1

2

OBSAHO BEČOVSKÉM HRADU 3-4

OBĚKTY HRADNÍHO AREÁLU 5-6

STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJ 6-8

ZÁKLADNÍ PRINCIPY ŘEŠENÍ 9-10

ŘEŠENÍ 10-16

NASBÍRANÉ MATERIÁLY 17

3

O BEČOVSKÉM HRADUBečovský hrad vznikl nad osadou Bečov na začátku 14. století. Chránil důležitou křižo-vatku zemských cest. Hrad Bečov byl stře-diskem panství, k němuž náležela největší část Slavkovského lesa, kde se těžilo stříbro, cín a jiné kovy. Již v roce 1314 je znám jako sídlo Boreše z Oseka

Roku 1407 prodali Rýzmburkové bečovské panství spolu s řadou dalších statků v této oblasti Oldřichu z Házmburka, který jej už roku 1411 prodal míšenskému purkrabí Jindřichu Staršímu z Plavna, který patřil k nepřátelům krále Václava IV. a později

husitů. V roce 1424 zastavil Jindřich z Plavna Bečov Erkingerovi ze Seinsheimu, předkovi Schwarzemberků. Seinsheim dostal Bečov jako opěrný bod proti husitům a držel zde velkou posádku, ale už v roce 1430 vyplenil hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, ale neobsadil jej posádkou. Roku 1437 prodal Seinsheim Bečov svému zeti Matěji Šlikovi z Holíče. Ten jej prodal pánům z Plavna, kteří zde vládli do konce 15. století.

V roce 1495 koupili bečovské panství Pluhové z Rabštejna, kteří jej vlastnili až do roku 1547. Za šmalkaldské války (1546–1547) vlastnil hrad Kašpar Pluh z Rabštejna, který stál v čele stavovského povstání proti Ferdinandu I., protože se obával o své velké zisky z cínových dolů. Česká stavovská hotovost z roku 1547 se měla shromáždit v okolí Bečova nad Teplou pod vedením Kašpara Plu-ha, aby zabránila vpádu císařského vojska do Čech, ale mnoho posil nedorazilo. Po porážce německých evangelíků v bitvě u Mühlberka v dubnu 1547 byl Kašpar Pluh z Rabštejna odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se útěkem do Míšně.V roce 1577 zastavil Rudolf II. panství Šebestiánu Šlikovi z Holíče, majiteli falknovského panství. Horní Slavkov se stal v roce 1597 královským horním městem a roku 1615 majitelem celého bečovského panství a zástavním držitelem Karlových Varů.Konec rozkvětu bečovského panství učinila třicetiletá válka. Bečov byl jedním z hradů, kde se dlouho (1620–1621) držela stavovská (mansfeldská) posádka. Panství bylo slavkovským měšťanům za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. V roce 1648 přepadl Bečov švédský generál Königsmark, který hrad dobyl a posádku zajal. Hrad byl velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Spory

4

potlačeno. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získal Dominik Ondřej z Kounic a z Ritenberka, který se psal po svých předcích i z Questenberka. V tomtéž roce se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím (až do roku 1945)

V roce 1985 byl v prostoru hradní kaple v rám-ci pátrání Veřejné bezpečnosti nalezen a vyz-vednut relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt v roce 1945. Relikviář představuje ne-jvýznamnější románskou klenotnickou památ-ku u nás a vedle korunovačních klenotů je také nejvýznamnější klenotnickou památkou u

nás vůbec. Od roku 2002 je relikviář po předchozím restaurování opět umístěn v Bečově nad Teplou, tentokrát v prostoru nedalekého zámku.

návrh na přestavbu hradu. Josef Zítek

5

OBĚKTY HRADNÍHO AREÁLUZNAČENÍ OBJEKTŮ V AREÁLU SHZ BEČOV NAD TEPLOU

LEGENDA:

BF BERGFRITDJ DONJONDO DOMEČEKDT DRUHÁ TERASDZ DŮM ZAHRADNÍKAFO FORTIFIKACEHN HORNÍ NÁDVOŘÍHP HRADNÍ PARKHS HRADNÍ SVAHKC KOČÁROVNAKM KAMENNÝ MOSTKO KONÍRNYKU KUCHYNĚKV KAPLOVÁ VĚŽLE LEDNICELP LEVÝ PARTERPA PANSKÝ DŮMPD PLUHOVSKÉ DOMYPK PARKÁNYPP PRAVÝ PARTERPS PIVOVARSKÉ SKLEPYPT PRVNÍ TERASASK SPOJOVACÍ KŘÍDLOSS SPOJOVACÍ ŠTOLATS TERASNÍ ZDITT TŘETÍ TERASAUD ÚŘEDNICKÝ DŮMVO VSTUPNÍ OBJEKTZA ZÁMEKZN ZÁMECKÉ NÁDVOŘÍZO ZANIKLÝ OBJEKT

6

STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJVe stavebně historickém průzkumu se budu zabývat pouze objekty hradního areálu, které byly předmětem soutěže na příkladnou obnovu státního hradu a zámku v Bečově.(Na předchozí straně jsou vyznačeny červeně)

Obnova se týkala především hradního komplexu, který se skládá z horního a dolního hradu. Dříve spojený hradní komplex je v dnešních dnech čitelně rozdělen po zbourání zaniklého objektu na začátku 60. let minulého století.

Hrad byl postaven počátkem 14. století, pozdně goticky přestavěn v letech 1502-1547, opravován po třicetileté válce, kdy byl dobyt, k dalším velkým úpravám došlo v letech 1861-1865, po roce 1945 byly provedeny některé úpravy a rekonstrukce.

Had byl postaven na ostrožně, která vybíhá do hluboce zaříznutého údolí řeky Teplá. Disposice hradu se skládají z předhradí a jádra, jež zaujalo skalnatý hřbet ostrožny. Byl tak určen jeho vel-mi protáhnutý půdorys, který obklopovala obvodová hradby. Na jižním konci jádra nad bývalým přístupem a bránou do jádra prostor ovládala válcová věž, bergfrit, z něhož zbyla spodní část. Ostatní zástavbu jižní partie hradního jádra tvoří Pluhovské domy a klasicistní stáje. Postavení objektu tzv. Pluhovských domů v počátečních etapách vývoje kradu, zůstává prozatím nejasné. K tomu se v tomto smyslu druží trosky objektu mezi Pluhovskými domy a donjonem.

V severní části jádra terénu dosahuje nejvyššího bodu skalním sukem, který zaujal v malém odstu-pu dvě hranolové věže, zapojené do obvodové hradby. Jednou je mohutná obytná věž donjonem do druhé, půdorysně menší, byla ve spodní úrovni vložena kaple. Dvojice věží je dnes integrována v jeden blok tzv. spojovacím křídlem. Tento celek, provázený troskami parkánu, bývá označován jako horní hrad.

první podoba za Rýmburků ze 14. století – Dispozice hradu byla dvoudílná. Volně na skále v čele jádra stál okrouhlý jižní bergfrit, obtočený smyčkou hradby.

Na východní straně vedle brány stála obdélná čtyřpatrová kaplo-vá věž, která podle dendrochronologického data vznikla roku 1352 nebo déle. Před rokem 1400 byla kaplová věž poškozena, snad zemětřesením.

Kaple Navštívení Panny Marie vznikla mezi léty 1352-1357 upra-vována ještě za Rýzmburků, kdy získala svou dosud dochovanou

situace 1659

7

freskovou výmalbu. Obdélná kaple sklenutá dvěma poli křížových žebrových kleneb na kuželových konzolách, se svorníky s reliéfním znakem pánů z Rýzmburka, hrábě, na druhém

podoba hradu ve 14. st. podoba z konce 14. st.

hrad po husitských válkách

čtyřlistý ornament. Na východě se kaplové věži připojovala mo-hutná zeď předhradí a na západě hradba, tvořící dnes vypouklé čelo obytného jádra.

kaplová věž

Obytná věž (don-jon) byla vložena do s e v e ro z á p a d n í h o kouta jádra koncem 14. století. Mohutnáčtverhranná obytná věž obehnaná parkánem. Podle dendrochronologického data vzniklo čtvrté podlaží obytné věže v severozápadním nároží jádra po roce 1356. Velký donjon byl ve všech patrech specificky dělen do tří místností. Ve větší síni bývalo spojovací schodiště. Ve věži se dochovaly zbytky otopného zařízení, ve 2. patře i táflování. V oknech 4. patra se se do-chovaly vezděná sedátka.

Předhradí odděloval příkop s padacím mostem. Z původní podoby předhradí však známe pou-ze jeho obrys.

rozsáhlá pozdně gotická přestavba v letech 1502-1547 – V hlavních rysech dochována dodnes. Starší členění donjonu do tří místností v každé úrovni nahrazeno kamennými příčkami

podoba za Pluhů z Rabštejna

podoba během 30 leté války podoba za vlády Questenberků

spojovací křídlo mezi oběma věžemi je dílem pozdně gotické přestavby s valeně zaklenutým sk-lepem, vytesaným zčásti ve skále, přízemím a patrem. Z přízemí vedly spojovací chodby a schody do obou hlavních budov hradu a z předhradí nevelkým portálkem úzké, ve skále vylámané scho-diště.

8

Mezi léty 1537-1547 bylo spojovací křídlo zvýše-no, čímž se zákonitě změnily i komunikace v rámci celého komplexu. Prostory v horních patrech obou věží byly spojeny pozdně gotickými sedlovými portály a osvětleny arkýřovými okny. V traktu se zachovaly malé zbytky nástěnných maleb z doby po roce 1500 a nepatrné zbytky renesančních ma-leb a bohaté kamenické detaily portálů a oken

Interiér věže Donjonu

kaple – Po roce 1530 byly podniknuty menší, neukončené pokusy o umývání maleb,protože odporovaly evangelickému ritu, avšak část maleb zůstala. Do kaple byly vybourány nové vstupní otvory ze sousedního spojovacího křídla. Z té doby pochází i gotický portál kaple s pluhovským erbem, radlicí.

K jihovýchodní bráně jádra mezi bergfritem a komplexem věží byl přiložen komplikovanější renesanční palác s prostornými sklepy. Okrouhlý bergfrit byl zesílen v mohutný rondel s ochozem na konzolích.

opravy po třitelité válce – Roku 1623 byla větší, horní část okrouhlého bergfritu pro zchátralost zbourána. Dodnes se zachoval spodek bergfritu. Roku 1656 vypra-coval zemský vojenský velitel, Jan de la Cron (van der Orion), rozsáhlý plán nového opevnění, z něhož byla vybudována jen mohutná polygonální La Cronova bašta či věžice nad příkopem, na jejímž architektonickém ztvárnění se mohl podílet Carlo Lurago, která se později stala základem zámecké kaple.

rozebraný bergfrit

V 18. století došlo k dalšímu odbourání popraskaného zdiva čelního okrouhlého

plány na romantickou přestavbu hradu podle architektů Zítka a Mockera

K posledním velkým úpravám budov bývalého hradu došlo v letech 1861-1865 podle projektu architektů J. Zítka aj. Mockera. Naštěstí se tehdy neuskutečnila romantická přestavba starého hradu.

bergfritu, Zbylo jen 6 metrů vysoké torzo s gotickým soklem a kounicko-questenberským znakem.

9

základní principy řešení “aneb minimum zásahů znamená více pro památkovou péči“

Základní myšlenkou našeho projektu bylo obnovit hrad s minimálními stavebními zásahy do konstruk-cí s vypovídající historickou hodnotou. Prvním krokem tímto směrem bylo vyhotovení analýzy hod-noty konstrukcí. Ta nám poskytla prvotní náhled na vývoj hradu a určila nám limity pro navrhování. V horním gotickém hradu jsme zvolili metodu ob-novy výhradně konzervační, neboť objekt jako ta-kový má sloužit veřejnosti k prezentaci stavebně his-torického vývoje, který je díky své již zmíněné evoluci nesmírně zajímavý

Strašně přísný

Přísný

Jde to

čtyři mínus

Zbourat dokuď to jde

Hodnotný prvek

PODLAHASTROP

OMÍTKY - MÍSTY POŠKOZENY

PODLAHASTROP

PODLAHASTROP

OMÍTKY

PODLAHASTROP

OMÍTKY POŠKOZENY ZATÉKÁNÍM

PODLAHASTROP

OMÍTKY POŠKOZENY

STĚNY SMĚREM K HRADU JSOU NEOMÍTANÉ

PODLAHASTROP

OMÍTKY - MÍSTY POŠKOZENY

FABION RESPEKTUJE PŮVODNÍ DISPOZICI

PODLAHA S NĚKOLIKA POVRCHYSTROP

OMÍTKY - MÍSTY NESOUDRŽNÉ

PODLAHASTROP

PŮVODNÍ OMÍTKY - NEKOMPAKTNÍ

PODLAHA V HAVARIJNÍM STAVUSTROP

OMÍTKY

PODLAHA BEZ POCHOZÍ PLOCHYSTROP

OMÍTKY

STROP

OMÍTKY

PŮVODNÍ OMÍTKY - NEKOMPAKTNÍ

NEOMÍTANÁ ČÁST ZDIVA

HAVÁRIE PŘÍČKY

PODLAHA V HAVARIJNÍM STAVU

KLENBA VYKAZUJE ŘADU DEFORMACÍ A PORUCHOMÍTKY

OKNO SE SEDÁKY

PODL

AHA

OMÍT

KY V

YŽAD

UJÍ RE

STAU

RÁTO

RSKÝ

ZÁS

AH

STRO

P VY

KAZU

JE P

OŠKO

ZENÍ

VLIVE

M ZA

TÉKÁ

NÍ A

DŘE

VOKA

ZNÝM

I ŠKŮ

DCI

HIST

ORICKÁ

VES

TAVĚ

NÁ S

KŘÍŇ

KA

PODL

AHA

OMÍT

KY V

YŽAD

UJÍ KO

ZERV

ACI

STRO

P -

ZACH

OVÁN

O VE

LKÉ

MNOŽ

STVÍ

PŮV

ODNÍ

CH T

RÁMŮ

ZAZD

ĚNÉ

OKNO

SE

SEDÁ

KY

TORZ

O VS

TUPU

DO

PREV

ÉTU

PODL

AHA

PORU

CHY

OMÍT

EK -

VYŽ

ADOV

ÁNA

KOZE

RVAC

E

STRO

P -

ZACH

OVÁN

Y I P

ŮVOD

NÍ T

RÁMY

RUB

DÝMN

ÍKU

OTISK

TOPE

NIŠT

Ě

TORZ

O VS

TUPU

DO

PREV

ÉTU

PODL

AHA

PORU

CHY

OMÍT

EK -

VYŽ

ADOV

ÁNA

KOZE

RVAC

E

STRO

P -

ZACH

OVÁN

Y I P

ŮVOD

NÍ T

RÁMY

CHYB

ĚJÍCÍ TR

ÁM

HIST

ORICKÁ

VES

TAVĚ

NÁ S

KŘÍŇ

KA

PŮDORYS 3NP

2. 8. 20122 x A4

AED project, a. s., Pod Radnicí 1235 / 2A, 150 00 Praha 5, Czech Republic, T: +420 257 257 100, e-mail: aed@aedproject.cz

obsah výkresu:

datum:formát:měřítko:

č. výkresu:

BEČOVVZOROVÁ OBNOVA HRADU APŘILEHLÝCH OBEJKTŮ

1:200

Předmětem návrhu se stal především dolní, převážně klasicistní, hrad. Jeho funkčnost je v současné době velice silně narušena bezohlednými stavebními zása-hy z 60 let minulého století. Největším problémem objektu je zbouraný traktu, spojující horní a dolní hrad. Tzv. zaniklý objekt. V něm bylo umístěno scho-diště, o které objekt přišel a dodatečné novodobé úpravy schodišť ve středním traktu dolního hradu situaci zcela neřeší.

analýza hodnoty konstrukcí, 2. patro

S touto situací jsme se rozhodli řešit a to vytvořením venkovního schodiště v místech zaniklého. Schodiště si neklade ambice na vytvoření středověké imitace. Vytváříme prvek, který dává při prvním pohledu na-jevo, že byl vybudován v novější době. Schodiště slouží i jako propojení s horním hradem, kterému tímto dává druhou únikovou cestu.

Konstrukce hradního komplexu se snažíme zach-ovat a spíše očistit od špatných stavebních zá-sahů. Například odstraněním železobeton-ového novodobého schodiště do 3. patra, kterépo rekonstrukci již nebude mít žádné funkční opodstatnění. Vybourané pole přestropíme a vzniklý pros-tor věnujeme expozici svatého Maura.

10

Všechny námi nově zbudované konstrukce jsou navrženy reverzibilně, tedy aby jejich případná demontáž nespáchala zbytečné škody. Jedná se především o dělící konstrukce, které jsou zamýšleny jako sádrokar-tonové.

Jednou z podmínek bylo zajistit bezbariérový přístup dolního hradu, především kvůli expozici svatého Maura. Hledali jsme tedy konstrukci, která má pro nás nejmenší hodnotu, abychom jí mohli vést výta-hovou šachtu až do podkroví. Jediným vhodným místem byl novodobý přístavek na severu objektu, který byl vytvořen v 60 letech minulého století z čistě utilitárních důvodů. V této části jsme se rozhodli řešit i sociální zařízení, abychom nemuseli pomíjivými infrastrukturami ničit hodnotné konstrukce.

Na venkovní plochy areálu jsou požity tradiční materiály, však v případě archeologického nálezu budou povrchy obnoveny podle nálezové situace.

DJ

SK

KV

PD

BF

KO

UD

KU

ZA

PA

VO DO

KC

11

ŘEŠENÍSUTERÉN

0|4

0|3

0|2

0|1

Myšlenkou zadavatelů bylo otevřít co nejvíce z areá-lu hradu veřejnosti. Velice jasné se nám jevilo řešení zpřístupnit sklepení Pluhovských domů pro příleži-tostné expozice či pro lapidárium. Otázkou pro náš ateliér bylo, jak zpřístupnit suterén zaniklého objektu a vůbec jak stabilizovat jeho stav, který je v součnosti kritický. Do tohoto suterénu jsme našli cestu skrze novodobou přístavbu na severu PD. Naše heslo „méně stavebních úprav, více památkové péče“ v tomto případě padlo na úrodnou půdu, neboť jsme se pouze snažili obnovit historický vstup do tohoto prostoru. Jako prostory pro vystavování se nám je-vilo vhodné využít i suterén horního hradu. V tomto případě by přestavba byla formou drobných staveb-ních zásahů, jako doplnění dveří u východní části a mříží vstupu západního.

Současný stav suterénu pluhovských domů není us-pokojující. Je poničen čistě utilitárními zásahy z éry předešlého politického režimu. Jediné stavební úpra-vy by tedy měli spočívat v nápravě těchto škod.

plán suterénu Pluhovských domů

12

1|2

1|31|5

1|4

1|6

1|7

1|8

1|9

1|10

1|11

1|12

1|13

1|1

1|14

vstup do expozice

vstup do lapidária

vchod na vyhlídkovou věža pro zaměstnance hradu

vstup do příležitostníexpozice

demontovatelné

podium

demontovatelné

podium

(alternativní

uméstění)

PŘÍZEMÍ

přízemí Pluhovských domů

Z přízemí otevíráme veřejnosti pouze část a to severní. Jedná se o krásné gotické prostory, které mohou sloužit jako expozice. Ve střední části kde se nachází schodišťový trakt, může návštěvník sestoupit do lapidária do suterénu. Schody nahoru jsou pou-ze pro personál a to především pro obsluhu gastro-nomického provozu o patro výše. Místnost severně od schodišťového traktu je v našem návrhu věnována pro technické zázemí. Prostor, který je dnes věnován skladování zahradní techniky je prakticky jediný možný v objektu pluhovských domů a proto jej tak necháváme. Jedinou správnou variantou kam umístit sociální zařízení a výtah je nejsevernější část PD, tedy novodobá přístavba. Stropem z hurdiskových desek snadno povedeme instalaci a železobetonové jádro výtahu bude konstrukčně odděleno od klasicistní zdi, aby splnilo naše požadavky na reverzibilitu.

Jak již bylo řečeno, srdcem našeho návrhu je do-plnění schodiště na místo zaniklého objektu. Tento počin nám umožňuje díky velkému zjednodušení provozu návrh uchránit od velkých stavebních zá-sahů při zachování nám zadaného stavebního pro-gramu.

stávající stav místnosti 1/13 stávající stav místnosti 1/2

13

2|2

2|1

2|3

2|4 2|52|6

2|7

2|8

2|9

2|10

2|11

2|12

2|13

2|16

2|15

2|14

2|17

2|18

1. PATRO

Toto patro slouží pro pracovníky SHZ a jako edu-kativní část expozice, která je vhodně napojena na výdejnu jídla. Ta je umístěna v přímé návaznosti na schodiště, tak aby nebylo nutné zbudovávat v objek-tu další výtah potravin. Kuchyně je navržena s co ne-jmenšími požadavky na prostor. Přes Výdejní okýnko se vydávají jídla do společné jídelny s kapacitou až 82 osob. Místnost 2/7 svými rozměry nejvíce odpovídá standartní školní učebně. V návrhu bylo dbáno na možnost přestavění nábytku pro společnou práci ve skupinách. V nejstarší části 1. Patra jsou kanceláře pro zaměstnance hradu. Nachází se zde historický vestavěný nábytek, který by mohl být znovu použit pro potřeby zaměstnanců. Kanceláře jsou napo-jeny na zázemí a archiv. Schodiště v jižní části Slouží především pro návštěvníky, kteří chtějí vystoupat na bergfrit a podívat se po krásně krajině města Bečova.

Současný stav v místnostech 2/13,14,15,16 je havar-ijní. Historický strop se propadl a příčky byly napad-eny dřevomorkou. Proto zde, i když s úctou k his-torické dispozici a konstrukci budou zhotoveny nové stropy a příčky.

historický vestavěný nábytek stávající stav místnosti 2/10

14

2

3

4

30

31

32

10

8

33

13

11

35

16

12

15

37

36

38

34

39

18

17

23

24

21

26

25

28

27

5

29

9

6

14

40

41

1

7

20

19

22

2. PATRO, EXPOZICE

Toto poschodí je celé věnováno expozici svatého Maura, který má opustit prostory zámku. Naším nevětším stavebním zásahem, vybouráním no-vodobého železobetonového schodiště, získáváme důstojný prostor vhodný pro vystavování. Kom-pozice navrhované výstavy respektuje stav a průběh stávající výstavy, která je velice úspěšná a oblíbená. Máme k dispozici mnohem větší plochu, než jsme tomu měli doposavad. Našim cílem bylo vytvořit výstavu, která bude plně funkční s co ne-jmenšími nároky na počet personálu. Vytvořili jsme tedy kontinuální průchozí prostor, který nabízí přirozené možnosti návratu zpět výstavou či větší plochy, kde si nahromadění lidé mohou počkat, až se následující výstavní místnost uvolní. Jsou zde i moderní multimediální místnosti s televizí či míst-nost s haptickými modely pro nejmenší. Zazděním dveřních otvorů místnosti s relikviářem jsme dos-tali velice jednoduše kontrolovatelný prostor. Tato místnost je v přímé návaznosti na kancelář kustoda a na místnost se zázemím pro údržbu relikviáře. Ar-tefakt má dále velice striktní požadavky na mikrok-lima, které musí být zajištěno vzduchotechnickou jednotkou. Ta je umístěna o patro výše v podkroví a tak má od relikviáře velice malou vzdálenost.

plán 2. patra

Schodištěm v jižní části si mohou návštěvníci, i ti co si nezaplatili za prohlídku expozice, možnost projít na vyhlídkovou věž.

poslední místnost expozice (podobné artefakty z celé evropy)

poškozená podlaha v místnosti kustoda

místnost s nálezovou situacírelikviáře

15

PODKROVÍ

4|1

4|2

4|3

4|6

4|5

4|4

4|8

4|9

4|11

4|10

4|12

4|13

4|7

4|15

4|14

4|16

4|17

4|18

Návrh, který se snaží vyhovět stavebnímu programu, musí umístit do podkroví multifunkční sál, který slouží pro nejrůznější akce a slanosti. Konstrukce pod-kroví musí konstrukčně fungovat jako dům v domě. Tedy požárně oddělené konstrukce. Části podkroví s nevyužitelnou podchozí výškou slouží jako úložné prostory. Místnost 4/13 je strojovna vzduchotech-nické jednotky relikviáře svatého Maura. Hlavní sál je členěn historickými komíny na menší části, tak že vytváří příjemnější intimnější prostory, aniž by ohrozil minimální plochu zadanou pro zasedání.

detail vikýře, nezateplený střešní plášť pohled na komíny

16

5|1

5|2

4. patro horního hradu

Zde bylo otázkou, zda navrhnout podhled krovům donjonu nebo nechat krásně krovy přiznané, jak je tomu dnes. Přiklonili jsem se k druhému řešení s tím, že obnovíme dnes utilitárně zřízené lávky v krovech, tak aby se i zde mohla odehrávat důstojná expozice stavební historie horního hradu.

krovy horního hradu

podlélný řez návrhem příčný řez návrhem

17

1862 -1863 zaměření stavu

Pluhovské domy r. 1926 Bečov nad Teplou z roku 1852

1860, pohled na hrad od západu

pohled na hrad koncem roku 1840

autory návrhu josu Václav Zídka a Ing. Arch. Petr Okleštěk, architekti AED project

VYPRACOVAL VÁCLAV ZÍDKA