1

Jan A. Baťa a jeho genius

MyšleníŘízeníPodnikání

2

• Died. Jan Antonin Bata, 67, Czech-born "world shoe king" when he was boss (1932-39) of the sprawling (now 80 plants in 67 countries), well-heeled (annual sales: some $400 million) producer of cheap shoes founded by Half Brother Thomas, but who in 1962 was relegated to an outpost in Brazil after Nephew Thomas Jr. of Canada's Bata, Ltd., won control of the family empire in a spectacular court fight; of a heart attack; in São Paulo, Brazil. († 23.8.1965)

• Died. Le Corbusier (real name: Charles-Edouard Jeanneret), 77, brilliant, Swiss-born, French architect of the reinforced concrete age; of a heart attack while swimming off Roquebrune-Cap-Martin, France.

(† 27.8.1965)

Friday, Sep. 03, 1965

3

JAB odmítá post starosty

1938„Milí přátelé, pan Čipera to pěkně napsal, děkuji Vám za tak

nadšený projev důvěry. Hned však k návrhu musím prohlásit, že starostou nebudu. Pan Čipera píše, abyste zvolili za starostu z našeho středu muže, který je k tomuto odpovědnému úkolu nejschopnější a nejpovolanější. Když to tak chce mít, nemějte mi to za zlé, že vám navrhuji, abyste starostou města Zlína zvolili pana Čiperu. Já sám jsem velmi často přemýšlel nad tím, jak dobře obec vede a jak se zdarem vyřizoval to, o čem se mnohde silně pochybovalo. (…) Své úkoly plní pan Čipera dobře hlavně proto, že má k tomu vytrvalou a tvrdou povahu a dobré srdce k tomu.“

Dominik Čipera

4

Mám tu několik čísel ...

JAB připisuje zásluhy Čiperovi

„Zkrátka je to muž, kterého Zlín potřebuje. Mám tu několik čísel za dobu, po kterou Zlín vedl:

Počet obyvatel ve Zlíně stoupl ze 26 350 v r.1932 na 45 000 v r.1937.

Počet domů vzrostl z 2480 na 3057. Živností bylo v r. 1932 na 500, letos 1118.

Obecní dluh klesl z 1 245 782 K na 1 095 349 K. Obecní investice činily od roku 1932 do roku 1937

celkem 105 079 961 K. Nové školní budovy dostaly ve Školní čtvrti Masarykova

pokusná škola obecná a nově založené školy: obchodní akademie, odborná škola pro ženská povolání, jinojazyčná škola měšťanská, reorganisované živnostenské školy pokračovací a vyšší škola průmyslová (nové reálné gymnasium našlo zatímní útulek v budově Masarykových škol měšťanských).

Nové budovy dostaly ve Zlíně nově zřízené školy obecné na Letné, na Zálešné a na Dílech a měšťanská škola na Zálešné, pak v Prštném.

Počet žáků stoupl ze 2393 v roce 1932 na 8340 v roce 1937.

Na budování školství bylo zaplaceno přes 11 milionů K.

Řídit tak rychle rostoucí město, to opravdu vyžaduje mužeodpovědného, schopného a povolaného. Chcete-li pro

Starostenský úřad muže nejlepšího, tož vám vřele doporučuji, abyste

zvolili Dominika Čiperu.“

5

JAB přijímá dobrého architekta

Přijímáme Karfíka•odchod 14. aprila (1930) o 13.

hodině•loď Aquitania z New Yorku•lístek zaplacený

na jeho jméno• Chef

„Lidem v zodpovědných pozicích platíme zpočátku fixní plat 5000 K

měsíčně. Ale později, když se osvědčí a zapracují, dostanou fixní

plat menší, pouze 2000 K měsíčně, přičemž jejich další příjem jsou

procenta účasti na zisku, ale i na ztrátě, dosažených v jejich

odděleních. Může to být více nežpůvodních 5000 K, ale také méně, podle úsilí a schopností pracovníka i celého oddělení.”

JAB, 1930

Vladimír Karfík staví „Jedenadvacítku“

A tak som 14. aprila 1930 pricestoval opať luxusným rýchlikom „20th Century“ (Dvadsiate storočie) do New Yorku a nalodil sa na obrovskú Aquitaniu do Európy. V. Karfík

6

Tož se za tu naši stydím…

• Vzali jsme si za stavební princip pravděpodobně to nejhloupější, co kteréhosi z našich negramotných architektů napadlo. Tak na př. shledávám, že věznice na Ellis Islandu je architektonicky mnohem cennější, než kterákoliv z našich továrních budov. To je zcela zbytečné.

• … nechám myslím ještě zpracovat tuto otázku několika architektům americkým, kteří nebudou zaberanění do toho negramotného, bezmyšlenkovitého modernismu, jímž naši architekti zamořili naše zlínské stavby. Jediný, kdo tam dosud do toho něco zanesl, byl Karfík.

• Nyní musí každá budova tovární i ve městě dostati architekturu poněkud odlišnou a to podle účelu a umístění. Je konec se stoprocentně standardními budovami, které nemají žádné jiné výhody než té, že architekti a stavitelé při nich nemusí mysleti.

• Stejně tak jsou naše domečky prostě rudé kistny, bez kouska vkusu, a naše stavby jsou nevyváženy v proporcích, zkrátka krabice, bez kouska promyšlení. Nebudeme již nikdy stavět typické domečky tohoto druhu.

7

Le Corbusier:  je třeba vnést “ducha Ludvíka XIV do Zlína”.

?• Je to pošetilé, co děláme, chtít vychovávat individuality, a

přitom nechávat lidi bydleti v hloupě standardních domcích, i když pohodlných. Není také důvodu proč by takto organisovaná stavba měla stát v Ideálním městě více, než standardní škatule.

• Budeme měniti okolo 30 různých typů domků, získaných asi z pěti typů základních, kombinovaných svými jednotlivými součástkami podle umístění, podle obecného obrácení ulic ke světovým stranám, různým použitím verand, porčí, přistavením garáží a pod., čímž dosáhneme individuality domku.

• Bylo by velmi, velmi potřeba, aby ti naši stavitelé nalezli cestu, jak se sem dostat, jinak budeme mnoho, mnoho bourat až se vrátím.Mnoho, kromě snad administrační, která je jediná taková, že by nám tu z velkých budov nedělala ostudu.

• I v technice jsme tu sto roků za opicemi. Je to hrozné. Mechanisace výkopů, způsob konstrukce budov, stavební materiál, řemeslnické práce, způsob výstavby domků, stěn – a vůbec.

8

Vědět neznamená umět …• Přemýšlím a vzpomínám jak to vypadá s našimi ABŠ v

jednotkách. Zpravidla nalézám, že ti naši chlapci mají tak málo vědomostí a zkušeností, že mnohdy nerozumím, jak je to možné.

Zejména mě zarážívá zjištění, že neznají ani zdaleka ani to, co je možno viděti, naučiti se, poznati přímo v našich závodech.

• Nevědí, jak se vyrábí kožená lemůvka, jak se vyrábí plátěná lemůvka, jak se vyrábí kubínovice, jak se vyrábí nože sekací …

Toto je ovšem kletba silné specialisace.

Ale my nemůžeme ty, které chceme poslat do světa nechati v této nevědomosti.

Takový chlapík musí věděti velikou řadu věcí a jinou řadu musí mít alespoň vlastnoručně napsánu ve statistickém bločku, aby tomu mohl alespoň trochu rozuměti – a nemusel se nechat tahat od dodavatelů a odborníků za nos.

9

New York, 19. 7, 1939

• Je třeba zařídit zvláštní oddělení s nejméně 6 lidmi pro průzkum použití fotobuněk v naší organisaci výrobní. Dosud jsme nenalezli způsobů, jak použíti fotobuněk pro zlepšení naší práce a její usnadnění.

• Jsem přesvědčen, že fotobuňka může u nás nalézt uplatnění ve 100.000 exemplářích pouze ve zlínských podnicích.Je třeba:

1. Nalézti počáteční způsoby upotřebení2. Zkonstruovati fotobuňku, která by stála nějakých 30-50 Kč za kus3. Naučiti se upravovati fotobuňku tak, aby vyhovovala té které naší

potřebě

10

Podnikatelská univerzita• Cesta tohoto národa vede školou.

Čsl. škola nové doby musí tedy býti škola podnikatelská, živitelská.

Škola, která si vytkne za úkol pěstovati, vzdělávati a vychovávati jako nejvyšší hodnost v národě živitele, podnikatele – nebo chcete-li v dosavadních termínech socialistických – kapitalistu, národního a možná i mezinárodního.

11

StudujmePan Jaroněk

Najíti mezi našimi spolupracovníky lidi, kteří by pomocí Studijního ústavu vystudovali techniku nebo universitu.

První z nich obdrží od pana chéfa dar 50.000 Kč, v dalších létech obdrží vždy jeden 20.000 Kč v pěti letech po sobě jdoucích.

K účelům konečného studia a zkoušek obdrží každý přiměřenou dovolenou.

Příkaz pana chéfa

12

13

První pracovní smlouva …

Přijímáme Vás do práce s tím očekáváním, že se vypracujete v plnohodnotného spolupracovníka, t.j. člověka, který má ctižádost a schopnosti nezůstati pouhým manuelním pracovníkem.

My u nás nepřijímáme ředitele. Děláme je, z lidí jako jste Vy, kteří v práci osvědčili vytrvalost, schopnosti a ctižádost.

Chcete-li pro všechny časy zůstati pouze dělníkem, nevstupujte k nám.Neudržel byste se v našem závodě. Přijetím práce u nás slibujete, zavazujete se nejméně polovinu svého volného času věnovati svému zdokonalení a vzdělání, tak abyste mohl dosáhnouti vyšších zodpovědností v době, kdy byste již dokonale pochopil náš pracovní systém a stal se mistrem nejméně jedné odborné ruční práce.

Nedbáme o spolupráci lidí, jež nejsou schopni během své práce v našem závodě udržeti se na vzestupu fysickém, hospodářském a intelektuálním, tj. vzdělanostním a mravním.

Nedbáme o spolupráci lidí, kteří nejsou schopni věrnosti k podniku.

14

Kolik jazyků umíš …Z příkazu p. chefa budou stanoveny fixní platy zaměstnanců v

nákupním oddělení následovně:

1. Kdo ovládá pouze jazyk český, bude mít týdně o 50 Kč méně.

2. Kdo ovládá mimo jazyk český také jazyk německý, obdrží celý fixní plat, jak má v návrzích schváleno.

3. Kdo ovládá mimo jazyk český a německý některý jazyk světový, obdrží o 50 Kč týdně plat vyšší.

4. Zaměstnanci uvedeni pod bodem 1. složí do 31.12 zkoušku z němčiny. Kdyby tak neučinili, dáme jim půl roku bezplatnou dovolenou, aby měli příležitost tomuto jazyku se naučiti. Nesloží-li ani po této době předepsanou zkoušku, nemohou být v tomto oddělení ani ve skladě zaměstnáni.

5. Zaměstnanci uvedeni pod bodem 2. složí do 31.12 zkoušku z francouzštiny nebo angličtiny. Neučiní-li tak, obdrží rovněž bezplatnou dovolenou, jako předcházející.

23. září 1936

… tolikrát jsi člověkem

15

ElegancePan Jaroněk

Čištění a úprava obleku pro lidi, pracující v dílně

Zaříditi dílny k tomu účelu, jak ve Zlíně, tak i v Baťově. Když ráno lidé přijdou do práce, převléknou se do pracovních šatů a svůj oblek, ve kterém přišli, předají ku vyspravení, vyčištění a vyžehlení. Večer (event. V poledne) jej obdrží upravený a vyžehlený zpět.

Spočátku dělat třeba zadarmo, až si lidé zvyknou.19. května 1936

16

Musíme do světa!

Ven, ven, ven.

Nic neschází tolik, jako vůle jít, pustit se ven a pomáhat lidem ven.

Kdo nejde prodávat, neprodá.

Zlaté hodinky za šesták neprodáš, když to lidé nebudou vědět a když je nepřesvědčíš, že jsou pravé.

Chef v.r.

Za 100 milionů ročně troufal bych si zorganizovat zahraniční obchod vyšší o pět miliard oproti dnešku.

A nestojí to za to?

Není lepší pomoci vybudovat zdravého stálého obchodu za pět miliard, nežli podporovat 200 tisíc nezaměstnaných?

17

Ven, ven, ven …Příkaz p. chefa

Zlín, 9. 11. 1935

• p. Klátil pošle do světa na zkušenou 12 modelářů

• p. H. Baťa pošle do světa na zkušenou 3 kožaře

• p. Hlavnička pošle do světa na zkušenou 3 punčocháře

• p. Sehnal pošle do světa na stavby na zkušenou 3 lidi

• p. Ševčík pošle do světa na zkušenou 10 strojníků

• p. Lata pošle na zkušenou do Ameriky 3 správkaře

• P. Veselý pošle do světa na zkušenou 3 aranžery

18

Ten kopec, pánové - na druhý břeh Moravy!

Zbavíme náš Bahňák záplav tím, že jej zaplavíme!Pomocí prudkých proudů vody, hnaných vysokotlakými

pumpami, přeplavíme kopec Tresný na druhou stranu řeky Moravy. Vzniklé bahno navýší úroveň pozemků Bahňáku. Záplavy pominou a usazené bahno je mnohem pevnější podklad pro stavbu než navážka.

Vždy se ptej učených expertů. Oni ti předloží tisíce důvodů proč to nejde. Pak jdi a

udělej to!

19

Bez komentáře ...Poskytujeme vám účast na zisku ne snad proto, že bychom cítili potřebu

vydat nějak peníze mezi lidi, jen tak, z dobrého srdce. Chceme docílit toho, aby

boty byly ještě lacinější a aby dělníci ještě více vydělávali.

Tomáš Baťa, 1923

Nejschůdnější cesta je, když výrobci jsou přímo zainteresováni na zisku jako vlastníci a podílníci. Tvůrci naší ekonomické reformy se však od světového trendu evidentně odvracejí.

M.Z., 4.11.1990

Účast na zisku neznamenala každoroční přerozdělení bonusů a extra platů na

základě výkonu celého podniku. To není spolupodnikání, ale kolektivní spotřeba. Účast na zisku je nedílnou součástí samosprávy dílen: aby se lidé mohli na zisku podílet, musí mít optimální podmínky k ovlivnění jeho tvorby, individuálně i týmově.

Cesty k úspěchu (M.Z.), 2005

Naším záměrem ale je, aby byl stanoven roční bonus, který by byl násoben určitým koeficientem hospodářského výsledku.

Martin Jahn, VW Škoda, 2007

Po 85 letech ...

• I do Česka už dorazil model »amerického snu«, ve kterém mají zaměstnanci firmy podíl na zisku celé společnosti.

• Řada firem tak předběhla diskuse unijních ministrů, podle kterých by podniky v Evropské unii měly dělit část svých zisků mezi zaměstnance.

• Podle některých unijních ministrů by však zaměstnance ještě více motivovaly akcie. V tom případě by se totiž podíleli i na ztrátách firmy, a ne jen na jejích úspěších.

 

5. 3. 2007

20

Depeše Zlín-TorontoNavrhujeme a požadujeme:

Veřejně prosazovat úplnou rehabilitaci J. A. Bati: bez kompromisů, s plným krytím soudních i mediálních nákladů a s plnou osobní angažovaností.

Veřejné upsání případných restitučních zdrojů na účely podpory výchovy a vzdělávání mladých podnikatelů v ČR.

Prosazení „Beau Geste“ – typické části takového gesta jsou např.

• založení památníku a uložení ostatků Jana A. Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně

• založení samostatného muzea Jana A. Bati ve Zlíně• prosazení kvalitní výuky Soustavy řízení Baťa a odkazu trojice

TB, JAB a TJB ve Zlíně• základní finanční podpora pro ustavení první Podnikatelské

univerzity v Evropě, splnění ušlechtilého cíle Jana Bati• základní finanční podpora transformace Zlínska na znalostně-

inovační region globálního významu• ustavení „Baťa stipendií“ pro doktorandy a profesory v oborech

podnikatelství na UTB ve Zlíně• sponzorování českých i anglických vydání knih a učebnic za

účelem globálního rozšíření Soustavy řízení Baťa• organizování První světové konference na téma Jan A. Baťa:

genius a odkaz• odhalení sochy Jana A. Bati ve Zlíně• vydání prvních českých poštovních známek Tomáše a Jana Bati• založení památníku pro ševce a vlastence Jan Pivečku na

Valašsku

Znovu se „vrátit“ na Moravu: ne jako restituent, ale jako vůdčí osobnost, která pomůže českým podnikatelům při tvorbě efektivních aliancí v Číně, Indii, Singapuru, Brazilii a pod.

Distancovat se od rautů „Hradních“ snobů, a nově se propojit s prostými lidmi Moravy za účelem podnikatelského rozvoje regionu.

Vždy a všude sledovat pouze strategii za kterou se nelze již nikdy a nikde stydět.

21

Proč ne?