communities of beetles (insecta, coleoptera) in forests in

Bohemia centralis, Praha, 29: 111–126, 2009

111

Společenstva brouků (Insecta, Coleoptera) v lesích u obce Luštěnice u Mladé Boleslavi a jejich antropogenní ovlivnění Communities of beetles (Insecta, Coleoptera) in forests in the vicinity of Luštěnice near Mladá Boleslav and its anthropogenic interference

Jaroslav Boháč1, Jan Matějíček2 1Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice; [email protected] 2Formánkova 436, CZ – 500 11 Hradec Králové 11; [email protected]

▒ Abstract. The beetles of forest ecosystems in the vicinity of Luštěnice situated close to the previous military area Milovice were studied. During one vegetation season in the year 2003 there were found 169 species of beetles including three protected carabids (Calosoma inquisitor, Carabus scheidleri scheidleri, Carabus ullrichi ullrichi) and 4 endangered staphylinid species (Bisnius nitidulus, Ontholestes haroldi, Tasgius morsitans, Sepedophilus bipunctatus). The warm deciduous forests on sandy soils with solitary old trees and rotten wood are important for larvae and adults of beetles. The destruction of biotopes and the fragmentation of forests are the main threats for the beetle communities.

▒ Key words: beetles communities, man effect, bionomy, zoogeography, endangered species

Úvod Záměr výstavby zkušebního polygonu firmy Škoda Auto a.s. v blízkosti

bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice zahájil rozsáhlý inventarizační průzkum hmyzu v dané oblasti (Rejsek 1999, Vittner, Vrabec et

BOHEMIA CENTRALIS 29

112

Matouš 2001, Vrabec 2002). Do celého průzkumu se aktivně zapojilo několik členů České entomologické společnosti v Praze s cílem popsat druhové složení společenstev modelových skupin hmyzu a posoudit vliv případné investiční akce na populace vzácných nebo ohrožených druhů. Důsledkem průzkumu bylo, kromě zjištění zajímavých a vzácných druhů pro zkoumané území, pozastavení celé investice firmou Škoda Auto a. s. Zároveň však vznikla otázka, co dále s daným územím, zejména z hlediska jeho managementu s ohledem na chráněné druhy bezobratlých. Tato otázka není doposud uspokojivě vyřešena.

Jedno z variantních území pro účely investorů byla také lesní oblast v okolí obce Luštěnice, která bezprostředně sousedí s bývalým vojenským výcvikovým prostorem. Vznikla otázka, zda je nebo není tato lokalita méně významná z hlediska biodiverzity, než vlastní výcvikový vojenský prostor. Z tohoto důvodu byla zkoumána společenstva brouků a jejich antropogenní ovlivnění. Předložená práce představuje roční průzkum společenstev brouků v lokalitě Luštěnice. Její součástí je zejména zjištění výskytu ohrožených druhů brouků, nebo druhů vzácných a sporadicky se vyskytujících.

Zoogeografická charakteristika a fauna bezobratlých dané oblasti Studovaná oblast leží v Mladoboleslavském bioregionu podle Culka (1996),

který je situován z větší části v termofytiku. Flóra je dosti pestrá a převažuje zde především teplomilnější křídlo středoevropské květeny. Několik druhů zde dosahuje lokálního mezního výskytu na okraji termofytika v české kotlině. Ze submediteránních prvků sem zasahuje např. dub pýřitý (Quercus pubescens), který byl zjištěn v oblasti Milovic.

Ve sledované oblasti převažuje běžná fauna kulturní krajiny, hercynského původu, se západními vlivy (např. ježek západní). V lesních porostech se vyskytuje teplomilná fauna (např. krutihlav obecný). Zbytky teplých a suchých stanovišť charakterizují měkkýši suchomilka obecná (Helicella obvia) a žitovka obilná (Granaria frumentum).

V blízké oblasti Milovice-Mladá byla inventarizačním výzkumem zjištěna řada druhů bezobratlých, zejména hmyzu, vázaných na teplá a suchá stanoviště (někteří listorozí brouci, majky, blanokřídlí, motýli, atd.) nebo druhy vyžadující pro svůj larvální vývoj stanoviště v počátečních sukcesních stadiích (motýli, brouci) (Vrabec 2002).

Studované biotopy Sledovaná oblast leží mezi obcemi Luštěnice a Lipník (mapa 1) a je dobře

ohraničena lesními porosty, které ji tvoří. Celé území leží severně v bezprostřední blízkosti VVP Milovice, který byl již dříve podrobně entomologicky prozkoumán (Vrabec 2002).

Jaroslav Boháč a Jan Matějíček: Společenstva brouků v lesích u obce Luštěnice u Mladé Boleslavi

113

Mapa 1. Letecký snímek studované oblasti s označením míst odběru vzorků. Podle www.mapy.cz.

Map 1. Aerial photo of the studied area with marked places of sampling. After www.mapy.cz.

Obecně můžeme biotopy sledované oblasti rozdělit do dvou základních

skupin (Anděl 2002): (I) přírodě blízké ekosystémy, které v důsledku omezeného využívání

a menších zásahů dospěly do stádií blížících se klimaxu. Představují reprezentanty tzv. přirozené vegetace (neboli ekosystémů), které by v dané lokalitě existovaly bez zásahů člověka. K tomuto typu se řadí i studované lesní ekosystémy.

(II) uměle udržovaná sukcesní stádia, která byla zastavena v dalším přirozeném vývoji trvalým specifickým ovlivňováním biotopu. Příkladem jsou trvalé travní porosty stepního charakteru, kde kontinuální mechanické ovlivňování území brání rozvoji keřového a stromového patra a tím i dalšímu postupu sukcese. Do této kategorie patří většina „stepních“ lokalit vojenského prostoru Mladá. Dále do typu (II) patří vřesoviště v porostech bříz, které se nacházejí nyní na hranici fáze rozpadu. Zatímco u typu (I) je základním požadavkem pro jeho udržení minimalizace lidských zásahů, tedy ponechání lokality „svému osudu“ pouze s omezeným managementem, u lokalit typu (II) je

Benátky nad Jizerou

Luštěnice


114

podmínkou jejich udržení trvalé umělé potlačování dalších sukcesních stádií. Zde je třeba zdůraznit slovo trvalé, protože daná společenstva budou existovat pouze po dobu, po kterou bude dané území odpovídajícím způsobem obhospodařováno. Pro zachování specifického druhového složení je tedy nezbytný trvalý management s odpovídajícími nároky na čas i finanční prostředky. Stejně důležité je ale i získání dostatečného souboru odborných ekologických dat pro řízení celého managementu.

Ze studovaných biotopů lokality Luštěnice patří do skupiny II (uměle udržovaná sukcesní stádia) jen prostorově malá část biotopů reprezentovaná pasekami a cestami s jejich okraji. Přesto mají tyto lokality význam pro přežívání určitých i chráněných druhů (viz dále).

Studované skupiny a metody studia Výzkum fauny brouků byl na sledovaném úseku proveden od dubna do

listopadu 2003. Toto období je vhodné pro studium zejména druhů s letní a podzimní aktivitou imag. Je možné, že nebyly zjištěny některé druhy, jejichž imaga jsou aktivní v jarních měsících. Brouci patří k doporučeným skupinám bezobratlých k biomonitorování v chráněných oblastech (Absolon 1993). Jedná se zejména o střevlíkovité a drabčíkovité brouky, kteří jsou citlivými indikátory změn prostředí (Boháč 1999, Chobot, Řezáč et Boháč 2005). Pozornost byla věnována všem skupinám brouků.

Brouci byli sbíráni standardními metodami určenými pro biomonitorování ve státní ochraně přírody (Riecken 1992, Absolon 1993). Jedná se zejména o metody zemních pastí, prosívání v kvadrátech a smýkání. Zvláštní pozornost byla zaměřena na případné druhy zahrnuté v seznamu ohrožených druhů (viz seznam těchto druhů v příloze č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/ 1992 Sb., druhů zahrnutých v Červené knize ohrožených a vzácných živočichů ČSFR (Škapec et al. 1992) a Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých (Farkač, Král et Škorpík 2005). Tyto seznamy byly brány v úvahu především z důvodu nepatrného počtu bezobratlých uvedených ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí ČR z roku 1992.

Bylo provedeno vyhodnocení struktury společenstev brouků podle frekvence počtu druhů jednotlivých kategorií reliktnosti výskytu (Škapec 1992). V této kategorizaci byly druhy rozděleny na relikty I. řádu (R1 – druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka), relikty II. řádu (R2 – druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale I druhy neregulovaných a původnějších břehů toků) a expanzivní druhy (E – druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). Nízký podíl expanzivních druhů v biotopech nám signalizuje vysoké přírodní hodnoty zkoumaných stanovišť a naopak. Také podíl reliktů I. řádu ve stanovištích ukazuje na jejich původnost


115

V materiálu brouků jsme determinovali celkem 169 druhů (viz popis jednotlivých typů biotopů). Druhy čeledi Chrysomelidae byly revidovány J. Pelikánem a čeledí Anthribidae a Curculionidae J. Krátkým (oba Hradec Králové).

Materiál je uložen ve sbírce autorů (coll. J. Boháč, Hluboká nad Vltavou; coll. J. Matějíček, Hradec Králové).

Současná charakteristika společenstev brouků Ve sledované oblasti převažuje fauna brouků hercynského původu. Je to

především lesní teplomilná fauna (např. drabčíci Tasgius morsitans, Sepedophilus bipunctatus, atd.). Ve studované oblasti bylo zjištěno 169 druhů brouků (tabulka 1). Většina z nich se vyskytuje v lesních biotopech. Většina proniká také na paseky. Poměrně málo druhů (3) bylo zjištěno jen na pasekách a lesních cestách a nevyskytovalo se v lesních biotopech.

Převážná část brouků (60 %) je reprezentována relikty II. řádu (druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků).

Relativně významný podíl (38 %) představovaly expanzivní druhy (druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka. Tento vysoký podíl je dán tím, že okolní biotopy jsou silně antropogenně ovlivněny (pole a výcvikové „stepní“ lokality vojenského prostoru Mladá).

Nejnižší je frekvence druhů patřících do kategorie reliktů I. řádu (R1 – druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka). Sem patří čtyři druhy teplomilných drabčíků s velmi omezeným ostrůvkovitým rozšířením na našem území (Sepedophilus bipunctatus, Ontholestes haroldi, Tasgius morsitans a Bisnius nitidulus).

Popis společenstev brouků hlavních typů biotopů v lokalitě Luštěnice je následující:

1) Lesní biotopy Převládají náročnějších druhy kategorie R2 (dominantní druhy, ∗∗∗):

Carabus hortensis hortensis, Carabus nemoralis nemoralis, Carabus violaceus violaceus, Pterostichus oblongopunctatus, Platydracus chalcocephalus, Gabrius splendidulus, Gyrophaena boleti, Melolontha hippocastani. Subdominantní (∗∗) druhy této skupin jsou Carabus auronitens auronitens, Carabus convexus convexus, Nebria brevicollis, Abax ovalis, Phosphuga atrata atrata, Nicrophorus humator, Phloeocharis subtilissima, Dinaraea aequata, Atheta graminicola, Quedius curtipennis, Anthobium atrocephalum, Leptusa pulchella, Bolitochara bella, Bolitochara obliqua, Corticaria impressa, Corticarina fuscula, Rhizophagus bipustulatus, Byturus ochraceus, Acanthocinus aedilis, Cortodera humeralis.


116

Tab. 1. Souhrn nalezených brouků (Coleoptera) na lokalitě Luštěnice (∗ jednotlivé nálezy, ∗∗ nálezy do deseti exemplářů, ∗∗∗ nálezy nad deset exemplářů, R1 – relikty prvního řádu, R2 – relikty druhého řádu, E – expanzivní druhy; čeleď Staphylinidae podle Boháče 1988; Carabidae podle Hůrky, Veselého a Farkače 1996, Chrysomelidae, Bruchidae, Urodontidae, Anthribidae, Curculionidae podle Strejčka 2000, 2001), EN – ohrožený druh, VU – citlivý druh podle kategorií IUCN (Boháč, Matějíček, Rous 2005).

Tab. 1. List of the found beetle species (Coleoptera) from the locality Luštěnice. Čeleď/Podčeleď/Druh

Ekologická skupina

Les

Paseky

Okraje cest

Odkryvy písčitého podloží

Carabidae Cicindela hybrida hybrida Linnaeus, 1758 R2 – – ∗∗ ∗∗ Calosoma inquisitor inquisitor (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗ – – – Carabus scheidleri scheidleri Panzer, 1799 R2 ∗ – – – Carabus auronitens auronitens Fabricius, 1792 R2 ∗∗ – – – Carabus convexus convexus Fabricius, 1775 R2 ∗∗ – – – Carabus coriaceus coriaceus Linnaeus, 1758 R2 ∗ – – – Carabus convexus convexus Fabricius, 1775 R2 ∗∗ – – – Carabus hortensis Linnaeus, 1758 R2 ∗∗∗ – – – Carabus nemoralis nemoralis O. F. Müller, 1764 R2 ∗∗∗ – – – Carabus ullrichi ullrichi Germar, 1824 R2 ∗ – – – Carabus violaceus violaceus Linnaeus, 1758 R2 ∗∗∗ ∗∗∗ – – Cychrus caraboides caraboides (Linnaeus, 1758) R2 ∗ – – – Leistus ferrugineus (Linnaeus, 1758) E ∗∗∗ ∗∗∗ – – Nebria brevicollis (Fabricius, 1792) R2 ∗∗ ∗∗ – – Loricera pilicornis pilicornis (Fabricius, 1775) E ∗∗ ∗∗ – – Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) E ∗∗ ∗∗ – – Poecilus cupreus cupreus (Linnaeus, 1758) E – ∗∗ ∗∗ ∗ Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) R2 ∗∗∗ – – – Pterostichus melanarius melanarius (Illiger, 1798) E ∗∗ – – – Abax ovalis (Duftschmid, 1812) E ∗∗ – – – Calathus melanocephalus (Linnaeus, 1758) E ∗∗ ∗∗ ∗∗ – Harpalus rubripes (Duftschmid, 1812) E – ∗∗ – – Demetrias imperialis (Germar, 1824) R2 ∗ – – – Silphidae Oiceoptoma thoracica (Linnaeus, 1758) E ∗∗ ∗∗ – – Phosphuga atrata atrata (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗ ∗∗ – – Nicrophorus humator Olivier, 1790 R2 ∗∗ – – – Nicrophorus vespillo (Linnaeus, 1758) E ∗∗ ∗∗ – – Leiodidae Anisotoma castanea castanea (Herbst, 1792) R2 – ∗∗ – – Anisotoma humeralis (Fabricius, 1792 R2 – ∗∗ – – Staphylinidae S c a p h i d i i n a e Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790 E ∗∗ – – – Scaphisoma agaricinum (Linnaeus, 1758) E ∗∗ – – – Scaphisoma assimile Erichson, 1845 E ∗∗ – – –


117

Čeleď/Podčeleď/Druh

Ekologická skupina

Les

Paseky

Okraje cest


P s e l a p h i n a e Tyrus mucronatus mucronatus (Panzer, 1805) R2 ∗ – – – P h l o e o c h a r i n a e Phloeocharis subtilissima Mannerheim, 1830 E ∗∗ – – – M e t o p s i i n a e Metopsia clypeata (P. Muller, 1791) R2 – – – ∗ P r o t e i n i n a e Proteinus ovalis Stephens, 1832 E ∗∗ – – – O m a l i i n a e Eusphalerum minutum (Fabricius, 1792) R2 ∗∗ – – – Acrulia inflata (Gyllenhal, 1813) R2 ∗ – – – Omalium caesum Gravenhorst, 1806 E ∗∗∗ ∗∗∗ ∗∗∗ – Anthobium atrocephalum (Gyllenhal, 1877) R2 ∗∗ ∗∗ – – O x y t e l i n a e Syntomium aeneum (P. Müller, 1821) R2 ∗ – – – Aploderus caelatus (Gravenhorst, 1806) E ∗ – ∗ – O x y p o r i n a e Oxyporus maxillosus Fabricius, 1792 R2 ∗∗ – – – E u a e s t h e t i n a e Euaestethus bipunctatus (Ljungh, 1804) R2 ∗ – – – S t e n i n a e Stenus boops Ljungh, 1804 R2 ∗∗ – – – Stenus clavicornis (Scopoli, 1763) E ∗∗ – – – Stenus humilis Erichson, 1839 R2 ∗∗∗ – – – Stenus impressus Germar, 1824 E ∗∗ – – – Stenus juno Fabricius, 1801 E ∗∗ – – – P a e d e r i n a e Paederus riparius (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗ – – – Astenus pulchelus (Heer, 1839) E – ∗ – – Rugilus rufipes Germar, 1836 E – ∗∗∗ – – Medon brunneus (Erichson, 1839) R2 ∗ – – – Sunius melanocephalus (Fabricius, 1792) E – – ∗ – Lithocharis nigriceps (Kraatz, 1859) E ∗∗ ∗∗ – – Scopaeus sulcicollis (Stephens, 1833) R2 – – – ∗ Lathrobium brunnipes (Fabricius, 1792) R2 ∗∗ – – – Lathrobium elongatum (Linnaeus, 1787) R2 ∗∗ – – – Lathrobium fulvipenne (Gravenhorst, 1806) E ∗∗ – – – Lathrobium longulum Gravenhorst, 1802 R2 ∗∗ – – – Ochthephilum fracticorne (Paykull, 1800) R2 ∗∗ – – – X a n t h o l i n i n a e Leptacinus pusillus (Stephens, 1833) E ∗ – – – Nudobius lentus (Gravenhorst, 1806) R2 ∗ ∗ – – Xantholinus linearis (Olivier, 1794) E ∗∗ – – – Othius punctulatus (Goeze, 1777) R2 ∗ ∗ – – Atrecus affinis (Paykull, 1789) R2 ∗ – – – S t a p h y l i n i n a e Neobisnius procerulus (Gravenhorst, 1806) R2 ∗ – – –


118


Ekologická skupina

Les

Paseky

Okraje cest


Bisnius nitidulus (Gravenhorst, 1802) R1, VU ∗ – – – Bisnius fimetarius (Gravenhorst, 1802) E ∗ – ∗ – Bisnius sordidus (Gravenhorst, 1802) E ∗∗ – – – Philonthus addendus Sharp in Crotch et Sharp, 1867 R2 ∗ – – – Philonthus cognatus Stephens, 1832 E ∗∗ – – – Philonthus decorus (Gravenhorst, 1802) R2 ∗ – – – Philonthus fumarius (Gravenhorst, 1806) R2 ∗ – – – Philonthus laminatus (Creutzer, 1799) E ∗ – – – Philonthus politus (Linnaeus, 1758) E ∗ – – – Philonthus spinipes Sharp, 1874 E – – ∗ – Philonthus tenuicornis Rey, 1853 E ∗ – – – Philonthus varians (Paykull, 1789) E ∗∗ ∗∗ ∗∗ – Gabrius breviventer Sperk, 1835 E ∗∗ – – – Gabrius splendidulus (Gravenhorst, 1802) R2 ∗∗∗ – – – Creophilus maxillosus (Linnaeus, 1758) E ∗∗ ∗∗ – – Ontholestes haroldi (Eppelscheim, 1884) R1, VU ∗∗ – – – Ontholestes murinus (Linnaeus, 1758) E ∗∗∗ ∗∗∗ – – Platydracus chalcocephalus (Fabricius, 1801) R2 ∗∗∗ – – – Platydracus stercorarius (Olivier, 1795) R2 ∗∗ – ∗ – Ocypus nitens (Schrank, 1781) E ∗∗ – – – Tasgius morsitans Rossi, 1790 R1, VU ∗ – – – Tasgius melanarius Heer, 1839 E ∗∗ ∗∗ – – Quedius curtipennis Bernhauer, 1908 R2 ∗∗ ∗ ∗ – Quedius fuliginosus (Gravenhorst, 1802) R2 ∗∗ – – – H a b r o c e r i n a e Habrocerus capillaricornis (Gravenhorst,1806) R2 ∗∗∗ – – – T a c h y p o r i n a e Sepedophilus testaceus (Fabricius, 1792) E ∗∗∗ ∗∗∗ – – Sepedophilus bipunctatus (Gravenhorst, 1802) R1,EN ∗ – – – Ischnosoma splendidum (Gravenhorst, 1906) R2 ∗ – – – Lordithron lunulatus (Linnaeus, 1761) R2 ∗∗ – – – Tachyporus chrysomelinus (Linnaeus, 1758) E ∗∗∗ – – – Tachinus pallipes (Gravenhorst, 1806) E ∗∗ – – – Tachyporus hypnorum (Fabricius, 1775) E – – ∗∗ ∗∗ A l e o c h a r i n a e Gyrophaena boleti (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗∗ – – – Gyrophaena joyioides Wüsthoff,1937 R2 ∗∗ – – – Geostiba circellaris (Gravenhorst, 1806) R2 ∗∗ – – – Bolitochara bella Markel, 1845 R2 ∗∗ – – – Bolitochara obliqua Erichson, 1837 R2 ∗∗ – – – Cordalia obscura (Gravenhorst, 1802) E ∗ – – – Amischa nigrofusca (Stephens, 1832) E ∗∗ ∗∗ – – Amischa cavifrons (Sharp, 1869) E ∗ – – – Atheta graminicola (Gravenhorst, 1806) R2 ∗∗ – – – Atheta fungi (Gravenhorst, 1806) E – ∗∗ ∗∗ – Dinaraea aequata (Erichson, 1837) R2 ∗∗ – – – Oxypoda opaca (Gravenhorst, 1802) E – – ∗∗ –


119


Ekologická skupina

Les

Paseky

Okraje cest


Geostiba circellaris (Gravenhorst, 1806) R2 ∗∗ – – – Leptusa pulchella (Manerheim, 1830) R2 ∗∗ – – – Drusila canaliculata (Fabricius, 1787) E ∗∗ – – ∗∗ Zyras limbatus (Paykull, 1789) R2 ∗∗ – – – Aleochara curtula (Goeze, 1777) E ∗∗ – – – Kateretidae Kateretes pedicularius (Linnaeus, 1758) R2 ∗ – – – Nitidulidae Cychramus variegatus (Herbst, 1792) R2 ∗ – – – Ipidia sexguttata (Sahlberg, 1834) R2 ∗ – – – Elateridae Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) E ∗∗ ∗∗ ∗∗ – Ampedus pomorum (Herbst, 1784) R2 – ∗∗ – – Ampedus sanguineus (Linnaeus, 1758) R2 – ∗∗ – – Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801) R2 – – ∗∗ – Athous subfuscus (O.F.Müller,1767) R2 – ∗∗ – – Athous vittatus (Fabricius, 1792) R2 – ∗∗ – – Hemicrepidius niger (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗ ∗∗ – – Phalacridae Olibrus bimaculatus Küster, 1848 R2 ∗ – – – Anthicidae Anthicus antherinus (Linnaeus, 1761) R2 – – ∗∗ ∗∗ Formicomus pedestris (Rossi, 1790) R2 – – ∗∗ Notoxus monoceros (Linnaeus, 1761) R2 – ∗ – – Latridiidae Enicmus transversus (Olivier, 1790 E ∗∗∗ ∗∗∗ – – Corticaria impressa (Olivier, 1790) R2 ∗∗ – – – Corticarina fuscula (Gyllenhal,1827) R2 ∗∗ – – – Colydiidae Bitoma crenata (Fabricius, 1775) R2 – ∗∗∗ – – Rhizophagidae Rhizophagus bipustulatus (Fabricius, 1792) R2 ∗∗ – – – Silvanidae Uleiota planata (Linnaeus, 1761) R2 ∗∗∗ ∗∗∗ – – Cryptophagidae Cryptophagus acutangulus Gyllenhal, 1828 R2 ∗ – – – Byturidae Byturus ochraceus (Scriba, 1790) R2 ∗∗ – – – Anthribidae Phaeochrotes cinctus (Paykull, 1800) R2 ∗ – – – Scarabaeidae Platycerus caprea (De Geer, 1774) R2 ∗∗ – – – Trox scaber (Linnaeus, 1767) E ∗ – – – Trypocopris vernalis (Linnaeus, 1758) E ∗∗ – – – Onthophagus coenobita (Herbst, 1768) E ∗∗ – – – Melolontha hippocastani Fabricius, 1801 R2 ∗∗∗ – ∗∗ – Serica brunnea (Linnaeus, 1758) R2 ∗ – ∗∗ – Liocola lugubris (Herbst, 1786) R2 ∗ – – –


120


Ekologická skupina

Les

Paseky

Okraje cest


Byrrhidae Byrrhus pilula (Linnaeus, 1758) E ∗∗ – ∗ ∗ Cytilus sericeus (Forster, 1771) E ∗∗ – – – Coccinelidae Scymnus ferrugatus (Moll, 1785) R2 ∗ – – – Nephus redtenbacheri Mulsant, 1846 R2 ∗ – – – Adalia bipunctata (Linnaeus, 1758) R2 – – – ∗∗ Tytthaspis sedecimpunctata (Linnaeus, 1758) E – ∗∗ ∗∗ ∗∗ Cerambycidae Acanthocinus aedilis (Linnaeus, 1758) R2 ∗∗ – – – Cortodera humeralis (Schaller, 1783) R2 ∗∗ – – – Chrysomelidae Altica sp. E ∗∗ – – – Cassida murraea murraea Linnaeus, 1767 R1 – – ∗∗ ∗∗ Clytra quadripunctata (Linnaeus, 1758) R2 – ∗∗ – – Cryptocephalus moraei (Linnaeus, 1758) E – ∗∗ – – Galeruca tanaceti tanaceti (Linnaeus, 1758) R2 – – – ∗ Fastuolina fastuosa (Scopoli, 1763) E – – – ∗∗ Curculionidae Apion difficile Herbst, 1797 R2 ∗∗ – – – Cossonus cylindricus Sahlberg, 1835 R2 – – – – Dorytomus ictor (Herbst, 1795) E – – ∗∗ ∗∗ Hypera zoila (Scopoli, 1763) E – – ∗∗ – Otiorhynchus ovatus (Linnaeus, 1758) E – ∗∗ ∗∗ – Pissodes pini (Linnaeus, 1758) E – ∗∗ – – Sitona sulcifrons (Thunberg, 1798) E – – – ∗∗ Zacladus geranii (Paykull, 1800) R2 – – ∗ –

V lesních biotopech dosahují významné početnosti (aktivity) i některé druhy

skupiny E (dominantní druhy, ∗∗∗, subdominantní druhy, ∗∗): Leistus ferrugineus, Loricera pilicornis pilicornis, Notiophilus palustris, Oiceoptoma thoracica, Nicrophorus vespillo, Scaphidium quadrimaculatum a druhy rodu Scaphisoma, Tachinus pallipes, Sepedophilus testaceus, Amischa nigrofusca, Enicmus transversus, Trypocopris vernalis, Cytillus sericeus.

Nejvýznamnější druhy z hlediska ochrany přírody (druhy skupiny R1 a tudíž nejcitlivější druhy k vlivům člověka) byly zjištěny právě v lesních biotopech mezi Lipníkem a Luštěnicemi. Jedná se o následující druhy drabčíků: Sepedophilus bipunctatus, Ontholestes haroldi, Tasgius morsitans a Bisnius nitidulus.

2) Paseky, okraje cest a odkryvy písčitého podloží Převládají druhy patřící do kategorie E (dominantní a subdominantní druhy,

∗∗∗, ∗∗): Poecilus cupreus cupreus, Calathus melanocephalus, Harpalus


121

rubripes, Tachyporus hypnorum, Omalium caesum, Atheta fungi, Rugilus rufipes, Ontholestes murinus, Philonthus politus, Philonthus varians, Tasgius melanarius, Oxypoda opaca, Enicmus transversus, Byrrhus pilula.

Nižší je výskyt náročnějších druhů kategorie R2: druhy rodu Anisotoma, Quedius curtipennis, Uleiota planata.

V těchto biotopech nebyl zaznamenán výskyt druhů nejcitlivějších k vlivům člověka (druhy skupiny R1).

Charakteristika nejvýznamnějších biotopů perspektivních pro ochranu biodiverzity V lesních biotopech, které patří mezi nejvýznamnější z hlediska výskytu

chráněných a vzácných druhů, je důležitá přítomnost starých, případně i dutých stromů, které zajišťují vývoj larev a přežívání dospělců některých vzácných druhů (např. roháček Platycerus caprea, řada druhů drabčíků). Stejně významné je ponechávání starého dřeva v lese, které hostí řadu druhů hmyzu vázaných na dřevo nebo na plodnice dřevokazných hub (např. drabčíci Scaphidium quadrimaculatum, rody Scaphisoma, Bolitochara, Gyrophaena, Leptusa, Atrecus a další).

Významné druhy brouků zjištěné v lokalitě Luštěnice v roce 2003 Rozšíření, bionomie, příčiny ohrožení a vhodná ochrana Ve sledovaném území byly zjištěný následující druhy patřící mezi ohrožené

podle Přílohy č. III. Vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.) a druhy patřící mezi druhy zařazené do červeného seznamu ohrožených bezobratlých podle kategorií IUCN. Ohrožené druhy (příloha č. III. Vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.) Krajník hnědý, Calosoma inquisitor (Linnaeus, 1758) Biotopová vazba. Teplé dubové lesy nížin a pahorkatin. Nejhojnější druh rodu Calosoma se značnou vagilitou, dobře létá (Hůrka 1996). Zjištěn i v prostoru bývalého VVP Milovice (Vrabec 2002). Bionomie. Brouci i jejich larvy pronásledují housenky motýlů především na křovinné vegetaci a v korunách stromů. Brouci dobře létají. Ohrožení a ochrana. Likvidace biotopů (lesa) by došlo k jeho přesunu na jiná příhodná stanoviště, zmenšení populací v Polabí a jejich fragmentaci.


122

Střevlík Carabus scheidleri scheidleri Panzer, 1799 Biotopová vazba. Vyskytuje se v lesích, ale i na polích, loukách a pastvinách. Bionomie. Brouci i jejich larvy pronásledují ostatní bezobratlé a jsou významnými v zemědělských kulturách pro biologickou kontrolu škůdců. Ohrožení a ochrana. Druh je ohrožen vzhledem k redukci luk a chemizaci (Hůrka 1996). V některých oblastech (např. v jižních Čechách) je poměrně hojný. Přežívání druhu v lesích u Luštěnice je dáno zřejmě absencí použití pesticidů na vhodných biotopech. Střevlík Carabus ullrichi ullrichi Germar, 1824 Biotopová vazba. Typický druh nížinných luk, nalézán spíše ojediněle, pouze lokálně hojněji. Obvykle chybí v oblastech s písčitým podkladem (Hůrka 1996). Bionomie. Obdobně jako druh předchozí. Ohrožení a ochrana. Podobně jako u předchozího druhu.

Význačné nálezy pro Českou republiku

Byly zjištěny čtyři druhy, jejichž výskyt je v ČR lokální a sporadický a jsou

zařazeny do Červené knihy ohrožených druhů ČR. Uvedené údaje o výskytu (počet údajů či mapových čtverců) reprezentují časový interval více jak 60 posledních let.

Bisnius nitidulus (Gravenhorst, 1802) – obr. 1 Druh je rozšířen v Evropě, Rusku, Mongolsku a Číně. U nás je rozšířen po celém území. Je to stenotopní psamobiont žijící v lesostepích a na písčinách. Zde se vyskytuje pod kameny, rostlinami a v detritu. Z našeho území je známo 20 údajů ze šestnácti mapových čtverců (obr. 1). Je zařazen mezi citlivé druhy v červeném seznamu drabčíkovitých brouků ČR (Boháč, Matějíček et Rous 2005). Ontholestes haroldi (Eppelsheim,1884) – obr. 2 Evropský druh rozšířený u nás v nejteplejších částech území. Je to eurytopní termofil žijící na polích a lokách, v zahradách i ve městech. Zde se vyskytuje v hnoji, hnijících rostlinných látkách, v kompostech, atd. Z našeho území je známo 20 údajů, většina z nich (15) byla publikována. Je zařazen mezi citlivé druhy v červeném seznamu drabčíkovitých brouků ČR (Boháč, Matějíček et Rous 2005). Tasgius morsitans (Rossi, 1790) – obr. 3 Druh je rozšířen v jižní a střední Evropě a zasahuje do jižních částí severní Evropy. Je to eurytopní termofil, žijící na vápenitých a písčitých půdách na okrajích lesů a polí, na vinicích, atd. Z našeho území je známo 13 údajů (8 publikovaných). Z Mladoboleslavska je znám z lesního komplexu Obrubce (Moravec et Vonička 2000). Je zařazen mezi citlivé druhy v červeném seznamu drabčíkovitých brouků ČR (Boháč, Matějíček et Rous 2005). Sepedophilus bipunctatus (Gravenhorst, 1802) – obr. 4 Evropský druh. Je to eurytopní mycetofil žijící v listnatých lesích a ve starých parcích. Z našeho území je známo 12 údajů (5 publikovaných). Je zařazen mezi ohrožené druhy v červeném seznamu drabčíkovitých brouků ČR (Boháč, Matějíček et Rous 2005).


123

12°

12°

3 8

3 8

51

49

51

49

61 61

71 71

55 55

65 65

53 53

63 63

73 73

57 57

67 67

59 59

69 69

44

44

5 0

5 0

56

56

62

62

68

68

74

74

40

40

46

46

52

52

58

58

64

64

70

70

76

76

42

42

48

48

5 4

5 4

6 0

6 0

66

66

7 2

7 2

78

78

51° 51°

50° 50°

49° 49°

13°

13°

14°

14°

15°

15°

16°

16°

17°

17°

18°

18°

19°

19°

12°

12°

3 8

3 8

51

49

51

49

61 61

71 71

55 55

65 65

53 53

63 63

73 73

57 57

67 67

59 59

69 69

44

44

5 0

5 0

56

56

62

62

68

68

74

74

40

40

46

46

52

52

58

58

64

64

70

70

76

76

42

42

48

48

5 4

5 4

6 0

6 0

66

66

7 2

7 2

78

78

51° 51°

50° 50°

49° 49°

13°

13°

14°

14°

15°

15°

16°

16°

17°

17°

18°

18°

19°

19°

Obr. 1. Aktuální rozšíření druhu Bisnius nitidulus (Gravenhorst, 1802) na území ČR.

Fig. 1. Recent distribution of the species Bisnius nitidulus (Gravenhorst, 1802) on the territory of the Czech Republic.

Obr. 2. Aktuální rozšíření druhu Ontholestes haroldi (Eppelsheim, 1884) na území ČR.

Fig. 2. Recent distribution of the species Ontholestes haroldi (Eppelsheim, 1884) on the territory of the Czech Republic.


124

12°

12°

3 8

3 8

51

49

51

49

61 61

71 71

55 55

65 65

53 53

63 63

73 73

57 57

67 67

59 59

69 69

44

44

5 0

5 0

56

56

62

62

68

68

74

74

40

40

46

46

52

52

58

58

64

64

70

70

76

76

42

42

48

48

5 4

5 4

6 0

6 0

66

66

7 2

7 2

78

78

51° 51°

50° 50°

49° 49°

13°

13°

14°

14°

15°

15°

16°

16°

17°

17°

18°

18°

19°

19°

12°

12°

3 8

3 8

51

49

51

49

61 61

71 71

55 55

65 65

53 53

63 63

73 73

57 57

67 67

59 59

69 69

44

44

5 0

5 0

56

56

62

62

68

68

74

74

40

40

46

46

52

52

58

58

64

64

70

70

76

76

42

42

48

48

5 4

5 4

6 0

6 0

66

66

7 2

7 2

78

78

51° 51°

50° 50°

49° 49°

13°

13°

14°

14°

15°

15°

16°

16°

17°

17°

18°

18°

19°

19°

Obr. 3. Aktuální rozšíření druhu Tasgius morsitans (Rossi, 1790) na území ČR.

Fig. 3. Recent distribution of the species Tasgius morsitans (Rossi, 1790) on the territory of the Czech Republic.

Obr. 4. Aktuální rozšíření druhu Sepedophilus bipunctatus (Gravenhorst, 1802) na území ČR.

Fig. 4. Recent distribution of the species Sepedophilus bipunctatus (Gravenhorst, 1802) on the territory of the Czech Republic.


125

Rizika ochrany brouků v prostoru Luštěnice V případě investičního využívání lokality Luštěnice je třeba z hlediska

ochrany biodiverzity počítat s možnými riziky a celé řešení zaměřit na jejich omezení. Tato základní rizika jsou:

a) přímé ničení cenných biotopů zastavěním – jedná se zejména o dominantní lesní biotopy s výskytem chráněných a vzácných druhů, jejichž populace by byly zničeny, nebo by se, u dobře migrujících druhů, přestěhovaly na příhodné biotopy v okolí.

b) fragmentace populací – nadměrné rozčlenění populací a izolace populací v rámci metapopulací. Tento jev může vést ke genetické erozi izolovaných populací.

c) omezení migračních možností – zajištění migračních možností je základním předpokladem pro dlouhodobou úspěšnou existenci populací. Pro hmyz mohou být některé stavby významnou migrační bariérou. Závisí to na charakteru stavby, migračních schopnostech jednotlivých druhů, reliéfu terénu, atd.

Závěr Ve sledované oblasti u obce Luštěnice byla během jedné vegetační sezóny

zjištěna bohatá společenstva brouků s výskytem tří chráněných druhů. Dále zde byly nalezeny čtyři druhy drabčíků, které jsou v ČR vzácné a lokální a jsou zařazeny do Červeného seznamu ohrožených bezobratlých ČR. Jsou to zejména lesní biotopy, které hostí druhy patřící do kategorie reliktů I. řádu, tedy druhy nejcitlivější k činnosti člověka. V lesních biotopech je důležitá přítomnost starých, případně dutých stromů, které zajišťují vývoj larev a přežívání dospělců některých vzácných druhů brouků. Stejně významné je ponechávání starého dřeva v lese, protože hostí řadu druhů brouků vázaných na dřevo nebo na plodnice dřevokazných hub.

V případě investičního využívání lokality Luštěnice hrozí přímé ničení cenných biotopů zastavěním, fragmentací populací a omezením migračních možností druhů.

Entomologický výzkum, provedený v jednom roce nelze považovat za uzavřený. Extrémní klimatické podmínky tohoto roku (sucho, teplo) zcela jistě způsobily, že řada druhů, běžných v jiných letech, nebyla zjištěna.

Použitá literatura Absolon K. (1993): Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody. – Český ústav ochrany

přírody, Praha, 45 pp. Anděl P. (2002): Posudek podle § 9 zákona č. 244/1992 Sb. k dokumentaci o hodnocení vlivů na

životní prostředí – Zkušební plochy technického vývoje – Škoda auto a. s. – Evernia, Liberec.


126

Anonym (1992): Seznam zvláště chráněných druhů živočichů. – Příloha II vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

Boháč J. (1988): Využití společenstev drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) k bioindikaci kvality životního prostředí. – Zprávy Čs. Spol. Ent., Praha, 24: 33–41.

Boháč J. (1999): Staphylinid beetles as bioindicators. – Agriculture, Ecosystems and Environment, 74: 357–372.

Boháč J., Matějíček J., Rous R. (2005): Staphylinidae (drabčíkovití). pp. 435–449. In: Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.), Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.

Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha, 347 pp. Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky.

Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.

Hůrka K. (1996): Carabidae České a Slovenské republiky. – Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. (1996): Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci

kvality prostředí. – Klapalekiana, 32: 15–26. Chobot K., Řezáč M. et Boháč J. (2005): Epigeické skupiny bezobratlých a jejich indikační

schopnosti. – In Vačkář D. (ed.), Ukazatele změn biodiverzity. Academia, Praha, s. 239–248. Moravec P. et Vonička P. (2000): Výsledky průzkumu střevlíkovitých (Coleoptera,Carabidae) a

drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae, Staphylinini) lesního komplexu Obrubce v okrese Mladá Boleslav. – Práce muzea v Kolíně, řada přírodovědná, 4 (2000): 149–158.

Rejsek J. (1999): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá. – Vlast. Zpravodaj Polabí, 32: 170–192.

Riecken U. (1992): Planungsbezogene Bioindikation durch Tierarten und Tiergruppen. Grundlage und Anwendung. Bundesforschungsanstalt fur Naturschutz und Landschaftsökologie, Bonn-Bad Godesberg, 187 pp.

Strejček J. (2000): Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Svazek 1. Čeledi Chrysomelidae, Bruchidae, Urodontidae. DTP: BI-MAC Studio, s.r.o., Praha, 101 pp.

Strejček (2001): Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Svazek 2. Čeledi Anthribidae, Curculionidae (s.lat.). DTP: BI-MAC Studio, s.r.o., Praha, 138 pp.

Škapec L. et al. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3. Bezobratlí. – Príroda, Bratislava, 155 pp.

Vitner J., Vrabec V. & Matouš J. (2001): Předběžný soupis druhů členovců (Arthropoda: Crustacea, Araneida, Insecta) významných z hlediska územní ochrany bývalého VVP Mladá (A preliminary list of Arthropods (Arthropoda: Crustacea, Araneida, Insecta) of the Mladá former military training area, important for nature conservation), pp. 65–74. In: Němec J., Petříček V. & Plesník J. (eds.): Příroda bývalých vojenských výcvikových prostorů Mladá a Ralsko (deset let od konverze). (Nature of the Mladá and Ralsko Former Military Training Areas, Central and Northern Bohemia (Czech Republic) (Ten Years after Departure of Military Troops)). – Příroda (Praha), 8: 1–160.

Vonička P. et Čtvrtečka R. (1999): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách. – Sborník Severočeského Muzea – Přírodní Vědy, Liberec, 21:213–222.

Vrabec V. (2002): Podklady pro posouzení rizik ohrožení významné fauny bývalého VVP Milovice – Mladá v souvislosti s předpokládanou výstavbou zkušebního polygonu Škoda Auto a.s. Manuscript.

Recenzovali: RNDr. Miroslav Honců RNDr. Jaromír Strejček

communities of beetles (insecta, coleoptera) in forests in

Documents