makroekonomická analýza (5hp510)
DESCRIPTION
Makroekonomická analýza (5HP510). Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Václav Rybáček, Katedra institucionální ekonomie [email protected] , [email protected] KH: út 09-10, 318 NB. Relativní vs. absolutní. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Makroekonomická Makroekonomická analýzaanalýza (5HP510) (5HP510)
Vývoj absolutní a relativní cenové Vývoj absolutní a relativní cenové hladinyhladiny
• Václav Rybáček, Katedra institucionální ekonomie• [email protected], [email protected]• KH: út 09-10, 318 NB
Relativní vs. absolutníRelativní vs. absolutní
• Relativní cenová hladina:Relativní cenová hladina: cenová hladina námi zkoumané země ve vztahu k cenové hladině jiné země, která nám slouží jako srovnávací základna (růst relativní cenové hladiny = nominální konvergence)
• Absolutní cenová hladina:Absolutní cenová hladina: skutečná výše cenové hladiny zkoumané země, změna absolutní cenové hladiny je rovna míře inflace ve zkoumané zemi
• za předpokladu konstatního měnového kurzu, změna absolutní cenové hladiny (inflace) nemusí nutně znamenat změnu relativní cenové hladiny (přiblížení srovnávací základně), a naopak.
Nominální konvergenceNominální konvergence
„„vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou
konvergující“konvergující“
(cenová hladina: vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomoci CPI)
- … je důsledkem konvergence reálné, tj. postupné umazávání mezery v HDP na pracovníka mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující
Důležitým prvkem je dynamika relativní cenové úrovně.
Základní ukazatel relativní cenové Základní ukazatel relativní cenové úrovněúrovně
CPL – Comparative price level
- procentní úroveň cenové hladiny zkoumané ekonomiky ve srovnání s ekonomikou zvolenou jako základ
CPL = (Pd/Pf ) / ER = PPP / ER
- Pd, Pf - domácí, resp. zahraniční cenová hladina- ER – nomální měnový kurz- PPP – parita kupních sil
- můžeme zkoumat relativní hladinu celého HDP či jeho složek
PPP – parita kupních sil- konverzní poměr, umělý kurz, jenž převádí jednu měnu do druhé tak, že lze koupit stále stejný objem zboží a služeb
- PPP = Pd/Pf
- poměr cenových hladin, vodítko při hledání rovnovážného měnového kurzu (Cassell, B-W systém)
- monetární teorie měnového kurzu
- zákon jedné ceny (vs. existence neobchodovatelných statků)
- dlouhodobý vztah
ER – nominální měnový kurz- počet jednotek domácí měny, za které lze pořídit jednotku měny zahraniční
- určován na devizových trzích, výše je determinována krátkodobými vlivy (spekulace) a dlouhodobým trendem (poměr cenových hladin)
Alternativní ukazateleERDI - exchange rate deviation index
- odchylka měnového kurzu od parity kupních sil (vnitřní –PPP - vs. vnější kupní
síla měny - ER) - míra pod/nadhodnocení měnového
kurzu - vliv na mezinárodní komparaci, přepočet HDP
dle ER a PPP - vážený průměr ERDI vůči jednotlivým zemím
= reálný efektivní směnný kurz
Formální vyjádření ERDI
ERDI = 1/CPL = ER/PPPERDI = 1/CPL = ER/PPP
• Příklad, ERDI pro ČR a SR:
ERDI czk/sk = Eczk/sk *PSR v sk /PCR v czk
Reálný (efektivní) měnový kurz
- nástroj analýzy konkurenceschopnosti domácích výrobců
- poměr zahraničních cen vyjádřených v domácí měně a domácích cen
- vážený průměr ERDI vůči jednotlivým obchodním partnerům (váha = podíl na exportu ČR)
RER = (ER * Pf) / Pd
- reálná apreciace (↓RER), růst hodnoty domácího zboží v relaci k zahraničnímu zboží
Vztah CPL a RER
• Změna komparativní cenové hladiny v čase:
– změna dána vývojem reálného směnného kurzu
CPLt+1 = CPLt / RER
CPLt+1 = CPLt / [(ER*Pf)/Pd]
=> reálná apreciace (RER<1) vede k růstu cenové hladiny relativní cenové hladiny dané země
Vyrovnávání cenových hladin
Inflační kanál: kladný inflační diferenciál, tj. Pd > Pf
Kursový kanál: zhodnocování nominálního měnového kurzu
• Závažná implikace v otázce přijetí eura, ztráta kursového kanálu vyrovnávání cenových hladin
Devizový kurz CZK/EUR a CZK/USD
14
16
18
20
22
24
26
28
9/07 10 11 12 1/08 2 3 4 5 6 7 8 9 10
CZK/EUR CZK/USD
Komparativní cenová hladina HDP
Regresní rovnice
CPL = 10,17 + 0,91*GDP + ε
R2 = 0,92
- čím vyšší HDP na , tím vyšší cenová hladina
- jinak řečeno, cenová hladina dané ekonomiky je zhruba na úrovni jejího HDP na
- HDP vyjádřený v běžném kurzu je pro méně vyspělé země nižší než při jeho vyjádření v PPP (vliv podhodnoceného kurzu)
- data: EUROSTAT
Relativní cenová hladina HDP a relativní HDP na hlavu
0
20
40
60
80
100
120
140
0 50 100 150
HDP (EU15=100)
CP
L (
EU
15
=1
00
)
ČR
NO
CH
ES
HU
BG, RO
IE
DK
Transformační příběh – reálná apreciace
- kursový polštář – hluboké podhodnocení měny, nižší mzdové náklady vyjádřené v cizí měně
- mzdový polštář - prudký pokles reálných mezd- šoková terapie, „utažení opasků“- postupné zhodnocování domácí měny:
- splasknutí transformačních polštářů
- probíhající reálná konvergence,
- růst mzdových nákladů
- růst cenové hladiny
Proč se cenové hladiny liší?Proč se cenové hladiny liší?• empirický poznatek: země s nižší produktivitou a úrovní
HDP na hlavu (pracovníka) empiricky vykazují nižší úroveň cenové hladiny => odlišná kupní síla (mzdy, jiné příjmy, …), odlišná úroveň spotřebitelské poptávky
• nemožnost arbitráže – problém obchodovatelnosti
• transakční náklady
• míra státní regulace, daně, sociální zákonodárství
• míra otevřenosti ekonomiky (dovoz inflace/deflace)
• úroveň konkurence na domácích trzích (otázka především maloobchodu)
• vývoj kurzu, aj.
A jak se sbližují?A jak se sbližují?
Populárním vysvětlením je tzv.
Balassův – Samuelsonův efekt (1964).
Bela Balassa a Paul A. Samuelson přišli s teorií vyrovnávání cenových hladin nezávisle na sobě.
Otázka … proč je v reálně konvergujících proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách?než ve vyspělejších ekonomikách?
Předpoklady teorie:
- nepružnost cen a nominálních mezd směrem dolů- vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory
(mzdová nákaza)- rozděluje ekonomiku na sektor obchodovatelného a
neobchodovatelného zboží a služeb- funkční trh práce
- aj.
Některé předpoklady jsou příliš silné, jejich změkčení však mechanismus efektu nepopírá.
Obchodovatelné vs. neobchodovatelné statky
Neobchodovatelné statky: zboží a služby, jejichž charakteristiky snižují, či přímo vylučují možnost mezinárodního obchodu s těmito statky (transakční náklady)
Obchodovatelný statek: dochází k mezinárodní arbitráži a tím i k tlaku na cenové vyrovnávání! (zákon jedné ceny, závislost na míře otevřenosti ekonomiky)
Co je neobchodovatelné?• zdravotní péče• sociální služby• vzdělání• ubytování a stravování• veřejná správa• voda• další služby• aj.
Značná část neobchodovatelných statků je také poskytována státem či ceny jsou státem regulovány.
Co je obchodovatelné?
• oblečení• obuv• komunikační zařízení a služby• stroje a zařízení• potraviny• drogy• aj.
Značná část těchto statků pochází z dovozu => vyrovnanější ceny těchto statků!
Jak Balassův-Samuelsonův efekt funguje?
a) Sektor produkující obchodovatelné zboží a služby (podléhající mezinárodní konkurenci) dosahuje vyššího růstu produktivity = růst reálných mezd.
Díky vyšší produktivitě nemusí ke krytí vyšších reálných mezd zvyšovat ceny při požadované rentabilitě – neinflační růst reálných mezd (stabilní NJMN).
b) Mzdová nákaza – v dlouhém období existuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi sektorem tradables a non-tradables. Jinak by docházelo k úprku pracovních sil do sektoru tradables.
Dojde k růstu mezd v sektoru non-tradables, ovšem bez adekvátního růstu produktivity = růst mezd se přelije do cen (↑NJMN).Nabídkový tlak na růst inflace. Pro zachování rentability či pokrytí nákladů nutnost zvyšovat ceny rychleji než v sektoru obchodovatelného zboží.
c) Růst produktivity v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží
Balassův-Samuelsonův efekt, formalizace …
• cenová hladina je váženým průměrem cen sektoru obchodovatelného a neobchodovatelného
• ceny obchodovatelného sektoru se mezi zeměmi neliší (PDT = PF
T)• vyrovnanost cen obchodovatelného sektoru = zabýváme se pouze
relativní cenovou úrovní neobchodovatelného sektoru• zjistěme determinanty poměru mezi domácí a zahraniční cenovou
hladinou• platí rozklad poměru cenové hladiny N na tři složky:
(PDN / PF
N) = [wDN/ wF
N]*[(1-αFN)/(1-αD
N)]*[yFN/*yD
N] ,kde: (1-αD
N) – podíl práce na produkci (část produktu, jíž obdrží pracovník)
PN – cenová hladina neobchodovatelného sektoru yN – produktivita v neobchodovatelném sektoru wN – mzdy v neobchodovatelném sektoru
• za předpokladu, že (1-αFN) = (1-αD
N), můžeme psát poměr obou cenových hladin jako:
• PDN / PF
N = (wDN / wF
N) * (yFN / yD
N)
• výraz můžeme dále upravit ….. mzdy v jednom sektoru nemohou růst trvale rychleji než v druhém, byť rozdíly existovat mohou. Zhruba platí:
• wDN = wD
T ; wFN = wF
T
• úroveň mezd je dána úrovní produktivity v obchodovatelném sektoru, že dochází ke mzdové nákaze, a že: (wD
N/wFN) = (wD
T/wFT) = (yD
T/yFT)
• za výše uvedených předpokladů:
• PDN / PF
N = (yDT / yF
T) * (yFN / yD
N)
závěry:
• čím nižší je relativní produktivita v domácím obchodovatelném sektoru, tím nižší je relativní cenová hladiny neobchodovatelných statků (nízké mzdy v obchodovatelném sektoru a tím i nízká mzdová nákaza)
• čím nižší je relativní produktivita v domácím neobchodovatelném sektoru, tím jsou relativní ceny v domácím neobchodovatelném sektoru vyšší (mzdová nákaza bez adekvátního růstu produktivity zvyšuje ceny)
• domácí relativní cenová hladina je dána zaostáváním relativní produktivity v sektoru obchodovatelném oproti zaostávání relativní produktivity v neobchodovatelném sektoru (klíčem je mzdová nákaza, předpoklad rovnosti mezd v obou sektorech)
• Příklad:- produktivita neobchodovatelného sektoru je na úrovni 80 % zemí eurozóny- produktivita obchodovatelného sektoru je na úrovni 40 % zemí eurozóny- jaká je cenová hladina neobchodovatelných statků a celková cenová hladina?
• PDN / PF
N = (yDT / yF
T) * (yFN / yD
N) = (0,40/1,00) * (1,00/0,80) = 0,5
- ceny neobchodovatelného sektoru jsou na úrovni 50 % eurozóny, což je dáno relativně vyšší zaostáváním produktivity obchodovatelného sektoru oproti zaostávání produktivity v sektoru neobchodovatelném (reálná konvergence = postupný růst produktivity v obchodovatelném, mzdová nákaza a „inflační“ růst mezd v neobchodovatelném = růst cenové hladiny, tj. nominální konvergence)
- PD / PF
= (x* PDT + (1-x)* PD
N) / (x* PFT + (1-x)* PF
N) = (1/3*1+2/3*0,5)/1 = 0,67
- x – podíl obchodovatelného sektoru, cca 1/3 – arbitrární volba
Závislost domácí komparativní cenové úrovně na relativní produktivity práce
Předpoklady modelu, co s nimi?
• mechanismus funguje i pro ekonomiku s plovoucími kurzy, neúplným mzdovým vzlínáním a vstupem neobchodovatelného zboží v podobě části nákladů do cen zboží obchodovatelného
• mzdová nákaza nemusí být silná – poučenost odborů, vědomí nižšího růstu produktivity
• ceny statků mají tendenci se mezinárodně srovnávat (výsledné odchylky nejsou řádové)
Funguje to?
• testování modelu trpí nedostatkem vhodných a srovnatelných dat
• problém podílu práce na produkci• problém jasného vymezení obchodovatelného a
neobchodovatelného sektoru (např. problém zemědělství)
• obecný závěr: Balassův-Samuelsonův efekt je v praxi postřehnutelný, jeho příspěvek ale není tak významný – zhruba 1-2 % na celkovém růstu cen
• endogenní vlastnost ekonomik
Indikátory trhu práce(meziroční změna v %)
-2
0
2
4
6
8
10
12
I/04 I/05 I/06 I/07 I/08
Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Meziroční rozdíl míry registrované nezaměstnanosti (v p.b.) Nominální jednotkové mzdové náklady Počet zaměstnaných osob
Vývoj mezd v odvětvích (meziroční změna v %)
0123456789
1011
I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II
Průmysl StavebnictvíTržní služby Veřejné služby
-10
-5
0
5
10
15
I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II
Průmysl StavebnictvíTržní služby Veřejné službyNárodní hospodářství
Vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů
Proč B-S efekt nevysvětluje vše …
Roli v úrovni cen hrají vedle kvantitativních charakteristik (HDP per capita, produktivita, aj.) i další faktory jako:
• technologie, rozdílné vybavení zemí výrobními faktory, nedokonalé mobility kapitálu a práce = rozdílné relativní ceny faktorů
• daně, regulace, vládní výdaje - vysoké vládní výdaje jdou zpravidla na zboží a služby neobchodovatelného sektoru
• tvorba cen a stupeň konkurence – nižší sektorové přirážky v zemích se silnější konkurencí (postkeynesovká tradice); v tomto přístupu nemusíme dělit ekonomiku na T a N atd.
• ekonomie rozsahu – země bohatě vybavené výrobními faktory, růst relativních cen v sektoru terciárním
• marketing, korupce, právní prostředí, aj.
Balassův-Samuelsonův efekt a měnová maastrichtská kritéria
• existence B-S efektu je jednou z nejsilnějších námitek proti kritériím
• měnová kritéria: inflační (max. 1,5 + průměr 3 nejlepších), kursové (ERM II) a úrokové (max. 2 % + průměr zemí s nejlepším výsledkem při dosahování cenové stability)
• kritéria jsou vzájemně provázána
• Balassův-Samuelsonův efekt může představovat komplikaci = rychlejší růst cenové hladiny při reálné konvergenci
• plnění za cenu restrikcí a snižování růstu?
• pokud restrikce, pak fiskální! Růst úrokových sazeb může oslabit plnění úrokového i kursového kritéria => tlak na úlohu fiskálu
• změna kritérií se neplánuje
Absolutní Absolutní cenová hladinacenová hladina
• Růst absolutní cenové hladiny
rovná se inflace• Růst absolutní cenové hladiny:
– v krátkém období (nabídkové a poptávkové šoky)
– v dlouhém období (kvantitativní teorie peněz – lidé poptávají peníze jako prostředek směny)
Dlouhodobý vztah peněz a produktu(HDP a M2 v ČR 1995-2004)
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
0200400600800100012001400160018002000
Nominální HDP (v mld. Kč, levá osa) M2 (v mld. Kč, pravá osa)
InflaceInflace
• všeobecný růst cenové hladiny
• v ČR režim cílování inflace
• kvantifikace jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI – consumer price index), spotřební koš
eurozóna – využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen - HICP (jiné váhy)
Index spotřebitelských cen (CPI)
• výpočet prostřednictvím Laspeyresova indexu:
CPI = (Σpn*q0)/(Σ p0*q0)
• koš spotřebitelských cen (šetření domácností)
Vývoj agregátu M1 a M2 (meziroční změna v %)
0
4
8
12
16
20
24
1/03 1/04 1/05 1/06 1/07
M1 M2
Vývoj míry inflace v České republice (1993-2005)
20,8
10 9,1 8,8 8,5 10,7
2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,90
5
10
15
20
25
Rok
% p
rům
ěr z
a ro
k
Inflace 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Meziroční inflace (změna v %)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7
Spotřebitelské ceny Měnověpolitická inflace
Vývoj složek inflace
-12-9-6-30369
121518
1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7
Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PHCeny pohonných hmot (PH)Ceny potravinRegulované ceny
Inflační cílování: inflace a expektace
-1
1
3
5
7
9
11
13
15
1/95 7 1/96 7 1/97 7 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7
inflation expectationsinflation
inflation targeting M2 targeting and exchange
rate targeting (till 5/97)
Inflační cíl ČNBInflační cíl ČNB
Prognóza inflace vs. skutečnost
0
1
2
3
4
5
6
7
8
I/07 II III IV I/08 II III
Střed prognózy z dubna 2007
Inflační cíl
Skutečná inflace
Změna v měnové politice ČNB …
• nový inflační cíl – od ledna 2010:
meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (toleranční pásmo +- 1 %)
• Trajektorie úrokových sazeb• Zasedání osmkrát ročně• Zveřejňování hlasování
Možné zdroje:
- Dědek, O: Risk and challenges of monetary strategy for euro adoption, Politická ekonomie 1/2006
- Holman, R.: Transformace české ekonomiky, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000
- Kubíček, J.: Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?, dostupné na hp482.wz.cz
- Weber, W. – McCandless, G.: Some monetry facts. Federal Reserve Bank of Minneapolis Quarterly Review, 1995
- Materiál ke přednášce – hp482.wz.cz
Děkuji za pozornost …