prírucka spojených státu pro pristehovalce a cizince · 2015. 11. 13. ·...

00

IV.

n mo Pre|ínger

libraryv

ij

San Francisco, California

2008

I

r

From the collection of the¥\

44673

'RELIBRARYOFPHILADELPHIA"PÍRUKASPOJENÝCH STÁT

Pro Pisthovalce a Cizince

U UBRARY Of fHOADEIPNU1 1 SOUKí & HISTORY D»T.

PIMHiFT nit

VYDALA

Národní Jednota

Dcer Americké Revoluce

šniiniiiiiiuiiiiiuiiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiintiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiin^

(BOHEMIAN EDITION)

COPYRIGHTED BY THE NaTIONAL SoCIETYDaughters OF THE American Revolution

1921, 1923, 1924, 1926, 1928, 1930

All Rights Reserved, Including That OFTranslation into Foreign

Languages

Printed in English and the followingforeign-language translations

:

Armenian

Píruka Spojených Stát

Pro Pisthovalce a Cizince

Sestavila

ELIZABETH K. BARNEY BUEL

Vydala

NÁRODNÍ JeDXOTA

Dcer Americké Revoluce

1932

ffiEE immy of philadelphia

AMERICKÉ VYZNÁNI VÍRYVéim ve Spojené Státy americké jakožto

vládu lidu lidem pro lid, která svou spravedlivoumoc erpá ze souhlasu ovládaných; jakožtodemokracii i lidovládu v republice) jakožtosvrchovaný národ složený ze mnoha svrchovanýchstát

;jakožto dokonalou Unii, jedinou a neroz-

dílnou, založenou na onch zásadách svobody,rovnosti, spravedlnosti a lidskosti, pro kteréamerití vlastenci obtovali život i jmní.

Proto vím, ze jsem své vlasti povinen milo-vati ji] podporovati její ústavu] poslouchatijejích zákon] míti v úct její vlajku] a hájiti jiproti všem nepátelm.

—WiLLIAM TyLER PaGE.

GO- 5170 v

Pozdrav

DCERY Americké Revoluce srden vás zdraví, vymuži a ženy, kteí picházíte z jiných zemí, abyste si

ve Spojených Státech založih nov5' domov. Podávámevám tuto knížeku v nadji, že se z ní ku svému prosp-chu pouíte o naší zemi, o výhodách, které vám nabízí, ajak se státi vlasteneckými obany.

Dcer}^ Americké Revoluce jsou potomci mužv a žen,kteí pišli do této zem, aby zde založili zemskou správu,která by mužm i ženám umožnila žíti a pracovati v pokoji ablahobytu. Zde najdete volnost a svobodu, ale volnost a

svoboda neznamenají nevážnost k zákonu.

My svou vlast milujeme a pejeme si, abyste se podílelina jejích radostech a požehnání.

]\Irs. Lowell Fletcher Hobart,hlavni pedsedka

Národní Jednoty Dcer Americké Revoluce.

(1929-1932)

Uvítací Proslov(Napsala pro první vydání roku 1920 Mrs. George Maynard Minor jako

hlavní pedsedka Národní Jednoty Dcer Americké Revoluce, 1920-J923.)

VITAME vás všechny do Spojených Stát, vy muži,ženy a dti, kteí picházíte, do této zem s úmyslem

státi se vrnými, zákona milovnými obany.Ty všechny upímn a srden vítá Národní Jednota Dcer

Americké Revoluce.Tato Jednota, která vás zde vítá, je spolek žen, jež

jsou pímí potomci muž, kteí bojovali ve válce americkérevoluce. Tito mužové bojovali, aby založili a udrželisvobodnou vládu zástupc lidu, na které by se všichniobané podíleli. Zde muži i ženy pracují v pokoji a blaho-bytu pod zákony, které sami si dávají.Naše organizace byla založena, aby pstovala a po-

vzbuzovala vlastenectví, aby pstovala hlubokou a trvaloulásku k vlasti a jejím institucím. Jedním z našich úel jest,napomáhati cizincm, kteí picházejí do této zem, abypoznali naši zemskou správu a co naše vlajka znamená.Uznáváme také, že i všichni jiní, kteí do této zem

picházejí s poctivými úmysly, jako naši pedkové sempišli, mají míti stejnou píležitost a stejnou est.

Obdržeti americké obanství jest est, na kterou lzebýti hrd^^m. Jest ješt estnjší zasloužiti si takové ob-anství vrností naší zemi a poslušností viii jejím záko-nm. Zveme vás, abyste brali podílu na tomto obanství, ažseznáte jeho povinnosti i výsady.

Svobodu, za kterou naši otcové bojovali a naše matkypracovaly a se modlily, my rádi sdílíme s vámi, ale žádámeod vás, abyste pamatovali, že svoboda neznamená zvli aninevázanost. Pravá svoboda, jakou my vám v této zemipodáváme, znamená svobodu tšiti se všem právm a dob-rodiním, jež ona vám skýtá, pouze dotud, dokud neporu-šujete práva a výsady jiných. Naše zem je svobodná zem,ale nedává vám svobodu, abyste jiným škodili. Našezem je zem stejné píležitosti pro všechny. Tuto stejnoupíležitost vám podáváme.

Ann Rogers Minor,, (Mrs. George Maynard Minor),

hlavni pedsedka (1920-1923).Waterford, Connecticut, 1920.

OBSAHStrana

Pozdrav hlavní pedsedkj' 2

Pozdrav bývalé hlavní pedsedky 3

Kapitol Spojených Stát, Washington, D.C 4Memoriál Continental Halí, "^"ashington, D. C 6Úvod 9

Jak najíti práci 9

Dlnické zákony 10

Ute se anglické ei 11Jak se nauit anglické ei 11Veejné školy: výhody vzdlání 12

Veejné knihovny a jejich výhody 13

Výpomoc v píprav k obanství 14Výhod}' obanství 14

Povinnosti ádného obana 15Spojené Státy—Struné djiny jejich poátk 16

Vláda Spojených Stát ili vláda federální 19Státní vládj' 21

Americká vlajka 24

Zákony o vlajce 24

Pravidla, jak používati americké vlajky 25

Jak vzdáti úctu vlajce 30

Slib vlajce 30

Píležitosti v Americe 31

Výpomoc rolníkm 31Plodnost americké pdy 32Koup farmy 33Tžba minerál 34Prmysl ve Spojených Státech 35

Mapa Spojených Stát 36Obyvatelstvo státv a jejich hlavních mst 39Amerika proní 40

Jak ústava chrání obana 41Úvod k ústav Spojených Stát 42Ústava Spojených Stát 44

Praktické pokyny 63

h3

<a

<

H;?:

oo

•<H-l

O

H

Úvod

OD objevení Ameriky více než 37,000,000 pisthovalcpišlo do Spojených Stát. Vtšina jich byli evrop-

ského pvodu. Oni zde našli pokoj a spokojenost a blaho-byt. Amerika oekává, že ti, kdo sem picházejí, budoumíti její zízení v úct, budou poslušní jejích zákon, budoumírumilovní, poctiví a piinliví, že se stanou obany abudou Ameriany. Amerika od nich oekává, že budouctíti a hájiti vlajku, která je chrání; že s láskou a uctivostí

vrn oddáni budou zemi, která jim podává mír, štstí ablahobyt; že se piiní, aby si zasloužili vzácný dar ame-rického obanství; že se stanou prav^^mi Ameriany srdcem1 dusí.

Jak Najíti Práci

V zemi jest veliký poet poptaváren po práci, které vámpomohou najíti zamstnání. Za tuto službu vybírají uritépoplatky. Skoro každý stát vykonává dozor nad takovýmisoukromými podniky. Jdete-li do takové soukromé popta-várny, pesvdte se naped, má-li zákonité povolení(Hcenci). Pesvdte se, má-li dobré jméno a je poctivaa spolehlivá.

Tyto dobroinné organizace také vám budou nápomoc-ny, až budete hledati práci: Young Men's Christian Asso-ciation (kesanský spolek mladých muž) ; Young Women'sChristian Association (kesanský spolek mladých žen);židovské dobroinné organizace; Salvation Army (armádaspásy); a Knights of Columbus (Kolumbovi rytíi). Majíodboky ve vtšin mst a msteek. Odboky Ame-rického erveného kíže také vám dají návod, kde se hla-sití o práci neb o pomoc, jste-li nemocni nebo v njakýchnesnázích. Organizace tyto vypomohou vám rzným zp-sobem. Odboky Národní Jednoty Dcer Americké Revo-luce také vám mohou b^^ti nápomocny, abyste našli práci.Ve mnoha státech také vláda vydržuje bezplatné popta-

várny po práci. Tyto kanceláe b3'vají ve hlavních a nej-dležitjších mstech státu. Ale nemohou vám b

10 Píruka Spojených Stát

pomocný, le rozumíte-li a mluvíte-li anglicky. Najdete jesnadno, dotážete-li se nkteré z uvedených dobroinnýchorganizací, kde že stát vydržuje ^'Free Employment Service"(bezplatnou poptavárnu po práci).

Dlnické Zákony

Všechny státy mají zákony, které chrání pracující mu-že, ženy a dti. Zákony ty nejsou všude stejný. Seznamtese se zákony svého státu.Ve všech státech jen uritá ást mzdy smí b}^ti vzata

dlníkovi na zaplacení jeho dluhu. Ve tyryceti státechmzda jest první pohledávkou proti zamstnavateli. V tchtostátech zamstnavatel musí sv^^m dlníkm zaplatiti jejichmzdu díve, než smí platit jiné svoje dluhy.Mnohé zákony chrání ženy a dti tím, že omezují jejich

pracovní dobu. Ve mnohých státech ženy ani dti nesmjíbýti zamstnávány na nebezpené práci. Nkteré státyzákonem vymáhají uritá zdravotní opatení a slušné pra-covní podmínky pro dlníky. V nkterých státech zapov-zena jest prmyslová práce v domácnostech, kde jsou na-kažlivé nemoci nebo nezdravé pomry. Mnohé státy platípensi chudým matkám, jejichž manželé jsou mrtvi nebopráce neschopni. Pense není ve všech státech stejn vy-soká. Pedpokládá se však, že jest dosti veliká, aby matkasi opatila domov pro sebe a své dti. Tato pense jí na-pomáhá, aby uchránila dti ped nouzí.Ve mnohých státech jest zapovzeno zamstnávati že-

ny nebo dti noní dobou.Dtem z pravidla neb^^vá dovoleno jíti do práce, dokud

jim není trnáct let. Kdj^ž dosáhnou tohoto pracovníhovku, musí ve mnohých státech choditi do '^pokraovacíškoly."

Dlníci mívají právo obdržeti od zamstnavatele náhra-du za úraz, který utrpli v práci. Náhrada se rzní podlepovahy úrazu. Další podrobnosti podají vám ''Prakticképokyny" ku konci této knížeky v odstavci nadepsaném''Byl-li jste zrann."

Pro Pisthovalce a Cizince 11

Ute se Anglické eiVe Spojených Státech mluví se anglicky. Jest velice

dležito, abyste se nauil anglické ei. Budete jí pote-bovat, abyste obdržel práci. Budete jí potebovat, abysterozuml, co zamstnavatel od vás žádá. Musíte umt an-glicky íst, abyste rozuml rzným nápism a výstrahám.Bude vám pak možno konati svou práci lépe, snáze a bez-penji. Snáze pak obdržíte lepší zamstnání a vyšší mzdu.Bude vám teba umt anglicky, abyste si mohl koupiti,

eho potebujete. Máte-li farmu, znalost ei vám pomžeprodati zemdlské plodiny co nejvýhodnji. Ctte an-glicky, abyste poznali nejlepší zpsob farmaení v Americe.Umíteli anglicky, nepoctiví lidé kteí mluví anglicky,nebudou moci vás ošálit aneb okrást.Mluvit anglicky mžete se snadno nauit. Ve veerní

škole snadno nauíte se anglicky íst a psát. Pak budetev Americe více jako doma. Vaše dti budou k vám mítivtší úctu. Ony se o Americe pouí ve škole. Budou simyslit, že vdí o Americe více než vy, jejich rodie, nenau-íte-li se mluvit anglicky. Nebudou-li si vás vážit, nebudouvás poslouchat. Vaše dti budou chtít, abyste byli jakoAmeriané. Vy sám byste byl rád, abyste mohl mluvitis Ameriany.. Nedovedete-li s nimi mluviti, stydíte se za to.Nemžete státi se americkým obanem, leda mluvíte-li an-glicky. Ctte americké djiny. Seznamte se s naší zem-skou správou. Seznamte se s otázkami veejného života.Pak budete takovým obanem, jakých Amerika potebuje.Budete ádným obanem.

Jak se Nauit Anglické eiAnglická e je krásná. Nauíte se správn jí mluvit,

budete-li se jí uit ve škole. Skoro každé msto má zvláštníveerní školy pro muže a ženy, kteí se chtjí uit anglicky.Není-li ve vašem mst takové školy, hlete vzbuditi zájemo školu mezi svj^mi znám^^mi. Msto teba školu oteve,najde-li se dosti tch, kdo se chtjí uit anglicky.


Chote do veerní školy. Snadno se nauíte ve školekterá má dobrého uitele. Tch anglických slov, která zná-te, používejte co nejastji. Požádejte nkoho, aby vás nau-il jména vcí, kterých užíváte ve své domácnosti. Seznamtese s názvy nástroj, kterých používáte pi práci. Každý dennaute se nkolika nov^^m slovm. Za krátký as jich budeteznáti veliký poet.Ve škole nauíte se nejdíve mluvit a rozumt anglicky

a potom íst a psát. Z veejné knihovny vydlužte si knihya tte je doma. Správce knihovny rád vám vybere zajíma-vé knihy psané prostým slohem. Hlete peísti všechnynávštní štíty a plakáty, které uvidíte. Zapište si slova avýrazy, kterým nerozumíte, a pineste je do školy. Uitelvám pomže a vysvtlí ta slova také vašim pátelm veškole. tte americké noviny.

Nebydlete v pelidnn^^ch ástech mezi lidmi, kteí mluvícizí eí. Stýkejte se s lidmi, kteí mluví anglicky, a hletese s nimi spátelit. Usate se mezi nimi, možno-li. Hletepoznati jejich obyeje a americký zpsob života.

Veejné Školy ; Výhody Vzdlání

Amerika uznává výhody vzdlání. Až na malé V3^jimkynynjší pisthovalecké zákony nedovolují vstup do zempisthovalcm ve vku nad šestnáct let, kteí neumjí íst.V každém státu zákon požaduje, aby dti byly posílány doškoly, jakmile dosáhnou od pti do sedmi let vku. Musíchoditi do školy uritý poet msíc v roce, až dosáhnouvku od dvanácti do šestnácti let. Zákon obyejn trestárodie, kteí neposílají dti do školy plný pedepsaný as.Dobré vzdlání pomže vašim dtem najíti lepší zamstnání,až dorostou. Posílejte dti do školy pravideln. Ponechteje ve škole co nejdéle možná. Seznamte se s tmi, kdo vašedti vyuují.V nkter5^ch státech dti nesmí zanechati školu a jíti do

práce, dokud jim není aspo dvanáct let. V jiných státechsmjí do práce teprve ve trnácti nebo šestnácti letech vku.Když vaše dti vychodí obecnou školu, mjte je k tomu,


aby šly na stední školu (high school). Možná že pozdjiza dobré uení obdrží nadaci (free scholarship), aby mohlystudovati na universit. iNInozí hoši a dívky vydržují se nauniversit nebo na kolleji vlastní prací.Mimo veejné školy jest ve Spojených Státech ješt ve-

liký poet soukromých škol a kolleji. Ve vtších mstechjsou také školy emeslné. Vyuuje se tam mimo jiné e-meslu tesaskému, zavádní plynu a vody, plastrování, e-meslu kováskému, tiskaskému, psaní na stroji, zpracováníkov, šití, vaení a jiným užiteným vcem.

Veejné Knihovny a Jejich Výhody

1. Pisthovalci jest volno používati knihovny hned,ješt nežli se stane obanem. Mže žádati správce knihovnyo radu a pouení o život v Americe i v jeho vlastním okolí.Mže si dlužiti knihy, když se ídí dle pravidel knihovny avrátí knihy v dobrém stavu. Najde mnohé knihy užitenéi zajímavé. Mže také používati ítárny, chová-li se slušna ídí se pravidly knihovny.

2. Veejné knihovny pjují knihy zdarma. Veejnéknihovny jako školy zpravidla bývají vydržovány alespoásten z daní. V nkterých státech veejné knihovnyspravuje zvláštní družstvo, a taun anebo msto pispívá najejich vydržování. Knihy jsou pro všechny, a proto jestnutno z ohledu na jiné tenáe šetiti knih a vraceti je vas.Kdo pedrží stanovený as, platívá menší pokutu.

3. Kde bydlí cizinci, tam knihovny mívají uební knížkypro zaáteníky, kteí se uí anglické ei. Mají takéknihy o djinách, o zemské správ a vynikajících mužíchSpojených Stát. Knihy ty prospjí cizinci, který se chystážádati o obanský list. Pro zábavu knihovny mají románya povídky. Rovnž lze obdržeti knihy o farmaení a rznýchemeslech a živnostech, které prospjí tenái.Mnohé knihovny také mají knihy v mateské ei cizince,

který takto zachová si znalost své ei i literatury i kd3^ž seuí anglitin, ei své nové vlasti.

14 Píruka Spojených Státu

Výpomoc v Píprav k Obanství

Skoro v každém mst jest veerní škola pro muže a že-ny, kteí se pipravují, aby se stali americkými obany.V tchto školách poznáte a pochopíte, jak veliká a slavnájest naše zem. Nauíte se anglické ei a poznáte americkéobyeje. Chote do nejbližší školy. Najdete tam pátele.Budete se uit rychle.

Není-li ve mst takové školy, požádejte nkolik svýchpátel, aby s vámi podepsali žádost o otevení veerní školy.Tuto žádost podejte superintendentovi veejných škol.Teba pro vás školu oteve. Nemžete-li choditi do školy,hled'te se uiti u dobrého uitele soukromého.Ženy také by se mly uit anglicky ve veerních školách.

Ženy, které jsou obanky, mají hlasovací právo. Musíse tedy uit, aby mohly hlasovati správn. V nkterýchškolách vyuuje se také šití a vaení. V nkterých školáchV3^uuje se také emeslm. V nkter^^h mstech a mste-kách Dcery Americké Revoluce mají bezplatné tídy, kdeženy uí se anglické ei. Také se tam vyuuje šití a vaení.Vláda Spojen^^ch Stát vítá ádné muže a ženy do ad

svých oban.Dcery Americké Revoluce vydaly menší brošurku, která

se rozdává s touto knížkou a která obsahuje úplné pouenío tom, jak se státi americkým obanem.

Výhody Obanství

Naturalizovaný oban Spojených Stát má ped cizincemtyto v


Spojených Státech vyjímaje toliko úad presidenta Spojených Stát. (Cizinec nemže zastávati veejný úad.)

(c) Má právo obdržeti prvodní list na cestu do cizinypod ochranou vlajky Spojených Stát. (Spojené Státy ne-poskytují žádné ochrany cizincm, kteí neprohlásili svéhoúmyslu státi se obany, když cestují v cizích zemích.)

{d) Federální vláda vlastní tisíce akr pdy. To jsoutak zvané veejné pozemky. Vláda dovoluje svým obanm,aby si na tchto pozemcích založili trvalý domov. Požadujeod nich jen nepatrný poplatek. Když cizinec ^ ^prohlásís\'^j úmysl" státi se americkým obanem, má právo zabrati''veejné pozemky." Ale musí se státi americkým obanem,nežli obdrží úplné majetkové právo na tyto pozemky.

{e) On má právo obdržeti honební a rybáské povolení(licenci) práv jako oban zde rozený. (V nkterýchstátech cizinec nesmí lovit ryby ani honit zv.)

(/) Každé zamstnání ve službách veejných anebosoukromých jest mu oteveno, a on je smí vykonávati.

{g) On má právo zasedati na porot na všech soudech.Qi) On má právo na všechny jiné výsady, záruky a

svobody, jež ústava Spojených Stát poskytuje.

Povinnosti ádného Obana

Použijte svého hlasovacího práva a volte poctiv a roz-mysln. Hlasovací právo jest nejvtší dar, který obanstvívám podává. Je to nejsvtjší právo svobodného lidu.Nevyhýbejte se služb na porot. Ve válce chopte sezbran ve službách své vlasti. Spojených Státv amerických.Plate dan poctiv. Setete pravideln a ukládejte svéúspory. Nevyhazujte papíry ani smeti na ulici nebo ve ve-ejných sadech. Ulice i okolí svého domova hlete držetiv istot. Poslouchejte a važte si zákon, soudv a soud-ních úedník. Poslouchejte a važte si úedník SpojenýchStátv i jednotlivých stát. Mjte v úct a hajte našivlajku. Hajte vládu i ústavu Spojených Státv i tohostátu, kde jste usazeni. Bute vrni a užiteni své osad^svému mstu, svému státu i národu.

Spojené Státy

Struné djiny jejich poátk

KDYŽ Columbus, rodem Ital, roku 1492 objevil Ameriku,jediné svta díly tenkráte známé byly Evropa, západní

a jižní Asie a severní Afrika. Všechny tyto zem dohromadymly sotva na dv st milionv obyvatel. Dnes však Spo-jené Státy samy mají více než sto milionv obyvatel. Ste-diskem civilizace tenkráte byly evropské zem západn odRuska, a msta byla malá. Ve vtšin tchto zemí vládaznanou mrou byla v rukou císa, králv a knížat. Lidsi tch panovník nevolil. Lid neml žádného vlivu na zá-konodárství.

V dob svého objevení Amerika byla jen ídce obydlenaIndiány. Onu ást, která je dnes známa jako Spojené Státy,asem prozkoumali Spanlové, Angliané, Francouzi a Hol-lanané.Angliané založili svou první trvalou osadu roku 1607 v

Jamestownu ve Virginii. Pepluli Atlantický oceán v zimna tech malých lodích zvaných Sarah Constant, Goodspeed aDiscovery. Lodi vezly sto pt osadník pod velením kapi-tána Christophera Newporta. Pozdji po pistání velelosadníkm statený a proslulý setník John Smith. Plavbajim trvala tyry msíce. Zimní boue zmítaly lodmi, acestující mnoho vytrpli. Konen dne 26. dubna dostihlipobeží Virginie a pluli dále sto mil pes záliv Chesapeake apo ece James, hledajíce dobré místo, kde by mohli pistáti azaložiti osadu. Dne 13. kvtna našli takové místo a pojme-novali je Jamestown po anglickém králi Jamesovi. Vystou-pili a hned se jali organizovati obecní správu.

Nikoho nebylo v té zemi mimo divoké Indiány a divokouzv. Nebylo tam ani mst, ani vesnic, ani dom. Bylytam jen husté lesy a moály a široká eka. B}^ veer, a vlese velikých strom pisthovalci porazili strom a použihjeho pn za oltá. Roztrhanou lodní plachtu zavsili navtev stromu nad oltáem jako nebesa. Zde za mírné

16


májové pohody, za šumu listí a veerního zpvu ptactvapoprvé na novém svt ozvala se úvodní slova náboženskéslužby: ^'Hospodin v chrám svatosti své jest; umlkniž pedobliejem jeho všecka zem." A zem byla ticha po celoutu jižní noc, co unavení osadníci pod stromy spali.Tak zaala první trvalá anglická osada v Americe zaíze-

ním obecní správy a bohoslužbou.Již za nedlouho utrpení postihlo osadníky. Oni sem

pišli v nadji, že tu najdou ^^zlato a perly." Ale zde nebyloani zlata, ani perel. Brzo se pesvdili, že se uživí jentžkou prací. Musili káceti stromy, pipraviti a vzdlávatipdu a pstovati obilí. Jejich ženy ani dti nepišly sem snimi na té první cest, aby jim pomáhaly budovati domov.Brzo zpotebovali potraviny, které si byli pivezli z Anglie;nevypstovali hned na zaátek dost obilí, aby se uživili.Dostavila se bída a hlad. Byl to tak zvaný ^^Starving Time."Mnozí z nich zemeli. Mnoho jiných Indiáni pobili. Vesvém zoufalství osadníci už se chtli vrátit dom; vypluli poece James; u jejího ústí potkali anglickou lo se zásobami.Byli zachránni, a Jamestown od té doby prospíval. Záhyzaloženy byly nové osady. Z Anglie pišlo víc osadník.Založena veliká kolonie Virginia. Roku 1619 osadnícikonali první snm v Americe. Každá osada zvolila po dvouzástupcích do snmu. Ti se sešli v Jamestownu, aby vypra-covali zákony pro kolonii. Angliané uznávali lidovouvládu a pinesli sem své zákony i svá svobodná zízení.Druhou trvalou osadu založili tak zvaní ^ ^otcové pout-

níci" (Pilgrim Fathers) roku 1620 v Plymouthu v Massa-chusettsu.

V Anglii byli lidé, kteí nechtli chodit do kostel státnícírkve. Byli za to pronásledováni, až konen odešli zAnglie. Odebrali se do HoUandska. Ale nebyli spokojeniani v HoUandsku. Rozhodli se jíti do Ameriky. Vypluli zPlymouthu v Anglii na malé lodi zvané "Mayflower.^^ Zastudeného dne prosincového pistáli na skalnatém pobežíNové Anglie. Nebylo tu blochv, aby je pivítali. Prosvé ženy a dti musili si stavt domy z devných klád. V


prvních letech zápasiU s veUkými obtížemi. Ale byliochotni trpti, jen když mohli uctívati boha podle svéhopesvdení. Oni vili, že bh je vede a ídí. Tato víradodala jim síly, že snadno snášeli své utrpení. Amerikavždy bude Poutníky míti v úct, protože do Amerikypinesli lásku k svobod; protože trpli, aby tuto lásku vAmerice zasadili a upevnili. Tato láska k svobod uinilaAmeriku velikou a svobodnou.Zkoumejme tuto myšlénku svobody našich Poutník.

Oni vili, že lid má míti právo i moc dávati si zákony sám.Oni vili, že tyto zákony mají míti za úel ' 'obecné dobro"—to jest, dobro všech. Oni vili, že každ}" má tch zákonposlouchati, když lid sám si je dal. Pravá svoboda máv úct také práva jiných. Poutníci pišli do Ameriky, abymli takovou svobodu. Trpli mnoho, ale nevrátili se doAnglie, protože nechtli ztratit svobodu.

Anglie mla na Atlantickém pobeží tináct kolonií.Tyto kolonie rostly a prospívaly po sto padesát let.

Anglický parlament vydal mnoho zákon pro tyto ko-lonie. Kolonie však nebyly zastoupeny v anglickém parla-mentu. Osadníci považovali za nespravedlivo, že musili

poslouchati zákon, které takto byly vydávány bez jejichsouhlasu. Když Jií Tetí dosedl na trn, chtl panovatinad Anglií i Amerikou jako samovládce. Obyvatelé koloniíse vzbouiH.

Americká revoluní válka zaala v dubnu 1775. Kolo-nisté bojovali sedm hrozných let. George Washington byljejich velik^^m \njdcem. Jest znám jako "otec vlasti."Lafayette a Rochambeau pomáhali Amerianm. Pišlisem z Francie. Pozdji Francie poslala sem vojsko ilostvo na pomoc Americe. Nmec baron Steuben,Bavorák De Kalb a Polák Kosciusko také pomáhali našemuvojsku.

Po roce kolonie prohlásily se svobodnými. Prohlásily, žejsou zem samostatná, od Anglie neodvislá. Stalo se tak 4.ervence 1776. Od té doby 4. ervenec slaví se jako den,kdy naše republika se zrodila.


Listina, kterou naše svoboda byla prohlášena, nazývá seProhlášení neodvislosti. Jest dosud zachována a bedlivopatrována ve mst Washingtonu. Prohlášení neodvislostipraví, že všichni lidé mají jistá práva. Praví, že mezitmito právy jsou život, svoboda a vyhledávání blaha.Prohlášení neodvislosti praví, že vlády zizují se mezi lidmik zabezpeení tchto práv. Vláda Spojených Stát erpásvou moc ze souhlasu lidu.

Neodvislost byla konen proti Anglii uhájena, a míruzaven roku 1783. Roku 1787 tento nový národ, složenýze tinácti kolonii ili státv, utvoil '^dokonalejší jednotu"na základ ústavy Spojených Stát. Tuto ústa\ai vypraco-vali zástupci lidu jednotlivých stát. Ústava byla konenvšemi státy schválena a jest základem vlády, pod kterou mydnes žijeme. Roku 1788 Washington byl zvolen prvnímpresidentem Spojených Stát na základ ústavy.Z uvedeného seznáte, že americká revoluce nebyla revolucí

v obvyklém smj^slu slova ^'revoluce;" byl to odboj protiAnglii, válka za neodvislost. Revoluce obyejn znamenápokus povaliti vládu nebo vyvrátiti dosavadní zemskézízení. Americká revoluce neuinila toho ani onoho;naopak, byla to válka o zachování zásad koloniální zem-správy; byla bojována, aby zachránila svobodu, kterouJií Tetí chtl osadníkm vzíti. Amerianm protiví setaková revoluce, která nií a boí, která vraždí, drancuje apálí. To nebyl pokus zniiti njakou vládu; naopak, bojten zachránil a rozšíil svobodnou zemsprávu, kterou ame-rití osadníci už mli. Vítzství jim dalo možnost zaíditipro celou zemi vládu na základech již položených správourzných kolonií. Ze tinácti odlouených kolonií vítzstvíutvoilo Spojené Státy americké pod federální ústavou.Takový je význam americké revoluce.

Vláda Spojených Stát

Za revoluní války kolonie byly sdruženy pod tak zva-nými lánky konfederace. Mly svj kontinentální kon-gres, sbor muž, kteí zastupovali státy. Po válce však tato


vládní forma ukázala se píliš slabou. Státy pod ní ve sku-tenosti spojeny nebyly. Každý stát osobil si píliš velikoumoc. Nepracovaly spolen. Každý stát razil si svévlastní peníze. Každ}^ stát ml své zvláštní zákony o obcho-du s jin5'mi státy. Již to samo psobilo zmatek. Novázem potebovala penz. Potebovala penz na vydržovánívojska a lostva. Potebovala penz, aby zaplatila válenédluhy. Ale kongres neml moci donutit každý stát, abyplatil svj díl dluhu. Kongres vydával zákony, ale nemohljich provádti. Národ neml žádného vdce, žádného pre-sidenta.

Roku 1787 delegáti všech stát sešli se ve Philadelphii.Byli to nejlepší státníci zem té doby. Ti vypracovalinový plán vládního zízení. To byla ústava Spojen^^chStát. Státy se uvolily postoupiti jistá práva a moc národníi federální vlád. Naopak zase národní vláda piznalastátním vládám uritou pravomoc.

Tato ústava jest svrchovaným právem zemé, ped kterýmvšechny jiné zákony ustupuji. Ona dává federální vláddozor nad zahraniními záležitostmi. Dává jí právovypovídati válku neb uzavíti mír a dozor nad vojskem aváleným lostvem. Dává jí moc ukládati a vybírati dan,akcízy a poplatky a starati se o obranu zem. Federálnívláda má dozor nad obchodem mezi jednotlivými státy as cizími zemmi. Ona vydává zákony o pisthovalcích ao naturalizaci. Ona má dozor nad poštovní službou. Onarazí peníze kovové a tiskne papírové a trestá penzokazy.Ona vydává patenty a chrání literární práce. Ona pedpi-suje míry a váhy. To jsou nkterá z tch práv, jež státypostoupily vlád Spojených Stát ili vlád federální. Mimoto ústava chrání osobní práva a svobodu jednotlivc—jejich právona život, svobodu a soukromý majetek, jejich právo na bez-penost osoby, domu i majetku, jejich právo na svobodu slovai svobodu shrojnaz ovací. Ani Spojené Státy, ani jednotlivéstáty nemohou vydati zákon, který by tato práva zrušil. Ústavatakto chrání vaši bezpenost i vaše blaho.Na základ ústavv naše vláda dlí se na ti odborv. Jeden


odbor vydává zákony. To jest odbor zákonodárný. Vý-konn5^ odbor provádí zákony. Tetí, to jest soudní odbor,trestá ty, kdo pestupují zákon. Tento odbor také urovnáváspory vzniklé na základ zákona.

1. Zákonodárný odbor naší vlády naz^^vá se kongres.Skládá se ze dvou snmoven, senátu a domu zástupc.Každý stát volí dva senátory. Senátoi volí se na šest let.Zástupci se volí ze 435 kongresních distrikt. Poet zá-stupc z jednotlivých stát se rzní podle potu obyvatel.Zástupci se volí na dva roky.

2. Vrchní výkonný úedník Spojených Stát jest pre-sident. Volí se nepímo. Každé tyry roky lid volí elektory,a ti pak volí presidenta. Povinností presidentovou jestdohlížeti k tomu, aby zákony byly uvedeny v platnost. Onustanovuje deset len svého kabinetu (ministerstva).Každý len kabinetu ídí uritý obor i department veejnésprávy. Tyto departmenty jsou: Department of State (za-hraniní záležitosti). Department of the Treasury (finance),Department of War (válka). Department of the Navy (ná-monictví), Department of the Interior (ministerstvo vnitra).Department of Agriculture (orba). Department of Commerce(obchod) a Department of Labor (práce). President odpo-ruuje kongresu zákony ke schválení a podpisuje nebo vetuje(zavrhuje) zákony kongresem pijaté. On uzavírá smlouvys cizími vládami, ale ty musí býti schváleny senátem. Onjest vrchním velitelem vojska i váleného lostva.

3. Soudní moc ve Spojených Státech vykonává jedennejvyšší soud a dv^oje nižší soudy. Nejvyšší soud chráníústavu tím, že rozhoduje, zdali uritý zákon pijatý kongre-sem Spojen^^ch Stát nebo snmem nkterého státu protivíse nkterému odstavci ústavy ili nic. Podobmmi zpsobemchrání také naše smlouvy s jinými zemmi.

Státní Vláda

Když tinácte kolonií roku 1776 prohlásilo svou neod-vislost od Veliké Britannie, staly se neodvisl}^mi státy. N-které z nich po njaký as vedly dále svou zemskou správu


na základ svých anglických výsadních listin (charters).Jiné zídily si novou vládu na základ ústavy schválené li-dem. Nové státy pijaty byly do Unie as od asu. Vše hnystáty mají ústavy schválené lidem. Státní správa také jest

rozdlena ve ti odbory, zákonodárný, výkonný a soudní.Státní legislatura (snm) dává státu zákony. Skládá se

ze dvou snmoven, které se obyejn jmenují senát a sn-movna poslanc (Assembly) . lenové zákonodárných sborvolí se pímo lidem. Lhta, na kterou se volí, není ve všechstátech stejná.

Vj^konný odbor dohlíží k tomu, aby zákony legislaturoupijaté byly uvedeny v platnost. Vrchní v^^konný úedníkjmenuje se guvernér a jest volen lidem. Volí se na uritoulhtu, která v jednotlivých státech se rzní od jednoho rokudo ty let. Jemu podízeno jest nkolik kanceláí, kterémají na starosti rzné obory jako zemdlství, práci, finance,veejné školství, státní milici (obanské vojsko).

Soudní odbor tvoí státní soudy. Tyto soudy podle zá-kona rozsuzují spory, které jim byly pedloženy. Tyto soudymají rzná jména a také rznou pravomoc. Ve všechstátech jsou zvláštní soudy trestní. Jiné vyizují jenomspory civilní. Z jejich rozsudku lze se odvolati k vyššímsoudm.Samospráva jest jedna ze zásad americké demokracie.

Aby obané mohli inn zasahovati do správy svého okolí,stát jest rozdlen na okresy.

Voliové v okresích volí si své vlastní úedníky, aby spra-vovali záležitosti toho okresu. Ve Spojených Státech jestvíce než 3,000 okres. Jsou rzné vehkosti. Okres Bristol,Mass., má jen 25 tverených mil rozlohy. Okres Custer vMontan zabírá 20,175 tverených mil. Okres budujemosty a silnice a udržuje je v dobrém stavu. Vydržujeokresní chudobinec. Jako zástupce státu okres udržuje

veejný pokoj, zat^^ká a trestá zloince. Nkteré okresykonají ješt mnoho jiných vcí.

Místní samospráva uplatuje se dále také ve správtaunv a mst. (Taun, anglicky town, jest veliká obec ven-


kovská). Tauní správa byla v Xovoanglicku vybudovánajiž prvními osadníky, kteí žili v maRch a hust osazen3^chosadách. Obané, kteí hlasují v taunech a mstech, majína starosti místní vci. Mají dozor nad školami, veejn^^mzdravotnictvím, správou ulic a udržováním veejného po-koje. Oni si volí své zástupce do státního snmu. Každýmuž i žena by mli b^^ti hrdi jsouce si vdomi, že majípodíl na veejné správ své obce. Každý by se tedy mlsnažiti o to, aby jeho úastenství ve správ jeho taunu nebomsta bvlo inné a estné.

Americká Vlajka

Jedna vlajka, jedna vlast, jeden bh nade všemi

VŠECHNY civilizované zem mají odznaky, kterépedstavují tu kterou zemi. Hledíme-li na vlajku,

myslíme na vládu té zem. Myslíme na její djiny. Pipo-mínáme si, že vlajka zastupuje zásady té zem. Jsou-li tyzásady vznešené, ctíme tu vlajku. Zemská vlajka zastupujekaždou osobu v zemi, která vlajku miluje a pro ni pracuje.Ona zastupuje každého, kdo pro ni zemel. Svou prací asvým životem pomáháme uinit svou vlast velikou a dobrou.Pvodní americká vlajka byla pijata kontinentálním

kongresem dne 14. ervna 1777. Mla v modrém poli ti-nácte bílých hvzd na oznaenou pvodních tinácti státva mla tinácte erven^^ch a bílých pruh. Nynjší vlajkamá tyrycet osm bílých hvzd v modrém poli, které ped-stavují tyrycet osm stát. Tinácte ervených a bílýchpruh pedstavuje tinácte prvhích stát. Osmkráte již^^hvzdy a pruhy" vítzn zavlály ve spravedlivých válkách—sedmkráte proti cizímu nepíteli a jednou ve válce meziStáty. V každé srážce vlajka hájila národní est. Dnesvlaje nad obrovskou íší v rozloze 3,690,320 tverenýchmil. Chrání více než 118,000,000 lidí.Tato vlajka pedstavuje svobodu, spravedlnost a rovnou

píležitost pro každého muže, ženu i dít. Nazývá se ''StarSpangled Banner" (hvzdnatý prapor). Také bývá nazý-vána ''Stars and Stripes" (hvzdy a pruhy). Jako odznaksvobody vlaje s každé veejné budovy v zemi.

Zákony o Vlajce

Vlajka jest rznými zákony chránna, ab}^ jí nebylonevdomky nebo zlomysln zneužíváno. T^^to zákonytrestají každého, kdo by vlajku kazil, pošlapal, znesváil,anebo zneuctil. Nedovolte nikomu, aby slovem aneboskutkem urážel anebo zneuctíval vlajku Spojených Státvamerických,

24


Jest proti zákonu zavsiti na vlajku jakýkoli pedmt,plakát anebo nápis, anebo tisknouti nebo vyšívati na nipísmena, figury, neb obrázky.

Je zapovzeno používati vlajky k úelm obchodníchohlášek.

Jest nezákonito používati vlajky jako obchodní známkynebo ve spojení s obchodní známkou.Zákony stanoví, že vlajka má býti vyvšena na školních

budovách anebo ped nimi. Dtem ve škole vykládá se jejívýznam a její djiny. Dti se uí, aby si vlajky vážily a jimilovaly. V nkter3^ch státech každý den ve školách vzdá-vá se úcta vlajce.Ve všech státech jest obyejem slaviti 14. erven jako

'Tlag Day'' (den vlajky). Den ten stává se národnímsvátkem. V tento den konají se ve školách vlastenecképrojevy, aby se dti pouily o vlajce. V tento den dti seuí, pro mají milovati vlajku a pro ji mají hájiti protivšem nepátelm a dáti za ni život, bude-li toho teba.Amerika byla osazena lidmi, kteí milovali svobodu.

Amerika oekává, že ti, kdo sem picházejí, budou ctíti,milovati a hájiti vlajku, která je chrání. Jest to odznaksvobodného národa.

Pravidla, Jak Používati Americké Vlajky

—

Jak Ji Uctívati—Jak Ji Všeti

Sestaveno na základ pravidel pijatých na vlajkové konvenci dne 14. ervna 1923.

Americká vlajka jest odznak naší zem. Zasluhuje siúcty každého muže, ženy i dítte, a Ameriana nebocizince. Muži za ni umírali; ženy obtovaly všechno, cojim bylo draho, aby ji zachovaly, aby na dále vlála nadsvobodn3^m národem.

1. Když se vlajky nepoužívá, má býti ist složenanebo svinuta. Má býti uložena v bezpeném míst, kde nicnemže ji pošpiniti nebo na ni spadnouti. Nikdy nemá ses ní zacházeti nedbale nebo neopatrn. Nesmí se nechatijen tak pohozena. Když se nese nebo zdvihá, nesmí se


dotýkati zem, paluby, nebo podlahy; nesmí se vláetivodou. Nesmí se zdvihati ani spouštti mechanick^^miprostedky, nýbrž vždy jen rukama.

2. Vlajka má býti vystavena jen od východu do západuslunce. Má b^^ti vyvšena o všech národních i státníchsvátcích a o historick^^ch anebo zvláštních píležitostech.Má vždy b3^ti vj^všena o Lincolnových narozeninách 12.února; o Washingtonových narozeninách 22. února; v denzdobení hrob (Memoriál Day) 30. kvtna; v den vlajky 14.ervna; v den neodvislosti 4. ervence; v den ústavy 17.záí a v den pímí 11. listopadu.

(Viz odstavec . 3 a 10 a)

3. Když se zavšuje na žerdi, vlajka má býti vytaženaaž na vrchol žerdi, a ''unie" ili modré pole hvzd má býtinahoe. Na znamení veejného smutku vlajka se zavšujev polovici žerdi nebo polovici stožáru; jest znamením ne-bezpeí, je-li unie dole. Kluby nebo spolky mohou vyvsitivlajku v polovici žerdi na znamení smutku nad úmrtím lena.

4. Má-li vlajka b3'ti zavšena v polovici žerdi, vždyckyji naped vytáhnte až na vrchol žerdi; potom ji spouštjte,až její vrchní kraj jest asi v polovici žerdi. Rovnž má-li sevlajka stáhnouti s polovice žerdi, vytáhnte ji naped až navrchol žerdi a teprve potom ji spuste dol. V den Zdobeníhrob vlajka má býti v polovici žerdi až do poledne, ale osta-tek dne na vrcholí.

5. Nese-li se v prvodu s jinou vlajkou nebo vlajkami,


vlajka Spojených Stát má míti estné místo na pravéstran prvodu. Pravou stranou prvodu rozumí se pravýkraj ady kráející vped. Jsou-li jiné vlajky v ad, tožvlajka Spojených Stát mže býti nesena v ele pedstedem té ady.

6. Vyvšuje-li se s jinou vlajkou na zkížených žerdíchtož americká vlajka má býti na pravé stran, tedy v levo

(Viz odstavec . 10b a 13)

od pozorovatele. Její žer má b}- ti ped žerdí druhé vlajky.7. Vyvšuje-li se nkolik rzn^^ch vlajek se žerdí ve

skupin, tož vlajka Spojených Stát má býti uprosted avláti nejvýše. Vyvšuj í-li se rzné vlajky se žerdí v ad,kterou lze vidti jenom ze pedu, tož americká vlajka mábýti na pravém kraji ady jako ve prvodu.

8. Vyvšuj í-li se vlajky stát, mst, klub nebo spolks téže žerdi a téhož lana s vlajkou Spojených Stát, tožvlajka Spojených Stát vždy musí vláti na vrcholi. Žádnávlajka, prapor, ani korouhvika nemá býti kladena nadvlajku Spojen\^ch Stát.


9. Vyvšují-li se vlajky dvou nebo více NÁROD, majívláti s vlastních žerdí ve stejné výši. Vlajky ty mají býtistejné velikosti. V dob míru vlajka jednoho národa nemávláti nad vlajkou jiného národa.

10. (a) Vyvšujte vlajku Spojených Stát se žerdi, kdy-koliv a kdekoli je to možná.

(b) Ale nemáte-li žerdi,^ nebo nemžete-li použíti žerdi,tož zavste vlajku ROVN, a uvnit anebo venku. Mžeb^^ti zavšena tak, že pruhy leží nahoru a dol jako na pra-poru, nebo se strany na stranu jako na vlajce na žerdi. VlajkaSpojených Stát nesmí NIKDY býti složena, stoena, anisvázána v ozdobné tvary. Nesmí NIKDY býti skroucena vržice (rosety). NIKDY nesmí jí býti používáno za pouhoudekoraci. Kdo chce míti pletence, rosety, nebo závsy v ná-rodních barvách, necha použije ervené, bílé a modré látky,ale NIKDY NE VLAJKY. Modrý pruh látky má býtinahoe.

11. Je-li vlajka Spojených Stát zavšena nad stedemulice, má viseti jako prapor, s pruhy bžícími nahoru a dol.Unie má viseti k severu v ulicích, které bží východn azápadn, a k východu v ulicích, které bží severn a jižn.

12. Vlajka Spojených Stát nikdy nemá ležeti na zemi.13. Je-li vlajka zavšena beze žerdi nad enick^^m

pódiem i platformou, má viseti rovn na stn nad eníkemnebo za ním. Nikdy se jí nemá použiti, aby halila nebozdobila platformu. Visí-li se žerdi, má býti po pravicieníka, elícího obecenstvu.

14. V chrámové lodi vlajka má viseti se žerdi vyní-vající ze zdi po pravé stran vících, jak jsou obráceni protiduchovnímu. Jiné vlajky mají vláti s levé zdi. Visí-li sKAZATELNY nebo PLATFORMY kostela, vlajka má býtipo pravé stran kazatele, jak stojí proti vícím, práv takjako u jiných eník.

15. Visí-li vlajka Spojen^^ch Stát se žerdi na budovješt s jinou vlajkou, tož americká vlajka má býti na pravéstran budovy. Pravou stranou budovy rozumí se stranapo pravici lovka, který vychází ze dveí budovy.


16. Používá-li se vlajky pi odhalení sochy nebo pom-níku, nikdy nesmí se nechati, aby spadla na zem. Má býtidržena vysoko, aby pi dalších obadech voln vlála.

17. Když se vlajkou pokrývá rakev, vlajka má býtipoložena tak, aby unie byla v hlavách a nad levým rame-nem. Vlajka nesmí býti spuštna do hrobu. Nesmí sedotknouti zem.

18. Vlajky nesmí NIKDY b^^ti použito za pokrývku nastl, židli, bednu, eníkv stolek, anebo kazatelnu. Nesmíjí býti použito na zakrytí stropu. Vlajka nesmí b^Hi dánanikam, kde by se nco mohlo na ni položit. Nesmí býti dánanikam, kde by nkdo mohl si na ni stoupnout anebo sednout.Kde nkdo sedí nebo stojí, tam nikdy nedávejte vlajku níže.Vyjma bibli nebo kvtiny na rakev nic nesmí se položiti navlajku Spojených Stát.

19. VLAJKY NESMI BÝTI POUŽÍVÁNO K ÚCELIMobchodní REKLAMY. Nesmí se z ní dlati hraky,vjíe, sluneníky, podušky, závsy ani pokrývky procokoliv. Nic nesmí se do ní zahalovati. Vlajka nesmí sevyšívati na podušky, židle, ani šátky. Nesmí se tisknoutna papírové ubrousky, šátky, ani krabice.

20. Nesklote vlajku Spojených Stát ped nik^^m aped niím.

21. Nedávejte žádný pedmt ani jakýkoliv odznak navlajku ani nad vlajku Spojených Stát.

22. Neupevujte vlajku tak, že by se snadno roztrhala.23. Nezavinujte vlajku kolem povozu, a vpedu, po

stran, nebo vzadu, ani kolem automobilu, železniního vozu,nebo lunu. Má-li se vlajka zavsiti na motorový vz,tož její žer má b^-ti pevn zasazena na kopuli (cap) ra-diátoru nebo na štítu (windshield)

.

24. Na symbolickém voze (float) v prvodu nevyv-šujte vlajky jinak le na žerdi.

25. Nepoužívejte vlajky jako ásti kostýmu nebo athle-tické uniformy.

26. Nedávájte na vlajku žádné nápisy.27. Staré, roztrhané a obnošené vlajky nemají se v}^-

všovati, ale V SOUKROMÍ uctiv spáliti.


Jak Vzdáti Úctu Vlajce

Vlajka Spojených Státv americk^^ch má býti uctivpozdravena všemi pítomn3^mi, když je zdvihána nebo spou-štna. Má jí býti vzdána úcta, když je nesena kolem v pr-vodu nebo pehlídce. Jestli práv jdete, nebo pracujete, ZA-STAVTE SE; jestli sedíte, VSTATE, stjte vzpímeni,paty k sob, levá ruka a voln visí po boku, a pravice asalutuje. Muži a hoši v uniform necha salutují po vojen-sku. Muži a hoši v obanském obleku necha sejmouklobouk anebo apku a drží ji pi levém rameni. Zeny adívky také mají státi vzpímeny; vlajku pozdravují tím, žepravou ruku položí si na srdce. Je-li vlajka nesena v prvo-du, úcta má se jí vzdáti, když jde kolem.Rovnž kdykoli se hraje naše národní hymna ''Star-

Spangled Banner," všichni v doslechu mají povstati, státivzpímeni a vzdáti úctu práv tak jako vlajce. Mají vzdátiúctu hned pi prvním tonu hymny a vytrvati vzpímeni až doposlední noty. Muži i hoši, a v uniform nebo v oban-ském obleku, jakož i ženy a dívky mají vzdáti úctu stejnýmzpsobem jako vlajce. Není-li na blízku žádné vlajky,všichni mají státi obliejem proti hudb. Dokud se hraje''Star-Spangled Banner,'' a je to kdekoH, NIKDY nepe-cházejte, nedávejte klobouk na hlavu, nezahalujte se,neoblekejte kabát. Hymnu "Star-Spangled Banner" nedá-vejte hrát ve smsi písní, ani jako pochod.

SUb Vlajce

Slib vlajce Spojených Stát zní takto:

^'Slibuji vrnost vlajce Spojených Státv americ-kých i republice, kterou ona pedstavuje; jedennárod, nedlitelný, se svobodou a spravedlností provšechny.'*

Slib tento jest opakovati s obliejem proti vlajce, s pravourukou na srdci. Pi slov 'Vlajce" pravá ruka s dlanínahoe vztáhne se proti vlaj ce. V tom postavení jest vytrva-ti, až poslední slovo dozní. Kdo jest v uniform, nechavzdá vojenskou poctu.

Píležitosti v Americe

Jste-li Rolník?

Rolnictví (farmaení) v Americe skýtá vám výbor--' nou píležitost opatiti dobré živobytí sob i rodin.V mstech z pravidla možno nalézti práci dobe place-

nou. Ale asto taková práce bývá jenom doasná.Dlníci asto bývají bez práce. A taková zahálka brzy

vyerpá vaše úspory.Jste-li svoboden a pracuj ete-li na farm, obyejn ob-

držíte byt a stravu bezplatn.Jste-li ženat a pracuj ete-li na farm za mzdu, obdržíte

nkdy domek, zahrádku, krávu a nkteré potebnosti bez-platn. Jste-li majitel anebo nájemce farmy, sám si vy-pstujete znaný díl nutných potravin.

Pisthovalec, který sem pichází s úmyslem farmait,shledá, že jest radno, aby njaký as pracoval pro jiného.Když pak nabude na farm jistých zkušeností, vytrvalostí apíinlivostí snadno si ušetí dosti penz, aby si farmu pro-najal anebo koupil.

Shledá, že život na farm jest zdravjší. Nebude vydánvšanc rzným nemocím, které se vyskytují ve mstech.

Veliké množství pisthovalc, kteí pišli do Ameriky,domohli se samostatnosti tím, že se vnovali rolnictví nebozahradnictví.

Výpomoc Rolníkm

Každá státní vláda má zvláštní odbor, který zkoumárzné zemdlské otázky a problémy toho státu. Tyto kan-celáe bezplatn dodávají rolníkm zprávy a informace,které jsou jim ku prospchu. Každý stát má vysokouškolu hospodáskou a nkdy i více takových škol. Obyva-telé státu po vtšin neplatí školného. Všechny státy majízemdlské zkušební stanice, obyejn pi vysoké školehospodáské. V nkolika státech vyuuje se zemdlstvíi na obecných školách.

Ministerstvo orby (Department of Agriculture) Spojených

31


Stát ve Washingtonu, D. C, jest nejlépe organizovanéministerstvo toho druhu na celém svt. Zamstnáváveliký' poet vdeckých pracovník a odborník. Má etnézkušební stanice v rznvch ástech zem. Má také odborní-ky, kteí pracují na zkušebních stanicích jednotlivých stát.Koná pokusy, aby vypstovalo nejlepší druhy dobytka pronaše farmy. Zkoumá nemoci domácích zvíat, aby se našlyprostedky, jak jim pedejíti a je vyléiti. Bezplatnrozesílá knížky a bulletiny s pounými zprávami ze všechobor zemdlství.

Rolníci i farmái sdruženi jsou v nkolika velikých ná-rodních organizacích neboli jednotách. T3^to organizace

mají místní odboky. Pednáškami, tiskopisy i jin^^micestami pracují, aby pouily své leny o nejlepších metho-dách i zpsobech farmaení. Odporuují rolníkm spolenýili družstevní nákup i prodej, aby své plodiny co nejlépezpenžili. Jsou tu také etná místní družstva rolnická,která si hledí místních otázek rolnických. Vychází zdemnoho dležitých asopis zemdlských, které vnujípozornost rznem otázkám hospodásk3'm. Mnohé želez-niní spolenosti mají odbory pro kolonizaci, které vámdodají seznam farem i cenné zprávy o v^^hodách farmaenína blízku jejich trati.

Plodnost Americké Pdy

Spojené Státy zaujímají nejúrodnjší ást severoame-rické pevniny. Mají rozlohu 2,917,774 tverených mil,v emž nejsou zahrnuta tak zvaná území (Territories) anidržavy ostrovní. Prostírají se od Kanady na severu ažk Mexiku a Mexickému zálivu na jihu a od Atlantickéhooceánu k Pacifickému.Podnebí ve Spojených Státech jest rozmanité. Toho

píinou jsou hory a veliká rozloha zem. V rzných ástechzem je také znaný rozdíl v pd. Pro tyto rozdíly v pod-nebí a v pd lze zde s prospchem pstovati mnohé ze-mdlské plodiny. Žádná jiná zem na svt nepstujetolik druh rolnických plodin. Pstujeme zde tolik druhobchodních plodin zemdlských, co všechny ostatní zem


svta. Nkteré ásti naší zem jsou proslulé chovem do-bytka. Jinde se vnují mlékaství. Ve mnohých ástechzem pstuje se ovoce. Nkteré kraje dávají velikou úrodupšenice, kukuice, ovsa, rýže, bavlny, brambor, cukrovéttiny a tabáku.

Státní department orby ve hlavním mst státu obyejnmže vám podati tištné zprávy o cen farem a farmersk^^chpozemkv i o výhodách, které jsou dosud oteveny tm,kdo si pejí státi se farmery.

Koup FarmyKaždý farmer chce míti svou vlastní farmu. Ale nikdo

by neml kupovati farmu, dokud v této zemi nenabylzkušenosti. Ml by znáti pdu i plodiny. Ml by serozhodnouti, jakou farmu vlastn chce. Ml by si vybratiuritou ást zem, kde by se usadil. Aby nabyl zkušenosti,ml by si naj^íti zamstnání u nkterého dobrého farmera vtom okolí. asem pak si mže pronajmouti farmu. Zhustalze pronajmouti farmu s právem pozdji farmu koupit.Z pravidla bývá nejlépe usaditi se v kraji, kde podnebíjest podobno tomu, v jakém pisthovalec žil, nežli doAmeriky pišel.Farmu nekupujte nakvap. Nekupujte farmu, kterou jste

ješt nevidl. Pesvdte se, jakou cenu má, jaké plodinyse na ní budou daiti, a jakou cenu tyto plodiny budou míti.Tažte se zkušených farmá, co soudí o farm, kterou vychcete koupit. Vyšette, zdali poslednímu majiteli farmyse tam dobe vedlo. Pamatujte, že kupní síla penz veSpojených Státech jest jiná, nežli v zemi, odkud jste sempišel. Nkolik málo akr dobré pdy dá vám vtší zisknežli sto akr špatné pdy. Je žádoucno, aby na blízkubyly dobré školy pro vaše dti, aby farma byla u dobrésilnice nebo na blízku silnice, aby nebylo daleko na železnicinebo na trh, jakož i aby budovy byly v dobrém stavu.PRÉSVÉDCTE SE, ZDALI MAJETEK JE ClSTÝ, bezhj^otek a pohledávek. Porate se se spolehliv^^m právní-kem a dejte mu napsati kupní smlouvu a prozkoumativlastnické právo. Budovy si dejte pojistit u spolehlivé


spolenosti a neopomete zpraviti jednatele (agenta)spolenosti, kdykoli na stavbách provedete njaké zmny,nebo udá-li se njaká zmna ve vašem právu vlastnickém.State se lenem místní okresní farmerské organizace.Farmy s píbytkem i stodolou jakož i farmerské pozemky

bez budov koupiti lze v každé ásti zem, mnohdy i na malouprvní splátku. V nkter^xh ástech Spojen3^ch Státdosud lze lacino koupit i úrodné pozemky. To je proto,že nejsou vzdlány, nebo jsou daleko od železnice neb odtrhu, nebo jsou to pozemky, na kterých les byl právvykácen. Ceny se rzní nejen v rznj^ch státech, ale i vrzných ástech téhož státu. Pozemky, které dávajívelikou a v}^nosnou úrodu, nezídka stojí až více než tisícdollar za akr.

Tžba Minerál—1931*(Laskavostí departmentu obchodu)

UhlíPennsylvania 156,807,000 tunWest Virginia 99,769,000 tun

íiné dležité státy v poadí dle tžby uhlí jsou Illinois, Kentucky, OhioIndiána a Alabama,

Železná rudaTžba v tunách po 2,240 librách.

Minnesota 17,435,000 tunMichigan 7,558,000 tunAlabama 3,650,000 tun

Také Wisconsin a Pennsylvania.

Petrolej

Tžba v sudech o 42 gallonech.Texas 331,544,000 sudCalifornia 188,830,000 sudOklahoma 180,809,000 sud

Petrolej dále tží státy Kansas, Louisiana, New Mexico, Arkansas aWyoming.

MéMnožství mdi obsažené v rud vytžené ve hlavních státech. Tuny o

2,000 hber.Arizona 198,800 tunMontana 92.200 tunUtah 75 700 tunMichigan 58,400 tunNevada 36,000 tun

Pedbžná data.


Olovo

Množství olova obsaženého v rud vj^tžené ve hlavních státech. Tuny po2,000 librách.

Missouri 157,600 tunIdaho 100,400 tunUtah 73,300 tun

Zinek

Množství zinku obsaženého v rud vytžené ve hlavních státech. Tuny po2,000 librách. Data z roku 1930.

Oklahoma 136,153 tunNew Jersey 97,626 tunKansas 74,304 tunUtah 44,495 tun

Prmysl ve Spojených Státech

( Laskavostí censovního úadu v departmentu obchodu)

Rozmanité tovary vyrábjí se ve Spojených Státech. Poet dlníkzamstnaných ve pedních oborech prmyslu je zde udán v závorkách prohlavní státy. Data jsou z roku 1929.Hospodáské stroje.—Tento obor je znanou mrou soustedn v Illinoisu

(22,748 dlník). Další ti dležité státy jsou Indiána (3,670); New York(2,652); Wisconsin (2,413).Hut (viz také Ocelárny a válcovny).—Pennsylvania (8,186 dlník) je

první v tomto prmyslu; za ní jdou Ohio (5,880); IlUnois (2,547); Alabama(2,398); Indiána (1,574); New York (1,557).Ohuv.—-Výroba obuvi je dležitá v Massachusettsu (55,093 dlníci);

New York "(36,980) jest na druhém míst; pak následují Missouri (24,903);Illinois (14,725); New Hampshire (14,544); Ohio (14,458); Wisconsin (10,755).

Doutníky a cigarety.—Pennsylvania (25,221 dlník) je první ve výrobdoutníkv a cigaret; pak následují North CaroHna (13,778); Florida (12,072);New Jersey (9,884); New York (8,602); Virginia (6,375); Ohio (6,193).

Odéo pro muže.—New York (47,210 dlník) jest nejdležitjší stát vtovární vvrob šatstva pro muže. Další státy jsou Illinois (20,304); Penn-sylvania (18,473); Ohio (13,215); Maryland (10,007).Odv pro ženy.—Pední státy ve výrob ženského odvu jsou New York

(102,096 dlník); Pennsylvania (14,688); Illinois (13,802); New Jersey(8,972) ; California (7,165); Missouri (6,903); Massachusetts (6,874).Bavlnné zboží.—Tento prmysl je zvlášt dležitý v jihovýchodních

státech a v Novoanglicku. Hlavní státy jcou North Carolina (91,844 dlníci)

;

South Carolina (71,731); Massachusetts (70,788); Georgia (55,868); Alabama(27,724); Rhode Island (21,833); New Hampshire (13,769).

Elektrické stroje a aparáty,—Hlavní státy v tomto vysoce dležitém pr-myslu jsou Illinois (57,347 dlník); Pennsvlvania (47,373); New York(43,979); New Jersey (42,193); Ohio (36,267); Massachusetts (28,844);Indiána (20,757); Connecticut (15,225).

Pro Pisthovalce a Cizince 3;

K

i Du/uh'=

\jýfinne3po/is

U^' Ý:^.),n

"íêminé. y^.^

^WíSCONSII

\M3dls0n

SiouxCiy N:——'

I O >y A\Chice^°

n m D^venporî, v Des* "^ A Moineso/n

'branci ^ \i^ ,

\L3nsing

leP'

^' ^Jefferson•C/Yy

MISSOURl

Ff.Wayn%

Peoria _

!ô6//


Mouka.—Minnesota (3,535 dlník) je hlavní mlynáský stát. Jinédležité státy jsou Kansas (2,401); Missoiiri (2,181); New York (2,055);Texas (1,326); Illinois (1,144); Ohio (1,062).

Slévármj a strojovny.—V tomto prmyslu první je stát Ohio (61,453 dlník)a za ním jdou Pennsjdvania (55,364); New York (47,638); Illinois (45,064);Michigan (42,492); Indiána (46,222) ; Wisconsin (24,207).

Nábytek.—Ve výrob nábytku první je New York (25,220 dlník) ; následujíIllinois (23,767); Michigan (20,941); Indiána (18,700); North Carolina(15,609); Pennsylvania (12,159); Ohio (10,707).Sklo vyrábí se hlavn v Pennsylvanii (18,521 dlník). Prmysl v tomto

státu soustedn jest v okolí Pittsburghu. Jiné dležité státy jsou WestVirginia (11,123); Ohio (9,491); Indiána (7,315); Illinois (4,648); New Jersey(4,220).Punochy a jiné -pletené zboží.—Zde je první Pennsylvania, kde v tom oboru

pracuje 62,141 dlník, ili skoro dvakráte tolik co ve druhém nejdležitjšímstátu, New Yorku (31,558). Jiné dležité státy jsou North CaroUna (22,930);Tennessee (17,839); Wisconsin (11,118).Kže.—Hlavní koželužny jsou na východním pomoí a v okolí velikých

jezer. Pední státy jsou Massachusetts (10,707 dlník); Pennsylvania(8,876); New York (5,354); New Jersey (4,159); Wisconsin (3,791); Illinois(3,661); Delaware (2,686); Michigan (2,070); Ohio (1,529); North Carohna(1,329).

Motorová vozidla.—Tento vysoce dležitý prmysl je znanou mrousoustedn v Michiganu (108,796 dlník). Pak následují Ohio (28,727);Indiána (20,573); New York (10,603); Wisconsin (10,241); Pennsylvania(7,731); Missouri (6,086).Svršky a ásti motorových vozidel.—Výroba svrškv a rzných ástí moto-

rových vozidel je znanou mrou samostatný prmysl. V tomto prmyslujako ve vvrob automobil první je Michigan (105,572 dlník) a za nímjdou Ohio '(28,884); New York (19,617); Indiána (13,653); Wisconsin (13,344);Pennsylvania (11,678); Illinois (5,273).

Papír.—Hlavní státy v tomto prmyslu jsou New York (13,531); Massa-chusetts (12,138); Michigan (11,455); Wisconsin (9,741); Ohio (9,341);Maine (8,296); Pennsylvania (7,026).Hedbávné zboží.—Výroba zboží z hedbáví pírodního i umlého je dležitá

zejména v Pennsylvanii, kde zamstnávala 61,544 dlník iU skoro dvakrátetolik, co jich bylo hlášeno ze všech ostatních stát dohromady. Pak následujíNew Jersey (21,419); Connecticut (10,501); New York (10,261); Rhode Island(7,589); Massachusetts (7,390).Jatení prmysl je dležitý zejména v Illinoisu (29,618 dlník), ale

znaný poet dlník v nm zamstnávají také Kansas (9,068) ;Iowa (8,663);New York (7,278); Minnesota (6,936); Nebraska (6,037); Ohio (5,825).

Ocelárny a válcovny (viz také Hut).—V tomto prmyslu Pennsylvania(145,684 dlník) daleko pedí svého nejbližšího soupee Ohio (89,123).Jiné dležité státy jsou Illinois (30,416); Indiána (29,169); New York (17,952);West Virginia (12,936).Gumové ráfy.—Tento prmysl je znanou mrou soustedn v Akron, Ohio.

Stát Ohio zamstnával v tomto oboru 55,307 dlník—daleko více než všechnyostatní státy dohromady. Na druhém a tetím míst byly California (5,339)a Wisconsin (3,922).


Obyvatelstvo Státv a Jejich Hlavních Mstpodle sítání roku 1930

Jak Ústava Chrání Obana

Napsal Henry A. Wise Wood(ást otištna s laskavým svolením Národního sdružení pro ústavní vládu)

U'STAVA Spojených Stát praví:

,,Nikdo nesmí býti zbaven života, svobody, animajetku bez náležitého prchodu práva; ani nesmí sou-kromý majetek býti vzat k veejné poteb bez ádnénáhrady."Dlník tší se právu soukromého majetku, když smí

vlastniti své nástroje a své úspory. On se tší právu soukro-mého majetku, když si za své úspory koupí dm a vlastníjej.

On se tší právu soukromého majetku, když ze svýchúspor poídí si malou dílnu a vlastní ji.Právo soukromého majetku takto umožuje dlníku, aby

se stal majitelem domu a zamstnavatelem.On se tší právu soukromého majetku, když výtžek své

dílny uloží si ve vládních dluhopisech (Liberty Bonds) a

vlastní je. Právo soukromého majetku takto umožujedlníku, aby se stal nejen zamstnavatelem ale i držitelembond—kapitalistou, který si ukládá peníze.Tímto zpsobem americký prmysl byl vybudován.Tvoí jej dlníci, kteí jsou na rzn3'ch stupních žebíku

blahobytu. Ti nahoe jsou dlníci, kter^^m ústava umožnilavyšplhati se nahoru tím, že je chránila, když byli dole, a žeje chránila dále, když se šplhali nahoru.

Ti dole jsou dlníci, které ústava nyní chrání v jejichstejné píležitosti dostati se nahoru. Jest jim volno vy-

stoupiti tak vysoko, až kam je dovede jejich nadání a pilnápracce a ádný charakter.Ústava takto zaruuje otevenou dráhu, která je pístupna

všem. Každý muž, žena i dít mají právo na tuto dráhu adostati se tak daleko jak jim jejich osobní schopnosti do-

volí, ale ústava nedodává zdviž, která by k blahobytu

41


vyzdvihla lenochy nebo lidi neschopné spolu s piinlivýmia dovedn3'mi lidmi.Strun eeno, ústava praví:,,Zde je cesta k úspchu. Já vás budu chránit, dokud

stoupáte nahoru podle pravidel poctivosti a slušnosti; alevy musíte stoupati svou vlastní silou, svýma nohama, ruka-ma i mozkem.

,,Já vás chráním, dokud jste dlníkem, protože svt dl-ník potebuje. Já vás chráním, když se stanete zamstna-vatelem, protože svt také potebuje zamstnavatel. Beznich nebylo by možná organizovati prmysl, a bez organi-zovaného prmyslu svt nemohl by žít.

,,A já vás chráním, když si dost ušetíte, abyste si mohluložit své úspory, a stanete se držitelem bond nebo akcio-náem—kapitalistou

.

,,Každý, kdo našetí peníze, je kapitalista, a si ukládátýdenní v^^dlek, roní výdlek, anebo V3'^dlek celého života.

Já chráním dlníka, protože národ potebuje jeho práce;já chráním zamstnavatele, protože národ potebuje orga-nizovaného prmj^slu.

,,Bez dlníka, bez zamstnavatele, bez tch, kdo šetíze svého výdlku a tak se stávají kapitalisty, národ by ne-mohl b3^ti spravován, a ani by nemohl chrániti sv5'Ch oba-n ped zloinem, vzbouením, anebo revolucí, ani by ne-mohl vésti válku na svou vlastní obranu proti vpádu a po-robení a na obranu všech proti zkáze."

Úvod k Ústav Spojených Stát

VÝTAHPodáváme tuto výtah z úvodu k ústav Spojených Stát,

který sepsal Merrill E. Gates, LLD., L. H. D., a který je zdeotištn s laskav^^m svolením Národního sdružení pro ústavnívládu

:

,,Naše ústava je v pravém slova smyslu srdce a životnároda, který milujeme. Jiné národy svta ji napodobili.Naši otcové patrn oekávali, že lid Spojených Stát sezná-mí se s ústavou a se všemi podstatnými ástmi jejího obsahu.


,,Ústava a Dlník"

^ ,,Zejména mli by ústavu znáti každý dlník a dlnice.Ústava jest nejlepší pítel dlníkv. Ona nejen chrání jehoosobní svobodu a jeho politická práva, ale také zajišuje muplnou a pravidelnou v\^platu mzdy, za kterou se uvolil pra-covati. Ona chrání jeho úspory. Ona chrání jeho domov.Ona ctí a chrání jeho rodinný život. Soudy a soudcové jsounejlepší pátelé dlníkovi, teba že asem se mu zdá, ženkteré jejich rozsudky mu kivdí. Práv tento bystrýsmysl pro spravedlnost a odborné vdomosti našich soudcchrání dlníka ped zhoubnými následky nemoudréhozákonodárství, které (kdyby mohlo) zrušilo by ochrannáopatení, jimiž náš základní zákon nás ohradil. Jenombedlivá a spravedlivá správa naší vlády, nade kterou naše

soudy bdí a ji zajišují, udržuje náš národní život v bezpeí.

,,Ústava a Soudy"

,,Ctte a studujte ústavu. Poznejte, kterak zákon asoudy vás chrání. Nedejte se od žádného demagogapemluviti, abyste schvaloval zmny, které by mly zanásledek, že naše soudy nemohly by míti pevné a nebo-jácné soudce, kteí by na dále hájili naše ústavní práva."

,,Sláva a Zodpovdnost Obanství"

,,Není to malikost, býti obanem nejvtší republiky nasvt. Je to veliká zodpovdnost, býti zde voliem. Musíteznáti své výsady a svou moc jako americk


její zásady. Poznejte ji. Pak ji budeme milovati. Nemy-slete si, že ve velikém závodní amerického života dobeobstojíte, neznáte-li pravidel závodní. Jedna vlajka, jednazem, jeden národ. Milujme svou vlast, ctme svou vlastnívlajku. Pro nás není rudá vlajka falešného a anarchického

internacionalismu, ale ervená bílá a modrá vlajka, zakterou naši otcové a bratí a synové dali svj život; podekterou my, dá-li bh, budeme žíti a za kterou, bude-liteba, také dáme život—jsouce vrni bratrství všeho lidstvatím, že na prvnim míst budeme vrni svému vlastnímudomovu, své rodin, své obci a vlasti, kterou milujeme."

ÚSTAVA SPOJENÝCH STÁTU

My, lid Spojených Stát, chtjíce utvoiti dokonalejšíjednotu, zavésti spravedlnost, pojistiti domácípokoj, opatiti spolenou obranu, napomáhativšeobecnému blahobytu a zabezpeiti požehnánísvobody sob^ i svému potomstvu, naizujeme azavádíme tuto ústavu pro Spojené Státy americké.

CLANEK I

Oddíl 1. Všechna moc zákonodárná tímto udlenávložena budiž na kongres Spojemxh Stát, jenž skládati semá ze senátu a domu zástupc.

Oddíl 2. Dm zástupc složen budiž z úd volen^^hkaždý druhý rok lidem všech jednotlivých státv, a voliovév každém stát mjtež vlastnosti požadované na vohíchnejetnjšího sboru státní zákonodárný.Zástupcem nebudiž, kdo nedospl dvacátého pátého ro-

ku vku svého, kdo nebyl po sedm let obanem SpojenýchStátv, a kdo v as volby není obyvatelem toho státu, vekterém byl zvolen.

* [Zástupci a pímé dan butež rozvrženi mezi jedno-tlivé státy pojaté v tuto Unii podle potu obyvatel jednohokaždého státu, kterýžto poet má se stanoviti tak, že k úhr-

* Odstavec v závorkách opraven byl trnáctým dodatkem k ústave, oddíl druhý, strana 60.


nému potu svobodných osob, zahrnujíc v n i ty, jež kpráci zavázány jsou jen na lhtu nkoUka let, a vyluujícIndiány placení dan nepodrobené, pipotou se ti ptiny,všech ostatních osob.] Skutené sítání budiž vykonáno vetech letech po prvním sejití se kongresu Spojených Stát av každé následující dob desetileté zpsobem takov\^m, jakSpojené Státy zákonem naídí. Poet zástupc nepestupujjednoho na ticet tisíc, avšak jeden každý stát mjž nej-mén jednoho zástupce; a než takové sítání vykonáno bude,stát New Hampshire budiž oprávnn voliti ti, Massachu-setts osm, Rhode Island a Providence Plantations jednoho,Connecticut pt, New York šest, New Jersey tyry, Penn-sylvania osm, Delaware jednoho, Maryland šest, Yirginiadeset, North Carolina pt, South Carolina pt, a Georgia ti.

Uprázdní-li se místo v zastupitelstvu nkterého státu,výkonná moc státu toho má vypsati volbu, aby se uprázdnnémísto vyplnilo.

Sbor zástupc zvolí si pedsedu (mluvího) a jiné úed-níky; a on jediný bude míti právo stíhati veejnou snmovnížalobou.

Oddíl 3. Senát Spojených Stát budiž složen ze dvousenátor z každého státu, volených státní zákonodárnou našest let; a každý senátor mjž jeden hlas.

Jakmile se sejdou po první volb, rozdlí se na ti tídyco možná stejné. Stolice senátor první tídy uprázdní sevypršením druhého roku, druhé tídy vypršením tvrtého,a tetí tídy vypršením šestého roku tak, aby jedna tetinavolena byla každý druhý rok; a uprázdní-li se nkteré místopodkováním se nebo jinak v dob, kdy státní zákonodárnánezasedá, výkonná moc toho státu mže prozatímn vyplnitije do píštího zasedání zákonodárný, která pak vyplní uprá-zdnné místo.Senátorem nestaniž se, kdo nedospl vku ticeti let,

kdo nebyl po devt let obanem Spojených Státv, a kdov dob volby není obyvatelem státu, za který byl zvolen.

Místopresident Spojených Stát budiž pedsedou senátu,avšak nemj ž hlasu, le by hlasy stejn byly rozdleny.


Senát zvolí si jiné úedníky a také doasného pedseduza nepítomnosti místopresidenta, nebo když tento zastávatimusí úad presidenta Spojených Stát.

Senát mjž výhradní moc vyšetovati všechny veejnésnmovní žaloby. Zasedá-li k tomu úelu, budiž vzat podpísahu nebo slib. Je-li stíhán president Spojených Stát,necha pedsedá nejvyšší soudce: a nikdo nebudiž za vinnauznán, le rozhodnou-li tak dv tetiny len pítomných.Rozsudek v píin veejné žaloby nesáhej dále, než na

sesazení s úadu a prohlášení za nezpsobilého ke spravo-vání a užívání jakéhokoliv úadu estného, dvrného, nebovýnosného pod vládou Spojených Státv; avšak strana od-souzená nicmén bu zopovdna a podrobena obžalob,vyšetování, rozsudku a trestu podle zákona.

Oddíl 4. Kdy, kde a jak konati se budou volby sená-torv a zástupc, budiž pedepsáno v každém státu jehozákonodárnou; ale kongres mže kdykoli zákonem uinitinebo zmniti taková naízení, vyjma urení, kde senátoimají se voliti.Kongres shromáždí se nejmén jednou do roka, a takové

zasedání zahájeno budiž první pondlí v prosinci, le byzákonem ustanovil se den jin}^

Oddíl 5. Každý dm rozsuzuj o volbách, výkazech vo-lebních a vlastnostech svých lenv, a vtšiny každého sbo-ru bude zapotebí k platnému jednání; avšak menší poetmže se odroovati ode dne ke dni a mže býti zmocnnpohánti nepítomné leny, aby se dostavili, a to zpsobema pod pokutami, které každý sbor ustanoví.Každý sbor necha urí jednací svj ád, necha trestá

leny své pro nepoádné chování a necha vylouí lena,souhlasí-li s tím dv tetiny.Každý dm ve denník jednací a uveejuj jej as od

asu vyjímaje takové ásti, které dle úsudku domu by mlybýti zatajeny; hlasování lenv obou dom pro a protio jakékoliv otázce budiž zapsáno do denníku na žádostptiny všech pítomných.Žádný sbor neodro se, dokud kongres zasedá, beze


svolení druhého sboru na více než ti dni, aniž odeber se namísto jiné, než kde oba sbory zasedají.

Oddíl 6. Senátoi a zástupci obdrží za své služby ná-hradu, kterou ustanoví zákon, a vyplatí pokladna Spojených

Stát. Oni nesmí býti zateni v žádném pípadu vyjímajevelezradu, zloin, anebo porušení veejného pokoje, dokudse úastní zasedání svého domu jakož i na cest sem i tarn;za žádnou e ani hádku v tom aneb onom dom nesmjíb5^ti stíháni na míst jiném.Žádný senátor ani zástupce nesmí po celý as, na njž

byl zvolen, býti ustanoven do jakéhokoliv obanského úadupod mocí Spojených Stát, který byl zízen, anebo jehoždchody byly zvtšeny v té dob; a nižádná osoba spravu-jící njaký úad pod vládou Spojených Stát nesmí býti le-nem toho ni onoho sboru po as svého úadování.

Oddíl 7. Všechny osnovy berních zákon pvod mjtežv sboru zástupcv; ale senát mže navrhovati nebo schva-lovati dodatky jako k jiným osnovám.Každá osnova zákona, která byla pijata sborem zástup-

cv i senátem, budiž, nežli se stane zákonem, pedloženapresidentu Spojených Stát; schvalúje-li ji, nech ji podepí-še, ale neschvaluj e-li jí, nech ji vrátí se svými námitkami to-mu sboru, ve kterém pvod vzala, kterýžto sbor pak dá za-psati námitky do denníku a vezme osnovu v úvahu. Jestlipo takovém optném uvážení dv tetiny toho domu seusnesou, aby osnova byla pijata, poslána budiž spolu s ná-mitkami do sboru druhého, kde rovnž bude-li schválenadvma tetinami toho sboru, stane se zákonem. Ale vevšech takových pípadech v obou sborech hlasovati se budedle jmen (ano a ne), a jména len hlasujících pro osnovunebo proti ní zapsána budou do denníku toho kterého sboru.Nebude-li osnova vrácena presidentem v deseti dnech (ne-

dle neítajíc) ode dne, kdy mu podána byla, stane se zá-konem práv tak, jakoby ji byl podepsal, le by kongresped jejím vrácením se odroil, v kterémžto pípadu nestanese zákonem.Každé naízení, usnesení, nebo pronesení, ku kterému


teba jest spolupsobení senátu a sboru zástupc (vyjmajde-li o odroení) budiž pedloženo presidentu SpojenýchStátv; nežli vejdou v platnost, musí jím býti potvrzena,nebo, byla-li jím zavržena, musí býti znova pijata dvmatetinami senátu i sboru zástupc podle pravidel a omezenípedepsaných pro osnovy zákon.

Oddíl 8. Kongres má moc ukládati a vybírati dan,cla, dávky a akcízy, platiti dluhy a initi opatení pro spole-nou obranu a všeobecný blahobyt Spojených Státv; alevšechna cla, všechny, dávky i akcízy musí býti stejné pocelých Spojených Státech.

Dlužiti si peníze na úvr Spojenj^ch Stát;íditi obchod s cizími národy, mezi jednotlivými státy a

indiánskými kmeny;zavésti stejné pravidlo o naturalizaci a stejné zákony

úpadkové po celých Spojen^^ch Státech;raziti peníze, upravovati cenu jejich i mincí cizích, a sta-

noviti základní váhy a míry;stanoviti trest na padlání veejných úpisv a bžné

mince Spojených Státv.zizovati poštovní úady a poštovní silnice;napomáhati ku pokroku vdy a užitených umní poji-

štním na omezený as spisovatelm a vynálezcm výhrad-ního práva na jejich spisy a vynálezy;

zizovati soudní stolice podízené nejvyššímu dvoru;stanoviti, co jsou moské loupeže, zloiny spáchané na

širém moi a porušení mezinárodního práva, a trestati je;vypovídati válku, udíleti listy na marku (zajímání lodí)

a odplatu (reprisal), a stanoviti pravidla o koisti na suchu

i na vod;sbírati a vydržovati vojsko, ale peníze k tomu úelu

nesmí býti povoleny na dobu delší dvou let;opatovati a vj^držovati lostvo;stanoviti pravidla vlády a správy pro brannou moc po-

zemní i námoní;initi opatení o svolání milice, aby v platnost uvedla


zákony Unie, potlaila povstání a odrazila nájezdy nepá-telské;

initi opatení pro zízení, vyzbrojení a káze milice,jakož i pro vrchní velení takové její ásti, které se užije veslužb Spojených Stát, pi emž jednotlivým státm zsta-ne vyhrazeno jmenování dstojníkv i právo cviiti milicipodle discipliny pedepsané kongresem;

vykonávati v5'hradní moc zákonodárnou ve všech pí-padech nad okresem (nepesahujícím sto tverených mil),který odstoupením se strany jednotlivých státv a pijetímho se strany kongresu stane se sídlem vlády Spojených Stá-tv, a vykonávati tutéž pravomoc nade všemi místy koupe-nými se svolením zákonodárný státu, v nmž tato místajsou, k úelu stavby tvrzí, sklad, zbrojnic, lodnic a jinýchpotebných budov; a

vydávati všeliké zákony, jež budou potebný a vhodný kuprovedení svrchu uvedené pravomoci udlené touto ústavouvlád Spojených Stát nebo kterémukoli vládnímu odborunebo úedníku.

Oddíl 9. Sthování se nebo pivážení osob, kterým tenaneb onen nynjší stát uznává za dobré vstup sem dovoliti,nebudiž kongresem zapovzeno ped rokem tisícím osmi-stým a osmým, ale da anebo clo nepevyšující deset dollarna osobu mže býti uloženo na takový dovoz.Výsada zákona '^habeas corpus" nesmí býti perušena,

le by toho v pípadu vzbouení nebo nepátelského vpáduveejná bezpenost vyžadovala.Žádný zákon odsuzovací (Bili of Attainder) ani zákon

zptn psobící (ex post facto Law) nebudiž vydán.Žádná da z hlavy ani jiná da pímá nesmí býti uložena

le v pomru k censu ili sítání, které má b^^ti vykonánodle pedešlého ustanovení.

Žádná da ani clo nesmí býti uloženo na vci vyváženéze kteréhokoli státu.

Žádným zaízením, obchodním ani finanním, nebudižpístavm jednoho státu dávána pednost ped pístavyjiného státu; aniž butež lodi plující ze státu nebo do státu


kteréhokoli zavázány hlásiti se, dovolení vzíti, nebo cloplatiti ve stát jiném.Žádné peníze nebute brány z pokladny le na základ

zákonitého povolení; a pravidelný výkaz a úet pijmuv avydání všech veej n^^ch penz bu uveejován as odasu.Žádný titul šlechtický nesmí b^^ti udlen Spojen^^mi Stá-

ty; a žádná osoba zastávající jak3^koli placený nebo estnýúad pod jejich vládou nesmí bez dovolení kongresu pija-ti daru, V}' hody, úadu, ani titulu jakéhokoli druhu od které-hokoli krále, knížete, nebo cizího státu.

Oddíl 10. Žádný stát nesmí vstoupiti v smlouvu, allianci,ani spolení; vydávati listy na zajímání lodí neb odplatu;raziti peníze; vj^dávati úvrní papíry; prohlásiti cokolijiného než zlaté a stíbrné mince za peníze dluhy platící;nesmí vydati zákon odsuzující, ani zpt psobící, ani zákonoslabující závaznost smluv, ani udíleti šlechtické tituly.Žádný stát nesmí bez dovolení kongresu ukládati dávky

nebo cla na dovoz anebo vývoz zboží, le pokud toho jeteba, aby v platnost uvedl dozorí zákony; a istý v


Každý stát ustanov zpsobem, který jeho zákonodárnánaznaí, poet volitel rovnající se úhrnnému potu sená-torv a zástupc, jež stát jest oprávnn vysílati do kongresu:avšak žádný senátor, ani zástupce, ani osoba spravujícídvrný nebo placený úad pod vládou Spojených Stát,nebu ustanoven volitelem.

[''Volitelé sejdtž se ve svých státech a hlasujte tajn(ballotem) pro dv osoby, a z nichž alespo jedna nebuobyvatelem jejich státu. A sdlej tež seznam všech osobhlasy obdrževších a potu hlas jedné každé, kterýžtoseznam podepíšou a oví a zapeetný zašlou do sídlavlády Spojených Stát do rukou pedsedovi senátu. Ped-seda senátu oteve u pítomnosti senátu a domu zástupcvšechny hstiny, a hlasy pak se spoítají. Osoba majícínejvtší poet hlas bude presidentem, iní-li poet tenvtšinu úhrnného potu volitelv ustanovených; a bude-livíce tch, kdo mají takovou vtšinu a stejný poet hlas, toždm zástupc zvolí ihned ballotem jednoho z nich za presi-denta; a nebude-li nikdo míti vtšiny, tož eený sbor z ptiosob majících nejvíce hlas tímže zpsobem zvolí presidenta.Ale pi volb presidenta hlasy butež sítány dle stát tak,že zástupci z každého státu míti budou jeden hlas; quorumk tomu úelu má se skládati ze lena nebo len ze dvoutetin státv, a vtšiny všech stát jest zapotebí ke zvolení.V každém pípadu po zvolení presidenta osoba mající ponm nejvtší poet volitelsk}^ch hlas budiž místopresi-dentem. Ale bude-li jich více majících stejný poet hlas,senát ballotem zvolí z nich místopresidenta."]

(Tento odstavec nahrazen byl dvanáctým dodatkem,str. 58.)

Kongres má právo stanoviti, kdy voliti se mají volitelé,i den, kdy odevzdati mají své hlasy; kterýžto den butentýž po celých Spojených Státech.

Kdo není rodem oban Spojených Státv aneb obanjich v dob, kdy tato ústava pijata bude, nebude volitelnýmdo úadu presidenta; ani nebude volitelným do tohoto úa-


du ten, kdo nedospl ticátého roku vku svého a nebyl potrnácte let usedK^m ve Spojených Státech.

Bude-li president sesazen s úadu, nebo zeme, podkujese, nebo se stane neschopn^^m vykonávati práva a povin-nosti eeného úadu, penesen bu úad ten na místopre-sidenta, a kongres mže zákonem uiniti opatení pro pípad,že by sesazeni byli, zemeli, podkovali se, nebo se stalineschopnými oba, president i místopresident, a prohlásiti,kter}^ úedník tehdy zastávati má presidenta, a tento úed-ník jednejž podle toho, až by neschopnost pestala, neb ažb}' president b^d zvolen.

President obdrží v ustanovených dobách za služby svénáhradu, která nebudiž ani zvtšena ani zmenšena v dob,na kterou byl zvolen, a on v té lht nedostávej žádnéhojiného dchodu cd Spojených Státv ani od kteréhokoliz nich.

Nežli nastoupí v úad, vykoná tuto písahu nebo slib:

—

''Slavn písahám (nebo slibuji), že chci vrn zastávatiúad presidenta Spojených Státv a že chci, pokud síly mistaí, zachovati, chrániti i brániti ústavu Spojených Stát."

Oddíl 2. President bu vrchním velitelem vojska ilostva Spojených Stát jakož i milice jednotlivých stát,když zavolána bude k inné služb Spojených Státv; on sismí vyžádati písemmé dobrozdání hlavního úedníka kaž-dého výkonného odboru o každém pedmtu týkajícím sepovinností jeho úadu, a má moc udíleti milosti a odpuštnítrestu za provinní proti Spojen^^m Státm vyjma pípadyveejné snmovní žaloby.On mj právo po rad a se svolením senátu uzavírati

smlouvy, souhlasí-li s nimi dv tetiny senátor pítomných;a on jmenuj a po rad a svolení senátu ustanovuj vele-vyslance, jiné veejné vyslance a konsuly, soudce nejvyššíhosoudu a všechny ostatní úedníky Spojeních Stát, o jejichžustanovení tuto není jinak naízeno, a kteí zákonem zízenibudou; ale kongres mže jmenování takových nižšíchúedníkv, o kterých tak uzná za dobré, zákonem sviti


presidentu samému, soudním dvorm, anebo náelníkmodborv.

President mj moc dosazovati na všechna místa, kteráse uprázdní, když senát nezasedá, udíleje zmocnní, jež vy-prší koncem nejbližšího zasedání.

Oddíl 3. On podávej kongresu as od asu zprávy ostavu Unie a odporuuj jeho úvaze taková zaízení, jakázdáti se mu budou potebná a prospšná; on smí o mimo-ádných píležitostech svolati oba sbory nebo jeden z nich,a nedohodnou-li se o dob odroení, mže je odroiti natak dlouho, jak uzná za vhodno; on pijímej velevyslancea jiné veejné vyslance; on dbej, aby zákony vrn se za-chovávaly, a vydávej zmocnní všem úedníkm SpojenýchStát.

Oddíl 4. President, místopresident a všichni civilníúedníci Spojených Stát bute zbaveni úadu, byli-li ve-ejnou snmovní žalobou stíháni a usvdeni z velezrady,úplatku, nebo jiných tžkých zloinv a pein.

lánek III

Oddíl 1. Moc soudní ve Spojených Státech bu vloženana jeden nejvyšší soud a takové soudy nižší, které kongresas od asu zídí a ustanoví. Soudcové nejvyššího soudu inižších soud podrží své úady, dokud se dobe chovají, a vurených dobách obdrží za své služby náhradu, kteránesmí býti zmenšena, dokud v úadu trvají.

Oddíl 2. Soudní moc vztahuj se ke všem pípadmpráva i slušnosti pod touto ústavou, pod zákony Spojen3'chStátv a pod smlouvami již uzavenými, nebo které budouuzaveny pod mocí jejich;—ke všem pípadm týkajícímse velevyslanc, jiných veejn3^ch vyslancv a konsul;

—

ke všem pípadm pravomoci admiralitní a námoské;

—

ke sporm, ve kter^^ch Spojené Státy jsou jednou ze spor-ných stran;—ke sporm mezi dvma nebo více státy;—mezistátem a obany jiného státu;—mezi oban}^ rzných stát,—mezi obany téhož státu, kteí si iní nároky na pozemky


na základ pídl rzn5^ch státv, a mezi státem anebo jehoobany a cizími státy, obany, nebo poddan>'mi.Ye všech pípadech týkajících se velevyslanc, jiných

veejných vyslancv a konsulv a tch, kde stát je spornoustranou, nejvyšší soud bude první instancí. Ve všech ostat-ních pípadech svrchu uvedených nejvyšší soud bude in-stancí odvolací co do práva i skutku, s tmi v^^jimkami apravidly, jež kongres ustanoví. Všechny zloiny vyjmapípady veejné snmovní žaloby souzeny bute porotou,a soud se konej ve státu, kde eené zloiny byly spáchány;ale nebyl-li zloin spáchán v žádném státu, soud se konejna míst nebo místech, kde kongres zákonem naídil.

Oddíl 3. Zradu na Spojených Státech spáchá jedin ten,kdo zdvihne válku proti nim, anebo pidá se k jejich nepá-telm, jim pomáhaje a nadržuje. Nikdo nebudiž odsouzenpro zradu le na svdectví dvou svdkv o tomtéž zjevnémskutku, nebo na piznání se ped veejným soudem.

Kongres mj právo prohlásiti trest zrady, ale žádnéodsouzení pro zradu nemj za následek bezectí rodu ani pro-padnutí majetku, leda po as života osoby postižené.

lánek IVOddíl 1. Úplná víra pikládána bu v jednom každém

státu veej n5^m aktm, listinám a soudním výkonm kte-réhokoli státu jiného. Kongres všeobecnj^mi zákony mžepedepsati zpsob, kter3'm zkoumati jest taková akta, listi-ny a v3^kony, a úinek toho.

Oddíl 2. Obané jednoho každého státu butež opráv-nmi ke všem výsadám a svobodám oban v jednotlivýchstátech.

Osoba obžalovaná v kterémkoli státu ze zrady, zloinu,nebo jiného trestného skutku, která uprchne ped spravedl-ností a zastižena bude v jiném státu, vydána bu k žádostivýkonné moci státu, ze kterého uprchlá, a bu odevzdánado^státu, jemuž písluší pravomoc nad zloinem spáchan^^m.Žádná osoba zavázaná k služb nebo práci v nkterém

státu pod jeho zákony nebu, kdyby se utekla do. jiného


státu, žádným zákonem ani naízením zproštna takovéslužby nebo práce, ale bu vydána k žádosti strany, kteréke služb nebo práci zavázána jest.

Oddíl 3. Nové státy mohou býti pijaty kongresem dotéto Unie; ale žádný nový stát nebu utvoen ani založenuvnit pravomoci nkterého jiného státu; aniž bu kterýstát utvoen spojením dvou nebo více stát nebo ástí státbeze svolení zákonodárné moci stát, kterých se to týká,jakož i kongresu.Kongres mj moc svobodn nakládati s územím anebo

jiným majetkem náležejícím Spojeným Státm a vydávatio tom potebná pravidla a naízení; a nic v této ústavnebudiž vykládáno tak, aby bylo na újmu jakémukoli nárokuSpojených Stát nebo nkterého státu.

Oddíl 4. Spojené Státy zabezpete jednomu každémustátu v této Unii republikánskou formu vlády a chratekaždý z nich proti vpádu; a na žádost zákonodárný nebomoci výkonné (když zákonodárn sejíti se nelze) též protidomácímu násilí.

lánek VKongres navrhuj opravy této ústavy, kdykoli dvma

tetinám obou sbor uvidí se toho poteba, nebo k žádostizákonodárné moci dvou tetin všech stát svolej sjezd, abynavrhl opravy, které ve všech pípadech a v každém ohleduplatný bucež jako ást této ústavy, schválí-li je zákono-dárný tí tvrtin všech stát nebo sjezdy tí tvrtin jichpodle toho, který zpsob schválení navržen bude kongre-sem; s tou výhradou, aby žádná oprava uinná ped rokemtisícím osmistým osmým nedotkla se prvního a tvrtéhoodstavce v devátém oddílu prvního lánku; a aby žádnýstát beze svého svolení nebyl zbaven rovného hlasu v senátu.

lánek VIVšechny dluh}^ udlané a závazky pijaté ped schvále-

ním této ústavy mjte stejnou platnost proti Spojeným Stá-tem pod touto ústavou jako pod konfederací.

56 Píruka Spoje7iých Stát,

Tato ústava a zákony Spojených S

prírucka spojených státu pro pristehovalce a cizince · 2015. 11. 13. ·...

Documents