-
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
Fakulta strojn
MODELOVN V INVENTORU CV
Nvody do cvien pedmtu Grafick systmy II
Oldich Ue
Martin Janeka
Ostrava 2011
Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu
(ESF) a rozpotu esk republiky v rmci een projektu OP VK
CZ.1.07/2.3.00/09.0147 Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji
a vzkumu.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
2 MODELOVN SOUST
Nzev: Modelovn v Inventoru cv
Autoi: Oldich Ue, Martin Janeka
Vydn: prvn, 2011
Poet stran: 34
Studijn materily pro studijn program Strojrenstv Fakulty strojn
Jazykov korektura: nebyla provedena.
Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu
a rozpotu esk republiky v rmci een projektu Operanho programu Vzdlvn
pro konkurenceschopnost.
Nzev: Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji a vzkumu
slo: CZ.1.07/2.3.00/09.0147
Realizace: Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
Oldich Ue, Martin Janeka
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
ISBN 978-80-248-2739-1
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
3 MODELOVN SOUST
POKYNY KE STUDIU
Modelovn v Inventoru cv
Pro pedmt 4. semestru studijnho programu Strojrenstv jste obdreli studijn balk
obsahujc:
Pro studium problematiky Modelovn ve 3D jste obdreli studijn balk obsahujc:
integrovan skriptum pro distann studium obsahujc i pokyny ke studiu,
CD-ROM s doplkovmi animacemi.
Prerekvizity
Pro studium tohoto pedmtu se pedpokld absolvovn pedmtu Grafick systmy.
Clem uebn opory
Clem je seznmen se zkladnmi postupy pi modelovn. Po prostudovn modulu
by ml student bt schopen namodelovat jednoduch sousti a poskldat sestavu.
Pro koho je pedmt uren
Modul je zaazen do bakalskho studia studijnho programu Strojrenstv, ale me
jej studovat i zjemce z kterhokoliv jinho oboru, pokud spluje poadovan prerekvizity.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
4 MODELOVN SOUST
Pi studiu kad kapitoly doporuujeme nsledujc postup:
as ke studiu: xx hodin
Na vod kapitoly je uveden as potebn k prostudovn ltky. as je orientan
a me vm slouit jako hrub vodtko pro rozvren studia celho pedmtu i kapitoly.
Nkomu se as me zdt pli dlouh, nkomu naopak. Jsou studenti, kte se s touto
problematikou jet nikdy nesetkali a naopak takov, kte ji v tomto oboru maj bohat
zkuenosti.
Cl: Po prostudovn tohoto odstavce budete umt
Popsat
Definovat
Vyeit
Ihned potom jsou uvedeny cle, kterch mte doshnout po prostudovn tto kapitoly
konkrtn dovednosti, znalosti.
Vklad
Nsleduje vlastn vklad studovan ltky, zaveden novch pojm, jejich vysvtlen,
ve doprovzeno obrzky, tabulkami, eenmi pklady, odkazy na animace.
Shrnut pojm
Na zvr kapitoly jsou zopakovny hlavn pojmy, kter si v n mte osvojit. Pokud
nktermu z nich jet nerozumte, vrate se k nim jet jednou.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
5 MODELOVN SOUST
spn a pjemn studium s tmto uebnm textem Vm pej autoi.
Oldich Ue, Martin Janeka
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
6 MODELOVN SOUST
OBSAH
1 MODELOVN SOUST ....................................................................................... 7
1.1 Zaloen projektu ..................................................................................................... 7
1.2 Modelovn vloky .................................................................................................... 9
1.2.1 Nrt vloky ......................................................................................................... 10
1.2.2 Tvorba 3D modelu vloky ................................................................................... 11
1.2.3 Zkosen hran ........................................................................................................ 12
1.2.4 Volba materilu ................................................................................................... 13
1.3 Modelovn prav pruby ..................................................................................... 14
1.3.1 Rotace zkladnho tlesa prav pruby ............................................................ 14
1.3.2 Dry pro vloky .................................................................................................... 17
1.3.3 Nlitky .................................................................................................................. 18
1.3.4 Zaoblen a zkosen hran ...................................................................................... 20
1.3.5 Drka pro pero ................................................................................................... 21
1.4 Modelovn lev pruby ........................................................................................ 22
2 SLOEN SESTAVY ................................................................................................. 24
2.1 Vloen vymodelovanch soust do sestavy ...................................................... 24
2.2 Vloen normalizovanch soust do sestavy ..................................................... 28
2.3 Kontrola koliz ........................................................................................................ 32
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
7 MODELOVN SOUST
1 MODELOVN SOUST
as ke studiu: 3 hodiny
Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete umt
Zaloit projekt.
Modelovat sousti.
V vodn kapitole se seznmme s modelovnm soust postupn od jednoduch ke
sloitjm. Sousti budou ze sestavy, kter je na obrzku 1.1. Pi vkldn normalizovanch
soust do sestavy vyuijeme Obsahovho centra.
Obrzek 1.1Model spojky
1.1 Zaloen projektu
Vklad
Po sputn programu Autodesk Inventor pouijeme ikonu Projekty. Nsledn se
oteve dialogov okno Projekty, viz obr. 1.2.
V doln sti okna zvolme tlatko Nov, nsledn se oteve dialogov okno Prvodce
projektu programu Inventor, viz obr. 1.3. Zvolme Nov Jednouivatelsk projekt.
Zmkneme tlatko Dal. V nsledujcm okn zvolme Nzev projektu - Spojka. Vybereme
cestu, kam bude sloka uloena a tam vytvome novou sloku s nzvem Spojka. Souasn se
vytvo soubor projektu Spojka.ipj, viz obr. 1.4. Pro dokonen zvolme tlatko Dokonit.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
8 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.2 Dialogov okno Projekty
Obrzek 1.3 Dialogov okno Prvodce projektu programu Inventor
Obrzek 1.4 Dialogov okno Prvodce projektu programu Inventor-Nzev projektu
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
9 MODELOVN SOUST
Tmto mme zajitno, e pi ukldn vymodelovanch soust budou tyto sousti
automaticky smrovny do nmi zvolen sloky. Aby toto tak probhalo s normalizovanmi
soustmi, je teba zmnit cestu Soubor obsahovho centra. Zmnu provedeme v doln sti
dialogovho okna Projekty. Rozklikneme sloku Monosti sloky, ozname Soubory
obsahovho centra a pouijeme ikonu Upravit vybran prvek. Zadme cestu do sloky Spojka
a v n vytvome novou sloku R2010, viz obr. 1.5.
Obrzek 1.5 Dialogov okno Projekty - Monosti sloky - Obsahov centrum
Do tto sloky se budou ukldat normalizovan sousti z obsahovho centra. Pokud
tuto cestu patn nastavme, me dojt k tomu, e nepjdou upravovat nmi vymodelovan
sousti, protoe normalizovan sousti z obsahovho centra nelze upravovat. Dvojklikem
na nzev projektu Spojka se stane projekt aktulnm.
Otzky 1.1.
1. Pro zakldme Projekt?
1.2 Modelovn vloky
Vklad
Pro zatek vymodelujeme nejjednodu soust z na sestavy a to vloku, viz obr.
1.6.
Pomoc ikony Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick
zvolme Norma (mm).ipt, viz obr. 1.7.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
10 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.6 Model vloky
Obrzek 1.7 Dialogov okno Nov soubor
1.2.1 Nrt vloky
Pomoc pkazu ra naskicujeme polovin prez vloky podle obrzku 1.8.
Nakreslme vodorovnou ru prochzejc potkem souadnho systmu. Ozname ji
a zvolme ikonu Osa. Zaneme skicovat obrys (je teba zruit volbu Osa). Pi skicovn
vyuijeme automatickch vazeb Kolmo a Rovnobn, kter jsou automaticky pi skicovn
nabzeny.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
11 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.8 Prez vlokou
Pomoc pkazu Rozmr zaktujeme naskicovan nrt podle obrzku 1.9. Abychom
mohli zaktovat prmr, vybereme ktovanou vodorovnou ru a osu. Pln zaktovan nrt
m stejnou barvu (u modrho pozad zern). Pro dal bezchybnou prci je vhodn mt pln
zaktovan nrt. Vazby zobrazme pomoc funkn klvesy F8. Zobrazen vazeb zrume
pomoc funkn klvesy F9. Pro dokonen nrtu pouijeme Dokonit nrt.
Obrzek 1.9 Zaktovan nrt vloky
1.2.2 Tvorba 3D modelu vloky
Pro vytvoen modelu vloky z nrtu pouijeme pkaz Rotace. Automaticky se
vybere profil a osa rotace (dky tomu, e nrt obsahuje jeden uzaven profil a jednu osu),
viz obr. 1.10. Jinak je mono vybrat run. Pkaz dokonme stisknutm tlatka Ok.
Pro natoen vloky do jakkoliv polohy pouijeme pkaz Voln orbit nebo
kombinaci klvesy F4 a levho tlatka na myi. Posouvat meme zmknutm koleka na
myi, zoomovat otenm koleka na myi.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
12 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.10 Definice rotace vloky
1.2.3 Zkosen hran
Zkosen hran vloky provedeme pomoc pkazu Zkosit. Vzdlenost zkosen zvolme
0,25 mm, pot vybereme hrany, kter chceme zkosit podle obrzku 1.11. Po zmknut
tlatka Ok je zkosen hran vloky provedeno.
Obrzek 1.11 Definovn zkosen hran
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
13 MODELOVN SOUST
1.2.4 Volba materilu
V psu karet se pepneme do karty Sprva, zde zvolme Editor styl. Nsledn se
oteve dialogov okno Editor styl a norem, viz obr. 1.12. V lev sti okna zvolme Materil
a vybereme Ocel. Zvolme Nov a nazveme jej 12 050. Ocel jsme vybrali, protoe m
podobn materilov vlastnosti jako nae volen ocel 12 050. Pro pesnj zadn vlastnost
je teba je doplnit napklad z norem. Pro dokonen zvolme tlatko Hotovo.
Ve stromu sousti klikneme pravm tlatkem na nzev sousti - Soust1 (Vloka)
a zvolme iVlastnosti, oteve se nm dialogov okno iVlastnosti, viz obr. 1.13. Zvolme kartu
Fyzikln a v n zvolme nmi vytvoen materil - ocel 11 600.
Vymodelovanou soust ulome s nzvem Vloka.
Obrzek 1.12 Dialogov okno Editor styl a norem
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
14 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.13 Dialogov okno iVlastnosti
1.3 Modelovn prav pruby
Vklad
Pomoc ikony Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick
zvolme Norma (mm).ipt. Budeme modelovat pravou prubu, viz obr. 1.14. Rozmry pruby
jsou na obrzku 1.15.
1.3.1 Rotace zkladnho tlesa prav pruby
Pomoc pkazu ra nakreslme nrt prav pruby podle obrzku 1.16. Osa bude
prochzet potkem souadnic. Prav st pruby bude vertikln shodn s potkem
souadnic. Pot nrt zaktujeme a zavazbme podle obrzku 1.16. Pro dokonen nrtu
pouijeme Dokonit nrt.
Pro vytvoen zkladnho modelu prav pruby z nrtu pouijeme pkaz Rotace.
Pokud se automaticky nevyberou, tak vybereme profil a osu rotace podle obr. 1.17. Zvolme
meze - pln. Pkaz dokonme stisknutm tlatka Ok.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
15 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.14 Model prav pruby
Obrzek 1.15 Rozmry prav pruby
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
16 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.16 Zaktovan a zavazben nrt prav pruby
Obrzek 1.17 Definovn rotace prav pruby
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
17 MODELOVN SOUST
1.3.2 Dry pro vloky
Pro vytvoen dr pro vloky nm sta vytvoit jednu a nsledn pomoc kruhovho
pole dodlme ostatn. Na ele vytvome nrt stedu jedn z nich. Nrt vytvome pomoc
pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme eln rovinu prav pruby.
Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme zvolenou rovinu.
Nakreslme Bod a zaktujeme k potku souadnic podle obrzku 1.18. Ve
vodorovnm smru Bod zavazbme pomoc Vertikln vazby. Pro dokonen nrtu pouijeme
Dokonit nrt.
Pro vytvoen dry pouijeme pkaz Otvor. Vybereme sted, zvolme Dru s vlcovm
zahloubenm. Dle zvolme prmr zahlouben 30 mm, hloubka zahlouben 5,5 mm, prmr
dry 20 mm a Ukonen - Skrze ve, viz obr. 1.19, potvrdme tlatkem Ok.
Obrzek 1.18 Nrt stedu dry pro vloku
Obrzek 1.19 Definice dry pro vloku
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
18 MODELOVN SOUST
Dalch ti dry vymodelujeme pomoc pkazu Kruhov pole. Za prvky vybereme
dru, osou rotace bude sted stedov dry pruby. Vybereme ji tak, e vybereme nkterou
vlcovou plochu na prub. V Umstn zvolme 4 prvky, viz obr. 1.20.
Obrzek 1.20 Definovn kruhovho pole dr
1.3.3 Nlitky
Pro vytvoen nlitk budeme potebovat nrt prmtu nlitku. Nrt vytvome
pomoc pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme vnitn eln rovinu
prav pruby. Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme
zvolenou rovinu.
Promtneme geometrii jedn dry pro vloku a v jejm stedu nakreslme Krunici a
zaktujeme ji podle obrzku 1.21. Pro dokonen nrtu pouijeme Dokonit nrt.
Pro vytvoen nlitku pouijeme pkaz Vysunut. Automaticky se vybere nrt nlitku,
zvolme Vymezen - Vzdlenost 3 mm, viz obr. 1.22, potvrdme tlatkem Ok.
Obrzek 1.21 Nrt nlitku
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
19 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.22 Definovn vysunut nlitku
Zaoblen hrany nlitku provedeme pomoc pkazu Zaoblit. Polomr zaoblen zvolme
2 mm, pot vybereme hranu, kterou chceme zaoblit podle obrzku 1.23. Po zmknut tlatka
Ok je zaoblen hrany nlitku provedeno.
Obrzek 1.23 Definovn zaoblen hrany nlitku
Obrzek 1.24 Definovn kruhovho pole nlitk
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
20 MODELOVN SOUST
Zbyl ti nlitky vetn zaoblen vymodelujeme pomoc pkazu Kruhov pole. Za
prvky vybereme vysunut a zaoblen, osou rotace bude sted stedov dry pruby. Vybereme
ji tak, e vybereme nkterou vlcovou plochu na prub. V Umstn zvolme 4 prvky, viz
obr. 1.24.
1.3.4 Zaoblen a zkosen hran
Zaoblen hran pruby provedeme pomoc pkazu Zaoblit. Polomr zaoblen zvolme
5 mm, pot vybereme dv hrany, kter chceme zaoblit podle obrzku 1.25. Pro lep
nzornost, kter hrany vybrat, meme vyut obrzek 1.15. Po zmknut tlatka Ok je
zaoblen hran pruby provedeno.
Obrzek 1.25 Definovn zaoblen pruby
Obrzek 1.26 Definovn zkosen pruby
Zkosen hran pruby provedeme pomoc pkazu Zkosit. Velikost hrany zvolme
1 mm, pot vybereme pt hrany, kter chceme zkosit podle obrzku 1.26. Pro lep nzornost,
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
21 MODELOVN SOUST
kter hrany vybrat, meme vyut obrzek 1.15. Po zmknut tlatka Ok je zkosen hran
pruby provedeno.
1.3.5 Drka pro pero
Pro vytvoen drky pro pero budeme potebovat nrt drky. Nrt vytvome
pomoc pkazu Vytvoit 2D nrt. Pro vytvoen roviny nrtu vybereme levou eln rovinu
prav pruby. Pro srovnn nrtov roviny pouijeme pkaz Zobrazit plochu a vybereme
zvolenou rovinu.
Promtneme geometrii dry v prub a nakreslme pomoc pkazu ra bon profil
drky. Pokud pethneme promtnutou hranu dry, tak pebyten sti ar odstranme
pomoc pkazu Oznout. Profil drky zaktujeme a poppad zavazbme podle
obrzku 1.27. Ktu 43,3 mm vytvome tak, e vybereme vodorovnou ru na profilu drky
a sjedeme my ke dnu promtnut krunice a chvli vykme, ne se nm objev u kurzoru
symbol ten kty a v ten okamik vybereme promtnutou krunici. Pro dokonen nrtu
pouijeme Dokonit nrt.
Obrzek 1.27 Nrt drky pro pero
Pro vytvoen drky pro pero pouijeme pkaz Vysunut. Automaticky se vybere
nrt profilu drky pro pero, zvolme Vymezen - Ve, zvolme volbu Rozdl, viz obr. 1.28,
potvrdme tlatkem Ok. Tmto je model prav pruby hotov.
Za materil prav pruby nadefinujeme litinu 42 2410 (pi definici vyuijeme
peddefinovan materil Litina).
Vymodelovanou soust ulome s nzvem Prav pruba.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
22 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.28 Definovn vysunut drky pro pero
1.4 Modelovn lev pruby
Vklad
Pomoc ikony Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick
zvolme Norma (mm).ipt. Budeme modelovat levou prubu, viz obr. 1.29. Rozmry pruby
jsou na obrzku 1.30. Postup bude obdobn jako u prav pruby, proto zde nen podrobn
popsn.
Obrzek 1.29 Model lev pruby
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
23 MODELOVN SOUST
Obrzek 1.30 Rozmry lev pruby
Za materil lev pruby nadefinujeme litinu 42 2410 (pi definici vyuijeme
peddefinovan materil Litina).
Vymodelovanou soust ulome s nzvem Lev pruba.
Shrnut pojm
V tto kapitole jsme se nauili modelovat sousti a definovat jejich materily.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
24 Sloen sestavy
2 SLOEN SESTAVY
as ke studiu: 1 hodina
Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete umt
Sloit sestavu.
Vyuvat obsahov centrum.
V tto kapitole vytvome sestavu ze soust, kter jsme vymodelovali v pedchoz
kapitole a ze soust, kter vlome z Obsahovho centra.
Pomoc pkazu Nov oteveme dialogov okno Nov soubor. V zloce Metrick
zvolme Norma(mm).iam, viz obr. 2.1. Tmto oteveme soubor sestavy.
Obrzek 2.1 Dialogov okno Nov soubor
2.1 Vloen vymodelovanch soust do sestavy
Pro vkldn vytvoench soust - komponent do sestavy pouijme pkaz Umstit.
Po jeho pouit se oteve dialogov okno Umstit komponentu. Vybereme Prav pruba a
pouijeme tlatko Otevt, viz obr. 2.2.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
25 Sloen sestavy
Obrzek 2.2 Dialogov okno Umstit komponentu
Pot je Prav pruba vloena do sestavy, vloen ukonme pes prav tlatko na
myi. Obdobn vlome tak Vloku. Pro oten a posouvn jednotlivmi komponenty
meme vyut pkazy Otoit a Pesunout (komponenty mohou bt i zavazben, po
aktualizaci se vrt do zavazben polohy). Pro vytvoen vazby mezi obma soustmi
pouijeme pkaz Omezit. Po jeho pouit se oteve dialogov okno Vloit vazbu, viz obr. 2.3.
Zvolme typ vazby Vloit a vybereme na vloce hranu pod prubou a na prub hranu
zahlouben v de. Po zvolen tlatka Pout se vytvo vzjemn vazba mezi vlokou a
pravou prubou.
Obrzek 2.3 Dialogov okno Vloit vazbu - Vloit
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
26 Sloen sestavy
Zbyl ti vloky vlome pomoc pkazu Pole, viz obr. 2.4. Zvolm typ pole -
Kruhov, vybereme vloku, vybereme kruhovou st na prub, zvolme 4 prvky a rozmstn
po 90. Pkaz dokonme zmknutm tlatka Ok.
Obrzek 2.4 Definice pole komponent - kruhov
Obdobn vlome Levou prubu vetn vloek, viz obr. 2.5.
Obrzek 2.5 Vloen pruby s vlokami
Abychom mezi obma prubami vytvoili vazby, pouijeme pkaz Omezit. Po jeho
pouit se oteve dialogov okno Vloit vazbu, viz obr. 2.6. Zvolme typ vazby Proti sob a
vybereme na vloce v prav prub eln plochu a na vloce v lev prub eln plochu.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
27 Sloen sestavy
Zvolme tlatko Pout. Nyn meme prubami posouvat v rovin. Pouijeme tedy dal
vazbu typu Proti sob a vybereme osy obou prub, viz obr. 2.7. Zvolme tlatko Pout.
Obrzek 2.6 Dialogov okno Vloit vazbu - Proti sob
Obrzek 2.7 Dialogov okno Vloit vazbu - Proti sob
Posledn vazbou pro kompletn zavazben obou prub je vazba typu Proti sob a
vybereme osy dvou vloek (na kad prub u jedn vloky), viz obr. 2.8. Zvolme tlatko
Pout.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
28 Sloen sestavy
Obrzek 2.8 Dialogov okno Vloit vazbu - Proti sob
2.2 Vloen normalizovanch soust do sestavy
Z obsahovho centra meme vkldat normalizovan sousti a nkter
nenormalizovan (hdele, ozuben kola, ...). Pozdji meme takto vloen sousti
samozejm editovat. Vloen provedeme tak, e ob pruby spojme jednou sadou roub,
podloka, podloka, matice a ostatn dry osadme spojovacm materilem pomoc kruhovho
pole.
Obrzek 2.9 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra - Podloka
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
29 Sloen sestavy
Pro vloen podloky pouijeme pkaz Umstit z Obsahovho centra, ten zskme,
kdy zvolme dal monosti u pkazu Umstit. Nsledn se nm oteve dialogov okno
Umstit z obsahovho centra, viz obr. 2.9. V dialogovm oknu zvolme Spojovac materil
Podloky Obyejn. Zde vybereme normu SN 02 1702 B a zmkneme tlatko OK.
Vybereme hranu na vloce v prub, na kterou se nave podloka, viz obr. 2.10. Velikost
podloky se vybere podle prmru. Vloen ukonme vkldacm tlatkem.
Obrzek 2.10 Umstn podloky
Obdobn vlome stejnou podloku na druhou stranu dry, viz obr. 2.11.
Obrzek 2.11 Umstn druh podloky
Pro vloen roubu zvolme pkaz Umstit z obsahovho centra. V dialogovm oknu
zvolme Spojovac materil rouby estihrann hlava Osazen roub. Zde vybereme
normu SN 02 1111, viz obr. 2.12 a zmkneme tlatko OK. Vybereme hranu na podloce,
na kterou se nave roub, viz obr. 2.13. Velikost roubu zmnme pomoc tlatka Zmna
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
30 Sloen sestavy
velikosti na dialogovm panelu pi vkldn, viz obr. 2.13. Vybereme jmenovitou dlku
65 mm u roubu M16, viz obr. 2.14. Vloen dokonme tlatkem Ok.
Obrzek 2.12 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra Osazen roub
Obrzek 2.13 Vloen roubu
Pro vloen roubu zvolme pkaz Umstit z obsahovho centra. V dialogovm oknu
zvolme Spojovac materil Matice estihrann hlava. Zde vybereme normu SN 02
1402, viz obr. 2.15 a zmkneme tlatko OK. Vybereme hranu na podloce, na kterou se
nave matice, viz obr. 2.16. Vloen ukonme vkldacm tlatkem.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
31 Sloen sestavy
Obrzek 2.14 roub SN 02 1111
Obrzek 2.15 Dialogov okno Umstit z Obsahovho centra Matice estihrann hlava
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
32 Sloen sestavy
Obrzek 2.16 Vloen matice
Zbyl ti dry osadme spojovacm materilem pomoc pkazu Pole, viz obr. 2.17.
Vybereme ob podloky, roub a matici, zvolme Kruhov, vybereme vlcovou st na
prub pro uren stedu kruhovho pole. Dle zvolme poet komponent tyi a rozmstn
po 90. Pkaz dokonme zmknutm tlatka Ok.
Obrzek 2.17 Definice pole komponent
2.3 Kontrola koliz
Po dokonen sestavy provedeme kontrolu koliz. Tato kontrola nm odhal, zda se
nkter sousti navzjem neprotnaj - nekoliduj. Kontrolu koliz lze provst mezi
komponenty v podsestav, mezi vybranou skupinou komponent nebo mezi dvma skupinami
komponent.
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
33 Sloen sestavy
V psu karet vybereme kartu Kontrola, zde zvolme pkaz Kontrola koliz. Oteve se
nm dialogov okno Kontrola koliz, viz obr. 2.18. Ve strom Modelu vybereme vechny
sousti a zvolme Ok. Nsledn se nm zobraz vsledek, viz obr. 2.19. Mme zjitn tyi
kolize, co je sprvn! U spojen roubu s matic (zvitem) mus bt detekovna kolize!
(Protoe roub je modelovn s velkm prmrem zvitu a matice s malm prmrem zvitu).
Sestavu ulome s nzvem Spojka.
Obrzek 2.18 Dialogov okno - Kontrola koliz
Obrzek 2.19 Vsledek kontroly koliz
-
Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
34 Sloen sestavy
Shrnut pojm
Nauili jsme se skldat sestavu z namodelovanch soust i ze soust z obsahovho
centra. Dle jsem se nauili ovit si, zda sousti koliduj nebo ne.
Otzka
1. K emu slou Obsahov centrum?
Dal zdroje
FOT, P., KLETEKA, J. Autodesk Inventor: Funkn navrhovn v prmyslov praxi. 2. akt.
vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 318 s. ISBN 978-80-251-1773-6.
CD-ROM
Informace o doplujcch animacch, videosekvencch apod., kter si me student
vyvolat z CD-ROMu nebo je me nalzt na e-learningovm portlu.