Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední

zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Absolventská práce

Praha 2017 Martina Píšová

Význam důkladné anamnézy

Absolventská práce

Martina Píšová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: MDDr. Anna Hujová, Dis.

Datum odevzdání práce: 18. 4. 2017

Datum obhajoby:

Praha 2017

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně, jen za pomoci vedoucího

práce a že všechny použité prameny jsem uvedla podle platného zákona v seznamu použité

literatury a zdrojů informací.

Praha, 10. dubna 2017 Podpis ...............................

Chtěla bych poděkovat mé vedoucí práce, MDDr. Anně Hujové, Dis. za cenné rady, za skvělé

vedení práce a také za její trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat blízkým a rodině za podporu

při psaní práce. A v neposlední řadě děkuji Bc. Pavlu Kuralovi za pomoc při typografickém

zpracování a psychickou podporu.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

Podpis ...............................

Abstrakt

Význam důkladné anamnézy

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: MDDr. Anna Hujová, Dis.

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2017, počet stran 72

Název absolventské práce zní “Význam důkladné anamnézy“. Práce je rozdělena na dvě

základní části, část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části se zabývám dnešním využitím anamnestického dotazníku ve

stomatologické ordinaci. Popisuji historii anamnézy, jednotlivé druhy a jejich základní

rozlišení. U každé části popisuji jednotlivé zaměření anamnézy a doplnění základními

otázkami tak, aby její vyhodnocení bylo co nejpřínosnější. Nadále se věnuji legislativě

a možným chybám, které mohou u vyplnění dotazníku nebo samotného rozhovoru nastat. V

dnešní době může mít anamnéza několik forem, které můžeme v ordinaci dentální hygienistky

zaznamenat. Jedná se jak o formy písemné, tak elektronické a v obou případech je nutné

důležité informace pečlivě zaznamenat. Tyto způsoby ve své práci dále popisuji.

Další část je věnovaná rizikovým pacientům, se kterými se může jak dentální hygienistka, tak

zubní lékař v ordinaci setkat. Je zde vysoké riziko infekce, a proto zde uvádím základní

infekční onemocnění a jejich příznaky, které mohou být pro dentální hygienistku varovným

signálem.

Praktická část je věnována anamnestickému dotazníku, který mi vyplnili pacienti ve

stomatologické ordinaci. Zjištěné informace zaznamenaly, jak často a hlavně jaká rizika se

v dnešní době nejvíce vyskytují. Jedná se především o infekční onemocnění nebo léky, které

pacient užívá. Svými účinky mohou negativně ovlivnit samotné stomatologické ošetření a pro

dentální hygienistku nebo zubního lékaře jsou tak velkou hrozbou.

Klíčová slova: anamnéza, anamnestický dotazník, rizikoví pacienti, onemocnění, dentální

hygienistka

Abstract

The Importance of a Thorough Medical History

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Supervisor: MDDr. Anna Hujová, Dis.

Graduate thesis, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2017, number of pages 72

The name of the graduate work is "The Importance of a Thorough Medical History".

The work is divided into two parts, a theoretical one and a practical one.

The theoretical part deals with the use of today's anamnesis questionnaire in a dental office.

I describe the history of an anamnesis, individual types and their fundamental distinction. In

each part, I describe the particular focus of anamnesis which I complemented with basic

questions to obtain the most beneficial assessment. I also talk about legislation and possible

errors that can occur while completing the questionnaire or during the interview itself.

Nowadays, medical history can have several forms that can be recorded at a dental hygienist’s

office. They can be either written or electronic; however in any case it is vital to record

information carefully. I describe such methods in my work.

The next part concerns risk patients who can visit a dental hygienist’s office or a dental

surgery. There is a great risk an infection and therefore I mention common infectious diseases

and their symptoms which can be a warning signal for a dental hygienist. The practical part

involves an anamnestetic questionnaire which was filled in by patients of a dental surgery.

I have also found out what risks are the most common nowadays and how often they occur.

They are primarily infectious diseases or medicaments used by patient. Their effects can

negatively affect the actual dental treatment and therefore pose a great threat for the dental

hygienist or the dentist.

Keywords: medical history, anamnestic questionnaire, risk patients, disease, dental hygienist

Obsah

Úvod .......................................................................................................................................... 10

1 Teoretická část .................................................................................................................... 11

1.1 Anamnéza .............................................................................................................................. 11

1.2 Historie anamnézy ................................................................................................................. 11

1.3 Rozdělení anamnéz ............................................................................................................... 12

1.3.1 Osobní anamnéza .......................................................................................................... 12

1.3.2 Rodinná anamnéza ........................................................................................................ 14

1.3.3 Alergická anamnéza ...................................................................................................... 14

1.3.4 Stomatologická anamnéza ............................................................................................ 15

1.3.5 Farmakologická anamnéza ............................................................................................ 16

1.3.5.1 Antikoagulancia ......................................................................................................... 17

1.3.5.2 Antiagregancia ........................................................................................................... 20

1.3.6 Gynekologická anamnéza .............................................................................................. 23

1.3.7 Sociální anamnéza ......................................................................................................... 24

1.3.8 Pracovní anamnéza ....................................................................................................... 25

1.3.9 Epidemiologická anamnéza ........................................................................................... 25

1.3.10 Abusus ........................................................................................................................... 26

1.4 Možnosti odebrání anamnézy ............................................................................................... 28

1.5 Legislativa .............................................................................................................................. 30

1.6 Rizika špatně odebrané anamnézy ........................................................................................ 32

1.7 Rizikoví pacienti ..................................................................................................................... 33

1.7.1 AIDS / HIV ...................................................................................................................... 34

1.7.2 Aortokoronární bypass .................................................................................................. 35

1.7.3 Astma Bronchiale .......................................................................................................... 35

1.7.4 Ateroskleróza ................................................................................................................ 35

1.7.5 Diabetes mellitus ........................................................................................................... 36

1.7.6 Hemofilie ....................................................................................................................... 37

1.7.7 Hepatitida ...................................................................................................................... 38

1.7.8 Hypertenze .................................................................................................................... 40

1.7.9 Hypotenze ..................................................................................................................... 41

1.7.10 Infarkt myokardu ........................................................................................................... 43

1.7.11 Imunosupresivní pacienti .............................................................................................. 43

1.7.12 Infekční mononukleóza ................................................................................................. 44

1.7.13 Ischemická choroba srdeční .......................................................................................... 44

1.7.14 Srdeční chlopně ............................................................................................................. 45

1.7.15 Syfilis (přijíce, Lues) ....................................................................................................... 46

2 Praktická část ...................................................................................................................... 47

2.1 Cíl práce ................................................................................................................................. 48

2.2 Hypotézy ................................................................................................................................ 49

2.3 Metodika výzkumu ................................................................................................................ 50

2.4 Dotazníkové šetření............................................................................................................... 51

3 Závěr .................................................................................................................................. 62

Zdroje ........................................................................................................................................ 64

Seznam grafů .............................................................................................................................. 66

Seznam zkratek .......................................................................................................................... 67

Přílohy ....................................................................................................................................... 68

10

Úvod

V současné době přibývá polymorbidních pacientů. Pomocí dnešních diagnostických metod

se setkáváme s diagnózami, které mohou významně ovlivnit stomatologické vyšetření

i ošetření. Kladu důraz na odebrání kvalitní anamnézy. Hlavním důvodem je předcházet

možnému vzniku komplikací.

Absolventská práce se zabývá “Významem důkladné anamnézy“ a jejím dnešním využití.

Pozornost věnuji zejména dentálním hygienistkám. Právě první kontakt pacienta s ošetřujícím

personálem je důležitý pro správné stanovení diagnózy a následné sestavení vhodného

léčebného plánu.

V teoretické části bych ráda zdůraznila, s jakými formami anamnézy se v dnešní době

můžeme setkat. Na jaké části se více zaměřit nebo jakými otázkami nadále vyplněné

informace doplnit, aby pro nás byla anamnéza co nejpřínosnější.

Nadále budu popisovat anamnestickou historii, legislativa nebo rizika, která mohou

s vyplněním dotazníku nastat. Jedna z dalších částí popisuje rizikové pacienty a jejich

onemocnění, se kterými se může zubní lékař nebo dentální hygienistka setkávat každý den

a o jejich přenosu nebezpečných infekcích nemusí vůbec vědět. Význam anamnestického

dotazníku je důležitou součástí moderní stomatologie a kvalitní terapie, která může být

ve formě jak písemné, tak v podobě rozhovoru. V dnešní době máme i více možností, jak

anamnézu od pacienta odebrat. Zde budu popisovat možné způsoby odběru či zdůraznění

důležitých informací v klasické nebo elektronické podobě.

V praktické části chci vytvořit anamnestický dotazník, který vyplní pacienti

ve stomatologické ordinaci, tak v ordinaci dentální hygienistky. Na základě zjištěných

informací vyhodnotím zdravotní rizika, která se v současnosti u pacientů vyskytují. Ať už se

bude jednat o riziková onemocnění nebo nebezpečí v podobě léků, které pacienti užívají a

mohou tak ovlivnit stomatologické ošetření.

11

1 Teoretická část

1.1 Anamnéza

Anamnéza neboli předchorobí označuje důležité informace o současném a předchozím

pacientově zdravotním stavu, které získáváme pomocí rozhovoru s cíleně položenými

otázkami. V dnešní době můžeme správně provedenou anamnézu považovat za polovinu

diagnózy. Pacient se však v mnoha situacích může domnívat, že právě jeho onemocnění

vůbec nesouvisí se stomatologickým ošetřením, přičemž většina onemocnění se projevuje

hlavně v dutině ústní. Pacient nám informace vůbec nemusí sdělit, proto je důležité se ptát

opakovaně na stejné otázky jiným způsobem v časové prodlevě.

1.2 Historie anamnézy

V historii byla anamnéza považována za nejdůležitější část diagnózy chorob. Zhruba před 40

lety se od pacienta dala zjistit jen anamnéza, základní biochemické vyšetření, RTG,

nedokonalé tomografické snímky a jednoduchá arteriografie. V této době tvořily získané

informace až 80 % ke stanovení diagnózy. V dnešní době i přes nárůst techniky tvoří

anamnéza 50 - 70 % úspěšnosti vzhledem k další léčbě. Lze proto soudit, že anamnéza je

i v dnešní době velmi důležitá a tvoří důležitý krok v léčbě pacientů.

12

1.3 Rozdělení anamnéz

• Osobní anamnéza;

• Rodinná anamnéza;

• Alergická anamnéza;

• Stomatologická anamnéza;

• Farmakologická anamnéza;

• Gynekologická anamnéza;

• Sociální anamnéza;

• Pracovní anamnéza;

• Epidemiologická anamnéza;

• Abusus.

1.3.1 Osobní anamnéza

Patří mezi úplně první anamnézy, které u pacienta zjišťujeme. Zahrnuje všechny osobní údaje

o současném a předchozím zdravotním stavu. Pokud se u pacienta najdou prodělané

onemocnění, operace či úrazy ptáme se na příčinu, dobu trvání, dobu hospitalizace, způsob

léčby, stupeň vyléčení a pozdější následky onemocnění. Nejvíce nás zajímají onemocnění,

která mohou stále probíhat a mohly by v budoucnu ovlivnit průběh našeho ošetření. Zde se

opět ptáme na diagnózu, aktuální potíže a případnou další probíhající léčbu.

13

Nejvíce se zajímáme o:

• Celkový zdravotní stav: Zjišťujeme, jak se pacient aktuálně cítí nebo jestli nedošlo

k zásadnějším změnám u celkového zdravotního stavu jako např. rychlý úbytek nebo

přírůstek hmotnosti, s čímž souvisí i chuť k jídlu. Zajímá nás nechutenství, poruchy

chuti až zvracení, nadměrný příjem jídla a tekutin. U tekutin se tážeme na zvýšený

nebo snížený pocit žízně. Ptáme se na pocit únavy, dostatek a kvalitu spánku nebo

samotnou nespavost, dušnost spojenou s kašlem, zvýšené teploty a nadměrné pocení.

U těhotných žen se ptáme na průběh těhotenství (viz. gynekologická anamnéza);

• Prodělané operace: Zajímají nás zejména operace v orofaciální oblasti,

kardiovaskulárního ústrojí, v trávicím systému, případně nádorová onemocnění.

Důležitá je i tolerance anestezie během operace, užívání léků na ředění krve jako je

Warfarin, Heparin apod. (viz. farmakologická anamnéza);

• Prodělané úrazy;

• Předchozí vyšetření a hospitalizace;

• Onemocnění kardiovaskulárního aparátu (ischemická choroba srdeční, infarkt

myokardu, arytmie, chlopní náhrady, kardiostimulátor, bypass apod.);

• Infekční nemoci – hepatitidy A, B a C, HIV, TBC, Syfilis a také recidivující afty;

• Onemocnění jater, ledvin, močových cest, žlučových cest;

• Endokrinní poruchy;

• Poruchy nervového systému;

• Duševní poruchy;

• Poruchy imunity;

• Očkování.

14

1.3.2 Rodinná anamnéza

U tohoto typu anamnézy se dotazujeme na závažná onemocnění u příbuzných, jako jsou

rodiče, prarodiče, sourozenci a děti. Údaje o manželovi/manželce nejsou v tomto případě

nijak zvlášť přínosné, pouze z hlediska pohlavních chorob. Pokud se najde člen rodiny, který

trpí onemocněním, které by mohlo pacienta ohrozit, zjišťujeme zda žije nebo již zemřel, jeho

věk a v době úmrtí příčinu smrti.

Nejvíce se zajímáme o výskyt genetického onemocnění nebo nemoci s určitým rodinným

výskytem, kam řadíme např. diabetes mellitus, arteriální hypertenzi, vrozené anomálie

v orofaciální oblasti, tumory, hematologické a kardiovaskulární onemocnění, ischemické

choroby srdeční, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, duševní choroby, TBC, infekční

choroby, psychiatrická a neurologická onemocnění.

Pokud pacient trpí v současné době určitým problémem, zjišťujeme, jestli se obtíže

nevyskytly už v předchozích generacích a mohly by vykazovat rodinnou zátěž.

Rodinnou anamnézu provádíme vždy až po zjištění nynějších onemocnění.

1.3.3 Alergická anamnéza

Alergie je jedna z nejčastějších problémů během stomatologického ošetření, a proto je nutné

se cíleně ptát na veškeré alergie, které pacient během celého svého života zaznamenal.

Důležitými alergeny pro nás jsou: alergie na anestetika, antibiotika, jód, dezinfekční

přípravky, latex, kovy, pyl, prach, roztoči a hmyz typu včely a vosy, kdy nastává riziko

v podobě bodnutí žihadlem. Alergická reakce při podání lokálního anestetika může dojít až

k závažnému anafylaktickému šoku. Na latex nebo kofferdam se může projevit orální nebo

perorální reakce.

Vážná reakce může být na léky v podobě cucacích tablet, prostředky používané v péči o zuby,

jako jsou ústní vody nebo otiskovací materiály s aromatickými estery.

15

Alergie zaznamenáváme všechny, i když pro náš obor nemusí být vůbec významné.

Naznačuje to u daného pacienta zvýšenou senzitivitu.

Důležité je si poznamenat vyvolávající podmět, dobu vzniku a způsob léčby. Vždy je dobré se

opětovně zeptat před aplikací potenciálního alergenu. Pokud pacient alergii má, nejvíce nás

zajímá reakce na danou látku ve formě erytému, exantému, astmatického záchvatu, kožního

výsevu nebo anafylaktického šoku.

1.3.4 Stomatologická anamnéza

Stomatologická anamnéza se specializuje na informace získané z oblasti tvrdých a měkkých

tkání dutiny ústní. Zajímá nás především stav chrupu, čelistí, ptáme se na sanaci a úrazy.

Nedílnou součástí je charakter a popis sliznic dutiny ústní. Zajímají nás i ortodontické

anomálie.

U zubů nás zajímá zvýšená citlivost na chlad či teplo, předčasné ztráty tvrdých zubních tkání,

místa ulpívání potravy či ostré hrany.

Ptáme se na onemocnění v orofaciální oblasti a dentální hygienu (četnost, délka čištění,

technika, prostředky ústní hygieny, alergie a krvácení). Nesmíme zapomenout optat se na

frekvenci návštěv praktického lékaře, eventuálně jiného podobného oboru. Zejména nás

zajímá návštěva parodontologie, ortodontisty či protetika a dentální hygienistky (frekvence

a poslední návštěva).

Ptáme se pacienta, jestli někdy byla přítomna komplikace související se stomatologickým

ošetřením (zhoršené hojení ran, prodloužené krvácení po stomatologickém výkonu, reakce na

lokální znecitlivění – anestetika). Pokud zjistíme protetické náhrady, ptáme se ho na typ

(fixní/ snímatelná, celková/ částečná), dobu používání a problémy s ní spojené (dekubitus,

ostré hrany, porucha artikulace). Pro lepší přehled náhradu překontrolujeme a zapíšeme do

dokumentace, o jaký typ se jedná. Pacienti často typům protézy nerozumí a mohou být

přesvědčeni o jiném druhu náhrady.

16

1.3.5 Farmakologická anamnéza

Farmakologická anamnéza se zabývá hlavně farmaky, které pacient užívá. Před prvním

vstupem do ordinace pacient vyplní dotazník, kde sděluje, jaké léky momentálně užívá, a pak

je už jen na nás nebo na zubním lékaři, jak informace nadále využijeme. Dotazník rozvíjíme

hlavně pomocí rozhovoru, kdy se nejčastěji ptáme na frekvenci užití nebo množství,

ale nejvíce nás zajímá, na co léky konkrétně působí. Největší důležitost pro nás mají léky,

které určitým způsobem ovlivňují pacientovu krvácivost, především její zvýšení. Pokud je

pacient na dentální hygieně poprvé, nečistí správným způsobem a nepoužívá mezizubní

kartáčky je dentální hygiena sama o sobě dosti krvácející výkon, natož se zvýšenou

krvácivostí. Tyto informace jsou samozřejmě dost důležité i z lékařského hlediska, kdy

v dokumentaci informace zmíníme pro případné budoucí výkony, například extrakce. Bylo by

vhodné, aby pacient přinesl všechny používané léky napsané na papírovém lístečku, aby

nedošlo k záměně pomocí změny názvu. Pacientova léčba musí být v těchto případech

upravena, aby nedošlo ke komplikacím během zákroku. Farmakologickou anamnézu

pravidelně aktualizujme při každé návštěvě a do karty tyto informace zapisujeme tak, aby

byly na první pohled viditelné.

K ovlivnění krevní srážlivosti (ke snížení hemokoagulace čili procesu, při kterém se krev

sráží) používáme farmaka dvou typů:

• Antikoagulancia: látky, které ovlivňují shlukování trombocytů

o Heparin;

o Warfarin;

o NOAC;

o Pradaxa;

o Xarelto;

o Eliquis.

17

• Antiagregancia: látky zabraňující krevnímu srážení

o Aspirin – kyselina acetylsalicylová;

o Clobidogrel;

o Ibustrin.

1.3.5.1 Antikoagulancia

Heparin

Jedním z nepoužívanějších léků je Heparin, který má protisrážlivý krevní účinek. Jedná se

o látku tělu vlastní, která se vyskytuje v krevní plazmě a kterou řadíme mezi blokátory

trombinu. Podává se především v injekční formě intravenózně. Nebezpečí může nastat

v podání intramuskulárně, jelikož se zvýší riziko ve vytvoření formy hematomu. Hepariny

obecně ovlivňují vnitřní systém koagulace a při vyšších dávkách se podílí i na agregaci

trombocytů. Účinek nastupuje prakticky ihned a odezní až po několika hodinách. Vyšetření

INR by se v tomto případně mělo nacházet v normě.

Pacient užívá Heparin maximálně 2x denně. Užívání by nemělo přesahovat 14 dní. Je velmi

důležité léčbu monitorovat a dohlížet na pravidelné dávky. Při předávkování může dojít

až k vykrvácení. Nechirurgické ošetření při použití Heparinu je prakticky neomezené, ovšem

při chirurgickém ošetření musí zubní lékař nebo dentální hygienistka počkat až účinek léku

odezní. Možné chirurgické zákroky lze provést na specializovaných pracovištích jako např.

VFN Karlovo náměstí na lůžkovém oddělení.

Mezi nežádoucí účinky patří krvácení většího rázu, které může být slizniční, ze zažívacího

nebo z urogenitálního traktu a z místa chirurgických zákroků. Riziko stoupá se zvyšující se

dávkou Heparinu, věkem nad 70 let a podáváním v krátké době po chirurgickém zákroku.

Je nutné před chirurgickým výkonem vždy kontaktovat ošetřujícího lékaře nebo pacientova

hematologa.

18

Užívá se při léčbě:

• Hlubokých žilních trombóz;

• Plicní embolii;

• Nestabilní anginy pectoris;

• Infarktu myokardu;

• Pacientů podstupujících hemodialýzu.

Warfarin

V dnešní době je Warfarin velice používaný lék, který slouží proti srážení krve. Způsobuje

snížení množství aktivního vitamínu K, který je potřebný pro tvorbu řady srážejících faktorů.

Při nerozhodném či nezodpovědném používání může pacienta poškodit nebo ohrozit

na životě. Podává se ve formě tablet, kdy pacient užívá Warfarin 1 x denně. Mohou jej užívat

právě ti pacienti, kteří mají umělé chlopně, hluboké žilní trombózy u dolních končetin,

případně se také využívá jako prevence a léčba plicní embolie. Jeho nežádoucím účinkem je

zvýšená krvácivost, tudíž i možnost vykrvácet během ošetření většího rozsahu. Proto je

u těchto případů důležitá informovanost o užití léku a úprava léčebného postupu. Před

chirurgickým zákrokem je nutné léčbu přerušit a nahradit nízkomolekulárním Heparinem

či nefrakcionovaným Heparinem, přičemž se zvyšujeme riziko náhlého krvácení. Přerušení

léčby probíhá 2-3 dny před daným výkonem, lepší variantou je však 5 dnů, kdy je možné

provést kontrolní testy a přeměření hodnot INR. Pro zubního lékaře je důležité, aby věděl

zda tyto hodnoty dlouhodobě nekolísají.

U chirurgického výkonu je velmi podstatné, aby INR kleslo z hodnoty 2 na hodnotu 1,5.

V tomto případě je možné uskutečnit zákrok. Před každým chirurgickým zákrokem

informujeme pacientova obvodního lékaře a hematologa kvůli naší lepší informovanosti.

Po vykonání všech těchto kroků lze daný výkon provést. Opětovné nasazení Warfarinu trvá

okolo 5 dnů, kdy dojde k obnovení původních hodnot (zpět na hodnotu číslo 2).

19

Před vykonáním dentální hygieny je vždy dobré překontrolovat hodnoty INR, aby nedošlo

k problému a pacient během vyšetření nevykrvácel.

Při užívání Warfarinu je nutné dodržovat dietu. Jedná se hlavně o snížení požívání listové

zeleniny jako je např. listový salát nebo brokolice. Řadíme sem i některé luštěniny. V těchto

potravinách se nachází příliš velké množství vitamínu K, které by mohlo léčbu ohrozit.

Mezi další znevýhodnění patří ovlivnění účinku antibiotik a léků s kyselinou

acetylsalicylovou při současném užití.

NOAC (Novel Oral Anticoagulants)

NOAC patří mezi nová perorální antikoagulancia, která u nás byla registrována teprve před

několika málo lety, avšak jejich léčebné využití neustále vzrůstá. V současné době jsou

indikována hlavně jako léčba hlubokých žilních trombóz a při prevenci žilních trombóz po

ortopedických operacích. Pacient je užívá maximálně 1-2x denně, kdy účinek vymizí cca po

24 hodinách. Účinek se zvyšuje se vzrůstajícím věkem nebo při snížené funkci ledvin.

Pradaxa

Patří mezi modernější přímé perorální antikoagulancia. Její působení v lékařském průmyslu

není dlouhodobé. Podává se v tabletové formě a indikací je primární prevence žilních

tromboembolických příhod, totálních náhrad kyčelního a kolenního kloubu, při dlouhodobé

léčbě cévních mozkových příhod a systémové embolii, diabetes mellitus či hypertenze.

Nepodává se při poruše ledvin, riziku aktivního krvácení, v těhotenství nebo při kojení.

Pacienti užívající přípravek Pradaxa by měli konzultovat svůj zdravotní stav a riziko krvácení

před každým chirurgickým zákrokem se svým ošetřujícím lékařem nebo hematologem.

Vysazení léku je u každého pacienta individuální a ne vždy je ho potřeba před zákrokem

vysadit.

20

Xarelto

Řadíme mezi perorální antikoagulans, které se neprojevují žádnými účinky na trombocyty.

Podává se pacientům od 18 let.

Mezi indikace řadíme prevence žilního tromboembolismu u dospělých a efektivní operativní

náhrady kyčelního nebo kolenního kloubu. Kontraindikací jsou závažné krvácivé stavy,

přítomnost maligních nádorů s vyšším rizikem krvácení, poranění mozku nebo míchy,

současná léčba s jinými antikoagulancii a jaterní onemocnění. Xarelto je nutné vysadit

minimálně 24 hodin před plánovaným chirurgickým zákrokem

a nasadit zpět hned jak je to možné. Vždy ale záleží na předchozí domluvě s ošetřujícím

lékařem i hematologem, která může být u každého pacienta individuální. Největší kritérium je

pacientova velká nebo malá krvácivost a množství užití daného přípravku. Mezi nežádoucí

účinky řadíme větší intenzitu krvácení, bolesti hlavy, hypotenzi, bolesti žaludku, břicha,

nauzeu, zvracení a zácpu.

Eliquis

Antikoagulans z řady Apixabanů podáváno perorálně. Indikace i kontraindikace jsou stejné

jako u předchozí Pradaxy i Xarelta. Tento přípravek by měl být vysazen 48 hodin před

operací nebo stomatologickým zákrokem, a to při středně nebo vysokém riziku krvácení.

24 hodin před zákrokem s nižším rizikem krvácení. Mezi nežádoucí účinky řadíme právě

krvácení z dásní, gastrointestinální krvácení, modřiny a nauzeu.

1.3.5.2 Antiagregancia

Aspirin

Jedním z celosvětově nejpoužívanějších léků je Aspirin. Jednou z důležitých složek tvoří

kyselina acetylsalicylová, která patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léků. Kyselina

acetylsalicylová všeobecně tlumí enzym cyklooxygenáza, který podporuje tvorbu cytokinů,

které umožnují správný průběh zánětu.

21

Primárně zabraňuje zánětu, ale zároveň tlumí i tvorbu enzymu Tromboxan, který je nutný pro

správnou funkci krve a krevních destiček. Tímto procesem je ovlivněno i srážení krve.

Doporučuje se podávání nízkých dávek 30-100 mg, lx denně.

Indikace:

• Angina pectoris;

• Po infarktu;

• Primární a sekundární prevence mozkové cévní příhody;

• Trombóza periferních cév.

Kontraindikace:

• Hemokoagulační poruchy;

• GIT krvácení v anamnéze;

• Peptický vřed;

• Akutní hemoragický iktus;

• Alergie (podání Indobufen, Ticlodipin, Clopidogrel).

Mezi další zástupce ASK patří - Anopyrin, Stacyl a Godasal.

Mezi účinky Aspirinu řadíme hlavně tlumení bolesti, ať už se jedná o bolesti hlavy, zubů,

kloubů nebo svalů. Všeobecně snižuje horečku a má protizánětlivý účinek. Zabraňuje tvorbě

krevních sraženin a slouží i jako první pomoc u infarktu myokardu (odstraňuje sraženinu,

která ucpává srdeční sval).

22

Po prodělání infarktu ho pacient nadále užívá, aby se zabránilo dalšímu vytvoření krevní

sraženiny. Pokud dojde k nějakému zákroku, např. v dutině ústní při dentální hygieně

krvácení nebývá velkého rázu, ale i tak samozřejmě hrozí riziko.

Mezi nežádoucí účinky patří tvoření modřin, krev v moči nebo ve stolici, dále pak častější

krvácení z nosu. Aspirin by se neměl podávat dětem do 15 let z důvodu poškození jater.

Celkově snižuje shlukování krevních destiček a tím může vést ke zvýšení krvácivosti např.

během a po chirurgických zákrocích nebo úrazech. Vždy je dobré situaci řešit s praktickým

lékařem.

Clopidogrel

Jeho účinek je ireverzibilní, zabraňuje aktivaci trombocytů. Působí tak jako blokátor

destičkových receptorů. Trombocyty jsou poškozeny ireverzibilně a jejich obnovení

normálních destičkových funkcí záleží na rychlosti zpětné obnovy. Jeho nástup i odeznění

účinku trvá až několik dní a často se používá dohromady v kombinaci s kyselinou

acetylsalicylovou jako duální léčba pacienta.

Problém nastává u pacientů s vysokým rizikem krvácení. Zvýšené riziko nastává v kombinaci

s užíváním léků ovlivňující hemostázu, kde je třeba zohlednit zvýšené riziko krvácení. Opět je

nutné vše diskutovat s praktickým lékařem nebo hematologem pacienta. Je však klinicky

prokázáno, že Clopidogrel neovlivňuje účinky Heparinu.

Zástupci:

• Clopidogrel – různí výrobci;

• Duoplavin tablety (kombinace s ASA);

• Trombex tablety.

23

Ibustrin

Účinná látka je Indobufen, která se používá při kontraindikaci kyseliny acetylsalicylové.

Ibustrin ovlivňuje funkci trombocytů svojí reverzibilní blokádou.

Ibustrin neovlivňuje plazmatické koagulační faktory a jeho účinek ustupuje až po

8 hodinách. Jeho hlavní funkcí je zabránění aktivace krevních destiček, tím předchází k tvorbě

krevních sraženin. Jeho účinek je zaměřen na tlumení uvolňování destičkových komponent.

Ibustrin se používá především jako prevence, jelikož předchází ucpávání cév krevní

sraženinou zvláště u nemocí, jako jsou ISCH mozku a srdce, ateroskleróza cévního řečiště

nebo u pacientů, kteří v nedávné době prodělali operaci srdce.

Kontraindikace: současné použití s léky ovlivňující krevní srážlivost.

Mezi nežádoucí účinky řadíme krvácení především z nosu, ale i častější krvácení z dásní.

1.3.6 Gynekologická anamnéza

Gynekologická anamnéza se provádí v případě těhotné pacientky. Cílem je odhalit případná

rizika, která by mohla zkomplikovat těhotenství nebo samotný porod. Pacientky

se dotazujeme na to, jak se cítí, v kolikátém týdnu těhotenství je, jak se stará o svoji dutinu

ústní a jestli se změnil její přístup k dentální hygieně během tohoto období. Pokud ano

je důležité informovat o různých rizikách, která mohou nastat v souvislosti s těhotenstvím.

Řadíme zde např. možnou těhotenskou gingivitis zjistitelnou kvůli zvýšenému

krvácení gingivy. Pacientka by se měla dostavit až 2x během celé gravidity k zubnímu lékaři.

Počet sezení na dentální hygieně je individuální podle potřeby.

Na základně zjištěných informací se snažíme přizpůsobit vyšetření i motivaci tak, aby bylo

pro pacientku vše vyhovující a pochopitelné. Anamnézu tak obnovujeme u každé návštěvy

a po porodu kdy můžeme informovat i o dentální hygieně u narozeného dítěte nebo i v dalších

vývojových obdobích.

24

Na základě této anamnézy je důležité, aby měla pacientka v průběhu těhotenství vždy

sanovaný chrup, ošetřené parodontopatie a dobrou ústní hygienu. Jen tak můžeme předcházet

případným problémům jako je předčasný porod nebo předčasné ztráty zubů.

Všeobecně se ještě můžeme dotazovat na:

• Klimakterium – v kolika letech;

• Počet porodů (komplikace atd.);

• Potraty (počet, spontánní nebo umělé);

• Gynekologické operace – důvod, před jakou dobou;

• Hormonální antikoncepce – typ.

1.3.7 Sociální anamnéza

Sociální anamnéza neboli pracovně - sociální anamnéza (v kombinaci s pracovní anamnézou)

se zajímá hlavně o životní podmínky pacienta. Mezi ně zařazujeme např., zda bydlí sám,

s partnerem, se svojí rodinou, kolik má dětí, zda je rozvedený nebo bezdětný – případné

důvody bezdětnosti.

Důležitá je celková životospráva – dostatečný spánek, odpočinek, pravidelnost a druh

stravování, pravidelný tělesný pohyb, pacientovy záliby a jeho druh odreagování od denních

povinností. Zajímáme se i o to, zdali pacient žije ve stresovém prostředí, prodělává životní

krizi nebo trpí určitými sociálními problémy atd., protože i to může mít vliv na jeho postoj

k sociálnímu životu. Cenné informace nám může poskytnout i sdělení o jeho sexuální

orientaci.

25

1.3.8 Pracovní anamnéza

V této části anamnézy se budeme věnovat především pacientovu povolání. Přednostní otázka

by měla být ohledně vzdělání, co pacient vystudoval nebo jestli stále studuje. Zeptáme se,

kde momentálně pracuje a jak často, jestli jde o každodenní činnost nebo o směnný provoz.

Nejdůležitější informací pro nás jsou podmínky, ve kterých se pacient pohybuje během práce,

ať už se jedná o životní prostředí jako např. restaurace, továrna nebo práce v kanceláři

za počítačem. Každé pracovní místo má jiná rizika. Pokud se tedy pacient pohybuje

v továrnách a vykonává větší fyzickou námahu, soustředíme se i na jeho současný zdravotní

stav, který může souviset s určitým onemocněním. Pokud je pacient ze zdravotnictví, můžeme

předpokládat i nákazu od jiného pacienta, případně od zvířete ve veterinářství.

Člověk pracující v restauraci se může pohybovat ve velkém množství kouře a mít díky tomu

špatnou životosprávu. U pacientů pracujících v oboru cukrářství můžeme nacházet cirkulární

krčkové kazy. Další důležitá informace se týká ohledně dojíždění do práce, ať už pomocí

MHD, pěšky nebo vlastním automobilem. Doprava může způsobovat nadměrný stres.

Špatné stravování během dne, málo jídel, případné přejídání v pozdějších večerních hodinách,

které může souviset s obezitou nebo se špatným sestavením jídelníčku a mít vliv i na tvrdé

zubní tkáně v dutině ústní.

Je tedy důležité se pacienta zeptat, jestli se na jeho pracovišti vyskytují i určité rizikové

faktory, které by mohly ovlivnit jeho zdravotní stav nebo ho v určitém stadiu onemocnění

případně zhoršit.

1.3.9 Epidemiologická anamnéza

Epidemiologická anamnéza se zabývá tím, jestli byl pacient v posledních 6 měsících

v zahraničí. Pokud ano, ptáme se kde, jestli se jednalo o exotickou zemi (většinou země

s nižší hygienickou úrovní), kde by mohlo být případné riziko nebo zvýšený výskyt určitých

infekčních onemocnění.

26

Mezi tyto onemocnění řadíme hlavně malárii, ptačí chřipku, Ziku nebo střevní tyfus. Zajímá

nás ovšem i to, jestli pacient přišel do styku s nakaženým zvířetem, neměl klíště, podezřelé

bodnutí od hmyzu nebo neprodělal tuberkulózu či žloutenku.

Zajímá nás, zda vůbec přišel do styku s nějakou z infekčních nemocí, zda byl před odjezdem

očkován, jestli po příjezdu pocítil nějaké zvláštní či neobvyklé příznaky onemocnění.

1.3.10 Abusus

Abusus neboli toxikologická anamnéza obsahuje informace o užívání návykových látek.

Podstatné jsou hlavně informace o pacientových aktuálních stavech, ale také i o stavech

předešlých. Vzhledem k negativním účinkům může mít pacient tendenci uvádět odlišné údaje

o skutečnosti, proto je vždy nutnost se soustředit na pacientovu diferenciální diagnostiku.

V souvislosti s kouřením u pacienta můžeme přepokládat určité onemocnění plic, plus

se můžou vyskytovat nadměrné pigmentace na tvrdých zubních tkáních, případně snížená

krvácivost gingivy. Při požívání alkoholu mohou nastat onemocnění jater.

Konkrétně se ptáme na:

• Kouření;

• Alkohol;

• Návykové látky – drogy;

• Pití černé kávy;

• Závislost na lécích;

• Jiné závislosti.

27

Kouření

Zde nás zajímá druh tabákového výrobku – cigarety, dýmky, vodní dýmky, doutníky. Četnost

užití – kolikrát denně, jak často a jak dlouho (počet měsíců až let). V případě, že pacient

kouřit přestal, se ptáme, kdy a jak dlouho kouřil v předchozích letech.

Alkohol

Opět se ptáme na to jak často a o co se přesně jedná, jestli o víno, pivo nebo destiláty. Pokud

pacient uvede, že alkohol nepije je zapotřebí se konkrétněji zeptat např. na pití piva, protože

mnoho pacientů nezařazuje pivo mezi alkoholické nápoje. Existuje i biochemické vyšetření,

které může odhalit dle zvýšení jaterních enzymů i skrytého alkoholika.

Návykové látky – drogy

Existuje několik druhů drog od tanečních až po “měkké drogy“. Zde řadíme např. marihuanu,

která způsobuje v oblasti dutiny ústní xerostomii a zvýšený pocit hladu. Je zde tedy větší

konzumace potravin a o to horší péče o tvrdé zubní tkáně. Opět se můžou vyskytovat

nadměrné pigmentace a nižší krvácivost gingivy.

U metamfetaminu neboli pervitinu se objevuje nejen špatný vliv a oslabení celkového

imunitního systému, ale na tvrdých zubních tkáních nacházíme poškození v podobě erozí

a bruxismu. Můžeme zde objevit také přikusování tváře nebo samotného jazyka, xerostomii,

zubní kaz, supragingivální i subgingivální zubní kámen, gingivitis i parodontitis. U těchto

návyků se setkáváme hlavně s pacienty, kteří mají malhygienu, nechodí na preventivní

prohlídky k zubnímu lékaři, a proto nemají sanovaný chrup. Často tyto problémy zatajují.

Černá káva

Zajímá nás množství kávy za den, četnost užití, množství přijatého kofeinu, a to i v podobě

energy drinků nebo sycených nápojů.

28

Závislost na lécích

V dnešní době velmi rozšířena i kvůli polypragmazii, mezi nejčastější léky patří analgetika,

benzodiazepiny, hypnotika a psychofarmaka.

1.4 Možnosti odebrání anamnézy

Rozdělení anamnézy:

• Přímá;

• Nepřímá.

Přímá anamnéza – získaná přímo od pacienta pomocí rozhovoru, kdy jsou dána základní

pravidla a zásady:

• Empatie;

• Klást jednoduché otázky tak, aby je pacient pochopil, a vždy je přizpůsobit jeho

mentální úrovni;

• Otázky nadále rozvíjet a snažit se získat co nejvíce informací o daném problému;

• Pacientovi potíže nikdy nezlehčovat, i když se zdají být z našeho pohledu banální.

Tyto potíže se můžou zdát pacientovi důležité, a pokud je budeme ignorovat, můžeme

tak ztratit pacientovu důvěru;

• Nepoužívat odborné výrazy, pokud ano, tak pacientovi vše důkladně vysvětlit;

• Zvláště u starších pacientů je vhodné se ptát na choroby a léky a dotaz několikrát

zopakovat před daným výkonem;

• Všímat si i neverbální komunikace, která může poskytnout mnoho důležitých

informací;

• Při každé návštěvě anamnézu pravidelně aktualizovat, zvlášť pokud se vyskytl určitý

problém, který může ovlivnit průběh (to platí i u anamnézy nepřímé).

29

Nepřímá anamnéza – anamnéza získaná od příbuzných, doprovázejících osob, praktického

lékaře. U pacientů, kteří jsou v bezvědomí nebo v psychiatrické léčbě, získáváme informace

od lékařských pracovníků a záchranářů. Nepřímou anamnézu používáme hlavně u dětí,

kdy získáváme informace od matky. Nepřímá anamnéza lze zjistit pomocí dotazníku.

Je to mnohem méně přínosná varianta, než samotný rozhovor, ale šetří čas. Dotazník je

vyplněn před prvním vstupem pacienta do ordinace. Kromě identifikačních dat obsahuje také

seznam hlavních onemocnění a zdravotních stavů, u kterých pacient písemně zaškrtává

z možností ano nebo ne. Dané informace pak stvrdí svým podpisem a uvede datum a místo.

Dotazník slouží jako část pacientovy dokumentace, ale především k získání anamnézy, kdy

jednotlivé problémy ještě ústně rozebereme pomocí rozhovoru a získáváme tak

i důvěryhodnější vztah s pacientem. Při vytvoření dotazníku se soustředíme na všechny

možné otázky z různých oborů, ať už se jedná o infekční onemocnění, alergie, léky, aktuální

zdravotní stav, poslední návštěvy u zubního lékaře, poslední zhotovení RTG nebo pobyt

v zahraničí během posledního půl roku.

Dotazník u dentální hygienistky by měl také obsahovat i informace o současném používání

jednotlivých zdravotnických pomůcek jako je např. zubní kartáček, mezizubní kartáčky, pasty

a ústní vody. Také u anamnestického dotazníku aktualizujeme informace při každé další

preventivní prohlídce.

Když pacient dotazník vyplní a my s ním probereme jednotlivé body, vložíme ho do

dokumentace, kde si všechny podstatné body zvýrazníme a napíšeme na přední stranu

zdravotnické karty nejlépe tak, aby byly všechny důležité informace na první pohled vidět.

Upozorní nás to na případná rizika a umožní zvláště rychlou orientaci k vyšetření při další

návštěvě. Pokud máme zdravotnickou dokumentaci v elektronické formě, existují programy,

které nás automaticky upozorní na rizikového pacienta.

30

Další rozdělení anamnézy:

• Celková – co nejvíce informací ze všech oborů pacientova života;

• Cílená – zaměřená na určitý problém;

• Stručná – posouzení pouze informací souvisejících s onemocněním.

Celková anamnéza se odebírá u prvního kontaktu s pacientem, kdy předpokládáme,

že nepodléhá dalšímu onemocnění. Pokud však pacient onemocnění v dotazníku zmíní nebo

máme určité podezření, provedeme anamnézu cílenou.

Jestli se jedná o akutní onemocnění, odebereme anamnézu stručnou, zaměřenou na

nejaktuálnější potíže.

1.5 Legislativa

V této části absolventské práce uvádím legislativu, která se vztahuje k této problematice,

konkrétně úryvek z paragrafu 1, vyhlášky 98/12Sb.

„Vyhláška 98/12 Sb.

Ze dne 22. března 2012.

O zdravotnické dokumentaci.

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních

službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 69

písm. a) až d) zákona o zdravotních službách:

Zdravotnická dokumentace, s ohledem na rozsah poskytovaných zdravotních služeb, obsahuje

údaje o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních

služeb pacientovi, a to identifikační údaje o poskytovateli a pacientovi.

31

Identifikační údaje o poskytovateli:

• Jméno, případně jména, příjmení poskytovatele;

• Adresa místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby;

• Obchodní firma nebo název poskytovatele, adresa sídla nebo adresa místa podnikání

v případě právnické osoby;

• Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno;

• Název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení poskytovatele takto

členěno (dále jen „oddělení zdravotnického zařízení“).

Identifikační údaje o pacientovi

• Jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta;

• Datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního

pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta, a kód zdravotní pojišťovny;

• Adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, místo

hlášeného pobytu na území České republiky, a v případě osoby bez trvalého pobytu na

území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky;

• Pohlaví pacienta;

• Jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zdravotnického pracovníka nebo jiného

odborného pracovníka, který provedl zápis do zdravotnické dokumentace; to neplatí

v případě poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby vlastním jménem;

• Datum provedení zápisu do zdravotnické dokumentace, datum a čas poskytnutí

neodkladné zdravotní péče nebo vykonání návštěvní služby u pacienta;

32

• Razítko poskytovatele, jde-li o součást zdravotnické dokumentace, která je předávána

pacientovi nebo podle jiných právních předpisů jiné fyzické nebo právnické osobě,

která je oprávněna zdravotnickou dokumentaci převzít;

• Informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných

zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním

stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb, včetně

anamnestických údajů potřebných pro poskytování zdravotních služeb;

• Informace o tom, zda jde o pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo

pacienta s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit

poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient

zbavený způsobilosti k právním úkonům“);

• U osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné záznam o druhu vykonávané

činnosti.“ (AION CS, s.r.o., 2012)

1.6 Rizika špatně odebrané anamnézy

Riziko špatně odebrané anamnézy je v dnešní době velmi vážné, protože pokud pacient

nesdělí všechny důležité informace o svém zdravotním stavu může ohrozit nejen ošetřujícího

lékaře, dentální hygienistku nebo zdravotnický personál, ale i pacienty, kteří jsou ošetřeni po

něm. Jedná se zvláště o ošetření u rizikových pacientů u kterých bohužel není zákonem dané,

že musí říct o svém onemocnění, a proto je zde velké riziko nákazy.

Riziko ovšem nenastává jen u těchto nemocí, ale např. i u těhotných žen, které pokud

neoznámí svoje těhotenství můžou být v rámci preventivní prohlídky ozářeny pomocí

rentgenu nebo se můžou podrobit výkonu, který je pro vyvíjející se plod škodlivý. Pokud si

tedy u pacienta všimneme určitých příznaků, které nebyly v anamnéze zmíněny, doplňujeme

otázky ohledně onemocnění, na které máme podezření nebo k pacientovi přistupujeme jako

k rizikovému, i když to není anamnézou potvrzené.

33

1.7 Rizikoví pacienti

Rizikový pacient je pro stomatologickou praxi, zubního lékaře nebo dentální hygienistku

největší hrozbou. Je zde velmi velké riziko přenosu infekce z pacienta na ošetřujícího bez

zásadního opatření. Vždy je proto nutné dodržovat pravidlo 3 N: “Nikdy neošetřovat

neznámého“. Tudíž je vždy zapotřebí zhotovit jak extraorální, tak intraorální vyšetření

a vyhodnotit anamnestický dotazník.

Mezi riziková onemocnění řadíme:

• AIDS;

• Aortokoronární bypass;

• Asthma Bronchiale;

• Ateroskleróza;

• Diabetes mellitus;

• Hemofilie;

• Hepatitida;

• Hypertenze;

• Hypotenze;

• Infarkt myokardu;

• Imunosupresivní pacienti;

• Infekční mononukleóza;

• Ischemická choroba srdeční;

• Srdeční chlopně;

• Syfilis.

34

1.7.1 AIDS / HIV

AIDS (Acquired Immunodeficiency Syndrome) nebo také syndrom získaného selhání imunity

je velmi závažné infekční onemocnění. Jeho původcem je retrovirus s genetickou informací

zakódovanou v RNA. Jeho množení se nachází především v T4 lymfocytech. Zdrojem

nákazy je infikovaný člověk. Přenos se děje pomocí krve a krevních derivátů, sperma,

cervikovaginálním sekretem a mateřským mlékem. Nevýznamnějším přenosem je však

pohlavní styk. Většina infikovaných zůstává bez příznaků.

Nejvíce jsou postiženi muži, a to ve věku 20-50 let, z toho jsou 2/3 homosexuálové,

bisexuálové, narkomani, intravenózně drogově závislí, prostitutky, hemofilici a promiskuitní

lidé. Přenos z matky na plod je možný a to transplacentárně nebo pomocí mateřského mléka.

Rozdělení:

• Klinická kategorie A: Primární stadium. Projevuje se pomocí chřipky, horečky,

povrchových lymfadenopatií, bolestmi svalů. Příznaky ustoupí za 1-3 týdny. Nastává

období latence, kdy může dojít ke zduření uzlin a to až okolo 1 cm, které přetrvává

i 3 měsíce;

• Klinická kategorie B: Projevuje se ztrátou hmotnosti až o 10 %, horečkami okolo

38°C, průjmy trvající někdy 1 měsíc, nočním pocením atd.;

• Kategorie C: Charakteristická pro velké oportunní infekce, nádory a další infekční

onemocnění. V dutině ústní můžeme najít virový herpes simplex s rychle

nekrotizujícími vezikulami nebo také infekci způsobenou virem Epsteina–Barrové

vyznačující se vlasatou leukoplakií na hranách jazyka. Může být přítomen i Kaposiho

sarkom.

35

1.7.2 Aortokoronární bypass

Aortokoronární bypass je jednou z nejzákladnějších kardiochirurgických operací u pacienta se

zúženými srdečními tepnami, které mohou vzniknout kvůli ateroskleróze nebo také kvůli

akutnímu infarktu myokardu, kdy se bypass provádí jako akutní neplánovaný zákrok. Často je

ale považován za zákrok zachraňující a uplatňuje se hlavně u pacientů, u kterých není

dostatečný efekt léků a přetrvávají zde příznaky jako bolest na hrudi apod. Bypass většinou

řadíme mezi jediné řešení, které by mohlo pacientův stav se zúžením srdeční tepny zlepšit.

Není to však vhodná léčba u každého pacienta.

1.7.3 Astma Bronchiale

Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Způsobuje zvýšení průduškové reaktivity

opakovaný pískot, vrzoty při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a suchý dráždivý kašel, který se

vyskytuje hlavně v noci. Onemocnění postihuje obvykle osoby mladšího věku. Projevuje se

záchvaty náhle vzniklé dušnosti, která ve většině případů ustoupí.

U těžkých astmatických záchvatů dochází až ke vzniku klidové dušnosti, tachykardii

a tachypnoe. Může však vést k projevům zmatenosti až poruše vědomí či hypotenzi.

U anamnézy se věnujeme hlavně příznakům onemocnění, jako je přítomnost atopického

ekzému v dětství, různé druhy alergií, senné rýmy nebo nosní polypózy. Důležitá je

i přítomnost astmatu v rodině.

Pro nás je však nejdůležitější zjistit vyvolávající faktory záchvatu tzv. spouštěče – virové

infekce, přechod z tepla do zimy, alergeny, kouření, léky, potraviny apod.

1.7.4 Ateroskleróza

Jedná se o dlouhodobě probíhající zánětlivý proces, který postihuje vnitřní stěnu tepny, a to

poškozením na základě chemických, fyzikálních a biochemických vlivů. Působením

rizikových faktorů se může ateroskleróza rozšiřovat rychleji a také do dalších oblastí.

36

První stadium tohoto onemocnění může být asymptomatické, tudíž pacient nepociťuje žádné

projevy na svém těle. Další změny ovšem záleží na lokalizaci, kde dochází k postupnému

zúžení tepny, kdy je tato oblast nedostatečně prokrvena. Ateroskleróza je nejčastěji způsobena

nedostatkem pohybu, nezdravou, obzvlášť tučnou stravou, kouřením, stresem, obezitou,

vysokým krevním tlakem, dědičností, případně může být i součástí celkové choroby diabetes

mellitus.

Léčba by měla nezbytně obsahovat dietní plán s výrazným omezením tuků, zejména těch

živočišných, omezení alkoholických nápojů a omezený příjem soli. Zároveň by měla

obsahovat zdravé stravování kombinované s pravidelným cvičením.

1.7.5 Diabetes mellitus

Příčina tohoto onemocnění je absolutní nebo relativní nedostatek inzulinu, který má za

následek poruchy metabolismu sacharidů, lipidů a bílkovin. Nedostatek inzulinu je u prvního

typu diabetes mellitus, který se projevuje jako autoimunitní onemocnění. Relativní nedostatek

inzulinu je u ostatních typů. Jedná se o chronické a zatím nevyléčitelné onemocnění. Mezi

příznaky patří poruchy zraku, únava, nevýkonnost a váhový úbytek. V dutině ústní se projeví

zvýšením kazivosti, parodontózou nebo zhoršeným hojením ran.

Rozdělení:

• Diabetes mellitus I. Typu;

• Diabetes mellitus II. typu;

• Gestační diabetes.

Diabetes Mellitus I. Typu

Vykytuje se jak v dětském věku, kde bývá velmi rychlý s akutním rozvojem, tak v dospělosti,

kdy může být velmi pomalý. Léčba spočívá v dodání chybějícího inzulinu, který se nejčastěji

podává 3x až vícekrát denně.

37

Vedle dávek je zde velmi důležitá diabetická dieta a také pravidelný pohyb. Mezi rizika

tohoto typu patří ketoacidotické hyperglykemické kóma nebo hypoglykemické kóma;

Diabetes Mellitus II. Typu

Postihuje nejčastěji osoby s obezitou. Může způsobovat hypertenzi nebo zvýšenou hladinu

kyseliny močové. Onemocnění se ve většině případů projevuje velmi nenápadně a trvá

dlouhou řadu let, než se projeví a stanoví diagnóza;

Gestační diabetes

Gestační diabetes neboli těhotenská cukrovka je onemocnění, které postihuje ženy

v těhotenství. Jedná se o poruchu zpracování sacharidů. Příčina nastává, pokud u matky není

dostatečné využití inzulinu pro vývoj těhotenství

a sacharidy (přesněji glukóza) nemůžou opustit krev a přeměnit se v energii. Tímto způsobem

nastává problém a cukr se v krvi hromadí.

Neléčený gestační diabetes může ovlivnit vývoj dítěte a bez včasného vyšetření se nemusí

vůbec rozpoznat. Hrozí zde riziko tzv. hypertrofického plodu, což znamená, že pokud matka

nebude dodržovat během těhotenství správnou dietu, dítě se může narodit s hmotností až 5 kg.

Tento problém samozřejmě zhoršuje adaptibilitu dítěte po příchodu na svět a musí se více

hlídat z důvodu nečekaného úmrtí. Léčba probíhá za pomoci speciálního dietního plánu až do

doby porodu. Toto onemocnění se v současné době objevuje u 4% těhotných.

1.7.6 Hemofilie

Jedná se o vrozenou koagulopatii, kdy je definován defekt různých faktorů, podle nich lze

hemofilii rozdělit na formy A, B a C. Celkově se projevuje zvýšenou krvácivostí. Hemofilie

typu A je nejčastější forma a jedná se zde o dědičné postižení. To samé nastává i u typu B,

které je vázané na mužské pohlaví. Ženy ho dokážou pouze přenášet. Hlavní proces krevního

srážení závisí na koagulačních faktorech, které probíhají postupně.

38

Koagulační faktory se aktivují v daném pořadí. Výsledkem je přeměna fibrinogenu na fibrin,

který vytvoří tzv. fibrinovou síť. Díky této síti vzniká krevní sraženina. Porucha některé části

z koagulačního procesu dá za vznik vytvoření krvácejících stavů nebo vzniku hemofilie.

Tomuto onemocnění nelze přecházet, může se projevovat už v dětství. Hlavní příčinou je

přítomnost krvácení do svalů a kloubů postiženého. Pacienti s tímto onemocněním by se měli

vyhýbat použití léků obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Celkově závažnost onemocnění

rozdělujeme na lehkou, střední a těžkou.

Mezi příznaky onemocnění patří:

• Nadměrné krvácení při drobných zranění;

• Častá tvorba modřin, která může být pro pacienta nebezpečná;

• Časté krvácení z nosu;

• Krvácení z trávicího traktu, které může souviset s krví ve stolici;

• Krev v moči;

• Případné krvácení do mozku, které může vést nebo být příčinou cévní mozkové

příhody.

1.7.7 Hepatitida

Žloutenka (latinsky: Icterus) je infekční virové onemocnění postihující převážně játra. Dokáže

játra nejen poškodit, ale vytvořit i samotný zánět. Hlavním příznakem je zežloutnutí kůže a to

pomocí zvýšené koncentrace bilirubínu v krvi.

Hepatitidy rozdělujeme podle typu a druhu přenosu na typ A, B, C, D, E a F.

39

Hepatitida typu A:

Nejčastější ze všech forem. Přenáší se pomocí tzv. špinavých rukou a vzniká tedy převážně

díky nedostatečné hygieně. Přenos infekce bývá z pravidla orofaciální cestou a vylučuje se

pomocí stolice.

Onemocnění probíhá v akutním stádiu, ale většinou rychle odezní. Mezi projevy řadíme

zbarvení kůže do žluta, vysoká teplota, bolesti svalů a kloubů, nauzea, zvracení a únava.

Skupiny obyvatel s největším rizikem jsou zdravotníci, učitelé, policisté, děti převážně

předškolního a školního věku a osoby mladší 35 let.

Hepatitida typu B:

Hepatitida typu B má nejčastější přenos pomocí krve nebo samotným pohlavním stykem.

Přenos je možný i pomocí sliny. Mezi rizikové skupiny řadíme mladší pacienty do 24 let,

cestovatelé, promiskuitní osoby, narkomany, zdravotníky nebo policisty.

Typické příznaky jsou únava, kožní vyrážka, nevolnost, žluté zbarvení kůže a očního bělma

a tmavá moč. U pacienta nemusí dojít k úplnému uzdravení, a tak přechází onemocnění do

chronického stádia, kdy se nadále přenáší. Proti hepatitidě typu B je vyvinuto očkování, které

je povinné zvláště u zdravotnického personálu.

Hepatitida typu C:

Opět se jedná o onemocnění virového původu, které nemá typický průběh a u každého

pacienta je individuální. Způsobuje závažný zánět jater, který probíhá poměrně pomalu

a pacient o něm nemusí vůbec vědět. Dlouhodobě je průběh asymptomatický. Játra se ale

postupně více poškozují a dochází k jejich zjizvení. Funkce postupně selhává. Toto poškození

je plně reverzibilní. Přenos bývá pomocí krve z matky na plod, tedy transplacentárně nebo

pohlavním stykem. Nejčastější přenos je mezi narkomany. Onemocnění je možné léčit, ale ne

ve všech případech. Očkování proti hepatitidě typu C neexistuje.

40

Hepatitida typu D:

Patří mezi vzácné virové infekční onemocnění. Nemoc se projevuje u pacientů, kteří jsou

nakažení virovou hepatitidou typu B. Virus hepatitidy D je tedy na typu B závislý. Přenáší se

pomocí krve a pohlavního styku. Prevencí je očkování proti typu B.

Hepatitida typu E:

Onemocnění probíhá pouze v akutním stádiu a podobá se typu A. Do chronického stádia

nepřechází. Tento typ se vyskytuje spíše ve světě – převážně v rozvojových zemích, ale

případy nalezneme i v České Republice.

Přenos je pomocí kontaminované vody a potravy a nedostatečně upraveného masa.

Nebezpečný je zvláště pro těhotné ženy a to v posledním stádiu gravidária, kdy je smrtelně

ohrožená matka i plod.

Hepatitida typu F:

Existence převážně v rozvojových zemích. V ČR pouze výjimečně u pacientů, kteří v nedávné

době přicestovali.

1.7.8 Hypertenze

Hypertenze je zvýšení krevního tlaku a to až nad původně stanovenou hranici. Jedná se

o hodnoty vyšší než 120/60. Hypertenze dokáže zvýšit riziko cévních komplikací jak

u mozkových příhod, tak u ischemické choroby srdeční, a proto je tak riziková. Ateroskleróza

je díky hypertenzi urychlená. Hypertenze souvisí i s poruchou funkce ledvin a může být

důsledkem vrozených či získaných onemocnění ledvin. Opět ji rozdělujeme na primární

a sekundární. Léčíme ji hlavně z důvodu ochrany před vývojem nežádoucích komplikací

u mozkových příhod či onemocnění srdce. Léčba probíhá snížením tlaku pod již zmiňované

hodnoty, kdy léčíme především základní onemocnění a snažíme se, aby pacient změnil svůj

životní styl typu přestat kouřit, pít alkohol, méně solit a zvýšit svou tělesnou aktivitu.

41

Příčiny:

• Nadváha;

• Příliš časté používání soli;

• Alkohol;

• Hormonální antikoncepce;

• Nadměrná konzumace kávy nebo čaje;

• Chronický stres.

1.7.9 Hypotenze

Jedná se o stav, kdy u pacienta dlouhodobě nacházíme nízké hodnoty krevního tlaku –

systolické hodnoty nižší než 100 mm a diastolické hodnoty pod 65 mm. Hypotenzi můžeme

u pacienta sledovat buď dlouhodobě, nebo přechodně. Většina případů, které souvisí

se sníženým krevním tlakem vzniká z neznámých příčin a častěji se může objevovat u žen.

Nejčastěji se projevuje u onemocnění jako je diabetes mellitus, nemoci periferních nervů,

nedostatku vitamínů či abúzu alkoholu apod. Pacienta s hypotenzí bychom měli ošetřovat

v pololeže nebo vleže. Na počátku vyšetření je vhodné změřit krevní tlak.

Rozdělení:

• Primární: příčina nejasná, nejčastěji u mladých lidí a žen. Je zde nerovnováha

v nervovém a hormonálním systému. Projevuje se mdlobami a omdlením, většinou

v případě, když pacient rychle vstane. Primární hypotenze nevyžaduje terapii;

• Sekundární: příčina známá – užívání léků, které snižují krevní tlak nebo pacientovu

srdeční frekvenci, opět může souviset s onemocněním cév a nervového systému. Zde

je terapie v podobě léčby místní příčiny.

42

Následky:

• Ztráty krve;

• Dehydratace;

• Anafylaktický šok, který může vést až k infekční chorobě.

Příznaky:

• Snížené prokrvení mozku;

• Skleslost;

• Slabost;

• Závratě;

• Černo před očima;

• Studený pot;

• Hučení v uších;

• Při dlouhodobém působení může dojít až k poškození orgánů z důvodu

nedostatečného prokrvení;

• Únava;

• Bolesti hlavy;

• Kruhy pod očima;

• Studené končetiny.

43

1.7.10 Infarkt myokardu

Infarkt myokardu neboli srdečního svalu je jednou z akutních forem ISCHS. Jedná se o

poškození srdeční svaloviny, kdy vznikne uzávěr, který musí být včas odstraněn.

Pokud ne, začínají odumírat buňky myokardu a začíná boj o pacientův život. Mezi projevy

řadíme bolest za hrudní kostí, neklid, strach, silné pocení a dušnost. Bolest může vystřelovat

do dalších částí těla a způsobit bolest břicha, přesněji podbřišku.

Léčba zahrnuje léky na ředění krve, silné léky prosti bolesti, nitráty a v případě selhávání

srdce i diuretika. Všechny tyto léky ale bereme jako jakousi pomoc, protože samy o sobě

nemoc vyléčit nedokážou.

Příznaky:

• Bolesti hlavy;

• Bušení srdce;

• Nadměrné pocení;

• Poruchy vidění;

• Únava;

• Nespavost.

1.7.11 Imunosupresivní pacienti

Imunosupresivní pacienti jsou lidé, kteří používají léky zvané imunosupresiva, které slouží

k tlumení imunitního systému.

44

Tyto léky se používají v případě tlumení alergických reakcí u akutních stavů a u chronických

stavů při autoimunitních onemocnění po transplantaci. V tomto případě se snažíme utlumit

pacientův imunitní systém z důvodu, že transplantovaný orgán je pro tělo cizorodou látkou.

Imunitní systém se ji snaží odloučit. Mezi účinné látky řadíme kortikoidy – mají rychlý

nástup účinku, v dnešní době mají velké využití při akutních stavech.

Nevýhodou jsou však vážné nežádoucí účinky, kam řadíme dlouhodobé užití a větší riziko

vzniku zhoubných nádorů, případně poškození jater a ledvin.

1.7.12 Infekční mononukleóza

Jedná se o závažné infekční onemocnění způsobené virem Epstein-Barrove. Po odeznění,

nemoc nadále přetrvává v lidském organismu. Její nákaza je celoživotní. Nejčastější a jediný

přenos je pomocí líbání nebo slinou infikovaného předmětu jako je nádobí nebo kartáček

na zuby. U samotného pacienta nemusí onemocnění vůbec propuknout, může být pouze jeho

přenašečem. Mononukleóza často propuká pouze u 5% infikovaných. Mezi nejčastější

skupiny řadíme děti a mladistvé, promiskuitní a pacienty s oslabeným imunitním systémem.

Typickými příznaky jsou únava, horečka až 40°C, bolest v krku a zvětšení lymfatických uzlin.

Virus se může rozvinout až do stádia hepatitis.

1.7.13 Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční vzniká kvůli nedostatečnému prokrvení nebo omezení kyslíku

u samotného srdečního svalu, kdy dochází k postupnému zúžení jeho dvou tepen. Nejčastější

příčinou bývá poškození u koronárních tepen. V dnešní době ischemickou chorobu řadíme

mezi velmi rozšířené diagnózy a můžeme ji rozdělit na dvě základní formy: akutní

a chronickou.

Chronická forma se projevuje pomalým zužováním úseku srdeční tepny a je méně závažná.

Tento proces je většinou způsoben projevem aterosklerózy. Akutní forma se oproti tomu

projevuje náhlým sevřením srdeční tepny a je pro člověka velmi nebezpečná.

45

Rozdělení forem u chronické a akutní ischemické choroby:

• Chronická

o Němá ISCHS – většinou bezpříznaková;

o Stabilní (angina pectoris) – pro pacienty nejznámější – projevuje se bolestmi

na hrudi;

o Chronická forma ISCHS se srdečním selháváním – dušnost, otoky dolních

končetin;

• Akutní

o Nestabilní angina pectoris.

1.7.14 Srdeční chlopně

Srdeční chlopně se využívají k zabránění zpětného toku srdce. Problém nastává ve chvíli, kdy

je poškozená koordinace srdeční činnosti. Tato vada se může nacházet jak na jedné tak na

více chlopních.

Na této poruše se nejčastěji podílí:

• Vrozená srdeční vada;

• Degenerativní změny chlopně;

• Infekce.

Poruchy můžeme všeobecně rozdělit do dvou skupin:

• Regurgitace – nedostatečné uzavření chlopně – zpětný tok krve;

• Stenóza – nedostatečné otevření chlopně.

46

Pokud se poruchy neléčí, může dojít až k:

• Srdečnímu selhání;

• Mozkové příhodě;

• Tvorbě krevních sraženin;

• Srdeční zástavě.

1.7.15 Syfilis (přijíce, Lues)

Chronické infekční onemocnění, pohlavní choroba, patologickoanatomicky charakterizované

projevy granulačního specifického zánětu, které bez léčení trvá řadu let, až desetiletí.

Onemocnění způsobuje Treponema Pallidum (Spirocheta Pallida).

Rozdělení:

• Získaná: Syfilis acquisita vzniká přenosem z nemocného člověka. Přenáší se hlavně

pomocí pohlavního styku. Přenos přímý probíhá při kontaktu pohlavních orgánů a úst,

přenos nepřímý pomocí rtěnky, cigarety, sklenice, příboru, hračky, mycích potřeb – je

zde ale veliká citlivost na kyslík, takže nepřímý přenos je vzácný, ale může se

vyskytnout. Profesionální infekce je také vzácná. Onemocnění začíná v místě vstupu

infekce, a to vytvořením ulcus durum a zvětšením regionálních uzlin.

o 1. stadium: spíše lokální, ulcus durum;

o 2. stadium: stadium generalizovaných projevů. Obě dvě stádia jsou vysoce

infekční;

o 3. stadium: nastupuje po několika letech, kdy předtím bylo bezpříznakové

období. Projevuje se specifickým granulačním zánětem v určitém orgánu nebo

tkáni.

• Vrozená (Syfilis congenita): Vzniká transplacentární cestou z nemocné matky na

dítě. Dále můžeme dělit na syfilis časnou infekční – která zahrnuje 1. a 2. stadium,

časnou latenci a pozdní infekční stadium (pozdní latence a terciální stadium).

47

2 Praktická část

V praktické části se budu zabývat anamnestickým dotazníkem, který budou vyplňovat

pacienti jak navštěvující dentální hygienistku, tak zubního lékaře. Nejvíce se zaměřím na

léky, které pacienti užívají občas či pravidelně nebo na léky ovlivňující krevní srážení.

V praktické části se nachází cíl práce a metodika výzkumu. Metodika výzkumu byla

zhotovena pomocí dotazníkového šetření.

48

2.1 Cíl práce

Cílem mé absolventské práce je seznámit dentální hygienistky a zubní lékaře s možnostmi

využití anamnézy v dentální praxi a snížit tak riziko vzniku komplikací při ošetření pacienta.

49

2.2 Hypotézy

Na začátku své práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které se pokusím svou prací obhájit.

• První hypotézou je, že více jak polovina dotazovaných nebude trpět žádným

z infekčních onemocnění.

• Dále předpokládám, že méně jak 10 % pacientů neužívá léky na ředění krve.

• Třetí hypotézou je, že třetina pacientů dochází k zubnímu lékaři na půlroční pravidelné

prohlídky.

• Poslední předpoklad je ten, že více jak polovina dotazovaných dochází a využívá

pravidelné ošetření v rámci dentální hygieny.

50

2.3 Metodika výzkumu

K získání požadovaných výsledků jsem zvolila možnost anonymního dotazníkového šetření.

Jedná se o jednu z nejpoužívanějších metod, kdy jsem jeho konstrukci vytvořila tak, aby byla

přehledná a byla zde možnost rychlého vyplnění.

Dotazník obsahoval 18 otázek, které se týkaly identifikačních údajů, aktuálního zdravotního

stavu a pacientova využití možností ohledně pravidelných návštěv jak u zubního lékaře,

tak u dentální hygienistky. U všech otázek byla možnost zvolení odpovědi ano/ne, jen

u otázek 3, 5, 7, 8, 11, 12, 13, 14 a 18 bylo na výběr z více možností či pacient musel

odpovědět slovně. Na vyplnění stačilo nejvíce 10-15 minut. Dotazníky byly rozdány

v soukromé stomatologické ordinaci na Karlově náměstí v Praze.

Pro vyhodnocení jsem zvolila dotazníkové šetření. Probíhalo jak v podobě písemné,

tak elektronické. Respondentů bylo celkem 114 a na základě zjištěných informací jsem mohla

vyhodnotit výsledek.

51

57,9 %

34,2 %

7,9 %

0

10

20

30

40

50

60

70

15-25 26-45 60 a více

2. Věk

71,9 %

28,1 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

žena muž

1. Pohlaví

2.4 Dotazníkové šetření

• Pohlaví

Na otázky odpovědělo celkem 71,9 % žen a 28,1 % mužů.

• Věk

Dotazovaní byli pacienti každého věku. Nejčastější skupinou však byli pacienti ve věku

15-25 let, kteří tvořili až 57,9 % z dotazovaných.

Graf 1 - Pohlaví

Graf 2 - Věk

52

1,7 % 2,63 %

21,9 %

7,01 % 8,7 %

2,63 %5,2 %

0,8 %

47,3 %

05

101520253035404550

3. Aktuální léčba

85,1 %

14,9 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

ano ne

4. Pocit aktuálního zdraví

• Léčíte se v současnosti s něčím?

Dle výsledků se více jak 47,3 % pacientů aktuálně neléčí s žádnou chorobou. Ale u více jak

20 % proběhla v nedávné době operace či u více jak 7 % pacientů nacházíme onemocnění

diabetes mellitus.

• Cítíte se zdráv?

U

85,1 % dotazovaných potvrdilo, že se aktuálně cítí naprosto zdraví a netrpí žádným aktuálním

onemocněním.

Graf 4 - Pocit aktuálního zdraví

Graf 3 - Aktuální léčba

53

86.8%

13.2%

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

ne, nemám ano, ale žádná reakce nenastala

6. Tetování a následná infekční reakce

2,63 % 1,7 % 1,8 %2,63 %5,3 %0,9 %

7 % 5,2 % 3,5 %5,3 %

64 %

010203040506070

5. Infekční onemocnění

Graf 6 - Tetování a následná reakce

• Máte některou z následujících onemocnění?

U otázky číslo 5 zdali trpí pacient z některých uvedených onemocnění jsem zjistila, že až

5,3 % trpí aktuálně onemocněním štítné žlázy, u 7 % pacientů je zřejmé kožní onemocnění,

1,8 % trpí žloutenkou a to typu A,B,C,D nebo F. 64 % netrpí žádným z uvedených

onemocnění.

Infekční choroby jako HIV/Aids ani Syfilis se nepotvrdily u nikoho, pouze 5,3 % má celkově

sníženou obranyschopnost.

• Máte tetování? Pokud ano, proběhla u vás infekční onemocnění v souvislosti

s tetováním?

Graf 5 - Infekční onemocnění

54

20.7 %

14.82 %13.12 %

9.12 % 7.98 %

34.2 %

0

5

10

15

20

25

30

35

40

antikoncepce léky na alergii doplňkystravy/vitamíny

na vysoký krevnítlak

na cholesterol žádné

7. Léky používané pravidelně

Při dotazu, jestli má pacient tetování se projevilo, že 86,8 % tetování na svém těle vůbec nemá

a pokud ano tak se u zbylých 13,2 % žádné infekční onemocnění nepotvrdilo.

• Které léky používáte pravidelně?

Z grafu vyplývá, že:

• Většina žen pravidelně užívá antikoncepci a jedná se až o 20,7 %.

• 14,82 % pacientů využívá léků na alergii.

• 13,12 % pravidelně používá doplňky stravy nebo vitamíny.

• Problém se zvýšeným krevním tlakem a následné užití léků zahrnuje až 9,12 %

pacientů.

• Léky na cholesterol užívá až 7,98 %.

• 34,2 % dotazovaných nebere pravidelně žádné léky.

Graf 7 - Léky používané pravidelně

55

0.9 %

99,1 %

0

20

40

60

80

100

120

ano ne

9. Léky na ředění krve

17.5 %

3.5 %

30.7 %

1.7 %

8.7 % 7.01 %

31 %

0

5

10

15

20

25

30

35

Ibalgin Rennie Paralen Homeopatika Brufen Magnesium žádné

8. Léky užívané občas

• Které léky užíváte občas?

U léků, které pacienti užívají občas se nejvíce potvrdila analgetika. Mezi nimi byly

zmiňovány především Ibalgin – 17,5 %, Paralen 30,7 % a Brufen s 8,7 %. Dále pacienti

užívající Magnesium a to až 7,01 % či lék proti pálení žáhy Rennie, který se potvrdil u 3,5 %

z dotazovaných pacientů. Více jak 30 % nevyužívá žádné léky.

• Používáte léky na ředění krve?

Léky na ředění krve užívá z dotazovaných 114 pacientů pouze jeden jediný pacient.

Graf 8 - Léky užívané občas

Graf 9 - Léky na ředění krve

56

4,4 %

95,6 %

0

20

40

60

80

100

120

ano ne

10. Prodloužené krvácení

64,4 %

2 %6 %

1,75 %7,89 %

4,38 %0,87 % 2,63 % 0,87 %

0

10

20

30

40

50

60

70

ne kočičí srst penicilin peří pyl hmyz ořechy roztoči zvířata

11. Alergie

• Máte problémy s prodlouženým krvácením?

Prodloužené krvácení, ať už při poranění či chirurgických zákrocích se projevuje u 4,4 %

pacientů. Zbylých 95,6 % tímto problémem netrpí.

• Máte alergii? Pokud ano, na co?

Graf 10 - Prodloužené krvácení

Graf 11 - Alergie

57

7,01 %

1,75 %

24.5 %

10,5 %

33.3 %

9,6 %

2,63 %

10.5 %

0

5

10

15

20

25

30

35

12. Poslední návštěva v nemocnici

Z grafu vyplývá, že mezi více časté alergie řadíme např. alergii na Penicilín, která tvoří velmi

významnmou informaci pro lékaře během stomatologického ošetření. Je velmi důležité

výrazně zaznamenat tuto informaci v anamnéze. Alergie na Penicilín je až u 6 % pacientů.

Další jsou alergie na zvířata, celkově 2,87 % - přičemž jednou z nejčastějších je kočičí srst.

Alergie na pyl 7,89 %, hmyz 4,38 %, ořechy 0,87% nebo roztoči 2,63 %.

Až 64,4 % pacientů nemá alergii na nic.

• Kdy jste byl/a naposledy v nemocnicic a proč?

V této otázce většina dotazovaných odpověděla, že jejich předchozí zkušenost s pobytem

v nemocnici byla kvůli nedavno prodělané operaci – 33,3 %. Další důvody tvořily zlomeniny

- 10,5 %, úrazy - 9,6 %, chemoterapie - 1,75 % nebo z důvodu výskytu cyst v těle a to až u

7,01 % pacientů. Zbylých 24,5 % za svého života nikdy v nemocnici nebylo.

Graf 12 - Poslední návštěva v nemocnici

58

6.14 %4.38 %

19.2 %

2,63 %

7,01 %

10,5 %

5,2 %

33,3 %

11,4 %

0

5

10

15

20

25

30

35

Hlava Hrudník Končetiny Mamograf Nic Plíce Záda Zuby Zlomenina

13. Poslední RTG

8,7 %

36.8 %

29.8 %

24.5 %

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Tento rok Před půl rokem Před rokem Před nekolika lety

14. Poslední návštěva zubního lékaře

• Kdy a co vám bylo naposledy rentgenováno?

Z výsledků šetření bylo zjištěno, že nejvíce pacientů je rentgenováno právě u zubního lékaře

v rámci pravidelných preventivních prohlídek. Ať se jednalo o OPG či BTW snímek, celých

33,3 % pacientů podstoupilo rentgen zubů v nedávných měsících.

Další možností byl rentgen končetin a to díky úrazu - 19,2 %. V rámci

zlomeniny - 11,4 %. Až 2,63 % dotazovaných žen bylo v nedávné době rentgenováno díky

vyšetření mamograf.

• Kdy jste naposledy byl/a u zubního lékaře?

Graf 14- Poslední návštěva zubního lékaře

Graf 13 - Poslední RTG

59

57,9 %

42,1 %

0

10

20

30

40

50

60

70

ano ne

15. Ošetření v rámci dentální hygieny

V další otázce jsem se dotazovala ohledně poslední návštěvy u zubního lékaře. 24,5 %

dochází k ZL po několika letech, kdy bude vysoce pravděpodobné, že u tohoto pacienta

nalezneme poškození TZT v podobě zubního kazu. O něco více pacientů dochází pravidelně,

a proto jejich poslední návštěva či stomatologický zákrok byl cca před půl rokem.

Celkově 29,8 % pacientů přichází až po roce. Většinou z důvodu bezbolestného období.

• Využíváte ošetření v rámci dentální hygieny?

Až 57,9 % pacientů využívá ošetření v rámci dentální hygieny pravidelně.

Přestože jsou pacienti pravděpodobně na ošetření upozorňováni, až 42,1 % z dotazovaných

dentální hygienu bohužel nevyužívá.

Graf 15 - Ošetření v rámci dentální hygieny

60

28.1 %

71.9 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

ano ne

17. Kouření

24,6 %

75,3 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

ano ne

16. Krvácení dásní.

• Krvácejí vám dásně během nebo po čištění zubů?

Pokud pacienti odpověděli na předchozí otázku ano, měl by být počet pacientů, kterým

nekrvácí dásně stejný. Ve svém životě již minimálně jednou byli informováni o pravidelném

používání MZK a správné technice čištění.

Zde se mé předchozí tvrzení potvrdilo a více jak 75 % z dotazovaných pacientů problémy

s krvácením dásní vůbec nemá. Je zde ale možné, že sem můžeme zařadit i pacienty, kteří

dentální hygienu nevyužívají nebo kouří a jejich krvácivost se tolik neprojevuje.

• Kouříte?

Graf 16 - Krvácení dásní

Graf 17 - Kouření

61

10,5 %

2,63 %5.26 %

37.7 %

1.75 %

42,1 %

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Amerika Afrika Austrálie Evropa Malajsie ne, nebyl/a

18. Poslední návštěva v zahraničí

Další otázka směřovala ohledně závislosti na cigaretách. Z počtu 114 dotazovaných

až 71,9 % pacientů vůbec nekouří.

Zbylých 28,1% kouří pravidelně.

• Byl/a jste v posledním roce v zahraničí? Pokud ano, kde?

Poslední otázka byla zaměřena na pobyt v zahraničí v posledním půlroce. Mezi nejčastější

lokality byla řazena hlavně Evropa, kde bylo až 37,7 % dotazovaných, kteří uváděli

především země jako Francie, Německo, Španělsko či Anglii. Dále Amerika, kde bylo

10,5 % pacientů.

41,1 % nebylo v poslední době nikde v zahraničí.

Graf 18 - Poslední návštěva v zahraničí

62

3 Závěr

Profese dentální hygienistky řadíme mezi nelékařský personál ve stomatologické péči. Jedná

se však o ošetřující personál, který ve spojitosti s poskytovanou péčí přichází každý den

do kontaktu s rizikem možnosti nakažení v podobě infekčních onemocnění. Může zde dojít

k přenosu pomocí biologického materiálu, jako je krev nebo slina, a to i v malém množství.

Anamnestický dotazník je jeden ze základních pilířů moderní stomatologie.

V teoretické části mé absolventské práce zabývající se právě anamnézou jsem se věnovala

především tomu, jaké druhy anamnézy v dnešní době máme. Je zde jejich základní rozdělení

a popis každé z uvedených. Nedílnou součástí bylo popsání historie či legislativy, která

upřesňuje jak s danou anamnézou podle zákona zacházet. Mezi další důležitou část jsem

zařadila i popis infekčních onemocnění jako např. HIV/Aids či Syfilis, kde popisuji jednotlivá

stádia a příznaky onemocnění.

V praktické části jsem vytvořila anamnestický dotazník, který byl pacienty vyplněn

v stomatologické praxi.

Z vyhodnocených dotazníků vyplývá, že většina pacientů se cítí zdraví a netrpí na žádná

z uvedených infekčních onemocnění.

Anamnestický dotazník se zaměřoval i na speciální část v podobě farmakologické anamnézy,

kde jsme se dotazovala na léky, které pacienti užívají pravidelně a které užívají občas.

Zde můžeme zařadit hlavně analgetika a u žen různé druhy antikoncepce.

Při zaměření na stomatologickou anamnézu jsem zjistila, že více jak třetina dotazovaných

pacientů chodí k zubnímu lékaři pravidelně nebo jejich poslední návštěva se uskutečnila

v posledním půlroce. Většina z dotazovaných navštěvuje i ošetření v rámci dentální hygieny.

Výsledný dotazník byl ovlivněn nízkým věkem dotazovaných. Nejvíce z věkové kategorie

15-25 let. Proto se v dotazníkovém šetření nachází velmi malé procento ohledně pacientů

trpících onemocněním nebo užívající farmaka než u pacientů starších např. více jak 60 let.

63

V závěru jsem splnila 4 zadané hypotézy, které se mi díky dotazníkovému šetření podařilo

potvrdit:

1. První hypotézou bylo, že více jak 50 % dotazovaných nebude trpět žádným infekčním

onemocněním.

Vyhodnocení:

Žádným z infekčních onemocnění netrpí 64 % dotazovaných pacientů.

2. Další hypotézou bylo, že méně jak 10 % pacientů nebude užívat léky na ředění krve.

Vyhodnocení:

Léky na ředění krve užívá pouze 1 pacient ze 114, což tvoří 0,9 %.

3. Třetí předpoklad byl, že více jak jedna třetina pacientů navštívilo zubního lékaře

v přechozím půlroce.

Vyhodnocení:

V posledním půlroce navštívilo zubního lékaře až 36,8 % pacientů.

4. Poslední hypotézou bylo, že ošetření v rámci dentální hygieny bude využívat více jak

polovina dotazovaných.

Vyhodnocení:

Dentální hygienu využívá až 57,9 % pacientů.

64

Zdroje

Literární zdroje:

1. HOUBA, Robert, ZEMEN, Jiří, BARTÁKOVÁ, Věra. Rukověť zubního lékaře pacient se

zdravotním rizikem. Praha: Havlíček Brain Team, 2016, ISBN: 978-80-87109-64-9.

2. JIRSÁKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. Brno: Professional Publishing,

2001, ISBN: 80-86419-07-X.

3. KOUKALOVÁ, Andrea. Vliv návykových látek na dutinu ústní. [absolventská práce].

VOŠZ a SZŠ Alšovo nábřeží. Praha, obor dentální hygiena, školní rok 2012/2013.

4. LOUČKOVÁ, Marie. Farmakologie. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ Alšovo nábřeží,

školní rok 2015/2016.

5. MONHART, Václav. Hypertenze a ledviny. 2. rozšířené a přepracované vydání.

Praha: Triton, 2007, ISBN: 978-80-7387-002-7. 6. NOVOTNÁ, Marta. Preventivní zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ Alšovo

nábřeží, školní rok 2016/2017.

7. SOUČEK, Miroslav, ŠPINAR, Jindřich, SVAČINA, Petr. Vnitřní lékařství pro stomatology.

Praha: Grada publishing, 2005, ISBN: 80-247-1367-5.

8. ŠEDÝ, Jiří. Kompendium Stomatologie I. Praha: Triton, 2012, ISBN 978-807387-543-5.

9. WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství. 2. české vyd. Překlad Magdalena

Koťová. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-3519-1.

Internetové zdroje:

1. Anamnéza. Anamnéza. [online]. Dostupné z:

http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=33&cname=Vnit%C5%99n%

C3%AD%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&pgn=30&termId=3235&tname=Anamn%C

3%A9za&h=empty#jump

2. Aortokoronární bypass. Aortokoronární bypass. [online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=aortokoronarni-bypass

3. Arteroskleróza. Arteroskleróza. [online]. Dostupné z:

http://www.kardiolog.sk/problemy-so-srdcom/arteroskleroza/ 4. Aspirin. Aspirin. [online]. Dostupné z:

http://www.pribalovy-letak.cz/629-aspirin

5. Aspirin. Aspirin. [online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=aspirin

6. Ateroskleróza. Ateroskleróza.[online]. Dostupné z:

http://nemoci.vitalion.cz/ateroskleroza/

7. Cilostazol. Cilostazol. [online]. Dostupné z:

http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-profily/Cilostazol/6-I-1MR.magarticle.aspx

8. Clopidogrelum. Clopidogrelum. [online]. Dostupné z:

http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-profily/Clopidogrelum/6-I-eQ.magarticle.aspx

9. Gestační diabetes-těhotenská cukrovka. Gestační diabetes-těhotenská cukrovka[online].

Dostupné z:

http://www.kntb.cz/gestacni-diabetes---tehotenska-cukrovka

65

10. Hemofilie. Hemofilie.[online]. Dostupné z:

http://www.hemofilie.cz/novinky/srazeni-krve-jakou-roli-hraji-desticky-a-faktory-srazlivosti-

712

11. Hemofilie. Hemofilie.[online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=hemofilie

12. Hepatitida A. Hepatitda A. [online]. Dostupné z:

http://www.virova-hepatitida.cz/hepatitida-a

13. Hepatitida B. Hepatitida B. [online]. Dostupné z:

http://www.virova-hepatitida.cz/hepatitida-b

14. Hepatitida C. Hepatitda C. [online]. Dostupné z:

http://www.hepc.cz/index.php?page=2&faq=diagnoza.htm

15. Hypertenze. Hypertenze.[online].Dostupné z:

http://www.hypertenze.eu/soubory/ohyper 16. Hypotenze. Hypotenze. [online]. Dostupné z:

http://www.symptomy.cz/nemoc/hypotenze 17. Chlopní vady. Chlopní vady. [online]. Dostupné z:

http://www.kardiochirurgie.cz/chlopenni-vady 18. Ibustrin.Ibustrin. [online]. Dostupné z:

http://farmaceutika.info/ibustrin

19. Imunosupresiva. Imunosupresiva.[online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=imunosupresiva

20. Infarkt myokardu srdeční svaloviny. Infarkt myokardu srdeční svaloviny.[online].

Dostupné z: http://www.stefajir.cz/index.php?q=infarkt-myokardu-srdecni-svaloviny

21. Interní medicína. Interní medicína.[online]. Dostupné z:

http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2013/06/11.pdf

22. Ischemická choroba srdeční. Ischemická choroba srdeční. [online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=ischemicka-choroba-srdecni

23. Komplikace podávání Heparinu. Komplikace podávání Heparinu. [online]. Dostupné z:

http://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_06_03_13.pdf

24. Mikro-verze AISLP. Informační systém léčivých přípravků[CD]. Praha: RNDr. Bohuslav Škop, CSc,

2013. Aktualizováno 1. 10. 2013. Mikro-verze AISLP 2013.2 pro MS Windows 25. Pradaxa. Pradaxa. [online]. Dostupné z:

https://www.boehringer-ingelheim.cz/news/news_releases/archiv/pacienti_pradaxa.html

26. Pradaxa. Pradaxa. [online]. Dostupné z:

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:jbwjPwD6NuoJ:www.sukl.cz/file/69

811_1_1/+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab

27. Propedeutika. Propedeutika.[online]. Dostupné z:

http://new.propedeutika.cz/?p=106

28. Warfarin. Warfarin. [online]. Dostupné z:

http://www.stefajir.cz/?q=warfarin

29. Warfarin a chirurgický zákrok. Warfarin a chirurgický zákrok.[online]. Dostupné z:

http://dentforum.cz/warfarin-a-chirurgicky-zakrok/

30. Zákony pro lidi. Zákony pro lidi. [online]. Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-98#p1

31. Žloutenka, infekční virová hepatitida. Žloutenka, infekční virová hepatitida. [online]. Dostupné

z:https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-ab#zloutenka-typu-d

66

Seznam grafů

Graf 1 - Pohlaví ...................................................................................................................................... 51

Graf 2 - Věk ............................................................................................................................................ 51

Graf 3 - Aktuální léčba ........................................................................................................................... 52

Graf 4 - Pocit aktuálního zdraví ............................................................................................................. 52

Graf 5 - Infekční onemocnění ................................................................................................................ 53

Graf 6 - Tetování a následná reakce ...................................................................................................... 53

Graf 7 - Léky používané pravidelně ....................................................................................................... 54

Graf 8 - Léky užívané občas ................................................................................................................... 55

Graf 9 - Léky na ředění krve .................................................................................................................. 55

Graf 10 - Prodloužené krvácení ............................................................................................................. 56

Graf 11 - Alergie .................................................................................................................................... 56

Graf 12 - Poslední návštěva v nemocnici .............................................................................................. 57

Graf 13 - Poslední RTG .......................................................................................................................... 58

Graf 14- Poslední návštěva zubního lékaře ........................................................................................... 58

Graf 15 - Ošetření v rámci dentální hygieny ......................................................................................... 59

Graf 16 - Krvácení dásní ........................................................................................................................ 60

Graf 17 - Kouření ................................................................................................................................... 60

Graf 18 - Poslední návštěva v zahraničí ................................................................................................. 61

67

Seznam zkratek

AIDS: Z anglického Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity

ASA: Kyselina Acetylsalicylová

BW: Z anglického Bite-wing; intraorální rentgenový snímek

HIV: Anglická zkratka z Human Immunodeficiency Virus; virus lidské imunitní nedostatečnosti

INR: Z anglic. international normalized ratio; mezinárodní normalizovaný poměr.

Jedná se o čas, při kterém se měří množství vytvoření koagula, které se po dokončení převede

na hodnoty INR

ISCHS: Ischemická choroba srdeční

OPG: Ortopantomogram neboli panoramatický rentgenový snímek

RNA: Z anglického Ribonucleic acid; ribonukleová kyselina

RTG: Rentgen

TBC: Tuberkulóza

VFN: Všeobecná fakultní nemocnice

ZL: Zubní lékař

68

Přílohy

Seznam příloh:

a) Průvodní řeč k dotazníku

b) Anonymní dotazník (Anamnestický dotazník)

69

a) Původní řeč dotazníku

Dobrý den, jmenuji se Martina Píšová a jsem studentkou dentální hygieny na Vyšší odborné

škole Alšově nábřeží. Chtěla bych vás poprosit o vyplnění tohoto anonymního dotazníku,

který bude součástí mojí praktické části u Absolventské práce s názvem “ Význam důkladné

anamnézy“ a pomůže mi s jejím zpracováním. Zabere max. 5 minut. Děkuji Vám a hezký den.

Martina Píšová

70

b)

Dotazník pro absolventskou práci

Téma: „Význam důkladné anamnézy“

1. Jsem:

muž žena

2. Je mi mezi:

15–25 lety 26–45 lety 60 a více

3. Léčíte se v současnosti s něčím? Pokud ano, s čím? (vypište)

...........................................................................................................................................

4. Cítíte se zdráv?

ano ne

5. Máte některou z následujících onemocnění? (V případě souhlasu, zaškrtněte)

Vysoký krevní tlak Syfilis

Onemocnění srdce Hemofilická anemie

Kardiostimulátor Onemocnění žaludku / střev

Mrtvice Pohlavní onemocnění

Epilepsie Tuberkulóza

Astma Kožní onemocnění

Žloutenka A, B, C, E, F Cukrovka

Onemocnění jater Leukémie

HIV/ AIDS Zhoubné bujení

Onemocnění štítné žlázy Revmatismus

Porucha krevního srážení Snížená obranyschopnost

Infekční mononukleóza Byl/a jste někdy ozařován?

71

6. Máte tetování? Pokud ano, proběhla u vás infekční onemocnění v souvislosti

s tetováním?

..........................................................................................................................................

7. Které léky používáte pravidelně?

..........................................................................................................................................

8. Které léky používáte občas?

...........................................................................................................................................

9. Používáte léky na ředění krve?

ano ne

10. Máte problémy s prodlouženým krvácením?

ano ne

11. Máte alergii? Pokud ano, na co?

...............................................................................................................................................

12. Kdy jste byl/a naposledy v nemocnici a proč?

.................................................................................................................................................

13. Kdy a co vám bylo naposled rentgenováno?

................................................................................................................................................

14. Kdy jste byl/a naposled u zubního lékaře?

.................................................................................................................................................

72

15. Využíváte ošetření v rámci dentální hygieny?

ano ne

16. Krvácejí vám dásně během nebo po čištění zubů?

ano ne

17. Kouříte?

ano ne

18. Byl/a jste v posledním roce v zahraničí? Pokud ano, kde?

.................................................................................................................................................

Datum: ...................................... Místo: ..................................