mlcoch_udsj

5/24/2018 mlcoch_udsj

1/69

Mgr. Milo Mloch, Ph.D.

VOD DO STUDIA JAZYKA

studi!" o#or$ #ro #osluch$% &. ro!"'u P%d$gogic'( )$'ult* UP+ Oloouci


2/69

O-SA

1. Pedmt studia, zkladn pojmy, studijn literatura

2. Zkladn jazykovdn koncepce a smry v linvisticev 1!. a 2". stolet

2.1 #istorick a srovnvac ramatika

2.2 $trukturalismus

2.2.1 $trukturln koncepce

2.2.2 %unkcionln koncepce

2.2.& 'losmatick koncepce

2.2.( )onceptualistick koncepce

2.2.* +merick deskriptivismus

2.&.'enerativistick koncepce

2.( )omunikativn-pramatick orat v linvistice

2.(.1 Psyc/olinvistika a jej vvoj

&. 0eorie znaku

(. $truktura jazyka a je/o zkladn jednotky

(.1 %onoloick rovina

(.2 oroloick rovina

(.& 3e4ikln rovina.

(.( $yntaktick rovina

*. $tru5n s/rnut vvoje linvistiky

2


3/69

&. P/%d0t studi$, 12'l$d!" #o*, studi!" lit%r$tur$

3it%r$tur$ ' #/%d0tu vod do studia jazyka

Zkladn studijn literatura:

4%r!5 Ji/" 6 +od do studi$ $1*'$.Oloouc &778.

6ermk %ranti7ek - 8azyk a jazykovda. Pra/a 1!!(.

Palek 9o/umil - Zklady oecn jazykovdy. Pra/a 1!:!.

K$rl"', P%tr $ 'ol. 9 :!c*'lo#%dic'5 slo+!"' %ti!*. Pr$h$ ;


4/69

@/omsky Coam. $yntaktick struktury. Pra/a 1!AA. >>>

8akoson Doman. Poetick unkce. Pra/a 1!!*.

Evanct esejF o jazyce. Pra/a 1!?".

$all Petr a kol. @esty modern jazykovdy. Pra/a 1!A(.V$ch%' Jos%). U 12'l$d= #r$s'( 'ol* $1*'o+0d!(. Pr$h$ &7@


5/69

B mozku je uloIena slovn zsoa, ramatika, znalost o spojitelnosti slov Odaje

z olasti onetiky a onoloie, inormace o soustav ramF, sc/opnost

pracovat s tvary slov, orovsk slovn zsoa a prostedky nonverln

komunikace. 0o v7e n7 mozek KautomatickyL pouIv a pitom je zejm, Iejde o sklouen orovsk/o mnoIstv inormac a my7lenkovc/ operac, kter

se musej uskute5nit, ayc/ yli sc/opni vyslovit jedinou vtu.

Psyc/olinvistika pracuje s pojmem mentln encyklopedie, coI je souor

znalost ze Iivota 5lovka, jaksi model svta v lidskm mozku. $ tm tak

souvis mentln slovnka je/o zkoumn jak, v jak orm jsou slova v mysli

uloIena, uspodna, jak je moIn je vy/ledat, pouIt, jak se mentln slovnk

Jdle $M vytv...

3i!g+isti'$ - slovo je jednotka systmov #s*choli!g+isti'$ - slovo

chpeme jakosegment v proudu ei!

=ranizace $Q slova jsou uspodna sou5asn rFznmi zpFsoyQ

- na zklad smantickc/ pol -stl, postel, idle, sk

- na principu koordinace - erven, modr, zelen

- na principu suordinace - barvyQ erven, modr, zelen

- na principu prov/o uspodn - mu - ena, den - noc

- na principu uspodn paradimatick - 5erven, modr, zelen ...

-stl, idle, postel

Jv tomto rmci je i uspodn synonymick - hodn, mil, dobrM

- na principu syntamatick/o uspodn - krsn kniha, dt sp, stavt dm,mluv potichu ..., relektuje usouvztaIRovac unkci, pat sem ustlen spojen...

*


6/69

- na principu uspodn na zklad zvukov lzkosti - milouk, blizouk !

iteln, znateln atd.

3i!g+isti'$ + u" slo+$ s*slu- tmatem je jazyk, je/o prvky, struktura,

/ierarc/ie, vzta/y mezi jednotlivmi elementy, jejic/ unkce atd.

Capklad lze v jazyce vymezit roviny "onologickou# mor"ologickou#

le$ikln# syntaktickou a te$tovou.

Zkladnmi jednotkami tc/to rovin jsou pak Sn a onm, morm, slovo 5i

le4m, v synta4i iuruje mimo jin pojem syntama, v te4tov rovin lze/ovoit o ko/erenci a ko/ezi te4tu apod.

%o je jazyk& ' emu slou(N 8de o zkladn otzky, kter se tkaj podstaty a

unkc jazyka.

;4istuje mnoIstv deinic, ale uveTme si jednu z nic/, kter je tradi5n, ale

vysti/uje i ve sv stru5nosti odpovT na o poloIen otzky.

)azyk je systm znak* slou(cch k dorozumvn a k vyjadovn my+lenek!

8azykovda je spole5ensk disciplna.

Lingvistika , jazykov-da je v-da o jazyce!

8azyk je zkladnm komunika5nm prostedkem, slouI ke sdlovn

inormac. Cen v7ak nen jedinm prostedkem ke komunikaci, komunikovatlze i jinak neI jazykem. 'esta, znakov e5, kouov sinly, uny, morseovka

atd.

:dH$rd S$#irQ "azyk #e ist lidsk a neinstinktivn zpsob komunikovn

my$lenek, cit a pn s pomoc soustavy znak zmrn k tomuto %elu

vytvench.

A


7/69

O?or* li!g+isti'* lze rozdlit podle to/o, 1M kter jazyky zkoum neo 2M

kter olasti studia jazyka jsou jejmi pedmty a &M jak zkladn metody

pouIv.

ad 1M indoevropeistika, orientalistika, amerikanistika, ... o/emistika,slovakistika, polonistika, rusistika, anlistika, ermanistika, /ispanistika.

ad 2M onetika a onoloie U nauka o zvukov strnce e5i, jazyka

moroloie, tvaroslov - nauka o stav slova

synta4, sklada - nauka zkoumajc vzta/y mezi 5leny vty, typy vtnc/

struktur

Jmoroloii a synta4 v sou/rnn nazvna gr$$ti'$M

nauka o tvoen slov

le4ikoloie a le4ikoraie - nauka o slovn zso a o vytven slovnkF

smantika - nauka o vznamu

dialektoloie - nauka o dialektec/

etymoloie - nauka o pFvodu slov

stylistika - nauka o vyuIit jazykovc/ prostedkF v mluvenc/ i psemnc/

projevec/

te4tov linvistika U nauka zkoumajc te4t.

ad &M Zkladn metody, pstupy ke zkoumn jazykaQ

aM sync/ronn - popisn, deskriptivn - jde o popis ur5it/o jazyka, zpravidla v

je/o momentlnm stavu

M diac/ronn - /istorick - zav se vvojem jazyka

cM komparativn - srovnvac - srovnv jazyky vzjemn vz/ledem k jejic/

vvoji

?


8/69

Z to/oto 5lenn metod vyplv dal7 5lenn linvistikyQ

& O?%c!2

; S*!chro!!"

T*#ologic'2F istoric'2

E istoric'o6sro+!2+$c"

8e tea zdFraznit, Ie linvistika je spole5ensk, /umanitn disciplna,

pestoIe uIv tak metody typick pro prodn vdy, napklad pro

matematiku, neo metody, kter vyc/zej z matematickc/ metod a yly

pouIity primrn v jazykovd.

$ou5asn linvistika m velmi 7irok zr. ;4istuje velk mnoIstv tzv.

pomeznc/ linvistickc/ discipln jako sociolinvistika, psyc/olinvistika,

pramalinvistika, neurolinvistika, rozvj se ilozoie jazyka, smantika a

smiotika, te4tov linvistika ad.

;4istuj destky uznvanc/ jazykovdnc/ koncepc a teori a vznikaj dal7.

Prolmem linvistiky jakoIto vdn/o ooru je relativn neustlen a

nejednotn terminoloie. Podon jevy studovali a popisovali nap. >. d%S$ussur%, zakladatel modern linvistiky, linvist sdruIen v P3), 3.

%lsl%+, 3. -loo)i%ld a :. S$#ir, G. hos'*a dal7. )aId z velkc/

osonost svtov linvistiky uIvala v nkterc/ aspektec/ odli7nou

terminoloii, nkdo v men7 me, ale nkte vdci, jako tea #jelmslev neo

@/omsky, zavdj zcela nov termny pro jiI znm entity.

Pesto lze konstatovat, Ie zkladn pojmy jsou pomrn standardn a

mezinrodn respektovan.

:


9/69

$tejn tak jsou ustlen tzv. linvistick univerzlia, tzn. nejoecnj7 otzky

jazykovdy, kter linvist i ilozoov zkoumaj uI cel stalet a tiscilet. 0ato

univerzlia, mezi nI pat otzky, co je to jazyk, k 5emu slouI, jak jsou je/ozkladn jednotky atd., tvo pedmt zjmu o.ecn lingvistiky.

Za zakladatele to/oto ooru lze povaIovat opt de $aussura, kter jako prvn

zkoumal jazyk jako ucelen systm, vymezil zkladn jednotky, vzta/y mezi

nimi, pojmenoval zkladn disciplny a c/arakterizoval pedmt jejic/ zjmu a

nazna5il dal7 smry v linvistickm dn.

EloQ'urs o.ecn lingvistiky1!1A, vydno posmrtn, peklad %. 6ermka

1!:!.

)oneniln dlo, svm vznamem srovnvan s ;insteinovou teori

relativity. )urs oecn linvistiky ovlivnil i dal7 /umanitn disciplny, i oory

prodn, nap. antropoloii. Pro $aussurovo u5en se vIil nzev

strukturalismus, kter je znm nap. i v literrn vd.

=kolnosti vzniku dla, pedc/Fdci, vlivy, vc/odiska, analoie, o/lasy po

vydn, 5etn kritiky a nepoc/open, kritick vydn, to v7e je popisovno

v podronm komenti, je/oI autorem je italsk linvista Tullio d% M$uro.

8azyk slouI pedev7m k dorozumvn, tedy ke komunikaci. odel

komunika5n situace vytvoil pFvodem rusk linvista Lo$! O. J$'o?so!.

J$'o?so!=+ od%l 'ou!i'$c%

6initel komunikaceQ vysla5, pijma5, kanl, sdlen, kSd - kSdovn,

dekSdovn, pedmt komunikace - tma, konte4t - jazykovM souvislosti

!


10/69

vyplvajc z te4tu sam/oM, mimojazykov Jkonsituace - souor v7ec/

yzickc/, psyc/ickc/ a spole5enskc/ podmnek O5astnkF komunikace.

prosted + prosted 9

t&masdlen

si'nl

vysla5 .................. kanl ..................... pijma5

k(dovn dek(dovn

kSd

konte4t

>u!'c% $1*'$

$ystmov /ledisko Jat/esiusM - ce nominativn JpojmenovvacM, kdy se

pojmu piazuje jazykov znak, a komunikativn, kterou se dan jednotce v

rmci sdlen piazuje ur5it role v ur5itm konte4tu.

Dusk linvista Doman 8akoson ormuloval na zklad u5en psyc/oloa

)arla 9V/lera, estetika 8ana ukaovsk/o a 9. alinoWsk/o A zkladnc/

unkc jazykaQ

emotivn/e$presivn# v0razov - mluv5 v nkterc/ projevec/ ztrc ze

zetele i adresta, je/o jazykov projev se stv jakmsi vrazem neverln/oc/ovn. $mc/, pl5, radost... ouc/n o stolu, prskn dvemi hur, #e

to tam, # se na to vyka$luatd.

re"erennJreero, lat. - podvm zprvuM, sdln, inormativn, konitivn

Jconosco, conitum, poznvm, dovdm se nco, lat. poznvacM. 8de o vzta/ k

osa/u promluvy, o sdlen, o inormaci.

konativn# apelativn - mluv5 uplatRuje zmr ovlivnit posluc/a5e

estetick# poetick- sc/opnost vyvolvat estetick dojem

1"


11/69

metajazykov - mluv5 neo pisatel pevd pozornost posluc/a5e neo

5tene na ormu jazyka Jskriptum o jazykovd, ramatika atd.M

"atick# kontaktov - dky tto ci se udrIuje kontakt mluv5/o s

posluc/a5em.

Z2'l$d!" $1*'o+0d!( %tod*

Jsrov. #oreck, 8. Zklady jazykovedyM

Distri.un:

nstnka, n-stn-k-a, n--s-t--n-k-a

rozdlen jevF v Otvaru, mormy a onmy v te4tu, j. jednotky se popisuj

pomoc jejic/ okol. 8e moIno zjistit vskyt jednotek v linernm postupu, na

syntamatick ose.

1pozin

znlost - neznlost ... koza - kosa, plod - plot, led - let

nazlnost - nenzlnost ... rma - rba, mma - bba

vokly krtk a dlou/ ... a - , i - , o - S Jv 5e7tin se prakticky tmnerealizuje, p. m(e d(le, '(lM

Platnost jednotek zskanc/ distriu5n m. lze ovit na paradimatick

JvertiklnM ose tak, Ie se kladou do protikladF a zkoum se jejic/ unovn.

Eistinktivn opozice - podle vzta/u k soustav opozic Jjedno-, mno/orozmrnM,

podle vzta/u mezi 5leny opozice Jprivativn, raduln, ekvipolentnM, podletrvanlivosti Jstl a neutralizovatelnM.

11


12/69

=pozi5n metoda se aplikuje i na ramatiku J8akoson - systm pdF v ru7tinM.

2unkn

Biz #jelmslev - kenematm, plerematm, katalza.

3miotick

$tepanov 1!?" - spojen opozi5n, distriu5n a unk5n metody. Zkoum vzta/y

mezi tou strnkou znaku, kter nen pstupn Inmu pozorovn Jozna5ujc,vznam, /loukov strukturaM a pstupnou.

4lge.raick metody

J$rov. $all, P. @esty modern jazykovdyM

- teorie modelovn,

- pomrov, 7klov model,

- analoick model.

3tatistick metody

- deskriptivn statistika,

- rekven5n statistika - onmy, slova.

arie 07itelov, rekven5n slovnky, retrordn slovnky

12


13/69

Zklady linvistick metodoloie - >r$!ti%' 4%r2'. 8de o podron a

nzorn manul pro psan odorn prce v ooru linvistika a tak pro vdeck

dn.

Ca7e studijn opora vyc/z z pedmtu zjmu oecn linvistiky, je jakmsi

Ovodem k dal7m linvistickm disciplnm, mla y motivovat ke snaze o

/lu7 poznvn jazyka.

1tzky a koly

1. 8ak je msto linvistiky jako vdn disciplnyN

2. @o je to jazyk a jak m zkladn unkceN

&. 6m se zav orientalistika, pop. /ispanistikaN

(. @o je pedmtem zjmu dialektoloie, etymoloie, synta4eN

*. B 5em spo5v rozdl mezi tvaroslovm a slovotvorouN

A. @o je to oecn linvistikaN

?. Popi7te a vysvtlete 8akosonFv model komunikace.

:. kter zkladn linvistick metody znte a v 5em spo5vajN

;. Z2'l$d!" $1*'o+0d!( 'o!c%#c% $ s0r* + li!g+istic% + &7. $ ;


14/69

B ;vrop vznikaj prvn ramatiky sanskrtu.3anskrtje staroindick jazyk,

nejstar+ dolo(en0 ie! jazyk, v nmI yly psny literrn pamtky uI od 1!.

stolet p. n. l. )olem r. *"" p. n. l. za5al t sanskrt vytla5ovn jinmi jazyky a

sta Gndov ve snaze zac/ovat posvtn jazyk jej za5ali popisovat.P2!i!i- =sm kni/.

Bynikajc onetika, moroloie, pojmy koen,sui4, koncovka, slovn dru/y,

popis tvoen slov, syntaktick jevy.

Pod vlivem sanskrtu se v ;vrop rozvj vdeck linvistika.

L$sus L$s', >r$!1 -o## U srovnvac ramatika, J$'o? ri U

/istorick ramatika.

L$s'- 1:1(, 1:1: - Zkoumn pFvodu star nor7tiny 5i island7tiny. Ykazuje

na puznost mezi skandinvskmi a ermnskmi jazyky, e5tinou, latinou,

litev7tinou, armn7tinou a slov. jazyky. Pro posouzen puzenskc/ vzta/F

mezi jazyky je roz/odujc jejic/ ramatick stava. %ormuloval zkon

konsonantickc/ zmn ve star ermn7tin.

-o## - 1:1A )onjua5n systm sanskrtu. 8e/o clem ylo zkonstruovat

prvotn stadium jazyka - nee7iteln prolm, ada c/y a omylF. Pi /ledn

prvotn/o jazyka srovnval zcela odli7n jazyky, zejmna slovesn tvary a

popisoval je. $rovnvac ramatika.ri - 1:1! Cmeck ramatika - zkon o zmn ie. sou/lsek v

ermnskc/ jazycc/. 'erm. p, t, k - ostatn , d, .

decem Jlat.M - te4un Jst.M - ten Janl.M, srovnej 5esk deset.

Nilh%l +o! uoldt- ilozo, spisovatel, diplomat, linvista, zakladatel

Yniverzity v 9erln.

Zaval se i Iivmi jazyky JmaT., tat., semit., jap.M, srovnval jazyky podle

jejic/ struktury - pedc/Fdce modern typoloie.

1(


15/69

8azyk je 5lovku vrozen, vznikl jako vplod lidsk/o mozku, jako dokonal,

dal7 vvoj je uI jen dekadenc. etayzick, nevdeck Ova/y.

Bznik slavistiky - Jos%) Do?ro+s'5- Ejiny 5esk e5i a literatury, Zkladystaroslovnsk/o jazyka.

>r$!1 Mi'loi- (dln $rovnvac ramatika slov. jazykF.

>ri%drich Di%11:&A - (( a Nilh%l M%*%r63?'%1:A" - !! 'ramatika

romnskc/ jazykF U Joa stejn nzevM - vzory pro dal7 mluvnice.

Brc/ol komparativn ramatiky v dle August$ Schl%ich%r$ - )ompendium

srovnvac ramatiky ie. jazykF. 8azyk jako oranismus, nen spole5enskm

jevem, vliv EarWina. yln zvry. Pozornost vnoval i onetice a mluvenmu

projevu. $na/a o zklady oecn linvistiky.

Ml$dogr$$ti'o+( - ?". lta 1!. stolet. Bznam Bernerova zkona, tzv.

doplRkov onetick zkon. 3ipsko - +uust 3eskien, )arl 9rumann,

#errmann Paul, srovnvac ramatika i. jazykF U K Xv /lskovm vvoji

nee4istuj Idn vjimkyL. =ecn linvistika, onetick zkony, jazyk a

my7len.

Cov smry v linvistice 1!. stolet - reakce na mladoramatismus.

3invistick eoraie a dialektoloie U 'eor enker, 8ules 'illerSn U

3invistick atlas %rancie.

%rancouzsk psyc/oloick a socioloick 7kola - +ntoine eillet.

#uo $c/uc/ardt a 7kola Kslov a vcL U jsou vzjemn spjaty, studoval jejic/

/istorii pFvod, etymoloie

1*


16/69

;stetick idealismus U linvistika se zav vrazem, proto je sou5st

estetiky U @roce, Bossler.

Ceolinvistika.

)azaRsk 7kola U oddlovat /istorick a sou5asn pstup, yzioonetika apsyc/oonetika.

%ilip %ortunatov a moskevsk 7kola

illiam E. /itney

1tzky a koly

1. @o je to sanskrt, pro5 se jm zavali zejmna evrop7t jazykovdci v 1!.

stoletN

2. Pro5 yla staroindick jazykovda na vysok Orovni, jak o tom mme

dokladyN

&. )do ormuloval zkon konsonantickc/ zmn ve star ermn7tinN 8ak

to mlo vznam pro rozvoj /istorick a srovnvac ramatikyN

(. )do ormuloval zkon o zmn indoevropskc/ sou/lsek v ermnskc/

jazycc/N

*. )te autoi stli u zrodu slavistikyN )ter jejic/ dla znteN

A. Pro5 +. $c/leic/er c/pal jazyk jako oranismusN 3ze s tmto nzorem

sou/lasitN?. B 5em spo5v tzv. doplRkov onetick zkonN

:. )ter smry vznikly v jazykovd jako reakce na u5en mladoramatikFN

;.; Stru'tur$lisus

;.;.& Stru'tur2l!" 'o!c%#c%

1A


17/69

%erdinand de $aussure - jazyk jako spole5ensk jev, jazyk jako systm. B

rmci systmu se vyskytuj rFzn prvky spojen rFznmi typy vzta/F.

Zkladn vzta/yQ syntagmatick- kaId znak se vyzna5uje ur5itm vzta/em

k jinmu znaku.)etr doma kad veer cvi. Zkladn syntamatick dvojiceJvzta/ podmtu a psudkuM* )etr cvi, dal7 syntamata cvi doma, cvi

veer, kad veer. @o nen syntamatick dvojiceQ)etr doma, kad cvi, )etr

kad, )etr veerapod.

paradigmatick- Petr - sustantivum v 1. pd, tvaryQ Petra, Petrovi - Petru,

Petra, Pete, Petrovi, Petrem tvo ur5it paradima, kter samo je /odn s tvary

slova pn ve v7ec/ je/o tvarec/ a se v7emi dal7mi slovy, kter jsou z

ormln/o /lediska vzjemn zamniteln.

Jsrov. E3 s. 1&:M, de $aussure - )urs.

a - s*!chro!!" $ di$chro!!" #/"stu# ' $1*'u

osa$a osay - sou5asn, popisn pstup /istorick, vvojov pstup k

jazyku. )ritikaQ tyto jevy v7ak nelze zcela oddlit. G sou5asn stav jazyka je

vsledkem ur5it/o /istorick/o vvoje.

- l$!gu% $ #$rol%, l$!g$g%

lanue - jazyk jako systmparole - promluva, e5 - realizace astraktn/o lanue

oa tvo jednotu dvou protikladF

c - t%ori% $1*'o+(ho 1!$'u

Znak JsineM je spojenm dvou sloIek Jilaterln jednotkaMQ pojem[zvukov

oraz Jconcept[imae acousti\ueM

1?


18/69

pozdji dvou sloIekQ sinii - ozna5ovan

siniiant - ozna5ujc

0i zkladn vlastnosti znakuQ

4r.itrrnost- liovoln vzta/ mezi oma sloIkami. Cen Idn souvislostmezi pojmem KlpaL a mezi spojenm /lsek l]]p]a.

)ritika de $aussuraQ nap. ve zvukomalenc/ slovec/ nen vzta/ mezi

oma sloIkami aritrrn. Etsk e5 i primitivn jazyky dokazuj, Ie zejmna v

minulosti ylo onomatopoickc/ slov mno/em vce neI dnes - bluk, kuku,

bim, bc, prsk] odvozeniny.

$lovo li.ovoln0 je moIno na/radit slovem motivovan0. Cap. mezi

podstatnmi jmny jsou slova popisn a znakov. $lova popisn nazna5uj

svFj vznam - uitel, vodivost, umyvadlo,jsou motivovna jinm slovem - uit,

vodiv, umvat, slova zna5kov ne -pes, had, dm+

Linernost ,jazyk pro/ v 5ase. 3inern c/arakter vpovdi, slovosled.

Diskontinuita , jazykov materil je sm o so eztvar, amorn, de

$aussure /ovoil o jazykov ml/ovin. ZleI na poad a po5tu /lsek, ay

mo/l vuniknout jazykov znak. a,,e,l,t,u - taule.

Pokud jde o teorii j. znaku, de $aussure jednu dFleIitou sloIku opomenul.

Cap. Palek v Zkladec/ oecn jazykovdy uvd, Ie znak #e n-co, cozastupu#e n-co jinhona zklad urit& dispozice+

+ ..................9...................@

Ee $aussureQ nauka o znacc/ - smioloie, linvistika je sou5st smioloie.

@/. $. Peirce - smiotika - ti zkladn typy znakF - ikony# inde$y# sym.oly!

Gkony - zvukomalen slova, inde4y - nkter zjmena a pslovce - #, ty,

tam tady, symoly - vt7ina sou5asnc/ slov - kniha, ruka, kmen.

1:


19/69

= jazykovm znaku psali mj. i 9oliner, 8akoson, eilet, $olncev

Junilaterln pojetM, u ns #orlek, 3amprec/t a dal7.

Lo1+o %+ro#s'(ho stru'tur$lisu 6 F 12'l$d!" o?do?"

aM de $aussure, Ienevsk 7kola Jdru/ dekdaM

M klasick odo - praIsk a kodaRsk 7kola J2". - (". ltaM

cM dierenciace strukturalismu, dal7 7koly - )uryloWicz, 'uillaume, artinet,

sovtsk linvistika, #alliday, eiserer atd.

dM pozvoln Ostup od strukturalismu Jpo r. 1!?"M

1tzky a koly

1. )dy a jak vznikl )urs oecn linvistiky %erdinanda de $aussuraN )dy

yl poprv vydn v 5eskm pekladuN

2. Bysvtlete na konkrtnc/ pkladec/ pojmy syntama a paradima.

&. @o je podstatou sync/ronn/o a diac/ronn/o pstupu k jazykuN

(. Bysvtlete, pro5 c/peme onm jako jednotky roviny lan'uea /lskujako jednotku rovinyparole.

*. 8ak jsou podle de $aussura zkladn vlastnosti jazykov/o znakuN

;.;.; >u!'cio!2l!" 'o!c%#c%

1!


20/69

8e spojena s 5innost praIsk jazykov 7koly, Pr$s'(ho li!g+istic'(ho

'rou'u. 0en vznikl oiciln v roce 1!2A, ale pedn 5e7t a tak ru7t linvist

v Praze spolupracovali uI dve. P3) yl ovlivnn u5enm de $aussura a

navazoval na je/o pojet strukturalismu.Pnos P3)Q

- pojet jazyka jako unk5n/o systmu JB. at/esius a #avrnekM, ovlivnn

rakouskm psyc/oloem )arlem 9V/lerem, kter se zaval zkladnmi

unkcemi jazyka.

>u!'c% $1*'$

9V/ler - dar'stellun'sunktion- sdlovac

ausdrucksunktion - e4presivn

appelunktion- apelov, vzvov

] estetick - J8. ukaovskM, teorie snick/o jazyka, pojem

snick jazyk se dnes nepouIvM

- zakladatel a vedouc P3) Vil( M$th%sius- oecn linvistika -

1 potencilnosti jev* jazykov0ch, anlistika, teorie - aktuln 5lenn vtn

Jdnes unk5n vtn perspektivaM - tma a rma

- propracovn onoloie jako vdn disciplny - G. S. Tru?%c'o- Zklady

"onologie# onoloick opozice - protiklad znlosti a neznlosti d- t, p-, a dal7typy, distinktivn unkce onmu - pes, les, ves, nes.

L. O. J$'o?so! - teorie opozic, inrn teorie, 5len pznakov a

ezpznakov. Cap. rod Iensk je pznakov Ju oso ozna5uje pouze osoy

Iensk/o po/lavM, muIsk ezpznakov, neutrlnQ ven ptel&, ven&

ptelkyn

- nov disciplna - moronoloie, zkoum onoloickou strukturu mormF,

zmny /lsek v mormec/ atd.

2"


21/69

moroloie - 8akoson - teorie opozic na systmu pdF

- 1 struktue ruskho slovesa

- ped 2. svt. vlkou emiroval do $kandinvie, potom do Y$+, zakladatel

/arvardsk 7koly, penesen nkterc/ my7lenek P3) do +meriky, jeden znejvt7c/ svtovc/ linvistF, - teorie znaku - 5ledn podstaty jazyka,

polemika s de $aussurem,5esk vor8. 5lnkFQ6oetick "unkce

- teorie spisovn/o jazyka - -. $+r2!%' 6 3tudie o spisovnm jazyce, dle

7enera ver.i ve slovansk0ch jazycch# 8esk ne

- typoloie na strukturlnm zklad - V. S'$li'$-' ma9arsk gramatice#

yp e+tiny

- asymetrismus j. znaku - K$rc%+s'i

- estetick unkce jazyka - J$! Mu'$/o+s'5

dal7Q -ohuil Tr!'$ 6 onoloie, moroloie, Jos%) V$ch%' - onoloie,

einart ... a dal7 ... ] Ici ... rozvoj te4tov linvistiky a smiotiky,

matematick linvistiky

6asopis Slo+o $ slo+%s!ostJ1!&*M

$ornky Tr$+$u du %rcl% li!guistiQu% d% Pr$gu%, jako jednotliv svazky

vyc/zely nejvznamnj7 prce 5lenF

$ornk - ; zklad* pra(sk jazykov-dn +koly J1!?" 8. Bac/ekM. Zklasickho o.do.pra(sk jazykov-dn +koly.

Eky 8akosonovi a Bac/kovi vliv P3) i v +merice.

] Ici ... a pokra5ovatel Eane7, $all, Eokulil, #orlek, )omrek, rozvoj

te4tov linvistiky a smiotiky, matematick linvistiky

1tzky a koly

21


22/69

1. 8ak jsou zkladn unkce jazyka podle rakousk/o psyc/oloa )arla

9V/leraN

2. B 5em spo5v estetick unkce jazykaN

&. 6m se zaval Bilm at/esiusN(. B 5em tkv podstata onoloickc/ opozicN B kterm dle yly tyto

opozice analyzovnyN

*. 8ak je pnos Domana =. 8akosona pro svtovou linvistikuN

A. 6m se zaval 9o/uslav #avrnek, c/arakterizujte je/o pFsoen v 5esk

jazykovd po r. 1!(*.

?. )ter 5esk linvista pedn7el teze P3) koncem A". let 2". stolet

v Y$+. )ter dla tkajc se praIsk jazykovdn 7koly vydal u nsN

;.;. los($tic'2 'o!c%#c%

8de o koncepci kodaRsk 7koly, jejmI zakladatelem yl Viggo -rR!d$l.

#lavn pedstavitel 3ouis %lsl%+. Czev z lat. lossa - slovo. EloQ

Prol%go%!$ J1!(&M, v Y$+ aI 1!*&. Eo 5e7tiny peloIil ilo7 Eokulil pod

nzvem Zklady teorie jazyka J1!?2M, dle 3proget - 8azyk JOvod do

jazykovdyM.Bliv de $aussura, tradi5n dnsk linvistiky a P3), sou5asn ilozoie a

loiky, zejmna Dudola @arnapa.

#jelmslev uIv pi popisu jazyka zejmna deduktivn metodu, vyc/z z

matematicky pesnc/ deinic, novc/ pojmF, je/o teorie je astraktn.

sto pojmFlan'ue!parolezavdsch&ma!tet,

mstosynta'ma!paradi'mapaksyst&m!proces+

22


23/69

msto on&m, mor&mpojmycen&m, pler&m Jz ec. przdn, plnM+

8azyk je systmznak a i'ur. %iury nemaj vznam, znaky ano.

B jazyce rozli7uje vraz a obsah a ormu a substanci.

+5r$1 ...................... o?s$h

substance vrazu - orma vrazu - orma obsahu - substance obsahu

)o!%ti'$ ....... )o!ologi% ....... gr$$ti'$ ...... s($!ti'$

$m #jelmslev se nepokusil svoji teorii aplikovat na konkrtn jazyk.

Bliv losmatiky yl zpo5tku mal, postupn se zvy7oval. Zjem zejmna o

prolematiku metajazyka, tj. loick/o jazyka, sc/opn/o vyjadovat pesn

deinice a popsat jazyk pirozen.

J%r1* Kur*loHic1 a polsk linvistika

Cvaznost na J$!$ -$doui!$ d% ourt%!$* J1:(* - 1!2!M a Mi'ol$%

Krus1%Hs'(ho JkazaRsk 7kola, petro/radsk - 89@M, oa mli vliv na de

$aussura, pokra5ovatel v petro/radsk a leninradsk 7kole 3%+ Vl$diiro+i

B%r?$

)uryloWicz - indoevropeista a strukturalista

- oriinln teorie, nap. t. primrnc/ a sekundrnc/ unkc jazykovc/prostedkF Jprimrn unkc podstatn/o jmna je sujekt a ojekt, sekundrn

pak nap. atriut nekonruentnM.

Be vt .st hi$t byla zalit sluncem je sust. hi$t v sekundrn

syntaktick unkci.

3uci%! T%s!i%r% - zakladatel valen5n synta4e - Zklady strukturln

synta$e!

2&


24/69

ust$+% uill$% 6 v jazyce rozli7oval dvoj protikladn po/y od

oecn/o, ukon5en/o, ke zvl7tnmu, ukon5enmu. 0ento po/y se projevuje v

rovin 5asov Jodtud odvozuje pojet slovesnc/ kateoriM a prostorov Jpojet

jmennc/ kateoriM.Pro ilustraci vyuIval sc/mat, v nic/I uplatRoval vektory - /orizontln,

vertikln a 7ikm - tzv. vektorov linvistika.

Z dlaQ 8as a slovesoJ1!2!M.

A!dr( M$rti!%t a unk5n jazykovda

Cvaznost na eilletFv komparativismus a na de $aussura, tsn kontakty s

praIskou a kodaRskou 7kolou.

0m &"" pulikovanc/ titulF. 8ako dFstojnk r. armdy padl za 2. svt.

vlky do nm. zajet, kde zoranizoval v zajateckm toe vzkum vslovnosti,

je/oI se zO5astnilo pes ("" r. dFstojnkF.

Po vlce pracoval i v +merice, 5asopis 3a linuisti\ue, /lavn redaktor

encyklopedie 3e lanae J8azykM.

ZjmyQ oecn onoloie, diac/ronn onoloie, oecn linvistika.

Zklady o.ecn jazykov-dyJ1!A"M.

0eorie o dvoj artikulaci jazyka - 5lenn na slova Jvelk mnoIstvM a na

/lsky omezen po5et Jmonmy onmyM. $yntmy JsouslovM - #zdn kolo,kovsk knka+

;.;.F Ko!c%#tu$listic'2 'o!c%#c%

3%oN%isg%r?%r- neo/umoldtismus, jazykovdn romantismus.

Cavazuje na u5en . von #umoldta. 8azyk je podle #. konstruktivn sla,

jazyk je duc/em nroda.

2(


25/69

Pecenn Olo/y j. ve spole5nosti

- j. jako orazy svta, idealistick, anostick, mytoloizace jv., pojmy pevzat

od #umoldta a romantick ilozoie jazyka.

eiererQjazykov spoleenstv < vn-j+ sv-t

JS... ... VGJB SVT

mezisv-t =z>ischen>elt?

prostednk mezi skute5nost a jazykovm ozna5enm skute5nosti

. slIen s pozdj7m @/omskm - enerativn a eneretick pojet jazyka.

1tzky a koly

1. 8akou metodu pouIil 3ouis #jelmslev pi popisu jazyka v rmci svlosmatick teorieN

2. Pro5 pojmenoval onm jako cenm, jakou vlastnost tto jednotky c/tl

zdFraznitN

&. Bytvote vtu v nI ude stt sloveso plnit unkci sujektu. B jak

syntaktick unkci v takovm ppad jeN

(. B 5em spo5v teorie o dvoj artikulaci jazykaN

*. )do zavedl pojem zWisc/enWelt, k jakm entitm se tento pojem

vzta/ujeN

;.;.E A%ric'5 d%s'ri#ti+isus

2*


26/69

$peciika americk/o deskriptivismuQ dFraz na antropoloii a etnoraii,

peceRovn ormy na Okor osa/u, vyuIvn matematickc/ metod.

+ntropoloie - Y$ linvist zkoumali indinsk jazyky a s nimi i kulturu a

Iivot indinskc/ kmenF. Gndini zpravidla neznali psmo a odtud pramennezjem Y$ linvistF o vvoj jazyka.

#lavn pedstavitel :dH$rd S$#ira3%o!$rd -loo)i%ld.

=a napsali dlo Language, Sapir 1!21, /lavn pedstavitel americk

antropoloick linvistiky. 8azyk jako systm symolF, kulturn jev.

Zakladatel deskriptivismu 9loomield -Language1!&&.

Eeskriptivismus pouIv induktivn metodu, vyc/z z te4tu.

0eoretickm zkladem deskriptivismu se stal ?%h$+iorisus. 8azyk je

c/pn jako jeden z projevF lidsk/o c/ovn, zkladnmi sloIkami jsou pak

stimula reakce.

odel jazykov komunikaceQ

$ ..... r ....... s ....... D

$ - mimojazykov stimul, r - jazykov reakce, s - jazykov stimul, D - reln

reakce. 8azykovda se m zajmat pouze o 5st r!!!!!!s!

Zjem o jazykovou ormu, vznam je sekundrn.

9loomield je tak zakladatelem americk onoloie.

Eal7 pedstavitelQ

h$rl%s oc'%tt - ;e.nice "onologie J1!**M, 'urs modern jazykov-dy

J1!*:M, zavedl mj. pojmy /loukov a povrc/ov struktura, se ktermi pracoval

@/omsky.

Lulo! N%lls- teorie ezprostednc/ sloIek Jimmediate constituensM - studie

@ezprostedn slo(ky. $rov. @/omsky.

2A


27/69

9val kolea Covk ns v5era pi7el nav7tvit.

9val kolea Covk - ns v5era nav7tvil.

9val kolea - Covk - ns v5era - nav7tvil.

9val - kolea - Covk - ns - v5era - nav7tvil.

Z%llig $rris 6 Aetody strukturln jazykov-dy , dva zkladn cle

onoloick/o a moroloick/o popisu jazykaQ aM stanovit invent

strukturlnc/ jednotek, M ur5it pravidla jejic/ distriuce. Zkoumn moIn/o

vskytu jazykovc/ jednotek na ur5itc/ mstec/ vpovdi. Pecenn ormy na

Okor vznamu.

Bliv deskriptivismu kon5 na konci *". let - nstup enerativn a

transorma5n mluvnice.

Pi'%o+$ t$g(i'$

)ennet/ Pike yl ovlivnn e/aviorismem, ale je povaIovn pedev7m za

$apirova Ika.

Pracoval jako mision mezi Gndiny, jazyk povaIuje za kulturn jev.

By7el z protikladu anlick podoy slov phonetic a phonemic ... lidsk

c/ovn lze popisovat z /lediska etick/o neo mick/oBtick hlediskoje KojektivnL, pouIv se ve v7ec/ vdc/, jde o klasiikaci

5asovou a prostorovou.

Cmick hlediskose snaI ojevit a popsat speciick vnitn vzta/y ur5it/o

jevu JjazykaM.

8ednotkou lidsk/o c/ovn je behavior&mJnap. pedn7ka, od, spnekM.

B jazyce se realizuj minimln etick jednotkyQ(n, mor, ta'ma a minimln

mick jednotkyon&m, mor&m, ta'm&m+

2?


28/69

Cap. podmt, psudek, pedmt jsou rFzn tammy. Y kaId/o je nutno

ur5it je/o pozici a tdu mormF, kter ji vyplRuje.

$vm dFrazem na /ierarc/ick uspodn j. rovin se Pike lIil pojet P


29/69

@/omsky dle vy7el z teorie .eprostednch slo(eka vytvoil tzv. mluvnici

"rzov struktury =phrase structure grammar#synta'matick mluvnice?+

Derivace v-ty:/entence ++++++ 0he man hit the ball

1) 2 3)

0 2 1 23)

0 21 2 3erb 2 1)

the 2 1 2 3erb 2 1)

the 2 man 2 3erb 2 1)

the 2 man 2 hit 2 1)

the 2 man 2 hit 2 0 2 1

the 2 man 2 hit 2 the 2 1

the 2 man 2 hit 2 the 2 ball

>r21o+5 u'$1$t%l

$ s%!t%!c%- vta

CP -%!!( s*!t$g$ BP - slo+%s!( s*!t$g$

0 t/e - 5len C noun - jmno Ber - sloveso CP - jm. rze t/e man /it 0 C

t/e all

5eskyQ muI zas/l m5

Za a4iomy cel/o systmu lze povaIovatjdrov v-ty Jkernel sentencesM. Z

nic/ jsou enerovny v7ec/ny dal7 vty podle transorma5nc/ pravidel. )aId

trans"orman pravidlose skld ze strukturn anal0zy, kter ur5uje zkladn

2!


30/69

jednotky vty a jejic/ slovosled, a strukturn zm-ny, kter k, jak lze zkladn

konstrukci mnit, ay vznikla odvozen struktura.

Pro dokon5en zmny jsou nutn je7t"onologick pravidla, kter umoIRuj

zmnit koncovou konstrukci dan transormace na sled onmF, na vtu Jresp.vpovTM.

4itel chvl ka. CP1 - +u4 - B1 - CP2

J+u4 - &. s. B1 - tranzitivn slovesoM

1 - 2 - & - ( Jstav ped provedenm strukturn zmnyM

strukturn zmna v 5e7tinQ

1 - 2 - & - ( ..... (nom - 2]t - &PP - 1 instr

CP2 nom - +u4]t - B1PP - CP1 instr.

5k - #e - chvlen - uitelem+

PP - pasivn participium, nominativ, instrumentl.

2. odoQ @/omsky zavd do sv teorie smantickou sloIku.

6ovrchov strukturaJze transormace ped zavedenm moronoloickc/

pravidelM a hlou.kov struktura v-tyJosa/uje v7ec/ny jednotky nutn k ur5en

smantick/o osa/u vty.

Pojmy competence $ per"ormanceJsrov. lanue a paroleM.

znalost jazyka jako dispozice projev dan/o jazyka, maniestaceB :". letec/ - @/omsk/o teorie 7overment and @indingJzenost a vznM

a dal7.

@/omsk/o nsledovnci v Y$+ - srovnej Ejiny linvistiky,

B na7ic/ podmnkc/ se enerativistickou koncepc zavali a aplikovali ji

na 5e7tinu, pop. sloven7tinu mj. tito linvistQ

- Ludol) L=i'$

&"


31/69

- P%tr Sg$ll- 'enerativn popis jazyka a 5esk deklinace

- J2! or%c'5- 'eneratvny popis slovnej zsoy v slovanskyc/ jazykoc/.

$tratiika5n linvistika J1!AA Sid!%* 3$?M pedstavuje po/led na jazykjako na systm skldajc se z jednotlivc/ rovin.

=riinln zpFso raick/o znzornn jazykovc/ jevF pomoc tzv.

sloIitc/ raF a symolF, nap. tzv. uzlF poukazuje na ur5itou analoii mezi

jazykovmi strukturami na jedn stran a neuronovmi dra/ami v lidskm

mozku strukturami zkonstruovanmi v po5ta5c/ na stran dru/.

1tzky a koly

1. Z jakc/ zdrojF vyc/zel C. @/omsky, kdyI ormuloval prvn verzi

enerativistick koncepceN

2. Bysvtlete pojmy rzov ukazatel, jdrov vty, transorma5n pravidla,

/loukov a povrc/ov struktura vty, competence a perormance.

&. 8ak pokra5oval vvoj @/omsk/o dn v A". a :". letec/ 2". stoletN

(. 6emu se Coam @/omsky vnoval krom linvistikyN

;.F. Kou!i'$ti+!06#r$g$tic'5 o?r$t + li!g+istic%

)olem roku 1!?" doc/z v jazykovd k postupnmu odklonu od systmov

orientovan linvistiky, od syntaktickc/ a smantickc/ vlastnost jazykov/o

systmu ke zkoumn unkc jazyka v komple4n struktue komunikace. $/rnut

to/oto sloIit/o procesu mFIeme najt v pulikaci nmeck/o autora 9ernarda#elia. J$rov. #;39G' ';D#+DE. 3637" "89:;737?@ ABCD,

&1


32/69

pop. i v dal7c/ dlec/.M 0ak nkte vznamn 5e7t linvist vnuj

komunika5n-pramatickmu oratu pozornost, relektuj tak stav a vvoj

modernc/ discipln.

Kou!i'$!06#r$g$tic'5 o?r$t + $1*'o+0d0 $ t%ori% gr$$ti'*

Eoc/z k rozvoji novc/ disciplnQ te4tov linvistika, pramalinvistika,

teorie mluvnc/ aktF, sociolinvistka, psyc/olinvistika ad.

#eliova pulikace se zav tak dnm v olasti vzta/F jazyka a

my7len. 8e to prce vyc/zejc z mar4isticko-leninsk ideoloie, kterou je

pirozen zatIen. Pedstavuje pe/led koncepc, trendF a teori ve svtov

linvistice od roku 1!?" do poloviny :". let 2". stolet.

Pedmtem jej/o zjmu je jazyk a komunikace ve vzta/u ke spole5enskm

podmnkm.

P/%d0t $1*'o+0d* ?*l ro1"/%! slo+o 6 +0t$ 6 t%t, s*!t$ 6 s($!ti'$

6 #r$g$ti'$.

Pramatick relace zkoum vzta/y mezi znakem a uIivatelem znaku Jjedna

ze smiotickc/ relac, dle tak syntaktick, smantick, simatick relaceM.

I!t%rdisci#li!2r!" ch$r$'t%r $1*'o+0d*

8azykov systm a jazykov 5innost

- jazyk je systm piazovn idelnc/ osa/F vdom k materilnm

sinlFm

- piazovn zvukF a vznamF je nepm, zprostedkovan nkolika

mezistupni Jroviny jazykov/o systmuM

V$ri$!t!ost $ h%t%rog%!!ost $1*'$

&2


33/69

- rozdln zpFsoy mluvy, dierenciace uvnit jedno/o jazyka

J$1*', +0do" $ #r$%

- jazyk je ojektivn realita, e4istuje nezvisle na jazykovd

I!du'c%, d%du'c%, %tod* od%lo+2!" $ )or$li1$c%

- k popisu jazykov/o systmu poteuje linvista model s /ypotetickmi

veli5inami a idealizujcmi astrakcemi.

Kritic'( 1hod!oc%!" st$r"ch #o%t" $1*'$ $ gr$$tic'5ch t%ori"

! 7ramatika vzta(en k o.sah*m

B rmci tto koncepce do7lo k pecenn Olo/y jazyka ve spole5nosti.

3%o N%isg%r?%r - jazyky jako orazy svta, idealistick, anostick,

mytoloizace jazykovdy, pojmy pevzat od #umoldta a romantick ilozoie

jazyka.

eisererovo slIen s pozdj7m @/omskm - enerativn a eneretick

pojet jazyka, @/omsky se orientoval na #umoldta, Eescarta, Ktotln

linvizace jazykovdyL.

E! 3trukturalismus 2erdinanda de 3aussura

D% S$ussur%oddloval jazyk jako systm od aktuln/o mluven.

+solutizoval relativn autonomii jazykov/o systmu -


34/69

- omezen pedmtu jazykovdy

- zOIen pojmu systmu.

F! 'lasick0 strukturalismus

- rozpracoval poznatky o struktue a systmu jazyka, ale znesnadnil analzu

spole5ensk pova/y jazyka a jazykov komunikace.

P3) - jazyk jako unk5n systm, reakce na pozitivistickou jazykovdu,

nvaznost na de $aussura. 8azyk je c/pn jako systm O5elnc/ vrazovc/

prostedkF. YI v roce 1!(: Vl$di"rS'$li'$upozornil na poteu zavat se

nejen jazykovm systmemQ J6lnek 7 nutnosti parolov& lin'vistiky.M

G! Dnsk glosmatika

9yla ovlivnna loickm pozitivismem, jako teorie jazyka je zna5nkomplikovan. Jviz %lsl%+M

H! 4merick0 strukturalismus

Eeskriptivismus, distriucionismus, ilozoickm. zkladem se stal

e/aviorismus. -loo)i%ld-jazyk lze popsat metodami prodnc/ vd.

Dozvoj specilnc/ linvistickc/ metod - distriuce, sustituce,

transormace U $rris.

:t%r!" 'riti'$ stru'tur$lisu

&(


35/69

Go$ hos'* - podstata jazyka v souvislosti s celkovm c/ovnm

5lovka, jazyk je c/pn jako mentln jev U kompetence. )reativita v uIvn

jazyka, aktuln uIvn - perormance, deskriptivist zkoumali povrc/ovou

strukturu, @/omsky tak /loukovou strukturu.

@/omsky akcentovalQ

- ioloick a nikoli spole5ensk c/arakter jazyka,

- ilozoick nvrat k racionalismu a kartezinstv

- omezenost pojmu kompetence na ideln/o mluv5/o[posluc/a5e v

/omoennm jazykovm spole5enstv

- redukovn teorie jazyka na teorii ramatiky

1!A* - 8spects o the 0heory o /ynta+

I!t%r!" 'riti'$ stru'tur$lisu

@/omsk/o Ici 3$'o)), Mc$Hl%*, Loss a A?r$h$ kritizovali pojem

/loukov struktura.

0eorie pdF U >illor%,1!A: - vtn 5leny jako ramatick relace nesta5

pro smantickou interpretaci, za nimi jsou /lu7 pojmy, pdov relace - aens,

instrument, dativ, aktitiv, lokativ, ojektiv aj.

Eo7lo k propojen teorie pdF a valen5n teorie, coI umoInilo

c/arakterizovat v7ec/ny vtn 5leny.

D$l" t%ori% gr$$ti'*

)ateoriln ramatika - zaloIena na principec/ matematick loiky.

&*


36/69

ontauovsk ramatika - tradice >r%g%, T$rs'i, $r!$#, Mo!t$gu%

1!?(.

Pirozen ramatika - -$rtscho+2, V%!!%$!!.

;. S0r* 'ou!i'$!06#r$g$tic'* ori%!to+$!( li!g+isti'*

@ P paradima Jcompetence perormanceM

- rozrFznnost )-P oratuQ

- 0+ 5ili teorie mluvnc/ aktF, teorie jednn

- sociolinvistika - relevance jazyka pro vznik a vvoj spole5nosti

- psyc/olinvistika - maj linvistick kateorie protj7ky v psyc/iceN

- te4tov linvistika U zkoum celky vt7 neI jedna vta

ikrolinvistick omezen na principy ramatick strukturace vty yly

na/razeny makrolinvistickm a interdisciplinrnm pstupem.

Pojem pramalinvistika popisuje jazykov znaky v komunika5nm procesu,

osa/uje tI 0+, teorii jazykov/o jednn, v spojovna s te4tovou

linvistikou, psyc/olinvistikou a sociolinvistikou, resp. linvistikou.

dialou.

1tzky a koly

1. Bysvtlete pojem komunika5n-pramatick orat v jazykovd v 7ir7c/

souvislostec/.

2. B 5em spo5v kritika konceptualismuN

&. 8ak v/rady ormulovali kritikov u5en de $aussuraN

&A


37/69

(. 8ak jsou pednosti naopak omezen @/omsk/o teoriN

*. Bysvtlete podstatu %illmorovy teorie pdFN

A. 8ak dal7 teorie ramatiky znteN

T%to+2 li!g+isti'$

Zav se tm, co je to te4t, 5m je konstituovn, 5m se li7 od n/odnc/

seskupen vt.

0e4tov linvistika se 5len na te4tovou smantiku, pramatiku, synta4 a

onetiku.

Eeinici te4tu podal -ri!'%rJ1!?1M, c/pe jej jako ko/erentn sled vt, pro

nI jsou c/arakteristick sled, propojenost a uspodanost.

Doviny v te4tu zkoumal V$! Di' - ramatick, pramatick, stylistick,

rtorick a superstruktury.

D$!% se zavalpojmy te4tov ko/erence, tematicko-rematick artikulace,

komunika5n vzta/y.

Propozi5n a komunikativn pojet te4tu posuzovali mj. os%riu, -ri!'%r $

K$ll$*%r.

8de o vzta/ entit jako te4t, tma a komunika5n akt.

0e4ty-diskurzy lze rozli7ovat a analyzovat podle rFznc/ /ledisek -

mluvenost, spontnnost, dialoi5nost, prostorov, akustick kontakt.

T%ori% lu+!"ch $'t=

&?


38/69

0+ nem koeny v linvistice, zavali se j uI v minulosti nap. P%irc%,

Morris, Kl$us neoNittg%!st%i!.

Zkladn jednotky zde nejsou slova, vty, ale mluvn jednn - akty spojen s

dal7m jednnm.

Zjednodu7en jde o to, co dlme, kdyI mluvme.

0+ rozpracovali ameri5t linvist Austi! aS%$rl%

Austi! popel, Ie v7ec/ny vroky jsou uT pravdiv, neo nepravdiv

JkonstativnM perormativn vpovdi. $rov. vpovT - K)tm tuto loT

)rlovna ;lisaet/L.

B mluvnm aktu se realizuj ti akty - loku5n Jje nco e5enoM, iloku5n

Jrealizujeme dru/ jednn - varovn, prosaM, perloku5n JO5inky spojen s

jazykovm jednnmM.

S%$rl%1!?" -3peech 4cts

1. vysloven slov - akt vpovdn

2. reerence a predikace - akt propozi5n

&. tvrzen, rozkaz, sli atd. - akt iloku5n

(. perloku5n - O5inek

luvnmi akty v 7ir7c/ souvislostec/ jednn se zavali Nu!d%rlich,

M$$s.

Cepm mluvn akty - S%$rl%- mluv5 nco k a nco jin/o mn.

$?%r$so+$teorie spole5nosti U jde o oddlen protikladu komunika5n/o

a instrumentln/o jednn a unk5n-komunika5n popis jazyka.

#aermas pracuje s pojmy komunika5n Olo/a, zmr, plny, postupy.

&:


39/69

+nalyzuje roz/ovor, zkoum vzjemn vzta/, Olo/a posluc/a5e, v7m si

podron za/jen, ukon5ovn a replik v dialou, stdn mluv5c/ ad.

Socioli!g+isti'$

Bc/odiskem sociolinvistiky je jazykov rFznost, jej rozvoj umoInil posun

zkoumn od jazykov/o systmu k reln komunikaci. Pedmtem

sociolinvistiky je vzta/ mezi jazykem a spole5nost, uIvn jazyka v rFznc/

spole5enskc/ situacc/ a v rFznc/ spole5enskc/ skupinc/.

Zakladateli ooru sociolinvistika yli ameri5t autoi *%s a3$?o+.

ZdFrazRovali zvislost uIvn jazyka na socilnc/ situacc/ a vymezili

zkladn tmata, jimiI se sociolinvistika zav. 8e to mj. diglosie#

.ilingvismus# multilingvismus,jazykov plnovn a jazykov politika.

0ypickm rysem jazyka z po/ledu sociolinvistiky je je/o variantnost.

Z to/oto /lediska se zav tak dialekty, kter lze 5lenit naQ

- variety JlektyM - idiolekty - jeden mluv5

dialekty U teritoriln

- sociolekty - spole5ensk

- c/ronolekty - djiny jazyka.

1tzky a koly

1. 8ak c/pe 9rinker pojem te4tN

2. 8ak rozumte pojmu te4tov ko/erenceN

&. Podle jakc/ /ledisek lze analyzovat te4tN

&!


40/69

(. @o je podstatou teorie mluvnc/ aktFN

*. )ter ti akty se realizuj v mluvnm aktuN

A. 8akmi tmaty se zav sociolinvistikaN

Eal7 literatura k tmatu komunika5n-pramatick orat v linvisticeQ

Go+( hori1o!t* + li!g+istic%. 3o!do! &78@. 3*o!s, o$t%s, D%uch$r,

$1d$r

Hvod, onoloie, percepce a rozpoznvn mluvy, prozodie, le4iklnmoroloie, enerativn ramatika, smantika, /istorick linvistika, aplikovan

linvistika, po5ta5ov sociolinvistika, ilozoie linvistiky, antropoloie,

linvistika a jazyk, sociolinvistika, vzkumy jazykov/o systmu pro nesly7c

ad.

%l?ig o#o%!ul t*to o?l$sti sou$s!( li!g+isti'*

- po5ta5ov linvistika,

- procedurln pstup,

%rancouzsk neostrukturalismus - B. Eescomes,

)ontaktov linvistika.

;.F.& Ps*choli!g+isti'$ $ %" +5+o

Psyc/olinvistika je modern pomezn linvistick disciplna,kter vznikla

v Y$+, od 2. poloviny 2". stolet se rozvj i v ;vrop v5etn val/o $$$D.

("


41/69

B na7ic/ zemc/ se zjem o tento oor za5al projevovat v A". letec/ 2". stolet,

ale opravdov rozvoj nastal aI po r. 1!:!.

J$rov. Ceesk Gva - Hvod do psyc/olinvistiky. Pra/a 1!!2M.

&. istori% #s*choli!g+isti'* Jdle P3M

Pro linvistiku je materilem pro studium jazykov systm.

Psyc/oloie a psyc/oloie jazyka se zajmaly o produkci a percepci e5i. Pro

psyc/oloii yly te4ty jako i4ovan vsledky mluven e5i prostedkem

zkoumn lidsk mysli.

PFvodn yly o tendence lzko see, ve &". letec/ a po vlce se v Y$+

izolovaly. B *". letec/ do7lo v Y$+ opt k jejic/ slIen.

Za pedc/Fdce psyc/olinvistiky Jdle tak P3M lze povaIovat undta,$teint/ala, Byotsk/o.

&7EF USA 6 s.ornk 6sycholingvisticsJOsgood aS%?%o'M.

Ca vzniku P3 se podlely strukturln lingvistika# .ehavioristick teorie uen

a teorie in"ormace+

Zkladn komunikan model Jsrov. 8akosonFv model komunikaceMQ

kanl kanl

produktor ................sdlen ..............recipient

'do+2!" d%'do+2!"

(1


42/69

k(d

)omunika5n model umoIRoval loln po/led na komunika5n proces,

zdFrazRoval procesulnost komunikace Jproduktor ... recipientM a i to, Ie

sdlen je zakSdovno do kSdu, kter je pstupn oma komunikantFm.

#istorie P3 pFso dojmem petrIitosti, nov teorie odmtaly pedc/oz, nov

za5tky tak reaovaly na star7 poznatky.

Z2'l$d!" t%or%tic'( s0r*

etodoloick pedpokladyQ

aM vrozen pedpoklady uIvn jazyka,

M u5en,

cM situa5n konte4t.

Po5tky P3 ovlivnil nejprve .ehaviorismus, pot generativismus

Jmentalismus- zvr *". let, @/omsky - priorita vrozenc/ pedpokladF, pojmy

kompetence a perormanceM.

D"l" t%ori%

- /ypotza transorma5n/o dekSdovn JillerM,

- kreativita jazyka J@/omskyM - podcenn komunika5n unkce.

)olem r. 1!?" se v souvislosti s /lednm nov/o paradimatu v linvisticerozvj tak konte$tov i komunikan psycholingvistika!

(2


43/69

eorie eov innosti- 3%o!t%+, L$?o+1!?( - dFraz je kladen na sociln

podmnnost e5ov 5innosti.

B $ovtskm svazu se rozvj zkoumn e5ov 5innosti, v Cmecku pak teorie

jednn, L%h?%i!1!??.

Zklady kognitivn psycholingvistiky - mentln pedpoklady pro u5en se

jazyku jsou vrozen, zskan, dFraz je kladen na porozumn te4tu, stdn

znm a nov inormace.

Pes odli7nosti jsou o 7koly komplementrn, smuj k jaksi syntze.

1!:& %rr$!! - 3peech and situation - dFraz na situa5n konte4t. 1e

v$echno, co m mluv na mysli, #e verbln vy#deno+

;. D!%!" #s*choli!g+isti'$

Bc/odiska - syntza komunika5n a konitivn teorie, otevenost sou5asn

koncepce.

Psyc/olinvistika ve vzta/u k jazykovd c/pe jazyk v interdisciplinrnm

konte4tuQ 5erpala z onetiky, le4ikoloie, le4ikln smantiky Jprolematika

mentln/o slovnkuM, synta4 yla vznamnm zdrojem v do enerativn P3.

0eorie aktuln/o 5lenn vty koresponduje s P3 teori porozumn te4tu.

P3 se z5sti proln s te4tovou linvistikou.

Z ooru psyc/oloie sou5asn psyc/olinvistika pracuje s tmaty jako

kognitivn psychologie# teorie pam-ti# innosti# oso.nosti, z olasti vvojov

psyc/oloie se zav mj. osvojovnm jazyka dt-temad.

(&


44/69

Psyc/olinvistika se proln se socilnmi vdami Jjazyk je spole5enskou

aktivitouM jako pedaoika, literrn vda, /ermeneutika Jje lzk prolematice

porozumn te4tuM, rtorika, smiotika, neurolinvistika.

Psyc/olinvistika nen jen vdou na pomez psyc/oloi a linvistikou, je

sou5st 7irok/o my7lenkov/o prostoru.

. W%o+2 'ou!i'$c% $ %" od%lo+2!"

8de o souor jevF, je/oI sou5sti tvo produkce ei Jte4tuM, recepce,

spoleensk aspekty, mentln pedpoklady eov komunikace J^)M, te$t

jako v0sledek produkce ei a v0chodisko jej recepce# situan# mentln a

jazykov initele# komunikan normy.

odelovn ^) jako oteven souor /ypotz mus za/rnout i uIvn

prostedkF neverlnc/ Jestick, mimick, pro4emick, paralinvistickM.

Berln komunikace nemus t primrn, srov. nap. slovn doprovod pi

mSdn pe/ldce, dialo pi ezn deva.

Z2'l$d!" r*s* od%lo+2!"

Bsledkem verln aktivity produktora a recipienta je souvisl te4t neo je/o

rament, pi5emI vzta/ mezi produktorem a recipientem je zejm.

Z /lediska modelovn ^) stoj mimo zjem nap. ukazatele u silnice - jsou

primrn sou5st jin/o znakov/o systmu neI pirozen jazyk.

((


45/69

8initele eov komunikacenikdy nepFso izolovan.

3ituan initele pFso na komunika5n proces zvnj7ku, jsou v opozici

k mentlnm 5initelFm.

Pojem situan prom-nnpedstavuje 7irok spektrum aktorFQ

- typ komunika5n/o procesu Jsoukrom, veejn, masovM,

- orma Jpsan, mluvenM,

- O5el,

- ptomnost komunika5n/o partnera,

- podl neverlnc/ prostedkF.

Aentln initele ezprostedn ovlivRuj produkci a percepci e5i.

- souvis s psyc/oloi a teori osonosti, teori motivace a konitivn teori,

- dispozi5n vlastnosti jedince,

- vsledky je/o komunika5n zku7enost,

- pat sem i 5initele voln - vFle, sc/opnost, zjem.

)azykov initele

Psyc/olinvistika pistupuje k souoru jazykovc/ prostedkF zprostedkovan,

prostednictvm e5ov 5innosti.

B linvistice do7lo k tzv. l$!gui1$ci #$rol%, jde o /ledn systmovosti u

vy77c/ jazykovc/ rovin jako je te4t.

(*


46/69

9ylo roz7eno c/pn pojmu jazykov kompetence o kompetenci

komunika5n J+@#_6)=B_, 8GD$=B_, )=^;C$) , C;9;$)_,

$B=ZG3=B_ ad.M.

Eo7lo tak k pekonn dic/otomie lanue[parole a ormulovn systmov

jednotn/o pedmtu linvistiky, kter za/rnuje e5ovou 5innost. J)=^;C$)`

1!:!M.

S%g%!t$c% /%o+( 'ou!i'$c%

Gndividuln c/arakter produkce a recepce e5i je c/pn jako mentln proces,

komunika5n/o proces m spole5ensk c/arakter.

0ento vzta/ je zdrojem napt mezi produktorem a recipientem, zdrojem

dynamiky komunika5n/o procesu.

ric1!?* - produktor sdluje v7e, co je tea, ale ne vce, neI je tea.

Poro1u0!" /%i

@lem je porozumt, o 5em produktor mluv a jak to mysl.

Porozumn je proces syntetick a cyklick.

Dozli7ujeme jednotliv ze e5ov/o procesuQ

- e$pektace- podstatn je to, co recipient od te4tu o5ekv.

- navazovn v-tv te4tu recipient vnm jako stdn znm a nov inormace

- len-n na o.sahov jednotky-pinesl velkou a malou sklenici

- identi"ikace slov - recipient dokIe rozli7it slovn dru/y, syntaktick unkce

slov, odli7it /omonyma

(A


47/69

- in"erence - za/rnuj proces usuzovn, vyvozovn novc/ aktF, zpFsouj,

Ie psyc/ick oraz recipienta o te4tu je o/at7 neI te4t.

F. P/%d#o'l$d* /%o+( 'ou!i'$c%

Zkladnm pedpokladem je znalost spole5n/o jazyka.

@o je to ovldat pirozen jazyk, jak unuje mysl 5lovkaN

B mozku je uloIena slovn zsoa, ramatika, znalost o spojitelnosti slov,

onetick a onoloick Odaje, soustava ramF, prostedky nonverln

komunikace a tak vcn znalosti, uIvn komunika5nc/ prostedkF.

Bvojov souvislosti, vvoj pojmFQ

- mentln encyklopedie - souor znalost ze Iivota 5lovka, model svta v

lidskm mozku

- synonymn pojmysub#ektivn slovnk a leikln pamE

-s&mantick pamE - epizodick pamE

B :". ltec/ 2". stolet doc/z k rozvoji psyc/oloick smantiky.

Bzta/y mezi jednotlivmi pojmy neyly doe vymezeny.

:". lta - @/omsk/o pojem moduly - strukturace mentlnc/ pedpokladF

e5ov komunikace na relativn samostatn 5sti, susystmy.

M%!t2l!" slo+!"' $ %ho 1'ou2!"

Psyc/olinvistika zkoum jak, v jak orm jsou slova v mysli uloIena,

uspodna, jak je moIn je vy/ledat, pouIt, jak se mentln slovnk vytv.

JBiz kapitolaPedmt studia, zkladn pojmy, studijn literatura.M

(?


48/69

E. Os+oo+2!" $1*'$ d"t0t%

B A". ltec/ 2". stolet si podle e/avioristF dt osvojuje jazyk u5enm neo

jde o mentln, vrozen mec/anismus JenerativistM.

$ou5st enerativn koncepce yl nativismus, dosud je stle Iiv - ryc/lost

osvojovn jazyka, koresponduje s teori o vrozenosti jazyka.

8azykov. kreativita - dt rozum, ale i tvo vty, kter nesly7elo.

Ckter teorie se zamuj na ioloick zklady jazyka a vznam prosted

vylu5uj, podle nic/ je jazyk dtte naproramovn.

hos'* pojem vrozen jazykov univerzlie na/radil pojmem univerzln

gramatika- soustava modulF, je oddlena od vrozen intelience

Ceoe/avioristick teorie pracuje s pojmemI,marker, zkladnm stimulem pro

osvojovn jazyka. je interakce s dosplmi.

Bk kolem jedno/o roku - m,"aktor- projev spokojenosti v rFznc/ jazycc/

2 - & roky - slovnk zkladnc/ vrazF, pe/nan dodrIovn pravidel, tzv.

overeneralizition

vrozenost < analogie < systmovost

Et zvldlo moroloii, ale ne vjimkyQ)udu k babice, mma u tam pudla,

mu si to vezmoutF /tre#da $la apod.

+nl..Q i 'oed, breaked G Hent, broke - pidvn pravidelnc/ koncovek k

nepravidelnm slovesFm

* rokF - dt zvld i komunika5n dovednosti

A rokF - synonymie, /omonymie, dt c/pe /5ky a Ierty.

(:


49/69

Eo po5tku adolescence jedinec nav Opln komunika5n kompetence.

=svojovn jazyka je c/pno jako primrn proces, psan jako proces

odvozen.

1tzky a koly:

1. Z jakc/ zdrojF vyc/zela psyc/olinvistika, kdyI se rozvjela v Y$+N

2. 8akmi zkladnmi tmaty se sou5asn psyc/olinvistika zavN

&. Ca 5em je zaloIena e5ov komunikace a jej modelovnN

(. Ca jakc/ principec/ je uspodn mentln slovnkN

*. )ter teorie se zavaj osvojovnm jazyka dttem a na 5em jsou

zaloIenyN

T%ori% 1!$'u

=tzkami, jak vznikaj slova, co jsou to znaky, se lid zavaj odedvna.

>ilo1o)ic'( ch2#2!" 1!$'uStoi'o+(Q Znak je c/pn jako dvousloIkov jednotka. 8ej prvn 5st je

vrazov, ormln, vnmateln smysly, dru/ 5st je osa/ov, vznamov,

umoIRuje srozumitelnost, poc/opitelnost.

Pl$t!Q dialo'ratylos. 8de o dialo mezi #ermoenem a )ratylem, kter d

$okrates.

(!


50/69

Podstatou sporu je otzka, jak vznikaj slova, jak se utv jejic/ vznam.

1.physei Jvzta/ k pirozenmu svtuM

2. theseiJdo/odaM.

$por o podstatu slov zFstal oteven.

Znaky se zaval ve svLogicea v dal7c/ dlec/ i Aristot%l%s.

=d stoikF pevzali teorii znaku i sc/olastikov ve stedovku.

$vat Augusti! uIv pro znak termn signum, kter m sv ozna5ujc -

signansa ozna5ovan - signatum.

Podle nj /i'num est aliIuid Iuod stat pro aliIuo. Znak je nco, co nco

zastupuje.

Be stedovku yla tak rozpracovna teorie symolF Jjalko ze stromu

poznn, du/a apod.M a pokra5oval spor o pova/u slov mezinominalisty a

realisty. Zjednodu7en jsou podle nominalistF univerzliemi slova, podle

realistF vci.

Podle A?(l$rd$jsou univerzliemi vznamy, kter se projevuj v e5i a pojmy,

kter se projevuj v my7len.

+nlick ilozo Joh! 3oc'%v r. 1A!" rozli7il ti dru/y vdQ yzik, praktik a

smiotik- vda o znacc/, z nic/I nejInj7 jsou slova Jonovil tak pFvodn

eck nzevM.

+merick ilozo h$rl%s S$!d%rs P%irc% J1:&! - 1!1AM poloIil zklady

modern smiotiky.

*"


51/69

ZdFraznil, Ie znak je sloIen ze t prvkF. Znak je nco, co zastupuje nco jin/o.

) poc/open to/oto vzta/u je nutn tet prvek - nkdo - interpretant.

)lasickou se stala i je/o typoloie znakFQ

1. i'o!* - nap. otoraie, oraz, mapa, metaory, z jazykovc/ znakFzvukomalen slova -bluk, kuku, bum. ezi ikonickm znakem a pedmtem

e4istuje podonost.

2. i!d%*- s ozna5ovanmi pedmty je spojuje skute5n vzta/. Cap. myslivec

podle stopy pozn dru/ lesn zve, uvidme-li za kopcem kou, vme, Ie za nm

/o o/eR. Gnde4y jsou zaloIeny na souvislosti mezi vrazem a vznamem.

Gnde4y mo/ou t tak nkter slova ty, tady, teJ, tyto vrazy na nco odkazuj,

ukazuj, mFIeme je doprovodit estem.

&. s*?ol* - vznikly na zklad do/ody, konvence. Znme mimo jin

matematick symoly, c/emick vzorce, symoly z noIenstv a umn. Cap.

kI mFIe mt jako symol nkolik vznamF jak v noIenstv, tak i v jinc/

olastec/ Jsymol kesansk vry, ukiIovn, smrti, ozna5en kostela, ... plus,

5erven kIM. $ymol je zaloIen na konvenci, srov. symol nsoen, kter lze

vyjdit kIkem i te5kou. $tejn tak stejn znamen mo/ou mt v jinc/

olastec/ neo /istorickc/ konte4tec/ zcela odli7n vznam. $ymoly vaj

5asto napodoovny, ale jejic/ vznam se mn. Cacistick ideoloie pevzala

znak svastiky, kter ml dve mimo jin vznam mru, skupina )issprovokovala psanm dvou s ve stejn raick podo, jakou pouIvala

nmeck $$. J-t+ina jazykov0ch znak* jsou sym.oly - pes, k, had, skla,

eka, les.

odern smiotika poukzala na dal7 typy znakF - g%st$, s*#to*

#/"1!$'*, sig!2l*.

Znaky lze rozdlit na

*1


52/69

- jazykov

- paralinvrn - esta, mimika

- nejazykov - oraz, otoraie.

J$1*'o+5 1!$'

0eorii jazykov/o znaku zpracovali mnoz linvist - d% S$ussur%, %lsl%+,

-%!+%!ist%, -oli!g%r, J$'o?so!, Morris.

9enveniste a 9oliner kritizovali de $aussurovu aritrrnost Jvzta/u mezi

ozna5ujcm a ozna5ovanmM.

J$'o?so! ve sv studii 5ledn podstaty jazyka polemizuje se $aussurem a

pijm P%irc%Q ikony jsou znaky minulosti# inde$y ptomnosti a sym.oly

.udoucnosti! J$rov. Evanct esejF o jazyce.M

Bedle klasick/o ilaterln/o JdvousloIkov/oM pojet e4istuje i pojet

unilaterln.

1tzky a koly:

1. @o je to znak, na 5em je zaloIenN

2. 8ak znak c/pali stoikov, jak na nj na/lI PlatSn v dialou )ratylosN

&. 8ak yl vvoj c/pn znaku ve stedovku a novovkuN

(. B 5em spo5v pnos typoloie znaku @/arlese $. PeirceN 8ak typy

znakF rozli7ujeN

*. YveTte pklad ikony, inde4u a symolu jako jazykov/o i nejazykov/o

znaku.

A. 8ak vlastnosti m jazykov znak podle %erdinanda de $aussuraN

*2


53/69

?. Pokuste se vysvtlit Peircovu tezi Xikony #sou znaky minulosti, indey

ptomnosti a symboly budoucnosti+

F Stru'tur$ $1*'$ $ %ho %d!ot'*

$trukturu jazyka tvo je/o zkladn jednotky a jejic/ vzta/y. 2onm# mor"m#

le$m# v-ta# te$tm!

F.& >o!ologic'2 ro+i!$

%onmy jsou zkladn jednotkou onoloick roviny. Cemaj vznam, ale maj

sc/opnost jej rozli7it - distinktivn unkceQ dvat - dvat, bit - hit.

Zklady onoloie poloIila praIsk 7kola, zejmna G. S. Tru?%c'o. Podle nj

je onmpznakrozli7ujc slovn struktury.

Tr!'$ c/pe onm jako aM souor pznakF relevantnc/ z /lediska

protikladnosti a kontrastnosti, M jako nejjednodu77 sloIku morematick ormy.

J$'o?so!povaIuje onm za zkladn distinktivn znak, kter je vznamov

przdn, ale d se rozloIit na souor distinktivnc/ rysF s pesn vymezenmi

akustickmi parametry.

%onmy, kter se podlej na ztven jazykovc/ jednotek vy77/o du, tedy

mormF a slov, jsou segmentln "onmy Jslova se daj na onmy rozloIit,

sementovatM.

B e5i se realizuj jako Sny J/lskyM a kme jim aloony neo varianty

onmu. 0y jsou zkladn - nve slov Gvana a kominatorn - nve slov Gvanka.

) anomlnm variantm pat nkter emotivn realizaceQ brrrr.

*&


54/69

ezi onmy e4istuj vzta/y podonosti a rozdlnosti. 0yto vzta/y onoloie

ozna5uje jako"onologick protiklady , opozice.

ezi zkladn opozice patQ1. voklnost - nevoklnost

2. konsonantnost - nekonsonantnost.

Ckter onmy vytvej korela5n vzta/y. Y samo/lsek tedy e4istuje

protiklad kvantitya - , e - &,u sou/lsek pak nap.protiklad zn-losti-p - b, t -

d, s - z+ 0en ve slac/ pozicc/ podl/ neutralizaciQplod KplotL - plot+

0rueckoj rozli7uje tyto typy opozicQ

privativn# ekvipolentn a graduln.

%onematick vstava vznamovc/ jednotek souvis s mor"onologick0mi

alternacemiQ

Dozli7ujeme alternace vokalick a konsonantick.

Vo'$lic'(Q

'orelativnQ lpa - lipka, skla - skalka+

DisjunktivnQ vezu - voz, hl - hole.Jznikov a znikovQ hrt - herna, pes - psa+

Ko!so!$!tic'(Q

'orelativnQ radit - rada,

DisjunktivnQ noha - noka, noha - noze, ruka - ruka, ruka - ruce, such - su$e,

Znikov -spt - usnout,

Bznikov -slep M slep.

Podronj7 5lenn a pklady viz luvnice 5e7tiny G.

*(


55/69

1tzky a koly:

1. Bysvtlete, pro5 onm nem vznam a pro5 morm jiI vznam m.

2. Bysvtlete a doloIte na pkladec/ distinktivn unkci onmu.

&. 8ak typy onoloickc/ opozic znte, uveTte konkrtn pklady.

(. YveTte vlastn pklady k jednotlivm typFm moronoloickc/ alternac.

F.; Mor)ologic'2 ro+i!$

Zkladn jednotkou je mor"m. strnku vrazovou i osa/ovou, tzn., Ie m

vznam. ormy zpravidla nestoj samostatn, jsou nazvny tak jako

nesamostatn znaky.

orm lze c/pat jako mnoIinu morF se spole5nm vznamem.

Za morm se povaIuje i nulov0 mor"m, tj. nesamostatn znak s nevyjdenou

vrazovou strnkou. jde o vznamovou neptomnost porovnatelnou v systmuQ

mu - D, mu - e, en - a, en - D.

orm je jednotka zoecRujc, za/rnuje v7ec/ny moIn mory. ory jsou

pak jednotky linern.Dozli7ujemeQ

- alomor"y- onoloicky zvisl varianty mormuMruk-, -ru-, -ruc-ve slovec/

ruka, ruka, ruce.

- varianty mor"mu- onoloicky nezvislQ -i, -ov&ve slovec/pni, pnov&+

Pi morematick sementaci se dle odli7uj mory od sumorF.

Z /lediska osa/u a unkce rozli7ujemeQ

**


56/69

1. koenov mor"y. 8sou nositeli le4ikln/o vznamu a pedstavuj deriva5n

zi JzkladM jazyka J-o-h-nou-t, o-hb--D, o-heb-n-ost-D, o-hyb-D, o-hb-a-tM+

2. derivan mor"y. $toj ped ),pre"i$y, neo za ), su"i$y. Podlej se na

vytven slovotvorn/o vznamu slova.$ui4y mo/ou tQ

1. slovotvorn - kni/-a-",

2. kmenotvorn - mld-et-e, dl-a-t,

&. tvaroslovn - rFI-emi

Z /lediska pozice se rozli7uj je7tpost"i$y- kdo-si, co-si,

in"i$y , mal-il- in-k-,

ainter"i$y - velk-o-mst-o+

Z /lediska moIn/o vskytu konkrtnc/ morF v ur5itc/ tvarec/ lze nap. pro

nkter sustantiva v akuzativu zapsatQ

D

a alomory vyjaduj stejn vznam - acc. s

u

o

vz-D, lv-a, en-u, slov-o+

Eal7 pklady lze doplnit podle Bi'o+$9zov/o morematick/o slovnku.

1tzky a koly:

1. Pro5 vaj mormy nazvny nesamostatn znakyN2. @o je to nulov morm, pro5 je speciln vy5lennN

*A


57/69

&. 8ak c/pete vzta/ mezi mormem a moremN

(. 8ak typy mormF rozli7ujeme z /lediska osa/u a unkceN

*. Podle


58/69

@/etitF. Bra/ je neptel 5lovka i veejn neptel. 'ermnsk Har' ylo

tauov slovo, ylo odvozeno od slovesa HOr'en, anl. Horry- dvit, 7krtit.

Pklad zuIovn vznamuQ dobytek znamenalo pFvodn v7ec/no, co ylodoyto, koist, roz7iovn vznamuQ ke - koa - koz#a- pFvodn pouze koz

kFIe, tedy kozina.

=nomastika - toponymie, antroponymie.

$lovn zsoa pasivn a aktivn, individulnost.

$lovn zsoa tvo jaksi adres le4iklnc/ jednotek, slov i pojmenovn,

mezi ktermi jsou konkrtn vzta/y, /ierarc/ie a struktura. 3ze nap. vytvet

paradimata slov se stejnm skloRovnm neo 5asovnm Jmu, stro#, re,

pros, trp, szM, slova lze rozdlit do slovnc/ dru/F, nkter slovn dru/y jsou

slova plnovznamov, jin slova ramatick apod.

Zkladn jednotkou le4ikln roviny jazyka je le$m. FIe t jednoslovn i

vceslovn - lovk homo sapiens sapiens, vitriol kyselina srov+

Zkladn "unkce le$mu je pojmenovvac!

3e4m se v te4tu maniestuje jako alole$s jednotlivmi le$iemiQzpvat - zpvm, zpv$, zpv 2 pl+ 2 uturum a prteritum atd+

9adren u zpv+ 3stup s&mantick& sloky, nespisovn& vyuit, leikln

aktualizace+

mu 2 v7ec/ny tvary+

Zkladnmi le4my jsou slova.

*:


59/69

$lovo je povaIovno za zkladn jazykov0 znak, kter m sv vehikulum

Jvraz, ormuM a dispozici JvznamM a zaujm pslu7n msto ve slovn zso.

Zkladn unkce slova je"unkce pojmenovvac.Bzta/ slova =0`3 a pojmuQ slovo osa/uje nocionln sloIku Jjdro

vznamuM ] sloIku pramatickou, slovo odrI, zoecRuje pojem z ojektivn

reality.

@/arakteristika slovaQ

1. 2onematick uzavenost, celistvost, vydlitelnostQ

nled, n-led-, n--l-e-d-.

B5era ylo .... ped domem.

%ormy slovaQ

aM syntetickQ nap7u, zaplatm, mm

M analytickQ udu pst, yl yc/ val psal

... v rSn7tin se spojen dal bych si kvuvyjaduje synteticky

cM anylaticko-syntetickQ G Write, ic/ sc/reie

dM supletivnQ dor - lep7, man - people, 5lovk - lid, 5elovk - ljOdi

2.Identinostslova

)onkrtn slovo m v konte4tu ormu J5stMQ 5tu, 5etl jsem, 5etl yc/, 5ta...

8ednotky se smanticky ztotoIRuj s danm le4mem.

&. J0znamovost

$lovo je zkladn, podle #oreck/o jedin znak.

$lovo m ormu a vznamQ

*!


60/69

aM le4iklnQ- u5itel Ju5-M

M ramatickQ -" - zaazuje slovo jako jednotku s vznamem sustance

vyjaduje 1. pd a jednotn 5slo

cM slovotvorn Jne vIdyM, je propojenm mezi smantickmi sloIkami, mezivznamem slovotvornm zkladem a ormantemQu- +++ -tel, vel- ++++ -tel+

(. 7ramatinost- slovndru/ov pslu7nost.

*.6aradigmatinostQ paradima je souorem v7ec/ potencilnc/ tvarF.

nap.stlQ ? tvarF v s., ? v pl. - Opln paradima.

prach- Jv pra4i se nerealizuj nkter pdy u to/oto ltkov/o sustantivaM -

potenciln Opln paradima.

bt- nem v7ec/ny tvary jako nap. sloveso dlat - neOpln paradima.

nosi- ve (. pd nosii nosieJpodle vznamuM- roz7en paradima+

A. J-totvornost

$c/opnost slov tvoit vty, i v jednoslovnc/ ormc/Q

PaulF PialyF 1e+ Qa$ka+

>>> 3atinsk vtaQRSJ8diM. PlurlRteS

DuskyRditSJalutina5n prvky ve le4ivnm jazyceM.

$lovnk, slovn zsoa je systmov uspodanQ

1. slovndru/ov

2. unk5n - srov. dle le4ikln paradimatika.

A"


61/69

Z /lediska le4ikln paradimatiky lze mezi jednotlivmi le4my vymezit nap.

tyto vzta/yQ

hyperonymie a hyponymie- vzta/ nadazenosti a podazenostiQ strom - /ru7eR,

jaloR,polysmie - mno/ozna5nost, le4ikln jednotky spolu vznamov souvis, na

zklad metaorickm#eek, #eekjako O5es, neo metonymickm .apek, st

.apka,

homonymie - neutralizace protikladu ormy dvou neo vce jednotek pi

zac/ovn protikladu vznamu - role- pole, /ereck Olo/a, penesen pak i te4t

jedno/o /erce J5etl roli krle 3earaM, rolejako vc vznikl smotnm Jz r. a

nm.M, dce tI rolejako rula- soupis poddanskc/ pozemkF.

synonymie - neutralizace protikladu vznamu dvou neo vce jednotek pi

zac/ovn protikladu jejic/ ormy - staten, odvn, chrabr, nebo#cn,

neohroen+

antonymie- vznamov protikladnost,sladk - slan, den - noc.

paronymie- vrazov podonost dvou neo vce jednotek, kter se vznamem

li7 - tvrt tvrE, adaptovat adoptovat.

YIit slovaQ pm, nepm.

T/"d* slo+ slo+!" druh*. 8sou to mnoIiny le4iklnc/ jednotek spojen

nejoecnj7m vznamem a primrn syntaktickou unkc Jv ppad

sekundrnc/ syntaktickc/ unkc se tato spojitost naru7ujeM.

'ritriaQ smantick, moroloick, syntaktick.

A1


62/69

a? 6rimrn syntaktick "unkce .? 3ekundrn syntaktick "unkce

JpkladyM

$ustantivumQsub#ekt, ob#ekt $ustantivumQ atribut nekon'ruentn

+djektivumQ atribut +djektivumQsub#ektBerumQpredikt BerumQsub#ekt

Pe5tte si nsledujc vty. $lova vyzna5en kurzvou pln sekundrn

syntaktickou unkciQ

Btevstromuse svaIovala k zemi.

Braecrnkna strom.

+stda#cnakonec utkn roz/odli.

1av$tvovatkurzy vy7vn j pipadlo pece jen sm7n.

Dozli7ujemeQ

1- 3lova autosmantick - sustantiva, ozna5ujc sustance, adjektiva,

ozna5ujc pznak nepro/ajc v 5ase, vera Jpznak pro/ajc v 5aseM,

adveria Jokolnostn pznakM.

2- 'vanti"iktory- 5slovky JnumeraliaM

&- Identi"iktory- pronomina JzjmenaM(- 3lova synsmantick- prepozice Jprav a nepravM, konjunkce Jpodadc

a souadcM, partikule J5sticeM

*- 3lova mor"ologicky nesegmentovan- interjekce JcitoslovceM

;4istuje nkolik typF rozdlen slovnc/ dru/F neo dal7 slovn dru/y, napkla

predikativa -#e chladno.

A2


63/69

1tzky a koly:

1. )ter linvistick disciplny se zavaj slovem a z jakc/ /ledisek jej

zkoumajN

2. By/ledejte ve slovnku razeoloismF pt razmF, kde je orazn pouze

adjektivum, a pt razmF, kter jsou orazn jako celek.

&. By/ledejte v etymoloickm slovnku po tec/ slovec/ pejatc/ do

5e7tiny z e5tiny, latiny, nm5iny, rancouz7tiny a anli5tiny. Cajdte tak

slova pejat z jinc/ jazykF.

(. 8ak je zkladn unkce slova a jak jsou je/o c/arakteristick rysyN

*. )ter vzta/y mezi le4my rozli7ujeme z /lediska le4ikln

paradimatikyN YveTte vlastn pklady zkladnc/ typF jednotlivc/

vzta/F.

A. Podle kterc/ kritri jsou slova azena k jednotlivm slovnm dru/FmN

?. aM Bytvote vtu jednoduc/ou, v nI ude sloveso v sekundrn

syntaktick unkci.

?. M PosuTte, kter syntaktick unkce Jprimrn, sekundrnM v nsledujc

vt pln slova vyzna5en kurzvouQ ;amardv otec prodal auto sv/o

bratra kamardovina sou5stky.

:. Ca 5em jsou zaloIena slova autosmantick, identiiktory,

kvantiiktory, slova synsmantick a slova moroloicky

nesementovanN

F. F S*!t$'tic'2 ro+i!$

A&


64/69

Zkladn jednotkou syntaktick roviny je v-ta. Podon jako morm

pedstavuje konstrukt, kter osa/uje oecn, astraktn veli5inyQ

sujekt, predikt, ojekt, adverile Q $ - P - = - +dv.

Bta se v komunikaci maniestuje jako v0pov-9Jvpovdn aktM se sdlovac,

komunikativn unkc.

BpovT lze oproti vt c/pat jako reln e4istujc jev, kter je smyslov

vnmateln a empiricky oviteln. Pokud slovo m5 samo o so znamen

Km5L oecn, pak v konkrtn vpovdi odkazujeme ke konkrtnmu m5i, o

nmI mluvme - / tmto mem se hra#e hzen. 8de o vyjden vzta/u mezi

dvma akty, kter B. at/esius nazval aktem pojmenovacm a

usouvzta(Kovacm.

Bta je slovn sd-len my+lenkovho charakteru, je intona5n uzaven,

komunikativn pova/a vpovdi je v psan podo sinalizovna specilnmi

raickmi znaky Jte5ka, otaznk, vyki5nk, Nb, bbbM

Bta m linern charakter, jednotliv slova mus stt jedno za dru/m.

3inern sdlen vyjaduje konkrtn my7lenku, jejI osa/ nen linern, je

uloIen v ur5it 5sti roviny lanue dan/o mluv5/o, uloIen v je/o mozku, m

tedy de acto prostorov c/arakter.

)aId jazyk m ponkud odli7npravidla slovosledu, tedy zpFso, jak pevst

my7lenkov osa/ vty do linern vpovdi.

6e7tina m zna5n voln slovosled. 8ak uvd 8i 6ern v Hvodu do studia

jazyka Js. 12&, 1!!:M, vta o sedmi slovec/ m z ormln/o /lediska :"

moInc/ variant, jejic/I zkladn vznam je stejn.

A(


65/69

3era #sem bohuel nemohl ten dopis napsat+ 0en dopis #sem vera bohuel

nemohl napsat+ 1emohl #sem ten dopis vera bohuel napsat+ Tohuel #sem ten

dopis nemohl napsat vera+ Tohuel #sem vera nemohl napsat ten dopis+

B 5e7tin je In za5nat vtu pmm pedmtemQ 0oho nov&ho ;underu #sem

#e$t neetl+

)etra #sem nevidl+

B analytickc/ jazycc/, jako je nap. anli5tina, je to prakticky nemoIn,

unuje zde pevn podek slov. $ - P - =.

Be vt unuj zkladn vzta/y - dominance a zmno(en - )etr a )avel,

rychle, ale opatrn. 0yto vzta/y jsou vyjadovny pomoc kongruence - star

dm, rekce- na$el ptele, adjunkce-pracoval rychle.

Bty osa/uj vtn 5leny zkladn Jsujekt, prediktM a rozvjejc Jojekt,

atriut, adverile a doplnk, kter v7ak v luvnici 5e7tiny GGG a v sou5asnc/

u5enicc/ sklady nen povaIovn za vtn 5len.

Zkladov v-tn strukturaje vyjadovna pomoc tzv. vtnc/ vzorcF.

'ramatickou ormu vty vyjadujegramatick0 v-tn0 vzorec- 'BB.

Petr koupil kni/u $ nom - B - $ acc

Petr pomo/l dde5kovi $ nom - B - $ dat

Petr se c/opil zran $ nom - B - $ en

Petr se zav oc/odem $ nom - B - $ instr

A*


66/69

;4istuje tak smantick vtn vzorec J$BBM, kter sc/ematicky vyjaduje

vznam vty neoli propozici, a komple4n vtn vzorec J)BBM, s tmi se

seznmte v pedmtu synta4 ve dru/m ro5nku studia.

G0't%r( t*#* +5#o+0d!"ho 1t+2r!0!" 12'l$do+5ch +0t!5ch stru'tur

aM voluntativn modalita - modalita ramaticky vyjaduje vzta/ mluv5/o

k vpovdi. 8de o omnu prediktoru ve smyslu nutnosti, moInost, zmru.

7tec pracu#e v elezrnch+

me pracovat, hodl pracovat, rozhodu#e se, zda+++

M postojov modalita U zkladov vtn struktura m podou otzky,

rozkazu, pn

cM jistotn modalita - mluv5 vyjaduje stupeR sv/o pesvd5en o reln

platnosti, pravdivosti vpovdi

mon, snad, #ak si myslm, #ist, rozhodn, na tuti

dM negace- Opln neo 5ste5n popen prediktu

/parta nepostoupila, ne "ose za to me+

eM vzta(en propozice k okam(iku promluvy-prv teJ studu#e, studu#e na

)dP+

Ptomn 5as v pen7en a pak vyjaduje udouc 5as - 9tra #du k editeli,

neo minul 5as - 3era #du a po mst a koho nevidm.

a dal7Q kvanti"ikace a identi"ikace# hierarchizace propozice# vzta(en propozice

k partner*m komunikativnho aktu# intenzi"ikace# emocilnost# "unkn v-tn

perspektiva!

AA


67/69

Lo1liu% s% #0t t*#= +5#o+0d"

1. vta jednoduc/,

2. ju4tapozice,

&. souvt souadn,

(. souvt podadn,

*. sloIit vtn konstrukce.

J-ta jednoduchmFIe osa/ovat pouze zkladn vtn 5leny - >e rozkvetla,

neo pouze jeden z nic/.;ino. - Bta ezpsudkov. /n. - Bta ezpodmt.

)u$tapozice- souadn piazovn vt, kter nejsou spojeny spojkou.

4dlm to, u #e as+

3ouv-t souadn je spojen dvou a vce vt /lavnc/. ezi nimi je spojka.

Dozli7ujeme vzta/y mezi B# - slu5ovac, stupRovac, odporovac, vylu5ovac,

p5inn, dFsledkov.

3ouv-t podadnje spojen vty /lavn a vedlej7.

3lo(it v-tn konstrukce, tedy spojen vce neI dvou vt, se v pra4i realizuje

velmi 5asto, a to jak v In komunikaci, tak nap. v eletrii.

)avla ekla, e pi#de, protoe chce, aby #i vidla )etra+

=le #e#ho nvodu #sem se naped zastavil u sprvce domova a prozradil mu, e

mo#e %da#n innost pro /ttn bezpenost byla #en suknka zakrva#c m&

skuten& psoben pro 0a#nou slubu 4/8, k emu mi vytvoili ty ne#lep$

pedpoklady prv mo#i bezelstn rodie a #eho vstcn spoluprce+ JPavel

)o/out, 0en Iena a ta muIM

A?


68/69

E. Stru!( shr!ut" +5+o% li!g+isti'*

Zr sou5asn linvistiky jako vdn disciplny je velmi 7irok a /luok,

pestoIe primrnm pedmtem zjmu linvistF zFstv vIdy jazyk.@/ceme-li rmcov c/arakterizovat stav sou5asn jazykovdy, je tea

uvdomit si, Ie jazykem se lid zavali od nepamti. $tarovk kultury

vnovaly zkoumn jazyka velkou pozornost, a uI to ylo v ^ecku, v ^msk

7i, v Gndii, ;ypt atd.

Po5tek vdeck linvistiky je kladen do zvru 1:. stolet, kdy se evrop7t

jazykovdci, ovlivnn v t do zejmna ojevenm prac staroindickc/

jazykovdcF J+nli5an illiam 8onesM, za5ali systematicky zavat zkoumnm

/lskovc/ zmn, podronm a systematickm popisem ramatiky.

Za zakladatele modern linvistiky je povaIovn 2erdinand de 3aussure.

8e/o u5en ovlivnilo adu evropskc/ 7kol a novc/ teori jazyka. 8e/o

strukturalismus pronikl i do ostatnc/ vdnc/ oorF. $aussurovo u5en mlo

vliv na dal7 7koly, mj. i na P8


69/69

Pokud mluvme, realizujeme stovky a tisce vpovd. ;4istuje v7ak jen

nkolik tzv. jdrovc/ vt Jkernel sentencesM, kter umoIRuj enerovn

rFznc/ vpovd.

Eal7 pelom v jazykovd nastal kolem r. 1!?". #ovo se o tzv.komunikan-,pragmatickm o.ratu v lingvistice. Zjem linvistiky o jazyk

jako systm, s popisem je/o roviny onoloick a moroloick, o popis sklady

vty atd. se posunul smrem k realizaci Jod lanue k paroleM, k promluv.

6edm-tem zjmu se stala komunikace, jej realizace, podmnky tto realizace,

a tak v7ec/ny aktory, kter komunikaci ovlivRuj, dle tak vzta/ uIivatele

jazyka k jazyku a dal7 tmata, do t doy zkouman pouze okrajov.

Brazn se proiluj tzv. pomezn lingvistick disciplny, kter v7ak svm

dosa/em a vznamem pestvaj t pouze pomezn Jpsyc/olinvistika,

sociolinvistika ad.M, stvaj se inspirativnm vc/odiskem pro dal7 nov

pstupy ke zkoumn jazyka.

A!

mlcoch_udsj

Documents