modelovÁnÍ v inventoru cv -...

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

Fakulta strojn

MODELOVN V INVENTORU CV

Nvody do cvien pedmtu Grafick systmy II

Oldich Ue

Martin Janeka

Ostrava 2011

Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu

(ESF) a rozpotu esk republiky v rmci een projektu OP VK

CZ.1.07/2.3.00/09.0147 Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji

a vzkumu.

Fakulta strojn, VB-TU Ostrava

2 MODELOVN SOUST

Nzev: Modelovn v Inventoru cv

Autoi: Oldich Ue, Martin Janeka

Vydn: prvn, 2011

Poet stran: 34

Studijn materily pro studijn program Strojrenstv Fakulty strojn

Jazykov korektura: nebyla provedena.

Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu

a rozpotu esk republiky v rmci een projektu Operanho programu Vzdlvn

pro konkurenceschopnost.

Nzev: Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji a vzkumu

slo: CZ.1.07/2.3.00/09.0147

Realizace: Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

Oldich Ue, Martin Janeka

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

ISBN 978-80-248-2739-1


3 MODELOVN SOUST

POKYNY KE STUDIU

Modelovn v Inventoru cv

Pro pedmt 4. semestru studijnho programu Strojrenstv jste obdreli studijn balk

obsahujc:

Pro studium problematiky Modelovn ve 3D jste obdreli studijn balk obsahujc:

integrovan skriptum pro distann studium obsahujc i pokyny ke studiu,

CD-ROM s doplkovmi animacemi.

Prerekvizity

Pro studium tohoto pedmtu se pedpokld absolvovn pedmtu Grafick systmy.

Clem uebn opory

Clem je seznmen se zkladnmi postupy pi modelovn. Po prostudovn modulu

by ml student bt schopen namodelovat jednoduch sousti a poskldat sestavu.

Pro koho je pedmt uren

Modul je zaazen do bakalskho studia studijnho programu Strojrenstv, ale me

jej studovat i zjemce z kterhokoliv jinho oboru, pokud spluje poadovan prerekvizity.


4 MODELOVN SOUST

Pi studiu kad kapitoly doporuujeme nsledujc postup:

as ke studiu: xx hodin

Na vod kapitoly je uveden as potebn k prostudovn ltky. as je orientan

a me vm slouit jako hrub vodtko pro rozvren studia celho pedmtu i kapitoly.

Nkomu se as me zdt pli dlouh, nkomu naopak. Jsou studenti, kte se s touto

problematikou jet nikdy nesetkali a naopak takov, kte ji v tomto oboru maj bohat

zkuenosti.

Cl: Po prostudovn tohoto odstavce budete umt

Popsat

Definovat

Vyeit

Ihned potom jsou uvedeny cle, kterch mte doshnout po prostudovn tto kapitoly

konkrtn dovednosti, znalosti.

Vklad

Nsleduje vlastn vklad studovan ltky, zaveden novch pojm, jejich vysvtlen,

ve doprovzeno obrzky, tabulkami, eenmi pklady, odkazy na animace.

Shrnut pojm

Na zvr kapitoly jsou zopakovny hlavn pojmy, kter si v n mte osvojit. Pokud

nktermu z nich jet nerozumte, vrate se k nim jet jednou.


5 MODELOVN SOUST

spn a pjemn studium s tmto uebnm textem Vm pej autoi.

Oldich Ue, Martin Janeka


6 MODELOVN SOUST

OBSAH

1 MODELOVN SOUST ....................................................................................... 7

1.1 Zaloen projektu ..................................................................................................... 7

1.2 Modelovn vloky .................................................................................................... 9

1.2.1 Nrt vloky ......................................................................................................... 10

1.2.2 Tvorba 3D modelu vloky ................................................................................... 11

1.2.3 Zkosen hran ........................................................................................................ 12

1.2.4 Volba materilu ................................................................................................... 13

1.3 Modelovn prav pruby ..................................................................................... 14

1.3.1 Rotace zkladnho tlesa prav pruby ............................................................ 14

1.3.2 Dry pro vloky .................................................................................................... 17

1.3.3 Nlitky .................................................................................................................. 18

1.3.4 Zaoblen a zkosen hran ...................................................................................... 20

1.3.5 Drka pro pero ................................................................................................... 21

1.4 Modelovn lev pruby ........................................................................................ 22

2 SLOEN SESTAVY ................................................................................................. 24

2.1 Vloen vymodelovanch soust do sestavy ...................................................... 24

2.2 Vloen normalizovanch soust do sestavy ..................................................... 28

2.3 Kontrola koliz ........................................................................................................ 32


7 MODELOVN SOUST

1 MODELOVN SOUST

as ke studiu: 3 hodiny

Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete umt

Zaloit projekt.

Modelovat sousti.

V vodn kapitole se seznmme s modelovnm soust postupn od jednoduch ke

sloitjm. Sousti budou ze sestavy, kter je na obrzku 1.1. Pi vkldn normalizovanch

soust do sestavy vyuijeme Obsahovho centra.

Obrzek 1.1Model spojky

1.1 Zaloen projektu

Vklad

Po sputn programu Autodesk Inventor pouijeme ikonu Projekty. Nsledn se

oteve dialogov okno Projekty, viz obr. 1.2.

V doln sti okna zvolme tlatko Nov, nsledn se oteve dialogov okno Prvodce

projektu programu Inventor, viz obr. 1.3. Zvolme Nov Jednouivatelsk projekt.

Zmkneme tlatko Dal. V nsledujcm okn zvolme Nzev projektu - Spojka. Vybereme

cestu, kam bude sloka uloena a tam vytvome novou sloku s nzvem Spojka. Souasn se

vytvo soubor projektu Spojka.ipj, viz obr. 1.4. Pro dokonen zvolme tlatko Dokonit.


8 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.2 Dialogov okno Projekty

Obrzek 1.3 Dialogov okno Prvodce projektu programu Inventor

Obrzek 1.4 Dialogov okno Prvodce projektu programu Inventor-Nzev projektu


9 MODELOVN SOUST

Tmto mme zajitno, e pi ukldn vymodelovanch soust budou tyto sousti

automaticky smrovny do nmi zvolen sloky. Aby toto tak probhalo s normalizovanmi

soustmi, je teba zmnit cestu Soubor obsahovho centra. Zmnu provedeme v doln sti

dialogovho okna Projekty. Rozklikneme sloku Monosti sloky, ozname Soubory

obsahovho centra a pouijeme ikonu Upravit vybran prvek. Zadme cestu do sloky Spojka

a v n vytvome novou sloku R2010, viz obr. 1.5.

Obrzek 1.5 Dialogov okno Projekty - Monosti sloky - Obsahov centrum

Do tto sloky se budou ukldat normalizovan sousti z obsahovho centra. Pokud

tuto cestu patn nastavme, me dojt k tomu, e nepjdou upravovat nmi vymodelovan

sousti, protoe normalizovan sousti z obsahovho centra nelze upravovat. Dvojklikem

na nzev projektu Spojka se stane projekt aktulnm.

Otzky 1.1.

1. Pro zakldme Projekt?

1.2 Modelovn vloky

Vklad

Pro zatek vymodelujeme nejjednodu soust z na sestavy a to vloku, viz obr.

1.6.

Pomoc ikony Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick

zvolme Norma (mm).ipt, viz obr. 1.7.


10 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.6 Model vloky

Obrzek 1.7 Dialogov okno Nov soubor

1.2.1 Nrt vloky

Pomoc pkazu ra naskicujeme polovin prez vloky podle obrzku 1.8.

Nakreslme vodorovnou ru prochzejc potkem souadnho systmu. Ozname ji

a zvolme ikonu Osa. Zaneme skicovat obrys (je teba zruit volbu Osa). Pi skicovn

vyuijeme automatickch vazeb Kolmo a Rovnobn, kter jsou automaticky pi skicovn

nabzeny.


11 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.8 Prez vlokou

Pomoc pkazu Rozmr zaktujeme naskicovan nrt podle obrzku 1.9. Abychom

mohli zaktovat prmr, vybereme ktovanou vodorovnou ru a osu. Pln zaktovan nrt

m stejnou barvu (u modrho pozad zern). Pro dal bezchybnou prci je vhodn mt pln

zaktovan nrt. Vazby zobrazme pomoc funkn klvesy F8. Zobrazen vazeb zrume

pomoc funkn klvesy F9. Pro dokonen nrtu pouijeme Dokonit nrt.

Obrzek 1.9 Zaktovan nrt vloky

1.2.2 Tvorba 3D modelu vloky

Pro vytvoen modelu vloky z nrtu pouijeme pkaz Rotace. Automaticky se

vybere profil a osa rotace (dky tomu, e nrt obsahuje jeden uzaven profil a jednu osu),

viz obr. 1.10. Jinak je mono vybrat run. Pkaz dokonme stisknutm tlatka Ok.

Pro natoen vloky do jakkoliv polohy pouijeme pkaz Voln orbit nebo

kombinaci klvesy F4 a levho tlatka na myi. Posouvat meme zmknutm koleka na

myi, zoomovat otenm koleka na myi.


12 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.10 Definice rotace vloky

1.2.3 Zkosen hran

Zkosen hran vloky provedeme pomoc pkazu Zkosit. Vzdlenost zkosen zvolme

0,25 mm, pot vybereme hrany, kter chceme zkosit podle obrzku 1.11. Po zmknut

tlatka Ok je zkosen hran vloky provedeno.

Obrzek 1.11 Definovn zkosen hran


13 MODELOVN SOUST

1.2.4 Volba materilu

V psu karet se pepneme do karty Sprva, zde zvolme Editor styl. Nsledn se

oteve dialogov okno Editor styl a norem, viz obr. 1.12. V lev sti okna zvolme Materil

a vybereme Ocel. Zvolme Nov a nazveme jej 12 050. Ocel jsme vybrali, protoe m

podobn materilov vlastnosti jako nae volen ocel 12 050. Pro pesnj zadn vlastnost

je teba je doplnit napklad z norem. Pro dokonen zvolme tlatko Hotovo.

Ve stromu sousti klikneme pravm tlatkem na nzev sousti - Soust1 (Vloka)

a zvolme iVlastnosti, oteve se nm dialogov okno iVlastnosti, viz obr. 1.13. Zvolme kartu

Fyzikln a v n zvolme nmi vytvoen materil - ocel 11 600.

Vymodelovanou soust ulome s nzvem Vloka.

Obrzek 1.12 Dialogov okno Editor styl a norem


14 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.13 Dialogov okno iVlastnosti

1.3 Modelovn prav pruby

Vklad


zvolme Norma (mm).ipt. Budeme modelovat pravou prubu, viz obr. 1.14. Rozmry pruby

jsou na obrzku 1.15.

1.3.1 Rotace zkladnho tlesa prav pruby

Pomoc pkazu ra nakreslme nrt prav pruby podle obrzku 1.16. Osa bude

prochzet potkem souadnic. Prav st pruby bude vertikln shodn s potkem

souadnic. Pot nrt zaktujeme a zavazbme podle obrzku 1.16. Pro dokonen nrtu

pouijeme Dokonit nrt.

Pro vytvoen zkladnho modelu prav pruby z nrtu pouijeme pkaz Rotace.

Pokud se automaticky nevyberou, tak vybereme profil a osu rotace podle obr. 1.17. Zvolme

meze - pln. Pkaz dokonme stisknutm tlatka Ok.


15 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.14 Model prav pruby

Obrzek 1.15 Rozmry prav pruby


16 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.16 Zaktovan a zavazben nrt prav pruby

Obrzek 1.17 Definovn rotace prav pruby


17 MODELOVN SOUST

1.3.2 Dry pro vloky

Pro vytvoen dr pro vloky nm sta vytvoit jednu a nsledn pomoc kruhovho

pole dodlme ostatn. Na ele vytvome nrt stedu jedn z nich. Nrt vytvome pomoc

pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme eln rovinu prav pruby.

Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme zvolenou rovinu.

Nakreslme Bod a zaktujeme k potku souadnic podle obrzku 1.18. Ve

vodorovnm smru Bod zavazbme pomoc Vertikln vazby. Pro dokonen nrtu pouijeme

Dokonit nrt.

Pro vytvoen dry pouijeme pkaz Otvor. Vybereme sted, zvolme Dru s vlcovm

zahloubenm. Dle zvolme prmr zahlouben 30 mm, hloubka zahlouben 5,5 mm, prmr

dry 20 mm a Ukonen - Skrze ve, viz obr. 1.19, potvrdme tlatkem Ok.

Obrzek 1.18 Nrt stedu dry pro vloku

Obrzek 1.19 Definice dry pro vloku


18 MODELOVN SOUST

Dalch ti dry vymodelujeme pomoc pkazu Kruhov pole. Za prvky vybereme

dru, osou rotace bude sted stedov dry pruby. Vybereme ji tak, e vybereme nkterou

vlcovou plochu na prub. V Umstn zvolme 4 prvky, viz obr. 1.20.

Obrzek 1.20 Definovn kruhovho pole dr

1.3.3 Nlitky

Pro vytvoen nlitk budeme potebovat nrt prmtu nlitku. Nrt vytvome

pomoc pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme vnitn eln rovinu

prav pruby. Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme

zvolenou rovinu.

Promtneme geometrii jedn dry pro vloku a v jejm stedu nakreslme Krunici a

zaktujeme ji podle obrzku 1.21. Pro dokonen nrtu pouijeme Dokonit nrt.

Pro vytvoen nlitku pouijeme pkaz Vysunut. Automaticky se vybere nrt nlitku,

zvolme Vymezen - Vzdlenost 3 mm, viz obr. 1.22, potvrdme tlatkem Ok.

Obrzek 1.21 Nrt nlitku


19 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.22 Definovn vysunut nlitku

Zaoblen hrany nlitku provedeme pomoc pkazu Zaoblit. Polomr zaoblen zvolme

2 mm, pot vybereme hranu, kterou chceme zaoblit podle obrzku 1.23. Po zmknut tlatka

Ok je zaoblen hrany nlitku provedeno.

Obrzek 1.23 Definovn zaoblen hrany nlitku

Obrzek 1.24 Definovn kruhovho pole nlitk


20 MODELOVN SOUST

Zbyl ti nlitky vetn zaoblen vymodelujeme pomoc pkazu Kruhov pole. Za

prvky vybereme vysunut a zaoblen, osou rotace bude sted stedov dry pruby. Vybereme

ji tak, e vybereme nkterou vlcovou plochu na prub. V Umstn zvolme 4 prvky, viz

obr. 1.24.

1.3.4 Zaoblen a zkosen hran

Zaoblen hran pruby provedeme pomoc pkazu Zaoblit. Polomr zaoblen zvolme

5 mm, pot vybereme dv hrany, kter chceme zaoblit podle obrzku 1.25. Pro lep

nzornost, kter hrany vybrat, meme vyut obrzek 1.15. Po zmknut tlatka Ok je

zaoblen hran pruby provedeno.

Obrzek 1.25 Definovn zaoblen pruby

Obrzek 1.26 Definovn zkosen pruby

Zkosen hran pruby provedeme pomoc pkazu Zkosit. Velikost hrany zvolme

1 mm, pot vybereme pt hrany, kter chceme zkosit podle obrzku 1.26. Pro lep nzornost,


21 MODELOVN SOUST

kter hrany vybrat, meme vyut obrzek 1.15. Po zmknut tlatka Ok je zkosen hran

pruby provedeno.

1.3.5 Drka pro pero

Pro vytvoen drky pro pero budeme potebovat nrt drky. Nrt vytvome

pomoc pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme levou eln rovinu

prav pruby. Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme

zvolenou rovinu.

Promtneme geometrii dry v prub a nakreslme pomoc pkazu ra bon profil

drky. Pokud pethneme promtnutou hranu dry, tak pebyten sti ar odstranme

pomoc pkazu Oznout. Profil drky zaktujeme a poppad zavazbme podle

obrzku 1.27. Ktu 43,3 mm vytvome tak, e vybereme vodorovnou ru na profilu drky

a sjedeme my ke dnu promtnut krunice a chvli vykme, ne se nm objev u kurzoru

symbol ten kty a v ten okamik vybereme promtnutou krunici. Pro dokonen nrtu

pouijeme Dokonit nrt.

Obrzek 1.27 Nrt drky pro pero

Pro vytvoen drky pro pero pouijeme pkaz Vysunut. Automaticky se vybere

nrt profilu drky pro pero, zvolme Vymezen - Ve, zvolme volbu Rozdl, viz obr. 1.28,

potvrdme tlatkem Ok. Tmto je model prav pruby hotov.

Za materil prav pruby nadefinujeme litinu 42 2410 (pi definici vyuijeme

peddefinovan materil Litina).

Vymodelovanou soust ulome s nzvem Prav pruba.


22 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.28 Definovn vysunut drky pro pero

1.4 Modelovn lev pruby

Vklad


zvolme Norma (mm).ipt. Budeme modelovat levou prubu, viz obr. 1.29. Rozmry pruby

jsou na obrzku 1.30. Postup bude obdobn jako u prav pruby, proto zde nen podrobn

popsn.

Obrzek 1.29 Model lev pruby


23 MODELOVN SOUST

Obrzek 1.30 Rozmry lev pruby

Za materil lev pruby nadefinujeme litinu 42 2410 (pi definici vyuijeme

peddefinovan materil Litina).

Vymodelovanou soust ulome s nzvem Lev pruba.

Shrnut pojm

V tto kapitole jsme se nauili modelovat sousti a definovat jejich materily.


24 Sloen sestavy

2 SLOEN SESTAVY

as ke studiu: 1 hodina

Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete umt

Sloit sestavu.

Vyuvat obsahov centrum.

V tto kapitole vytvome sestavu ze soust, kter jsme vymodelovali v pedchoz

kapitole a ze soust, kter vlome z Obsahovho centra.

Pomoc pkazu Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick

zvolme Norma(mm).iam, viz obr. 2.1. Tmto oteveme soubor sestavy.

Obrzek 2.1 Dialogov okno Nov soubor

2.1 Vloen vymodelovanch soust do sestavy

Pro vkldn vytvoench soust - komponent do sestavy pouijme pkaz Umstit.

Po jeho pouit se oteve dialogov okno Umstit komponentu. Vybereme Prav pruba a

pouijeme tlatko Otevt, viz obr. 2.2.


25 Sloen sestavy

Obrzek 2.2 Dialogov okno Umstit komponentu

Pot je Prav pruba vloena do sestavy, vloen ukonme pes prav tlatko na

myi. Obdobn vlome tak Vloku. Pro oten a posouvn jednotlivmi komponenty

meme vyut pkazy Otoit a Pesunout (komponenty mohou bt i zavazben, po

aktualizaci se vrt do zavazben polohy). Pro vytvoen vazby mezi obma soustmi

pouijeme pkaz Omezit. Po jeho pouit se oteve dialogov okno Vloit vazbu, viz obr. 2.3.

Zvolme typ vazby Vloit a vybereme na vloce hranu pod prubou a na prub hranu

zahlouben v de. Po zvolen tlatka Pout se vytvo vzjemn vazba mezi vlokou a

pravou prubou.

Obrzek 2.3 Dialogov okno Vloit vazbu - Vloit


26 Sloen sestavy

Zbyl ti vloky vlome pomoc pkazu Pole, viz obr. 2.4. Zvolm typ pole -

Kruhov, vybereme vloku, vybereme kruhovou st na prub, zvolme 4 prvky a rozmstn

po 90. Pkaz dokonme zmknutm tlatka Ok.

Obrzek 2.4 Definice pole komponent - kruhov

Obdobn vlome Levou prubu vetn vloek, viz obr. 2.5.

Obrzek 2.5 Vloen pruby s vlokami

Abychom mezi obma prubami vytvoili vazby, pouijeme pkaz Omezit. Po jeho

pouit se oteve dialogov okno Vloit vazbu, viz obr. 2.6. Zvolme typ vazby Proti sob a

vybereme na vloce v prav prub eln plochu a na vloce v lev prub eln plochu.


27 Sloen sestavy

Zvolme tlatko Pout. Nyn meme prubami posouvat v rovin. Pouijeme tedy dal

vazbu typu Proti sob a vybereme osy obou prub, viz obr. 2.7. Zvolme tlatko Pout.

Obrzek 2.6 Dialogov okno Vloit vazbu - Proti sob


Posledn vazbou pro kompletn zavazben obou prub je vazba typu Proti sob a

vybereme osy dvou vloek (na kad prub u jedn vloky), viz obr. 2.8. Zvolme tlatko

Pout.


28 Sloen sestavy


2.2 Vloen normalizovanch soust do sestavy

Z obsahovho centra meme vkldat normalizovan sousti a nkter

nenormalizovan (hdele, ozuben kola, ...). Pozdji meme takto vloen sousti

samozejm editovat. Vloen provedeme tak, e ob pruby spojme jednou sadou roub,

podloka, podloka, matice a ostatn dry osadme spojovacm materilem pomoc kruhovho

pole.

Obrzek 2.9 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra - Podloka


29 Sloen sestavy

Pro vloen podloky pouijeme pkaz Umstit z Obsahovho centra, ten zskme,

kdy zvolme dal monosti u pkazu Umstit. Nsledn se nm oteve dialogov okno

Umstit z obsahovho centra, viz obr. 2.9. V dialogovm oknu zvolme Spojovac materil

Podloky Obyejn. Zde vybereme normu SN 02 1702 B a zmkneme tlatko OK.

Vybereme hranu na vloce v prub, na kterou se nave podloka, viz obr. 2.10. Velikost

podloky se vybere podle prmru. Vloen ukonme vkldacm tlatkem.

Obrzek 2.10 Umstn podloky

Obdobn vlome stejnou podloku na druhou stranu dry, viz obr. 2.11.

Obrzek 2.11 Umstn druh podloky

Pro vloen roubu zvolme pkaz Umstit z obsahovho centra. V dialogovm oknu

zvolme Spojovac materil rouby estihrann hlava Osazen roub. Zde vybereme

normu SN 02 1111, viz obr. 2.12 a zmkneme tlatko OK. Vybereme hranu na podloce,

na kterou se nave roub, viz obr. 2.13. Velikost roubu zmnme pomoc tlatka Zmna


30 Sloen sestavy

velikosti na dialogovm panelu pi vkldn, viz obr. 2.13. Vybereme jmenovitou dlku

65 mm u roubu M16, viz obr. 2.14. Vloen dokonme tlatkem Ok.

Obrzek 2.12 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra Osazen roub

Obrzek 2.13 Vloen roubu

Pro vloen roubu zvolme pkaz Umstit z obsahovho centra. V dialogovm oknu

zvolme Spojovac materil Matice estihrann hlava. Zde vybereme normu SN 02

1402, viz obr. 2.15 a zmkneme tlatko OK. Vybereme hranu na podloce, na kterou se

nave matice, viz obr. 2.16. Vloen ukonme vkldacm tlatkem.


31 Sloen sestavy

Obrzek 2.14 roub SN 02 1111

Obrzek 2.15 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra Matice estihrann hlava


32 Sloen sestavy

Obrzek 2.16 Vloen matice

Zbyl ti dry osadme spojovacm materilem pomoc pkazu Pole, viz obr. 2.17.

Vybereme ob podloky, roub a matici, zvolme Kruhov, vybereme vlcovou st na

prub pro uren stedu kruhovho pole. Dle zvolme poet komponent tyi a rozmstn

po 90. Pkaz dokonme zmknutm tlatka Ok.

Obrzek 2.17 Definice pole komponent

2.3 Kontrola koliz

Po dokonen sestavy provedeme kontrolu koliz. Tato kontrola nm odhal, zda se

nkter sousti navzjem neprotnaj - nekoliduj. Kontrolu koliz lze provst mezi

komponenty v podsestav, mezi vybranou skupinou komponent nebo mezi dvma skupinami

komponent.


33 Sloen sestavy

V psu karet vybereme kartu Kontrola, zde zvolme pkaz Kontrola koliz. Oteve se

nm dialogov okno Kontrola koliz, viz obr. 2.18. Ve strom Modelu vybereme vechny

sousti a zvolme Ok. Nsledn se nm zobraz vsledek, viz obr. 2.19. Mme zjitn tyi

kolize, co je sprvn! U spojen roubu s matic (zvitem) mus bt detekovna kolize!

(Protoe roub je modelovn s velkm prmrem zvitu a matice s malm prmrem zvitu).

Sestavu ulome s nzvem Spojka.

Obrzek 2.18 Dialogov okno - Kontrola koliz

Obrzek 2.19 Vsledek kontroly koliz


34 Sloen sestavy

Shrnut pojm

Nauili jsme se skldat sestavu z namodelovanch soust i ze soust z obsahovho

centra. Dle jsem se nauili ovit si, zda sousti koliduj nebo ne.

Otzka

1. K emu slou Obsahov centrum?

Dal zdroje

FOT, P., KLETEKA, J. Autodesk Inventor: Funkn navrhovn v prmyslov praxi. 2. akt.

vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 318 s. ISBN 978-80-251-1773-6.

CD-ROM

Informace o doplujcch animacch, videosekvencch apod., kter si me student

vyvolat z CD-ROMu nebo je me nalzt na e-learningovm portlu.

modelovÁnÍ v inventoru cv -...

Documents