joomla pro totalni zelenace 1 1

pro totální zelenáče

Část první : Příprava lokálního WAMP serveru a instalace Joomla! na tento server

verze 1.1

Svatopluk Vít : pro totální zelenáče : Část první

Copyright (c) 2006 Svatopluk Vít.

Je povoleno kopírovat, šířit a/nebo upravovat tento dokument za podmínek GNU Free Documentation License, verze 1.2 nebo jakékoli další verze vydané nadací Free Software Foundation.

Kopie této licence je zahrnuta v oddílu jménem "GNU Free Documentation License".

Historie verzí :

1.0 (13.3.2006) – První veřejná verze

1.1 (14.3.2006) – Zapracovány připomínky, změna některých termínů, doplněna typografická konvence

Strana 2 z 36


Typografické konvence použité v příručcePokud je text psán skloněným písmem znamená to, že takto se daný výraz vyslovuje.

Písmo Courier znamená nějaký název souboru nebo složky, případně nějaký program nebo obecný název.

Pokud je nějaký text podbarven šedě znamená to, že se celý tento text zadává do nějakého pole nebo třeba do adresního řádku v prohlížeči.

Strana 3 z 36


Já jsem Pepa a ty?„V dnešním světě kompjůtrů, jutru jutru jutrujutru...“ - to je text písničky skupiny MIG21 a citát používám proto, abych nějak humorně začal jinak vážné téma. Jmenuju se Pepa Vomáčka a rozhodl jsem se, že si budu psát deník. Dneska se tomu prý říká blog. Je to jedno. Prostě budu sem psát.

Už před třemi měsíci jsem si koupil počítač. Vybavil jsem ho dobře, připojil na internet a začal po něm brouzdat. Našel jsem hodně pěkných stránek a rozhodl jsem se, že si prostě taky nějakou vytvořím. Řekl jsem si: „Pepo, to zvládneš!“ Kdybych však věděl, jak ta cesta bude složitá a zdlouhavá. Ale stálo to za to, abych ji podstoupil.

Začnu tím, že popíšu sebe, abyste věděli, jaké znalosti mám. Jak jsem říkal – počítač mám 3 měsíce (vlastně jsem ho dostal od Ježíška). Na škole jsme s počítačema pracoval, ale stejně tam profesoři jen tak blbě „kafrali“ a my pařili hry. Umím ho teda zapnout, napsat dopis, vytisknout ho a případně odeslat mailem. Umím si nainstalovat hru a hrát ji.

Z toho je tedy jasné, že mám dobrý, celkem výkonný počítač s Windows XP, který umí všechno. Kamarád Franta, který se živí sestavováním počítačů a vytvářením stránek, mi s ním pomůže a tak jsem pořád ve střehu a pořád se učím něco nového. Na Internetu leccos najdu, ale angličtinu moc dobrou nemám. Pokud potřebuju, něco anglicky přečtu (s řádným využitím slovníku), ale s angličtinou si moc netykám a spíše se jí vyhýbám. To jsem tedy já.

Můj zájem o tvorbu stránek začal tím, že jsem se pídil po tom, jak se vlastně stránky vytvářejí. Jedno odpoledne jsem seděl s Frantou u počítače a on mi vysvětloval, že existuje nějaký speciální jazyk zvaný HTML a v tom, že se stránky vytvářejí. Nainstaloval mi několik programů a ukázal, jak se to dělá. Chvíli jsem si s tím hrál, ale nějak se mi moc nechtělo rozumět tomu, proč se tam používají ty značky (Franta říkal tagy) a jak tam vkládat obrázky a tak. Pak jsem položil základní a jedinou otázku : „A nejde to dělat jednodušeji?“

Franta se divně zatvářil a pak řekl : „No jde to. Musíš si nainstalovat CMS. Ale před tím ještě Web server, PHP, MySQL a pak by to šlo.“ Měl jsem pocit, že mluvím s Marťanem. Dnes už vím, že to byl jen pocit. Jde to zvládnout! Ještě chvíli jsme kecali a pak šel Franta domů. A tak jsem si musel zjistit sám, co to vlastně CMS je.

Dozvěděl jsem se, že CMS je zkratka z anglických slov Content Management System, což lze s využitím slovníku přeložit něco jako Systém pro správu obsahu. Elegantně česky se tomu však říká Redakční systém. Zatímco klasickou stránku pomocí jazyka HTML vytváříte úplně od základu a vše definujete sami (existují programy, které to dělají poloautomaticky, vše si rozvrhnete a program sám vytvoří patřičný kód), při využití CMS se soustředíte pouze na obsah – tedy články, obrázky nebo video. O vše ostatní se postará CMS sám. Zjednodušeně to funguje jako kostra předepsaného vzhledu tzv. šablona a do ní je automaticky vkládán onen mnou definovaný obsah. Než se k tomu však dostanete, může uplynout různě dlouhá doba nastavování.

Je jasné, že k provozu CMS systému potřebujete mít v počítači něco nainstalováno a není to jen samotný CMS. Také je důležité, zda chcete provozovat svůj CMS na svém vlastním počítači – tedy lokálně nebo na nějakém počítači připojeném k internetu. Budeme zatím postupovat od jednoduššího ke složitějšímu. Jednodušší v tuto chvíli je, použít lokální verzi. Z té později můžeme přejít na verzi vzdálenou. Vzdálené počítače nabízející internetový obsah se jmenují servery, můj počítač je obvykle označován jako klient. Později to bude jasnější. Co proto potřebujeme, abychom na lokálním počítači mohli použít CMS?

WWW serverTo je program, který zajistí to, že když se k němu připojíte pomocí internetového prohlížeče (připojíte se zadáním internetové adresy ve tvaru www.stranka.cz), objeví se vám nějaké stránky. Všechny stránky začínající na internetu oním známým www jsou vlastně zprostředkovány pomocí WWW serveru. Je to program, který musí být v počítači trvale spuštěn a reagovat na správně formátované požadavky. Mezi

Strana 4 z 36


vaším prohlížečem a WWW serverem probíhá speciální komunikace, na základě které jsou prohlížeči odesílána data, která se u vás sestaví a prohlížeč je zobrazí. Nejznámější a nejpoužívanější WWW server se jmenuje Apache (Franta říkal, abych to četl apač, jako ten indián). Existuje však i mnoho dalších. Další hodně používaný, speciálně ve Windows je IIS (Internet Information Server – internet informejšn servr). S těmito dvěma se asi setkáte nejčastěji.

Interpret skriptovacího jazykaAsi víte, že programy se většinou píšou v nějakém programovacím jazyce (já jsem to taky nevěděl, od čeho mám Frantu). Po napsání programu musíte vytvořený program zkompilovat (tj. převést z formy programovacího jazyka do formy srozumitelné vašemu počítači a jeho procesoru v podobě 0 a 1) a vznikne spustitelný program. Ve Windows má obvykle koncovku EXE. Při vytváření internetových stránek však programy EXE nepoužíváme, píšeme jen kód. O vše ostatní se právě postará skriptovací interpretr. Ten je nainstalován na WWW serveru a pokud si váš prohlížeč vyžádá zobrazení nějaké stránky, je její kód „předhozen“ kompilátoru přímo na počítači – serveru a výsledná podoba je přetvořena do HTML jazyka a zobrazena ve vašem prohlížeči. To vše se děje v reálném čase.

Nejčastěji používaný skriptovací jazyk se jmenuje PHP (PHP Hypertext Preprocessor). Stránky vytvořené v jazyce PHP mají koncovku (jaké překvapení, to mi ani Franta nemusel napovídat) php. Dalším často používaným jazykem je ASP (Active Server Pages – aktiv servr pejdžis) s koncovkou asp, v současnosti ještě s rozšířenou variantou .NET (čtěte dot net) s koncovkou aspx. Existuje opět řada dalších, tyto jsou opět nejpoužívanější. Struktura kódu stránek psaných v těchto jazycích je velmi podobná programovacímu jazyku a zkušený programátor dokáže kód celkem jednoduše přečíst a říct, co vlastně dělá.

Důvod proč nejde vytvořit CMS jen v HTML je ten, že HTML jazyk neumožňuje používat nějaké rozhodovací podmínky, je to čistě jazyk značkový, který dokáže popsat strukturu stránky (např. 10 cm od okraje stránky je obrázek, dva řádky pod ním je tabulka se 3 řádky a 2 sloupci), ale ne provádět nějaký algoritmus (tj. zapsaný postup např. jako recept na bábovku – vezměte dvě vejce, mouku a cukr, když vše smícháte, nalijte to do formy...). Vždy k tomu musí využít nějaký programovací jazyk.

Databázový serverKdyž jsem zjišťoval, co je to databázový server, našel jsem spoustu informací a byl jsem z toho velmi zmaten. K čemu databázi? CMS, který chceme použít, totiž někam musí uložit ta naše data týkající se obsahu (články, obrázky atd.) a mít k nim přístup, který bude rychlý, snadno dohledatelný a navíc i snadno uložitelný. K tomu se výtečně hodí databáze, tedy sada mnoha tabulek s jednotlivými řádky v podobě článků. Použitím databáze skutečně nejste limitováni žádným vzhledem, obsah prostě můžete nechat „natéct“ do libovolné šablony.

Jak jsem již zmínil, existuje mnoho databázových serverů, jmenujme například MySQL (maj es kjů el nebo také maj síkvl), Microsoft SQL Server (majkrosoft síkvel server), Interbase (interbejs), Firebird (fajrbrd), Oracle (orákl) apod. Každý má své výhody i nevýhody.

Strana 5 z 36


Dáváme mozaiku dohromadyKdyž jsem si na internetu do vyhledávače zadal heslo CMS, objevily se miliony odkazů. Na jedné speciální stránce jsem dokonce objevil 400 samostatných CMS systémů, které byly k použití zcela zdarma. Vybrat si ten správný je opravdu těžké. A to mi ještě Franta říkal, že existují i CMS které se prodávají (a ne za malé peníze, v řádu tisíců dolarů nebo desetitisíců korun).

Byl jsem v koncích a řekl jsem Frantovi, jestli mi nemůže poradit, který zvolit. Franta se zamyslel a pronesl tajemným hlasem „Džumlá!“ On je prostě poněkud zvláštní. Po chvíli jsem zjistil, že mi oznámil odpověď na mou otázku, jaký CMS použít. Řekl : „Nemůžu říci, jaké přesné a konkrétní výhody má oproti jiným. Já jsem jej objevil před několika lety a jsem s ním spokojen, i když to vlastně bylo Mambo. Když si jej zvolíš, počítej s tím, že budeš mít ve mně oporu, která ti pomůže projít jeho úskalími.“ Byl bych asi blázen, kdybych si zvolil jiný systém. A tak jsem se dostal k CMS jménem Joomla!

Trocha z historiePozději jsem si uvědomil, co chtěl Franta říct tím Mambem, když mluvil o Joomle. Historie Joomly totiž sahá k říjnu 2005, kdy se objevila první verze. Jenže, kde se vzal CMS jako blesk z čistého nebe? Vývoj přece musí nějakou dobu trvat, ale když jsem se podíval na Joomlu, byla poměrně dobře rozvinutá, měla spoustu uživatelů a vůbec se jevila jaksi profesionálně. Pátral jsem dál.

Všechno začalo tím, že se firma Miro rozhodla vytvořit svůj vlastní CMS a vrhnout jej na trh. Zaměstnala tým vývojářů, kterým se povedlo vyvinout docela zajímavý produkt. Jeho sláva se začala šířit po světě, několikrát vyhrál různé soutěže o nejlepší produkt roku a používalo jej opravdu moře uživatelů.

A uživatelé žádali víc a víc funkcí. Firma Miro však nestíhala vyvíjet a rozhodla se k radikálnímu kroku – uvolnit kód celého CMS. Do této chvíle bylo Mambo jen jedním z komerčních CMS systémů prodávaných za velké částky. Tím, že vydala novou verzi programu s licencí GNU GPL, umožňující a požadující šířit zdrojový kód Mamba zdarma (je to hodně zjednodušeno, licenci GNU GPL jsem studoval opravdu podrobně, což doporučuji i vám a vydá to na samostatný článek). Tím se Mambu otevřel celý svět v podobě skupiny uživatelů a vývojářů, kteří zdarma a ve svém volném čase Mambo rozvíjeli. Věhlas programu byl větší a větší. V srpnu 2005 se objevilo prohlášení o tom, že firma Miro založí nadaci na podporu projektu Mambo. Dělo se spousta nepěkných věcí (vzájemné obviňování obou stran) až to vyvrcholilo tím, že celý vývojářský tým projektu Mambo „složil“ funkci u Miro. Při odchodu si s sebou vzali původní zdrojový kód (což licence GNU GPL povoluje) a vytvořili si svůj projekt s názvem Joomla! a to by mělo objasnit úzké vazby Joomla! na Mambo. Oba produkty mají společného předka, časem se jejich cesty rozdvojí a budou to dva odlišné systémy. Momentálně (březen 2006) jsou však z 90% kompatibilní a lze říci, že skoro shodné.

Já už chci mít své vlastní CMSKonstatujme tedy, že pokud čtete tyto řádky, rozhodli jste se stejně jako já, že použijete CMS Joomla! k tomu, abyste si vytvořili stránky. Než si jej budete moci nainstalovat, musíte však provést mnoho přípravných operací a nastavení. Tento návod předpokládá, že máte nainstalovány Windows XP. Návod mohou ovšem číst i majitelé operačního systému Linux, spousta věcí je shodná. To jsou tedy základní požadavky, které mi Franta nadiktoval.

Strana 6 z 36


Krok 1 : Instalujeme potřebné servery na lokální počítačJoomla! pro svůj běh vyžaduje WWW server, interpreter jazyka PHP a databázový server MySQL. Pokud si sednete k internetu, zjistíte, že se jedná o 3 samostatné projekty, které musíte postupně nainstalovat. Franta mi však řekl : „Pepo, samostatnou instalaci nemusíš vůbec používat. Existují tzv. WAMP/LAMP řešení.“ Je třeba Frantu zastavit a vysvětlit tajemnou zkratku. WAMP zkracuje první písmena používaných programů - Windows, Apache, MySQL a PHP. LAMP je zkratka pro Linux, Apache. MySQL a PHP. Jak jsem již uváděl, jako WWW server nemusí být použit Apache, ale třeba i IIS. Osobně se mi však lépe osvědčil Apache.

Jednou z nejzákladnějších věcí je to, že všechny tyto programy jsou nabízeny ke stažení zdarma s úplným zdrojovým kódem. Jejich pořízení vás prostě nebude stát ani korunu. WAMP/LAMP balík je sada všech jmenovaných programů nastavených tak, aby fungovala na lokálním počítači a abyste byli schopni je používat ve vašem internetovém prohlížeči. Po dohodě s Frantou jsem našel několik zajímavých balíků :

XAMPP (www.apachefriends.org)Dle toho, co jsem zkoušel je to asi nejkomplexnější balík se skvělým poměrem užitná hodnota/velikost archivu. Je to nejenom WAMP, ale také LAMP. Instalační balík má 13 – 26 MB. Dělí se na několik verzí, nám bohatě postačí verze označená jako LITE o velikosti 13 MB.

WAMP5 (www.wampserver.com)Tentokrát jen WAMP balík, obsahuje vše potřebné v 18 MB.

EasyPHP (www.easyphp.org)Tento WAMP balíček se vyznačuje naprosto nejmenší velikostí, má jen necelých 8 MB.

Pro svou univerzálnost jsem si vybral XAMPP. Nejjednodušší je celý balík stáhnout a spustit instalační program (kliknul jsem na soubor xampplite-win32-1.5.1.exe) a spustila se instalace.

Zvolte si složku, do které se XAMPP nainstaluje. Pozor, vytvoří se podsložka XAMPPLITE. A pak se jakoby nic nestane, jen na určeném místě vznikne jedna složka navíc. Tohle jsem provedl a začal tupě zírat na Frantu. Franta říká : „Tak, teď se vše rozbalilo a teď to musíme uvést do provozu. Přejdi do složky, kam se XAMPP nainstaloval a spusť tam soubor setup_xampp.bat.“

To jsem provedl a za chviličku se objevila obrazovka informující mne, že je vše nastaveno a hotovo. Všechny potřebné servery mám nainstalované.

Strana 7 z 36


Teď je ještě musím spustit a aktivovat. S Frantovou pomocí jsem z instalační složky spustil program s názvem xampp-control.exe. Objevila se obrazovka:

Zde vidíte seznam všech serverů k dispozici. Nás samozřejmě nejvíce zajímají Apache a MySQL. Abychom je spustili, klikneme postupně na tlačítko Start. Pokud vše proběhne správně, vypadá pak obrazovka následovně:

Všimněte si nápisu Running před tlačítkem Stop. To je informace o tom, že daný server běží. Pokud jej budete chtít vypnout, klikněte na Stop. To ale teď nechceme. Musíme totiž ještě provést kontrolu toho, jaký obsah nám tyto servery nabídnou v prohlížeči.

Strana 8 z 36


Krok 2 : Prohlížení lokálního obsahu WAMP serveruSpusťte svůj oblíbený internetový prohlížeč a do adresního řádku zadejte adresu. Zapomněl jsem se zmínit o tom, jakou adresu tam zadáme. Pokud je server na internetu, obvykle zadáváme adresu ve tvaru www.stranka.cz. Jak je ale pojmenován váš počítač? Nebojte se, nemusíte nic zjišťovat. Existuje univerzální jméno značící váš počítač. Jméno zní localhost.

Do adresního řádku zadejte slovo localhost a stiskněte Enter. Nezadávejte nějaké www na začátku nebo cz na konci. To je totiž špatně. Po stisknutí Enter se objeví obrazovka podobná této:

Strana 9 z 36


Vyberte si jazyk, kterým s vámi XAMPP bude komunikovat. Nejlépe bude, pokud zvolíme Angličtinu (English). Objeví se obrazovka s různými nastaveními :

Tímto jsme se přesvědčili, že náš XAMPP funguje správně. Franta mne poplácal po rameni a řekl, že máme podstatnou část práce za sebou, ale že nás ještě více čeká.

Strana 10 z 36


Krok 3: Příprava databázeJak jsem se již zmiňoval, potřebuje Joomla! pro svůj chod databázi. Ta ovšem ještě neexistuje a musíme jí vytvořit. Slouží k tomu program phpMyAdmin. Ten zobrazí přehledné rozhraní k ovládání databázového serveru MySQL. Musíme jej však spustit. Není to ovšem klasický program s příponou EXE, ale je to program napsaný v PHP, podobně jako Joomla! a spustíte jej z oranžového menu po levé straně stránky, v sekci Tools:

Strana 11 z 36


Zde si můžete rozhraní přepnout do češtiny. Ve druhém sloupci phpMyAdmin najdete rozbalovací nabídku označenou Language. Vyberte z ní Czech a vše se přepne do češtiny:

Strana 12 z 36


Nastavování ještě neskončilo, teď je čas změnit kódování češtiny vaší databáze. Výchozím kódováním češtiny je stránka Windows-1250. Z rozbalovací nabídky Porovnání pro toto připojení zvolte cp_1250_czech_cs:

Strana 13 z 36


Pomocí prvního sloupce MySQL konečně přejdeme k vytvoření databáze. Nazveme jí prostě – JOOMLA.

Do políčka vytvořit databázi zadejte JOOMLA a v rozbalovací nabídce porovnání zvolte cp1250_czech_cs:

Tím jsme server přinutili, aby vytvořil databázi a jako výchozí kódování ať používá kódovou stránku Windows-1250. O kódování se dopodrobna rozepíšu ještě později. Teď přijměte tuto informaci jako fakt a vše nastavte dle vzoru.

Strana 14 z 36


Pak klikněte na tlačítko Vytvořit a objeví se obrazovka:

Vytvořili jsme databázi jménem JOOMLA a jako výchozí kódování jsme nastavili stránku Windows-1250. Ve většině případů tím nastavování serveru končí, o zbytek se postará instalace Joomla! Můžeme prohlížeč vypnout a přejít k předinstalačním krokům s Joomla! na lokálním počítači.

Strana 15 z 36


Předinstalační krokyTohle se mi povedlo nastudovat a prošlo to celkem bez problémů. Mám tak k dispozici kompletní sadu serverů, které Joomla! pro svůj chod vyžaduje. Jak ale nainstalovat vlastní Joomlu! do Apache? Je to celkem jednoduché.

Z všeho nejdříve si samozřejmě stáhněte poslední Joomlu! (nejlepší bude, pokud jako já použijete http://www.joomla.org) a někam si ji rozbalte. Pak se přesuňte do složky, kam jste nainstalovali váš WAMP server. My máme nainstalovaný XAMPP v C:\ a tak se přesuneme do C:\XAMPPLITE. V této složce mimo jiné najdete složku pojmenovanou htdocs. Přesuňte se do ní.

V ní vytvořte podsložku pojmenovanou joomla. Do ní pak zkopírujte kompletní adresářovou strukturu rozbaleného archivu se staženou Joomlou. Mělo by to vypadat tak, že ve složce htdocs bude podsložka joomla, jejímž obsahem bude několik podsložek např. administrator, cache, components atd.

A to byla vlastní instalace Joomly! na WWW server.

Strana 16 z 36


Instalace a vlastní nastavení JoomlyNyní spusťte opět váš prohlížeč a do adresního řádku zadejte http://localhost/joomla a v rybníčku zakuňká, v rákosí lupne a objeví se Joomla!, přesněji první instalační krok. To samozřejmě za předpokladu, že máte XAMPP spuštěn (tzn. zelené Running u Apache a MySQL v XAMPP Control Panelu:

Můžete začít oslavovat, první fáze pro Joomla! byla úspěšně dokončena, teď následuje další v podobě nastavení všech potřebných parametrů pro běh Joomly!, vycházející z vašich požadavků.

Strana 17 z 36


Na první obrazovce můžete zkontrolovat, zda máte všechny složky v módu writable, což znamená, že do nich lze zapisovat. U lokální instalace na váš počítač by mělo být všechno zelené. Klikněte na tlačítko Next>> které vás přesune ke kroku číslo 2:

Teď vidíte znění licence, pod jakou je Joomla! vydávána. Jmenuje se GNU GPL a nabízí se zde v anglickém jazyce. Pokud ji chcete prozkoumat, můžete použít stránku www.gnu.cz, kde najdete znění této licence i v češtině.

Strana 18 z 36


Po přečtení licence klikněte na tlačítko Next>>

Tento krok je označen jako číslo 1 a je to v podstatě ten nejdůležitější krok, jaký musíme provést. Zde nastavíme všechny potřebné parametry. Co musíme do příslušných polí vyplnit? Tady mi opravdu pomohl Franta a internet.

Host NameDo tohoto pole se zadává jméno serveru, na kterém běží databázový server. V drtivé většině případů je to vždy localhost, což znamená, že bude použit lokální databázový server, vzhledem k WWW serveru, na kterém je Joomla! nahrána. Proto do tohoto pole vyplňte localhost.

MySQL User NamePokud pracujeme na lokálním počítači, je zde zapotřebí přečtení dokumentace k WAMP serveru, abyste věděli, jak se jmenuje hlavní uživatel serveru, případně si pomocí phpMyAdmin nějakého můžete vytvořit a musíte mu přidělit práva. Nijak jsem si to nekomplikoval a po přečtení dokumentace k XAMPP jsem zjistil, že je tam jako výchozí vytvořen uživatel se jménem root. Proto jsem do pole zadal root.

MySQL PasswordPodle toho, jakého uživatele použijete o řádek výš, takové heslo musíte zadat. V instalaci XAMPP je uživatel root a heslo je prázdné.

Strana 19 z 36


MySQL Database NameZde se zadá jméno databáze, kterou má Joomla! používat. V naší lokální instalaci XAMPP jsem před chvílí vytvořil databázi joomla. Takže její jméno uvedeme do tohoto pole.

MySQL Table PrefixPokud instalační program vytváří jednotlivé tabulky, patřičně je pojmenuje. Můžete však nastavit, že se všem takto vytvořeným tabulkám předřadí nějaké jméno, které zadáte do příslušného pole. Jako výchozí se nastavuje jos_. Většinou se obsah tohoto pole nemusí měnit.

Drop Existing TablesPokud instalační program objeví nějaké tabulky v databázi joomla, může je všechny smazat. To se stane tehdy, pokud zatrhnete zatržítko před tímto řádkem.

Backup Old TablesPokud se v databázi objeví nějaké tabulky, lze je před smazáním ještě zazálohovat.

Install Sample DataPokud instalujete Joomlu! poprvé, je nejlepší volbou pro naučení se s ní pracovat, nechat si vytvořit ukázkový obsah, kde je nastaveno několik kategorií článků a je zde přidáno několik článků. Prostě po instalaci můžete rovnou začít Joomlu! testovat.

Provedl jsem všechna potřebná nastavení a chtěl jsem přejít k dalšímu kroku. Kliknul jsem na tlačítko Next>> a ještě se objeví dotaz, zda chcete skutečně použít všechna nastavení:

Strana 20 z 36


Po stisku OK se objeví další krok instalace:

V tomto kroku stačí do řádku Site Name zadat příslušné jméno vašeho webového sídla. Já jsem si zvolil název Pepova testovací Joomla.

Strana 21 z 36


Pak už stiskněte jen tlačítko Next>>.

V tomto kroku ještě můžeme donastavit další parametry našeho CMS.

URLZde nastavíme přesnou adresu k našim stránkám, v mém případě http://localhost/joomla.PathV tomto řádku je úplná fyzická cesta na serveru, kde je umístěna složka s instalací Joomla!. Měla by to být složka na disku C: a automaticky je předplněna cesta tak, jak je to v této chvíli.

Your E-mailDo tohoto řádku jsem zadal adresu,na kterou jsem chtěl posílat případné zprávy o provozu mého CMS Joomla!.Admin passwordNejzákladnějším a nejdůležitějším údajem z celé instalace Joomly! je heslo správce. Pokud toto heslo známe, můžeme kdykoliv změnit potřebné parametry. Volbě hesla proto věnuji hodně pozornosti. Také si ho zapamatujte.

Strana 22 z 36


Zbylé dvě volby (File Permissions a Directory Permissions) nejsou pro lokální instalaci potřebné a proto je necháme ve výchozím stavu.

Pak už následuje jen souhrnná obrazovka voleb:

Jste také požádáni o smazání složky installation ve struktuře Joomla! Z této obrazovky také můžete odskočit na úvodní stránku vašeho webového sídla nebo se rovnou dostat k přihlašovací obrazovce vaší správcovské konzoly.

Dokončil jsem všechny kroky, které jsem měl a mám nainstalovanou Joomlu! na svém lokálním počítači. K mé úplné spokojenosti mi však ještě kapička chyběla. Joomla! se se mnou stále nebavila česky a já jsem se rozhodl jí to vymluvit a přesvědčit ji, že čeština je celkem fajn.

Strana 23 z 36


Teoretická vsuvka - kódováníTakže se mi povedlo pěkně vše nainstalovat, ale zatím tam nemám ještě češtinu. S češtinou totiž souvisí jedna podstatná věc, kterou Franta nazýval kódování. Sedl si se mnou a podrobně mi všechno popsal.

Jde totiž o to, že počítače pocházejí z Ameriky, kde používají „normální“ znaky jako je A-Z, a-z , čísla a interpunkční znaménka. Počítač při své práci nepracuje přímo se znaky, pracuje s tabulkou, která se označuje jako ASCII. Ukládá si jen čísla znaků, které tvoří nějaký text. Při práci s programem pak počítač říká : „Z tabulky na obrazovku vypiš znak číslo 65, znak 66, znak 65.“ Výsledkem této operace je vypsání slova ABA, neboť v ASCII tabulce je číslem 65 označeno písmeno A a písmeno B má číslo 66.

Celá tabulka obsahuje celkem 256 znaků. Od 0 do 32 jsou speciální znaky jako je konec řádku nebo mezera. Od čísla 33 začínají čísla a interpunkční znaménka, od 65 začínají znaky velkých písmen, od 97 jsou malá písmena až do 127. Znaky od 128 do 255 (pozor tabulka začíná znakem číslo 0 a končí znakem číslo 255, dohromady tedy 256 znaků) jsou speciální znaky jako jsou znaky německé nebo španělské abecedy apod.

Jak do této tabulky uložit české znaky? Je jasné, že české znaky neuložíte do tabulky tak, jak jsou v české abecedě tedy A B C Č D Ď E Ě atd. Volný prostor tak máte od znaku 128 do 255. Zbylých českých znaků je jen pár (např. á é č ď ň Á Č Ř apod.) a možností, jak je umístit v tabulce čítající 128 pozic je mnoho. A právě tady nastává ten problém. Tím, že počítač zobrazuje pouze čísla znaků, je mu srdečně jedno, jaký znak na něm ve skutečnosti je. Proto dochází k problémům, které můžete vidět na některých počítačem zpracovaných dokumentech, že se prostě místo znaku č objeví nějaký paznak, který není český.

To umístění českých znaků bylo zapotřebí nějak standardizovat. Naneštěstí pro nás, je těch norem příliš mnoho. V počítačovém pravěku bylo rozšířeno kódování (tj. tabulka rozložení českých znaků na kódech od 128 do 255) bratří Kamenických (nyní označováno jako CP 895). Franta jim familiérně říkal Kameníci. Pak tady byl pokus ze strany Microsoftu, který přišel s kódováním Latin-2 (CP 852). Aby se to ještě více zkomplikovalo, s příchodem Windows se objevila kódová stránka nazvaná Windows-1250 a ta je používána ve Windows jako výchozí. Uživatelé MacOS a Linuxu pak znají ještě kódování ISO-8859-2 a jak je z názvu patrné, je toto kódování standardizováno celosvětovým úřadem pro standardizaci, proto má v názvu ISO. Microsoft se tomuto kódování odmítl podřídit a tvrdošíjně si prosazuje své Windows-1250 a uživatelům Windows proto nic jiného nezbývá.

S rozmachem internetu se ovšem objevily jazyky, kterým tabulka 128 znaků nemůže stačit. Typicky třeba japonština, korejština, hebrejština nebo čínština. Ano tušíte správně, vzniklo nové kódování označené UTF-8, někdy také nazýváno Unicode. Tato tabulka je pak schopná pojmout více než 65 000 znaků, což by mělo postačovat na speciální znaky všech jazyků světa. Například pro čtení standardních japonských znaků potřebujete asi 2 000 znaků, vzdělaný japonec však rozumí až 8 000 znaků. je tedy jasné, že čeština byla zakódována i do této tabulky. V současnosti se tak v českých zemích setkáte celkem se třemi druhy kódování Windows-1250, ISO-8859-2 a UTF-8. Protože pracujeme ve Windows a na lokálním počítači, automaticky používáme kódování Windows-1250.

Myslel jsem si, že Frantu dostanu do úzkých. Zeptal jsem se ho, jaký je rozdíl mezi kódováním ISO-8859-2 a Windows-1250? Odpověď však znal. Většinou je rozdíl jen v umístění 2 znaků a to ž a š, samozřejmě také Ž a Š. Pokud zapnete špatné kódování, poznáte to právě na těchto znacích. Pro začátečníka, jako jsem já, však musí stačit – pracuji s kódováním Windows-1250, alespoň v tomto případě.

Strana 24 z 36


Poinstalační krokyProč potřebuju češtinu v Joomla!? Když se totiž podíváte na právě nainstalovanou Joomlu! na adrese http://localhost/joomla zjistíte, že datumy jsou anglicky (Saturday, 12 June 2004) a my chceme, aby tam bylo Sobota, 12.června 2004. Dále se pod každým článkem nachází odkaz říkající Read more... a i jiné části jsou anglické. Po přepnutí na češtinu samozřejmě nepřeložíme vytvořené články, ale o to v této chvíli nejde.

Kde získat češtinu? Franta mi poradil stránku, kde můžu stáhnout češtinu pro Joomla. Stačilo vyťukat www.joomla.cz do adresního řádku v prohlížeči a podívat se do sekce Ke stažení. Tam měli češtinu pro mou verzi Joomla!. Franta mi také kladl na srdce, že musím použít češtinu pro svou verzi, verze češtin se vždy trošku liší.

V balíčku s češtinou pro kódování se nacházejí 3 soubory – czech1250.xml, czech1250.ignore.php a czech1250.php. Soubory z balíčku dekomprimujte a pak je uložte do složky language v instalaci Joomly! na vašem lokálním počítači. Já jsem soubory uložil do složky C:\XAMPPLITE\HTDOCS\JOOMLA\LANGUAGE.

Pak už je jen zapotřebí češtinu v Joomle! aktivovat. Do vašeho internetového prohlížeče a jeho adresového řádku zadejte http://localhost/joomla/administrator, přihlašte se jako uživatel admin a heslem, které jste si zvolili pro správce Joomly!.

Strana 25 z 36


Po správném zadání hesla se před vámi otevře správcovská část Joomly!:

Franta mi řekl, abych se vůbec nezabýval nějakými nastaveními, jen mne vedl. Kliknul jsem na ikonu s klíčem nazvanou Global Configuratiuon.

Strana 26 z 36


Pak se objevila obrazovka:

Strana 27 z 36


Tam jsem si všiml, že nahoře je několik záložek. Frantu ale nejvíce zajímala záložka Locale, takže jsem na ní kliknul:

A Franta zajásal : „To je ono! Teď to můžeme nastavit!“ V záchvatu štěstí mi Franta vytrhnul myš z ruky a rychle se podíval na obsah rozbalovacího seznamu Language. V seznamu byla i položka czech1250 a tu vybral.

Strana 28 z 36


Pak se ještě přesunul do řádku Country Locale a k mému velkému úžasu vymazal jeho obsah (bylo tam en_EN) a napsal tam czech. Takhle to vypadalo po nastavení všech voleb:

Pak kliknul na ikonu diskety (Save) a poté v pravém horním rohu na text Logout admin. Objevila se před námi úvodní obrazovka celého CMS, jinak také zvaná Front-end (v doslovném překladu Přední konec, česky mluvíme o Uživatelské části). Ta se změnila.

Strana 29 z 36


Joomla! se s námi bavila česky a to o nám šlo:

Pod články, které jsou samozřejmě psány anglicky však už byl text Celý článek..., obejvily se české názvy dní a také tam bylo tlačítko přihlášení a vůbec se celé rozhraní chovalo jak má. Stále tam však zůstalo spousta anglických textů, to je ovšem otázka ukázkových dat. Jak změnit tohle se dozvíte v dalším díle této příručky.

Strana 30 z 36


ZávěrCílem této první části příručky bylo naučit se, jak si na lokální počítač s Windows XP nainstalovat WAMP server (Apache, MySQL, PHP), nastavit si databázi pro Joomlu, nainstalovat vlastní Joomlu a počeštit ji. Celé prostředí mělo sloužit hlavně k testování a naučení se práce s Joomlou!.Myslím si, že jsem to podal opravdu velmi podrobně. Pokud ani po přečtení tohoto návodu nejste schopni Joomlu! rozchodit, nechte si poradit od někoho zkušenějšího, neboť v tom případě není Joomla! pro vás vhodná. Já jsem měl k dispozici Frantu, zkuste si najít také takového Frantu.

Existuje celkem obsáhlá dokumentace k Joomle!, bohužel pro mne, je většinou anglicky nebo německy. Já bohužel řeči neovládám. Ale asi budu muset začít studovat.

Strana 31 z 36


GNU Free Documentation LicenseČeský překlad verze 1.2, listopad 2002

Copyright (C) 2000,2001,2002 Free Software Foundation, Inc.

59 Temple Place, Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USA

Každému je povoleno kopírovat a šířit doslovné kopie tohoto licenčního dokumentu, ale není dovoleno jej měnit.

0. ÚVOD

Smyslem této licence je učinit manuál, učebnici nebo jiný funkční a užitečný dokument "svobodným" v tomto významu: zaručit každému skutečnou svobodu pro jeho kopírování a šíření, s úpravami či bez úprav, ať už komerčně nebo nekomerčně. Za druhé, tato licence zajišťuje pro autora i vydavatele možnost dosáhnout uznání za svoji práci, aniž bude považován za odpovědného za úpravy, které udělali jiní.

Tato licence je druh "copyleftu", což znamená, že díla odvozená od daného dokumentu musí být sama svobodná ve stejném smyslu. Doplňuje GNU General Public License, což je copyleftová licence určená pro svobodný software.

Navrhli jsme tuto licenci, aby se používala pro manuály ke svobodnému softwaru, protože svobodný software vyžaduje svobodnou dokumentaci: Svobodný program by měl být k dostání s manuály poskytujícími stejné svobody, jako poskytuje program. Ale tato licence se neomezuje na softwarové manuály; lze ji použít pro jakékoli textové dílo, nehledě na téma nebo zda je vydáno jako tištěná kniha. Doporučujeme tuto licenci zejména pro díla, jejichž účelem je výuka nebo poskytování informací.

1. PLATNOST A DEFINICE

Tato licence platí pro jakýkoli manuál nebo jiné dílo - na jakémkoliv médiu, které obsahuje vyrozumění vložené vlastníkem autorských práv sdělující, že dílo může být šířeno za podmínek této licence. Takovýmto vyrozuměním se uděluje celosvětově platná nezpoplatněná licence, neomezená v trvání, pro použití daného díla za zde stanovených podmínek. Jakýkoli takový manuál nebo dílo je v dalším textu zmiňován jako "dokument". Držitelem licence je kdokoli z veřejnosti a je nazýván "vy". Licenci přijímáte, pokud dílo zkopírujete, upravíte nebo ho budete šířit způsobem, který by podle autorského práva vyžadoval svolení.

"Upravená verze" dokumentu znamená jakékoli dílo obsahující dokument nebo jeho část, ať už doslovně zkopírovaný, nebo s úpravami a/nebo přeložený do jiného jazyka.

"Druhotný oddíl" je pojmenovaná příloha nebo úvodní oddíl dokumentu pojednávající výhradně o vztahu vydavatelů nebo autorů dokumentu k celkovému předmětu dokumentu (nebo souvisejícím tématům) a neobsahuje nic, co by se dalo přímo zahrnout do celkového předmětu. (Je-li tedy dokument zčásti učebnicí matematiky, nesmí druhotný oddíl vysvětlovat cokoli z matematiky.) Tento vztah by mohl být otázka historického spojení s předmětem či souvisejícími tématy nebo právního, komerčního, filozofického, etického či politického postoje k nim.

"Neměnné oddíly" jsou určité druhotné oddíly, jejichž názvy jsou označeny jako názvy neměnných oddílů ve vyrozumění, ve kterém se říká, že dokument se zveřejňuje pod touto licencí. Pokud některý oddíl nevyhovuje výše uvedené definici druhotného oddílu, není dovoleno, aby byl označen za neměnný. Počet neměnných oddílů v dokumentu může být i nulový. Pokud dokument neurčuje žádné neměnné oddíly, pak v něm žádné nejsou.

"Texty desek" jsou určité krátké pasáže textu, které jsou vypsané jako texty předních desek nebo texty zadních desek ve vyrozumění, kde stojí, že dokument se zveřejňuje pod touto licencí. Text předních desek smí mít nanejvýš 5 slov a text zadních desek smí mít nanejvýš 25 slov.

Strana 32 z 36


"Průhledná" kopie dokumentu znamená strojově čitelná kopie, reprezentovaná ve formátu, jehož specifikace je dostupná široké veřejnosti, který je vhodný pro snadné revidování dokumentu v obecně použitelných textových editorech nebo (v případě obrázků složených z pixelů) obecně použitelných kreslících programech nebo (v případě vektorových kreseb) některém všeobecně dostupném vektorovém editoru a který je vhodný jako vstup do formátovačů textu nebo pro automatický překlad do různých formátů vhodných jako vstup do formátovačů textu. Kopie udělaná v jinak průhledném souborovém formátu, v níž bylo značkování - nebo jeho absence - vytvořeno tak, aby čtenářům bránilo v následných úpravách, není průhledná. Formát obrázku není průhledný, pokud je použit pro jakýkoli podstatný rozsah textu. Kopie, která není "průhledná" se nazývá "neprůhledná".

Příklady vyhovujících formátů pro průhledné kopie zahrnují obyčejné ASCII bez značkování, vstupní formát Texinfo, vstupní formát LaTeX, SGML nebo XML používající veřejně dostupné DTD a prosté HTML odpovídající standardu, PostScript nebo PDF určené pro modifikaci člověkem. Příklady průhledných formátů obrázků zahrnují PNG, XCF a JPG. Neprůhledné formáty zahrnují proprietární formáty, jež mohou být čteny a editovány jen proprietárními textovými procesory, SGML nebo XML, pro které nejsou DTD a/nebo nástroje na zpracování obecně dostupné, a strojově vygenerované HTML, PostScript nebo PDF produkované některými textovými procesory jen jako výstup.

"Titulní stránka" u vytištěné knihy znamená titulní stránku samu plus ty následující stránky, kterých je zapotřebí, aby čitelně uváděly materiál, jejž tato licence vyžaduje, aby byl obsažen na titulní stránce. Pro díla ve formátech, které nemají žádné titulní stránky jako takové, znamená "titulní stránka" text poblíž nejvýraznějšího výskytu titulu díla, předcházející začátku vlastního textu.

Oddíl "jménem XYZ" znamená pojmenovanou podčást dokumentu, jehož název je buď přesně XYZ nebo obsahuje XYZ v závorkách za textem, který je překladem XYZ do jiného jazyka. (XYZ zde zastupuje konkrétní název oddílu, jež budou zmíněny níže, jako například "Poděkování", "Věnování", "Doporučení" nebo "Historie".) "Zachovat název" takového oddílu při úpravách dokumentu znamená, že zůstává oddílem "jménem XYZ" podle této definice.

Dokument může obsahovat popření záruky, a to bezprostředně za vyrozuměním, v němž stojí, že se na dokument vztahuje tato licence. Tato popření záruky se považují za odkazem vložená do této licence, ale pouze co se týče popření záruky: Jakékoli jiné tvrzení, které by tato popření záruky mohla obsahovat, je neplatné a nemá na význam této licence žádný dopad.

2. DOSLOVNÉ KOPÍROVÁNÍ

Dokument smíte kopírovat a šířit na jakémkoli médiu, ať už komerčně nebo nekomerčně, za předpokladu, že tato licence, vyrozumění o autorských právech a vyrozumění o licenci, v němž se říká, že na dokument se vztahuje tato licence, jsou reprodukovány ve všech kopiích a že k podmínkám této licence nepřidáte žádné další podmínky. Nesmíte používat technická opatření, abyste mařili či kontrolovali čtení nebo další kopírování kopií, které vytváříte nebo šíříte. Jestliže šíříte dostatečně velký počet kopií, musíte se také řídit podmínkami z oddílu 3.

Kopie smíte také půjčovat, a to za týchž výše uvedených podmínek, a smíte kopie veřejně vystavovat.

3. KOPÍROVÁNÍ VE VELKÉM

Pokud vydáte tištěné kopie dokumentu (nebo kopie na médiu, které má obvykle potištěný obal) v množství větším než 100 a vyrozuměni o licenci uvedené v dokumentu vyžaduje texty desek, musíte vložit kopie do desek, na nichž jsou všechny tyto texty desek jasně a čitelně vypsány: text předních desek na předních deskách a text zadních desek na zadních deskách. Oboje desky vás také musí jasně a čitelně identifikovat jako vydavatele těchto kopií. Na předních deskách musí být uveden úplný název se všemi jeho slovy stejně výraznými a viditelnými. Na desky smíte přidat i další materiál. Kopírování se změnami, které se omezují na desky - pokud tyto zachovávají název dokumentu a splňují zde uvedené podmínky -, lze v ostatních ohledech považovat za doslovné kopírování.

Jsou-li texty vyžadované pro některé z desek příliš rozsáhlé, než by na ně mohly být čitelně umístěny, měli byste na skutečné desky dát první uváděné texty (kolik se jich rozumně vejde) a se zbytkem

Strana 33 z 36


pokračovat na bezprostředně následujících stránkách.

Jestliže vydáte nebo budete šířit neprůhledné kopie dokumentu v množství větším než 100, musíte buď ke každé neprůhledné kopii přiložit strojově čitelnou průhlednou kopii, anebo uvést v každé neprůhledné kopii nebo u ní umístění v počítačové síti, ze které široká síťužívající veřejnost bude mít přístup ke stažení úplné průhledné kopie dokumentu, prosté přidaného materiálu, za použití veřejných standardních síťových protokolů. Pokud zvolíte tuto druhou možnost, tak, až začnete šířit neprůhledné kopie ve velkém, budete muset podniknout dostatečně prozíravé kroky, abyste zajistili, že dotyčná průhledná kopie zůstane přístupná v uvedené lokaci nejméně po dobu jednoho roku od distribuce poslední neprůhledné kopie (přímo nebo prostřednictvím vašich zástupců či prodejců) daného vydání veřejnosti.

Žádáme, ale nevyžadujeme, abyste se dostatečně včas před novou distribucí jakéhokoli velkého počtu kopií dokumentu spojili s jeho autory, abyste jim dali šanci poskytnout vám aktualizovanou verzi dokumentu.

4. ÚPRAVY

Upravenou verzi dokumentu smíte kopírovat a šířit za podmínek uvedených v oddílech 2 a 3 výše, za předpokladu, že tuto upravenou verzi vydáte přesně pod touto licencí, přičemž upravená verze bude plnit úlohu dokumentu, čímž umožní šíření a úpravy této upravené verze kterémukoli vlastníku její kopie. Navíc musíte v upravené verzi udělat následující:

• A. Použijte na titulní stránce (a na deskách, jsou-li) titul odlišný od titulu dokumentu a starších verzí (které by měly být, pokud existovaly, vypsány v dokumentu, oddílu Historie). Pakliže původní vydavatel dané verze poskytne svolení, smíte použít stejný titul jako v některé starší verzi.

• B. Vypište na titulní stránce jako autora jednoho člověka nebo více lidí, kteří jsou zodpovědní za úpravy v upravené verzi, spolu s nejméně pěti hlavními autory (či se všemi autory, pokud jich je méně než pět), pokud vás oni této povinnosti nezprostí.

• C. Uveďte na titulní stránce vydavatele upravené verze, a to jako vydavatele.

• D. Zachovejte všechna vyrozumění o autorských právech v dokumentu.

• E. Přidejte příslušné vyrozumění o autorských právech do sousedství ostatních vyrozumění o autorských právech.

• F. Bezprostředně za vyrozumění o autorských právech vložte vyrozumění o licenci, které poskytne veřejné svolení používat upravenou verzi za podmínek této licence, a to v krátké formě, jež je uvedena v dodatku níže.

• G. Ve vyrozumění o licenci zachovejte úplné seznamy neměnných oddílů a požadovaných textů desek dané vyrozuměním o licenci v dokumentu.

• H. Přiložte nezměněnou kopii této licence.

• I. Oddíl jménem "historie" zachovejte, stejně tak jeho název a přidejte do něj položku uvádějící přinejmenším titul, rok, nové autory a vydavatele upravené verze, tak jak jsou vypsáni na titulní straně. Pokud v dokumentu žádný oddíl jménem "Historie" není, vytvořte ho a uveďte titul, rok, autory a vydavatele dokumentu, tak jak jsou vypsáni na titulní straně, a potom přidejte položku s popisem upravené verze v podobě, kterou určuje předchozí věta.

• J. Zachovejte určení síťového umístění (je-li) uvedené v dokumentu pro veřejný přístup k průhledné kopii dokumentu a stejně tak určení síťových umístění uvedená pro předchozí verze, na nichž se dokument zakládá. Tato můžete dát do oddílu "Historie". Vynechat určení síťového umístění smíte u díla, které bylo vydáno nejméně čtyři roky před dokumentem samým nebo jestliže původní vydavatel verze, na niž dokument odkazuje, k tomu udělí svolení.

• K. U jakéhokoli oddílu jménem "Poděkování" nebo "Věnování" zachovejte tento název a zachovejte celou podstatu a tón každého poděkování přispěvateli a/nebo daného věnování.

Strana 34 z 36


• L. Zachovejte všechny neměnné oddíly dokumentu, neměňte jejich text ani jejich názvy. Čísla oddílů nebo jejich obdoba se nepovažují za součást názvů oddílů.

• M. Odstraňte jakýkoli oddíl jménem "Doporučení". Takovýto oddíl nesmí být v upravené verzi obsažen.

• N. Neměňte název jakéhokoli existujícího oddílu na "Doporučení" nebo na jméno, které by kolidovalo s názvem jakéhokoli neměnného oddílu.

• O. Zachovejte jakákoli popření záruky.

Obsahuje-li upravená verze nové úvodní oddíly nebo přílohy, které splňují podmínky pro druhotné oddíly a neobsahují žádný materiál okopírovaný z dokumentu, smíte dle vašeho uvážení označit některé nebo všechny tyto oddíly jako neměnné. To provedete tak, že přidáte jejich názvy k seznamům neměnných oddílů ve vyrozumění o licenci v upravené verzi. Tyto názvy se musí lišit od názvů kterýchkoli jiných oddílů.

Smíte přidat oddíl s názvem "Doporučení", za předpokladu, že neobsahuje nic jiného než doporučení vaší upravené verze různými stranami - například výroky z peer review nebo že text byl nějakou organizací schválen jako směrodatná definice standardu.

Na konec seznamu textů desek v upravené verzi smíte přidat pasáž až 5 slov jako text předních desek a pasáž až 25 slov jako text zadních desek. Kterákoli entita smí mít včleněnu pouze jednu pasáž textu předních desek a jednu pasáž textu zadních desek (buď přímo nebo po dohodě prostřednictvím někoho jiného). Pakliže dokument už obsahuje text pro stejné desky, který jste zadali vy nebo ji nepřímo zadala entita, za kterou jednáte, nesmíte k tomuto textu přidávat další; ale můžete odstranit starý text desek, a to na základě výslovného svolení vydavatele, který ho zadal.

Autor(-ři) a vydavatel(é) dokumentu nedávají touto licencí svolení použít jejich jména k propagaci nebo tvrzení či naznačování, že upravená verze obdržela jejich doporučení.

5. KOMBINOVÁNÍ DOKUMENTŮ

Dokument smíte kombinovat s dalšími dokumenty vydanými pod touto licencí za podmínek definovaných v oddílu 4 výše pro upravené verze, za předpokladu, že do kombinace začleníte všechny neměnné oddíly všech původních dokumentů, nezměněné, a vypíšete je všechny jako neměnné oddíly vašeho kombinovaného díla v jeho vyrozumění o licenci a že zachováte všechna jejich popření záruky.

Kombinované dílo musí obsahovat pouze jednu kopii této licence a vícečetné identické neměnné oddíly smějí být nahrazeny jedinou kopií. Pokud se v něm vyskytuje několik neměnných oddílů stejných jménem, ale různých obsahem, učiňte název každého takového oddílu jedinečným tím, že na jeho konec přidáte do závorek jméno původního autora nebo vydavatele, je-li známo, nebo v opačném případě jedinečné číslo. Stejným způsobem upravte názvy oddílů v seznamu neměnných oddílů ve vyrozumění o licenci v kombinovaném díle.

V kombinaci musíte zkombinovat všechny oddíly jménem "Historie" z různých původních dokumentů do jediného oddílu jménem "Historie"; stejně tak zkombinujte všechny oddíly jménem "Poděkování" a všechny oddíly jménem "Věnování". Všechny oddíly jménem "Doporučení" musíte smazat.

6. SBÍRKY DOKUMENTŮ

Smíte vytvářet sbírky sestávající z dokumentu a jiných dokumentů vydaných pod touto licencí a nahradit jednotlivé kopie této licence v různých dokumentech jedinou kopií, kterou zahrnete do sbírky, za předpokladu, že se ve všech ostatních ohledech budete řídit pravidly této licence pro doslovné kopírování každého z dokumentů.

Z takovéto sbírky smíte vytáhnout jednotlivý dokument a individuálně ho šířit pod touto licencí, za předpokladu, že vložíte kopii této licence do vytaženého dokumentu a že se budete ve všech ostatních ohledech týkajících se doslovného kopírování touto licencí řídit.

7. SESKUPOVÁNÍ S NEZÁVISLÝMI DÍLY

Strana 35 z 36


Sestavení dokumentu nebo z něj odvozených prací s jinými samostatnými a nezávislými dokumenty nebo pracemi do svazku nebo na svazek úložného nebo distribučního média se nazývá "seskupení", pokud se autorské právo vyplývající z tohoto sestavení nepoužívá k omezení zákonných práv uživatelů sestaveného díla překračujících mez, stanovenou jednotlivými pracemi. Je-li dokument začleněn v seskupení, pak se na jiná díla ze seskupení, která sama nejsou odvozeninami dokumentu, tato licence nevztahuje.

Jestliže požadavek v oddílu 3 ohledně textu desek je na tyto kopie dokumentu použitelný, tak v případě, že dokument tvoří méně než jednu polovinu celého seskupení, smíte texty desek dokumentu umístit na obal, který vymezuje dokument v rámci seskupení, nebo na elektronickou obdobu obalu, je-li dokument v elektronické formě. V opačném případě tyto texty musí být vytištěny na deskách, které obklopují celé seskupení.

8. PŘEKLAD

Překlad je považován za druh úpravy, takže smíte šířit překlady dokumentu za podmínek uvedených v oddíle 4. Nahrazení neměnných oddílů překlady vyžaduje zvláštní svolení od příslušných vlastníků autorských práv, ale překlady některých nebo všech neměnných oddílů můžete zahrnout navíc k původním verzím těchto neměnných oddílů. Můžete zahrnout překlad této licence a všech vyrozumění o licenci a jakýchkoli popření záruky v dokumentu, za předpokladu, že zahrnete i původní anglickou verzi této licence a původní verze dotyčných vyrozumění a popření. V případě neshody překladu s původní verzí této licence nebo vyrozumění nebo popření bude platit původní verze.

Jestliže se nějaký oddíl v dokumentu jmenuje "Acknowledgements" (poděkování), "Dedications" (věnování) nebo "History" (historie), požadavek (oddíl 4) na zachování názvu (oddíl 1) bude obvykle vyžadovat změnu skutečného názvu.

9. VÝPOVĚĎ

Dokument nesmíte kopírovat, upravovat, opatřovat licencí nebo šířit jinak, než je výslovně stanoveno touto licencí. Jakákoli jiná snaha kopírovat, upravovat, opatřovat licencí nebo šířit dokument je neplatná a automaticky vás zbavuje práv daných touto licencí. Nicméně stranám, které od vás obdržely kopie nebo práva podle této licence, nebudou jejich licence vypovězeny, dokud se jimi tyto strany budou v plném rozsahu řídit.

10. BUDOUCÍ REVIZE TÉTO LICENCE

Nadace Free Software Foundation může čas od času publikovat nové, zrevidované verze GNU Free Documentation License. Takovéto nové verze budou svým duchem podobné současné verzi, ale mohou se lišit v detailech, které se budou zaměřovat na nové problémy nebo záležitosti. Viz http://www.gnu.org/copyleft/.

Každé verzi licence je dáno rozlišovací číslo verze. Jestliže dokument stanoví, že se na něj vztahuje konkrétní číslo verze této licence "nebo jakákoli další verze", můžete se řídit buď podmínkami uvedené verze, anebo podmínkami jakékoli další verze, kterou vydala (ne jako návrh) nadace Free Software Foundation. Pokud dokument číslo verze této licence neuvádí, můžete si vybrat jakoukoli verzi kdy vydanou (ne jako návrh) nadací Free Software Foundation.

Strana 36 z 36

http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.cs.html

joomla pro totalni zelenace 1 1

Documents