geografie hospodářství

Download Geografie hospodářství

If you can't read please download the document

Post on 14-Jan-2016

27 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Geografie hospodářství. Zkoumá prostorové rozšíření světového hospodářství a jeho vývoj v čase. ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV - patří mezi nejstarší projevy hospodářské činnosti člověka vývoj: sběr plodů a lov zvěře > - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • Geografie hospodstvZkoum prostorov rozen svtovho hospodstv a jeho vvoj v ase.

  • ZEMDLSTV A RYBOLOV- pat mezi nejstar projevy hospodsk innosti lovka

    vvoj:sbr plod a lov zve >usedl zpsob ivota (neolitick revoluce v mlad dob kamenn) s primitivnm zpsobem obdlvn pdyzakldn prvnch sdel (prvn vraznj nrst potu obyvatel).

  • Vznam:poskytuje potraviny pro pmou spotebu obyvatel a suroviny pro potravinsk prmysl a adu odvtv lehkho prmyslu (odvnictv, textiln...)

    pro zemdlstv se vyuv asi 1/3 plochy zem (z toho 1/10 tvo orn pda, louky a pastviny )

  • Rostlinn vrobazkl.odvtvm zemdlstv (2/3 zem.produkce). Rozhodujc st produkce slou k vrob potravin a st pro krmiva hospod.zvat. Nejvznamnj je pstovn obilovin (penice, kukuice, re).Olejniny zajiuj pibl.2/3 svt.spoteby tuk (sja, slunenice, epka ol., podzemnice ol., len, olivovnk...)Hlznat rostliny tvo skupinu rostlin, jejich hlzy nebo dunat koeny se vyuvaj jako potraviny, krmivo, k vrob krobu a lihu (brambory, v teplm klimatu batty - jamy, maniok).

  • plante sji na mst vykcenho amazonskho pralesa

  • modern sklize sji

  • Povijnice battov (lat. Ipomoea batatas )

  • Maniok (lat.Manihot), kasava, yuka

  • K vrob cukru se pstuj cukrov ttina (tepl klima) a epa cukrovka (mrn klima).

    Z ovoce dominuj citrusy, banny a jablka, zelenina se pstuje v pmstskch oblastech

    Pochutiny (aj, kva, kakao) se pstuj pevn plantn v rozvojovch zemch.Nejvtmi dovozci jsou Evropa, USA, Japonsko.

  • rumy od jedinho guyanskho vrobce Demerara Distillers

  • sklize aje v Mazambiku

  • ajov plante v Indii

  • kvovnk (Coffea)

  • pstovn bio kvy (Salvador)

  • burza kvy (NY nebo Londn)

  • Cena kvy Arabika v letech 1985 a 2008, USc/libra

  • Produkce kvy v letech 2002 a 2007, v tiscch ok (Zdroj: International Coffee Organization)

  • jutovnk

  • sklize jutovnku ve snopech

  • produkce opia (heroinu)

  • Nejvznamnj technick plodiny:

    bavlnk tepl klima a zvlahykauukovnk vznam vrobou levnjho syntetickho kauuku kles (pouit vroba prye).

  • Export vybranch komodit z rozvojovch zem

  • ivoin vroba

    navazuje na produkci rostlinn vroby (zvis na n).Zajiuje vivu obyvatelstva blkovinami ivoi.pvodu a dodv suroviny pro nkter odvtv zpracovatelskho prmyslu.Intenzita se vyjaduje mnostvm chovanch kus na jednotku plochy (zem., nebo orn pdy), pp.mnostvm uritho produktu na jednotku plochy

  • Typy iv. vroby:

    a) extenzivn koovn a polokoovn chov (rozvojov zem),modern extenzivn chov (prrie USA hovz dobytek, savany Austrlie ovce, pampy Latinsk Am. ovce a hovz dobytek)

  • b) intenzivn (stjov) ve vysplch zemch, vysok produktivita

    Rybolov:vznamnm zdrojem ivoinch blkovin pro adu zem.Omezen zsoby ryb a nedostatek bohatch lovi mnoho mezinrodnch spor. Nejvt zsoby ryb se nachz v moch bohatch na plankton (na styku studench a teplch mo.proud).

  • Rybolov tvo rozhodujc st hodnoty zemdlsk vroby v tchto zemch:Norsko, Island, Peru , Japonsko.

    Nejvt objem rybolovu podle ron produkce:1. na, 2. Peru, 3. Japonsko, 4. Chile, 5. USA

  • informan zdroje svtovho zemdlstv:

    http://www.fao.org/statistics/yearbook/vol_1_1/site_en.asp?page=production

  • Typy zemdlstvsamozsobitelsk (naturln) zastaral, mal vnosy, mal vliv na svtov trhy, mn kodliv k P, pevauje v zaostalch zemch hlavn v tropic. oblastechlov, sbrkoovn pastevectvhorov hospodstvusedlej formy

  • komern (obchodn) modern s vyuitm novch metod a technologi a silnou mechanizac a chemizac vroby vyspl zem

    podle mnostv zemdls.vrobk rozliujeme- intenzivn max.vnosy z mal plochy- extenzivn v oblastech dce zalidnnch, vzdlench od trh, mlo rodnch - (obil, zahradnictv, zvectvo). P.prrie USA, Kanady, venezuelsk savany zv.llanos, argentinsk pampy, euroasijsk stepi, pahorkatiny Nov.Zlandu, niny Austrlie, pastviny J Afriky

  • PrmyslSekundrn sektor hospodstv tvo prmysl. Je to lenit vrobn systm skldajc se z mnoha obor a odvtv.Pedpoklady pro vznik prmyslovho stediska (jednotlivho zvodu) se nazvaj lokalizan faktory. V potcch prm.revoluce to byly suroviny, voda a velikost zem.Pozdji k nim pibyly zdroje prac.sil, dopravn nklady a spotebitelsk zzem.

  • Prmysl rozdlujeme na tyto odvtv:

    tba nerostnch surovinvroba a rozvod elektiny,plynu a vody

  • 3) zpracovatelsk prmysl (spotebn)potravin, npoj a tabkovtextiln, odvn a koenick a koedlndevask a nbytkskpaprensk, polygrafick a vydavatelskchemick, farmaceutick, petrochemick, gumrensk a plastickch hmotskla, keramiky, porcelnu a stavebnch hmothutnictv eleza a neeleznch kovkovodln, strojrensk, elektrotechnick....

  • tebn prmysl - zvisl na vskytu, zsobch a kvalit surovin a hospod.vvoji ve svt.- klov suroviny jsou:fosiln paliva (ropa+zem.plyn, uhl), uran- rudy loiska jsou vzna na tt, kde je vlivem nkolikansobn metamorfizace vysok % zrudnnpi vrob eleza a oceli dominuje elezn ruda a mangan

  • bauxit je surovina k vrob hlinku, kter se zskv energeticky nronou elektrolzoubohat loiska mdi jsou dnes vyerpna, nklady na jej tbu neustle narstaj

  • chemick prmysl vyuv krom ropy a uhl tak fosfty, soli, sru...

    stavebn prmysl vyaduje tbu psku, uly, vpence aj.stavebnch hmot (oblasti tby jsou pro velk pepravn nklady v blzkosti mst spoteby

    drah kovy (zlato, stbro, platina) vyuit v elektrotechnickm prmyslu a dalch odvtvch

  • Ve vysplch zemch se zsoby vtiny ner.sur.vyerpaly a nebo si je chrn dovozem z rozvojovch zemch

    Energetika: je nepostradatelnou soust hospodskho komplexu i dennho ivota lid. V podlu jednotlivch druh elektrren existuj velk regionln rozdly podle dostupnosti primrnch zdroj.elektrrny:- tepeln- atomov- vodn- alternativn (solrn, geotermln, vtrn, plivov,

  • Zpracovatelsk prmysl: - v neustlm vvoji (strukturou, rozmstnm a objemem vroby)na potku stl textiln, potravinsk a lehk prmyslve vrcholn industrializaci dominoval tk (hutnictv a strojrenstv)nov technologie mn nron na vstupn suroviny, nzkou spotebou a vysok podl vloen prce, pidan hodnoty (mikroelektronika, pesn mechanika a optika, telekomunikan techniky, liva a kosmetiky....)

  • Rozvoj nejpokrokovjch prmyslovch odvtv se neobejde bez koncentrace vzkumnch aktivit v tzv. technopolis.

    Vsadn postaven zaujm automobilov prmysl (kde se uplatn nejvce robot a prunch vrobnch systm.

  • Vtina (80 %) prmyslov vroby je soustedna:

    Zpadn EvropaUSAJaponsko

    Ruskonov industrializovan zemasijt draci (J Korea, Hongkong, Taiwan, Singapur)nov draci (Malajsie, Thajsko, Indonsie, Filipny, na)6) Argentina, Brazlie, ,Chile a Mexiko

  • Rozdlen sektor hospodstv

    1) primrn zemdlstv, rybolov2) sekundrn - prmysl3) tercirn - doprava,spoje, sluby4) kvartrn vda, vzkum

    Rozvojov zem pevaha 1)Rozvinut pevaha 2),3)Nejvysplej pevaha 3),4)

  • Mra ekonomick aktivity (HDP/os/rok)

  • nejvt CO2 PRODUCENTI:www.bit.ly/LcGEPl

  • DOPRAVAhospodsk rozvoj ani jeho fungovn nen mon bez dopravy

    Sloky dopravydopravn cesty (silnice, eleznice, eky, leteck koridory)dopravn prostedky (vlaky, automobily, lod, letadla,..)dopravn zazen (pstavy, letit, pekladit..)

  • Druhy dopravy- suchozemsk (silnin , eleznin, potrubn, doprava energi,...)- vodn - vnitrozemsk (n, jezern)- nmon- leteck, zprv a informac

    rove dopravy se m hustotou dopravnch cest, rychlost, spolehlivostVkonnost se m v osobokm nebo tunokm,Intenzita dopravy=poet doprav.prostedk projetch v danm seku za 24 h (u lod a letedel vt. za rok)

  • eleznin doprava stla na potku rozmachu dopravy v minulm stolet.Ve vysplch zemch se s ji neroziuje,nerentabiln trat se ru,modernizuj se hlavn dopravn koridory (vysokorychlostn trat pro osobn pepravu). Objem zbo pepravenho po eleznici se stle sniuje ve prospch silnin dopravy. V rozlehlch zemch vak hraje dleitou roli

  • Silnin doprava dlka silninch komunikac a jejich roziovn a zkvalitovn stle roste (dlnice, rychlostn komunikace) m rozhodujc podl na peprav zbo i osob (2/3) na krtk i stedn vzdlenosti. Znan regionln rozdly v kvalit doprav.cest i prostedk a zzem. M znan negativn vliv na ivotn prosted (pranost, hlunost, jedovat vfukov plyny..)

  • Rozmstn silni a elezni.dopravy je nerovnomrn v zvislosti na prodnch podmnkch a vysplosti zem.

    Nmon doprava hraje nejdleitj roli v peprav zbo mezi kontinenty, i kdy vrcholu doshla v 60/70 letech min.st., osobn v 1.1/2 min.st. potom jej lohu pevzala leteck doprava.

  • Cestovn ruch a rekreaceJe lidskou aktivitou, kter vyvolv krtkoasov sthovn obyvatel do mst, kter jsou schopny tuto mobilizaci vyvolat.

    Podmnky pro rozvoj CR:- mrov podmnky- rst volnho asu- a pjm obyvatel

  • pedpoklady CR- lokalizan (schopnost krajiny poskytovat atraktivn podmnky pro rzn formy CR- selektivn (uruj , kdo a v jak me se astn CR )- realizan (materiln technick zkladna, komunikan dostupnost, ...

  • CR je vznamnou soust nrodnchhospodstv v mench zejm. ostrovnch zemch, je CR zkladem ekonomiky

    (p.Velk a Mal Antily Antigua a Barbuda, Sv.Lucie, Barbados, Bahamy, ...v Indickm oc. Maledivy, Seychely...v Tichomo Vanuatu, Fidi, Tuvalu...)

  • asi 60% nvtvnk pipad na Evropu a Rusko20% na Ameriku15% na Tichomo a vchodn Asii

    Velkou pitalivost pro nvtvnky pedstavuj kuturn a prodn pamtky UNESCONejvt poet tchto lokalit maj Itlie, panlsko, Francie, Nmecko a na.

  • Kontroln otzky1) Strun charakterizuj prmysl2) Co bylo dleitm stimulanm podmtem ke vzniku prmyslu na potku prmyslov revoluce?3) Kter prm. odvtv stly na potku prmyslov vroby?4) Kter prm.odvtv dominuj ve vrcholn industrializaci?5) Jak lokalizan faktory se nejvce uplatn u jednotlivch prmyslov