MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICK FAKULTA

KATEDRA PEDAGOGIKY

Specifick poruchy uen se zamenm na dyslexii a dysgrafii, jejich npravu a metody reedukace.

Diplomov prce

Adla Jankov

BRNO 2011

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICK FAKULTA

KATEDRA PEDAGOGIKY

Specifick poruchy uen se zamenm na dyslexii a dysgrafii, jejich npravu a metody reedukace.

Diplomov prce

Adla Jankov

Vedouc prce: Prof. PhDr. Oldich imonk, CSc.

BRNO 2011

JANKOV, A. Specifick poruchy uen se zamenm na dyslexii, dysgrafii, jejich

npravu a metody reedukace. Brno: Katedra pedagogiky MU, 2011.

Anotace:

Diplomov prce se zabv specifickmi poruchami uen - problematikou reedukace

dyslexie a dysgrafie na 1. stupni Z. Prce je rozlenna na tyi kapitoly. Prvn kapito-

la se zabv specifickmi poruchami obecn. Druh a tet kapitola jsou zameny

na dyslexii a dysgrafii, jejich reedukaci a reedukan metody. Posledn kapitola je prak-

tick st, ve kter jsem se zabvala reedukanmi metodami a pomckami, kter uite-

l ve sv praxi na 1. stupni Z pouvaj. Praktick st je zpracovna do nkolika

kazuistik dt s dyslexi a dysgrafi.

Annotation:

The diploma theses deals with specific learning difficulties problems of reeducation of

dyslexia and dysgrafia at the primary school. The diploma theses is divided into four

chapters. The fisrst chapter generally deals with specific learning difficulties. The se-

cond chapter and the third chapters are focused on dyslexia and dysgrafia, their remedy

and the methods of reeducation. The last part is the practical part. In this part I deals

with methods of reeducation and a tools, that teachers use in their profession at primary

school. The practical part includes number of casuistry of children with dyslexia and

dysgrafia.

Klov slova:

uitel, k, specifick porucha uen, dyslexie, dysgrafie, diagnostika, reedukace, ree-dukan metody, ten, psan

Key words:

Teacher,, pupil, specific leasing difficulties, dyslexia, dysgrafia, diagnostics, reeducati-

on, methods of reeducation, reading, writing

Prohlauji, e jsem diplomovou prci zpracovala samostatn a pouila jen pra-

meny uveden v seznamu literatury.

Souhlasm, aby prce byla uloena na Masarykov univerzit v Brn v knihovn

Pedagogick fakulty a zpstupnna ke studijnm elm.

V Brn dne 15. dubna 2011

.............................

Na tomto mst bych chtla podkovat panu prof. PhDr. Oldichu imonkovi, CSc,

kter mi poskytl cenn rady a pipomnky v prbhu zpracovn prce. Souasn chci

podkovat tak rodin a ptelm, kte m podporovali v prbhu celho studia.

OBSAH:

vod..1

TEORETICK ST

1 Specifick poruchy uen

1. 1 Termn specifick poruchy uen.. 4

1. 2 Druhy SPU a jejich zkladn charakteristika.6

1. 3 Etiologie specifickch poruch uen......9

1. 4 Nespecifick projevy SPU...12

1. 5 Monosti a podmnky vzdlvn k s SPU.15

2 Dyslexie a jej reedukace na 1. stupni Z

2. 1 Charakteristika a projevy dyslexie...19

2. 2 Dovednost ten a jej pedpoklady..21

2. 3 Diagnostika dyslexie....24

2. 4 Reedukace dyslexie vychzejc z analyticko-syntetick metody ten..25

2. 5 Metody reedukace dyslexie..33

3 Dysgrafie a jej reedukace na 1. stupni Z

3. 1 Charakteristika a projevy dysgrafie..37

3. 2 Hygienick nvyky pi psan a jeho pedpoklady.40

3. 3 Diagnostika dysgrafie...43

3. 4 Veobecn postupy pi reedukaci dysgrafie.............................................45

PRAKTICK ST

4 Vzkum prce uitele 1. stupn zkladn koly pi reedukaci dyslexie a dysgrafie

v prbhu vzdlvacho procesu

4. 1 Stanoven cle vzkumu.....55

4. 2 Metody pouit pi vzkum.......56

4. 3 Charakteristika vzkumnho souboru...56

5 Analza jednotlivch ppad

5. 1 Reedukace dyslexie a dysgrafie p. u. M. P.59

5. 1. 1 k s diagnostikovanou dysgrafi M. .....60

5. 1. 2 k s diagnostikovanou dyslexi D. J63

5. 2 Reedukace dysgrafie p. u. B. H..66

5. 2. 1 k s diagnostikovanou dysgrafi V. S.....67

5. 3 Reedukace dyslexie p. u. G. G.......71

5. 3. 1 k s diagnostikovanou dyslexi L. ...72

5. 4 Reedukace dyslexie a dysgrafie p. u. J. M.75

5. 4. 1 k s diagnostikovanou dyslexi Z. Z ......77

5. 4. 2 k s diagnostikovanou dyslexi L. S...80

5. 5 Reedukace dysgrafie p. u. M. U......84

5. 5. 1 k s diagnostikovanou dysgrafi A. J......85

5. 6 Vyhodnocen a zvr vzkumnho eten.89

Zvr.91

Resum.93

Seznam literatury k tmatu94

Plohy

Ploha . 1 Ukryt psmenka96

Ploha . 2 Lincovy tabulky.96

Ploha . 3 Text se stdnm vrazn a nevrazn slabiky.97

Ploha . 4 Jak vid text k s dyslexi.98

Ploha . 5 petkov chop.98

Ploha . 6 Nmt pracovnho listu k rozvoji jemn motoriky...99

- 1 -

VOD

Specifick poruchy uen se v souasn dob stvaj asto diskutovanm t-

matem. Stle astji o nich slchme z mdi, co zapinilo fakt, e se dostvaj

i do povdom laick veejnosti (Bartoov I., 2007, s. 6). Ale na druhou stranu se se-

tkvme s problmem modern doby, kdy u i vtina z ns komunikuje pouze pro-

stednictvm telefon, SMS a e-mailu, kdy se vyjadujeme jen v krtkch vtch

nebo sp jen ve slovnch obratech. Kdy se zamyslme nad nstupem do koly,

kdy jsou dti plny oekvn prvnho dne a radosti z poznvn novho, pro nich neob-

jevenho, je smutn fakt, e vysok procento dt se setk s nespchem vyplvajcm

z nkter ze specifickch poruch uen. Dokud uitel vas nerozpozn problm a neza-

shne, vede nespch asto k nslednmu zklamn a strachu. U dky tomuto faktu je

na uitele kladen poadavek, znt metody a pstupy prce, kter vedou ke zlepen pro-

blmu, dvaj kovi pomocnou ruku a monost zavat opt spch.

Tma specifickch poruch uen, pevn dyslexie a dysgrafie m zajmalo

ji dve a v prbhu pedagogick praxe, kdy jsem se setkala s dtmi s tmito problmy

pmo, m oslovilo natolik, e jsem se rozhodla zpracovat jej jako svou diplomovou

prci. Podle mho nzoru, mi budou vdomosti, kter zskm tvorbou diplomov prce

na toto tma npomocny i v m vlastn pedagogick praxi.

Teoretick st prce je rozdlena do t kapitol. Prvn kapitola se zabv

specifickmi poruchami uen veobecn. Je v n uvedena historie specifickch poruch

uen, vysvtlen pojmu, klasifikace poruch a jejich etiologie, nespecifick projevy,

kter jsou typick i pro jin postien, monosti vzdlvn k se specifickou poru-

chou uen a jejich hodnocen a klasifikace. Druh kapitola je zamena na dyslexii

a jej reedukaci na 1. stupni zkladn koly. Postupn zde rozebrm tma tkajc se

charakteristiky a projev dyslexie, dovednosti ten a jej pedpoklady, diagnostiky dys-

lexie a reedukace dyslexie vychzejc z analyticko-syntetick metody ten. Posledn

podkapitola se vnuje metodm reedukace dyslexie. Kapitola tet je zamena na dys-

grafii a jej reedukaci na 1. stupni Z. Jej struktura je podobn kapitole druh. Je zde

tedy podkapitola charakteristika a projevy dysgrafie, hygienick nvyky pi psan a jeho

pedpoklady, diagnostika dysgrafie a reedukace dysgrafie.

V praktick sti se vnuji vlastnmu vzkumu. V vodu je charakterizovn

cl vzkumu a rozebrna metodologie, kter byla vyuita. Uvdm zde tak charakteris-

tiku vzkumnho souboru.

- 2 -

V dal sti jsou postupn rozebrny jednotliv ppady prce uitel

1. stupn Z s dtmi s diagnostikovanou dyslexi a dysgrafi. Je zde uvedeno nkolik

kazuistik, kter jsou vytvoeny na zklad pozorovn, rozhovoru s uiteli a rodii ka.

Diplomovou prci jsem zpracovala tak, aby se mohla stt informanm zdro-

jem pro uitele, ale tak rodie dt s dyslexi a dysgrafi. Uitel v n najdou informace

o poruchch samotnch, ale tak metody reedukace, kter mohou bt pouvny v rmci

vyuovn na 1. stupni zkladn koly. Rodie si vytvo pedstavu o tom,

co vlastn dyslexie a dysgrafie je a jak uitel ve kole s jejich dtmi pracuj. Pro m

samotnou bylo zpracovn prce monost zskn novch teoretickch informac tka-

jcch se problematiky SPU, ale hlavn praktickch zkuenost, kter jsem zskala

v prbhu pozorovn, i pi rozhovorech, kter jsem s uiteli provedla. Myslm si,

e mi vdomosti, ale tak zkuenosti zskan vypracovn diplomov prce budou n-

pomocn i v m budouc praxi.

- 3 -

TEORETICK ST

- 4 -

1 SPECIFICK PORUCHY UEN

1. 1 Termn specifick poruchy uen

Poruchy uen je termn oznaujc heterogenn skupinu obt, kter se pro-

jevuj pi osvojovn a uvn ei, ten, psan, naslouchn a matematiky. Tyto obte

maj individuln charakter a vznikaj na podklad dysfunkc centrln nervov sousta-

vy. (Zelinkov, 2009, s. 10).

V souasn dob se neustle setkvme s problmem definice specifickch

poruch uen jak u ns, tak i v zahrani. V esk odborn literatue se pouv vraz

jako vvojov poruchy uen, specifick poruchy uen nebo specifick vvojov poru-

chy uen. Tyto pojmy jsou nadazeny termnm dyslexie, dysgrafie, dysortografie,

dyskalkulie a termnm, kter jsou pouvny pouze v eskm prosted, a to dysmzie,

dyspinxie a dyspraxie (Pokorn, 2001, s. 59). Podle autor Fishera, kody (Fisher, ko-

da, 2008, s. 107) jsou tyto poruchy oznaovny jako vvojov z toho dvodu, e se ob-

jevuj jako vvojov podmnn projev. Zelinkov (Zelinkov, 2003, s. 9) dle upesu-

je vznam pedpony dys- v jednotlivch druzch SPU jako rozpor, deformaci.

Z hlediska vvoje je dysfunkce funkc nepln vyvinutou. V uvedench pojmech zna-

men pedpona dys- nedostaten, nesprvn vvoj dovednosti. Druh st nzvu

je pejata z eckho oznaen t dovednosti, kter je postiena. (Zelinkov, 2009, s. 9).

Jak u jsem uvedla ve problm nejednoznanosti terminologie specifickch poruch

uen se vyskytuje i v zahrani. Problmem se zabv nap. Pokorn (Pokorn, 2001,

s. 60), ve sv publikaci uvd pojmy se ktermi se meme setkat v nmeck a anglick

odborn literatue. V Nmecku jsou to termny jako Legastenie, spezifisfhe En-

twiclungsstrungen, Spezielle Lernprobleme nebo Teilleiutungsschwachen. Legastenie

je nejstar termn, kter se pouv v podobnm rozsahu jako n pojem dyslexie

a v souasn literatue je pouvn pedevm k oznaen dtte se specifickou poruchou

uen, odpovdajc termnu dyslektik. V anglicky psan literatue se setkme

s termnem Learning disability, kdy Zelinkov (Zelinkov, 2009, s. 11) navc dodv,

e se s tmto termnem setkme spe v literatue americk, Specific learning difficulties

nebo Specifik learning disability, co jsou pojmy typick spe pro Velkou Britnii.

Mimo jin se meme setkat tak s pojmy, kter termn specifick poruchy uen opisu-

j (attention deficit disorder, dyslexic, explosive) (Pokorn, 2001, s. 60).

- 5 -

Vzhledem k tomu, e se problmem SPU nezabv pouze pedagogika a psy-

chologie, ale tak vdy lkask a jemu dal pbuzn obory, podvme se nyn na zaa-

zen specifickch poruch uen v Mezinrodn klasifikaci nemoc. Na tuto problematiku

upozoruje nap. Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 108), Bartoov I. (Bartoov

I., 2007, s. 8), Mller (Mller, 2001, s. 54).

10. Revize Mezinrodn klasifikace nemoc z roku 1992 zaazuje specifick vvojov

poruchy kolnch dovednost do skupin poruch psychickho vvoje. Najdeme

je v kategorich F80-F89 Poruchy psychickho vvoje, kter zahrnuj tyto zkladn dia-

gnzy:

F 80 Specifick vvojov poruchy ei a jazyka

F 81 Specifick vvojov poruchy kolnch dovednost

F 81. 0 Specifick porucha ten

F 81. 1 Specifick porucha psan

F 81. 2 Specifick porucha potn

F 81. 3 Smen porucha kolnch dovednost

F 81. 8 Jin vvojov poruchy kolnch dovednost

F 81. 9 Vvojov porucha kolnch dovednost nespecifikovan

F 82 Specifick vvojov porucha motorick funkce

F 83 Smen specifick vvojov poruchy

Oznaen specifick je voleno z dvodu odlien od nespecifickch poruch

(smyslov postien, opodn vvoj) (Bartoov, 2007, s. 7). To meme zazna-

menat i v definici, kterou uvd Matjek, 1993 (in Bartoov, 2007, s. 24): Poruchy

uen jsou souhrnnm oznaenm rznorod skupiny poruch, kter se projevuj zetel-

nmi obtemi pi nabvn a uvn takovch dovednost, jako je mluven, porozum-

n mluven ei, ten, psan, matematick usuzovn nebo potn. Tyto poruchy

jsou vlastn postienmu jedinci a pedpokldaj dysfunkci centrlnho nervovho sys-

tmu. I kdy se porucha uen me vyskytnout soubn s jinmi formami postien

(jako nap. smyslov vady, mentln retardace, sociln a emocionln poruchy)

nebo soubn s jinmi vlivy prosted (nap. kulturn zvltnosti, nedostaten

- 6 -

nebo nevhodn vuka, psychogenn initel), nen pmm nsledkem takovch posti-

en nebo nepznivch vliv. V tto definici je zdraznno, e specifick porucha

uen se me vyskytnout s nespecifickmi poruchami a v prvn ad upozoruje

na fakt, e jde o dysfunkci centrlnho nervovho systmu (Bartoov, 2007, s. 9).

1. 2 Druhy SPU a jejich zkladn charakteristika

Specifick poruchy uen meme klasifikovat podle rznch kritri. Nej-

astji se vak setkvme s dlenm, podle postien kolnch dovednost, tedy innost

spojenmi se kolnmi vkony. S tmto typem klasifikace pracuje napklad Zelinkov

(Zelinkov, 2009, s. 9-10), Fisher, koda (Fisher, koda, 2008. s. 112-114), Novotn,

Kremlikov (Novotn, Kremlikov, 1997, s. 31-34), Mller (Mller, 2001, s. 66-80),

Bartoov (Bartoov, 2007, s. 10-12), Slowk (Slowk, 2007, s. 125-127). Specifick

poruchy jsou podle tohoto hlediska klasifikovan na dyslexii (porucha ten), dysgrafii

(porucha psan), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha potn),

dyspinxie (porucha kreslen), dysmzie (porucha hudebnost) a dyspraxie (porucha

schopnosti vykovvat sloit kony). Piem dyspinxie, dysmzie a dyspraxie jsou

pojmy ryze esk, v zahranin literatue se neobjevuj (Bartoov, 2007, s. 6). Barto-

ov (Bartoov, 2007, s. 10) ovem dle upozoruje na fakt, e s jedinci, kte trp

pouze jednou z tchto poruch se setkvme mlo. Nahlme toti na dt z hlediska cel

jeho osobnosti, kdy se jednotliv projevy poruch navzjem kombinuj a ovlivuj.

Pro ely tto diplomov prce budu vychzet z prv zmnn klasifikace:

Dyslexie

Slavomil Fisher, Ji koda (Fisher, koda, 2008, s. 112) uvd, e se jedn

o nejrozenj poruchu uen. A 95% dt s poruchami uen trp prv dyslexi.

Dyslexie se vtinou nevyskytuje samostatn, ale bv kombinovna s dysgrafi, pop.

dysortografi. Dyslexie je specifick vvojov porucha ten, pi n se jedinec potk

s problmy s rozpoznnm a zapamatovnm si jednotlivch psmen, zvlt

pak s rozliovnm psmen tvarov podobnch; m pote s rychlost ten, sprvnost

ten a s porozumnm tenmu textu; asto se vyskytuje tzv. dvoj ten (tich ped-

- 7 -

tn ped jeho vyslovenm. (Slowk, 2007, s. 127). Problematice dysgrafie a jej ree-

dukaci na prvnm stupni Z je vnovan kapitola . 2.

Dysgrafie

Jak u jsem uvedla ve Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 112) pouka-

zuj na kombinovn dyslexie, s dysgrafi a dysortografi, co plat i v opanm ppad.

Dysgrafie je specifickou poruchou psan. Postihuje neschopnost jedince osvojit si po-

adovanou rove pi psan, hlavn znaky jsou shodn s dyslexi, projevuj se v psemn

podob. Jedinec nen schopen napodobit tvar psmen, jejich sprvn azen. Psmo

je neuspodan, tkopdn a neobratn. Dlouhou dobu nen schopen dodret sprvnou

vku, psemn projev je pomal, vyaduje zven sil. (Fisher, koda, 2008,

s. 112). Problematice dysgrafie a jej reedukaci na 1. stupni Z se vce vnuje kapitola

. 3.

Dysortografie

Slowk (Slowk, 2007, s. 127) definuje dysortografii jako specifickou poru-

chu pravopisu. Dti se dopout tzv. specifickch chyb pravopisu. Autorky Kremliko-

v, Novotn (Kremlikov, Novotn, 1997,s 32) k tto problematice ve sv publikaci

zmiuj, e dochz k ast zmn psmen, pedevm tch, kter jsou vizuln podob-

n (nap. m-n, r-e, u-n, atd.), zrcadlov zmn psmen ve slov (nap. spt-pst),

vynechvn psmen, st slov, interpunknch znamnek, atd. Psemn projev dt

s dysortografi bv asto neupraven, neiteln, psmo asto nen na dku.

Dyskalkulie

Dyskalkulie je porucha, kter pat mezi vzcnj poruchy uen, je diagnos-

tikovna opravdu jen mlo. Projevy dyskalkulie jsou rozmanit, nkdy se vyskytuje

urit nvaznost dyskalkulie na naruenou sluchovou a zrakovou pam nebo jako

sekundrn dsledek problmu se tenm. Dyskalkulie se asto vyskytuje spolen

s dysortografi (Mller, 2001, s. 74). Podle typu problmu meme rozliovat nkolik

typ dyskalkulie. Uvd je nap. autoi Bartoov (Bartoov, 2007, s. 11), Mller

(Mller, 2001, s. 75-76), Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, 112-114). Z jejich dlen

budu nadle vychzet pro pouit v tto prci.

- 8 -

Verbln dyskalkulie jedn se o poruchu schopnosti slovnho oznaen mnostv,

potu pedmt, nzv slic, operanch znak a matematickch kon, objevuj

se tak problmy s vyjmenovnm selnch ad (nap. sudch, lichch,). V praxi

to znamen nap. zamovn sel 12 a 21 pi ten, dt nem vytvoenu pedstavu

pojm o nkolik vce, nkolikrt vce.

Praktognostick dyskalkulie jde o poruchu manipulace s pedmty nebo jejich symbo-

ly (slice, operan znaky). k nedoke roztdit pedmty podle uritho kritria,

porovnvat geometrick tvary (nezvld roztdit pedmty nap. podle velikosti),

ale m tak problmy s jejich diferenciac a prostorovou orientac na ploe.

Lexick dyskalkulie porucha ten matematickch symbol slic, sel, operanch

znak, dochz tak k zamovn podobnch znak. Pi leh form maj ci pote

se tenm vcemstnch sel, pi form t nedokou pest ani izolovan slice

a operan znaky. Skupina, kter tvo velk problmy jsou zlomky, msk sla a dese-

tinn sla.

Grafick dyskalkulie neschopnost pst slice, operan znaky, kreslit geometrick

tvary. km tvo problmy seln diktty, pepis, psan d pod sebe. Zpis je ne-

hledn, v geometrii jim in obte rsovn i jednoduchch tvar. Pi tomto typu dys-

kalkulie bv tak naruena pravolev orientace, co zpsobuje zrcadlov psan slic.

Ideognostick dyskalkulie porucha chpn matematickch pojm a vztah mezi nimi,

ci maj problmy s eenm slovnch loh dky neschopnosti pevst slovn lohy

do poetnch operac.

Operacionln dyskalkulie jedn se o naruenou schopnost vkonu matematickch

operac, ci operace zamuj, vce chybuj v jejich provdn, problmy jim in i pe-

chod pes destku. Poetn vkony provdj asto stle na prstech, napklad pi osvo-

jovn nsobilky, kdy si sla postupn pitaj. Na tomto faktu se shoduj autoi Slowk

(Slowk, 2007, s. 126), Bartoov (Bartoov, 2007, s. 11), Mller (Mller, 2001,

s. 75-76).

- 9 -

Dysmzie

Slowk (Slowk, 2007, s. 127) a Bartoov (Bartoov, 2007, s. 12) uvd

stejn definovn dysmzie jako poruchy uen, kter postihuje schopnost vnmn

a reprodukci hudby. ci maj problmy s rozliovnm tn, zapamatovnm melodie

a schopnost reprodukovat rytmus.

Dyspinxie

Dyspinxie je specifick porucha kreslen. Je charakteristick nzkou rovn

kresby. Pote se projevuj v oblasti motoriky, jedinec zachz s tukou (pastelkou)

neobratn, tvrd. Nedoke pevst svoji pedstavu z trojrozmrnho prostoru na dvoj-

rozmrn papr, m pote s pochopenm perspektivy. (Fischer, koda, 2008, s. 114).

Mller (Mller, 2001, s. 79) dodv jako dal projevy siln tlak na tuku, ast opravy,

gumovn, roztesen linie. Upozoruje tak na fakt, e se dyspinxie me vyskytovat

v kombinaci s dyskalkuli, kdy si k nedoke rozvrhnout postup pi rsovn.

Dyspraxie

Jedn se o specifickou vvojovou poruchu uen, projevujc se pi innos-

tech nronch na pohybovou rychlost a koordinaci (Slowk, 2007, s. 127). Dt se jev

jako neikovn, vyhb se danm konm, projevy se mou promtnout i do malovn,

psan a tlesn vchovy. Pinou me bt porucha vlastnho tlesnho schmatu,

kdy se dt nedoke motoricky orientovat ve vlastnm tle, nejist uruje pravou a le-

vou stranu. Aby bylo spn, pomh si npovdami, kter si samo vytvoilo. Projevy

dyspraxie se vak mohou projevit a v dosplosti, kdy vidme problmy

nap. v autokole (Mller, 2001, s. 79-80).

1. 3 Etiologie specifickch poruch uen

Od potku zjmu o problematiku SPU se pedpokldalo, e obte ve ten

a psan nejsou dsledkem snenho intelektu, nepodmtnho rodinnho zzem,

ani negativnho emocionlnho vvoje. Problmy specifickch poruch uen maj sou-

vislost s funknmi nedostatky CNS, kter me zpsobit ddin sklon nebo syndrom

- 10 -

oznaovan jako lehk mozkov dysfunkce. (Fischer, koda, 2008, s. 108). Slowk

(Slowk, 2007, s. 124) ve sv publikaci uvd, e pinou dyslexie nen ani snen IQ.

Naopak, poruchy uen meme diagnostikovat u jedinc s prmrnou i nadprmrnou

hodnotou inteligennho kvocientu. Pokud by ml jedinec podprmrnou inteligenci,

jednalo by se o mentln postien, kdy omezen schopnost uit je zkladn charakteris-

tikou tto poruchy. Aby se dt mohlo nauit st a pst, mus mt dostatenm zpso-

bem rozvinuty urit funkce, kter podmiuj spnost ve ten, psan a potn.

Michalov (Michalov, 2001, s. 25) a Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 109)

se shoduj na faktu, e bezproblmov dt m zkladn schopnosti podmiujc sp-

nost ve ten, psan a potn uspodny do uritho vzorce nebo soustavy. Je-li z-

kladn vzorec poruen, meme oekvat npadn nespch ve ten a psan tedy pro-

jev nkter ze specifick poruchy uen. Jak uvd Zelinkov (Zelinkov, 2009, s. 21),

Slowk (Slowk, 2007, s. 124), v souasn dob dti se specifickmi poruchami uen

nemaj problmy pouze ve ten a psan, ale i v jinch oblastech, jako je nap. rove

motoriky, pam, rychl zpracovn podnt, stavba a funkce nervov soustavy, pro-

blematika vvoje ei, kter souvis s verblnmi operacemi. Dle pak problmy prosto-

rov a pravolev orientace, kter zpsobuj tzv. neverbln poruchu uen a tzv. deficity

dlch funkc, do kterch adme nap. obte v oblasti pamti, pozornosti, zrakov

a sluchov diferenciaci, atd. Tyto abnormality se projevuj v mnoha kombinacch

a rznch zvanostech. To je jeden z dvod, pro nenalezneme stejn dva jedince

s poruchou ten a pro nelze vytvoit optimln metody spolen pro vechny. (Zelin-

kov, 2009, s. 21).

Uta Frith, 1997 (in Zelinkov, 2009, s. 21) rozdluje ti roviny, podle

kterch meme odhalit piny a stanovit reedukaci dyslexie.

1. biologicko-medicnsk rovina

2. kognitivn rovina

3. behaviorln rovina

Biologicko-medicnsk rovina

Do tto roviny pat genetika, struktura a fungovn mozku (kdy meme

pozorovat odlinou strukturu i funkci mozku u jedinc s dyslexi), hormonln zmny

(zven hladina testosteronu) a celebelrn teorie (kter tvo pechod mezi rovinou

- 11 -

kognitivn a biologicko-medicnskou). Genetick vbava lovka je tvoena 30-50 tisci

geny. V souasn dob je ji dkazy podloen fakt, e rzn vvojov poruchy uen

jsou ovlivnny geny. Nejedn se pouze o jeden gen, jako je to napklad u nemoc,

ale o nkolik gen, kter ovlivuj rove tenskch dovednost. Uvdomn

si tto souvislosti m vznam nejen pro teorii, ale i pro praxi. Mezi blzkmi pbuzn-

mi jedince s dyslexi meme oekvat projevy problm ve ten a psan v 40-50%.

Z toho dvodu, meme dt ji v pedkolnm vku povaovat za rizikov. Pokud

se ale dyslektit rodie snaili sv problmy kompenzovat, maj tyto dti vt anci,

e se jim jejich kompenzace poda (Zelinkov, 2009, s. 21-26).

Kognitivn rovina

V rovin poznvacch proces jsou prokzny deficity v tchto oblastech:

- fonologick deficit (problmy s rmovn, poznvn prvn hlsky ve slov,

dekdovn)

- vizuln deficit (dti potebuj vce asu na dekdovn tvar psmen)

- deficity v oblasti ei a jazyka (snen schopnost rychle jmenovat psmena,

barvy, hledat rmujc se slova)

- deficity v procesu automatizace (pomalej automatizace dovednost, projevujc

se u sloitjch kol)

- deficity v oblasti pamti (nap. porucha krtkodob pamti, kdy si dt nezapa-

matuje koly, pokyny, atd.)

- deficity v asovm uspodn ovlivujc rychlost kognitivnch proces

- kombinace deficit (Zelinkov, 2009, s. 26-31).

Behaviorln rovina

Do behaviorln roviny pat:

- rozbor procesu ten

- rozbor procesu psan

- rozbor chovn pi ten, psan a pi bnch dennch innostech (Zelinkov,

2009. s. 32).

- 12 -

1. 4 Nespecifick projevy SPU

Specifick poruchy uen se projevuj p osvojovn ten, psan a potn,

ale tak jinmi problmy, kter lze oznait jako prvodn znaky. Jedn se o symptomy,

kter se objevuj i u jinch pbuznch typ poruch, napklad poruch pozornosti, ADD,

ADHD (Fisher, koda, 2008, s. 109, Mller, 2001, s. 56). V prbhu ivota vak doch-

z k problmm, kdy si rodie i uitel nemus tyto projevy uvdomovat a povauj dt

za nepozorn, leniv nebo hloup (Zelinkov, 2009, s. 41). Odbornci Fisher, koda

(Fisher, koda, 2008, s. 115), Mller, (Mller, 2001, s. 57) a Zelinkov (Zelinkov,

2009, s. 41) se shoduje na faktu, e zvltnosti v chovn dtte se specifickou poruchou

uen podmiuj pocit mncennosti, snahu zakrt obte nebo naopak upozornit na se-

be formou vykikovn, akovn, atd. I vytvoen postoje k sob samm je u dtte

ovlivnno postoji ostatnch lid v okol, ale tak zvltnostmi vvoje jejich osobnosti

(Fisher, koda, 2008, s. 115). Ony samotn si vak nemysl, e jsou ln, nebo

e se patn chovaj. Nejhe snej tresty rodi a uitel. Pitom naopak potebuj

od svch uitel a rodi podporu a povzbuzen. Potebuj citovou jistotu v rodin

a ve kole. (Fisher, koda, 2008, s. 115).

V souvislosti se specifickmi poruchami uen meme sledovat odlinosti

v tchto oblastech: poruchy pozornosti, poruchy aktivity, zven unavitelnost, deficity

pamti, oblast motoriky, jazyk a e, emon labilita.

Poruchy pozornosti

Jak uvd Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 116), Mller (Mller, 2001,

s. 57-58), poruchy pozornosti bvaj jednm ze zkladnch symptom, vyskytujcch

se u specifickch poruch uen. Nae pozornost je toti velice zvisl na nav orga-

nismu. U dt se me v dsledku nestlosti mysln pozornosti objevit roztritost

(neudren pozornosti pouze na jeden podmt/kol). Poruchy pozornosti mohou tak

postihnout vechny smyslov modality, jako je nap. pozornost k sluchovm a zrako-

vm podmtm, kdy dt nezvld reagovat na pokyn, nen schopno popsat pozorovan

objekt, atd. Autoi Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 116) ve sv publikaci dle

dodvaj jako dal problm pozornosti jej rozdlen/distribuci, kdy je dt neschopn

rozdlit pozornost tak, aby vnmalo dva a vce podmt najednou. Mller (Mller,

2001, s. 57) proti tomu zmiuje pot s pli dlouhou koncentrac, kdy se dt pestv

orientovat v realit a me podlhat fantazii, pop. se zamit na nepodstatnou vc.

- 13 -

Poruchy aktivity

U poruch aktivity, projevujcch se u k se specifickmi poruchami uen

se setkvme jak s hyperaktivitou, tak s hypoaktivitou. Hyperaktivita je vak na prvn

podhled viditelnj a jej projevy meme sledovat ji v pedkolnm vku, hypoaktivi-

tu meme pehlet a povaovat dt za flegmatick i pomalej. Na tomto faktu

se shoduj autoi Fischer, koda, (Fisher, koda, 2008, s. 116), Mller (Mller, 2001,

s. 65).

Zven unavitelnost

Pat k dalm odlinostem v psychomotorickch funkcch dtte s SPU. Dti

jsou rychleji unaviteln, proto je dobr bt jako uitel pozorn k pznakm navy

(zervenn nebo slzen o, zvn, dvn se do przdna). Je dobr vyut sledovn

dtte v prbhu dne k vytvoen si tzv. kivky pozornosti a navy bhem dne (Fisher,

koda, 2008, s. 116). Na tto kivce je vhodn spolupracovat tak s ostatnmi uiteli,

vychovateli i rodii. Meme s n potom pracovat nap. pi stanovovn vhodn motiva-

ce. Mller (Mller, 2001, s. 59) upozoruje na vhodnost stdn aktivit. Kdy dt

pracuje na kolu, kter je zaloen na zklad sluchov analzy, nsledujc kol

by ml bt nap. zrakovho rzu. Dt tak zmn modalitu, na kterou bylo psobeno.

Nejlep by vak bylo nechat dt voln hrt, aby si samo zvolilo innost, kter bude

pro nj v dan moment nejmn psychicky nron. Zvenou unavitelnost

je nutno tak zohlednit pi provovn vdomost dtte. (Fisher, koda, 2008, s. 118).

Deficity pamti

Oba ve zmiovan autoi (Mller, 2001, s. 59-60, Fisher, koda, 2008,

s. 116) poukazuj na skutenost problm pamti v jej form sluchov i zrakov, krt-

kodob i dlouhodob, pevn pro psan a ten podmty. Dti nejsou schopn zapa-

matovat si slovn ady, nap. dny v tdnu, msce, nsobilku, vyjmenovan slova,.

Deficity pamti se tak mohou projevovat astou zapomtlivost a poruchami pohybov

pamti (sportovn innosti, pracovn innosti). Zelinkov (Zelinkov, 2009, s. 48) uvd

jako pklad poruchy krtkodob pamti situaci, kdy dt vypad, jako by poslouchalo,

ale informace v krtkodob pamti neuchov. Uitel k pklad, dt poslouch,

ale nakonec se zept: Jak to bylo?

- 14 -

Oblast motoriky

Mezi projevy v tto oblasti bvaj poruchy koordinace pohyb a jemn mo-

toriky. Poruchy motoriky mohou ovlivnit grafomotorick vkony, do kterch adme

psan, kreslen a rsovn (nesprvn chop nin, mal i velk tlak na pero) a vko-

ny v tlesn vchov (Fisher, koda, 2008, s. 117, Mller, 2001, s. 60). Nedostaten

rove rozvoje grafomotoriky se me projevovat pomalm psanm, obtemi pi npo-

dob tvar psmen. (Zelinkov, 2009, s. 49).

Jazyk a e

ci maj snenou rove jazykovho citu (pirozen schopnost dtte osvo-

jovat si gramatick pravidla mateskho jazyka), poruchy vslovnosti a malou slovn

zsobu. Tyto poruchy mohou vychzet z poruch fonematickho sluchu, sluchov anal-

zy a syntzy nebo z naruenho vnmn jemnch rozdl artikulanch pohyb. Obte

pi vyslovovn sloitjch souhlskovch shluk, dvojhlsek, slov vceslabinch

a sloench bv oznaovno jako artikulan neobratnost. (Fisher, koda, 2008,

s. 117).

Emon labilita

Emon labilita se projevuje pekvapivmi a neekanmi projevy chovn,

pi kterm se k jako by vrac k dtskm vzorcm chovn (nhl plativost, upout-

vn pozornosti vyruovnm i zlobenm, zven nladovost a pecitlivlost k vtkm

regrese. (Fisher, koda, 2008, s. 117). Mller (Mller, 2001, s. 63) dodv, e dvo-

dem tchto projev me bt zven unavitelnost a upozoruje na fakt, e dti se spe-

cifickou poruchou uen jsou pecitlivl k vtkm ze strany dosplch.

Dal oblasti, zaleovan do nespecifickch projev specifickch poruch

uen jsou podle Mllera (Mller, 2001, s. 60-61, 66) obte v asoprostorov orientaci

a ve vnmn posloupnosti, obte v pravolev orientaci, poruchy senzorick integrace

a poruchy hmatovho vnmn. Tmto oblastem se pro ely tto prce nebudu vce

zabvat.

- 15 -

1. 5 Monosti a podmnky vzdlvn ku s SPU

V na zemi je koln dochzka povinn podle vyhlky 48/2005 Sb.

o zkladnm vzdlvn a plnn povinn koln dochzky. Vyhlka stanovuje obecn

podmnky a organizaci zkladnho vzdlvn. Tyto podmnky se vak vztahuj

i na ky se specilnmi vzdlvacmi potebami, pokud nen stanoveno v dalch

legislativnch normch jinak. V souasn dob vzdlvn k se specifickmi poru-

chami uen upravuje zkon . 561/2004 Sb. o pedkolnm, zkladnm, stednm,

vym odbornm a jinm vzdlvn. Jedn se o kolsk zkon ze dne 24. z 2004.

Vzdlvn k se specifickmi poruchami uen se zabv 16. Tento paragraf zahr-

nuje ky se specifickmi poruchami uen do kategorie dt, k a student se speci-

fickmi vzdlvacmi potebami. Podle stupn specifickch obt jsou ci rozdleny

na dv skupiny. ci se zdravotnm postienm, kte jsou zaazovni do reimu speci-

lnho vzdlvn a ci se zdravotnm znevhodnnm, kte jsou v rmci vzdlvn

zohledovni. Na kolsk zkon navazuj vyhlky 72 ze dne 9. nora 2005 o poskyto-

vn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazen a vyhlka 73

ze dne 9. nora 2005 o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi

potebami dt, k a student mimodn nadanch (Bartoov I., 2007, s. 89-90).

Vyhlka 72/2005 navazuje na 116 kolskho zkona, kter k, e kolsk poraden-

sk zazen zajiuj pro dti, ky a studenty a jejich zkonn zstupce, pro koly

a kolsk zazen informan, diagnostickou, poradenskou a metodickou innost,

poskytuj odborn speciln pedagogick a pedagogicko-psychologick sluby, preven-

tivn vchovnou pi a napomhaj pi volb vhodnho vzdlvn dt, k nebo stu-

dent a pprav na budouc povoln. kolsk poradensk zazen spolupracuj

s orgny sociln-prvn ochrany dt a orgny pe o mlde a rodinu, zdravotnickmi

zazenmi, poppad s dalmi orgny a institucemi. (Bartoov I., 2007, s. 90).

Pedagogicko-psychologick poradna zajiuje odborn vyeten ka,

psychologickou a speciln pedagogickou pi. Na zklad tohoto vyeten zpracuje

poradensk zazen odborn posudek, v ppad poteby doporu zkonnm zstup-

cm dtte podat o vpis ze zdravotn dokumentace. Odborn posudek pro poteby

vzdlvn ka mus obsahovat povinn daje, jako je nap. stanoven doby platnosti,

nvrh na snen potu k ve td, monost dalho pedagogickho pracovnka

ve vyuovn (Bartoov I., 2007, 90). Mller (Mller, 2001, s. 81-82) dle zmiuje

jako povinn daj vyjden danho druhu a stupn zdravotnho postien, jmenovit

uren kontaktn osoby z PPP nebo SPC, vyjden o zaazen dtte. Dle tohoto posud-

- 16 -

ku a doporuen pedagogicko-psychologick poradny za spoluprce speciln pedago-

gickho centra i dys-centra je volena forma vzdlvn a reedukan pe. Zelinkov

(Zelinkov, 2006, s. 48-49) ve sv publikaci uvd, e jedinec se specifickou poruchou

uen me bt v dnen dob vzdlvn ve speciln kole, speciln td nebo me

bt integrovn do bn tdy. O integraci i zalenn do specializovan tdy

ale nerozhoduje zvanost poruchy. Zvauje se velk mnostv faktor, jako je nap.

prbh diagnostickho procesu v PPP, diagnostika uitele, nzor rodi, ale tak samot-

nho ka.

Matjek (in Fisher, koda, 2008, s. 118) dl systm pe o ky s SPU do pti stup:

- nprava nejlehch forem pmo v zkladn kole v rmci individualizace

normlnho vukovho procesu

- reedukace vykolenmi uitelkami v rmci krouk i doplovacch hodin

- reedukace provdn v PPP za inn spoluprce rodi

- reedukace v rmci specializovan tdy pro ky se SPU

- nprava nejtch forem soustednou komplexn p v dtskch psychiatric-

kch lebnch.

Oba autoi se shoduj na dlen, kter vychz jak z Matjkovch organi-

zanch stup, tak z pohledu Zelinkov. Jednotliv monosti vzdlvn k se speci-

fickou poruchou uen vychzejc z tohoto dlen uvdm ne. Jedn se o tyto formy

pe:

Individuln pe provdn v rmci vyuovn uitelem kmenov tdy

Tato pe je uplatovna u mrnjch forem poruchy v rmci tdy na z-

kladn kole. Uitel by ml znt zklady dan problematiky, mt zkladn dovednosti

a v prvn ad vytvoit co nejlep podmnky pro reedukaci. M-li k poruchu tho

stupn, me bt tak integrovn v rmci tdy na Z, ale pouze za pedpokladu splnn

podmnek pro integraci.

- 17 -

Individuln pe provdn uitelem

Uitel mus bt absolvent specilnho kurzu i vzdlvn. Pi me zaji-

ovat i speciln pedagog, kter psob ve td na Z, vede dyslektick krouky, kabi-

nety dyslektik, reedukan pi a jin. Vekerou pi vak mus konzultovat s po-

radenskmi pracoviti.

Tdy individuln pe, kter jsou zizovny pi zkladnch kolch

Dt do tchto td dochz v prbhu dne, jde pedevm o hodiny eskho

jazyka zamen na reedukan pi zajiovanou specilnm pedagogem.

Cestujc uitel

Vtinou se jedn o pracovnka PPP nebo SPC, kter dochz na zkladn

kolu a v prbhu vyuovn provd reedukan pi. Zajiuje vak reedukan pi

i ped a po vyuovn.

Speciln tdy pro dti s poruchami uen a chovn

Tyto tdy jsou zizovny pi zkladnch kolch. Je zde preferovn indivi-

duln pstup, reedukan pe je zajiovna v prbhu celho edukanho procesu.

Ve td s dtmi se specifickmi poruchami uen je snen poet dt, a to na 12 dt,

ve td s poruchami chovn na 10 dt. Tdy maj vak sv vhody a nevhody.

Pro urit procento dt, nap. s prmrnmi a mrn podprmrnmi intelektovmi

schopnostmi, he adaptibiln dti, dti uzaven, s neurotickmi rysy a pomalm

pracovnm tempem je tato forma pe vhodnj ne integrace do bn tdy.

Speciln koly pro dti s poruchami uen

Ve kolch ze zajitna individuln pe a speciln pe v prbhu dne.

O tuto pi se star tm odbornk. V souasn dob je u n tchto kol cca deset,

nejedn se vak o poet konen.

- 18 -

Dtsk psychiatrick lebny

V dtskch psychiatrickch lebnch jsou vzdlvny a leny dti

s tkm stupnm postien/kombinovanm postienm. Vzdlvn je vak soust

terapie a km je poskytovna i reedukan pe.

Individuln skupinov pe

Je poskytovna v pedagogicko-psychologick poradn, speciln pedagogic-

km centru nebo stedisku vchovn pe. Skupinov pe je provdna formou eduka-

tivnch a stimulanch skupin nebo individuln vedenou reedukac. Tto pe, ale tak

skupinovch sezen se astn i rodie, co je velk motivan efekt pro jejich dti.

(Bartoov I., 2007, s. 92-93 , Fisher, koda, 2008, 119).

- 19 -

2 DYSLEXIE

2. 1 Charakteristika a projevy dyslexie

Dyslexie je nejznmj poruchou z cel skupiny specifickch poruch uen.

Vzhledem k tomu, e nejnpadnji ovlivovala koln vkony ka, zaalo se o n hovo-

it nejdve. Star definice uvd, e rove ten u k s dyslexi je vzhledem k jinm

schopnostem ni, ne bychom oekvali (Zelinkov, 2009, s. 9). Pedevm ve star

literatue je termn dyslexie pouvn tak pro oznaen vech poruch uen.

Toto oznaen je vak zavdjc, nebo piny poruch uen mou bt velice podob-

n, ale jejich symptomy se mou velmi liit (Slowk, 2007, s. 127). Defektologick

slovnk (Sovk a kol., 2000, s. 82) vysvtluje vznam pojmu dyslexie odvozenm

z latinskho lerege, co znamen sbrat, st. Kdy se podvme na novj definice

nap. Slowk (Slowk, 2007, s. 127) definuje dyslexii: Dyslexie je specifick vvojov

porucha ten, pi n se jedinec potk s problmy s rozpoznnm a zapamatovnm

si jednotlivch psmen, zvlt pak s rozliovnm psmen tvarov podobnch; m pot-

e s rychlost ten a s porozumnm tenmu textu; asto se vyskytuje tzv. dvoj ten

(tich pedtn slova ped jeho vyslovenm). Svtov neurologick federace z Dallasu

roku 1968 definuje dyslexii obshleji a vyjaduje se i k jejm pinm. Specifick v-

vojov dyslexie je porucha projevujc se neschopnost nauit se st, pestoe se dtti

dostv bnho vukovho veden, m pimenou inteligenci a sociokulturn plei-

tost. Je podmnna poruchami v zkladnch poznvacch schopnostech, piem

tyto poruchy jsou asto konstitunho pvodu. (Matjek, in Valenta 2003, s. 115).

ada autor nap. Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 112), Bartoov (Bartoov,

2007, s. 10), Michalov (Michalov, 2001, s. 16), Valenta (Valenta, 2003, s. 117)

se shoduj na definovn dyslexie jako specifick poruchy ten, kter se projevuje naru-

enm vnmnm psmen, prostoru a grafick strnky ei, kdy k nen schopen nauit

se st bnmi vukovmi metodami. Pesn vyjden dyslexie tedy znamen poruchu

ve vyjadovn e psanou/v psan a problmem ve zpracovn ei/ve ten. Matjek

(Matjek, 2006, s. 7) oznauje jako zkladn znak dyslexie obte s dekdovnm tit-

nho textu. Problmy maj souvislost s oslabenm kooperace mozkovch hemisfr

a ovlivuj rychlost ten, sprvnost ten a porozumn tenmu textu (Fisher, koda,

2008, s. 112).

- 20 -

Autoi Bartoov (Bartoov, 2007, s. 10), Fischer, koda (Fisher, koda,

2008, s. 112), Kremlikov, Novotn (Kremlikov, Novotn, 1997, s. 31), Michalov,

(Michalov, 2001, s. 17) a Valenta (Valenta, 2003, s. 117-118) uvdj rzn projevy

dyslexie; z uvdnch projev jsem sestavila nsledujc pehled:

U ka s dyslexi meme sledovat v rzn siln me tyto projevy:

- problmy se zapamatovnm a rozpoznnm jednotlivch psmen

- zmnu rznch druh psmen ve ten i psan: zrcadlov podobnch (b-d, p-d,

n-u), tvarov podobnch (m-n, k-h) a zvukov podobnch (v-f, s-z, t-d, h-ch)

- problmy pi spojovn psmen do slabik

- pehazovn psmen a slabik ve slovech, tzv. inverze, co vede k vymlen slov,

odhadovn podle monho vznamu v textu i nkterch grafickch signl

(nap. samo-maso, spt-pst)

- patn ten psmen na zatku, uprosted nebo na konci slova

- problmy se skldnm slov ze slabik a jejich rozdlovnm (pote se tenm

vceslabinch slov)

- tzv. dvoj ten, kdy k te nejdve eptem pro sebe a a nsledn vyslovuje

nahlas

- problmy s jazykovm citem (dsledek nevyzrlho fonematickho sluchu)

- nhodn rozliovn tvrdch a mkkch slabik

- nerozlien krtk a dlouh samohlsky

- neschopnost ten s intonac

- nesprvn ten pedlokovch vazeb

- chyby v umstn interpunknch znamnek, pedevm hk a sykavek

(tzv. sykavkovou asimilac, kdy se pote objevuj pi kumulaci sykavek,

nap. slena nese v tace suen vestky)

- problmy se souvislm tenm slov a textu, co ovlivuje i pochopen textu

Mller (Mller, 2001, s. 66-67) dl tyto problmy podle pin do nkolika skupin,

nap. obte zpsoben deficity pedevm zrakovho vnmn a obtemi v chpn

asoprostorovch vztah, obte podloen poruchami krtkodob a dlouhodob pamti

- 21 -

a zpsoben nedostaten rozvinutou i nesprvnou technikou ten. S nsledky dysle-

xie se vak meme setkat i na vych stupnch koly, kdy se jedn o npadn rozdl

v mluvenm a tenm projevu ka nebo ve vkonu v jazykovch a prodovdnch

pedmtech (Kremlikov, Novotn, 1997, s. 32).

V souasn dob je prv dyslexie nejrozenj poruchou vznikajc

pi osvojovn kolnch dovednost. 95% procent k, u kterch je diagnostikovna

specifick porucha uen, trp prv dyslexi, kter bv ve vtin ppad kombinova-

n s dysgrafi i dysortografi (Fisher, koda, 2008, s. 112). Matjek (Matjek, 2006,

s. 9) uvd vsledky nkolika studi zabvajc se kombinacemi rznch poruch uen:

- U 60% dt s dyslexi se vyskytuje kombinace rznch specifickch poruch

uen (Gebhardov, 1994).

- 30% dyslektik trp ADHD syndromem a dyslexi (Penington, 1991, v: Fawcett

a Nicolson, 1999; Stein, 2004).

- 50% dyslektik trp obtemi v oblasti motorickch dovednost, hlavn

v koordinaci a udren rovnovhy (Ramus a kol., 2003), tj. pznaky dyspraxie.

- 50% dt s dyslexi m njak problmy v oblasti ei a jazyka, jejich vvoj ei

bv asto opodn (Mlad, 1996). Podle Feye (1999) mlo 59% dt, kter by-

ly hodnoceny v ranm kolnm vku jako patn teni, taky obte v mluvenm

jazyce.

- 15-20% dt s dyslexi m problmy v chovn (Gebhardov, 1994).

Dyslektick obte vak mohou bt rzn zvan a plat u nich pravidlo nepm mr-

nosti. m je forma postien zvanj, tm mn je ast v populaci (Matjek, 2006,

s. 8).

2. 2 Dovednost ten a jej pedpoklady

Aby si kad dt zvldlo osvojit ten, mus disponovat mnoha pedpoklady,

schopnostmi a dlmi dovednostmi. Nen to dovednost, se kterou se rodme,

ani ke kter dozrajeme, ale musme ji zvldnout. Aby dt zvldlo tensk dovednosti

mus jeho nervov systm dozrt na uritou rove. Dalmi vlivy, kter ovlivuj dt

- 22 -

je prosted, ve kterm dt vyrst a samozejm rodina, jej vliv na prvotn seznamo-

vn s knihou, motivace dtte ke ten a vytvoen vztahu ke ten. Rozhodujc je tak

vztah k dtti a v prvn ad vskyt poruch uen v rodin. Jako dleit je mnoha od-

bornky zdrazovn tak proces vnmn. Jedn se pedevm o vvoj prostorovch

vztah, kdy dt rozpozn slova na dku a schopnost rozlien pravolev orientace.

Kvalitu ten ovlivuj tak on pohyby a schopnost tene pomoc onch pohyb

sledovat psmena a slova na dku (Bartoov II., 2007, s. 21-22). Zvldn ten

vak nen zaloeno jen na zvldnut sprvn techniky, metodiky ncviku, je ovlivnno

t motivac, zjmem jedince o ten, schopnost porozumt petenm a s tm hovoit

o obsahu, sdlit nabit mylenky. (Bartoov II., 2007, s. 22).

Dovednost st tedy zahrnuje tyto innosti/operace

- dt vid tvar/psmeno pesn a nezamuje ho se dnm jinm = zrakov dife-

renciace znak

- doke spojit tvar psmene a odpovdajc hlsku, dovede hlsku rozeznat

mezi jinmi = sluchov diferenciace

- po peten slova v, co slovo znamen - aby dt rozumlo tenmu, mus mt

dostatenou slovn zsobu a mus rozumt ei, jinak se jedn jen o dekdovn

psmen = rychl monost vyvoln reality pomoc tenho

- slovo sprvn vyslovuje = sprvn artikulace

- rozpozn posloupnost psmen v prostoru a hlsek v ase

- rozum abecednmu systmu psan, chpe grafick znak pomoc hlsek

Pi vyeten dtte s dyslexi najdeme pote v kad z tchto innost i proces

(Zelinkov, 2008, s. 34, Bartoov II., 2007, s. 24).

Nejsou-li tensk dovednosti rozvinuty, stvaj se zdrojem nespch.

Dt ten odmt, nejev zjem o literaturu a v dsledku si tak ztuje pstup

k informacm, vzdln a uplatnn ve spolenosti (Jucoviov, kov, 2004, s. 3).

Kdy se dt u st, nejde pouze o peveden tvarov podoby slabik/slov

do zvukov formy, ale tak o pochopen uloen informace ve slabice nebo slov.

Dt tedy mus porozumt vznamu hlsky v slabice, pijmout fakt, e kad hlska

- 23 -

dv slabice njak vznam a uvdomit si, e poad hlsek v dan slabice je zvazn

a nelze jej tedy libovoln mnit. (Matjek, 2006, s. 22). V souvislosti s tmto faktem

zmiuje Bartoov (Bartoov II., 2007, s. 26-27) nutnost pochopen, e mluven slova

mohou bt rozdlena na fonmy, a e jsou tyto zvuky v psan podob reprezentovny

psmeny. Jedn se o tzv. fonologick uvdomn. Fonologickm uvdomnm se ro-

zum vhled do hlskov struktury mluvenho jazyka. Hlska (nebo t fonm)

je nejmen jednotka jazyka rozliujc vznam slova (nap. pes a les). Dt disponuje

fonologickm uvdomnm, pokud se u nj rozvinul cit pro zvuk mluven ei. (Bar-

toov II., 2007, s. 27). Pozor ale na zmnu fonologickho uvdomn a porozumn

ei. U fonologickho uvdomn se jedn o formln strukturu, zvuk a hlskovou v-

stavbu slova, proti tomu u porozumn ei jde o vznamy slov nebo vpovdi.

Pro pochopen problm dt s dyslexi, musme vdt, jak funguje mechani-

zmus ten. Pi ten kad z ns vychz ze zrakov-motorick oblasti, aby vstoupil

do oblasti lingvistick. Abychom zvldli plynul ten, mus n zrak pedchzet artiku-

laci, v opanm ppad se zadrhvme, slabiky jsou trhav a v dsledku toho se text

stv nesrozumiteln. Prv dyslektick dti nezvldnou tuto celou operaci, zrak zst-

v na slabice i slov, kter se chystaj vyslovit nebo se objevuj regresivn pohyby,

kdy se dt vrac na dku, lut psmena a slova. Dyslektik tedy pestane st kdeko-

liv, nejastji vak, kdy bojuje se slovem nebo slabikou. Kdy se tedy dti u st,

postupuj nejprve pomoc vizuln analzy. Mus rozpoznat psan znaky poznn

samotnho psmene, jeho pozice a poznn spojen vce psmen dohromady. Dt si

pi setkn s novm slovem mus nejdve toto slovo rozdlit na grafmy, pemnit je

na fonmy slovo mus tedy nejdve rozloit a potom spojit. Tohle rozloen

a spojen dl dt pi kadm ten slova znovu a znovu. Proti tomu dospl ten

m tento postup natolik zautomatizovn, slovo je dostaten znmo a pesouv

se do jin mozkov zny. V tto zn se nachz automatick pam a vytv

se zde vizuln slovnk. Kad z ns te nsledn znm slova, pomoc tohoto slovnku.

Z ve popsanch postup (rozloen a spojen, vizuln slovnk) vznikaj dva typy

dyslexie. Fonologick (60%), kdy dt slovo patn rozlo nebo spoj a lexikln,

kdy se nevytvo vizuln slovnk. Dt tedy neustle slovo rozdluje na grafmy

a nsledn spojuje do fonm. Samotn ten je pro nj tedy nepekonatelnou nmahou.

(Bartoov II., 2007, s. 27-29).

Dyslexie tedy nen zpsobena nzkou inteligenc, ale vizulnmi problmy.

Vtina dyslektik dl patn slova na hlsky (fonmy), kter koresponduj s grafmy,

zkladnmi celky psanho jazyka (Ouzilou 2002, in Bartoov II., s. 29).

- 24 -

2. 3 Diagnostika dyslexie

Diagnostika dyslexie nen zleitost jen jednoho lovka nebo jednoho vd-

nho oboru, je to zleitost interdisciplinrn. Vyjdeme-li z definice Svtov neurolo-

gick federace, kter k: dyslexie je porucha, kter se projevuje neschopnost nauit

se st. Pro diagnostiku nm tedy vyplv, e musme zjistit jak dt te. Jestli se jedn

o neschopnost nebo je problm se tenm zpsoben smyslovou vadou, nemoc

nebo jinmi okolnostmi. Podle definice je dle podstatn, e se dtti dostv bnho

vukovho veden, m pimenou inteligenci a m ve svm sociokulturnm prosted

normln pleitost ke vzdln. Vechny tyto okolnosti musme tedy ovit. Jako

posledn definice zmiuje, e je dyslexie podmnna poruchami v zkladnch poznva-

cch schopnostech, opt musme tento fakt vyetit psychologickm vyetenm. Je nm

tedy jasn, e diagnza d spoluprci pedagogiky, psychologie, lkaskch a socil-

nch discipln. Jejm clem je pipravit podmnky pro clevdomou lebnou i nprav-

nou pomoc dtti. (Matjek, 1995, s. 144).

Diagnostiku dyslexie provdj pracovnci PPP, a to psycholog, speciln

pedagog, pop. je dt poslno na vyeten k jinm odbornkm, podle typu obt.

Nejedn se ale pouze o peten libovolnho textu, ale o proces mnohem nronj

a obshlej. Pedagogicko-psychologick poradny se nachz v kadm okresnm mst

a mou se na n obrtit rodie, kte maj pochybnosti o sprvnm vvoji jejich dtte,

nev si rady s njakm vchovnm problmem nebo jim nvtvu doporuil uitel.

Zelinkov (Zelinkov, 2008, s. 40) dle upozoruje na dleitost rozlien mezi obte-

mi ve ten, kter jsou zpsobeny faktory jako je nepodntn rodinn prosted, ast

onemocnn, men opodn ve vvoji psychickch funkc a dovednost, nevhodn

metoda vyuovn ten, mentln retardace, nedostaten koln zralost a pipravenost

a poruchou ten, tedy dyslexi. Po diagnostikovn dyslexie je toti dt zaazeno mezi

jedince se specilnmi vzdlvacmi potebami. V ostatnch ppadech se jedn o pseu-

dodyslexii (nepravou dyslexii), kter je zapinna ve uvedenmi faktory. Jej proje-

vy jsou sice s dyslexi shodn, ale zsahem do vnjch podmnek je meme zmrnit

i dokonce odstranit.

Z obecnch diagnostickch postup, kter meme tak vyut k orien-

tanmu vyeten dt s SPU, jsou znm nap. zkouky rychlosti hlasitho ten ps-

men, slabik a slov, zkouky ten s porozumnm, zkouky vizuln diferenciace,

zkouka sluchov analzy a syntzy, zkouka jazykovho citu, atd. (Mller, 2001,

s.68- 69).

- 25 -

Pro rodie vak mohou bt problmy ve ten jejich dtte nkdy nepochopi-

teln. Jedn se zvlt o ty ppady, kdy si mysl, e je dt nadan a zd se jim bystr.

Vinkem se tedy me stt i samotn uitel dt nen hloup a ten mu nejde uitel

jej patn vede (Matjek, 2006, s. 10). V nkterch ppadech rodie stanoven diagn-

zy dyslexie u jejich dtte povauj za negativn fakt. Rodie rezignuj a nepokou

se dtti na zklad rad odbornka pomoci, domnvaj se, e je to povinnost vzdlva-

cch instituc. dn vzdlvac instituce vak neme dtti poskytnout to, co mu mo-

hou dt rodie, a to kadodenn pi, spoluprci pi npravnch cviench

a v prvn ad pocit bezpe a dvry. Jinm pkladem negativnho dopadu stanoven

diagnzy dyslexie je situace, kdy rodie povauj dyslexii za jedinou pinu nespchu,

dt omlouvaj a hledaj levy. V nkterch ppadech je vak pro uitele podezen

na dyslexii obtn vyslovit a poslat ka na vyeten. Jde asto o dti nadan

s vysokou rovn rozumovch schopnost, dobe rozvinutou pamt a dobrm rodinnm

zzemm i o dti, jejich rodie odmtaj absolvovat odborn vyeten (Zelinkov,

2008, s. 41-42). Matjek (Matjek, 2008, s. 144) ve sv publikaci upozoruje:

Vyslovit diagnzu dyslexie znamen dt uritm zpsobem oznait, ale tak zajistit

mu pinejmenm monost odborn pe a npravy nevyslovit diagnzu dyslexie

znamen zachovat dtti normalitu, ale souasn je monost odborn pe a pomoci

zbavit. Proto by kad z ns ml myslet na dleitost vasnho vyeten a odborn

pomoci, kter jsou prevenc prohlubovn obt a koln nespnosti. (Zelinkov,

2008, s. 40). Vsledky studie poukazuj dokonce na to, e u velkho potu dt nen

dyslexie diagnostikovna a do 3. tdy. asto u je vak pozd cviit mozek,

aby si uvdomoval, e slova jsou sloen z jednotlivch zvuk, kter tvo dohromady

smyslupln symbol. Pokud vasn dyslexii neodhalme (nejpozdji kolem estho

roku), jsou dti vystaveny riziku celoivotnch problm se tenm (Bartoov II.,

2007, s. 23).

2. 4 Reedukace dyslexie vychzejc z analyticko-syntetick metody ten

Pojmem reedukace oznaujeme speciln pedagogick postupy, metody pr-

ce zamen na rozvoj poruench nebo nevyvinutch funkc. Reedukace tedy zname-

n pevchovu a znovu obnovenou vchovu. Jedn se o postupn rozvoj a zlepovn

- 26 -

rovn poruench nebo nevyvinutch funkc, kter jsou potebn pro ten (psan,

potn). Jeho vsledkem je rozvoj tchto funkc, vytvoen dovednosti na pijatelnou

rove a pln, poppad sten kompenzace problematiky, kter plyne ze specifick

poruchy uen (Jucoviov, kov, 2004, s. 19). Hlavnm clem reedukace je tedy

dosaen sociln nosn rovn ten. Nedlnou soust reedukace dyslexie je ncvik

techniky ten. ci s dyslexi mvaj problmy s reprodukc tenho textu, kdy si text

vbec nepamatuj nebo jej reprodukuj nesprvn v dsledku plinho soustedn

prv na techniku ten a tzv. dvojm tenm, kdy si k nejdve pete slovo potichu

a a pot jej ekne nahlas. Tento problm vyplv takt z nesprvn techniky ten.

(Bartoov II,. 2007, s. 32).

Z obecnch zsad reedukace upozoruje Jucoviov, kov (Jucoviov,

kov, 2004, s. 19-24) mimo jin na nkolik dleitch fakt:

- Reedukace je vdy zleitost individuln a vychz z individuality kadho

dtte, z jeho aktulnho stavu, zvanosti poruchy a konkrtnch projev.

Proto neexistuje jednotn a tud vdy sprvn postup reedukace.

- Jak by se nkdo mohl domnvat, reedukace neznamen douovn. Jde o soubor

metod, kter vedou k odstrann specifickch obt pi ten (psan, potn)

a jsou zameny na rozvoj percepn-motorickch funkc.

- Reedukaci vdy zanme na t rovni, kterou dt zvld a postupn obte

zvyujeme.

- Pi reedukaci pouvme v co nejvt me tzv. multisenzorick pstup. Jedn

se o zapojen, co nejvce smysl zrove zrak, sluch, hmat, poppad i ich

v kombinaci se slovem, pohybem, rytmizac. Podnty tak nejsou pro dti jed-

nostrann a umouj snadnj vtpen, dkladnj uchovn a pozdji snaz

a pohotovj vybavovn.

- Poet dt pi skupinov reedukaci by neml pekroit poet 3-5 dt. Nejefek-

tivnj je vak clen, individuln reedukan pe.

- Zkladem spchu reedukace nejsou jen odborn znalosti, ale i osobn pstup

k dtti.

Dyslektik je k, kter mus neustle kompenzovat, hledat prostedky,

ktermi by se vyrovnal ostatnm km v zadanch kolech. (Bartoov II., 2007,

s. 29). Proto je pro uitele dleit pokusit se porozumt potm, kter k

- 27 -

s dyslexi m a pokusit se mu pomoci. Tyto obte se toti netkaj pouze eskho

jazyka, ale i ostatnch pedmt, ve kter vyaduj psan.

Nyn se zamme na postup reedukace dyslexie, pi kterm se po zjitn

zvanosti dyslexie postupn zamujeme na osvojovn psmen, rozliovn a fixa-

ci tvarov podobnch psmen, spojovn hlsek a psmen do slabik, spojovn slabik

do slov a samotn ten textu (Jucoviov, kov, 2008, s. 82). Tento postup vy-

chz z analyticko-syntetick metody vyuovn ten, nejdve se zamuje na tech-

niku ten a a pot samotnmu porozumn textu. Techniku ten nazv Zelinkov

procesem dekdovn. Jedn se o zrakovou identifikaci psmen, jeho umstn

v prostoru a spojen psmene s odpovdajcm zvukem, uvdomn si vzjemn

polohy psmen a nsledn spojen zvuk ve sprvnm poad (hlskov syntza).

Po dekdovn dochz ke spojen obrazu slova s odpovdajcm vznamem

(Zelinkov, 2009, s. 79).

Osvojovn psmen

Nkter dti s dyslexi, maj problmy u v tto fzi vuky. Nesta rychlosti

osvojovn psmen a potebuj tud vce asu. Podstatou je v tto sti reedukace

multisenzorick pstup, kdy je nam clem aktivn forma osvojovn prostednic-

tvm smysl (Jucoviov,, kov, 2008, s. 82). Zrakov vnmn tvar psmen

v prci podporujeme hmatem. V nsledn fzi, kdy dt spojuje hlsku a psmeno

ji dbme na innosti, kdy dt psmeno vid, hmatem jej poznv a zeteln vyslov

odpovdajc hlsku. (Zelinkov, 2008, s. 80).

Konkrtnch monost postupu existuje ada, uvdm tedy jen nkter

nmty:

- obrzkov abecedy, spojen psmene a obrzku uritho pedmtu (p pes)

- dtsk karty s psmeny, kostky s psmeny a psmenkov pexesa

- kreslen tvar a jejich obtahovn (dti mohou tvary kreslit do rznch povrch,

psek, krupice, polystyren, smirkov papr drsnj povrch zpsobuje intenziv-

nj vnmn pedkreslenho tvaru)

- modelovn psmen (nap. pomoc drtku)

- dokreslovn neplnch nebo nedokonench tvar psmen (nejdve malou st,

pot vt)

- 28 -

- vytven obrzk z psmen (nap. dokreslovn do psmen O = obliej

nebo vytven obrzk pomoc spojen nkolika psmen)

- ukryt psmenka (dti hledaj v obrzku zadan psmeno, viz ploha . 1

- relifn psmenka (obrys psmene je vyhlouben v podloce, pop. psmena

vystupuj z plastovho materilu, dti jej obtahuj)

- skldn psmenek z jednotlivch dlk (puzzle)

- prce s textilnmi psmenky

- kostky, pop. navlkac korlky s psmeny, mozaiky s psmeny

- me s psmeny (na jednobarevn pole vpisujeme potebn psmena)

- psmenkov raztka a skldac psmenkov abecedy (desky s drkami pro pi-

pevovn psmen)

- aktivn raztka (vbrem vhodnch tvar a jejich titnm dti vytv psmena)

- plastov formiky

- tabulky psmen (barevn psmena, kter se spojuj podle danch pravidel,

nap. vechna psmena a

- psan psmen na zda druhho

- vytven psmen pomoc tl kamard

- rzn tabulky k zpisu psmen (vhodou je monost smazn a opakovanho

napsn psmene)

- kanky, bsniky, popvky k psmenm, pop. spojen zvuku a psmenka

(s had)

- rytmizace, pohyb (Jucoviov, kov, 2004, s. 82-84)

Rozliovn a fixace tvarov podobnch psmen

Rozliovn psmene b-p: pi reedukaci vyuvme spojovn psmene

s obrzkem, pouvn modelu psmene P, kdy pomoc jeho pevracen vznikaj psmena

p b d, psmena spojujeme s obrzky i slovy. Nejdve vyuvme slova zanajc

danm psmenem, pozdji pracujeme se slovy, kter obsahuj dan psmeno na konci

a uprosted. Existuje mnoho variant prce s psmene P s jeho obracenm, nap. uitel

k slovo a dt ukazuje sprvn tvar. Mimo jin lze pout vyhledvn danho psme-

- 29 -

ne, jeho kroukovn, porovnvn psmen, kter si k plete (Jucoviov, kov,

2008, s. 85). Zelinkov ve sv publikaci (Zelinkov, 2009, s. 81) dodv monost dopl-

ovn psmen b, p, d pomoc vznamu slov (nap. Bubenk bubnuje na u-en), jedn se

pedevm o ppady, kdy dt neustle chybuje. Samotn rozliovn psmen,

je vak pro ky s dyslexi kol velmi nron, proto nen vhodn, abychom podobn

cvien pouvali ke klasifikaci. Dle Zelinkov upozoruje na fakt, e problmy

se zmnou tchto psmen jsou jevem bnm u zanajcch ten a nemus

bt tedy vdy ukazatelem poruchy uen.

Rozliovn m n: cvien jsou podobn jako u dvojice p b. Meme

nap. obout psmenko m a n, dt si tak uvdom, e m m ti noiky,

proti tomu n pouze dv. Svislm peloenm malho tiskacho m zskme n, atd.

(Jucoviov, kov, 2008, s. 85-86).

Dt s dyslexi me vak zamovat i psmena zvukov podobn. V prvn

ad musme zjistit, jestli je sluchem rozliuje a sprvn vyslovuje. K tto zmn

dochz asto zcela nhodn v dsledku nezautomatizovn spojen hlska psmeno

(Zelinkov, 2009, s. 81).

Spojovn hlsek a psmen do slabik

Pi vuce ten analyticko-syntetickou metodou je slabika dleitou stavebn

jednotkou. Nam clem je zautomatizovn ten slabik, kdy dt rychle slabiku

postehne a souasn ji vyslov. Postupn se tm pdem zkracuje doba mezi tenm jed-

notlivch slabik a dt pechz od dlenho slabikovn k plynulmu ten (Zelinkov,

2009, s. 82). Problmy se spojovnm psmen a hlsek se projevuj u dt, kter nemaj

dostaten rozvinutou schopnost analyticko-syntetick innosti. Nesprvnou techniku

tzv. dvojho ten tedy pedchzme pomoc hlasitho slabikovn. I tady vychzme

pi reedukaci ze zsady multisenzorickho pstupu, avak nezbytnm pedpokladem

je znalost jednotlivch psmen. Postupovat meme nap. tmto zpsobem:

- zvolme si nejpouvanj samohlsku a spojujeme ji s rznmi souhlskami

(nap. ka, la, ma, na,)

- vysvtlme dtti princip spojen hlsek, nap. l, a, la, dt opakovan vyslovuje

Spojovn meme podpoit nzornmi pomckami, jako jsou nap. kostky s psmeny,

modely psmen, korlky s psmeny, psmenkov raztka. Mimo jin meme vyut

i spojen obrzku ze slabikou (ma maminka).

- 30 -

Spojovn slabik do slov, ten slov

Vychzme opt hlavn z nzornosti. Meme spojovat domino, pexeso kar-

ty i kostky se slabikami, vyut kovek, lincovy tabulky viz ploha . 2, tensk

tabulky, ve kterch stoup obtnost jednotlivch slov, speciln zloky, nap. zloky

s vezem pro tenou slabiku, s ipkou ukazujc smr ten. Dti si mohou tak ukazo-

vat prstem a zrove vyznaovat oblouky pod slabiku i podtrhvat ten text barevn

pop. pouvat dyslektick oknko. Pi ten s oknkem se doporuuje pracovat nejdve

pomoc tenskch tabulek, kdy se zamujeme nejdve na slova se stejnm potem

slabik. Dt tedy v, kolikrt mus oknko posunout, teprve pot pechzme ke ten

textu. Oknko z potku posouv uitel i dospl, a pozdji dt. U nkterch dt se

meme setkat s odmtavm postojem pi pouvn dyslektickho oknka, proto jej

meme nahradit tajnm oknkem. k si toto oknko vytvo pomoc ukazovku

a prostednku. Dky rzn dlce prst vznikne nahoe oknko, kter si postupn posu-

nuje a te jednotliv slabiky. Dyslektick oknko vak meme pouvat i obrcen,

a to u dt, kter nkolikrt opakuj zatky slov. Postupujeme tak, e si dt zakrv to,

co u peetlo.

Pi ten celch slov, musme dodrovat zsadu postupu od jednoduch

typ slov k nronjm. Zpravidla se drme tohoto postupu:

- oteven slabiky (ma, sa, la, ka,)

- uzaven slabiky (nos, pes, rak,)

- dvojslabin slova skldajc se z otevench slabik (mma, seno,)

- trojslabin slova sloen z otevench slabik (lavice, palice,)

- slova sloen s oteven a uzaven slabiky (potok, jazyk,)

- slova se shluky souhlsek na zatku, na konci, uprosted slova (straka, vystr,

poprskal,)

- slova tvoen shluky souhlsek (mrkl,..)

- slova neobvykl, mnohoslabin (nejnebezpenj, lokomotiva,)

Tento postup vak meme u nkterch dt obmnit poppad dtti pomoci zpe-

hlednit slabiky nap. stdnm zvraznn a nezvraznn slabiky koleno, televi-

ze, viz ploha . 3. Jakmile k zvldne urit typ slov, pechzme ke ten text,

kter jsou tvoeny pouze tmito typy slov. Postupn tak vedeme dt k plynulmu hlasi-

- 31 -

tmu ten bez dvojho ten a jsme u jen krok od plynulho ten (Jucoviov, ko-

v, 2008, s. 86-90).

ten textu

Zpotku vybrme texty, kter obsahuj krtk, jednoduch vty a ppadn

obtnj slova procviujeme pedem. ten dtti usnadnme i tm, e se tat slova

v textu astji opakuj. Dvme pednost textm dostaten lenitm, s krtkmi

odstavci, psanm vtmi psmeny a vraznjm typem psma. Ilustrace by mly bt

jednoduch, nzorn a konkrtn. Tyto zsady dodruj tzv. dyslektick tanky.

V nkterch ppadech je vhodn, kdy si text ke ten vybere z nkolika nabzench

dt samo. Text by ml bt pimen nron a svm obsahem pro dt pitaliv.

Pi ncviku ten bychom mli st radji krtce a astji. Sta 3-5 minut souvislho

ten, kter nkolikrt zopakujeme (Jucoviov, kov, 2004, 41-42). Opakovan

ten tho textu vak tak nen chybou, vede toti k poznvn stle vtho potu slov.

Nesmme vak dospt do stdia, kdy dt text pedkv dopedu zpamti. Dt me

nap. pi opakovanm ten tho textu plnit rzn koly, kter smuj ke zvldnut

dekdovn, fonemickho uvdomn a porozumn (Zelinkov, 2009, s. 83).

Orientaci v textu meme procviovat pomoc vyhledvn slov, kter jsou

uvedena pod lnkem nebo vedle nj. Vyhledvme slova podle obrzk, barevn

zvrazujeme dan slova i podtrhvme. Jinmi variantami je vyhledvn slov podle

uritho zadn, nap. tet slovo ve tvrt vt, prvn slovo ve druhm odstavci. Dt

pete nahlas slovo, uitel zakryje text a po odkryt jej mus dt nsledn najt. Vyu-

vme i tzv. postehovn. Ukeme dtti urit slovo, zakryjeme ho a dt nm m ct,

kter slovo to bylo.

Pokud dt pi ten chybuje, je nam clem vst ho k odstrann tchto

chyb. Chybu by vak mlo dt odhalit samo, v opanm ppad mu chybu ukeme,

ale slovo sami neteme, dt by mlo slovo sprvn pest samo. ten souvislejch

text by pro dt ale nemlo v dnm ppad znamenat zt i drilovn. Motivan-

mi prvky, npaditost a tvoivost bychom mly pispt k tomu, aby se ten pro dt

nestalo nutnou povinnost a nepjemnou zleitost (Jucoviov, kov, 2008,

s. 90-93).

- 32 -

Porozumn tenmu

Pi problmech s porozumnm tenmu musme posoudit dva faktory,

a to zda-li dt nen schopno registrovat pi ten zrove i jeho obsah nebo zda nen

reprodukce tenho ovlivnna i jinmi initeli, jako je snen vyjadovacch schopnos-

t, naruen krtkodob pam, nedostaten soustedn, trma, strach, atd.. Dt

bychom mli vst vdy k stnmu vyjden tenho textu, pispvme tak k rozvoji

slovn zsoby a zdokonalen vyjadovacch schopnost. Autorky Jucoviov, kov

(Jucoviov, kov, 2008, s. 94) a Zelinkov (Zelinkov, 2009, s. 84) se shoduj

na postupu, kdy se dt nejdve zamujeme na porozumn jednotlivch slov (piazo-

vn obrzk ke slovu, vt, splnn kolu, vyjden obsahu vty svmi slovy, vlastnm

obrzkem). Jucoviov, kov (Jucoviov, kov, 2004, s. 44-47) uvd jako jin

postupy nap. pekryt slova ve vt, kdy jej dt podle vznamu dopluje (Na zahrad

roste zelen.), doplovn vyjmutch slov do textu podle vznamu, skldn vt

do celku podle sprvnho poad, kontrola kamarda, kter pevyprv pbh dt

kontroluje, jestli nic nespletl, domlen textu, nadpis k pbhu i odstavcm, atd.

Clem porozumn textu nen vak jen pouh porozumn, ale tak pochopen hlavn

mylenky, uvdomn si souvislost, podstatnho a nepodstatnho, vlastn hodnocen

textu a posouzen kvality. Na spnost pi prci s textem m podle Gavory (in Zelin-

kov, 2009, s. 84) vliv dovednost uspodat informace, co znamen dovednost vydlit

dleit informace a zanedbn informac nepodstatnch.

Tempo ten

Pin nedostatenho tempa ten me bt hned nkolik. Nedostaten

rove nkterch percepn-kognitivnch funkc, celkov pomal psychomotorick

tempo, ale tak patn technika ten, nezvldnut ten nkterch typ slov i tko-

pdn vybavovn psmen. Tempo ten ale me tak ovlivnit strach, nejistota

nebo trma, rychl unavitelnost dtte a po strnce textu jeho nepimen nronost.

Aby se stalo ten plynulej, je tedy nutn podporovat sprvnou techniku ten, zvld-

nm stle nronjch typ slov rozvjet oslaben percepn-kognitivn funkce a pede-

vm nevyvjet pedasn tlak na urychlen tempa ten.

- 33 -

Monost, jak meme ovlivnit tempo ten je hned nkolik:

- ten s dyslektickm oknkem, kdy si dt zakrv prv peten

- ukazovn si tenho textu

- vyuit specilnch potaovch program

- rozlenn slov na seky zrakov a sluchov zvldnutelnj (nap. zloka

s vezem)

- rozlenn textu na krat sti

- vhodn volba textu, jak z hlediska nronosti, tak z hlediska zjmu dtte

V dnm ppad vak nikdy neporovnvme tempo dyslektickho dtte

s ostatnmi. Meme ale porovnvat jednotliv vsledky konkrtnho dtte a sledovat

tak jeho pokrok. Dleitou roli hraje taky n pstup k dtti. Mli bychom vytvoit

vstcnou atmosfru, neupozorovat dt na chyby zpsobem: zase patn,

ale nap. pozor, opatrn, psmenko, nebo tak pozor, psmenko, zkus to jet jed-

nou. Upozorovat meme tak pedem, nap. pozor, zpomal, tady to nebude jedno-

duch. Kdy dt pekon nejvt obte asto se tzv. rozete a m tendence zrychlo-

vat, je tedy na ns ho opt zpomalovat a upozorovat ho na fakt, e nen dleit kvanti-

ta, ale kvalita (Jucoviov, kov, 2008, s. 96-98).

2. 5 Metody reedukace dyslexie

Pro kad postien dt je teba na podklad diagnostickho rozboru

jeho dobe zachovanch a postiench funkc teprve vhodnou metodu najt, vytvoit

nebo z njak jin metody upravit. (Matjek, 1995, s. 184). Matjek dle ve sv

publikaci (Matjek, 1995, s. 183-184) dodv, e je v procesu npravy nutn metodu

tvoiv rozvjet, pizpsobovat pokrokm, kter dt v prbhu prce dl,

pop. ji zanechat a hledat novou. Z toho vyplv, e neexistuje jedna univerzln a in-

n metoda, kter by vyhovovala vem dtem. Bartoov (Bartoov II., 2007, s. 32-35)

uvd tyto metody:

- metodu obtahovn,

- metodu Fernaldov,

- 34 -

- metodu postehovn,

- ten se zlokou (oknkem),

- ten v duetu,

- metodu vyhledvn chyb,

- metodu dublovho ten,

- ncvik dlouhch a krtkch samohlsek,

- metodu globlnho ten.

Metoda obtahovn

Metoda vhodn pro poten stadia reedukace u tkch ppad dyslexie,

ale tak dysgrafie. Pokud nefunguje u ka zrakov ani sluchov analza, vyuijeme

hmat a pohyb. Matjek (Matjek, 1995, s. 185) definuje tyto ky jako ky,

kte jsou schopni rozumt slovm, znaj jeho vznam, ale jsou pro n celkem,

kter nelze rozloit. Sly pouze slovo a ne jednotliv hlsky a jejich poad. Tm pdem

pro n nemaj smysl ani psmena. Pi reedukaci si k vymysl tk slovo,

kter by nenapsal ani nepeetl, uitel ho nape na tabuli velkmi tiskacmi psmeny,

kter k obtahuje prstem. Obtahovn dl tak dlouho, a slovo pohybov zvldne.

Po zvldnut pedlohu uitel zakryje a k procviuje dle se zavenma oima, a pot

slovo pe naisto. Uitel vak nesm dovolit, aby k napsal nco patn a za dobr

vkon jej pochvlit. Od slov postupujeme k obtahovn celk, kter pak me dt pe-

pisovat na stroji. Dtti dv tato metoda pocit, e nic nen ztraceno.

Metoda Fernaldov

Vyuv se pi nprav pomalch ten a je vhodn i pro dospl

s dyslexi. Uitel vybere text (cca 10 dk), kter ten peltne zrakem. Jeho kolem

je tukou podtrhat nesnadn slova. A text zrakem peltne, te text znovu a podtrh-

v opt tk slova (slova se mohou opakovat, pop. pibudou dal), kter si potom

vechny pete. Teprve potom pechz k etb celho textu. Dt tak u text trochu zn

a neobv se nesnadnch slov. Po dvou a tech mscch prce (pokud mono denn)

pin zlepen v plynulosti, ale tak rychlosti ten (Pokorn, 2007, in Bartoov II.,

2007, s. 33).

- 35 -

Metoda postehovn

Metoda, kter se osvdila pi inverzch ve ten. Uitel uke kovi

na zlomek vteiny slabiku, slovo nebo skupinu slov, k m za kol toto pest. Nejd-

ve mme tato slova napsan na kartikch, pozdji pouze ukazujeme v textu. Abychom

zvili spnost, pouvme barevnosti a postupn zvyujeme nroky (typy slov).

Dbme na sprvn peten dlky samohlsek, kter nacviujeme pomoc bzuku, p-

alky, baterky, symbolickho oznaen, atd.

ten se zlokou/oknkem

Pouv se pedevm u mladch dt a plat zde pravidlo, aby velikost

zloky (destika papru o ce velikosti psmen s vystienm oknkem asi 4cm

dlouhm) odpovdala velikosti psma a pedevm to, e zlokou nepohybuje dt

samo, ale uitel, i ten, kdo s dttem pracuje. Zloku posunujeme podle tempa ten,

postupn text poodkrvme, exponujeme zatek slova, pak slovo cel, m zabrauje-

me dtti hdat na zklad postehnutch psmen ve slov nebo tak meme text

postupn zakrvat a tlait tak dt dopedu. Tento zpsob vyuvme ve fzi, kdy m

k vt jistotu ve slabikch a chceme-li zvit rychlost a plynulost ten. Matjek

(Matjek, 1995, s. 199) doporuuje slova, o kterch vme, e dt ji zvld zakrt

rychleji. Uitel m tak monost ovit si zrakov pedstih a pinut tak ka uplatnit

tzv. postehovn. Clem tto metody je pedevm odstrann tzv. dvojho ten a nacvi-

en sprvnho pohybu oka po dku.

ten v duetu

Uitel te s dttem neprocvien text. Dbme na vrazn, zeteln ten

se sprvnou intonac a rychlost ten pizpsobujeme dtti. Dt se nm sna pizp-

sobit, nesly sv patn ten a snadnji tak patn nvyky odstrauje a u se sprvnou

intonaci.

Metoda vyhledvn chyb

Uitel te text a dl mysln chyby, kterch se k dopout. k sleduje

jeho ten a sna se chyby opravovat. Tuto prci meme vyuvat i jako samostatnou

prci tak, e dtti dme chybn napsan text k oprav.

- 36 -

Metoda dublovho ten

Metodu dublovho ten pouvme u starch k (schopnch text sledovat

a najt zmrn chyby uitele), kte tou nepesn, domlej si koncovky slov

nebo asto chybuj. Pi tto metod te k hlasit dan text o slovo zpt za hlasitm

tenm uitele. Tm, e uitel te dopedu, nen k s dyslexi neurotizovn a zskv tak

zptnou zkuenost, e ten nemus bt spojeno s negativnmi pocity.

Ncvik dlouhch a krtkch samohlsek

Ncvik dlouhch a krtkch samohlsek pouvme pedevm u dt

s poruchou schopnosti reprodukovat zvlt zvukov rytmizovan struktury. U tto me-

tody uitel pedkv dtti slova a db na vraznou vslovnost dlek, jejich rytmus

pehrv zrove za pomoci bzuku. k nsledn slova opakuje a sna se napodobit

rytmus bzuku. Pokud dt reprodukci nezvld, uitel vyslovuje slova s nm a vede

mu ruku pi makn bzuku. K dal fzi ncviku pechzme a dt zvldne rytmus

zopakovat. V tto fzi zapisujeme rytmizovan zvuky a slova, kter uitel dtti ped-

kv a kter po ns dt opakuje pomoc teek a rek, pot slova dt k a zapisuje

samo. Nemme-li k dispozici bzuk, meme klidn vyut vytleskvn.

Metoda globlnho ten

Metodu globlnho ten pouvme u dt setrvvajcch dlouho na sledov-

n jednotlivch psmen a nezvldajcch postehovat jejich shluky. U tto metody

te k text celkem tikrt. Nesm vak dojt do fze, kdy te text nazpam. Nejdve

te bn text, text s vynechanmi psmeny a text s vynechanmi slovy. innost tto

metody meme sledovat po dvou mscch, kdy dt pracuje nejlpe denn.

Matjek ve sv publikaci (Matjek, 1995, s. 185-207) zmiuje mimo ve

uveden metody metodu barevnch kostek, rozliovn tvrdch a mkkch slabik,

slabin ten, ncvik rychlho ten slabik a slov, cvien onch pohyb, logopedick

pstup, dlka samohlsek a rytmus ei a metodu barevnch psmen.

- 37 -

3 DYSGRAFIE

3. 1 Charakteristika a projevy dysgrafie

Dysgrafie je specifick porucha grafickho projevu, postihuje zejmna cel-

kovou pravu psemnho projevu, osvojovn jednotlivch psmen, napodoben tvaru,

spojen hlsky s psmenem a azen psmen. (Pipekov, 2006, s. 146). ada odbornk

nap. Fisher, koda (Fisher, koda, 2008, s. 112), Pipekov (Pipekov, 2006, s. 146),

Bartoov (Bartoov, 2007, s. 10) se shoduje, na faktu, e hlavn znaky dysgrafie jsou

shodn s dyslexi, pouze se projevuj v psemn podob. Dt s dysgrafi vak meme

chpat jako dt, kter m naruenou pohybovou pam. Pote jim nein jenom

osvojen si tvar psmen a nsledn rozpomnn na dan tvar psmene, ale tak pouh

napodoben psmena (Valenta, 2003, s. 126). Dt opt jako u dyslexie zamuje psme-

na, kter jsou tvarov podobn, jejich psmo je neuspodan, tkopdn a neobratn.

Matjek (in Mlkov, 2009, s. 75) k, e psmo m dky topornosti a keovitosti

psan nkdy zvltn rz. Tento zvltn rz psma nen tedy zpsoben dnou poruchou

hybnosti, ale v dsledku toho, e si dt s tvary psmen nev rady (Matjek, 1995,

s. 91). Slowk ve sv publikaci (Slowk, 2007, s. 127) dodv, e si dt nepamatuje

tvary psmen a psmo jako takov je neiteln. Autoi Pipekov (Pipekov, 2006,

146-147), Bartoov (Bartoov I., 2007, s. 10), Michalov (Michalov, 2001, s. 19)

poukazuj na to, e ci s dysgrafi maj sklon k smovn psma psacho i tiskacho,

maj problmy s nauenm se dodrovn liniatury a vky psma. Psan je pomal, na-

mhav a obsah napsanho neodpovd skutenm kovm jazykovm schopnostem.

asto maj patn dren psacho nin. k nen schopen soustedn se na grafickou

a obsahovou strnku projevu i kdy psan vyaduje velkou koncentraci jeho pozornosti.

Defektologick slovnk (Sovk, 2000, s. 81) uvd mimo jin odvozen dysgrafie

z eckho grafein, tedy pst a monosti piny dysgrafie, ktermi me bt lehk

mozkov dysfunkce nebo tak pecviovn levk. Matjek (Matjek, 1995, s. 92),

Valenta (Valenta, 2003, s. 126) vak upozoruj, e psemn projev pecvienho lev-

ka, neme bt oznaen jako dysgrafick, i kdy je tak neuspodan. Pi podezen

na dysgrafii by tedy uitel ml vylouit monost toho, zda k nen pecvien levk.

Pinou dysgrafie vak nejastji podle Jucoviov, kov (Jucoviov, kov,

2008, s. 15), Zelinkov (Zelinkov, 2009, s. 92), Bartoov (Bartoov II., 2007, s. 69)

je porucha jemn motoriky, nkdy v kombinaci s poruchou i motoriky hrub. Zelinkov

navc dodv pohybovou koordinaci, celkovou organizaci organismu, zrakovou a pohy-

- 38 -

bovou pam, pozornost, prostorovou orientaci, poruchu koordinace systm zajiuj-

cch pevod sluchovho nebo zrakovho vjemu do grafick podoby, tedy spojen fonm

a grafm a tiskacho a psacho psmena. Nejastji se vak vyskytuje kombinace obt

jemn motoriky, snen zrakov pedstavivosti, kdy nen dt schopno vybavit si tvary

psmen s neschopnost zapamatovn si motorickch vzorc psmen (Bartoov II.,

2007, s. 69, Zelinkov, 2009, s. 92).

Kdy se zamme na vskyt dysgrafie u dt na zkladn kole s vraznj-

mi problmy se setkvme jenom mlokdy, mnohem astj jsou obte mrnj

(Matjek, 1995, s. 92) nebo se dysgrafie vyskytuje ve spojitosti s dyslexi i dysorto-

grafi (Valenta, 2003, s. 126).

Autoi Novotn, Kremlikov (Novotn, Kremlikov, 1997, s. 32), Pipekov (Pipeko-

v, 2006, s. 147), Mller, (Mller, 2001, s. 73-74), Michalov (Michalov, 2001, s. 20),

Jucoviov, kov (Jucoviov, kov, 2008, s. 17-19), Bartoov (Bartoov II.,

2007, s. 74) uvd nespoet projev dysgrafie, z jejich uvdnch projev jsem sestavila

nsledujc pehled:

U dysgrafik meme sledovat tyto projevy i obte:

- zmna psmen a slic vizuln podobnch (h-b, m-n, r-e, u-n, 7-4, 3-8, 3-5,

6-9, atd.)

- zrcadlov zmna psmen (nap. spal-psal)

- vynechvn st slov nebo psmen

- vynechvn krtkch slov, spojek, pedloek (k vak nen schopen tyto chyby

objevit a nsledn opravit)

- problmy s pevodem tiskacho psma na psac

- problmy s udrenm liniatury

- problmy s udrenm sprvnch tvar psmen (psmena jsou nedotaen, nedo-

psan, nepomr mezi jednotlivmi stmi psmen)

- problmy s navazovnm psmen

- psan slov dohromady, pop. jejich nelogick rozdlovn (nap. maminkalana

koupila ja blka a jin o voce).

- 39 -

- chyby v interpunknch znamnkch, hlavn chyby v hcch nad sykavkami

- neupraven, asto neiteln psmo nedrc se na dku

- roztepan i rozmazan psmo

- opan sklon psma (ten vak me mt souvislost i s osobnost dtte

nebo problmem s lateralizac)

- nepehledn rozvren textu

- nepravideln hustota mezi psmeny i slovy

- psan zvlt malmi nebo naopak velkmi psmeny

- psan slov foneticky, tedy podle sluchu

- k asto netypicky dr psac nin, chop prst je a keovit s prolomenm

ukazovkem (i kdy ruka vypad uvolnn), chop bez podloenho prosted-

nku, dren psacho nin pli nzko nebo vysoko

- nezvykl dren tla pi psan

- k si asto diktuje polohlasem poad psmen a bedliv pozoruje pc ruku

- k tak nesta tempu spoluk, obzvlt v asov limitovanch kolech

a dikttech dl vce chyb (kdy ale uitel znalosti ovuje stn, pop. nech d-

t doplovat jevy do pedepsanho nebo pedtitnho textu, pravopis dti zvl-

daj lpe dky tomu, e se nemus natolik soustedit na samotn proces psan).

Autorky Pipekov (Pipekov, 2006, s. 147) a Jucoviov, kov (Jucovi-

ov, kov, 2008, s. 20) navc upozoruj na zsah dysgrafie i do matematiky,

a to pedevm tm, e ci s dysgrafi nedovedou sprvn zapsat sla a maj problmy

pi een slovnch loh. Tyto problmy mohou vychzet i z pouhho problmu pete-

n si po sob zpisu, kter si dt udlalo. Dt vak nedoke tak sprvn rsovat

i pracovat s krutkem v dsledku keovitho dren.

Dti s dyslexi maj tedy vtinou problmy vude tam, kde je poteba pst,

kde jsou kladeny nroky na rychlost psan a pravu psemnho projevu. Jestlie se dt

opakovan setkv s nespchem, psan se pro nj stv nepjemnou innost, dt ztr-

c zjem o psan, ale tak motivaci a vru k zlepen (Jucoviov, kov, 2008,

s. 21-22).

- 40 -

3. 2 Hygienick nvyky pi psan a jeho pedpoklady

V eskm psmu kad psmeno znzoruje zvuk, to znamen, e funguje

spojen fonm grafm. Porozumn abecednmu systmu psan znamen pochopen

grafickho znaku pomoc hlsek. Pi psan dochz k transformaci fonematick struktu-

ry slova na grafm. V procesu psan se tedy uplatuj a dleit msto zskvaj analza

a syntza, vytvoen adekvtnch optickch znak, prostorov orientace a motorick

organizace impulz vedouc k pslunm svalovm skupinm. (Bartoov II., 2007,

s. 68-69). Proces psan je druhem eov innosti, proto je pro zvldnut psan dleit,

(tak jako pi ten), aby dt doshlo urit vyzrlosti psychosomatickch pedpoklad,

uvdomilo si rozdly mezi zvukovou a vznamovou strnkou ei, souvislosti mezi zvu-

kovou a grafickou podobou slov a dokzalo analyzovat zvuky na fonmy, kter nsled-

n pevedou v psan na grafmy. Kdy se vak podvme na psan jako na senzomoto-

rickou innost je psan zvisl na nervovch mechanizmech a kvalit poznvacch

proces, jako je vnmn, pedstavy, pozornost a pam. Dle pak na kvalit smysl

a koordinaci ruky a tla Fabinkov, Havel, Novotn (Fabinkov, Havel, Novotn,

1999, s. 38). Dolealov, 1996 (in Fabinkov, Havel, Novotn (1999, s. 38) shrnuje

pedpoklady souhry mozkovch funkc a motoriky, jako optimln pedpoklad

pro vvoj psan takto:

- analyticko-syntetick innosti sluchov a zrakov

- diferencian innosti akustick a vizuln (= sluchov rozliovn hlsek

a slabik a zrakov rozliovn tvar)

- orientace prostorov (hlavn pravolev) a asov

- zrakov a sluchov pam

- smysl pro rytmus

- schopnost sluovat jednotliv sloky

- mylen

- grafomotorick a optick innosti jedince ( = senzomotorick koordinace)

Proti tomu autorky Jucoviov, kov (Jucoviov, kov, 2008,

s. 103-104) ve sv publikaci shrnuj pedpoklady pro osvojen psan tak, e mus mt

dt dosaenou odpovdajc rove hrub i jemn motoriky ruky, mluvidel a onch

pohyb, dle pak pohybovou pam potebnou pro automatizaci pohyb, motorickou

- 41 -

a senzomotorickou koordinaci a percepn-kognitivn dovednosti jako je nap. orientace

na ploe, orientace v prostoru, vnmn a reprodukce rytmu, atd.

Z hlediska vytvoen podmnek pro monost sprvnho psan je dleit,

aby dt dodrovalo zkladn pravidla hygieny psan, do kterch pat sprvn sezen

a dren tla pi psan, sprvn chop tuky, natoen psac podloky, papru i seitu,

osvtlen psac plochy, ale tak doba, kdy dt pe a vytvoen pracovn atmosfry.

Protoe psan zapojuje hodn svalovch skupin vyvozuje Zelinkov (Zelinkov, 2009,

s. 92) navu vznikajc pi psan, jako dsledek nesprvnch nvyk, kter vedou

k nadmrnmu zaten svalovch skupin. Fabinkov, Havel, Novotn (Fabinkov,

Havel, Novotn, 1999, s. 62) i Bartoov (Bartoov II., 2007, s. 72) povauj vytvoen

a dodrovn sprvnch nvyk pi psan za jednu z primrnch podmnek optimlnho

vkonu pi psan. V opanm ppad jsou dti vce unaven, dochz ke zhoren in-

nosti smyslovch orgn i dokonce vskytu ortopedickch vad. Fabinkov, Havel,

Novotn (Fabinkov, Havel, Novotn, 1999, s. 62) a Zelinkov (Zelinkov, 2009,

s. 94) se shoduj na tom, e pozdj odstraovn patnch hygienickch nvyk bv

velmi obtn, proto je dleit upevovat tyto zvyky ji v pedkolnm vku. Podvej-

me se tedy na jednotliv hygienick nvyky.

Sprvn sezen

Dt by pi psan mlo sedt na celm sedadle, nohy jsou mrn u sebe,

v kolenou ohnuty cca v pravm hlu a celmi chodidly openy o podlahu. Tato poloha

je pro dt stabiln. Trup je trochu naklonn dopedu, hrudnk se vak nedotk psac

desky (Penc, 1996, in Mlkov, 2007, s. 54). Pokud je trup naklonn pli dopedu,

dochz k vtmu zaten zdovho svalstva a pedasn nav (Fabinkov, Havel,

Novotn, 1999, s. 62). Ramena by mla bt ve stejn vce, pedlokt jsou poloena

na pracovn desce, lokty mrn odsunuty od trupu. Vha le na sedadle, ne na pedlok-

tch. Pae a pedlokt vak zajiuj stabilitu, zapiuj nevychylovn ramen i ptee

do stran, co zpsobuje, e dt neme dobe pst. Hlava je v prodlouen ptee,

mrn naklonna nad papr. Jucoviov, kov (Jucoviov, kov, 2009, s. 56)

i Fabinkov, Havel, Novotn (Fabinkov, Havel, Novotn, 1999, s. 63) doporuuj

vzdlenost o od podloky 25-30cm. Proti tomu Bartoov (Bartoov II., 2007, s. 72)

doporuuje vzdlenost dokonce 30-35cm. Naklonn hlavy na stranu zpsobuje nedodr-

en jednotnho sklonu, plin naklonn nad papr kaz zrak a naopak nedostaten

nhled na papr ovlivuje velikost jednotlivch psmen. Pe-li dt pravou rukou, prsty

lev ruky pidruje papr a posouv ho nahoru tak, aby byl psan dek neustle stejn

- 42 -

vzdlen od tla (Penc, 1966, in Mlkov, 2007, s. 55 ). U levk je tomu prv opan,

dt dr papr pravou rukou a posouv jej nahoru ze stejnch dvod (upkov, 1991,

in Mlkov, 2007, s. 55).

Sprvn sezen vak me dt dodrovat v tom ppad, odpovd-li vka

idle a lavice jeho tlesn vce. Na tomto faktu se shoduje nap. Synek, 1974, Kiv-

nek, Wildov, 1998, Dolealov, 1998 (in Mlkov, 2007, s.55). Jucoviov, kov

(Jucoviov, kov, 2009, s. 54-55) ve sv publikaci doporuuj desku stolu/lavice

se zaoblenou pedn stranou, ped klasickou obdlnkovou deskou. Sedk idle by ml

bt tak z pedn strany zaoblen, ergonomicky tvarovan a idle samotn by mla

bt v nejlepm ppad vkov nastaviteln. idle, kter je kvalitn, by se mla pizp-

sobit rozmrm postavy, podprami zad a rukou uznvat anatomii tla a dovolit

tak i tzv. dynamick sezen zmnu polohy tla.

Sprvn chop psacho nin

Sprvn dren psacho nin je prvnm pedpokladem plynulho psan.

Proto je nutn cviit sprvn dren u od pedkolnho vku (Zelinkov, 2009, s. 94,

Bartoov II., 2007, s. 70). Dti, kter p pravou rukou dr psac nin prvnmi temi

prsty, piem jsou vechny prsty trochu ohnuty. Prostednek psac nin podpr

z prav spodn strany, z lev strany pidruje palec a shora pitlauje na psac nin

ukazovek (Penc, 1996, in Mlkov, 2007, s. 55). ulkov,1991 (in Mlkov, 2007,

s. 55) uvd postaven ukazovku, kter smuje k hrotu a zrove penv

nad palcem. Fabinkov, Havel, Novotn (Fabinkov, Havel, Novotn, 1999, s. 63)

dodvaj, e ostatn prsty, tedy malek a prstenek jsou ohnuty, ale nedotkaj se vak

dlan. Ruka by mla bt poloena pod dkem, na kter dt pe a mla by se voln

posouvat po dvou lncch malku ve smru psan. U levk dren psacho nin

odpovd dren pravk, pouze pero drme zrcadlov. Dren popsal nap. Sovk,

1985 (in Mlkov, 2007, s. 56). Psac nin drme kousek nad hrotem (cca 3-4cm)

tak, aby smovalo k pravmu (levmu) rameni (Kivnek, Wildov, 1998, in Mlko-

v, 2007, s. 56). Sprvn chop nazvme petkov chop a ostatn chopy,

kter nejsou shodn s ve popsanm petkovm chopem jsou nesprvn. Jedn

se nap. o hrstikou chop, pstikou chop, atd. viz ploha . 5. Mezi patn chopy

adme tak chop, kter je pli keovit, chop s velkm ptlakem, chop

sice sprvn, ale psac nin je dreno pli nzko a u levk ast vyten zpst

(z boku, shora, zespodu) (Jucoviov, kov, 2008, s. 112-113). V dsledku ne-

sprvnho chopu dochz ke snen kvality psma, rychlosti psan a dochz

- 43 -

k rychlej unavitelnosti ruky