„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol
v oblasti cizích jazyků“
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ ZŠ Školská, Karviná - Ráj
Určeno pro 7., 9. ročník ?
Sekce
Předmět občanská výchova
Téma / kapitola ČR-EVROPA-SVĚT/ Mezinárodní
organizace - OSN,vznik
Zpracoval (tým 1) Luděk Wala
Datum zpracování únor 2011
2
Obsah:
1 ČR-EVROPA-SVĚT ............................................................................................................................... 3
1.1. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE .......................................................................................................... 4
1.1.1. PROČ STÁTY VZÁJEMNĚ SPOLUPRACUJÍ ................................................................................. 4
1.1.2. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE ................................................................................................... 4
1.1.3. INTEGRACE .......................................................................................................................................... 5
1.2. RADA EVROPY ...................................................................................................................................... 7
1.2.1. VZNIK, ČLENSKÉ STÁTY, SÍDLO: .................................................................................................. 7
1.2.2. ÚKOLY A CÍLE RE .............................................................................................................................. 8
1.2.3. STRUKTURA, ORGÁNY RE ............................................................................................................... 8
1.2.4. EVROPSKÁ ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ........................................................................ 10
1.3. NATO ...................................................................................................................................................... 11
1.3.1. HLAVNÍ ÚKOLY NATO:................................................................................................................... 11
1.3.2. VZNIK NATO, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ ................. 11
1.3.3. ROZŠIŘOVÁNÍ NATO ....................................................................................................................... 13
1.3.4. ORGÁNY NATO .................................................................................................................................. 15
1.3.5. VOJENSKÉ MISE NATO ................................................................................................................... 16
1.4. OSN, VZNIK........................................................................................................................................... 18
1.4.1. VZNIK OSN, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI: ................................................................................. 18
1.4.2. CHARTA OSN ..................................................................................................................................... 19
1.4.3. HLAVNÍ CÍLE A ÚKOLY OSN ......................................................................................................... 20
1.4.4. ČLENSTVÍ, ČLENSKÉ STÁTY ........................................................................................................ 21
1.4.5. OFICIÁLNÍ JAZYKY OSN ................................................................................................................ 25
3
1 ČR-EVROPA-SVĚT
V této kapitole se dozvíte:
Jaké jsou hlavní důvody mezinárodní spolupráce.
Co je Rada Evropy.
Co je NATO.
Co je OSN, jak vznikla, jaké jsou její cíle.
Budete schopni:
Orientovat se v hlavních důvodech mezinárodní spolupráce.
Orientovat se v činnosti Rady Evropy.
Orientovat se v činnosti NATO.
Popsat vznik OSN a orientovat se v hlavních cílech její činnosti.
Klíčová slova této kapitoly:
mezinárodní spolupráce, zahraniční obchod, integrace,
Rada Evropy, Soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech,
NATO, washingtonská smlouva,12.3. 1999, Rada NATO, generální tajemník,
OSN, Charta OSN, 26. června 1945, 24. října 1945
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:
2 + 4 hodiny (teorie + řešení úloh)
4
1.1. Mezinárodní spolupráce
Každý stát patří do širších společenských vazeb a vytváří síť vzájemných
vztahů se svými sousedy i s územně vzdálenějšími státy.
1.1.1. Proč státy vzájemně spolupracují
Různé lidské pospolitosti (rody, kmeny, státy) se vzájemně stýkali i potýkali
už od počátku dějin.Válčily spolu o území a zajištění obživy, uzavíraly
spojenectví k zajištění míru nebo provedení útoku vůči jiným pospolitostem,
směňovaly spolu zboží, které si nemohly opatřit samy, nebo se poznávaly při
různých objevných cestách.
Většina suverénních, samostatných států by měla i dnes problém zajistit
bezproblémový život izolovaně od ostatních. I největší státy usilují o
mezinárodní spolupráci.Pro malé a menší státy je nutnost spolupráce daleko
naléhavější (platí to i pro ČR).
Žádný stát nemůže sám pro své občany zabezpečit vše, co je k běžnému
životu zapotřebí.
Pro snazší zvládnutí hospodářských i základních životních problémů potřebují
mít dobré i rychlé styky se svými sousedy a dalšími státy (doplňovat si
vzájemně životně důležité informace a zboží, moci telefonovat, cestovat do
jiných zemí, informovat o hrozící přírodní katastrofě, pomáhat překonávat
mimořádné situace).
V současnosti ve všech odborných oblastech fungují mezinárodní instituce a
pracoviště, umožňující předávat vzájemně informace nezbytné pro běžný
život.
Které běžné denní informace by nebyly možné bez spolupráce mezinárodních
institucí ?
Zdůvodni: proč se u nás dají koupit pomeranče, proč lze kdykoliv v roce
koupit rajčata, proč lze zakoupit osobní automobil vyrobený v Japonsku …
1.1.2. Hlavní oblasti spolupráce
Základem je zeměpisná poloha a velikost země. Důležitou roli hraje i počet
obyvatel státu, jejich věkové a vzdělanostní složení, profesní orientace.
Například ČR vzhledem ke své velikosti a poloze v Evropě nutně potřebuje
mít dobré vztahy se svými sousedy a hledat co nejlepší začlenění do
mezinárodní spolupráce.
5
Hlavní oblasti spolupráce: hospodářská, kulturní, politická, bezpečnostní.
Hospodářská spolupráce:
Ani sebe vyspělejší státy se neobejdou bez hospodářské spolupráce. Bez
dovozu některých surovin či výrobků není možné uspokojovat potřeby
spotřebitelů ani rozvíjet hospodářství.
To ovlivňuje i to jakou část produkce určitého státu je naopak možné a
potřebné vyvézt do zahraničí.
Pro ČR má zahraniční obchod mimořádný význam, naše ekonomika je na
zahraničním obchodu velmi závislá. Chybí řada surovin, dovážíme některé
zemědělské výrobky, ovoce a zeleninu.
Na druhou stranu má náš průmysl dlouhou tradici v produkci některých
výrobků, které lze výhodně prodat v zahraničí (sklo, pivo, automobily,
turbíny, tramvaje …).
Podle mapy Evropy popiš geografické postavení ČR v Evropě: dopravní
cesty, přírodní bohatství, nedostatek některých důležitých surovin apod.
Co je import a export?
Zjisti informace o tom, jaký je poměr vývozu a dovozu ČR.
Co jsou cla a jakou roli mají při ovlivňování zahraničního obchodu státem?
Co jsou zóny volného obchodu, co je jejich podstatou?
Bezpečnostní, politická, kulturní spolupráce:
Důležitým úkolem celého mezinárodního společenství je společnými silami
zachovat mír a bezpečnost. Vytvářet podmínky pro mezinárodní spolupráci na
poli ochrany lidských práv.
Pro svůj demokratický rozvoj potřebují některé země výměnu zkušeností z
fungování státu, možnost vzájemné podpory, širší kulturní spolupráce (věda,
technika, vzdělávání, sport, umění, péče o životní prostředí …)
Jaké důsledky by mohlo mít, kdyby se ČR izolovala od ostatních států a
nezapojila se do mezinárodní spolupráce?
1.1.3. Integrace
Integrace znamená sjednocení, spojování se, scelování.
Lidstvo dosahuje na jedné straně obrovských úspěchů ve svém rozvoji
(kosmický výzkum, lékařství, rozvoj elektrotechniky, telekomunikací a
6
spojovací techniky …), na druhou stranu si vytváří nové, velmi závažné
problémy (AIDS, drogy, civilizační choroby, poškozování životního
prostředí, růst brutality a kriminality…). Řešení některých závažných
problémů života na zemi není v silách jednotlivých států. Jen společné úsilí
většiny zemí může přinést úspěch. Ve světě probíhají procesy směřující k
mezinárodní spolupráci a jejímu prohloubení, vytváření mezinárodních nebo
nadnárodních struktur, tedy procesy spojování se = integrační procesy.
Které integrační procesy v současné době probíhají v Evropě ?
Napiš k uvedeným státům krátkou charakteristiku (co tě jako první napadne):
Francie Egypt Německo
Mexiko Velká Británie Kanada
Polsko Brazílie Rusko
Čína Řecko Japonsko
Dánsko Nový Zéland Itálie
7
1.2. Rada Evropy
Příkladem mezinárodní spolupráce je evropská snaha o integraci v politické a
kulturní oblasti. Jedním z prvních mechanismů, které si Evropané z výše
uvedených důvodů vytvořili, je Rada Evropy / Council of Europe, Conseil de
l'Europe/. Mezi hlavní požadavky Rady Evropy (RE) patří upevnění evropské
jednoty a o ochrana důstojnosti evropských občanů. Je samostatná instituce,
není nijak spojená s Evropskou unií. Musíme jí proto odlišovat od institucí
Evropské unie s podobným názvem (Evropská rada, Rada Evropské unie
apod.)
Přiřaď k názvu definici:
1/ Rada Evropy: …
2/ Evropská rada: …
3/ Rada Evropské unie: …
a) Pravidelné setkání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, které se
koná za účelem plánování politiky Evropské unie.
b) Samostatná evropská organizace se sídlem ve Štrasburku.
c) Hlavní rozhodovací instituce Evropské Unie, jejich schůzek se účastní
jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU.
Řešení: 1b, 2a, 3c
1.2.1. Vznik, členské státy, sídlo:
5. května 1949 podepsalo deset států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie,
Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie) Londýnskou
smlouvu (Treaty of London), dohodu o ustavení RE.
V současné době (2010) má RE 47 členů: (1949 Řecko, Turecko, 1950 Island,
SRN, 1956 Rakousko, 1961 Kypr, 1963 Švýcarsko, 1965 Malta,
1976 Portugalsko, 1977 Španělsko, 1978 Lichtenštejnsko, 1988 San Marino,
1989 Finsko, 1990 Maďarsko, 1991 Polsko, 1992 Bulharsko, 1993 Estonsko,
Litva, Slovinsko, ČR, Slovensko /Československo 1991/, Rumunsko,
1994 Andorra, 1995 Lotyšsko, Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina,
1996 Rusko, Chorvatsko, 1999 Gruzie, 2001 Arménie, Ázerbájdžán,
2002 Bosna a Hercegovina, 2003 Srbsko, 2004 Monako, 2007 Černá Hora
Jako pozorovatelé jsou u Rady Evropy: Kanada, USA, Mexiko, Japonsko,
Vatikán.
Členem Rady Evropy může být každý evropský stát, který prokáže, že je
8
právním státem, což znamená, že život v něm se řídí zákony zaručujícími
základní lidská práva a svobody bez rozdílu všem občanům.
RE má své sídlo ve Štrasburku ve Francii.
Rozděl uvedené státy na:
a) Zakládající státy RE:
b) Státy, které přistoupily k RE:
c) Pozorovatelé u RE:
d) Nejsou v žádném vztahu k RE:
Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina,
Bulharsko, Černá Hora, Čína, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,
Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kuba, Kypr,
Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie,
Malta, Mexiko, Moldavsko, Monako, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko,
Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vatikán,
Velká Británie
Proč nemohlo být dřívější Československo přijato za člena Rady Evropy?
1.2.2. Úkoly a cíle RE
Ochrana lidských práv, principů parlamentní demokracie a právního státu
(zákonnosti).
Hledání řešení velkých problémů evropské společnosti, jako je diskriminace
menšin, zneužívání drog, překonávání sociálních rozdílů, ochrana životního
prostředí, boj s korupcí a organizovaným zločinem.
Podpora vzájemného porozumění mezi národy různých kultur, spolupráce
všech národů evropských zemí.
Charakterizuj poslání a cíle Rady Evropy.
1.2.3. Struktura, orgány RE
Výbor ministrů: výbor ministrů zahraničí je nejvyšším a hlavním
rozhodovacím orgánem RE. Skládá se z ministrů zahraničí všech členských
států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. V praxi se
schází dvakrát ročně, v mezidobí jsou ministři zastupování velvyslancem
9
daného státu při RE. Každý stát má ve výboru jeden hlas.
Má pravomoc rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat
dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy,
uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům,
uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Soudu
pro lidská práva.
Parlamentní shromáždění: je hlavním poradním orgánem, je tvořeno
zástupci parlamentů jednotlivých států. Velikost národní delegace je závislá
na velikosti státu. Zástupci hlasují samostatně a sdružují se podle politické,
nikoliv národní příslušnosti. Má především iniciativní a diskusní úlohu vůči
Výboru ministrů. Svá rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou při účasti
většiny členů. Shromáždění jmenuje na doporučení výboru generálního
tajemníka. Zasedání se konají v Paláci Evropy ve Štrasburku.
Sekretariát v čele s generálním tajemníkem: generální tajemník nese
celkovou odpovědnost za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu
RE a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu. Generálního
tajemníka jmenuje Parlamentní shromáždění na doporučení Výboru ministrů
na dobu pěti let.
Kongres orgánů místní a regionální samosprávy: byl zřízen v roce 1994
jako poradní orgán RE. Mezi jeho hlavní cíle patří zejména: rozvoj struktur
místní a regionální samosprávy ve všech členských státech RE.
Soud pro lidská práva: byl ustaven k 1. lednu 1998 a zrušil dosavadní
složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci RE od roku 1950. Cílem
reformy bylo dosáhnout zjednodušení kontroly, zkrácení délky řízení a
posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát
anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení
Evropské úmluvy o lidských právech , se může obrátit přímo na Soud ve
Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto
úmluvou jedním ze smluvních států.
Sestává ze stejného počtu soudců jako je počet členských států Rady Evropy,
zasedají ve svých funkcích individuálně a nezastupují žádný stát.
Zjisti, kdo je současným generálním tajemníkem RE a současným předsedou
Parlamentního shromáždění RE.
Kteří čeští poslanci tvoří Stálou delegaci v Parlamentním shromáždění RE?
10
1.2.4. Evropská úmluva o lidských právech
RE dosud schválila desítky úmluv (Evropská sociální charta, Evropská
dohoda o zamezení mučení a ponižujícího zacházení nebo trestání,
Antidopingová konvence ...). K nejvýznamnějším patří Evropská úmluva o
lidských právech (1950). Úmluva obsahuje seznam práv a záruk, jež státy
přislíbily respektovat.
Úmluva chrání zvláště:
• právo na život;
• právo na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních
záležitostech;
• právo na respektování soukromého a rodinného života;
• svobodu projevu;
• svobodu myšlení, svědomí a náboženství;
• právo na účinnou nápravu;
• právo na pokojné užívání majetku
• právo volit a být volen.
Úmluva zakazuje zvláště:
• mučení a nelidské či ponižující zacházení či tresty;
• svévolné a nelegální zadržení;
• diskriminaci v užívání práv a svobod uvedených v Úmluvě;
• vypovězení vlastních státních příslušníků státem či odmítnutí jejich vstupu
do země;
• trest smrti;
• kolektivní vypovězení cizinců.
Pokus se vysvětlit, kdy se může občan ČR odvolat k Soudu pro lidská práva?
11
1.3. NATO
NATO (angl. North Atlantic Treaty Organization) , Severoatlantická aliance
(Organizace Severoatlantické smlouvy) je euroatlantická mezinárodní
vojenská organizace.
Co znamená zkratka OTAN? Vysvětli.
1.3.1. Hlavní úkoly NATO:
Pro Severoatlantickou Alianci je typická spolupráce mezi jejími evropskými
členy a Spojenými státy americkými a Kanadou. Základním posláním NATO
je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými
prostředky v souladu se zásadami Charty OSN.Všichni členové Aliance jsou
povinni chránit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou
na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Snaží
se vytvořit stabilní prostředí v Evropě, ve kterém nebude žádný stát schopen
zastrašovat nebo činit nátlak na kterýkoli evropský národ, nebo prosazovat
svoji nadvládu prostřednictvím hrozby silou nebo jejím použitím. Členství
poskytuje členům možnost konzultace v rámci Aliance vždy, když podle
názoru kteréhokoli ze členů bude ohrožena územní celistvost, politická
nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany. Členové NATO jsou
zavázáni k vzájemné ochraně.
Vyjmenuj hlavní úkoly NATO.
1.3.2. Vznik NATO, historické souvislosti, zakládající členové
Organizace byla založena 4. dubna 1949 ve Washingtonu podpisem
Severoatlantické smlouvy, kterou podepsalo 12 států. Smlouva zaručovala
všem zúčastněným státům pomoc v případě napadení.Vznikla v důsledku
poválečné situace v Evropě během Studené války, v rámci soupeření
Sovětského svazu a Spojených států, jako bezpečnostní organizace USA
a západních – demokratických států.
Základem smlouvy je především článek 5:
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich
v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto
12
odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní
právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty
Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným
tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou
akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem
obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“
Tento článek měl v době Studené války odradit Sovětský svaz a jeho spojence
z Varšavské smlouvy od útoku na západní Evropu. V takovém případě
by se totiž za napadené považovaly i Spojené státy, které tehdy jako jediné
mohly na takový krok účinně reagovat. Po celou éru studené války si udržel
článek 5 natolik odstrašující sílu, že nemusel být nikdy použit. Obávaný útok
Sovětského svazu nikdy nepřišel.
Washingtonskou smlouvu podepsalo v roce 1949 dvanáct států. Vedle
severoamerických států USA a Kanady byly mezi zakládajícími členy tyto
evropské země: Velká Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko,
Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island. V roce 1952 se připojilo Řecko
a Turecko, v roce 1955 Německá spolková republika a v roce 1982
se připojilo Španělsko.
NATO se muselo v době Studené války vypořádávat také s pnutím uvnitř
samotné organizace. Francie vyjádřila pochyby, zda NATO není příliš
podřízeno výhradně americkým a britským zájmům. Cítila se v podřadném
postavení, což vyvrcholilo v roce 1966, kdy odstoupila z vojenské struktury
aliance a zůstala jen politickým členem. Velitelství aliance se přesunulo
z Paříže do Bruselu. V roce 1974 vystoupilo z jejích vojenských struktur
Řecko (na protest proti invazi turecké armády do severní části Kypru), zpět
se začlenilo v roce 1980. Odchodem z organizace hrozil také Island.
Jak se jmenovala vojenská organizace východního bloku, v době studené
války soupeř NATO?
Kdo patřil mezi zakládající členy NATO? Vyber z nabídky:
Albánie, Belgie, Československo, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Jugoslávie,
Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, SSSR
a Velká Británie
zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Map_of_NATO_countries.png
13
1.3.3. Rozšiřování NATO
Po skončení Studené války a pádu komunistických režimů ve východní
Evropě, byla v roce 1990 podepsána bývalými soupeři Společná deklarace
o neútočení a vznikla Severoatlantická rada pro spolupráci. Bruselský summit
NATO v roce 1994 schválil program Partnerství pro mír a nabídl svým
někdejším nepřátelům začlenění do svých struktur. Prvními zeměmi bývalé
Varšavské smlouvy, které se připojily k NATO byly ČR, Maďarsko a Polsko.
12. března 1999 v americkém Independence předali ministři zahraničí těchto
tří států své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační
listiny.
V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo 7 států východní
Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko
a Slovensko. 1. dubna 2009 přistoupily k NATO Chorvatsko a Albánie.
Jednání s Makedonií zůstala kvůli sporu o název státu s Řeckem zablokována.
V současnosti je v alianci sdruženo 28 zemí.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NATO_expansion.png
14
Proč je 12. březen významným dnem České republiky?
„JEDNOSMĚRKA“
Najdi v řádcích (zleva doprava) bývalé státy východního bloku, dnes členy
NATO:
M A Ď A R S K O L E N O K O Ř
R O Z P Č E S K O N E C S V Ě
N A T O S C V O J S K O F I N
B O S N O H A L A P O L S K O
H U B I S E S N A L I T V A Č
P S T U D L O T Y Š S K O L O
V I Š E S T O N S K O T Ě M A
M U T T R U M U N S K O V Á Ř
B U L H A R S K O K O L K O V
A T K O S L O V I N S K O L K
E M Č S L O V E N S K O R U N
N Í G H A N I Č T E R O B U S
S A H CH O R V A T S K O A R A
A G Á I T N I Á K J G S Á I E
P L A L B Á N I E G Á R K L O
Řešení:
M A Ď A R S K O L E N O K O Ř
R O Z P Č E S K O N E C S V Ě
N A T O S C V O J S K O F I N
B O S N O H A L A P O L S K O
H U B I S E S N A L I T V A Č
P S T U D L O T Y Š S K O L O
V I Š E S T O N S K O T Ě M A
M U T T R U M U N S K O V Á Ř
B U L H A R S K O K O L K O V
A T K O S L O V I N S K O L K
E M Č S L O V E N S K O R U N
N Í G H A N I Č T E R O B U S
S A H CH O R V A T S K O A R A
A G Á I T N I Á K J G S Á I E
P L A L B Á N I E G Á R K L O
15
1.3.4. Orgány NATO
NATO je seskupení nezávislých států. Rozhodnutí jsou přijímána
za všeobecného souhlasu všech členských zemí. Severoatlantickou smlouvou
ze dne 4.dubna 1949 byl ustaven oficiální orgán Aliance, Rada NATO. Rada
může podle smlouvy dále zakládat další podřízené instance podle potřeby.
Skládá se z hlavních politických a vojenských orgánů:
Politické orgány:
Rada NATO je nejvyšší orgán aliance, který má výkonnou politickou
a rozhodovací pravomoc. Předsedou Rady je vždy generální tajemník NATO.
Stálí zástupci členských zemí NATO se scházejí jednou týdně, dvakrát za rok
pak probíhá jednání na úrovni předsedů vlád a ministrů zahraničí. Rozhodnutí
musejí být přijata jednomyslně.
Generální tajemník NATO je nejvyšší politický (civilní) představitel NATO
na mezinárodní scéně, odpovídá za řízení Aliance. Je zároveň předsedou
Rady, Výboru pro plánování obrany a Skupiny pro jaderné plánování. Nemá
skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník. Současným
Generálním tajemníkem je Anders Fogh Rasmussen.
Mezinárodní sekretariát je rozdělený do jednotlivých sekcí, které řeší
politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí
a finance.
Výbor pro plánování obrany koordinuje vojenské plánování členských států
a analyzuje jejich výdaje na armádu.
Skupina pro jaderné plánování má obdobné pravomoci jako Výbor
pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.
RADA NATO (ministři
zahraničí)
STÁLÁ RADA
GENERÁLNÍ
TAJEMNÍK
VÝBOR
PRO PLÁNOVÁNÍ
OBRANY (ministři obrany)
VOJENSKÝ VÝBOR (náčelníci
generálních štábů)
MEZINÁRODNÍ
SEKRETARIÁT MEZINÁRODNÍ
VOJENSKÝ
ŠTÁB
SKUPINA
PRO JADERNÉ
PLÁNOVÁNÍ
velitelství v Atlantiku (Norfolk,
USA)
a v Evropě (Mons, Belgie)
16
Vojenská struktura NATO
Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Aliance. Spadá
pod politickou pravomoc Rady, které předkládá návrhy a doporučení.
Je složen z náčelníků generálních štábů armád členských zemí. Island,
který své ozbrojené síly nemá, zastupuje civilní představitel. Výbor
je rozdělen na dvě regionální strategická velitelství v Atlantiku se sídlem
v Norfolku v americkém státě Virginia a v Evropě se sídlem v belgickém
městě Mons.
Mezinárodní vojenský štáb pomocný orgán využívaný Vojenským
výborem při řešení vojenských otázek.
Přiřaď k orgánu NATO popis činnosti:
Výbor pro plánování obrany …………… nejvyšší politický (civilní)
představitel NATO
Mezinárodní sekretariát ……………… .. nejvyšší orgán aliance
Generální tajemník NATO ………………koordinuje vojenské plánování
členských států
Vojenský výbor NATO ………………….řeší politické záležitosti, obranu,
infrastrukturu, logistiku, vědu,
životní prostředí a finance
Rada NATO ………………………….….nejvyšším vojenským orgánem
Aliance
Řešení:
Generální tajemník NATO…………………nejvyšší politický (civilní)
představitel NATO
Rada NATO ………………………………. nejvyšší orgán aliance
Výbor pro plánování obrany………………. koordinuje vojenské plánování
členských států
Mezinárodní sekretariát …………………... řeší politické záležitosti, obranu,
infrastrukturu, logistiku, vědu,
životní prostředí a finance
Vojenský výbor NATO ……………………nejvyšším vojenským orgánem
Aliance
1.3.5. Vojenské mise NATO
Konec studené války znamenal zlom ve vývoji NATO. Aliance se postupně
přetvářela z nástroje na obranu území svých členských států v sílu
napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO.
17
NÁZEV MISE MÍSTO KDY
1. Sharp Guard Bývalá Jugoslávie/
Bosna a Hercegovina
1992 – 1996
2. Deny Flight Bývalá Jugoslávie/
Bosna a Hercegovina
1993 – 1995
3. IFOR Bosna a Hercegovina 1995 – 1996
4. SFOR Bosna a Hercegovina 1996 – 1998
5. SFOR II Bosna a Hercegovina 1998 – 2004
6. Allied Force Kosovo 1999
7. AFOR Albánie 1999
8. KFOR Kosovo 1999 – nyní
9. Essential Harvest Makedonie 2001
10. Amber Fox Makedonie 2001 – 2002
11. Allied Harmony Makedonie 2002 - 2003
12. Active Endeavour Středomoří 2001 – nyní
13. Display Deterrence Turecko 2003
14. ISAF Afghánistán 2003 – nyní
15. NTIM Irák 2004
16. NTM-II Irák 2004 – nyní
17. Podpora Africké unii Súdán (Dárfúr) 2005 – 2007
18. Pomoc po hurikánu Spojené státy americké 2005
19. Operace Pákistán Pákistán 2005 – 2006
20. Allied Protector Adenský záliv 2009 - nyní
Zdroj: http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.asp?y=na_zpravy/mise_main.htm
Vyhledej informace o událostech v místech vojenských misí NATO.
18
1.4. OSN, vznik
Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization
(UNO), též Spojené národy, anglicky United Nations (UN), je mezinárodní
organizace, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet
přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní
a humanitní spolupráci. OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti
fašismu ve druhé světové válce. Dnes jsou jejími členy téměř všechny státy
světa.
Zjisti kolik je v současné době členských zemí OSN?
OSN vznikla až po druhé světové válce, ale myšlenka na vytvoření podobné
organizace je mnohem starší. Vzpomeň si, kdo v historii našeho státu stál
u zrodu této myšlenky. Kdy to bylo?
1.4.1. Vznik OSN, historické souvislosti:
Předchůdkyní OSN byla Společnost národů, která vznikla v podobných
podmínkách v průběhu první světové války. Byla vytvořená v roce 1919
v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a
dosažení míru a bezpečnosti“. K členům Společnosti národů původně patřilo
26 států, jejich počet se v průběhu let měnil. Společnost národů měla
nejvíce70 členů. Měla však řadu nedostatků. Nezakročila proti četným
agresím, či nedokázala například zabránit uzavření Mnichovské dohody.
Po jejím neúspěchu, když nedokázala zabránit vypuknutí druhé světové války,
se musely hledat nové cesty poválečného mírového uspořádání.
OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové
válce. V důsledku společného postupu proti Německu došlo ke sblížení mezi
USA, SSSR a Velkou Británii. Atlantická charta ze 14. srpna 1941 se stala
základem pro pozdější Deklaraci Spojených národů vydanou 1. ledna 1942
(název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt).
Budoucí vítězové války se vyslovili pro zřízení „mezinárodní organizace
k zajištění míru.“ Tento cíl byl potvrzen i v prosinci 1943 na konferenci
v Teheránu.
Zástupci spojenců se sešli dojednat strukturu budoucí mezinárodní organizace
ve washingtonském zámečku Dumbarton Oaks v srpnu 1944. Ke konečné
dohodě mocností ovšem došlo až na jaltské konferenci v únoru 1945.
Po jejím ukončení se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci
Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu
Spojených národů. 26. června 1945 byla Charta přijata 50 státy včetně
19
tehdejší ČSR (k původním členům se po ustavení vlastní vlády přidalo
i Polsko, takže celkem je zakládajících států 51). Začala platit 24. října 1945,
poté co ji ratifikovaly všechny státy protihitlerovské koalice. Každoročně
se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN postupně přijímala
další členské státy.
Proč byla rozpuštěna Společnost národů?
Zjisti, které státy podepsaly v roce 1945 Chartu OSN.
Proč nebyly mezi zakládajícími členy OSN Německo, Japonsko a Itálie?
Kdy byly přijaty do OSN?
1.4.2. Charta OSN
Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace,
který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy
fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní
principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy
až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Charta zavazuje
všechny členy, navíc ale výslovně uvádí, že závazky podle Charty mají
přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv. Charta OSN může být
podle článku 108 změněna hlasováním Valného shromáždění, pokud
se pro vysloví dvoutřetinová většina členů a změnu ratifikují dvě třetiny
členských států OSN, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti.
Celkem 111 článků je rozděleno do 19 kapitol. Na začátku stojí preambule.
Předmluva Charty OSN, tzv. preambule, vyjadřuje ideály a společné cíle
všech států, jejichž vlády se spojily, aby vytvořily Organizaci spojených
národů:
„MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI uchránit
budoucí pokolení od metly války, která dvakrát za našeho života přinesla
lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni deklarovat znovu svou víru v základní
lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů
i žen a národů velkých i malých, odhodláni vytvořit poměry, za nichž mohou
být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných
pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok
a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI pěstovat
snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly
k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody
zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu,
20
a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního
povznesení všech národů,
ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ
DOSÁHLI. Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří
se shromáždili ve městě San Francisco a předložili své plné moci, jež byly
shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů
a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy.“
Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Charta_OSN
Kapitoly:
Kapitola I.: stanovuje cíle a zásady organizace, především udržování
mezinárodního míru a bezpečnosti
a rozvíjení mezinárodních vztahů.
Kapitola II.: upravuje podmínky členství.
Kapitoly III. – XV.: tvoří jádro dokumentu. Popisují orgány Spojených
národů a jejich pravomoci.
Kapitoly XVI. a XVII.: popisují zásady integrace OSN do stávajícího
mezinárodního práva.
Kapitoly XVIII. a XIX.: upravují změny a ratifikaci Charty.
Co je obsahem Charty OSN?
Na jakou historickou zkušenost se zakládající členové OSN výslovně
odvolávají v preambuli Charty OSN, když zdůvodňují cíle, které si jejím
založením kladou?
1.4.3. Hlavní cíle a úkoly OSN
Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjet
přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní
a humanitní spolupráci.
Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující:
- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
- rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad
rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů
- spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních,
kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv
a svobod
- být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení
21
těchto společných cílů
Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad:
- všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné
- zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty-
- zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování
mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti
- vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům
- zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci,
ke které Organizace na základě Charty přistoupí
-žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu,
aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli
státu.
Vyložte jaké jsou cíle a zásady OSN?
1.4.4. Členství, členské státy
Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným
státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným
a schopným tyto povinnosti plnit.
Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady
bezpečnosti. Charta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo
vyloučení států z důvodu porušení zásad Charty. K takovému kroku ale dosud
nedošlo.
Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá
zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také
v Ženevě, ve Vídni aj.
Dnes má OSN 192 členských států (členem OSN není např. Vatikán). Česká
republika je členem OSN od začátku roku 1993 (Československo bylo
zakládajícím členem).
Členský stát Datum přijetí
1. Afghánistán 19.11.1946
2. Albánie 14.12.1955
3. Alžírsko 8.10.1962
4. Andorra 28.7.1993
5. Angola 1.12.1976
6. Antigua a Barbuda 11.11.1981
7. Argentina 24.10.1945
8. Arménie 2.3.1992
9. Austrálie 1.11.1945
10. Ázerbájdžán 2.3.1992
11. Bahamy 18.9.1973
22
12. Bahrajn 21.9.1971
13. Bangladéš 17.9.1974
14. Barbados 9.12.1966
15. Bělorusko 24.10.1945
16. Belgie 27.12.1945
17. Belize 25.9.1981
18. Benin 20.9.1960
19. Bhútán 21.9.1971
20. Bolívie 14.11.1945
21. Bosna a Hercegovina 22.5.1992
22. Botswana 17.10.1966
23. Brazílie 24.10.1945
24. Brunej 21.9.1984
25. Bulharsko 14.12.1955
26. Burkina Faso 20.9.1960
27. Burundi 18.9.1962
28. Bývalá jugoslávská republika Makedonie 8.4.1993
29. Côte d'Ivoire 20.9.1960
30. Čad 20.9.1960
31. Černá Hora 28.6.2006
32. Česká republika
(Československo)
19.1.1993
(24.10. 1945) 33. Čína 24.10.1945
34. Dánsko 24.10.1945
35. Demokratická republika Kongo 20.9.1960
36. Dominika 18.12.1978
37. Dominikánská republika 24.10.1945
38. Džibutsko 20.9.1977
39. Egypt 24.10.1945
40. Ekvádor 21.12.1945
41. Eritrea 28.5.1993
42. Estonsko 17.9.1991
43. Etiopie 13.11.1945
44. Federativní státy Mikronésie 17.9.1991
45. Fidži 13.10.1970
46. Filipíny 24.10.1945
47. Finsko 14.12.1955
48. Francie 24.10.1945
49. Gabon 20.9.1960
50. Gambie 21.9.1965
51. Ghana 8.3.1957
52. Grenada 17.9.1974
53. Gruzie 31.7.1992
54. Guatemala 21.11.1945
55. Guinea 12.12.1958
56. Guinea-Bissau 17.9.1974
57. Guyana 20.9.1966
58. Haiti 24.10.1945
59. Honduras 17.12.1945
60. Chile 24.10.1945
61. Chorvatsko 22.5.1992
62. Indie 30.10.1945
63. Indonésie 28.9.1950
64. Irák 21.12.1945
65. Írán 24.10.1945
66. Irsko 14.12.1955
67. Island 19.11.1946
68. Itálie 14.12.1955
69. Izrael 11.5.1949
70. Jamajka 18.9.1962
71. Japonsko 18.12.1956
72. Jemen 30.9.1947
73. Jihoafrická republika 7.11.1945
74. Jordánsko 14.12.1955
75. Kambodža 14.12.1955
76. Kamerun 20.9.1960
77. Kanada 9.11.1945
23
78. Kapverdy 16.9.1975
79. Katar 21.9.1971
80. Kazachstán 2.3.1992
81. Keňa 16.12.1963
82. Kiribati 14.9.1999
83. Kolumbie 5.11.1945
84. Komory 12.11.1975
85. Kongo 20.9.1960
86. Korejská lidově demokratická republika 17.9.1991
87. Korejská republika 17.9.1991
88. Kostarika 2.11.1945
89. Kuba 24.10.1945
90. Kuvajt 14.5.1963
91. Kypr 20.9.1960
92. Kyrgyzstán 2.3.1992
93. Laos 14.12.1955
94. Lesotho 17.10.1966
95. Libanon 24.10.1945
96. Libérie 2.11.1945
97. Libye 14.12.1955
98. Lichtenštejnsko 18.9.1990
99. Litva 17.9.1991
100. Lotyšsko 17.9.1991
101. Lucembursko 24.10.1945
102. Maďarsko 14.12.1955
103. Madagaskar 20.9.1960
104. Malajsie 17.9.1957
105. Malawi 1.12.1964
106. Maledivy 21.9.1965
107. Mali 28.9.1960
108. Malta 1.12.1964
109. Maroko 12.11.1956
110. Marshallovy ostrovy 17.9.1991
111. Mauritánie 27.10.1961
112. Mauricius 24.4.1968
113. Mexiko 7.11.1945
114. Moldavsko 2.3.1992
115. Monako 28.5.1993
116. Mongolsko 27.10.1961
117. Mosambik 16.9.1975
118. Myanmar (Barma) 19.4.1948
119. Namibie 23.4.1990
120. Nauru 14.9.1999
121. Německo 18.9.1973
122. Nepál 14.12.1955
123. Niger 20.9.1960
124. Nigérie 7.10.1960
125. Nikaragua 24.10.1945
126. Nizozemsko 10.12.1945
127. Norsko 27.11.1945
128. Nový Zéland 24.10.1945
129. Omán 7.10.1971
130. Pákistán 30.9.1947
131. Palau 15.12.1994
132. Panama 13.11.1945
133. Papua-Nová Guinea 10.10.1975
134. Paraguay 24.10.1945
135. Peru 31.10.1945
136. Polsko 24.10.1945
137. Portugalsko 14.12.1955
138. Rakousko 14.12.1955
139. Rovníková Guinea 12.11.1968
140. Rumunsko 14.12.1955
141. Ruská federace 24.10.1945
142. Rwanda 18.9.1962
143. Řecko 25.10.1945
144. Salvador 24.10.1945
145. Samoa 15.12.1976
24
146. San Marino 2.3.1992
147. Saúdská Arábie 24.10.1945
148. Senegal 28.9.1960
149. Seychely 21.9.1976
150. Sierra Leone 27.9.1961
151. Singapur 21.9.1965
152. Slovensko 19.1.1993
153. Slovinsko 22.5.1992
154. Somálsko 20.9.1960
155. Spojené arabské emiráty 9.12.1971
156. Spojené státy americké 24.10.1945
157. Srbsko 1.11.2000
158. Srí Lanka 14.12.1955
159. Středoafrická republika 20.9.1960
160. Súdán 12.11.1956
161. Surinam 4.12.1975
162. Svatá Lucie 18.9.1979
163. Svatý Kryštof a Nevis 23.9.1983
164. Svatý Tomáš a Princův ostrov 16.9.1975
165. Svatý Vincenc a Grenadiny 16.9.1980
166. Svazijsko 24.9.1968
167. Sýrie 24.10.1945
168. Šalomounovy ostrovy 19.9.1978
169. Španělsko 14.12.1955
170. Švédsko 19.11.1946
171. Švýcarsko 10.9.2002
172. Tádžikistán 2.3.1992
173. Tanzanie 14.12.1961
174. Thajsko 16.12.1946
175. Togo 20.9.1960
176. Tonga 14.9.1999
177. Trinidad a Tobago 18.9.1962
178. Tunisko 12.11.1956
179. Turecko 24.10.1945
180. Turkmenistán 2.3.1992
181. Tuvalu 5.9.2000
182. Uganda 25.10.1962
183. Ukrajina 24.10.1945
184. Uruguay 18.12.1945
185. Uzbekistán 2.3.1992
186. Vanuatu 15.9.1981
187. Velká Británie 24.10.1945
188. Venezuela 15.11.1945
189. Vietnam 20.9.1977
190. Východní Timor (Timor Leste) 27. 9. 2002
191. Zambie 1.12.1964
192. Zimbabwe 25.8.1980
Zdroj: http://www.osn.cz/system-osn/clenske-staty/?i=199
Které z uvedených států nebyly zakládajícími čelny OSN:
Argentina, Austrálie, Bělorusko, Belgie, Čína, Finsko, Francie, Indie, Írán,
Kuba, Maďarsko, Ruská federace, Švýcarsko, Velká Británie
Řešení: Austrálie, Belgie, Finsko, Indie, Maďarsko, Švýcarsko
25
1.4.5. Oficiální jazyky OSN
Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů
angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk
Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla
později doplněna arabština.
Proč není mezi oficiálními jazyky OSN němčina?
Ve kterých jazycích jsou napsány následující názvy OSN:
United Nations
Organisation des Nations unies
Naciones Unidas
Организация Объединённых Наций
تحدة امم م