Pyramida obchodních vztahů Unie EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný

přístup dle množství preferencí1. Evropský hospodářský prostor2. Celní unie (Turecko)3. Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie)4. Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko)5. Euro-středozemní partnerství6. Iniciativa „Vše kromě zbraní“7. Systém ACP (Afrika-Karibik-Pacifik) 8. Systém GSP (Všeobecný systém preferencí)9. Dohody a partnerství a spolupráci (PCA)10. běžné obchodní dohody (Mercosur, Brazílie, Jižní Afrika,

ASEAN atd.)11. statut doložky nejvyšších výhod dle WTO (USA,

Japonsko, Kanada atd.)• pozor na výjimky- např. dohody o vzájemném uznávání

12. nečlenové WTO + mimo ostatní kategorie (některé arabské státy)

Výhodný obchod?: teorie osy a paprsků

Jsou preferenční dohody vždy výhodné?

10 největších obchodních partnerů EU- vývoz

(mld. eur, 2006)

267

8671 63

44 46 3825 23 21

0

50

100

150

200

250

300

US

A

Švý

cars

ko

Ru

sko

Čín

a

Jap

on

sko

Tu

reck

o

No

rsko

SA

E

Kan

ada

Ind

ie

10 největších obchodních partnerů EU- dovoz

(mld. eur, 2006)

191175

136

75 71 70

38 3826 26

0

50

100

150

200

250

Čín

a

US

A

Ru

sko

Jap

on

sko

No

rsko

Švý

cars

ko

Tu

reck

o

Ko

rea

Tai

wan

Bra

zíli

e

Vývoz/dovoz zboží z EU (mld. USD, 1991-2006)

-500

0

500

1000

1500

2000

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

Vývoz

Dovoz

Bilance

Obchodní bilance EU s různými partnery (mld. eur, 2006)

-250

-200

-150

-100

-50

0

50

100

150Z

by

tek

Ev

rop

y v

če

tně

Ru

sk

a

No

rsk

o

Ru

sk

o

Afr

ika

Stř

ed

oze

mí

Stá

ty A

CP

Se

ve

rni A

me

rik

a

Stř

ed

ní A

me

rik

a

Již

ní A

me

rik

a

Stř

ed

ní v

ýc

ho

d

Zb

yte

k A

sie

Čín

a

Ja

po

ns

ko

Au

str

álie

Ce

lke

m

Zahraniční a bezpečnostní politika EUSoučasný stav a výhledy

21.4. 2009

Trocha teorie

fiskální federalismus– kde mají být určité pravomoci vykonávány? – ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie

veřejné volby)– není ovšem plně aplikovatelné na EU

• menší transfery peněz• menší pohyb obyvatel či kapitálu• větší odlišnost zájmů

centrální vs nižší úroveň– výhody centra: úspory z množství (economies of scale),

internalizace externalit– nevýhody: heterogenita zájmů

nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak:– unie hodně centralizovaná, ale malá– velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace

role hlasovacích pravidel– centralizace ex post vs ex ante

Zahraniční a bezpečnostní politika

klady centralizace– úspory z množství téměř absolutní – internalizace externalit také

• problém černých pasažérů

– řeší se zejména globální problémy

zápory centralizace– zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé?– národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?

Trocha teorie 2

legitimita přesunu pravomocí – politika není jen o ekonomických datech – částečné vzdání se suverenity– nutná silná veřejná podpora

ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit– jednání mimo dosah veřejnosti– obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se

jich netýkají“

Zahraniční politika EU

ambice vysoké, reálný průběh slabý– Haag až Maastricht – když už, tak mezivládně– spousta nástrojů zůstává na půl cesty

příklady selhání– občanská válka v Jugoslávii– zásah v Iráku– Rusko a další bývalé státy SSSR (válka v Gruzii)– problematické státy Afriky (např. Rwanda, Zimbabwe)

příklady „úspěchů“– trochu Palestina, Libye– částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)

Zahraniční politika EU: reforma a realita

snahy o zvýšení efektivity– Amsterdam: „pan Evropa“ – Nice: další soubor výborů– občasné návrhy členských států či vybraných

politiků

skutečnost– chybějící vedení vs jeho proliferace– rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí– jednomyslnost brzdou– nulová role Soudního dvora, EP

ZP jako priorita?

Zahraniční politika EU: plány do budoucna

Lisabonská smlouvy: skutečný krok vpřed?– zrušení 2. pilíře (+ právní subjektivita EU)– ale: mezivládní spolupráce zachována– ale: nadnárodní instituce pořád trochu mimo

významné změny:– fce Vysokého představitele pro zahraniční a obrannou

politiku (Ministr zahraničních věcí EU)• dvojí klobouk

– Evropský útvar pro vnější činnost• propojení současných struktur, vznik evr. diplomatické služby

možné problémy:– rozdíly jakoby smazány, přitom zůstávají– stále boj o vedení zahr. politiky – propojení odlišných byrokratických kultur problematické

Bezpečnostní a obranná politika EU

ještě problematičtější počátky (srv. EOS) ještě větší ambice

– Petersberg, Kolín, Helsinky– koncepty sil rychlé reakce, battlegroups – spolupráce s NATO (Berlín plus)

příklady selhání– Kosovo v roce 1999– Libanon– Darfúr

příklady „úspěchů“– současný západní Balkán– Kongo

Bezpečnostní a obranná politika EU

informace o vybraných operacích EU

Bezpečnostní a obranná politika EU

hlavní problém: nedostatek ochoty ke spolupráci

příklad vojenských zakázek – výjimky z pravidel hospodářské soutěže– podporování vlastních národních šampiónů

náklady na obranu vs efektivita– vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu

• ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví

– příklad letadel 4./5. generace• USA: pouze letoun F35• EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko),

Eurofighter (více zemí)

0

100

200

300

400

500

600

700

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

USA

EU

Výdaje na obranu EU vs USA

Bezpečnostní a obranná politika EU cesta trhu: konsolidace

– hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales– spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour)– určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld

USD)

Bezpečnostní a obranná politika EU

cesta spolupráce řízené politikou– snaha o koordinaci– určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus

A400M– Evropská obranná agentura

• úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum

• problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004)

• přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek

• cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

EU jako civilní velmoc

síla v obchodní oblasti politika životního prostředí

– hlavně globální oteplování– snižování energetické závislosti (ale spory)

pomoc v demokratizačním úsilí podpora rozvojových cílů OSN zahraniční pomoc

Rozvojová pomoc jako % HDP

Rozvojová pomoc jako % HDP

Rozvojová pomoc: Asie

Rozvojová pomoc: Blízký východ

Rozvojová pomoc: Subsaharská Afrika

Rozvojová pomoc: Evropa