evropské strany krajní pravice

Download Evropské strany krajní pravice

If you can't read please download the document

Upload: nibal

Post on 09-Jan-2016

50 views

Category:

Documents


2 download

DESCRIPTION

Evropské strany krajní pravice. European National Front FNE (Evropská Národní fronta ) ) Sdružuje některé evropské strany krajní pravice Ideologie: nacionalismus, antikomunismus, euroskepticismus. Jan Dočkal 2012. Front National, FN (Národní fronta) - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • Evropsk strany krajn praviceEuropean National Front FNE (Evropsk Nrodn fronta )) Sdruuje nkter evropsk strany krajn praviceIdeologie: nacionalismus, antikomunismus, euroskepticismus

    Jan Dokal 2012

  • Francie Front National, FN (Nrodn fronta) Francouzsk nacionalistick, ultrapravicov strana - vznik 1972 zakladatel Jean Marie Le Pen (*1928) (bval boxer, nkolikrt byl v R) m.j.odsouzen za trivializovn holocaustu). Od roku 2011 stranu vede jeho dcera Marine Le Penov (*1968) Mn agresivn, civilnjm zpsobem, ale v duchu xenofobich. antidemokratickch a antievropskch princip Hlavn program : Boj proti EU, proti pisthovalectv, zejmna z arabskch zem (muslimm) Podle przkum veejnho mnn (konec roku 2011) 31 a 32 % Francouz souhlas se zsadami. za kter bojuje FN Jako kandidti na prezidentsk ad maj u veejnosti, podporu Hollande 29% Sarkozy 23% a Le Penov 18 %

  • Belgie Imigrace a komplikovan sttoprvn uspodn Belgie vedou k vzestupu krajn pravice Front National FN Frankofonn ultrapravicov strana s podobnm programem jako fracouzsk FN Vlaams Blok - VB (Vlmsk blok ) patil do roku 2004 mezi nejdynamitji se rozvjejc politick strany v Belgii Nstupcem se stala strana

    Vlaams Belang (Vlmsk zjem)

  • Velk BritanieNational front UK Nrodn fronta (NF)hlavn politick aktivity probhaly v 1970 a 1980. Navazuje na britsk faismus

    British National Party (BNP) vznikla jako frakce z Nrodn fronty v roce 1982 Navrhuje m.j. zavst pobdky pro imigranty a jejich potomky k nvratu dom", zruen prvnch pedpis proti diskriminaci atd.

    Britsk strana lidov (BPP)Zaloena 2005, rozvj ideologii NF a BNP faismus, nacionln socialismus, rasismus

  • Nmecko Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD) Nrodndemokratick strana Nmecka) Nmeck krajn pravicov strana- zaloena 1964 ideov orientace: pangermnsk nacionalismus, rasismus. proti pisthovalcm, proti NATO a EU , navrhuje revizi hranic, provd teroristick toky, v.vrad. Od roku 2000 snaha o jej rozputn, zatm nespn.

    Dlnick strana R s NPD spolupracuje

  • Itlie

    Forza Nuova FN (Nov sla)Italsk neofaistick strana vznik 1997, hls ke katolickmu tradicionalismu

    panlskoDemokracia Nacional DN (Mrodn demokracie)Vznik 1995 podobn program jako francouzsk FNNacionalismus, faismus, odmtn imigrant

  • vcarsko Schweizerische Volkspartei SVP (vcarsk lidov strana) propaguje vcarsk izolacionismus, boj proti pisthovalectv, proti Islmu Popularitu zskala v referendu proti vstavb meit

    Rumunsko Noua Dreapta ND (Nov pravice) Vznik 2000, hls se k odkazu rumunskho faismu, k pedvlenm eleznm gardm, m i podobn znak keltsk k na zelenm poli. Oste vystupuje proti Romm

  • Maarsko Jobbik Magyarorszgrt Mozgalom - Jobbik Hnut za lep Maarsko,) Extremn pravicov politick strana, vznik 2003, od 2010 m zastoupen v Maarskm parlamentu a 3 poslance v Evropskm parlamentu. Hlavnm mottem strany: "Maarsko pat Maarm!" 2007 strana zaloila polovojenskou organizaci Maarsk garda sdruen na ochranu Tradice a Kultury, (navazuje na tradice maarskch faist v dub 2.sv.vlky), kter mla chrnit zjmy vech Maar. Garda podala pochody v obcch s vt koncentrac Rom. Soudnm rozhodnutm byla v roce 2009 zakzna.

    Souasn pravicov vldn strana FIDESZ ,veden Viktorem OrbnemJe kritizovna domc opozic i EU za omezovn demokratickch princip

  • Slovensko Slovensk nrodn strana (SNS) Profiluje se jako konzervativn stedopravicov strana, ale vzhledem k silnm projevm nacionalismu, rasistickm postojem vi Romm i mezinrodnm kontaktm ji lze spe adit mezi extrmn pravici. Vznikla v roce 1990 a je ideologickm nstupcem historick Slovensk nrodn strany z let 1871-1938 Slovensk pospolitost - Nrodn strana SP-NS Ultranacionalistick strana, navazujc na slovensk faismus, psobc v letech 2005-2006 (odno SNS, kter se sn po ednm zkazu opt spojila) Jn Slota

  • Rakousko Freiheitliche partei sterreichs, FP (Svobodn strana Rakouska). Pravicov populistick strana, v souasnosti je tet nejsilnj politickou stranou v rakouskm parlamentu. Vznik 1956. Ideologie: nacionalismus, konservatismus, euroskepticismus Nejznmjm politikem byl Joerg Haider populistick, charismatick vdce, tragicky zahynul v roce 2008.

    Lotysko

  • Nizozemsko Partij voor de Vrijheid, PVV (Strana pro svobodu) Vystupuje proti imigraci a islamizaci. Kritizuje EU. Vznik 2006. Zakladatel a len parlamentu Geert Wilders vzbudil pozornost v roce 2008 protiislmskm filmem. Navrhuje zakzat v Nizozemsku Islm.

    vdsko Sverigedemokraterna SD (vdt demokrat) Krajn pravicov strana zaloen 1988. Jejm programem je nrodn konzervatismus (nacionalismus) od roku 2005 boj proti imigraci, odmt multikulturalismus.

  • Rusko V Rusku existuje po rozpadu SSSR cel ada ultrapravicovch subjekt, kter asto mn sv nzvy (nkter byly zakzny). Ultrapravicov scna se tak prbn mn. Jednotliv subjekty maj asto rzn vchodiska, ale spojuje je velkorusk nacionalismus, orientace na petvoen Ruska vmaximln etnicky ist nrodn stt, odmtn a rasistick postoje vi neruskm nrodm, v. tradinho antisemitismu, neonacismus, neobolevismus, odmtn tradinch evropskch hodnot.

  • PkladyNacionln bolevick strana Ruska Nacionaloje bolevieskoje partija, NBP) - Nazbol vznik 1992 (2005.byla strana soudn zakzna). Sluuje prvky anarchismu, komunismu, nacionalismu. Cl nacionlnch bolevik je vytvoen impria od Vladivostoku a k Gibraltaru na zkladech rusk revoluce.Rusk nrodn jednota (Ruskoje nacionanoje jedinstvo, RNJ), Vyzdvihuje biologick rasismus, pouv lehce modifikovan nacistick symboly. Propaguje zuiv antisemitismus spojen skonspiranmi teoriemi.Hnut proti nelegln imigraci (Dvienije protiv nelegalnoj imigraciji, DPNINrodn-socialistick spolek (NSO) Slovansk svaz (SS) Liberln-demokratick strana Ruska (Liberano-demokratieskaja partija Rossiji, LDPR) pod vedenm Vladimira irinovskho. Populistick pravicov radikln strana kombinuje populismus, velkorusk nacionalismus, ekonomick protekcionismus a pragmatismus

  • Rut neonacist se sjednocuj (tden.cz14.4.2011)1 Rut ultranacionalist se dohodli na vytvoen spolen organizace "federlnho rozsahu", kter dosud rozdroben extremisty sjednot. "Potebujeme eleznou pst v sametovch rukavicch," (fideolog ruskch neonacist Dimitrij Dmukin.)http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/141875-rusti-nacionaliste-vysli-do-ulic/

  • Islm - muslimov v Evrop islmofobieVEvrop je asi 53 milion muslim3 oblastiVchodn Evropa Polsko, Rusko TataiBalkn Turci,Osmansk eZpadn Evropa Po 2.sv. vlce pisthovalectv hospodsk rozvoj Pvodn doasn prce se zmnila na trval pobyt. Po Izraelsko arabskm konfliktu vroce 1967 arabsk zem omezily (zakzaly) dal pobyty. Tak ropn krize jako odveta. Vzpadn Evrop ije asi 16 milion muslim, ve Francii 5-6 milion. Dky vy porodnosti se poet zvyuje.

    http://www.youtube.com/watch?v=T2ij_qtGy6Y

  • Ne vichni vyznavai Islmu jsou islamistAle tento radikln proud nelze podceovatPat mezi vn ohroen souasnho svtaNachz odezvu zejmna u chudch, sociln vylouench. FAN ATISMUS

  • Zruena Nejvym sprvnm soudem v roce 2010Nahradila ji Dlnick strana sociln spravedlnosti

  • Symbolika Hitlerova NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei) pvodn Nmeck dlnick strana (Deutsche Arbeiterpartei). Tm shodn logo pouvaly hitlerovsk odbory Pracovn fronta (Deutsche Arbeitsfront, DAF) a tak Svobodn Nmeck dlnick strana (Freiheitliche Deutsche Arbeiterpartei, FAP), soudn rozputn v roce 1995, Pedchdkyn dnen Nacionln demokratick strany Nmecka (Nationaldemokratische Partei Deutschlands, NPD).

  • "minulost ns nesm rozdlovat, naopak budoucnost ns nacionalisty vech evropskch zem mus spojit".

    Komunln volby 2008 30 000 voliKandidt DS na Vysoin (uprosted) Tom Vandas ve Varnsdorfu 2011

  • Dlnick mlde Dlnick strana d ozubenho kola

  • DSSS chce oslovit irokou veejnost

  • Nrodn strana (NS). esk krajn pravicov strana, s nrodn-konzervativn orientac. (Palack, Rieger, Staroei) Pedsedkyn byla v letech 20022009 Petra Edelmannov Dne 17. srpna 2011 jej innost pozastavil Nejvy sprvn soudNstupnickou organizac se stalo esk hnut za nrodn jednotu Pedseda Jakub SkcelM

  • Propagan materily NS v dob, kdy byl na kandidtce Ladislav BtoraBtora :Radji nrodn pospolitost ne obansk spolenost

  • D.O.S,T. (Dvra, Objektivita, Svoboda, Tradice)

    Havel ns vedl na cestu do otroctv. S Klausem k sob mme blzko, k f pravicov Akce D.O.S.T. Semn ( Parlamentn listy | 02.01.2012 | ) Nov pedseda konzervativn euroskeptick Akce D.O.S.T., kter v jejm veden nedvno nahradil Ladislava Btoru, zhodnotil svj vztah k Vclavu Klausovi i Vclavu Havlovi. Za zsadn povauje, aby iniciativa D.O.S.T. zstala platformou pro co nejir alianci pronrodnch sil. Ultrakonservatismus s tendencemi k faismu

  • Na Akci D.O.S.T. 17.11. v Praze promluvil Ladislav Jakl Hlouek havlist, kter vedl Havlv chrnnec zelen marxista Matj Stropnick, byl pi pchodu prezidenta pehluen zstupci iniciativy DOST a ptomnmi Praany, kte skandovali A ije Klaus!, prezident se svm doprovodem odebral na obd do kavrny na Nrodn td. Kdy ptomn hlouek havlist vidl, e se k prezidentovm pznivcm spontnn pidvaj dal oban, opustil Nrodn tdu. Lid skandovali: DOST bylo pravdy a lsky Nechceme Brusel! DOST bylo EU!.

  • Hnut vzniklo v z 1999 jako esk sociln demokratick hnut odlouenm nkterch len, kte nesouhlasili se vstupem do EU , od SSD. Dnen nzev hnut pijalo v ervenci 2003. V ervenci 2010 pilo do strany mnostv mladch lid a mn politick smr. Novm pedsedou se stal Mgr. Jan Skcel.Heslem strany je slogan echy echm. Soust ideologie hnut je mylenka slovansk vzjemnosti

  • Nkolik mylenek na zvrOd potku 21.stolet lze v Evrop zejmna v souvislosti s globalizac, ekonomickou kriz a mnoha dalmi faktory, sledovat tendence k oslabovn demokracie, pliv podkopvn demokratickch zsad, vzrst nacionalismu, euroskepticismu, extremismu Neviditeln ruka trhu, na jej moudrost mnoz spolhali, se dnes ukazuje jako nezen mezinrodn niiv sla bez svdom. Tlak globlnch trh, kter se d jenom momentlnm ziskem, to na ekonomiky stt a me vyvolat dominov efekt bankrot. Ekonomick rozvoj, jak se lid domnvali, nenapomh demokracii. To se zdlo jet v roce 1989. Dnes globln trhy vid slibnjho partnera v autoritskch reimech typu ny, ne v pomrn tkopdnch demokracich. (Ppad Libye a dal)

  • Nrodn stty, ktermi se zaklnaj nkte politici, ztratily nenvratn dva pile sv hlavn legitimity. Nejdv ztratily monopol na ekonomiku, a nyn ztrcej monopol na politiku. To je nov fenomn poslednch let.ance, jak elit tlaku globlnch trh, jsou strukturovan vt politick celky jako Evropsk unie. Dky novm technologim, internetu, facebooku atd. je globln obansk spolenost daleko aknj ne tkopdn, zkorumpovan strany, vldy, parlamenty.Nelze jednoznan ct, e je to jen pozitivn, me to bt tak velmi negativn.

  • Co bude dl ? ?? ?Neztrcejme nadjiNEVZDVEJME TOBOJUJME !JE HODN SLUNCH LID

    Dkuji za pozornost ! Jan Dokal