obecné znaky ekonomické geografie světového hospodářství

Obecné znaky ekonomické geografie světového hospodářství

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

2

Geografie světového hospodářství

• je integrovanou (relativně novou) součástí ekonomické geografie

• zabývá se studiem rozmístění existujícím stavem a změnami v prostorové organizaci ekonomiky

• Společnost se rozvíjí v konkrétních socioekonomických vztazích, v čase a prostoru.

• Prostor tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost ekonomického subjektu (Hrala, 2005)


• Na Zemi vždy existovaly rozdíly mezi jednotlivými místy - v kvalitě života jejich obyvatel, v množství zdrojů či bohatství

• Primární podmíněnost této nerovnoměrnosti je možné odvodit od nerovnoměrného rozmístění přírodních zdrojů

• V průběhu vývoje společnosti docházelo – souběžně s překonáváním determinace společenského života přírodními podmínkami – k rozvíjení vnitřní diferenciace (a současně i integrace) společnosti.

• Selektivita společenského a ekonomického vývoje, upřednostňující určitá místa před jinými, vedla k dalšímu prohlubování nerovnoměrnosti v prostorovém (i sociálním) uspořádání společnosti.


• Současný stupeň nerovnoměrnosti (v geografickém i sociologickém smyslu) v rozložení zdrojů, moci, bohatství či příležitostí, je výsledkem minulého vývoje společnosti.

• Tvrzení o vysokém stupni nerovnoměrnosti je možné podepřít širokou škálou empirických údajů:

– 20 % nejbohatších lidí světa se podílelo na úhrnném hrubém domácím produktu (HDP) 86 %, zatímco 20 % nejchudších jen 1 %.

– Země OECD, klub nejbohatších států planety, v nichž žije 19 % jejích obyvatel, soustřeďovaly v nedávné minulosti 71 % objemu zahraničního obchodu, směřovalo do nich 58 % přímých zahraničních investic a žilo v nich např. i 91 % uživatelů internetu. 84 % celosvětových prostředků na vědu a výzkum bylo koncentrováno pouze v 10 státech, navíc 80 % všech patentů udělených v rozvojových zemích patřilo obyvatelům vyspělého světa


Klíčové otázky• Proč se svět rozvíjí nerovnoměrně? • Jaké procesy stojí v pozadí

nerovnoměrného vývoje světa? • Je současný stupeň nerovností mezi místy

nutný pro další společenský vývoj? • Existují mechanismy regulace tohoto

vývoje? • Je možné propastně hluboké nerovnosti

mezi místy a mezi lidmi snížit? A jak?


• Místa světa neprocházejí univerzální trajektorií vývoje, ale jsou "rozvíjena" činností mnoha aktérů s různými představami o směru vývoje a různou mocí prosadit svoje představy

• Nerovnoměrný rozvoj světa je tak výsledkem nejen společenského vývoje, ale i politiky rozvoje, v níž se střetává více aktérů s různými cíli a různou mocí je prosadit.

• Minulý vývoj má svoje důsledky pro současnost. • Většina autorů, studujících příčiny nerovnoměrného rozvoje světa,

se shoduje v tom, že klíčovým obdobím pro vznik současné prostorové struktury světa, charakterizované vysokou nerovnoměrností v rozložení bohatství mezi zeměmi Severu a Jihu, byla druhá polovina 15. století a 16. století (Johnston a Taylor 1988, Short 1993, Corbridge 1993 aj.).


Kolonialismus• Kolonialismus je ideologie založená na ustavení a

udržování nadvlády suverénní mocnosti nad podřízenou společností, která je separována od vládnoucí moci.

• Kolonialismus je variantou imperialismu, který je chápán jako systém nerovných vztahů mezi státy, založený na principu dominance a podřízenosti

• Kolonialismus zahrnuje kolonizaci, tj. migraci lidí z imperiálního centra do kolonizované periferie.

• Jako forma územní expanze je kolonialismus neoddělitelně spojen s nerovnoměrným rozvojem globálního kapitalistického systému a s rozvojem mezinárodní dělby práce (Johnston a kol. 1994: 75).


• projekt kolonialismu znamenal mnohem více než "jenom" nerovné ekonomické vztahy. Jeho závažné důsledky proto leží i mimo sféru hospodářství.

• vyhlášení nezávislosti samo o sobě nezměnilo postavení země v systému mezinárodní dělby práce.

• Kolonialismus není jen historický projekt, svými důsledky formuje i tvář současného světa (a životy jeho obyvatel).

• Systém vztahů dominance a podřízenosti, formovaný strukturami moci uvnitř formálních impérií, ovlivňoval prakticky všechny oblasti života. Proto i jeho důsledky jsou komplexní. Zjednodušeně je v tomto komplexu možné rozlišit důsledky:(1) hospodářské,

(2) mezinárodněpolitické,

(3) vnitropolitické,

(4) kulturněpolitické,

(5) demografické,

(6) ideologické

(7) symbolické:


• Svět je jako celek stále bohatší.

• Ve světové ekonomice však nacházíme stále větší prostorové rozdíly.

• Roční příjem v nejbohatší zemi na světe, kterým je Lucembursko, je více než 100-krát vyšší než v Sierra Leone.

• Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi se stále zvyšuje.

10

Světová ekonomika• ekonomická síla a úroveň kontinentů, států, regionů… je

determinována celou řadou faktorů (činitelů):

– obyvatelstvo (nejvýznamnější faktor)– surovinové zdroje– energetické zdroje– doprava– technologický pokrok (inovační potenciál)– ekologie a surovinové zdroje (přírodní faktory)

11

Obyvatelstvo Faktor určující rozložení ekonomiky Je nepřímo výrobním faktorem Významnou roli hraje také na straně poptávky Na vývoji počtu obyvatel jednotlivých zemí má největší

vliv přirozených pohyb obyvatelstva S růstem ekonomické úrovně porodnost klesá –

obvykle. Vysoká porodnost - státy Střední a Jižní Ameriky, Afriky

a Asie (zejména státy kolem Indického oceánu, střední a severozápadní Africe)

Nízká porodnost – státy Evropy, Severní Ameriky, Japonska a Austrálie

12

Migrace

• Trvalá migrace, zejména odliv kvalifikovaných pracovních sil („odliv mozků“), poškozuje vystěhovalecké země.

• Tato migrace působí pozitivně na ekonomický rozvoj přistěhovalecké země.

• Podstatně složitější je vliv masové migrace, která poškozuje sociální stabilitu i velmi bohatých zemí.

• Velkou migraci nacházíme mezi Evropou a Afrikou. Mimo Evropu je pak velmi významná migrace mezi USA a Mexikem.


Prostorově ekonomická struktura Evropy

• V rámci Evropy existuje jeden jádrový prostor a dále několik významných makroregionů.

• Jádrový prostor lze charakterizovat:– velmi vysokou hustotou, obyvatel, výskytem

největších metropolitních oblastí, výraznou hustotou kvalitních dopravních sítí, velkou ekonomickou výkonností a vysokou mírou konkurenceschopnosti s velkým podílem inovací a investic do vědy a výzkumu.


• V podstatě existují dvě vymezení evropského jádrového prostoru:

• – tzv. Modrý banán – jihovýchodní Anglie, Benelux, severní Francie, středozápadní a jihozápadní Německo, Švýcarsko a severní Itálie

• – tzv. Západoevropský pentagon – území mezi městy Londýn, Paříž, Miláno, Mnichov a Hamburk; takto vymezené území zahrnuje 18 % plochy, 41 % obyvatel, 49 % HDP a 75 % výdajů na vědu a rozvoj v původní EU 15



• Dalšími hospodářsky silnými makroregiony v Evropě s vysokým potenciálem rozvoje jsou:

• – region Øresundu ležící na dánském ostrově Sjaelland a v jižním Švédsku s centry Kodaní a Malmö,

• – tzv. Sun Belt (Slunečný pás) rozprostírající se od Barcelony přes Miláno až po Záhřeb

• V posledních několika letech se začíná hovořit o potenciálním druhém evropském jádru nacházejícím se ve střední Evropě. Někdy je označováno jako tzv. Nový banán – široké území podél severojižní osy Berlín – Praha – Vídeň – Budapešť/Záhřeb či jako tzv. Středoevropský pentagon – území mezi městy Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť a Varšava


16

• Evropská populace s koncentruje do tzv. „Pentagonu“ – území mezi městy

• Londýn, • Paříž, • Miláno, • Mnichov a • Hamburk.

Koncentrace obyvatelstva, převzato z www.espon.eu

17

• Evropská populace s koncentruje do tzv. „Pentagonu“

– území mezi městy • Londýn, • Paříž, • Miláno, • Mnichov a • Hamburk.

"Evropský pentagon", převzato z www.espon.eu

18

Indikátory ekonomické síly a úrovně

• ekonomická síla – kvantitativní ukazatel (indikátor = např. HDP státu)

• ekonomická úroveň – kvalitativní ukazatel (indikátor = např. HDP/obyvatele)

• Nejsou primárně ukazateli kvality života• Kvalitativní ukazatel v rozvinutých zemích je nezaměstnanost (pozor

na rozdílnost výpočtu v různých zemích)• Analytickou hodnotu má také zapojení do zahraničního obchodu

19

Hrubý domácí produkt

• nejčastěji uváděný ukazatel• S určitou mírou zjednodušení se dá říci, že hrubý domácí produkt

(HDP) je agregovanou hodnotou vyprodukovaných statků (zboží) a služeb pro konečnou spotřebu v daném roce.

• VÝPOČET HDP• V HDP nejsou započítány služby, které lidé dělají mimo oficiální trh

(např. práce na zahradě, vaření, práce protislužbou), a také ilegální produkce (např. výroba a prodej drog, prostituce, nepřiznané zisky).

20

Hrubý domácí produkt EU

• Pokud se podíváme na Evropu zjišťujeme, že ekonomická síla vyjádřená absolutní výší hrubého domácího produktu se koncentruje opět do oblasti tzv. „pentagonu“.

• Význam „pentagonu“ se bude dále zvyšovat, pokud si zachová silnou dynamiku růstu.

• V současnosti přestavuje totiž „pentagon“ místo koncentrace obyvatelstva, ekonomické síly a pozitivního ekonomického vývoje.

21

HDP vs. HNP, varianty HDP

• Hrubý národní produkt (HNP)– celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného

státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).– USA, Německo – množství zahraničních investic

• Varianty HDP– HDP státu– HDP/obyvatele– HDP/km2

– HDP regionu– reálný HDP – očištěn o inflaci (ve stálých cenách)– nominální HDP – neočištěn o inflaci– Čistý produkt = hrubý produkt – opotřebení kapitálu

V roce 2006 činilo světové HDP 6,595 × 1013 dolarů, s přírůstkem 5,3 %. HDP na hlavu činilo 10 200 dolarů. 64 % světového HDP činily služby (terciální sektor),

32 % průmysl (sekundární sektor) a pouhá 4 % zemědělství.

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/5080-americky-dolar

22

Nezaměstnanost•Nezaměstnanost lze kvalifikovat jako stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva je tedy mimo pracovní proces.

•Rozsah nezaměstnanosti se měří ukazatelem, který se nazývá míra nezaměstnanosti n = (N / L) *100 (v %), kde N je počet nezaměstnaných aktivně hledajících práci a L počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy práceschopných lidí, kteří pracují nebo se ucházejí o místo.

• Nezaměstnanost může být členěna z hlediska důvodů jejího vzniku:

• 1) frikční nezaměstnanost, vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi,

• 2) strukturální nezaměstnanost zapříčiněna disproporcí mezi poptávkou a nabídkou práce z hlediska profesního zaměření a kvalifikace pracovních sil,

• 3) cyklická nezaměstnanost, jenž je způsobena cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky.

obecné znaky ekonomické geografie světového hospodářství

Documents