■ STREAMER – OKOUNÍ KILLER

Cílený lov okounů na muškařský prut vyža-duje především nutnou dávku odhodlání kezměně dosud zažitých způsobů chytání těchtodravců. Nejde o to ihned zavrhnout přívlač čiplavanou, ale naopak, využít v praxi dosud zís-kané znalosti o chování pruhovaných bojovníkůa následně tyto poznatky aplikovat do muškaře-ní, které rybáře svou účinností, neokoukanostía vysokým sportovním zážitkem brzy pohltí.Navíc v nejbližším okolí takto okouny loví jenmálokdo. Už pro pocit jedinečnosti stojí zato„mušák“ vyzkoušet.

■ Výběr vhodné mušky

VelikostPoužívám převážně mušky dlouhé 2–7 cm.Mám však zkušenost, že při lovu štik mi velcíokouni, kteří jsou v jarním období agresivnímistrážci jiker, ochotně útočí i na 12cm streamery,a to dokonce, i když mám na konci návazcewolframové lanko. Standardně však doporuču-ji velikost do 5 cm a při výběru se také řídím ve-likostí právě se vyskytujícího potěru.

Barva Okoun ve velikosti nad 30 cm už něco zažil i viděl,jeho dokonalý zrak je zaslepen pouze ve chvílihromadného útoku hejna, kdy voda doslova vře.V době, kdy jen slídí nebo pouze číhá někdev úkrytu na kořist, hraje barva streameru až pře-kvapivou roli. V čisté vodě preferuji přírodníbarvy. Okoun miluje napodobeniny sama sebe,sledě, plotičky i průhledného stříbřitého potírku.V přikalené vodě a ve větších hloubkách upřed-nostňuji streamer v barvě RH, fialovo-bílé, ostřezelené, FT atd. Na žádném streameru by nemělychybět OČI, ať už jsou z řetízku nebo z fólie. Ře-tízkové oči sice nejsou na pohled tak efektní, aleumožňují nám docílit efektu tzv. „zlomení“, kdymuška začíná padat. Okouni loví téměř výhradnězrakem a oči na nástraze považují za jakýsi stra-tegický útočný bod. Zvláště u imitace potěru jedobré doplnit nástrahu o další červenou tečku,tedy vytvořit „dvojitý spouštěč záběrů“.

Háček Není ani podstatný typ jako spíše jeho umístění.Nikdy by háček neměl být kratší, než samotnétělíčko mušky. Pro svůdný pohyb vláken by všakměl být umístěn pouze do jeho první 1/3, anižbych musel mít strach, že promarním většinuzáběrů. Okouni mušku ve své hltavosti hravěcelou nasají. Velikost háčku je v rozmezí 10–6a s širším obloučkem je naprosto dostatečná.

■ Muškařské vybavení

Prut Výběr muškařského prutu speciálně na okounybych raději nechal bez komentáře. Dle méhonázoru totiž naprosto vystačím s jezerním pru-tem AFTMA 6–7 (ale i 7–8) s délkou 2,75–3 ma rychlejší akcí. Klást při lovu okouna důraz napocit zdolávání na jemném prutu mi totiž při-padá trošku malicherné ve srovnání s potřeboulehkého a dalekého náhozu při různých povětr-nostních podmínkách. Také si mohu být jist, žesem tam i na malé mušky zavěsím slušnouštiku, candáta nebo „okouní dubletu“, která sedokáže docela obstojně bránit.

145

� Kolekce okounovýchstreamerů.

tip

(Ryba) o rybách

tip

Radek Zemánek

Naviják Ještě jsem na prutu neměl okouna (bohužel),který by mi vytáhl celou šňůru z navijáku. Měljsem však na prutu několik ryb, které mi při lovuokounů zhltly malého streamera také (štika,kapr, bolen…), a ty bych bez kapacitního navi-jáku a dobře seřízené brzdy jistě nezdolal. I přilovu okounů tedy doporučuji použít naviják nej-lépe s kvalitní diskovou brzdou, který pojmealespoň 100m backingu. Náhradní cívka navi-jáku (s další rezervní šňůrou) by měly být sa-mozřejmostí.

Šňůra Volba muškařské šňůry nejde nikterak zobec-nit. Občas totiž nastanou při lovu okounů situ-ace, kdy použiji plovoucí, intermediální i potá-pivou šňůru během jedné vycházky. Podstatnéje především to, aby odpovídala akci prutua dovolovala daleké hody i s většími a těžšímistreamery. Z tohoto pohledu se jeví jako vhod-ná WF se střelnou hlavou (např. Headstart).U potápivých šňůr bych vyžadoval minimálnístupeň potápivosti 6, ale klidně i větší (např.Airflo – Di7).

NávazecJeho délka se odvíjí od počtu použitých streamerůa také od typu šňůry. V podstatě se bude pohybovatu plovoucí a intermediální šňůry mezi 2,5–3 m,u potápivé pak do 2 m. Zásadou je dodržet vzdále-nost mezi muškami cca 1,2 m. Průměr vlasce0,18–0,20 mm se jeví jako naprosto dostatečný.V případě průzračné vody doporučuji použít ná-vazec z fluorocarbonu o průměru 0,20–0,22 mm.

■ Technika vedení

Když si položím mušku na dlaň, budu o nívědět, jakou má barvu, z jakých komponent je slo-žená, jaká je její velikost, případně jaký typ háčkubyl při vázání použit, ale vše podstatné se o nídovím až po vhození nástrahy do vody. Teprvetehdy, po jejím potopení a prvním zatažení muš-kařské šňůry, se dozvím, „s čím mám tu čest“!

Na rozdíl od přívlače, kdy podstatou správné-ho vedení nástrahy je především dokonalé sladěnípohybu prutu, navijáku a rybářova zápěstí, přimuškaření se těžiště vedení nástrahy dostává pře-vážně pod taktovku ruky, která stahuje šňůru.

146

� Pěkný podzimní ježateculovený na streamer potěší

každého muškaře.

Muška se oživuje nejen trhavými pohyby zápěstí,ale také předloktím a v podstatě pohybem celé pažeaž po rameno. Prut se tedy do vedení streamerů za-pojuje jen krátce při náhozu a poté až při úplnémdotahování mušek k lodi či břehu při jejich vyzve-dávání z vody, kdy je špička prutu směrována k ob-loze a plynule přebírá cukavou práci ruky. Navijákse do vedení nezapojuje vůbec. Abych mohl sestreamery začít po náhozu co nejdříve pracovat, jevhodné ihned po dopadu šňůry na vodu (kroměplovoucí šňůry) ponořit špičku prutu co nejvíce dovody. To nám umožní rychlejší vyklesání šňůry,a tedy posun mušek do požadované hloubky.

Žádná „guma, plech, umělá hmota“, ba aniživá rybička nedokáže napodobit lákavý pulsačnípohyb jako kombinace peří, srsti a různých la-metek. Každé zatažení i každá pomlka vdechujemušce život, který se stává pro okouny neodola-telný. Ale… existují desítky variant vedení strea-merů odvíjejících se od typu použité šňůry, roč-ního období, hloubky vody atd. V podstatě se dáříci, že co muškař, to individualita. Univerzálnínávod na vedení prostě neexistuje. Pokusím setedy popsat své zkušenosti, které jsem si ověřil narevírech, které dobře znám.

Při chytání jezerních pstruhů a bolenů nastreamer se snažím docílit rychlého, přímočaré-ho a rovnoměrného pohybu mušek, a to tak, že siprut dám pod paži a při rychlém stahování doši-roka roztahuji ruce do stran. Na tento způsob ve-dení u okounů raději zapomeňme! Okouni totižtento způsob prezentace zrovna nemilují. Nao-pak, neodolatelně je přitahuje každé přerušenívedení, ať už muška přirozeně klesá, nebo v pří-padě nadlehčených mušek (bobiny, mudlery) po-malu stoupá sloupcem vody vzhůru. Každý skok,každé nové rozjetí a každá změna rytmu vedení jepro ně impulsem k útoku. Nic na okouny nepů-sobí tak dráždivě jako zastavení a načepýřenímušky a její následný rozjezd k hladině. Podobnězapůsobí dotažení mušek přímo pod loď, krátkázastávka a jejich strmý vzestup – v tu chvíli serozmyslí i hodně váhavý okoun.

■ Kdy a kam?

Okoun je rybou vděčnou za každé sousto. Jevšak také dost vybíravý a čím starší, tím více jenáladový a opatrný. Dá se říci, že žádná vycház-

147

� Streamer v barvě bílé rybyje účinný celoročně.

ka s mouchami, v kteroukoliv roční dobu, ne-musí zůstat bez záběru (pokud pominu období,kdy je vodní hladina pokryta ledem). Výhodoumuškaření je i možnost lovu v období, kdy je lovdravců přívlačí zakázán.

1) Jaro Z pohledu okouna se dá toto období rozdělit nadobu před třením a po vytření. Rozdíl spočívájen v tom, že potravní aktivita ryb je motivovánapokaždé z jiného důvodu. Před třením hok útoku vede především nutnost doplnění zásobpo zimě a vrozená agrese. Ta je však postupněutlumována vlastní přípravou na rozmnožování.Po milostných hrátkách sice jde zase o doplněníenergie, ale daleko více již také o čistou zištnostv podobě participace na bílé rybě a jejím roz-množovacím procesu, které začíná krátce natonabývat na intenzitě. Že by si nechal okoun ujíthody v podobě jiker plotic, perlínů, cejnů a ouk-lejí? To absolutně nepřipadá v úvahu!

Osobně začínám lovit okouny až v druhémobdobí, a to z prostého důvodu. Lokalizovatdravčíky v tuto dobu jde totiž daleko snázea navíc mám jistotu, že již nebudu rušit jejichmilostný akt. Pak stačí najít třoucí se plotice,a pokud je poblíž nějaký pařez či hrana, mohu sibýt skálopevně jist, že „okouní rozvědka“ nenídaleko. V těchto místech příbřežních mělčin, připrůzračné vodě používám většinou intermediál-ní šňůru – clearku (průhlednou šňůru) a na ná-vazci mám dva malé streamery cca 1,2 m odsebe. Na přívěs umisťuji cosi jako napodobeninujikry (v podstatě jakýkoliv žlutý streamer) a jako

koncovou mouchu umisťuji imitaci maléhookounka (kvůli vyvolání závisti u číhajícíchokounů). Tato sestava funguje dokonale! Muškyje nutné vést podél hrany dosti rychle, trhavěa s krátkými přestávkami.

Od května se situace radikálně mění. Okou-ni jsou stále při chuti, ale stahují se více do hlou-bek. Stará zatopená silnice, pařezovka či „scho-dy“ v hloubce cca 6–7 m jsou v tuto dobu ideál-ními místy. Nutností je použití ultrapotápivéšňůry spolu s přibližným odhadem správnéhloubky a reliéfu dna. Používám zde metodu od-počítávání při klesávání šňůry. Na hloubkáchupřednostňuji pomalejší způsob vedení s dlou-hými pauzami. V podstatě se snažím napodobitskoky twisteru. Záběry se projeví jemnými cuk-nutími, na které reaguji jen lehkým potaženímšňůry v ruce, nikoliv prutem. Jeho ohnutou špič-ku zvedám k obloze až při vlastní fázi zdolávání.

2) LétoV tomto ročním období si při lovu okounů ne-dělám velké iluze. Okouni jsou aktivní pouzekrátce po východu slunce a pak až při soumra-ku. Množství vykuleného potěru a vysoké tep-loty odkazují na lov pod hladinou s využitím in-termediální a plovoucí šňůry. Více než kdy jindyuplatním při lovu svůj zrak a sluch. Objev srka-jícího hejna okounů zvedá šanci na úlovekstrmě vzhůru! Pokud se mi je podaří zastihnoutna dohozovou vzdálenost, je téměř jedno, jakoumušku v podobě potěru jim předložím. Osobněpreferuji tenké stříbřité streamery s červenýmbodem pro upoutání dravčí pozornosti.

148

�Mé osvědčené vzorystreamerů na okouny.

3) Podzim Znamená válející se mlžný opar nad hladinoua představuje ideální podmínky k lovu velkýchokounů. V tomto období je třeba se omezitpouze na ultrapotápivou šňůru a prohledávánídna. Zátahy za šňůru by měly být střídavě dlou-hé a kratší, celkově více pozvolné s delšími pře-stávkami nutnými pro opětovné vyklesání.

■ Pár poznatků z praxe

Dublety: Při žádné rybolovné technice ne-budu mít tolik dvojitých záběrů a možností zdo-lat více ryb naráz jako při muškaření okounů.Vyplývá to již z povahy okounů, útočících ves-měs v hejnu, ve kterém panuje velký konkurenč-ní boj. Mnohokrát jsem však byl svědkem i sku-tečnosti, že okouni útočili v závěsu se štikounebo s candátem. Dokonce se někdy vůbec ne-zdráhali vrhnout na volnou přívěsnou mouchui ve chvíli, kdy se na konci návazce zmítal velkýdravec. Pokud se tak přihodí, čeká rybáře oprav-du nádherný boj, tedy pokud bude na tuto situa-ci během zdolávání podvědomě připraven.

Hra na lovce a kořist: Na horní návazecčasto navážu malý streamer, který v předvojipřed koncovým velkým streamerem působí jakodráždidlo neboli prchající kořist. Při této sesta-vě přichází záběr bez ohledu na velikost nástra-hy většinou právě na imitaci „lovce“, zvláštěnapodobuje-li okounka. V tomto okamžiku sevlastně potravní řetězec vodní říše uzavíráa lovec se sám stává kořistí.

Važme si každé ryby včetně okouna, kteráuvízne na mušce. Muškaření je samo o sobě ry-bářskou poezií, a pokud bychom sami v soběnectili etická pravidla lovu ryb, pořád bychomi přes velký počet záběrů jen „paběrkovali“. A topřece nechceme.

� Ing. Radek Zemánek – muškař, vazač a odborníkna jezerní muškaření. Je autorem čtivých reportážíze zahraničních cest za rybami, např. „Cesta za ev-

ropskými steelheady“, „Na kolech za holandskýmipstruhy“ a také rozsáhlým seriálem o muškaření

nelososovitých ryb na stojatých vodách, uveřejně-ným pod názvem „Lov přehradních dravců na muš-kařský prut“. Mnozí čtenáři si jistě Radkův rukopispřipomenou v sedmidílném seriálu „Candát – to je

výzva!“, uveřejněným v časopise Kajman.