i nervy nebouzliny. Když uchopíme a sevŤeme ruku s vnější ďrany těsně nadloktem, vyvoláme prudkou bolest. Tlak na tato místa prováďmehlavně v tom piípadě, chceme-li znehybnit a prohledat nebezpeč-nou osobu, nebo pii sražení ritočníka k zemi pákou na loket.

projsou

na- ub.-

29

Sevieme-li pažinadloketním kloubem, zpÍrsobíme náhlou bolestnervu' lidově zvaného

,rbrfiavka".Chvat ie nejričin-

nější, postavíme-li pÍi

seviení ruky článkyprst kolmo.

Zdprstnt k sthy isouvelmi citlivé' a proto

rr'rižeme se zdarem

vést tlak na tato místa pŤi chvatu zvaném ,,housle... Tohoto chvatu

užijeme tehdy, uchopí-li nás rítočďk za šat nebo za kravatu.

Uchopí-li nás ritočník zezadu v pase' lehce se ho zbavíme tím,že piejedeme kotníky seviené ruky pŤes ritočníkovu ruku' Pohybvedeme pňes záprstní kristky nebo v jejich směru' jak je to znázot-

něno na obrázku. Tím zprisobíme ritočníkovi značnou bolest a ten

musí chvat pierušit.

3í30

ČÁsT III

PADÁNl

V nenadálém stňetnutí se snadno mriže stát' že se neubráďmepádu. Jde o to, abychom se neporanili ani pádem na twdou zem

nebo dlažbu. Upadnout ie možné všemi směry' ale pády kupiedua stranou lze pieměnit v pády vpied zevniti apádnazadv pád vzadzevniď. Tím se nácvik zjednoduší. Pii všech pádech musíme dbáttohg, abychom nenarazili hlavou na zem. Pádu se nebráďme a na.opak mu ještě pomužeme. Zásadou je' že pád rozkláďáme po.kud možno na největší plochu. Cvičení pád má ve$f vfznampro cvičení prostorové orientace..

Správnfm roáožením pádu na velkou plochu rozdělíme a zmír-níme twdost dopadu. Pii nácviku používáme žíněnek' písku' tráv-níku nebo již popsané žíněnky z pilin. Pády cvičíme na místě'v pochodu a v běhu, pies rrizné piekážky a s ruznfch qfšek' kterépostupně zvětšuieme. Tato cvičení obratnosti zďazujeme do rušnéčásti každé cvičební hodiny.

V praxi mrižeme těchto pádri využít pii seskočení nebo vypad-nutí z dopravního prostňedku' jako auta, vlaku a pod. Cvičenímpádri získáme obratnost, postťeh a schopnost rychle se rozhodovat.

Pádu vpravo vpied zevniti se vlastně vyhjbáme kotoulem vpŤed

zevnitť takto: Náraz nebo strčení zleva nás donutí k vykročenípravou vpied a k piedklonění napravo. Tím xrácíme rovnováhu.Nebrríníme se. Položíme pravou ruku na zem s prsty obrácen;fmi

dovnitň, ďaní na zem a samotnj pád pieměníme na kotoul popňeďoktí, záloktí a lopatkách. Když mámé nohy nad hlavou, skrčí-me pravou co neivíce, levou necháme pokrčenu jen mrílo a využije-me otáčivého pohybu pii kotoulu a stavíme se ihned zase na nohy.Toto cvičení provádíme stejně i na opačnou stranu. Tyto pády pro-vádíme po masitfch částech těla.

Na obrázku viclí.epoložení ruky na zema sklon hlavy, kterfumožď vyklenutí pá-teíe. Kotoul prováď-me po zádovém sval-stvu' které je v prvníÍiízi uvolněné, v oka-mžiku dopadu se všakvypne' aby vypružilodopad a chrr{nilo wrdéčásti těla' hlavně pá-teň a ramenní kloub.

Pdd opravo opfedznnitf c,tičlme rovněžtak' že provedeme ko.toul jako v pňedešlémpňípadě, ale neklade-me'ruku dlanína zem,n1fbrž se uchopíme asiza první hrudní obra.tel a hlavu schovámeza pÍedlokd! Tak seskulíme po masiqfchčásteďr těla.

33

Pád napŤed prohnutě

(kolíbkou): jsme-li

udeieni do kiíže, takže

nemriŽeme provést ko-toul - prohneme se

mocněvkiížiapadá-me vpied; piitom Po-otočíme zakloněnouhlavu a skousneme zu-

by. Tento pád cvičime hlavně jako cviksebeovládáď.

Pdnazadspfeto-ěentm (kotoalem). Piiritoku do prsou zakro-číme jednu nohu, sní-žíme se do pňedklonua do podiepu a pieto-číme se. Hlavuukloď-me stÍanou' upažíme,

iednu nohu pokrčí-me a volně padáme.

Na tomto obrázkuviďme konečnou. Íiízipádu napied, Paže za-chycuii pád' hlava je

vytočena stranou. Kťížje prohnut, aby se po-hyb plynule roz|ožtl.Po dopadu hbitě vy-skočíme a stavíme sedo stiehu.

Pňi tomto pádu ne-smíme zapomenout se.vňít zuby. Pii špatněprovedeném pádu by-chom se mohli kous-nout do jazyka nebosi poškodit chrup.

Úklon hlavy je vel-mi dťrležit1f , neboť krá-d dráhu pňetočení na.zad a chrání ji pňedderem o zem. Po

pietočení opět rychlezaujmeme bojovf po-stoj (stieh).

I

t

3435

Z postoje se stočí-me mírně doleva, pa-

dáme na sedaci svaly,které v okamžiku do-padu napneme, a opětderem paže mírníme

dopad.

P d nazad do sedu, Pii kopu do biicha isme ztratili rovnováhu.

Napneme nohy v kolenou a napnutím sedacích svalri ztlumíme pád.

Pád zlzad stranou

vpravo (vlevo) z kleku

a postoje: kleknemena pravé koleno a kle-čící nohou se vymrští-me, takže padáme vo-dorovně k zemi. Těsněpied dopadem udeŤí-

me pravou paži o zemv rihlu asi 45. od těla'čímž zmírníme pád.

Na obrázku dole viďme konečnou fázi dopadu na zem.

3Ó37

Pády cvičíme na obě strany, s místa' za pochodu, za běhu' na

mělrké pridě a s rrizn1fch r".fšek.

Veškerá cvičení jsou popsána na pravou stranu nebo ruku; nacvi-

čuieme však všechny pády na obě Strany i obě ruce. Pii pádu zkií-

žíme nohy, pňi čemž noha, která je nahoie, dopadá na chodidlo.

Tento zplisob cvičíme s laviček, švédskfch beden a pod.' které

postupně zvyšujeme.

'*:

"::,

j', ji

'I.';

Pádri nazad do sedu nebo vzad stranou použijeme jen v neikraj-

uěiším piípadě, poněvadž jsou dosti riskantď. Je-li to možné' pro-

vedeme raději pád s pietočením.

Všechny pády těla tlumíme tak, že udeiíme těsně pŤed dopadem

trupu celou plochou uvolněné paže na zem. Paže svírá s tělem piidopadu rihel asi 45.. Pňi pádu nazad zachya, í dopad obě paže.

ČÁsT Iv

PoDRAZY A PŘEHozY.)'

Pii treningu zaiazujeme do cvičebď hoďny podrazy, protože

mají velkj v,lznam pro vych1flení z rovnováhy. Chceme-li porazitprotivnika na zem, musíme dobťe cvičit volbu okamžiku k toku,t. j. vyhledávat chyby v soupeiově postoji. Je to v;iborná prripravapro odzbrojování nebo pro obranu v piípadě, isme-li sami napa-

deni a uchopeni za kteroukoli část těla.

Soupeii stojí proti sobě ve stiehu. KaždÝ z nich pravou rukouuchopí oblek na levém rameni protivníkově a levou rukou prav

rukáv. Nyní se snaží každ1f najít chybu v postoji druhého a po-

razit ho. Pohybují se dopiedu, nazad a na strany mal1fmi krričky.Vhodnjm okamžikem k zahájení ritoku ie na pň. změna postoje

vpiedu stojící nohy. V tomto okamžiku se dělá podraz s anitžnlstrany. Postaví-li ně-kdo nohu chybně pií-liš vpied, dělá druhjpodraz s onější stralty.

Ustoupí-li někdo na-

zad, aby se vyhnulpodrazu, a nakloní sekupiedu, poskytujemoŽnost k zdzlihu ky-č e lnimu neb o pŤ e ho z ení.

Toto cvičení je zák|a-

dem sportovníhozápa-su judo. Podrazy majívelklf vl,iznam pii zne-škodnění ritočníka, kte-r1f na nás zaritočil no.žem, lopatkou, obuš-kem a pod. Na zemiho pak lehčeji pňemri-žeme a odzbrojíme. 39

Pii richopu za šatnebo za ramena pod-razíme s vnitiní stranysoupeňovu oďehčenounohu a tahem za oděva tlakem druhé rukypietáčíme soupeÍovaramena a porážíme hona záda.

v jiném pňípaděprovedeme podraz tak,že zakročíme za sou-peňovu nohu a tlakemdohi vzad nebo vy-kopnutím oďehčenénohy ho porazíme nazem.

Tento chvat volímetehd5 ie-li ritočníkvzpiímen nebo zaklo.něn.

Pii vykopnutí nohysoučasně tlačíme nariameno a soupei padrí

hlavou k zemi. Jak-mile ztratil dotyk se

zemí, je velmi jedno-

duché ťíďt pád nakeroukoli část těla.

Podraz stťížem. od-váď-li nás soupeŤ,

vrhneme se na zemk jeho nohám, rukouse zachytíme za jeho

šat, a zároveř jednu

nohu položíme 7'a pa.ty'kdežto druhou ude-iíme nad koleny na-zad. Tím jei srazímek zemi. Úderem doobfičeje ho pozdějizneškodníme.$ 4l

Uchopili nás ritočník za krk zpiedu, uchopíme ho zkÍížen1fm

chvatem v záručía vykročením z.a jeho nohu ho porazíme na zem.

Pňi pádu mu zkiížíme paže, takže není schopen žádného odporu.

Po zkiíženém chva-

tu použil obránce pod-

razu pravou nohou ze-

zadu. Tlakem na sou-

peiriv loket provádípáku na pieďoktí apňimáčknutím k zemi

soupeňe znehybní. Pňi

znehybnění nemriže

ritočník klást odpor a

nemriže se vyprostit.

Uchopili nás ritoč-ník za krk zezadu a ne-mrižeme ho uchopitnahoie, uchopíme je-

ho vpťedu stojící no-hu, zvedneme ji prud-ce nahoru, sedneme sina ni a současně vy-krucujeme choďďodo strany, dokud nás

soupeň nepustí. Nazemi ho již snadno

zneškodníme.Pii tom-to zákroku prováď-me páku na nohu.

Útočník nás nemri-že udržet za krk a ne-má ani možnost ritočit

iinfm zprisobem. Popádu na zem se rychlevytočíme vpravo. Takvywoiíme bolestivoupáku v koleně.

-i

4? tll

PŤehozú použijemev sebeobraně tehdy,když jsme uchopenijaklfmkoli zprisobem a

nemrižeme použít ríde-rri nebo podrazri. Úto-čícího soupeie uchopí-me za oděv a hbit1fm

piedklonem ho pŤe-

hodíme pňes boky ne-bo pies záda. Pťi pie-hozu mrižeme v letulehce ňídit pád ritoč.níka na záda nebo nahlavu.

Pňehoz pies ramenoje velmi snadn . Váhatočníka nerozhoduje.

Na obrázku vidímefázi těsně pied dopa-dem. Na zemi soupe-

ie zneškodníme ride-rem nebo pňidržením.

Jsme-li uchopeni za krk nebo za šat a nemrižeme ritočďka po-razit podrazem, P* provedeme rychl1f obrat dovnitň s okamžit..fmpiedklonem a richopem za šat porazime ritočníka na zem.

v jiném piípaděpiehoďme ritočníkavlastním pádem. U-chopime ho pevně zašat a oporem nohy dobiicha (pŤi nácviku doslabin) jei táhneme zasebou. Současně pro-vedeme pád nazad,pii čemž piehoďmesoupeňe pňes hlavu nazáďa a pokračujemekotoulem za ním. od-por mu znemožnímetím, že provedeme pá-ku na paŽi a uchopímeho za bradu. V dďšímje popsán cel;f postup. 45

Napaden1f sámpadánazádaapňitom táh-ne soupeňe za oděv

nebo za ramena. Cho-didlem se lehce opírá

ve slabinách ritočníka.

Jakmile soupei do-

padl na zem, Pokra-čuie obránce dále v po-

hybu, prováď kotoul

nazad a stále soupeňe pevně drží. Pied dosednutím rozkročmo po-

krčí pravou nohu a levou nechává nataženu pro dokončeníchvatu.Jakmile dosedneme na soupeiovo biicho, nasadíme

paži pies koleno a odvrátime mu hlavu stranou.

iti*trs#II

I',3&.**

páku na

ffi'.Ifr

46

Jes tiže násuchopíritoč-ník zezadu za krk, vezme-

me ho za prsty' kÍeré vy-vracíme, táhneme do upa-

žení, pii čemž točníkapňitáhneme k vlastnímu

tělu a náhl1fm piedklonem

ho piehoďme pŤes hlavu

na zem.

Útočďka si nejprvepiitráhneme k tělu' mírněpoďepneme, abychom

dostali vfš těžiště jeho

těla. Pak stačí hbit..i pied.klon a soupeň nám pieletípies hlavu.

Útočník po piehozenítěsně pied dopadem. Piinácviku používáme nacvi-čeného pádu' zachycova-ného oběma pažemi' aby-chom si neporanili páteň.

ČÁsT v

ÚDERY, ÚToKA oBRANA PRoTl ÚroČNíKoV|

BEZE ZBRANĚ

a) oslepeni nebezpečného protivníka provedeme tak, že mu vTa-

zíme do oči natažen1f ukazováček a prostŤední prst. Jsme-li od pro-tivnika vzdáleni několik krokri' vhodíme mu do očí hrst písku a pakho dalším tokem zneškodníme. Pii nácviku tohoto chvatu dáváme

beďivf pozor, abychom soupeiovi neporanili oči.

b) Údet malíkooou hranou pravé (levé) ruky: mocnym rideremmalikovou hranou s vnitiní strany pravé (nebo levé) ruky zaritočí-me na koien nosu. Celf der soustieďme na malou plochu kosti.Tím nastane siln1i oties mozku.

Pii silném rideru praskne lebeční kost a tider je smrteln1f. Protodáváme pii nácviku pozor a včas rider zadržime. Podobné rideryvedeme na kosti spánkové, kosti za okrajem ušních boltcri, krčnížíly, horni čelist, hrtan a první obratel, zvan atlas. Většina těchto

riderri ie smrtelná.Mw**-*

l

Úder hranou ruky do spánku ie velmi nebezpečnf. Praskne.li

spánková kost, m že nastat smrt. Tohoto rlderu smíme použít pouze

í""i.,p"er živou. Pii slabším t1deru nastává pii ne|menším oties

moz.ku.

Úda na citliaou hornt čelist je velmi bolestivf. Úderem mohoubft snadno vyraženy piedď zuby. Jinak se energie rideru pienášína spodinu lebeční kosti, lrterá mriže prasknout.

Prudší det na kr&lt tepny je smrtelnf. Zasáhneme-li hlavnítepnn m žeme zprisobit poruchu krevního oběhu a snadno piitom zranit krční svalswo a pátei.

Údprern těsně pod

ucho zasdtrneme kra-

iinu, kde je uloženo

statické ristroií, zvané

labyrint. 7asaŽe č|o-

věk pozbjvá rovnová-

hy a jen stěží se udrána nohou.

5t

Úder hranou rukjt

na hrtan ie smrtelnf'Prolomením hrtano-

lrych chrupavek mriže-

me protivníka zabit.

Této obrany nebo to-

ku smíme použít ienpii nebezpečí života.

o ričinku se m žeme

pŤesvědčit na sobě tím'

že tlakem na hrtan si

vyzkoušíme bolest.

Na sďmku vidíme'

iak obránce kombi.

nuie rlder na hrans riderem kolena mezi

nohy r1točníka a levou

rukou páku na paži.

Úder na praní obratel, zvan atlas, má rovněž smrtelnj ričinek.

Porušenímlíchy nastává okamžitá smrt. obratel ,,atlas.. ie nízky

prstenec' do ktereho zapadádruhf obratel, zvan]f,,čepovec... Ten

svfm čepem pferuší po rlderu míchu a tím nasune okamžitá smrt.

Úder okrajem dlaně na bradu má omračuiící ričinek jako pii ro-hování k. o. Je to tup1f tlumenf rider, kterf nezanechává vnějšístopu' ale zato prisobí do hloubky - na centrální nerystvo. Po ride.ru na bradu dělají se pňed očima mžitky azasaženy ztrácí'nakÍátk}'čas vědomí. Úder není bolestivf, ale po nabytí vědomí zristáváhučení v hlavě.

Všechny popsané ridery vedeme mďíkovou hranou ruky. Napčesném umístění rideru bude vždy zá|ežet,zda točníka zneškodnime. Údery neprovádíme jen hranou ruky, ale podle situace použije-me všech pohyblivjchčástí těla' jako lokte,H"'y, bokri' kopúšpičkou' hranou boty,kolenem, hroty prstu,pěstí a pod. Zásadouovšem je, že rider ve-deme na lehce zranitel-ná místa a rozhodn1fmzprisobem. Úder po-vedeme nejčastěji naďouhé kosti, jako lo-ketní, vŤetenní, pažní,klíční, ploché kosti nahlavě, pátei, tepny a namísta, kde vedou nervy

'52

pňi povrchu těla. Pii nácviku s partnerem rider pied místem do-

padu zabrzďme a zastavíme. Údery plnou silou vedeme do figurin

pro boj zb|izka,boxovacích pytl ' pytlú naplněn1ich ovsem nebo

kukuŤicí a pod.

Velmi dobr m prripravnym cvičením je stínování, kdy si pouze

pňedstavujeme soupeie a provádíme seky malíkovou hranou.

Mějme stále na paměti, že to bude rider, kterého múžeme v praxi

ne|častěii použit. Většina riderťr na hlavu je smrtelná nebo zprisobí

soupeňi otňes mozku. Na piíklad rider veden1f na koien nosu do-

padne na nepatrnou plochu kosti, ale činek se pienese na lebeční

kost, a tím i na nervové centrum mozkové.

Pii nácviku musíme riderrim věnovat značnou pozornost. Aby

nám znecitlivěly hrany rukou, cvičíme rychlé klepání do poďahy

u ťl.k.,, později se snažíme pŤerážet i laéky dieva a pii každépiíležitosti otužu-jeme svďstvo hra-

ny rukou.Proti všem po-

psan;fmriderrimna-cvičuieme obranu'Bráníme se tímzpŮsobem, že na-

stavíme ruku protirideru na nás vede-

nému a zachytíme

fei sekem za soupe-

Ťovfm ápěstím.Tyto zprisobyobra-ny cvičíme i protipolíčkrim' bodrim

nožem nebo ride-

rrim tupfm píed-mětem.

Mďíkové hranyjsou pro nás tím,čím je pro šermíňe

čepel šavle. PouŽí-váme iich pňi větši-ně krytri a riderri.

Proti rideru na klíček se chráníme tak,že se prudk m otočenímramen dovnitň rideru vyhneme a ihned piejdeme do protiritoku.

l' ,

'i'n '

it .'l

54

E

55

ÚpBnv pĚsrÍ a porÍČry

Proti rideru pěstí nebo políčku vedenému soupeňem do wáňe se

. '," .,4E bráníme tak, že rider

;. .: '.:';: zachytíme mďíkovou

. hranoualoktemdruhépaŽe zautocÍne na sou-

peň v žaludek.

Čekáme-li ritok po-

Iíčkem, chráníme sezásadně hranami obou

rukou ve směru rideru

asi 15 cm od obličeie.

Je to nutné proto'

aby nás levák nepŤe-

kvapil nečekan1fm to-

kem s druhé strany.

Z tohoto krYtu PakpňecházÍme do ričin-

ného protiritoku zpra-

vi<lla riderem malíko-

vé hranv.

Pňi druhém zprisobu obrany zachytíme rider malikovou hranoua ihned obtáčíme soupeňovu paži shora, abychom vywoiili páku

na loket, vfpadem pra-

vé nohy pňišlápneme

soupeiovu nohu a pra-

vou rukou okrajemdlaně točíme na bra-du. Po správném pro.vedení tohoto chvatu

musí blt souperY otie-sen.

56

E-

MáJi soupei pii zachycení rideru pokrčenou paží, takŽe ne-

mrižeme provést páku na paži, pokračujeme v pohybu ďále a oto-

čením vlastního těla vpravo a mírn1fm poďepem piitáhneme jeho

paži ke svému tělu, pii čemž tlačíme na jeho loket vzhriru. V této

poloze mrižeme soupeie snadno odvést, aniž nám mriže ublížit

(odváděcí chvat). V rameni pocítí ritočník silnou bolest.

V piípadě' že by nám soupeiova ruka vyklouzla a nepodaiil seani jeden z dÍíve uveden ch chvat , uchopíme soupeie pravourukou v zápěstí a táhneme jeho ruku podle svého pravého boku.Levou rukou tlačíme na ritočníkriv loket směrem k zemi a rímprotivďka vychylujeme z rovnováhy. Podrazíme-li mu ještě kopempravou nohu, točník padá bezmocně na zem.

(c 59

:W'a-Bi

:].]l,íÍ

Jakmile ie ritočník sražen na zem' ihned hopŤidržujeme pákou na loket.

Proti těmto riderrjnr se bráníme tím, že v posledním okamžikuodrazime der rukou do vnitční ,'"ny i.k, .uy s"t mimo nás. Tímse nám ritočnik piiblíží a pak ho sami zasáhneme riderem.

. P..t.rh'zprisob obrany proti deru vedenému na bradu nebo doobličeje provedeme tak, že se hbitě snížíme v kolenou a mírnympiedklonem se rideru vyhneme.

Pii deru z vnitÍnístrany zachytíme ještě

v nápiahu točníka zaloket a zakročeďm za

ieho nohu ho lehceporazíme na zem..

ÚoBRy PĚSTÍ

Údery pěstí, iak jeznáme z rohováni,.za-sazuií se rukou pevněsevčenou v oěst trče.'aním mezi oči, na bra-du, na horní čelist, nadolní čelist' do krku'do žaludku' na kraicžeber a do biicha'

Jakmile se lryhneme deru skloněním, pŤecházime bleskově

k irotiritoku tak, že pěstí zaritočíme na ritočníkriv žaludek.

V iiném pÍípadě piedejdeme ritoku a sami zasáhneme ritočníka

do brady. Útok vedeme piímfm riderem.

ČÁsT vI

KOPY A OBRANA PROTI NIM

Kopy vedeme iako všechny ridery na lehce zranitelná místaritočníka. Kop vedeme zpraviďa mezi noh5 pod koleno, do ho.lenní kosti, do biicha, do zevního nebo vnitňního kotníku. Je-liritočník sražen k zemi, vedeme kop do hlavy, do páteie nebo dožaludku. Kopeme špičkou, stranou a někdy i patou. Kopu do hlavy,páteie a pod. použijeme jen tehdy, ie-li náš život ohrožen. Kopydo iinfch částí těla vyiazujeme ritočníka z akce.

Velmi ričinnou obranou proti kopu ritočníka je včasné nastavenívlastní nohy proti holenní kosti. Tím, že nastavíme choďdlo protikopu' zprisobíme ritočníkovi bolest a vlastní vinou zaviněné zranění,takže není tňeba iiného zákroku.

L

Ó3

Jsme-li napadeni kopem mezi nohy nebo do žaludku, provedeme

nuií pr.atl,n, zachytíme točníkovu patu pravou rukou a malí-

kovou hranou levé ruky se chráníme, abychom nebyli kopem zasa.

J.,,iao prsou nebo do obličeje. Pak zvedneme]Ys"ff:.#il:

špičku' nadhodíme jeho nohu do v še a iakmile ztrati spojerrí sezemí, pietočíme ho na vnější stranu, takže dopadne na bňicho.Chvat zakončíme znehybněním na nohu, páteŤ a hlavu' kteréudržujeme, dokud protivďk nepňestane klást odpor.

Jinjm zpťrsobem

obrany Proti koPu do

biicha nebo mezi nohY

je kiížov! kryt, pňi

němž se chtáníme obě-

ma rukama mďíkovou

hranou. V následují.

cím okamžiku uchopi-

me točníka za patu a

64

Proti kopu se mrjžeme bránit rovněž tak, že uhneme do strany,

zachytíme rítočníka za patu a sevňeme mu nohu v podpaží. Pii tom

pňišlápneme jeho druhou nohu a záklonem provedeme páku (lámá-

ní holenní kosti) na ritočící nohu. Úhyb tělem provedeme hbitě.

ČÁs.r vII

RDoUŠ E NI

Uvádíme několik druh rdoušení, které mrižeme pii pňepadechočekávat, a obranu proti nim. Některé druhy rdoušení jsou dovo-leny i ve sportovním zápase judo. Škrtit mrižeme rukama, pomocíšatu, pušky, škrticí struny a pod. Pii nácviku si počínáme opatrněa pii zaklepání musíme chvat pierušit. V praxi se nám mriže takéstát, že upadneme s ritočníkem na zem a pak ho tímto zprisobemškrcení zlikvidujeme.

Škrceni rukama provádíme tak, že piiložíme palce vedle hrtanua ostatními prsty se opňeme o krk zezadu. Palci stlačíme hrtana tlakem na krční tepny zbavíme škrceného vědomí.

Tento chvat se zda-

rem uplatníme hlavně

proti ritočníkovi seslabší tělesnou kon-

strukcí. Jinak volíme

raděii některf z proti-

ritokri jiŽ uveden1fch.

Nácviku však věnuie-

me steinou pozornost,

neboť jen dokonal1fm

zvládnutím celé serie

neirrizněiších chvatťr

budeme moci v piípa-

dě potŤeby vhodně

reagovat na okamžitou

situaci. Dbáme' aby

pii tomto chvatu bYla

páka na nohu dlouhá

a tím i ričinná.

L

67

Druhf zprisob je obdobny' jenom s tím rozdílem' že pňiložímepalce pies sebe na hrtan a tlakem dovniti prolomíme hrtanové chru-pavky. Toto škrcení ie smrtelné, a proto ho jen naznačuieme.

Škrceni pomocí límce u šatu nebo bluzy provedeme tak, že zkší-žen,lma rukama uchopíme límec prsty dovnitŤ a palcem ven. Uta-hováním límce, páčením a tlakem malíkovych hran na točníkrivohryzek ho zbavíme vědomí.

Škrceni zezadu prová-díme obdobně jako v pŤe-dešlém piípadě. Uchopí-me soupeie zezadu zalímec kabátu zkÍížen!,marukama a utahováním ka-bátu a tlakem vietenníchkostí na hrtan mrižemenapadeného lehce zbavitr'ědomí nebo ho uškrtit.

ollranu proti škrcení ze-zadu provedeme tak, žeuchopíme protivníka zaprsty a rozpažíme. Tímprotivníka pčitáhnemek sobě a pak jej pieho-díme pňedklonem pieshlavu na zem.

Piitažením soupeie amirnym poďepem dosta-neme těžiště soupeíe v1i-še. Tím narušíme jehostabilitu. Piehoz prove_deme rychle, aniž by-chom použili síly.

69

Máme-li možnostuchopit ritočníka zahlavu v rjlu, pak ieihbitym piedklonempiehodíme pňes hlavu

nazáda na zem.

Tak jako v pňede-

šlém piípadě si piehozusnadníme tim, že

soupeÍe nadhoďmederem zadní části tě.

la. UdělámeJi hlubokfpiedklon' padne ritoč-ník pňímo na hlavu.

Na obrázku viďme,jak obránce po pŤed-

klonu piidržel ritoč-níka v t1flu, aby nedo-padl na hlavu, ale na

záda.Pii nácviku dbáme,

aby nedošlo ke zraně-

ní. Dokonalé zvlád-nutí všech pádri je ne-

zbytn;fm piedpokla-dem pro další v'.fcvik.

Jiny zprisob obranyproti napadení škrce-ním zezadu: prove.deme hbit1i podňeps mírn m natočenímramen vpravo, ucho-píme ritočníka za rukua za rukáv na rameněa energic$Ím piedklo-nem točníka shodí-me na zem.

t

Nohama mrižemerdousit tehdy, dosta-neme-li se nedobro-volně se soupeiem nazem. Pňidržíme obě-ma rukama soupeiovu ruku, lednu nohu pŤehodíme pňes ritočníkrivkrk a druhá noha se opírá zespoda. Nohy si zaklesneme a táhnemedol a pii tom páčíme jeho paŽi, kterou mrižeme lehce vvkloubit.

.:ti::rl;ili!lll:r.;i. : ,

i

I

I

I

7170

ČÁs.r vIII

VYPRoŠŤoVÁNi z ÚcHoPUZA RUcE, zR Šnr, zA KRK

^ zA rĚI-o

Vyproštění z richopu za oděv nebo za některé části těla budeme

nacvičovat hned v prvních hodinách sebeobrany. Je dúležité' aby-chom všechny vyproš.éovací chvaty prová-

dělilehce,anižbychompoužili síly. Tak piivyprošťování rukouz richopu tlačíme na

opačnou stranu' neŽ

zam1fšlíme vyproštěníprovést,abychomokla.mďi protivníka. Vzá-pětí se bleskově vy-prostíme pohybem ve

směru palce.

Vyprošéováni z i-chopu mrižeme v praxivelmi dobie použít piizáchraně tonoucího.V tomto piípadě volí-me chvat, aby nebyloohroženo ieho zdraví'a ie-li to nutné' pii-vedeme ho do bezvě-

domí riderem otevie-né ďaně do brady.

Provádíme-li samirichop, držíme protiv-níka bezpečně za šat(nejlépe za rukáv). Taksoupeňe snadněji po-razime.

Jsme-li uchopeni za obě ruce zespoda, provedeme oblouky dovnitňve směru protivníkon.iich palc a tak se lehce vyprostíme. V oboupiipadech musíme včas vytáčet ruce užší stranou.

Z tichopu za obě

ruce shora se vypros-tíme tím, že provede-me oblouky rukamadovnitň proti palcrima tak se snadno bezpoužití síly soupeňe

zbavíme.UvolĚuieme se švi-

hem, neboť sílu si še-

tňíme pro ritok.72 73

Drží-li nás soupei obě-ma rukama v zápěstí' vy-prostíme se tak, že se-

vieme uchopenou rukuv pěst, druhou rukou iiuchopíme a takto vytvc.ienou pákou se proti pď-crim soupeňe lehce uvol-níme'

Zde vidíme druhou Íií-zi' kdy vywáňíme pákuz vlastního pňedloktí' kte.rá nám pomriže lehce se

uvolnit i bez použití síly.

V této poloze nás jrŽ

ritočník nemriže udržet,neboť nemriže silou dvouprst čelit našemu švihu.Po uvolnění okamžitěpňe-cházíme do protiritoku.

Obdobnlim zprisobemsi počínáme, jsme-li se-

vieni oběma rukama ze-spoda. Vyprostíme se pá-kou proti palcrim soupeÍe

směrem dolri.

IPáka je pňipravena, ná-

sleduje hbitf švih.

Konečná fáze' kdy ritoč-ník nemriže iiž silou pal-cri zadržet náš pohyb.obránce je uvolněn a

piejde do ritoku.

74 75

Jsme-li vedeni dvěma protivníky v zápěstí, vyprostímese tak, že riderem kolena pravé nohy a tlakem na vieteníkost pravého protivníka vyprostíme se vpravo a kopem do

kolena Jevého protivníka uvolníme se ríplně a pak dery malí-kovyctí hran do obličeie protivník se jich zcela zbavíme.

Sled těchto chvatri rnusí b1lt velmi rychl1i a plynul1i.

Uchopili nás protivník za obě ruce v zápěstí ze7Adu, rychlfmstlačením ve směru protivnJkova palce uvolníme jednu ruku. Touse loktem shora opňeme na ieho vietenní kost a uvolníme si druhou

ruku.

76

Vyprokěni z chapu

za šat. Piiložíme obě

ruce pies sebe na pro-

tivníkovu ruku tak,

aby ieho zápěstní

kloub byl volnlf. Pii-tiskneme ruku k těluarychl mpiedklonema zákrokem pravé no-hy srazíme protivníkak zemi.

Vyproštěnt z chopuza šetnaprsoz. Pravourukou uchopíme pro-tivníkovu ruku a gii-tiskneme ii k vlastní-mu tělu, levou ucho-píme protivníkriv lo.ket. Loket své levé ru.ky si opieme o leqfbok a rychllfm zved-nutím boku a otoče-ním vpravo provede-me páku na loket a pá-ku na ruku.

Tímto chvatem srá-žíme ritočníka k zemi.Vytočením lokte námnaběhl ieště do malépríky na ruku. Tatopáka ie velmi bolesti-vá, a proto ričinná.Kdyby nás ritočďkdržel i nyní pevně zašat, zvětšoval by vlast-ním piičiněním ričin-nost páky a tím i vlast-ní bolest.78 79

Jin1i zpŮsob vyproštění z richopu za šat na prsou. Zespodu ucho-píme protivníkriv palec a malíček, a roztahujeme ie. Tlakem na

ostatní záprstní kosti na hibetě ruky táhneme protivníka k zemi(chvat zvan1f housle). Pňitom ustoupíme vzad a ritočníka vychjlímez rovnováhy, aby nebyl schopen odporu.

VyproštěnI z chopu zašat pr o ti zwatkou. Pruv ourukou uchopíme protiv-níkovo zápěstí, levourttr-kou proti pravé sevňemejeho ruku a tim, že otočí-me ramena vpravo a po-krčíme kolena, srazímepňedklonem protivníka nazem (protizvratka zname-ná pŤičné lámání zápěst-

ního kloubu).

x,Lrm pevnetr ucnoprmeritočníka, tím větší bolestsi zptisobuje kladenímodporu.

Útočník je stržen k ze-mi. Malé páky zprisobujívelkou bolest. V dalšíchstatích se jimi budemeobšírně ji zab,lv at, hlavněpii odzbrojování.

Vyproštění z tkhopu

za krkprovedeme ride-rem oběma pažemi

zespodu zevniti. Tímrozhodíme protivníko.vy ruce do v'.fše.

Na obrázku vidímeokamžik, kdy se ob.ránce již z chvatuuvotnil. Nyní mrižepňejít do toku tím,že zasáhne ritočníka doobličeje.82

Vyproštění , í,hop, za hrkzpŤedu. a) Sepnutím rukou a čel-n m obloukem sepnuqima rukamatěsně pied tělem se odrazem zpra-va zbavíme ritočníka. Kdybychomudeiili do ritočníkoqfch loktri, pakby nás pňi pouštění rukou udeťildo obličeie.

Vyproštění z richopu za krk zpiedu. b) Levou rukou nasadíme

shora palec na koňen malíku protivníkovy pravé ruky, ostatní prsty

svírají jeho palec. Tahem do strany (kroucením a oh1fbáním) utvo-

iíme malou páku; nyní se piipojí druhá ruka, s jejíž pomocí pro-

tivníka položíme na zem (zvratka). Tento chvat se často opakuje

pÍi odzbrojování, a proto mu věnujeme pňi nácviku zv šenou po-

zornost a píli. Je to jeden z nej činnějších a nejričelnějších chvatri.'

8485

ZaÍadt|i jsme protovětší počet obrázkritohoto chvatu, aby-chom dokonale uká-zali jeho techniku a

postup.Na obrázku viďme

správné držení ritoč-níkovy ruky. Shoratlačíme na hibet rukya současně vykrucu-jeme ruku ve směrumalíku.

V další fázi vychy-luieme točníka z rov-nováhy a pňitaženímjeho ruky k chodidluvlastní levé nohy hopoložíme na zem.Ten-to chvat často uplat-níme' zvláště odzbro-jujeme-li ritočníkaohrožujícího nás bod-nou nebo stielnouzbraní.

Vyproštění z richopu za krk zpiedu. c) Levou rukou uchopíme

shora, pravou zespod, z}itžíme protivníkovy paže a zakrčeďmnebo podrazem jeho nohy zezadu ho sraáme hlavou na zem. Pro.

vedením tohoto chva-tu nasazujeme mu pá-ku ieho vlastní paži.

v okamžiku, kdy

isme se vyprostiliz tichopu, rychle ritoč.níka podrážíme. Jak.mile skŤížíme pažeritočníka, tlačíme iehovrchní ruku dolri a

spodní nahoru, načežho vychylujeme z rov-nováhy.86 87

Vyproštění z richo-pu za krk zpiedu. d)

Yzpažime pravou ru.ku, levou pŤidržímelevou ruku protivní-kovu u svého těla'rychllfm obratem vle-vo se píedkloníme atím protivníka maloupákou srazíme. Účinekmalé páky bude zvf.šen, budeme-li pevně

držet ritočníkovu rukuu svého těla a vahousvého těla ho srazímepňímo k zemi.

Tím,že nás ritočníkpustil' umoŽnil námpouŽít dvou prík. Le-vou rukou provádímemalou páku na rukua v podpažď páku naloket. Použitím dvouprák zvětšuieme ričin.nost obrany.

Vyproštění z chopu za krk zpňedu. e) Nejďíve provedeme páku

na loket, pak uchopíme pravou rukou protivníkovo pravé zápěstí'

levou ruku vsuneme za loket a prudk1fm otočením vpravo a strhempravé nasaďme páku na loket protivníka nebo na jeho rameno.

Tím, že vytáčíme ramena doprava, ritočníka vychylíme a tahem

kolem pravého boku ho lehce bez použití síly srazíme na zem.

otočením Íamen je točník vych;flen z rovnováhy a pákou mupomáháme v pádu. Pravou rukou držíme jeho ruku u těla a levoutlačíme na jeho loket proti kloubu. Tím,že nepustil náš oděv, vy-woÍila se malá páka,

která ie v tomto oka.mžiku velmi bolestivá.

Dokončení tohotochvatu je obdobné ja-

ko na str. 88. Mrižemeještě piipojit tietí pá.ku na rameno. Pii tomse musíme stále tisk-nout k ritočníkovi'abyse nemohl uvolnit.ohnisko páky je pak

v ramenním kloubu.88 s9

Vyproštěnt z chopu

za těIo Ú pase zpredu,Protivníka uchopímena temeni hlavy (za

,vlasy' piilbu)' druháruka tlačí na bradu,zvrátime tím hlavunazad;pÍitom otáčímedo suany. Provede-me-li to prudce, m -Žeme ritočníkovi snad-no z|átliat vaz,

Vyproštění z chapupod paže zfiedu. Kot-níky pravé ruky tlaď.me na horní čelist, le-vou rukou uchopímeza vlasy protivníka atím mu zprisobímebolest. Abychom zvf-šili ričinek' sešlápne.me levou nohou toč.níkovu nohu v pod-kolení.

Vyproš n, z chopuO pase tlakem maltkooé hrarty na protivník vhrtan. Tím mu zprisobíme bolest a tak se ho zbavíme. V tomtopiípadě je možno piipojit i kop kolenem mezi nohy.

Velmi vhodnfm a r1činnfm chvatem proti uchopení v pase iesešlápnout ritočníkovu nohu v podkolení a piitom iej prudce strčitdo prsou. Útočník nás pustí a dopadne la záda na zem.

90 91

Jsne-Ii seoťmi o ?ase zezadu,provedeme hbitě páku na levouruku ritočníka, až povolí sevienéruce. Využijeme toho a provedeme

rychl1f obrat vJevo; ruku stále drží.me v páce a pŤitom oh1fbáme ritoč.níkovu paži a vykrucuieme na záda.

Tím donutíme ritočníka k piedklo.nu. Aby se nemohl z tohoto richopuuvolnit kotoulem' držíme ho zalímec kabátu nebo za vlasy na teme.ni hlavy. Kdybychom byli pevně

sevieni a nemohli nasaďt chvat na

soupeiovu ruku, pomrižeme si ride.rem hyžděmi do bÍicha titočníka.

VyproštěnÍ. z tichopu

za tělo pŤes paže zpíe.du. Udeiíme hrotyprst do tŤíselné kra-jiny a tím zprisobímeprotivníkovi náhloubolest v podbiišku.

V druhém piíiaděm žeme také udeiitprotivníka čelem donosu. V každém pií.paděprovedeme podlemožnosti současně kopmezi nohy. 93

kterfpaží.

Vyproštěni z chopupŤes paže zezadu, PÍi-držíme protivnika zarukávnazáloktí a rych.lfm pčedklonem hopňehoďme pies hlavuna zem. Pii nácvikupiidržíme partnera piipŤehozu, aby nedopadlna hlavu, ale na záda.Partner je nucen pro-vádět již naučen1/ pád,

ztlumí riderem

Na dolejším obtáz.ku je již obráncev piedklonu a ritočníkpaďá bezmocně pohlavě dolri. U všechpňehozri je nutné pii-držet horní část ritoč.níkovatěla a jeho spod.ní část kyčlemi blesku.rychle nadhodit.

Vyproštění. z chopu

v pasepodpaže zezadu.

Uchopime protivníkaza prsťy' které páčímedo upažení a rychl1fmpňedklonem piehoď-me ritočníka pies hla.vu na zem. Vfhodněj.ším chvatem v někte.rém piípadě bude: po-otočit se vpravo' za.kočit nohu za rltočni-ka a bočně ho srazitk zemi. PÍi všech těch.to pňehozech ie nutnosoupeie piitríhnoutk tělu a pak bez náma-hy a použití síly hopiehodit. Piedklonovšem musí bft pro.veden co neirychleji.

linf zprisob ayptoš-t&zl z tichopu z: pase podpaže zezadu. SevŤe.me ruku v pěst a kot.niky pieiedeme pieszáprstni kosti ritoční.kovy, kter;f nás pro bo.lest nemliže udržet.Pohyb kotniky vedemepňes záprstní kosti ane-bo podél těchto kostí,

iak dobie vidíme naveďejším obrázku.94 95

V jiném pťípadě nátrlfm otočeďm udeiíme ritočníka loktem doobličeje, zakročíme zaieho nohy a porazíme ho na zem. Abychomgg gyglni|i, použijeme pii těchto r1chopech všech možnfch rlderri'které nám dovoluie situace, čímž ritočníka piekvapíme a piem .

žeme. Pii chvatu natomto obrázku mriže.me ritočrríka udeiithlavou do obličeje apak prudkfm otoče-ním doprava ho udeŤí.me ještě loktem do če.listi nebo spánku.

Po ríderu lokcm schbitě pootočíme, pied.kloníme se a uchopí-me ritoěnika v podko.lení. Zvednutím iehonohy do qfše ho zba.víme stability a mriže.me pťeiít do protirito.ku.

ČÁsT Ix

PÁKY A JEJ|CH PoUŽ|TlPRoT| ÚroČNlKoVt

Systém pouávání pák jq jeden z hlavních zprlsobri, jimiž odzbroiujemoa pňemríháme rltočníka. Je samozieimé, že to bude hlavně rychlost, roz.hodnost a iistota v nasazení príkn kterou snadno zneškodníme i silnějšíhot1točníka. Páku nasazujeme zpraviďa na ď9uhé kosti. Tímto zprisobemboie šetŤíme vlastní sílu a mrižeme piemoci soupeie dďeko silnějšího, nežisme sami. V praxi používáme pák hlavně pťi vyprošťování z richopu, od..zbrojovríní, odváděď, zrehybněď a prohledríváme-li rÍebezijěčné iednot-livce. Príky nasazuieme na končetiny a v někeqfch piípadech:i na šíji.ohniskem páčení musí bft vždy kloub; tah ie veden tím směrem, kde ieodpor svalstva nepatrnf :rebo vribec žádÍ . l

Abychom snadněji a jistěji provedli práku a riďtop, používáme tak zva.infch japonskfch klíčú' které zpraviďa nasazuieme u sďedníďr pák, pňi;odzbroiovríď ritočníka s nožem, pistold obuškem, sekyrou a pod., aby:;chom r1točníkovu zbraĚ vyiadili nebo se ií zmocnili. .:'

Chvaty pákou dělíme:

l. MALÉ PÁKY

a) páka na prsty, b) páka na ruku,

9Ó

l-

c) páka na nohu,

2. STŘEDNÍ pÁrY: a) v lokti, b) v koleně.

3. DLOUHÉ pÁry: a) v rameni.

d) p'áka na štji.

PÍi každé piíležitosti, kdy chceme zdolat ritočníka, použiieme ně.kolika druhri pák. Abychom zvfšili ričinek, spoiime páky s rideremnebo tlakem na citlivá místa. Tím zbavíme ritočnika aktivity.

. Na obrázcích vidíme n.asazmt ?áky na prstjt pii piepadu ritoč-níkem zezadu.

Jsme-li uchopeni zezadu v pase' pak se vyprostíme pákou naprsty tak' že se zmocníme keréhokoli prstu a páčením ve směruhťbetu ruky zprisobíme rítočníkovi bolest, takže nás hned pustí.

n

Použitím páky na

prsty mrižeme snadno

odvést rušitele klidu.Uchopíme ukazovák a

prostiední prst odvá.

děného a tlakem vpieda dolri hobezpečně od.vedeme.

Páku na ruku nasa-

zujeme ritočníkovi'když nás uchopil vpče-

du za šat. Seviemeoběma rukama ritoč.

níkovu ruku, piimáčk.

neme ii k vlastnímu tělu a snížením pravého ramene a piedklonem

porazíme ritočníka na zem. Tomuto chvatu iíkáme ,,protizvratka...

Uchopí-li nás ritoč-ník za krk' provedemepáku na ruku tím, že

uchopíme jeho rukuna hibetě' palec polo.žime na koien malíkua ostatní prsty nadkloub palce. Pak rukustrhneme, vytočímevlevo a uchopíme ještě

druhou rukou. Tímnasaďme páku zvanou

,rzvratkatt, kterou do-nutíme ritočníka k pá-du na zem. Tato zvrat-ka ie téměÍ ne jričinně j šípáka' používáme ji piiodzbro jování ritočníkas noŽem nebo pistolí.

P ku na nohu a nanebo pii podrazu.

koleno nasadíme ritočníkovi po jeho kopu

Jestliže nás uchopíritočník za knvatu ne-bo kabát' piiložímeobě ruce pťes sebe naritočníkovu ruku' pii-tiskneme ktělu a prud.kfm piedklonem hosrážíme na zem.

Na spodním obráz.ku viďme sražeďritočníka chvateÍt5 ZVa.

n1/m ,rhousle".

P ka na šíji jevel-mi nebezpečnf chvata je jí možno použítpťi ohrožení vlasoríhoživoa, Pii prudkémnasazení muže doiítk zlámríď vazu.

Páky nalokpt miže.me pouŽít' jest|iže

isme uchopeni za oděvnebo chceme někohoodvést. Pravou rukouuchopíme ruku neboápěsti ritočníka, le.vou rukou zespoda houchopíme za loket, piičemž se opíráme sv^jm

loktem levé Pažeovlastníbok.Ry lÍmvÍtočením (obratem)

lpravo pŤidržuieme

ieho ruku nahoťe a le.vou rukou tlačíme naloket směrem k zemi.Pokračuieme-li drále

v pohybu, vychÝlímeritočrríka z rovnováhya pak ho lehce sraámek zemi. Musíme mítna paměti' že tlakvedeme proti kloubrima páku nrím woií ďou.hé kosti končetin. Piisprávném nasazenípáky není schopen od.poru ani nejsilnějšíčlověk.

Úeinet< pák zqiÍšíme použitím japonskfch kLčú, z kter:fch je vel-pi obtížné a pči správném nasazení nemožné uniknout. Podrobně

isou tyto páky popsány v jednotliv1fch speciálních statích. Na ob-rázku vidíme, jak se má správně nasadit malá páka na ruku po sra.žení pákou na loket.

. Páhu pŤes rameno je možno s rispěchem nasadit po rítoku obuškemči sekyrou. ofuožuje-li točník někoho stielnou zbrani, máme mož-nost za$ránit ritoku zezadu. Piiskočíme, levou rukou uchopíme

.ritočníka za hlavu, pravou rukou v zápěstí ozbroiené paže a trhnu-tím nazad pňes naši hruď mu vykloubíme rameno. Podobnou páku

nasazujeme, když jsme se dostali s ritočďkem na zem.

ČÁsT x

ŽeruR V sEBEoBRANĚ

Piedešlé části knihy pojednávají o zptisobech obrany proti toč-

níkovi. Pievážná většina obrann;ích chvatri vycházi ze základníhopožadavku, aby bylo s použitím minimální síly dosaženo maximál-

ního ríčinku. Je proto vhodná pro licti s menší fysickou silou, tedy

i pro ženy. Piesto se chceme v této části knihy zaobírat některfmispeciálními chvaty, kter1;ich mriže v sebeobraně použít piedevším

žena. Vede nás k tomu ta skutečnost, že ženy v naší společnosti za-

stávají stále více odpovědn1fch funkcí' pii iejichž qfkonu se mohoudostat do situací, kdy rozhodn1fm zásahem mohou piispět k obnověpoiádku, ochraně socialistického i soukromého majetku' k zamezení

trestného činu, ochraně občanri i vlastní a v neiednom pňípadě

i k likvidaci zločince. Máme tím na mysli ženy, které po boku mužrivykonávaií čestné povinnosti v armádě, bezpečnosti, na poštách'

v peněžnictví, ve veiejné dopravě i jinde.

Vzhledem k tomu, že tato stať sebeobrany ie zaměiena právě proženy, snažili jsme se vybrat z velkého množství chvatri ien několik,jejichž perfektní znalost postačí, aby Žena našla zp sob obranyv nejběžněiších situacích.

Všechny uvedené chvaty se dají lehce zvládnout, nejsou zby-tečně komplikované a vyznačují se značnou ričinností. Znovupovažujeme za nutné zdtraznit, že i nejlepší chvat mriže b1ft

ne činnf, je-li proveden nerozhodně, pomalu a neobratně. odtheoretického a instruktivního zvládnutí chvatu k ieho praktickémuužití není jednoduchá cesta. Neustály nácvik rychlosti, obratnostia rychlé reakce na každ:ii pohyb soupeňe musí b:iit piedmětem ne-ustálého zdokonalováni, Y,lznam sebeobrany ie nesporn5i. UváŽí-me-li vjhody, které nám znalost sebeobrany dává, nebudeme lito-vat ani vynaloženého času, ani tvrdého v cviku a námahy.

A nyní k vlastním chvatrim sebeobrany ženy.Útočící muž uchopí ženu pod paží a snaži se ženu napadnout.

V tomto piípadě stačí seviít uchopenou ruku v pěst, paži ohnout144 105

Pronásleduie-li muž ženu a ta pii ritěku pozoruje, že se nestačíjiž zachránit, pak se rychle sehne do dŤepu a opie se rukama o zem.

Pronásledovatel je piekvapen nepiedvídanou piekážkou' pies kte-rou setrvačností piepadne obličejem na zem. Tento pád v běhu je

velmi nebezpečn1i a jen cvičenf člověk provede pád kotoulem. Potomto zákroku, než se ritočník vzpamatuie, má žena dostatek času

utéci a eventuálně pŤivolat pomoc.

Na obrázku vidíme, že ritočník nanzi| koleny na sehnuvší seženu, kterou srazil na kolena' ale sám bezmocně padá kupťedu,pii čemž si chrání rukama hlavu.

v lokti do ostrého rihlu a trčit proti boku protivníka. Dlaní druhéruky udeiíme prudce do vlastní sevňené pěsti, čímž zprisobíme lok-tem protivníkovi velkou bolest.

Piistoupí-li nezná-mf muž k boku ženya uchopí-li ji v pase,

pak se ho žena lehcezbavitim' že ho ucho.pí rukou za tělo, vy.ch1flí bok a piedklo-nem pňes bok nečeka.ně piehodí vetielce nazem.106 107

Násilník se dostal

k ženinu levému boku,pravou paží ji uchopilkolem krku a levou.rukou v pase. Žena je

silně seviena, ale máobě ruce volné. Pra-vou rukou uchopíritočník v loket, levounasaď páku na pravouruku ritočníka a obě

ruce tlačí proti sobě.

Tím mu zptisobív pravém zápěstí sil-nou bolest, takže svo|e

seviení uvolní. Tohožena využije, rychlese pťedkloní a pod-běhne vzad pod jeho

paží. Tím se vyprostíz obejmutí kolem krkua mriže dokončitchvat. Rukama nemě-ní uchopení a ohnutouritočníkovu paži tlačína záda, jak vidíme naposledním obrázku.Aby zvfšila ričinnosttohoto chvatu, tlačíruce stále proti sobě'čímž zvětšuje bolesta vychyluje násilníkaz rovnováhy. Pak jejiŽ lehké srazit jei nazem.

Dokončení tohotochvatuvystihuje obrá-zek na další straně.

Když se nám nepo-daÍilia z jakfchkoli pňí-čin páka na ruku' jak

popisujeme v piede-šlé obraně (ritočníkdrží náš oděv a pod.)'pak piitáhneme jeho

paži za rukáv nadloktem, pravou rukoua levou pňitáhnemejeho ruku k tělu. Mír.nlm podiepem a hbi-

dm pÍedklonem pňe.

hodíme ritočníka pieshlavu na zem, jak vi-díme na spodďm ob.rázku.

Útočník v náhlémstrachu o vlastní bez.pečnost pustí ruce a popádu na hlavu nebopátei určitě již nebudemít chuti pokračovatve svém násilném či.nu. Tento piehoz je

velmi snadnf' zvláště

ie-li žena menší nežtočník.

Ženajeuchopena ze.zaduvpasea točnikse ji snaŽí někam od.vléci.

Žena sevie rukurychlevpěstaprudceudeňí kotníky la zá-prstní kosti ritoční-kovylevé ruky, kter1ií iebolestí pŤekvapen a po.někud seviení uvolní.(Tuto první fázi vidí-tenaprvním obrázku).Tohoto malého uvolně.ní žena využije tak, žeuchopí jeho ruku sho.ra levou rukou a pra-vou rukou pies hibetruky do ,rzvratky(',

obratem vlevo se uvolní a malou pákou na ruku udeií ritočnikemo zem, iak viďme na druhém obrázku. Touto ,,zvratkou.. ie toč.ník z rovnováhy, takže nem Že klást bránící se ženě žádnf odpor.

Útočník uchopilpravou rukou ženu naprsou za šat a chystá se

k dalšímu napadení.Žena nečeká a uchopíjeho ruku zespoda zamalík a pďec, tytoprsťy roztahuie a ostat-ní své prsty položí nazáprstní kosti, článkyjsou kolmo, jako hu-debník tlačí prsty kol-mo na struny. Tentochvat, zvan rrhousle",ie velmi bolestivii. Že-na páčí ruku dále prstynahoru a piitom zá.roveř táhne ritočníkak zemi a vzad' pÍitommu láme zápěstí a tak ho sráží na zem. Zďe se opět opakuie zásada,že rltočníka nejprve vychftíme z rovnováhy, čímž ieho síla klesnena minimum a pak ho lehce s mal1ím použitím sily porazíme nazem.

íí0 í1í

Útočník napadl že.nu zpiedu tak, že jíobejmul kolem pasu;

má snahu ji porazitÍE zem nebo někam

odvléci.

Žena se mriže bránitněkolika zprisoby.Levou ruku položí natemeno ritďníkov!hlavy nebo ho uchopíza vlasy na temeni;piitom mu zvrátí hla-vu nazad a tlačí kolmok zemi. Tím mu zpti-sobí silnou bolestv šíji. Pravou rukouudeťí malíkovou hra-nou na hrtan. Tímritočníka silně otiese.Pii silnějším riderumriže pťívést ritočníkado bezvědomí nebo hovážně nantt.

V jiném piípadě napadená žena tlačí ritočníkovi do obličeje nebodo očí, odstrčí ho od sebe a současně mu sešlápne nohy v podkolení.Tím ho vychflí z rovnováhy. Druhá ruka zaritočí pěstí na krčďtepny. Po takovém zásahu na tťech místech ztratí ritočník piehleda pii radikílnějším zákroku i vědomí. Na obrázku viďme, jak

byl točník zvrácen nazaď a jak pouští ženu ze seviení. Jakmile je

ritočník takto otiesen a uvolněno je seviení, múže žena ritočníkapovalit na zem a zneškodnit ho. j

Pii nacvičování je tieba dbát náležité opatrnosti, aby nedošlo kezranění.

íí3

Jedním z nejričin-nějších chvat protiobejmutí zpiedu je

tlak na bloudivf nerv,kter1f probíhá podušními boltci za če-listním kloubem. Potomto zásahu rjtočníkpustí ženu' která po-kračuie v obraně a

udeií ho okraiem dla-ně zespodu do brady.Na druhém obrázkuvidíme' jak ritočník porideru na bradu ieotŤesen a padá bez.mocně na zem. Piinácviku tento ridernacvičuieme strčením.

Je-li Žena uchopenazezadu pŤes paže anemá volné ruce, ude-Ťí prudk1fm záklonemhlavy ritočníka do no-su' ten zavrávorá a

žena okamžitě pie-chází do ritoku tak,že ho uchopí za oděvnad lokty a rychlympňedklonem pŤehodítitočníka pňes hlavuna zem, jak jsme jižvpiedu popsali.

Drží-li ritočník ženuvpňedu za oděv na ra-menou' pak žena hbitězakročí za jeho nohua do druhého ramene

ho udeií nebo prudcestrčí. Tímto zákrokem

iei poruzí na zem,takže je nucen ještě

pŤed pádem ženu pus.tit. Sám si po dopaduna zem Ťádně narazízádaaněkdyihlavu.Tento poraz cvičímetak' že jedno ramenopňidržujeme a dodruhého silně strčíme.

Útočník uchopil že.nu zezadu pod pažev pase tak, že má oběruce volné. Levou ru-

kou uchopí žena pra.vou ruku ritočníka zahibetaohnevzáp&t-ďm kloubu a tak utvo.

ií mďou páku. Aby se

nemohl ritočník vy-prostit a páka byla

ričinnější, utvoií svoupravou rukou ,rjapon-sk klíč.., jak dobŤe

vidíme na prvním ob.rázku. Pak pokračuje

v tomto chvatu tak' že

pravou ruku ritočníkavytočí do vfše a pii-tom se sama vytočívně doprava. Tím seritočník bolestí pied-kloní a žena ho piitomudeÍí do obličeje. Vi.díme to dobťe naobrrízcích. Tento riderkolenem je velmi čin-nÝ.

117

ČÁsT xI

OBRANAA ÚToK PRoTl BoDNÉ zgRnNt

Bodák' nriž nebo d;fka jsou častou zbraní točníka, a proto se

budeme zablvat zprisobem obrany proti nim obšírněji.Neilépe se ubráníme' když protivníkovi nedovolíme, aby se

k nám pŤiblížil. K tomu použijeme na piíklad kusu nábytku (žiďe),dŤeva, kusu železa, kamene nebo i hrsti písku, hlínn kterou vhodí-me soupeii do očí a ťm se ho nakrátko zbavíme.

Pokud isme nezískali patiičnou zručnost, používáme pii nácvikuďevěn1fch atrap nož , abychom se nezranili. Později používámenožri skutečn1ich a abychom odstrariovali strach z ostií, používámeblfskaqfch poniklovan;fch zbraní. Popíšeme si několik druhobrany proti bodrim, veden m z rtnn!,ch směrri. Cvičení prováď.me tolikrát, až se obranné pohyby stanou riplně automatickfmi.

Kdybychom piemfš-leli, co máme dělat,bylo by již pozdě.Proto se pohyby musíriplně zmechanisovat.Naučíme se mnohazprisobrim obrany, aledokonale nacvičímejen ty' které nám dob-ňe vyhovuií. Popisuje-me obranu proti pravéruce, ale pňi vfcvikuse musíme učit obraněna obě strany.

Kryt proti noži ne-zachycujeme otevie-nou rukou, ale malíko-vou hranou.

Proti bodu oedenému

shora se chráníme tím'

že ritočníkovu ruku

zachytíme malíkovou

hranou levé ruky;pravá ruka spodním

obloukem uchopí sou-

peiovu ruku se zbtaria ffhem nazad sPolu

se zvedáním lokte zlo-

míme ritočníkovi paži.

Mrižeme také soupeie

porazit a pak tlakem

prsou na ieho loket a

malou pákou na ruku

ho odzbroiíme. To-muto chvatu iíkáme

,,klíč r:něj šI spodnt,, .

.íí 8íí9

Klíč onějšl archn! ie ta-kov chvat, kdy se protibodu shora kryjeme opětlevou rukou, ale pravá ru-.ka jde pňes soupečovu pa-ži spodem pod piedloktína naše zápěstí. Pravá ru-ka musí bjt těsně na ruceu soupeťovy zbraně, iinakby tento ,,japonsk;i klíč..nebyl ričinn .

Druhá část chvatu, kdyobránce nasazuie,,japon-skf klíč...

Tímto klíčem tábnemeruku nazad a vytvoiímena pieďokť ritočníka pá-ku. Nácvik provádímeopatrně, neboé pii prud-kém pohybu by mohlodojít ke zlomení paže.

Kryjeme-li se pra-vou rukou proti bodushora, pak levá ruka

ide spodním oblou-kem na naše zápěstí;trhnutím dolri soupeiesrazíme nazad na zema pravlim loktem pro-vedeme tlak na krčnížíly nebo hrtan. Tímsoupeie lehce odzbro-

iíme.

Pii nácviku prová-díme chvat s velkouopatrností' jinak bydošlo k těžkému zra-nění.

r-Pii nácviku všech

',japonskfch klíč ..

musíme b}'t velrniopatrní' abychom ne-ublížili partnerovi nazdraví. Pii těchtochvatech se múžesnadno áámat kost.Proto neklaďme piinácviku odpor. Tentoklíč nazfvríme ,,klíčvnitiní... Na obrázkuviďme dokončeníchvatu zvaného

',klíčvnitiď.c.

Nepouští-li rito&ríkzbrař' dokončíme od.zbrojení am, že dtži.me jeho pieďokí kol.mo, vahou těla naleh-neme na feho loket aápěstí prolomíme domalé páky. Bolestí ote-vie ruku a my se zmoc-níme zbraně.

Proti bodu pravou

rukou se kryjeme ma-líkovou hranou pravéruky. Vychflenímsou-peiovy ruky obloukemmimo vlastní tělo sto-číme sami směr zbranědopravaariderem levédlaně do hibetu sou.peňovy ruky vyrazímezbrařo která obloukemodletí.

Pohyb musí bjt ply-nulf a nesmíme ztra.tit dotyk se zápěstímritoěníka. Pii šermu se

tomu iíká ,,vazba,,.Vážeme pohyb ritočí-a paže. K síle toč.riíka pňidáme sílu vlast-ní, ale změníme její

š'oc' u" sv&j prospěch.Pohyb ruky s no-

žem je veden dále po-ďe boku r1točníkova

do zapaženi, jak uka-zuje další sďmek.

Dlaní levé ruky udeňíme do hňbetu ritočnikovy ruky a bodnázbraĚ vyletí obloukem pies jeho hlavu. Pak ho malou pákou strh.neme k zemi.

_ Proti bodu pravou ru-kou se kryjeme malíkovouhranou pravé ruky a ce-lfm obratem vpravo zlá-meme ritočníkovi paživ loki pies své levé ra-meno.

Chvat prováďme velmi

rychle. Po zachycení zbra.ně se otočíme vně, abynás soupei nezasáhl ze-zadu volnou rukou. Piitom se musíme dostatzády těsně k ritočníkovutělu.

Zachycenou ruku vyto-číme ďaní nahoru a vy-rvoiíme páku na toční.kovu paži. Paži mrižemesnadno zlomit, a proto

chvat nacvičujeme s nej-větší opatrností.

124 125

IilI

I

il

il

il

I

I

r-BOD

s VNITŘNÍSTRANY

Protivník vede bodpravou rukou od levé-ho ramene. Bráníme setím zprisobem' že ieštěv napiáhnutí zachyti.me pravou rukou pro-tivníkriv loket, levcíurukou uchopíme ritoč-níka za temeno hlavya smhnutím nazad pro-tivníka zneškodníme.Pii nácviku musímeb topatrní,abynedo.šlo k těžkému zranění.

- Na obrázku viďmefázi, kdy ie ritočníkvyc\flen z rovnováh}a strháván za hlaiunazad. Útočníkriv po-stoj je v tomto piípaděvelmi labilní, takže ne-ní schopen neimenší-ho odporu.

Když se nám nepo-dďilo uclropit soupe.iriv loket, krJjeme bodmaUkovouhranoupra-vé ruky. Po zachyceníuďropíme točníka le-vou rukou za loket,

rychllfmobratemYpra-vo a podrazem levounohou jej srazíme naprsa k zemi. Tam hopíidržíme (znehybně-ním) a odzbrojíme ma-lou pákou na ruku.Provádíme-li podrazzpfedu' ťáhneme sou-peňovu ruku poďe tě.la a pravou ho tlačímek zemi.

obránce zachytilritok malíkovou hra-nou. okamžitě prove-

de rych$ obrat napravé noze Ypravo a

levou nohou podrazípravou nohu rítočníka.

Útočník je tímto podrazem sražen obličejem k zemi.Chvat dokončíme tím, že ritočníka odzbrojíme.

BODs vNĚJŠÍSTRANY

Napadne-li nás rltoč-níksnožemvpravéíu-ce s levé suann brání-me se tak, že se hbitězakloníme, malíkovouhranou pravé rukyudeiíme do ohbí lokteprotivníka a levou ru.kou vedeme bod dáledo ritočníkova těla.

Tento zprisob tokubude proveden ziídka,ale i proti tomuto bo-du musíme ovládatobranu.

Pii dokončení chva.tu je točník zasažen

vlastní zbtani doprsou. Záklonmusí bytvelmi hbiqf, pak oka-

mžitě levou rukou ve-deme bod točníka,kterf minul cíl' dáleve směru do ieho vlast-ního těla.12E

Další možnost obra-ny proti uvedenémubodu je ta,žezacbyti-me bod malíkovouhranou levé ruky, po-tom rychl;fm obratemvlevo uchopíme jeho

ozbroienou paži aPrudklim piedklonempiehodíme ritočníkapies hlavu na zem.Tato akce musí b tprovedena bleskově,

iinak by nás mohltočník zasáhnout bo-

dem do prsou.

Zbra ie pro násstálfm nebezpečím, aproto ritočrríkovu rukutáhneme stále dalekood těla. Po pňehozeďztratí ritočník piehleda pňi dopadu na hlavuněkdy i vědomí. Piinácviku piehazujemesoupeie nazáda.

BoD sPoDNÍDo BŘICHA

Tento zprisob bodu se

vyskytuie v praxi neičas.těji, a proto věnuieme

nácviku obrany proti ně-mu zv;fšenou pozornost.

Útočník vede bod ze-

spoda proti našemu bii.chu. Zachytíme jej mďí.kovou hranou levé rukytěsně za nožem a ďanípravé ruky zespoda ude-iíme do hčbetu ritočníko.vy ruky na kotníky malí.ku a prsteníku. Tím muzbrař vyrazíme a pak hozneškodníme. Když toč-níkovi vyrazíme zbraů,srážíme ho za uchopenouruku malou pákou k zemi.

Na ďetím obrázku vi-díme nahoče hrot vyra-žené zbraně, která dopa-ďá daleko od ritočníka.

Jakmile zachytíme nrlžlevou rukou, m žemetočníka zneškodnit také

zvratkou, kterou ho po-ruzime na zem. S tímtoodzbrojovacím chvatem,zvan'lm rrzvratka", se se-

tkáme i pii jinfch odzbro-jovacích akcích' a protomu pii každém nácvikuvěnujeme zvjšenou po-zornost. Pii všech popi-sovan;fch chvatech po-užíváme pňevážně utoční-kovy síly k tomu, aby.chom ho porazili. Diívevšak musíme změnit smě1

vedeného bodu.

Útočníkriv bod ismezachytili a vychyluiemeho zwatkou z rovnováhy.

Konečná fáze chvatu,kdy rítočník je poražen nazem, piidržen malou pá-kou a odzbrojen.

SoupeÍúv ritok nožem

do bŤicha zachytíme skií.žen! na rukama (stÍížem)

tak' aby levá ruka piekď-vala pravou, a zároveĎ

reflexivně chráníme vlast-ní biicho piedklonem. Podotyku se soupeiovou ru-kou vedeme směr' boouvpravo mimo vlastní tělodo vfše ramene; pak na.sadíme zvratku a vedemepohyb zbraně ve vfši obli-čeje doleva. Je d ležitéumět vést ritočníkovu ru-ku se zbraní ve zkiiže-nfch rukou mezi malfto-vfmi hranami mimo vlast-ní tělo i pii jejím pohybu.IWáme-li již ritočníka vezwatce' vychflíme j.iz rovnováhy a porazíme.Útočníkovu ruku ucho-píme ď po ukončení kru-hového oblouku. Na tie-tím obrázku dokončujeobránce po pádu ritoč.níka na zem chvat a od-zbrojení.

132

IZachyceni spodníhobodu do biicha zkiíže-n1ima rukama' piekr1fvá-

li pravá ruka levou. Piitomto obranném chvatuuchopíme pravou rukourukáv ritočďka u lokte atrhnutím k sobě ohnemejeho paži tak' aby se ritoč-ník piedklonil; levá rukapokračuje dále v pohybupoďe jeho zad na límeckabátu nebo na paživ nadloktí, kterou uchopí.Pravou rukou uchopímeritoěníka za hlavu, aby senám kotoulem nevypros-til. Ruku se zbraní oh -báme do ostrého rihlu nazáda a tam se zbraně ma-lou pákou lehce zmocní-me.

Ve všech chvatech piipoužití bodné zbraně se

tiskneme k ritočníkovuboku' aby se nám nemohluvolnit.

Ptováďme-li sami ritok bodnou zbtanl, pak ji držíme v ďaniza jllec tak' iak se držÍ kord pÍi šermu. Tak ztěžuieme protivní-kovi obranu a sami jsme schopni měnit rychle směr borlu nebo

1U í35

iezu. Nejvhodnější obranou proti tomuto zprisobu ie pňedcházetbodu kopem do protivníkova zápěstí, nebo vrhnout se soupeŤipod nohy a poraát ho.

Utíká-Ii proťivník, mrižeme ho zasáhnout hodem nože. Zbtai'držíme za hodu za špičku čepele a nriž nebo dfka se pietočí špič-kou vpied a v této poloze zasahuje cíl. Hod nožem je podrobněpopsán v boii s titočníkenr ozbrojen1im polní lopatkou.

.r...

ČÁsT xII

OBRANAPRoTl sEKU PoLNÍ Lopntrcou

NEBO SEKYROU

Velmi rlčinnou zbraď v boji zblízka je polní lopatka, kterou mri.žeme zaritočit sekem nebo bodem. obdobně lze použít sekyryobušku, zabijákri a pod.

Proti těmto zbraním se bráníme tim, že se skokem vrhnemek ritočníkovi, abychom se mu dostali k tělu a tak mu znemožnilipoužít zbraně. Pak pokračujeme sami v protiritoku. Pravou rukoudržíme pevně protivní<ovo zápěstí, levou tiskneme protivníkav kňíži' kolenem provedeme kop mezi nohy a hlavou (čelem) udeií-me do obličeje. Tak ho srážíme k zemi. TÍm, že zasáhneme ritoč-níka na několika místech, otieseme ho a není schopen odporu.

136

obránce se piitisklk ritočďkovi a zadr-žuje jeho ruku se zbra-ní. Zbra se stala

ritočníkovi piítěží.

obránce prolamuieritočníkavkňížiasou-časn m tlakem nahoieho vychyluje z rovno-váhy.

Nejnebezpečnější je pro nás konec lopatky nebo sekyry' kde je

rychlost seku největší. Proto provedeme vždy skok k tělu ritočníkaa abychom mu znemožnili jeho rlmysl, zaritočíme piímo u jeho těla.

Mrižeme se ovšemtaké kq}fu malíkovouhranou levé ruky.

Po krytu se rychle ob-rátíme dovniti a pňitompevně sevňeme ritočníko.vo zápěstí.

Tahem za paži piitáh.neme soupeie k sobě'kyčlemi ho nadhodíme asoučasn m piedklonemho piehoďme pies sebe

na zem.

V tomto piípadě iíďobránce pád ritočníka nazáda. Jinak padá soupeň

na hlavu.

Máme núž nebo dlku a ritočník nás chce zasáhnout lopatkou

hodem. Piedejdeme tomu tím, že mu hodíme nriž piímo na hlavu.

Potom ihned piiskočíme k rltočníkovi a zneškodníme ho riderem

malíkové hrany.

Další zprisob obrany proti polní lopatce nebo sekyie je ten, žese kryieme malíkovou hranou proti soupeťovu zápěstí. Po zachy-cení rideru a rychlém obratu k zádrim protivníka ho uchopíme ze-zadu za temeno hlavy (vlasy nebo piilbu). Stržením vzad mu m -Žeme zlomit šíji, nebo mu pravou rukou lámeme píes svá prsa paži.Jakmile provedeme hbity obrat, je dokončení chvatu snadné.

obránce nasadil páku na ramenní kloub. Útočník je zcela bez.mocn5í. Pii nácviku postupuieme opět velmi opatrně, neboť piipáce mriže dojít k vykloubení ramenního kloubu.

Zde viďme nasazení neidelší páky na tameno. Táhneme-li vesprávném směru, t. j. poněkud vyše než v upažení, pak ramenníkloub vykloubíme velmi snadno. Této páky použijeme i tehdy, kdytočník chce použít hrubého násilí na jiné osobě a my tomu chceme

zabránit. Na pňíklad chystá-li se vystielit z pistole nebo chce-lihodit granátem a pod. Yždy zá|eži na rychlém piiblížení a jistémnasazení chvatu. Levou paži držime rjtočníka pod krkem a lámemešiji nazad. Toto lámání se neprovádí pňes prsa, ale pies lev1f okrajhrudníku, jak dobie vidíme na tomto obrázku.

ČÁsT xIII

Úro roBRANA PRoTl ÚroČNIrovl

ozBRoJENÉMu plsroll

Je-li točník ozbrojen pistoU, musíme se jí zmocnit diíve, než protivntkvystŤelí. Proto musíme sami zaritočit a soupeie odzbrojit. Protivníka od.zbrojíme rychl1fm ritokem, nejlépe tehdy, když sahá po zbrani. Jsme-liod ritočníka na větší vzdálenost, a ten již na nás zamíiil, zvedneme rucea čekáme, až se k nám ritočník piiblíží. Pak ho ve vhodném okamžiku od-zbrojíme. K tomu ie tieba dokonalého vfcviku a velké morální a fysickézdatnosti.

Vfcvik jé nutno provádět buď s vyčazenfmi staršími pistolem! nebos litinovfmi atrapami. Abychom posílili sebedrivěru cvičencú, mrižemepoužít náboj se zápalkou. odzbrojili napaden1f ritočníka, aniž mu dovolilvystňelit' učí se tím odvaze a drivěie ve vlastní sílu a zručnost. Nácvik pro-vádíme tak, abychom se dovedli ubránit proti zbrani v jakékoli poloze.

Útočník chce použít pistole, kterou má na pravém boku; jakmile pro nisahá' pťiskočíme k němu a pravou rukou uchopíme soupeiovu pažis vnitiní strany nad lokem a pčitiskneme ji k vlastnímu tělu. Druhourukou uchopíme ritočníka za hibet ruky se zbraní a stáčíme ji vzad. Ma.lou príkou zprisobíme ritočnikovi bolest a ten zbraů pustí. Pak se ií zmoc.níme a udeiíme protivníka pistolí do wáie nebo od něho odskočímea držíme ho namííenou zbraní v šachu.

sahá-li ritočník pro pistoli, kterou má v pouzdru rra levé straně,

pňiskočíme k němu, uchopíme pravou rukou ritočníkovu ruku se

zbrani, levou rukou uchopíme jeho lokct a pťi tom tlačíme obě

ruce proti sobě. Pra-vou rukou nasazujeme

,rzvratku" a trhnutimk sobě máme jeho pis-toli v ruce piiprave-nou ke stielbě. Tentochvat je velmi spoleh-livfakodzbrojeďne-ní tieba sí|y; zá|eži

ien na technice, jakou

chvat provedeme.

Na obrázku v?ravoviďme malou páku napravou ruku. Útočníkpociéuje silnou bolesta není schopen klástodpor. 145

Využiieme bolesti a

trhnutím směrem k so-bě se zmocníme zbra-ně. Tento chvat se

snadno podaií, kdyžuchopenou ruku se

zbraní oh1fbáme do-vniti, tak jako bychomji chtěli dovniti navi-nout. V této polozeritočník nemá možnostklást odpor a ruka se

mu samovolně otvírá.

odskočíme dozadua zbtani zajišéujeme

ritočníka. Chvat je bez-pečnf a snadno jej na-

cvičíme.

Sahá-li protianik pro stfelnou zbrař do pouzdra, které máv levém podpaží, piiskočíme k jeho pravému boku, uchopímejej a paži nad loktem, pravou rukou i s kabátem tlačíme do

,,zvratky.. proti naše-

uchopíme soupeie za :|

oční drilky pies čelo. lPravou rukou malíko. l.vou hranou udeiíme

]

na hrtan nebo čelist. .Tento rider na hrdlo,ie-li hlava zakloněna'

ie smrteln;ii.

Na obrázku vpravonasaďl obrrince pákuna ruku pies kabát,současně levou rukoupiidržuje paži soupe-ie, aby se nemohl vy-prostit.1t6

Když je páka zajiš.

těna pevnou oporou

o tělo, piehmátneme

levou rukou na ritoč-

níkovo čelo a trhnu-tím nazad ho mriŽeme

smrtelně zranit. Pčinácviku dbáme velké

opatrnosti. Ruku s ka-

bátem svíráme pevně,

neboť protivník by se

mohl prudkyfm obra-

tem do sffany snadno

vyprostit.

Útočník byl stržen

vzad a nyní ho mriže-me zasáhnout rideremmalíkové hrany na ko-

ňen nosu nebo na hr-ďo. Ruku a pieďoktÍďržíme tak, že si ritoč-níkriv loket opírámeo prsa a celou iehoruku tlačíme ke svémutělu.

ZamiÍt|-|t na nás ritočník' bleskurychle odrazíme levou rukouzbrari do jeho levé strany a derem malíkové hrany zaritočíme na ko-ňen nosu nebo na hrdlo. Velmi ričinné je, vrazíme-li mu prsty do očí.

149

a,i::r lral;:i!:'

Další zprisob obra-ny, když již na nás

točník zamíiil z Zved-neme ruce nad hlavua ďváme se mu do očí.

Náhle provedeme vy-so{i kop do ruky' tímrltočníka piekvapíme a

zbrař mu vykopneme.

Dobie provedenfkop. Máme-li postieh'chytíme vykopnutoupistoli a udeiíme iíritočrríka do obličeje.

Jinak vždy zaritočímeněkterfm zn známlchrideru.

Nepodďili se námzbraů kopem vyrazit,ale jen vych lit naho:ru, P* pokračujeme

ihnedzkopuvritokuna ozbrojenou rukuuk, že provedeme klíčna paži jako pňi ritokunožem.

Útočnjk zbraů bo-lesd pustí a obráncedále vnitiním klíčemláme paži a loktemzasahuje hrtan. Po pá-du nazad je možnotlakem pieďoktí ritoč-níka rdousit.

Jsme-li beze zbranžodz;á'děni a ritočník náspopostrčil ristím pisto-le, pak provedemerychly obrat' pii čemžudeňíme malíkovouhranou ruky na protiv-níkovo pňedloktí. Tímvych1flíme zbraĎ a pá-kou na loket se iízmocníme. Úderempistole do hlavy ne-bo obličeje omráčímeritočníka. Tento chvatprovedeme vpravo jen

tehdn máme-li piichrizi pravou nohuvzadu, a rychllfm oto-čením trupu jsme mi-mo nebezpečí qfstieluzbraně. Mocnfm ride-rem zbrař ritočníkovivyrazíme z ruky. obatyto piípady sebeob-rany jsou velmi snad-né, když ie máme dob-ie nacvičenv.

Útočníka mrižemetaké uchopit za loketlevou rukou a pravourukou provedeme

,rzvratku", kterou hoodzbrojíme a riderempistole zneškodníme.

Po zdaŤilé ''zvrat-

ce.. piešel obránce doprotiritoku a zneškod-Ďuje soupeie.

.!.,

i

Máme-li pŤi chrizi levou nohuvzadu a isme si jisti' že nám pro-tivník piiložil na záda ristí hlavněpistole, pak provedeme obrat vlevo,uchopíme pod paží protivníkovuruku se zbrani, kterou tiskneme,aby jí nemohl použít, a současně

rítočíme kolenem mezi nohy a okra-

iem ďaně na protivníkovu bradu.

Je nutné si vždy ověiit' že se nás

točník dot1iká opravdu zbrani,

iinak ritok neprovádíme. Mohlo byse nám stát' že nás bude postrko-vat pěstí nebo nějakfm piedm&tem a zbraů bude mít piipravenuv druhé ruce. V každém piípadě jetŤeba bjt tozvážn! a vyčkat vhod-ného okamžiku, abychom mohliza točit a r1točníka odzbrojit.

Dotkne-li se nás protio-

nlk tistlm pistole na š7ji'

provedeme rychllf obrat;

riderem hrany pravé rukyudeiíme do ritočníkovapieďokť a odzbrojímeho pákou.

Pistoli musíme odrazitbleskově' neboť na tomávisí náš život.

PŤi konečné fáá od.zbrojení zísluívá obráncezbraĎ a použije ji k 7Á-

chraně života.

'r{

t.l

'j

Jestliže míií ritočník na druha a my mrižeme zaritočit zezadu,piiskočíme k ritočníkovi a uchopíme ho za ruku se zbraní. Levourukou ho uchopíme za krk, strhneme nazad a dlouhou pákou na

paži mu vykloubíme rameno.

Dlouhou páku již známe z obrany proti toku lopatkou. Některé

vyzkoušené chvaty se budou ještě opakovat. Rozdíl je pouze v ná-

stupu ke chvatu. 15f

ČÁsT xlv

ÚroroBRANA PRoT| ÚToČNirovl

oZBRoJrN Éy U PUŠrou

Útočník stojí proti nám s puškou v poloze ,,k boji pňipravit...Zvedneme ruce na znamení, že se vzdáváme' pravou rukou blesko-vě odrazíme ristí hlavně doleva, pňi čemž se natočíme poněkud do-leva, abychom pňi v1fstielu nebyli zasaženi. Levou rukou uchopímehlaveĚ pod horní objímkou' pravou rukou pod dolní objímkoua rychl1fm obratem vlevo kopneme protivníka pravou nohou do

kolena. Současně trhneme puškou k sobě. Jakmile vytrhneme toč-níkovi zbraĚ z rukou, udeiíme ho botkou pažby do obličeje. Tím'že jsme kop proveďi do kolena, vywoiili jsme páku' kterou prolamu-jemenohu v koleni a pňi ritočníkověodporu mu ji vykloubíme. Tím-to kopem ho vždy srazíme na zem a pak ho snadněji zneškodníme.

obrázky zlázotiuji odraz zbraně, uchopeni a kop chodiďem

proti kolenu. Tento kop prováďme poněkud odtišně od normální-

ho kopnutí. Kop vedeme totiž chodiďem pii pokrčené noze. V oka-

mžik;, kdy chodidlo se dotkne protivníkovy nohy, trčíme nohou

a protivnika srážíme k zemi.

1.5E15?

il

Tlakem proti kolennímu kloubu provázen1|'m trhnuťm se vy-

tvoiila páka a ritočník již nernťrže zbraĚ udržet.

Držili ritočník pušku, uchopíme ji oběma rukama, pokrčenou

nohou kopneme ritočníka do biicha a prudk m natažením nohy ho

odhodime (srazíme) nazad, kde ho kopem zneškodníme.

odraz vlcvo neprovádíme, poněvadž by nás ritočník zasáh| paž-bou pušky do čelisti a sami bychom mu tím odrazem ritok usnadnili'

V jiném pňípadě nás ritočník vede pied sebou, dot1/ká se nás

zbraní a my máme zvednuté paŽe do v1;íše. V tom okamžiku, kdy má.

me pii chrizipravou nohu vzadu, provedeme pravou rukou odraz do

leva, levou rukou zachytíme pušku, levou nohou zakročíme za ritoč.níkovu vpied stoiící nohu a pravou rukou ho uchopíme pod krkem.

;,!t'Á

1Ó0161

:ri:l ili

Sraáme ho vpravok zemi, pušku mu vy-trhneme a na zemi ho

zneškodníme riderem

pažbou nebo kopem

do hlavy.

Útočník padá sra-

žen riderem pravé ru.ky. Pii pádu se zmoc.řujeme zbraně.

Vede-li nás ritočníkpied sebou a dotknese nás zbtaní, prove-deme rychl]1i obrar aodrazíme ristí zbraně.

Zbrař ie odraženaa nejsme jí bezpro-stňedně ohroženi. ob-ránce zauial vhodnfpostoi pro piechod doprotirltoku.

Levou rukou ucho-

píme zbrař a ríderem

malíkové hrany pravé

ruky na horní čeiist

zasahuieme souPeie.

V iiném piípadě za-

kročíme za ritočníkovu

nohu a zneškodĎuie-

me ho derem malí-

kové hrany na krčnítepny nebo hrtan.

Útok na strážného, kte-t! md pušku na femen a

stojí na místě nebo chodí.Nehlučně se pňiblížímeza jebo zády, uchopímepravou rukou krk pažby,levou rukou zleva udeňí-me strážného pěstí dolevého spánku nebo čeli-sti.

Po rideru zachytímelevou rukou risť hlavně,kterou jsme trhnutímpravé ruky vzad a pohy-bem pažby vpravo vysu-nuli.

Jakmile jsme uchopilipušku oběma rukama,strhneme strážného vzada piedklonem ho škrtíme.Provedeme-li to prudčeji'zlámeme mu vaz.

165

|.Na strážného mriže-

me za točit také takže pravou rukou ucho-píme krk pažby a le-vou rukou hlaveř.

Trhneme pažbou

vzad a obloukem vpra-vo vpied' nasadíme

bodák ostňím na hrďostrážného,leqfmpied-loktím se opíráme o je-

ho dl a tlakem pravéruky vpňed strážnéhoškrtíme. Jestliže náhleustoupímevzadarych-le se pňedkloníme, mri-žeme mu rovněž z]á-mat vaz.

Strážn1ii se neiričin-něji brání takto: Kdyžslyší nebo již citi do.tyk ritočníka, uchopírychle krk pažby, upa-ží a pohybuje nasaze-n m bodákem kolemvlastní šíje a prud\?muhnutím pažby vpiedzasáhne ritočníka bo-dákem pod krk nebodo obličeje; rychl;fmobratem vpravo pŤe-

ide do stňehu, kdy mri-že bodem nebo vf.stielem točníka zne-škodnit.

166

Uvedeme jinf pŤipad, kdy strážn má

pušku na iemen a stojí

na místě nebo se pohy.

buje. Útočník uchopilstrážného za krk a sna-

ží se ho škrtit. Strážn1f

uchoaí pušku za krk

Pažby, strhne ji s ra-

mene a vytočí ji bodá-

kem dolri. Současně

provede stoj rozkročn1f

a levou rukou uchopípušku podhmatem za

podpažbí' piedklonemstrhne točníka na se-

be a bodem mezi no-hama zasáhne ritoční-

ka bodákem do bňicha.

Má-li titočntk samo-

?aI, odzbrojíme hoobdobn;fm zprisobemjako ritočníka s pistolí.Zásadou je, abychomse dostali blízko k jeho

tělu (ďíve než mriŽe

použít samopďu) a

zneškodnili ho derem

do obličeie nebo do

hrďa.

Útoh na stážného,hterll má samopal na

íemeni,ptovedemetak'že se v tichosti dosta-

neme za jeho záda'skokem ho uchopí-me za iemen, piitomho kopneme kolenemdo páteÍe a strhnemenazad. Musíme bytopatrní a zajistit' aby

strážn1f nemohl ze sa-

mopďu vystielit.

V jiném pňípadě ucho-píme strážného pravourukou za krk a levou ru-kou za samopal, piitomho kopneme kolenem a

strhnutím hlavy dozaduho zneškodníme.

ohrožuie-li nás na krát-kou vzdálenost litočníŠ'kterf na nás míií samo.pďem, bleskově odrazímelevou rukou ristí samopa-lu a pravou rukou pěstÍ

zaritočíme na bradu ritoč-níka. Tato akce musí bjtprovedena bleskurychle,jinak bychom mohli bftzasaženi vjstielem.

Bránit se proti ritoční-kovi, kterf je vyzbroienjakoukoli zbraní, vyžadu-.je neztrácet drivěru vevlastní rychlost a umětpoužít všech zprisobri bo-jezb|izka. Nikdy není bojztracen, dokud si zacho-váme v li zvitězit.

ČÁsT xv

oDVADĚN| NEBEZPEČNÝcH osoB

POLTCEJ* arUOil

Chvaty, které popisujeme v této stati, se velmi dobie hoď probezpečnostní orgány a dobie jich mužeme pouŽít i pii odváděnípodezÍel1fch osob. Byl jsem svědkem tohoi že orgán veieiné bez-pečnosti vyzfva| ve vlaku rušitele veieiného poiádku, aby ho ná-sledoval, ďe marně. Piíslušník SNB nechtěl na veiejnosti dělat ně-

iakou sensaci a snažil se proto domlouvat provinilému, ale bez qf-sledku. Jak jednoduché ie v takovém piípadě zcela nenápadněodvést rušitele klidu do rístraní, kde ho m žeme bez pomoci dru-hlch zjistit nebo zadržet. Těchto chvatri je velké množství, ale mypopíšeme jen nejričinnější' kteq1ich mrižeme použít v praxi. Každfchvat musíme dobňe ovládat a nasazujeme jej jistě' aby se nám od-váděn;i nemohl vzpou-zet anebo dokonce na

nás ritočit.

PÁKANA PRSTYA ZÁPĚSTÍ

Piistoupíme k levé-mu boku člověka' kte-rého chceme odvést,vezmeme ho pod pažia uchopíme jeho rukupalcem nahoie za dvaprsty (neilépe ukazo-vák a prostiedník), ta-hem k sobě uwoiímepáku na prsty a zápěstía piitom tiskneme 171

vlastní paži jeho loketk tělu. Druhou rukumáme volnou a na ve-ňejn ch místech jí za-kryieme chvat, takže

vzbuzujeme dojem' že

provinilého drivěrněvedeme. Je-li páka na-sazena správně, nemri-že odváděn klást od-por ani nás nemrižedruhou rukou nebonohou ohrozit. Pii se-

bemenším pokusu pii.táhneme páku' čímžzprisobíme odváděné-

mu bolest a ten se dal-ších pokusú vzdá.

PÁKA NA PALEC A ZÁPĚSTÍTento chvat ie podobn1f pňedcházejícímu, ale jeho technické pro-

vedení je oďišné. Pravou rukou uchopíme protivníka podhmatem

zalevy palec (dlař na-

hoie), levou rukou nad

loktem zapaŽi,kteroupiitáhneme k sobě a

ohneme. Pňitom se otá.číme k boku odvádě-

ného. Tato piů<anazá-

pěstí je velmi ričinná,takže nás odváděn ne-

mriže ničím ohrozit.

Je to vlastně páka

napalecavobráce-ném směru páka nazápěst| Pii nasazení

oh1fbáme paŽi odvá-děného do ostrého

rihlu a po v1'točení

tiskneme jeho loketk tělu.

W

',:,t.ti:

..:tl

PÁKANA LOKET

Levou rukou ucho-píme levé zápěstí pro-tivníka, pravá ruka ob-točí shora jeho levépňeďokť a uchopí na-

še levé zápěstí; tímvytvoiíme ,'japonsk1fklíč... Musíme dbát'aby páka byla nasaze-

na nad loktem. Tla-kem dolti lámemepiedloktí. Bolest, kte-rou tím odváděnémuzprisobujeme, mu brá-ní v odporu. Pňi nasa-

zení této páky točímesoupeťovu ruku malí-kem nahoru.

Detailní záběr klí-če. Páku uděláme conejdelší tím, že táhne-me ruku odváděnéhodopiedu a dohi.

Jinf zprisob nasaze-

ní páky na loket mriže-me provést s tím roz-ďlem' že uchopímeprotivníka za ruku, le-vou ruku jako v pŤed-

cházejícím piípadě ob-točíme shora a udělá-me obrat vpravo, le-vou rukou uchopímevlastní oděv na prsoua ťm vytvoiíme pod-pěru pro páku na pro-tivníkriv loket.

Príku na paži múŽe-

me nasaďt tak' že jako

v piedcházejících pňí-

kladech uchopíme pra-vou ruku protivníkazapravé zápěstí' levourukou ho zespoduuchopíme za oděv naprsou, čímž získámepodpěru pro páku napaži, 175

Vzpouá-li se námodváděnf tak, že sílehne na zem a nechce

vstát, pak mu stočímeruku na záda a pňitom

tlakem na čelo stlačí-me hlavu zpět. Bolestpiinutí odváděného'aby vstal. odváděné-ho m žeme uchopittaké za vlasy' jak vidí-me na tomto obrázku.

Na obrázku viďme,jak odváděnf vstáváa je nucen pokračovatv chŮzi. Nyní iiž bu.de vfhodnější použítpáky na prsty a á-pěstí.

v iiném pňípadě

uchopíme vzpouzející-ho se pravou rukou za

hibet jeho pravé ruky'levou rukou pies jeho

paži uchopíme vlastnízápěstí a tím utvoiíme

,,japonsk;f klíč.. a pákuna ruku. Tento chvat

ie velmi bolestiqf, a

proto také 'íčinnÍ.

Z tohoto klíče námodváděn1f nemriže vy-klouznout a bolest jei

donutí jednat podlenaší vťrle. Tohoto chva.tu mohou použít es-

korty.

Zde viďme, že seodváděn1i již nepo-kouší o žádn1f odpor a

poslušně nás sleduie.

Tento chvat ie velmijednoduch1f a pňitomričinn1f. Hodí se dobiek odvádění osob, takže

ho mohou se zdarempoužít i prrizkumné

iednotky.

Opilce, }cerf ohro-žuje okolí' uchopímeza spodní ret. Pevně

iej sevieme a tak holehce odvedeme.

M žeme ho takéuchopit vzadu za kal-hoty a druhou rukouza límec a piitom hovychylujeme z polohytak, že spodní rukoutáhneme nahoru ahorní rukou vpied dopňedklonu. Pak ho vel-mi snadno wvedeme.

Jednoduchlfm zpri-sobem mrižeme něko-ho vyvést z místnostitak, že uchopíme jeho

pravou ruku, trhnu-tím k sobě mu ji pro-strčíme mezi nohy a

vzadu ii uchopíme.Tím donutíme odvá-děného' aby se pÍed-klonil. Vych1ílen z rov-nováhy není už scho-pen odporu.

I

i

l

I

j

Jin1i velmi ričinnf odváděcí chvat je páka na ramenní kloub.Tento zprisob jsme již popsali pii obraně proti políčku. Zachytimeprotivníkriv rider malíkovou hranou, obtočením paže shora a obra-tem dovniti dostaneme soupeiovu ruku pod paži a pňitom jeho

loket tlačíme vpied.

Na škrticí struně(asi l0 cm dlouhé) vo-ďme tak, že ji obtočí-me kolem zápěstí' ko-líčky struny držímev dlani a struna námprobíhá mezi prsty.odváděny však mriŽe

na nás zaritočit druhouvolnou rukou. Strununasazujeme zpravidlana pravou ruku a jen

u levákri na levou.

Vhodnější však ie ob-točit strunou obě ruce

na zádech odváděné-ho' kolíčky několikrátzatočit a pak je pevně

držet v ruce.

Někdy se nám také

stane pňípad, že po-tňebujeme v1ftrŽníkanebo ritočníka (zejmé-

na podnapilého) vy-nést z místnosti. Jepro to velmi jedno-

duch1í a ričinn1f chvat.

Vjtržníkovi roze-pneme bluzu nebo ka-bát. Vzadu uchopímespodď okrai ieho ka-bátu a provlečeme ieipodél těla směremk límci.

Spodní okrai kabátuuchopíme pies rame-no a na zádechzadrže-ného odneseme. Nese-n1f má kabát pievleče-

nf pŤes paže a nemriže

nás ničím ohrozit.í80

181

ČÁsT xvl

PoUTÁNí

V piípadě' že dopadneme nebezpečného zločince nebo záškod-níka, musíme ho umět spoutat prostiedky, které máme pňi ruce.

Někdy postačí šněrovadlo z bot, pevná nit nebo kombinace opasku

s nějakou holí a pod. Máme-li k ďsposici kovová pouta, ietíŽkynebo ďespoĎ provaz' pak bude naše práce snadnější. Musímeovšem těchto prostŤedk správně použít. Vedeme-li skupinu, pou-

táme jednotlivce k sobě.

Jsme-li v lese a musíme bj.t v určitou dobu na místě, pak je mož-no spoutat skupinu tak, že donutíme jednotlivce piistoupit ke

stromu poduhneme je

v nohou, zaklesneme

v podkolení za stroma piidržíme je do tédoby' až je budememoci odvést. Nejlépese pro to hodí stromnebo sloup o prriměruasi 30 cm.

Na obrázku viďme,jak pňipoutanf obepí-ná pravounohoukmenStromu. Nártem této

nohy je zaklesnut dopodkolení levé nohy,která je zase zakles-

nuta zezadu za kmen.Z tohoto piipoutáníse žádn;f bez pomocinedostane.

Do kozelce spoutá-

váme tak, že spoutáme

ruce opaskem neboprovazem v zápěstí'spoutané ruce pievlék-neme v ďepu nebo se-

du pťes kolena a pŤes

obě pčedloktí zasune.

me hril, větev nebo ně-jakou násadu, kteroumrižeme ještě piipev.nit k spoutanlfm ru-kám, aby provinil ne-mohl v piíhodnémokamžiku tuto hril vy-vléknout a utéci.

PouŽijemeJidelšíhoprovazu' pak mrižemepoutat v lehu na prsou. Ruce se poutanému sváží k sobě na zá-

dech, ieden konec provazu vedeme zkiížením kolem krku a druhf

kolem zkiížen1fch a nazad ohnuq/'ch nohou a opět oba konce pii-

pevníme ke spoutan1fm rukám. Kdyby se chtěl spoutanf uvolnit,

sám by si zatahoval smyčku na krku a tím se škrtil.

I

I

I

:

í83

Poutáď pfi uans-portu nebo v piípaděnebezpečí, že by námzločinec utekl' pÍove.

deme tak, že spoutámeprotivníkovi ruce za

zády aptovaz vedeme

kolem jehokrku.Kdy-by se pokoušel spou-tanf uvolnit si ruce,smyčka by se mu za-Íezávala do hrďa.

Poutáme-liruce,mu-símepoutatkaždouru.kuzvlášťapakteprveiespoutat k sobě, čImžznemožníme poutané-mu, aby se v5prostil.

Je nutné, abychom siosvojili iednoduchousmyčku, kterou nasa.díme na ruce nebo no-hy. Ulcízku této smyč-ky viďme na obráz-cích. Provaz otočímedvakrát kolem ruky.

Lelou smyčku pod-stčíme pravou rukou podsmyčku stÍední. Pravousmyčku pÍidržíme meziprsty levé ruky a pro-uíhneme ii také stíer{nísmyčkou.

Vzniknou tím poua,která viďte na tomto ob.rápku.

Piipoutání dbáme' abyuzel mezi smyčkami bylpevně zadrhnut. Konceprovazu pak několikrátobtočíme kolem uzlu anormálně zavážeme.

184

*:Íl PoUTÁNÍK ŽIDLI

Neiďíve spoutámeruce Qevá ruka ies vnější strany žiďe),dále piipoutáme paž.e

v naďokí a nohyvnártech. Stríhneme je

daleko pod žiďi' abyse spoutany nemohlpostavit.

Bez provazu mriže-me k žiďi piipoutattaké tak' Že rozepne-me spoutanému kabát,

strhneme jej pies opě-

raďo a tím piitáhne-me poutaného k židli.

Nemáme-li pÍovary nebo pouta, mrižeme docela bezpečně spou-tat protivďka šněrovadly z bot, strunou, telefonním kabelem adokonce i nitěmi. v tomto pčípadě poutáme soupečovy ruce zatělem hibety k sobě, pak svážeme malíky a máme-li dost nití,i palce. Dosáhneme tím patiičně pevného spoutání.

I)outací šririrku vedeme smyčkami mezi prsty a pak kolem oboupoutan1ich prstri. Poutanf nemá v této poloze dostatek síly, abyimprovisovaná pouta pietrhl.

Mďíky jsou svázány k sobě jako palce, které vidime na našemobrázku.

1ď|

ČÁsTxvII

PRÁcEs NEBEZPEČNÝM zloČlNCEM -PRoH LEDÁVÁN Í, oDzano1 e ru|

A ZNEHYBNĚNl

Nebezpečné zločince musíme odzbrojovat a prohledávat co nei-opauněji. Z|očtnce musíme postavit tak, abychom ihned zpozoro.vali každf jeho sebemenší pohyb a sami proveďi zríkrok diíve, nežmúže zaritočit on. Je-li blízko nějaká stěna' pak jí použijeme i k hro-madnému prohlížení. Zločince postavíme čelem ke stěně ve stojirozkročném tak' aby byli asi l m daleko od stěn5l' a donutíme ie,

aby se o zeď opíraliruloma. V této polo.ze nemriže zločinec piiprohledáváď z:rltočit.

Prohlíženého tlačí-me stehnem směrem

ke stěně a nohu máme

zaklesnutou za ieho.Pii pokusu o odporpodtrhneme nohu a

prohledrívanf padne.

k zemi.

Prohledáváme-liied-notlivce, je neiričelněj-ší a nejbezpečnějši pro-vést ,,znehybněď.. napaži. Malou a stiednípákou dostaneme zlo-čince do lehu naprsou; pak pňišlápne-

me nebo piidržíme pa.ži za lokem v místech,kde se upínají šlachy.Paže musí svírat praq/helstělemaloket

musí b1ft nahoie.

v jiném pňípadě

klekneme prohledáva.nému těsně za loket,pravou rukou piidr-žujeme ieho paži a le-vou prohledáváme.Pokouší-li se protivníkklást odpor, pienese-me váhu těla na jeho

paži a tím mu jeho

pokus znemožníme.

Znehybnění na nohu provedeme tak, že opět v lehu na prsouzkšižíme prohlíženému nohy tak, aby iedna noha byla v ohbí druhénohy v podkolení. Tuto nohu tlačíme do ostrého hlu a provedenoupákou zprlsoblme prohlíženému bolest' takže nem že zaritočit.

V pŤípadě' že by prohlížen1f na ďrvat nereagoval a snažil sez něho uvolnit, klekneme mu do kiíže a tažením hlavy dozadu ho

donutíme k posluš-nosti.

Znehybnění na pažimrižeme s rispěďrempoužít tehdy, když piipádu na zem pokrčiltočník za zády paži.

Vsuneme nohu špič-kou pod jeho ruku a

tlačíme ji do ostréhorihlu a piitom pťišláp-neme nohou nadlokí.Abychom ho pevnějipiidrželi' uchopímeještě hlavu za oční dril-ky a zvrácením nazadznemoŽníme piidrže-nému jak5ikoli pohyb.

ČÁsT xvIII

PoUŽ|TIzAKEŘNÝcH RUČNícH zBRANl

V MINULOSTI

V poslední světové válce použivďi hlavně fašisté mnoha rúzn;fchpiedmětri, sloužících iako zbraně' které se vymykají zvyklostem qf-zbroje. Také v zemích okupovan;fch fašisty zprisobil nedostatek

zbraní a veliká nenávist k nepiíteli to' že byly vyhledávány i zdán-livě primitivď nástroie, iimiž bylo možpo napadnout nepiítele"

Jednín z těchto nástrojri je ',škrticí

struna.. (str. l8l-a), která piimistrovském použití byla velmi ričinnou a obávanou zbraní. Bylis ní napadáni strážní, hlídky' spojky a pod. Když byli odstraněni'mohl blt proveden vlastní bojovf rikol. Zpraviďa šlo o destrukčrrípráce, zapálení sklaďšť' pťepad štábu atd. Těchto zbraní se použí-valo hlavně proto' aby nebyl zprisoben hluk, a ťm aby nebyla pro.Zra?tÍIa chystaná akce. Tento zprisob pňepadu se cvičil tak' že

škrtici struna byla pro bezpečrrost nahrazena ručníkem. V praxibyla škrticí struna zhotovena z ocelového drátu' kterf byl na konciopatien kolíčky pro držení. Na obrázcích viďme pňípravu k ritoku'piehození improvisované škrticí šůúry pies krk' vfskok doprováze.nf kopem kolena do zad a nakonec naložení na záda a odvlečeďpňepadeného. Na posledním obrázku ie znázorněno použití skuteč.né škrticí stÍuny. Pii tomto zprlsobu napadení se musíme k protiv-níkovi bezhlučně piiblížit a zaritočit bleskově.

Kromě škrticí šř ry se používalo ruznfch pérovfch zabijá{<Ů.

Těchto zá{<einfch zbraní používali esesmani, gestapáci a v něke-rfch piípadech i Hitlerjugend.

Je známo, že i jiné ritočné odďly nebo jednotlivci v iinfch armá.dáďt pouŽívali podobn1fch násuojri v $lu nepiítele nebo v záz'emi.Na obrázku viďme pérové zabijráky německého privodu. Je to spi-rrílové péro pošité koží' na jednom konci opatiené olověnou kulič-kou a na druhém poutkem k držení v ruce (str. 181-b, c).

7-abiiáky anglického privodu byly do sebe zasunuté krátké trubkyopatiené na konci lankem' které bylo zakončené olověnou kuličkou.Pii máchnutí rukou se tyto trubky vysunuly- a tak vznikl velmi ne-bezpečnf nástroj, s nímž bylo možno protivníka nehlučně piepad-nout. Byly iím vyzbrojeny parašutistické oddíly a oddíly Comandos.19 í91

Zabiják amerického privodu je spirálové pero pošité koží' na jed-

nom konci opatiené olověn1im válečkem a na druhém konci pout.kem k držení (str. l93-d).

Mimo tyto zabijáky se používalo i zabijákri vlastní v1froby' podob..

nfch anglickfm zabijákrim, nebo gumov1fch kabelovjch spo|ek

s kusem kabelu (str. l93-e, f). Těchto nástrojri se používalo větši-nou v boji proti okupantum. Jinak též fašisté používali pletencri

telefonních drátri na konci opatien;1ich šroubov:fmi matkami a pod.

Útočn1fm nožem nebo d1fkou byly vyzbrojeny ritočné oddílyvšech válčících armád. Na obrázku vidíme ritočné nože německ;ich

odďlri (str. l93-g' h). Tyto nože jsou opatieny na jednom konci za.souvací čepelí' na druhém konci dlouh m ocelov1im hrotem. Po-užívali jich hlavně němečtí parašutisté.

D1fka ,,Comandos.. (str. l93-i) má na obou stranách biitce na-broušenou čepel, která mriže proniknout ňemenem i plochou kostí.Mriže se jí i velmi dobie házet. Touto d1fkou byly vyzbrojeny spe-ciální anglické oddíly,,Comandos...

V odborné literatďe někter1fch armád jsou popsány zprisoby, jak

se dá těchto nožri používat. obranu provádíme tak' iak je psáno

ve stati ,,obrana proti bodné zbrani... Proti pérov m zabijákrim se

bráníme podobně jako proti polní lopatce nebo sekyÍe. Musíme sedostat do těsné blízkosti ritočníka, aby nemohl použít zabijáku.Sami pak zneškodníme ritočníka bojem u těla. V někter1ich armá-dách se používalo i bezhlučn1fch pistolí. Tyto zbraně byly na koncihlavně opatieny komorami s otvory, čímž se náraz plynri pii v!-stielu rozkládal a v1fstiel nebyl na vzdálenost něko[ka desítekmetrri slyšet.

Někdy se používalo také kovovych boxerri (str. l93-j), kterfmise ruka zpevnila. Aby se zesílil ričinek rideru, byly nad prstencivfčnělky nebo hroty (str. l93-k). Často bylyityto ,,boxery.. opat-ňeny čepelí' takže sloužily jako bodná i bicí zbrari. Těchto zbranípoužívali američtí gangsteii v periferním podsvětí.

V poslední válce byli cvičeni lidé, kteňí měli speciální ukoly v tllunepňítele. Prováděli pŤepady a museli napadeného co nejrychlejiuškrtit. Jedním z nejobávanějších zprisobťr škrcení byl ,,japonskyklíč.. na šíji. _ Nepozorovaně se k protivníkovi piiblížíme, skočímezezadu a strhneme ho nazad. Jednou rukou ho uchopíme pod krkema zároveř se touto rukou uchopime za vlastní paži v ohbí lokte;druhá ruka páčí hlavu prudce stranou) takže mu strhneme šíji.

jíffi

é@

193

Piiblížení k protiv-níkovi a piípravak rito-ku.

Piehození improvi-sované škrticí strunypies krk a prolomení

v kiíži kopem do pá.teie nebo do ledvin.

Dokončení titoku.

Naložeď na záda aodvlečení. Škrticí stru-na je pii tom zadrh-nuta do hrďa napade.ného.

,,Japonsk1f k1íč..

V jiném pňípadě, když se nepodaiilo obejmout krk napadeného

paží, mrižeme ho uchopit zkiížen;fma rukama za šat a pomocí to-

hoto šatu uškrtit.

Záleži h|avněna tichém a nepozorovaném piiblížení se k protiv.

níkovi na krátkou vzdálenost.

Stieh pied ritočn;fm skokem s použitím skutečné škrticí struny.

rf

í'9Ó

lr

I'

Schválil

Pfrlorw

Kroužek sebeobrany

PÍŠEMNÁ nŘÍpnavacvičební hodiny sebeobrany dne l5. ledna l956

Cíl cvičení: ruuěit cuičerce z kladnímprukimsebeobra,njl apiipraoit je prodalší aičen!

Doba trvání: 90 mirut

Místo cvičeníz těIoaična

Materirílď zabezpečení: žtněnhy, plné dče.Pomťrcky: pf,ruěka Sebeobrana

.(Éclm,gcttop

2.

3.

Nástup-pozdrav-zdťr-vodněnl bodiny

1. Vzpažit nazad.2.-3. Zvo|u pŤipďit.l. skčit upažmo' hibety

nahoie.2.-3. Zvolnazapažit.l. Vysokopiednožitlevou,

pravou piedpažit do.vniti' levá zapaát, obrathlavy za zapaženou ru.kou.

2.4. Plinožit' pňipaát.1. cvičenÍ postŤehu a po

hotovosti Za poklusu nazaplď<nutÍ rychle zau.imout oz'ámenou po.lohu.

Četo v troiŤad nastoupitlVpravo hleďt Hlášent. . .'pozdrav' objasnění hodinycvičitďem.Vpravo vbok!Vástup napravé družstvo' kolem t&locvičny pochodem v chodNa raz vzpažit lazad, nzdva' tii piipaát.Cvičitel choď proti ástu-pu a trkazuje cvik. Cvi&ese mnou!

Totéž na druhou stranu.Poklusem klus t Na zapÍsk-nutí píšťalkou ďepl ...Poklusem klus! Klek! . . .

Poklusem klus! Leh!

o

1$t

ť

(J

.6

!

\t-l

1. Cvičení cvalu na oběstrany.

l' Cvičení za pochodu. -Piedklon' mírnf po-dňep, rukama se do-tknout země.

2.-3. Zvoha vztyk.

l. Ve stoji spojném hmitpodčepmo - zapažit.

2.-3. Zv o|na v zp ažit nazad- vlipon.

l. Vzpor dňepmo spoinjl.2._3, Y ztyk - bočné kruhy

nazad.l. Piedklon - piedpaŽit,

prsty se dotknou země.2. VzpŤim - skrčit upažmo

hŤbety nahoče.3. Mrštit do up aženl nazad

dlaně nahoie.l. Vzpor diepmo spojnf.2. Yzpor stojmo.3. Vzpiim.l. Vzpor dčepmo.2. Yzpor leŽmo vpŤedu3. Yztyk,stoj spatnj, - pŤi-

pažft'.l. Hlubok1i pŤedklorr

piedpažit.2. Hmit piedklonmo, ruce

hodně vzad.3. Y zpiim - záklon - vzpa-

žit nazad.

Cval na levou nohu teď!Cval na pravou nohu teď!Stiídavě na levou a pravounohu teď!Pochodem vchod!Na razdotknout se země, na dva-tŤi vztyk-vzpiim!

Zastavit stát ! Vlevo v bok !

Rozstup dva kroky teď!Rozstup na dva kroky teď!Cvičte se mnou !

Cvičte se mnou teď!Raz! Dva! TŤi!

Cvičte se mnou. Raz ! Dva !

TŤi!

V1fskokem stoj rozkročn;i'vzpažit teď! Cvičte semnou. Raz! Dva! Tňi!

!

"P

10.

s

k

L

t2.

13.

É{

14.

15.

16.

t7.

t8.

19.

20.

l. Úklon vlevo.2. Hmit riklonmo.3. Vzpiim.l.-3. Na druhou stranu.l. Piedklon vlevo, dlaně

na zem.2. YzpŤim - vzpažit, ruce

vydtž,3. Pčedklon vpravo - dla-

ně na zem.4. Vzpňim' paže vldrž.l. Piedklon vlevo, prav;i

loket se dotkne levéhokolena.

2, YzpÍim - paže vfdrž.3. Na druhou stranu.4. YzpŤim' paže v!1drž,|.-4, Kroužení trupem

doleva.l.4. KrouŽenÍ trupem

doprava.1.-4. Kroužení boktr do-

leva.l.-4. I(rouŽení bokťr do-

prava.l. Klek na pravou - pied-

klon' otužování maÍko.vé hrany pro rider.

Cvičení pádťr napňed ko-toulem:

2. Kotoulnapied s dohma-tem levé ruky na zem.

3. Kotoul nazad s dohma-tem pravé ruky na zem.

4. Kotoulnapňedsdohma.tem pravé ruky v tfl.

Stoj rozkročnf zťrstává, se-pnout ruce ve vzpaženÍteď!

Stoj rozkročn!, vzpažít,ruce sepnuty, dlaně na.hoŤe.

Stoj rozkročn1i, ohnoutvzpažmo dovnitŤ - rucev tyl.

Klek na pravou' pčedklon,tlučeď malíkovou hranoudo podlahy, začít!

Žtněnkypiipravit ! Cvičitelvzorně ukáŽe pád rychle azpomaleně.Dbát, aby kotoul byl ptováděn měkce a rychle.

20í

21.

22.

tr

(l

E

23.

24.

25.

5. Kotoulnapied s dohma-tem levé ruky v tfl.

6. Cvičeďvšechtěchtopá-dťr pies švédskou lavič-ku a se strčením cvičiteledo zad.

Vyprošťovrání z richopu zaruce a za krk zpiedu:

l. Vyproštěnl v zápěstíshora.

2. VyproštěnÍ z rlchopuv ápěstÍ zdola.

3. Vyproštění z richopuza jednu ruku shora.

4. Vyproštění z richopuza ruku zespoda.

VyproštěnÍ z richopu za krkdvěma rukama zpÍedu:

l. Vyproštění odtazem ze-spoda.

2. Vyproštění z richopuodrazem se strany.

3. Vyproštění z chopu zakk zpŤedu pákou na lo-ket' dokončení sraženímk zemi.

Kryt proti rideru malíko.vfmi hranami:

l. obrana proti políčkupravou pŤi nataŽené

točnÍkově paži.2. Kryt zachycením levé

a der pravou na solar.Skok hlubokf.

202 2qt

Ob sah

26.

27.

Šplh na laně:t. Šplh s pŤÍrazem.2. Šplh smyčkou.3. Zasmyčkování.Piekážková dráha:Proběhnutí pňekážkové

dráhn postavené z ná.ťadí.

Cvičeď s ptnfm mlčem.t. Závodivá hra

',strkanáo závod kozl...2. Házenl ve dvojicích

pravou.3, Házenl ve dvojicích

levou.4, H:ázenJ' ve dvojicÍch

oběma.5. Házení ve dvojicÍch

záklonem.6. Házenl ve dvojicích

piedklonem mezi noha-ma.

7. Podáváďvkruhuvupa-Žení doprava a doleva.

8. Podávání v kruhu za po-chodu nazad pňes hlavua chytání.

l. PoŤadová. obraty namÍstě a za pochodu.Zhodnocenl hodiny -pozdrav, rozchod.

Pieběhnout kladinu, pod.lézt koně, pŤeskočit kozu,kotoul na Žíněnce, pÍeléztbradla pobok, zhup na kru-zích a seskokupčedhupu.DruŽstva v zástupu na čá-če, prvnÍ začne hlavou po.sttkovat mkč až ke stěně,tam jej uchopí a nejrychle-ji donese na čáru pňed dď-šího a zpťrsob se opakuje.Vítěá družstvo, které rikolnejtychleji splnilo a stojív pozoru.

Cvičenl provádět švihembez pouátí síly.

Ukázat prakticky pÍotipolíčku.Provést kryt zachycenÍm -páku na loket a rider pra.vou na bradu.

Cvičeďzačítsqfše1mapak stále zvyšovat. Dbátna správnf doskok, sevie.ní kolen a kotníkťt, pňenssení vá,hy dopŤedu a ko-toul napied.

28.

29.

30.

Ýq

)ooHr(,)

.fr!N

-l'i

OBSAH

Úvodem

zděiin iiu.jitsu

Pokpy pro nácvik iiu-jitsu (sebeobrany) v pravidelnfcbcvičebníchhodinách

Stavba cvičebď hodiny iiu-iitsu (sebeobrany)

Čast lBolestivá' lehce aanitelná a smrtelná místa .

Čast ru.

Bolestivé cbvaty a uchopeď

Čast nt,PadánÍ

čast tv.Podrazy a piehozy

Čast v.

Úd"'y, Útok a obrana proti r1točníkovi beze zbraně

Čast vt.

Kopy a obrana proti nim.

Čast vtt.Rdoušení

Čast vttt.Vyprďťování z richopu za ruce' zašat, za|<rk a za tělo .

)

7

9

L2

L?

2T

32

39

49

63

67

72

Č,*t tx.Páky a jejich použití proti rltočníkovi

Čdst X.?*nav sebeobraně .

Čast xt.obrana a rltok proti bodné zbrani .

Čast xtt.obrana proti seku polní lopatkou nebo sekyrou

Čast xttt.Útok a obrana proti ritočníkovi ozbrojenému pistolí

Čast xtv.Útok a obrana proti rltočaíkovi ozbroienému puškou

Čast xv.odvádění nebezpefofch osob - policejď chvaty

Čast xvt.Poutání

Čast xvtt.Práce s nebezpečnjm zločincem - prohledávání' odzbrojenía znehybnění

Čast xvttt.Použití zíkeinfch ručních zbraní v minulosti

Piíloha: Pfuemná pŤíprava cvičebď hodiny sebeobrany .

105

lt8

r37

144

158

L7t

t82

Jen pro pfrslušnrky &, ozbrojenjch sil.

Major Antonín Matras

SEBEOBRANAFotografu J.Kupby a J. Klejny

Typografuky upraoil Korel Guttenberg.

Vydalo Naše vojsko, nakladatelsM,národní podnik v Ptaze jako svou1616 publikaci. odpovědnf redaktor

kapitán Zbyněk Martínek.

Ze sazby Monotype písmem Plantinvytiskla tiskárna Naše vojsko' národnípodnik v Praze. Formát papíru86x1l2. Dílo obsahuie 3,64 autor.skfch archťr a L2,L0 vydavatelskfch

archri.

Náklad 94@ vÝt.

02|33. Yydánt' II. Da 5%.C,enaváz. vftisku 13,45 Kčs.

56/III-10

D 576502

188

t9l

199