b_est_12_13

5/28/2018 B_EST_12_13

1/40

wwwwww..uurreell..ffeeeecc..vvuuttbbrr..cczz uurreell@@ffeeeecc..vvuuttbbrr..cczz

UREL FEKT :: Purkyova 118 :: 612 00 Brno :: Tel: 541 149 105 :: Fax: 541 149 244

Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi

Vysok uen technick v Brn

bakalskstudijn obor

ELEKTRONIKAA SDLOVAC TECHNIKA

B-EST

programu

ELEKTROTECHNIKA, ELEKTRONIKA,KOMUNIKAN A DIC TECHNIKA

informace o oborupro akademick rok 2012/13

5/28/2018 B_EST_12_13

2/40

ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKA bakalsk studium

Periodick publikace stavu radioelektroniky FEKT VUT v Brn, ada 1/20122012

5/28/2018 B_EST_12_13

3/40

Elektronika a sdlovac technika

3

OBSAH1 Charakteristika oboru ...........................................................................4

2 Profil a uplatnn absolventa oboru.........................................................5

3 Oborov rada B-EST.............................................................................6

4 Zsady a pravidla studia .......................................................................7

5 Studijn programy navazujc na B-EST..................................................10

6 Studijn plny B-EST ..........................................................................11

1. ronk, zimn semestr ............................................................................... 111. ronk, letn semestr ................................................................................112. ronk, zimn semestr ............................................................................... 122. ronk, letn semestr ................................................................................123. ronk, zimn semestr ............................................................................... 133. ronk, letn semestr ................................................................................13Voliteln veobecnvzdlvac pedmty........................................................14

7 Sttn zvren zkouky B-EST ..........................................................15

8 Pouit zkratky pracoviVUT v Brn ....................................................16

9 O stavu radioelektroniky ...................................................................1710 Pedmty UREL ................................................................................18

Elektronick praktikum (BELP) ......................................................................19Signly a soustavy (BSIS) ...........................................................................20Analogov elektronick obvody (BAEO) ..........................................................21Modern bezdrtov komunikace (BMBK) ........................................................ 22Potaov een elektronickch obvod(BREO)..............................................23Napjen elektronickch zazen (BNEZ) .........................................................24Elektromagnetick vlny, antny a veden (BEVA) ............................................. 25Impulzov a slicov technika (BICT) ............................................................26

Nzkofrekvenn a audio elektronika (BNFE).....................................................27Nvrh analogovch filtr(BELF).....................................................................28Mikroprocesorov technika a embedded systmy (BMPT) .................................. 29Vysokofrekvenn technika (BVFT) .................................................................30Mikrovlnn technika (BMVT)..........................................................................31Rdiov pijmae a vyslae (BRPV)...............................................................32Zklady televizn techniky (BZTV)..................................................................33Elektromagnetick kompatibilita (BEMC).........................................................34Komunikan systmy (BKSY)........................................................................35Potaov een komunikanch subsystm(BRKS).......................................36Rdiov a mobiln komunikace (BRMK) ...........................................................37

Zklady optickch komunikac a optoelektronika (BOPE) ................................... 38

5/28/2018 B_EST_12_13

4/40

Bakalsk studium

4

1 Charakteristika oboruN bakalsk studijn obor ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKA (B-EST)

si klade za cl vychovat vysokokolsky vzdlanho odbornka na bezdrtov mobilnkomunikace, elektroniku a pbuzn obory. Zjmov spektrum oboru B-EST pitomsah od nzkofrekvenn techniky, pes vysokofrekvenn a mikrovlnnou technikua do oblasti optickch vln, od analogovch obvod, signla systm, pes slicova po mikroprocesorov a mikropotaov obvody a systmy.

Odbornou vuku oboru zajiuj pedevm stav radioelektroniky (UREL)a stavbiomedicnskho inenrstv (UBMI). Nabdka volitelnch pedmt spolu se

samostatnmi technickmi projekty a bakalskou prac umo

uje student

m eji sezamit na problematiku radioelektroniky, mobilnch a dalch rdiovch komunikac,

pstrojovou elektroniku, zvukovou a obrazovou techniku, problematiku analogovho aslicovho zpracovn multimedilnch signl i lkaskou diagnostickou aprotetickou techniku. Student zskv i souvisejc poznatky z telekomunikantechniky a aplikovan informatiky. Pro rozen spektra svch vdomost si studentoboru vol rovn nkolik odbornch pedmtz ostatnch oborbakalskho studiaFEKT VUT v Brn a t pedmty jazykov, ekonomick, manaersko sprvn iekologick.

Studium bakalskho oboru ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKA (B-EST)je nominln rozdleno do t rok. Zameno je na dkladn pochopen zkladnch

princip, z nich elektronika a komunikan technologie vychzej, a zejmnana praktick a aplikan vyuit tchto princip.

5/28/2018 B_EST_12_13

5/40


5

2 Profil a uplatnn absolventa oboruAbsolvent bakalskho oboru ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKA m

kvalitn znalosti v oblasti nvrhu, konstruovn, provozu a aplikanho vyuitelektronickch obvod a systm v nejrznjch oblastech obecn slaboproudelektroniky a elektronickch komunikanch technologi. Jeho znalosti sahaj odnzkofrekvenn, pes vysokofrekvenn a mikrovlnnou techniku a po optick vlny.Student um pracovat jak s analogovmi elektronickmi obvody, signly a systmy,tak i s modernmi slicovmi, mikroprocesorovmi a mikropotaovmi obvody asystmy.

Absolvent je kvalifikovn v problematice radioelektroniky, mobilnch a dalch

elektronickch komunikac, pstrojov elektroniky, zvukov a obrazov techniky,analogovho a slicovho zpracovn multimedilnch signli lkask diagnosticka protetick techniky. Dky dostatenirokmu zkladu aplikanzamenho studiaje zajitna vysok adaptabilita absolventa na konkrtn poadavky jeho budoucpraxe, a to i v jinch oblastech elektroniky a elektrotechniky.

Absolventi bakalskho oboru ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKAnaleznouuplatnn jako specialist elektronici v nejrznjch oblastech provozukomunikanch a dalch spojovch slueb, v oblasti nvrhu, konstrukce, provozu,servisu a drby nronch elektronickch zazen, pstroj a systm, v oblastiprovozu a servisu rozhlasovch, televiznch a dalch elektronickch medilnch

informanch slueb, p

p. se specilnmi znalostmi i v oblasti biomedicnsk techniky.Ve vech tchto oblastech jsou rovn schopni vykonvat ni technicko-dic a

manaersk funkce. Vrazn prakticky zamen vysokokolsk vzdln umoujepm nasazen absolvent do vrobn, provozn i servisn technick praxe aposkytuje dobr zklad pro dal doplnn teoretickch znalost v monm navazujcmmagisterskm (inenrskm) studiu.

5/28/2018 B_EST_12_13

6/40

Bakalsk studium

6

3 Oborov rada B-ESTZa organizan zajitn a obsahovou npl studia v bakalskm oboru

ELEKTRONIKA A SDLOVAC TECHNIKA odpovd oborov rada (OR), sloenz vznamnch akademickch pracovnk FEKT. Oborov rada v souasnosti pracujev nsledujcm sloen:

Pedseda:

prof. Dr. Ing. Zbynk Raida stav radioelektroniky

lenov:

prof. Ing. Lubomr Brank, CSc. stav radioelektronikyprof. Ing. Jarmila Ddkov, CSc. stav teoretick a experimentln elektrotechniky

prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. stav radioelektroniky

prof. Ing. Ji Jan, CSc. stav biomedicnskho inenrstv

prof. Ing. Zdenk Smkal, CSc. stav telekomunikac

5/28/2018 B_EST_12_13

7/40


7

4 Zsady a pravidla studiaStudijn pedmty na oboru B-ESTjsou hodnoceny tzv. kredity. Kredit vyjaduje

piblinou tdenn hodinovou zt studenta pi studiu danho pedmtu. Kredity zadan pedmt student zsk a po jeho pedepsanm zakonen, tj. po udlenzpotu, klasifikovanho zpotu, ppadnvykonnm zkouky za podmnek danchStudijnm a zkuebnm dem VUT v Brn, pslunmi Smrnicemi dkana FEKT VUTa skladbou a obsahem individuln stanovench v kadm pedmtu. Ve tletmbakalskm studiu mus student zskat minimln 180 kredit. V jednotlivchkategorich pedmtje pitom na oboru B-ESTnutno zskat:

v povinnch pedmtech (vetnsemestrlnho projektu) 125 kredit za vypracovn, odevzdn a pijet bakalsk prce 5 kredit ve volitelnch oborovch pedmtech minimln 28 kredit ve volitelnch mimooborovch pedmtech minimln 10 kredit ve veobecnvzdlvacch pedmtech minimln 10 kredit

Nezskn pedepsanch minimlnch pot kredit v jedn skupin pedmt nelzekompenzovat pekroenm potu kreditzskanch v jin skupinpedmt.

Povinn pedmty (vetn semestrlnch projekt) oboru B-EST absolvujestudent v semestrech a roncch tak, jak jsou uvedeny ve studijnch plnech v ttopruce. Nezakon-li student spn povinn pedmt pedepsanm zpsobem,mus jej zapsat znovu hned v nsledujcm roce svho studia.

Voliteln oborov pedmty profiluj studenta do uch oblast jeho zjm.Tyto pedmty si pro dan akademick rok vol student sm z aktuln nabdky oboruB-ESTpi respektovn pravidel pro jejich vbr uvedench ve studijnch plnech. Pivbru volitelnch oborovch pedmt me student vyut slueb studijnchporadc. Studijnmi poradci v souasnosti jsou:

doc. Ing. Ji ebesta, Ph.D., UREL, Purkyova 118, mstnost . 626,doc. Ing. Ji Rozman, CSc., UBMI, Kolejn 4, mstnost . E314.

Vbr volitelnch oborovch pedmtv jednotlivch semestrech si student mus volittak, aby na konci svho bakalskho studia doshl pedepsan (nebo vy) poetkredit. Pi vbru mus tedy student uvit nejen nejbli, ale i (aspov zkladnchrysech) dal roky svho bakalskho studia.

Voliteln mimooborov pedmtyjsou odborn pedmty vybran z nabdekjinch bakalskch studijnch obor FEKT VUT. Jejich kolem je rozit znalostistudenti do jinch odbornch oblast ne tch, kter tvo nploboru B-EST. Tytopedmty si student vol sm tak, aby do konce studia z nich zskal alespominimlnpoadovan poet kredit, a to opt z jejich vymezen nabdky ve studijnch plnechpi respektovn tam uvedench pravidel. Pro vhodn vbr volitelnch mimo-oborovch pedmt plat stejn zsady jako u volitelnch oborovch pedmtvetn monosti vyut i zde slueb oborovch studijnch poradc. Volitelnmimooborov pedmty zajiuj vybran stavy z ostatnch obor bakalskho

studia FEKT VUT v Brn. Jejich vuka se uskute

uje spole

n se studenty t

chtoobor.

5/28/2018 B_EST_12_13

8/40

Bakalsk studium

8

Veobecn vzdlvac pedmty roziuj veobecn znalosti student.Tyto pedmty jsou rozdleny do tytmatickch skupin:

skupina 1 pedmty veobecnho charakteru, skupina 2 pedmty ekonomick, prvnho a ekologickho charakteru,

skupina 3 obsahuje pedmty anglickho jazyka XAN4 a BAEI, skupina 10 obsahuje pedmty elektrotechnickho, matematickho a fyzikl-

nho semine.

Z kad z tchto ty skupin si student mus zapsat a absolvovat poadovanpoet pedmt. Celkovmus student zskat za VVV pedmty minimln10 kredit.Pedmty si student vol sm z jejich celofakultn nabdky a me je absolvovat vlibovolnm ronku nebo semestru bakalskho studia (avak v semestru, ve ktermjsou uvedeny ve studijnm plnu). S vhodou vak me k jejich absolvovn vyutasov prostor vytvoen v zimnm semestru 2. ronku a v letnm semestru 3.ronku.

Mezi VVV pedmty pat i pedmt Tlesn vchova s kreditovou hodnotou nula,kter student me, ale nemus absolvovat.

Neuzave-li spnstudent zvolen a zapsan voliteln oborov, mimooborovi veobecnvzdlvac pedmt, me, ale nemus si jej v dalm akademickm rocezapsat znovu. Msto nj me zvolit jin voliteln i veobecnvzdlvac pedmt.

Vhodnm vbrem volitelnch pedmtna oboru B-ESTse me student baka-lskho studia eji orientovat na tmlibovolnou odbornou oblast svho zjmu isv budouc profese. Lze se tak zamit nap. na nsledujc odborn zamen,ppadnjejich libovoln kombinace:

RADIOELEKTRONIKA A KOMUNIKACE (RE) pojednv o systmovm a konkrtnmobvodovm popisu, nvrhu a aplikacch radioelektronickch obvod a zazen promodern bezdrtov komunikan systmy (stacionrn, mobiln, pozemsk i drui-cov), a to od nzkch rdiovch kmitot, pes vysokofrekvenn a mikrovlnnouoblast a po optick prostedky a systmy vetnpslunch softwarovch prostedkpro jejich provoz, analzu a projektovn.

PSTROJOV ELEKTRONIKA (PE) je zamena na nvrh, konstrukci a aplikan uitnejrznjch elektronickch pstroja zazen od nzkofrekvenn elektroniky a po

vysokofrekvenn a mikrovlnnou techniku. Draz je kladen na elektronick pstrojepro komunikan, mic, automatizan a obecnprmyslov slaboproud aplikace.

ZVUKOV A OBRAZOV TECHNIKA (ZO)se zabv metodami, postupy a prostedkypro tvorbu, zpracovn, zznam, reprodukci a vyhodnocovn zvukovch a obrazovchsignl vetn potaovch metod. Student si osvojuje poznatky z nvrhu,konstrukce a provozu pslunch elektronickch zazen i z oblasti technikyzpracovn signlv tto oblasti spektra.

ZPRACOVN MULTIMEDILNCH SIGNL (ZS) je oblast zamen na metody

zpracovn a zskvn informac ze signl, obraza micch dat. Studium zahrnuje

5/28/2018 B_EST_12_13

9/40


9

jak analogov, tak zejmna modern slicov metody a zabv se vznikem signl,jejich klasifikac a metodami jejich zpracovn a analzy s vyuitm pota.

BIOMEDICNSK ELEKTRONIKA (BE)se zabv aplikacemi technickch principv me-dicn a ve zdravotnictv. Jde pitom zejmna o zamen na lkaskou pstrojovoutechniku, laboratorn, diagnostickou a terapeutickou elektroniku a zpracovnbiomedicnskch signla dat.

Vhodnost konkrtnho volitelnho pedmtu pro urit odborn zamen izjmovou oblast je nutno posoudit zejmna z jeho obsahov charakteristiky.

5/28/2018 B_EST_12_13

10/40

Bakalsk studium

10

5 Studijn programy navazujc na B-EST

Absolvent bakalskho studijnho programu na FEKT VUT v Brn me (posplnn podmnek pijet) pokraovat v navazujcm magisterskm studiu na libovolnvysok kole v esk republice. Na FEKT VUT v Brn lze pokraovat ve studiuv nsledujcch oborech dvouletho navazujcho magisterskho (inenrskho) studia:

Biomedicnsk a ekologick inenrstv (M-BEI) Elektroenergetika (M-EEN) Elektronika a sdlovac technika (M-EST) Elektrotechnick vroba a management (M-EVM) Kybernetika, automatizace a men (M-KAM)

Mikroelektronika (M-MEL) Silnoproud elektrotechnika a vkonov elektronika (M-SVE) Telekomunikan a informan technika (M-TIT)

Na bakalsk studijn obor B-EST obsahov zce navazuje zejmna stejnojmennmagistersk (inenrsk) obor Elektronika a sdlovac technika (M-EST). Pomrndobr nvaznost je rovn na obory Biomedicnsk a ekologick inenrstv (M-BEI)i Telekomunikan a informan technika (M-TIT). Bli informace o vech oborechmagisterskho studia lze zskat z jejich oborovch pruek.

5/28/2018 B_EST_12_13

11/40


11

6 Studijn plny B-ESTVe sloupci formyvuky udvaj sla poet hodin pednek P, cvien C, laborato L, potaPC aostatnch aktivit Ov semestru. Ve sloupci uk.(ukonen) zna zzpoet, klzklasifikovan zpoet a zkzkouku.

1. ronk, zimn semestr

povinn zkr. formy vuky uk. stav garant kr.

Matematika 1 BMA1 52P-12C-14PC z, zk UMAT Kolov 7

Fyzika 1 BFY1 26P-7C-6PC-26L z, zk UFYZ Dobis 6

Elektrotechnika 1 BEL1 26P-13PC-13L z, zk UTEE Sedlek 5

Materily a technickdokumentace

BMTD 26P9C-12PC-18L z, zk UETE Jirk 6

Potae a programovn 1 BPC1 26P26PC klz UBMI Provaznk 5

veobecnvzdlvac

Matematick semin BMAS 26C z UMAT Fuchs 2

Fyzikln semin BFYS 26C z UFYZ Hradilov 2

Elektrotechnick semin BELS 13C-13L z UTEE Steinbauer 2

1. ronk, letn semestr


Matematika 2 BMA2 39P13C-14PC zk UMAT Chvalina 6

Elektronick soustky BESO 39P13C-26L z, zk UMEL Bouek 7

Fyzika 2 BFY2 39P7C-6PC-13L z, zk UFYZ Bartlov 6

Elektrotechnika 2 BEL2 26P19PC-20L z, zk UTEE Sedlek 6

Potae a programovn 2 BPC2 26P26PC klz UREL ebesta 5

Elektronick praktikum BELP 26L z UREL Jakubov 2

veobecnvzdlvac vbr z celofakultn nabdky

5/28/2018 B_EST_12_13

12/40

Bakalsk studium

12



Matematika 3 BMA3 26P12C-14PC zk UMAT Hlavikov 5

Men v elektrotechnice BMVA 26P39L z, zk UTEE Bartuek 6Signly a soustavy BSIS 39P13PC-13L z, zk UREL Sigmund 6

Analogov elektronick obvody BAEO 39P-13PC-26L z, zk UREL Brank 7

voliteln oborov

Modern bezdrtov komunikace BMBK 52P klz UREL Slanina 5

Potaov een elektronickchobvod BREO 13P39PC klz UREL Kolka 5

Napjen elektronickch zazen BNEZ 26P13L13PC z, zk UREL Kubek 5




Elektromagnetick vlny, antnya veden BEVA 39P14L12PC z, zk UREL Raida 6

Impulsov a slicov technika BICT 13P13L26PC z, zk UREL Frza 5

slicov zpracovn a analzasignl

BCZA 39P-26PC z, zk UBMI Jan 6

voliteln oborov

Nzkofrekvenn a audioelektronika

BNFE 39P26L z, zk UREL Kratochvl 6

Nvrh analogovch filtr BELF 26P26PC z, zk UREL Petrela 5

Nvrh analogovchintegrovanch obvod BNAO 26P-39PC z, zk UMEL Hze 6

voliteln mimooborov

zen a regulace 1 BRR1 39P10C-8PC-8L z, zk UAMT Vavn 6

Diagnostika a testovnelektronickch systm BDTS 26P26PC zk UMEL Musil 5

Konstrukce elektronickchzazen BKEZ 39P26L z, zk UTKO Vrba, K. 6

Pouit PC v mic technice BPMT 26P26PC-13L z, zk UAMT ejka 6

Elektroakustika BELA 26P-26L z, zk UTKO Schimmel 5

Vybran partie z matematiky BVPA 39P-13O zk UMAT marda 5


5/28/2018 B_EST_12_13

13/40


13



Mikroprocesorov technika aembedded systmy BMPT 26P39PC z, zk UREL Frza 6

Vysokofrekvenn technika* BVFT 26P-13L z, zk UREL Vgner 4

Mikrovlnn technika* BMVT 26P13L z, zk UREL Lk 4

Semestrln projekt BB2E klz UREL Raida 3

voliteln oborov

Rdiov pijmae a vyslae BRPV 39P26L z, zk UREL Proke 6

Zklady televizn techniky BZTV 39P26L z, zk UREL Hanus 6

Elektromagnetick kompatibilita BEMC 39P20L6O z, zk UREL Dnovsk 6

Multimediln signly a data BMSD 26P-26PC z, zk UBMI Jan 5

Lkask diagnostick technika BLDT 26P-26L z, zk UBMI Kol 5

voliteln mimooborov

Vkonov elektronika BVEL 39P-14Cz-12L z, zk UVEE Patoka 6

Mikroelektronika a technologiesoustek

BMTS 39P-26L z, zk UMEL Szendiuch 6

vod do medicnsk informatiky BUMI 26P-26PC z, zk UBMI Provaznk 5

Vybran partie z matematiky BVPM 39P-13O zk UMAT marda 5


* Pedmty BVFT a BMVT vznikly tmatickm rozdlenm pvodnho pedmtu BVMTVysokofrekvenn a mikrovlnn technika. Studenti, kte nesloili zkouku z pedmtu BVMTv akademickm roce 2011/12 si mus pro rok 2012/13 zapsat oba pedmty (BVFT i BMVT) !



Komunikan systmy BKSY 39P26L z, zk UREL Proke 6

Odborn praxe BXBE 4 tdny z UREL Biolkov 0

Bakalsk prce BBCE z UREL Raida 5

voliteln oborov

Potaov een komunikanchsubsystmu

BRKS 26P39PC klz UREL Vgner 6

Rdiov a mobiln komunikace BRMK 26P26L z, zk UREL Hanus 5

Zklady optickch komunikac aoptoelektronika BOPE 39P13L z, zk UREL Wilfert 5

Vysokorychlostn komunikansystmy BVKS 26P26L z, zk UTKO korpil 5

Terapeutick a protetick tech. BTPT 26P26L z, zk UBMI Kolov 5


5/28/2018 B_EST_12_13

14/40

Bakalsk studium

14

Voliteln veobecnvzdlvac pedmty

Ze skupiny 1 a 2 mus bt do konce studia absolvovn alespojeden pedmt, ze skupiny 3oba pedmty a za skupiny 10 jeden pedmt.

skupina 1, ZS zkr. formy vuky uk. stav garant kr.

CISCO akademie 1 CCNA XCA1 26P-52L zk UTKO Komosn 3

CISCO akademie 3 CCNP XCA3 26P-52L zk UTKO Jebek 3

CISCO akademie 5 CCNP XCA5 26P-52L zk UTKO imek 3

skupina 1, LS

Kultura projevu a tvorba text XKPT 39P13C z UJAZ Jlek 5

Podvojn etnictv XPOU 26P26C zk UJAZ Jlek 4

Finann sluby BFSL 26P z UJAZ Jlek 2

Etika podnikn XEPO 26P z UJAZ Jlek 2

Daov systm R BDSY 13P-13C klz UJAZ Jlek 2

CISCO akademie 2 CCNA XCA2 26P-52L zk UTKO imek 3

CISCO akademie 4 CCNP XCA4 26P-52L zk UTKO Burget 3


Ekologie v elektrotechnice XEKE 26P26L z, zk UBMI Rozman 4

Daov systm BDSY 13P-13C klz UJAZ Jlek 2

vod do biologie lovka BUBC 39P klz UBMI Kol 4

Podnikatelsk minimum XPOM 26P26C z UMEL Legt 4skupina 2, LS

Technick prvo BTPR 39P z USI Klapetek 3

zen a kontrola jakosti BRKJ 26P9PC-4O z UETE Polsterov 3


Anglitina pro elektrotechnickinenrstv*

BAEI 26C zk UJAZ Smutn 2

skupina 3, LSAnglitina pro bakale stednpokroil

XAN4 26C zk UJAZ Sedlek 2

* Ve druhm a tetm ronku oboru B-EST

skupina 10, 1. ronk, ZS (viz strana 11)

VVV pedmty nezaazen viz nabdka na fakultnch strnkch nebo v informanm systmu.

5/28/2018 B_EST_12_13

15/40


15

7 Sttn zvren zkouky B-ESTSttn zvren zkouka se skld ze t st:

prezentace a obhajoba zpracovan bakalsk prce ped komis pro sttnzvren zkouky,

stn zkouka z tematick oblasti Zklady elektroniky a sdlovn, jej obsah tvovybran tmata povinnch pedmtabsolvovanch bhem studia,

stn zkouka z tematick oblasti Aplikovan elektronika a komunikace,jej obsah tvo vybran tmata volitelnch pedmt, absolvovanch bhem

studia (skladbu pedmtsi student me zvolit sm).Vechny sti sttn zvren zkouky se konaj ve stejnm termnu.

Ke sttn zvren zkouce me pistoupit student, kter v dnm termnuodevzdal bakalskou prci a kter zskal potebn poet kredit v pedepsanskladb.

Termny a zpsob zveejnn tmat vbru bakalskch prac stanov oborovrada studijnho oboru B-EST. Organizace a prbh sttn zvren zkouky jsou dnydoplujc smrnic dkana ke sttnm zvrenm zkoukm a pslunmi pokynyoborov rady B-EST.

5/28/2018 B_EST_12_13

16/40

Bakalsk studium

16

8 Pouit zkratky pracoviVUT v Brn

VUT Vysok uen technick v BrnFEKT Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi VUTFIT Fakulta informanch technologi VUTUMAT stav matematikyUFYZ stav fyzikyUTEE stav teoretick a experimentln elektrotechnikyUETE stav elektrotechnologieUEEN stav elektroenergetikyUVEE stav vkonov elektrotechniky a elektroniky

UREL stav radioelektronikyUTKO stav telekomunikacUBMI stav biomedicnskho inenrstvUAMT stav automatizace a mic technikyUMEL stav mikroelektronikyUJAZ stav jazykCESA Centrum sportovnch aktivit VUTCEVAPO Centrum vzdlvn a poradenstv

5/28/2018 B_EST_12_13

17/40


17

9 O stavu radioelektronikystav radioelektroniky (UREL) pat k tradinm stavm FEKT VUT v Brn.

Byl jednm z pti stav, kter vznikly souasnse zaloenm Elektrotechnick fakultyVUT v roce 1959. Rovn prvn dkan fakulty Prof. Kalendovsk byl prvnm vedoucmUREL.

V ele URELstlo doposud celkem pt vedoucch: Prof. Jan Kalendovsk (1959a 1970), Prof. Kamil Vrba st. (1970 a 1981), Prof. Vladimr Mikula (1981 a 1990),Prof. Ji Svaina (1990 a 2006) a Prof. Zbynk Raida (od 2006).

V souasn dob pat UREL k nejvtm stavm FEKT VUT. Na UREL psob11 profesor (z toho 3 emeritn), 5 docent, 12 odbornch asistent a 7vdeckovzkumnch pracovnch (mezi nimi prof. Hartnagel z TU Darmstadtz Nmecka). Mimo akademick pracovnky je v tmu UREL okolo 40 prezennchdoktorand, kte se rovn podlej v rmci sv pedagogick praxe na vuce.URELgarantuje obor Elektronika a sdlovac technika ve vech studijnch programechfakulty.

V pedagogick innosti se UREL zamuje na oblast obecn radioelektroniky.Mezi vznamn smry specializace pat problematika rdiovch komunikac,pstrojov elektroniky, vysokofrekvenn, mikrovlnn a antnn techniky,optoelektroniky, zvukov a obrazov elektroniky a problematika zpracovn signl.

Pro celou fakultu zajiujeme vuku potaov analzy a programovn,

navrhovn elektronickch obvod, TV techniky a videotechniky, vysokofrekvenn amikrovlnn techniky, antn a teorie elektromagnetickho pole, bezdrtovch amobilnch komunikac a elektromagnetick kompatibility.

Tm URELse rovn podl na budovn vzkumnho centra SIX zamenho nasenzorick, informan a komunikan systmy, vce lze nalzt na www strnkchhttp://www.six.feec.vutbr.cz/

5/28/2018 B_EST_12_13

18/40

Bakalsk studium

18

10 Pedmty UREL(azeno podle semestr)

Na dalch stranch jsou uvedeny podrobnj informace o povinncha volitelnch pedmtech, kter studentm oboru B-EST nabz stav radioelektroniky.

5/28/2018 B_EST_12_13

19/40


19

Elektronick praktikum(BELP)

Garant: Ing. Ivana JAKUBOV stav: UREL

pednky laboratoe potae ostatn Semestr: letnRozsah:hod/sem 0 26 0 0 Kredity: 2

Co Vm me dt pedmt Elektronick praktikum:

dobrou ppravu pro dal laboratorn cvienpovinnch i volitelnch pedmt,

schopnost efektivnvyuvat i pokroilejch funkclaboratornch pstroj teba seVm budou hodit pi praktick realizaci individulnch projekt,

prvn zkuenosti se simulanm programem tdy PSpice bude Vs provzet celmstudiem, proho tedy nevyuvat hned od potku,

seznmen s programem Eagle pi nvrhu jednoduchho plonho spoje Eagle iPSpice jsou k dispozici ve volniiteln verzi, take je mete vyuvat i mimo kolu,

konkrtn praktick informace kde a jak se na stavu vyrbj desky plonchspoj, co je mon zde zhotovit, jak pipravit podklady

Nkter tmata z konkrtnho obsahu pedmtu:

Relativn men v decibelech

Pokroil vlastnosti digitlnho pamovho osciloskopu: Vyuit osciloskopus pokroilm matematickm zpracovnm pro zobrazen signlu v kmitotovoblasti a jednoduchou frekvenn analzu (rychl Fourierova transformace (FFT),nebezpe aliasingu), sofistikovanj monosti spoutn,

Ukzky prce s potaovzenm pracovitm.

vodn seznmen s programem PSpice: editor schmatu, postprocesor Probe,markery, pouit asov analzy (transient), nastaven potench podmnek

Pedmt klade draz na aktivn innost studentv laboratoch,

vypracovn protokol

se nevyaduje.Elektronick studijn materily jsou zpstupnny v informanm systmu.

5/28/2018 B_EST_12_13

20/40

Bakalsk studium

20

Signly a soustavy(BSIS)

Garant: prof. Ing. Milan Sigmund, CSc. stav: UREL

pednky laboratoe potae ostatn Semestr: zimnRozsah:hod/sem 39 13 13 0 Kredity: 6

Strun obsah pednek a cvien:

Pehled a rozdlen relnch signl, zpsoby jejich snmn a zobrazen.

Analogov-digitln a digitln-analogov pevody a pedpoklady pro jejichspn pouit.

Zkladn metody a principy zpracovn signlv asov oblasti a v kmitotovoblasti.

Popis a testovn analogovch a slicovch systm. Aplikace popisu pizpracovn signl.

Modern metody penosu slicovch signl.

Koment:

Souasn rozmach komunikanch technologi je podmnn rozvojem znalosto signlech a soustavch urench na jejich zpracovn, penos a archivaci. PedmtBSIS je zamen na pochopen zkladnch signlovch jevs uvdnm fyziklnhovznamu a pouitm matematickho apartu. Souasn s teori probh praktickseznamovn se signly na konkrtnch pkladech.

Vuka je doplnna laboratornmi a potaovmi experimenty. Studenti si vyzkouejprovdt zkladn kony se signlem pomoc specielnch pstroj (signlovgenertory, osciloskopy) a pomoc specielnho software (MathCAD).

Zvldnut pedmtu BSIS je pedpokladem pro studium dalch navazujcchpedmt se signlovou tmatikou, kter jsou ji zce zamen do rznchaplikanch oblast.

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3-0.2

0

0.2

0.4

0.6

0.8

1

s

t

Rekonstrukce signlu

V pedmtu si studenti osvoj zkladn poznatky nutn k pochopen

modernch systmsdlovac a penosov techniky, spotebn a pstrojovelektroniky.

5/28/2018 B_EST_12_13

21/40


21

Analogov elektronick obvody(BAEO)

Garant: prof. Ing. Lubomr Brank, CSc. stav: UREL


Strun obsah pednek:

Prvky elektronickch obvoda jejich modelovn. Zklady teorie stability a zptn vazby. Zkladn typy a vlastnosti operanch zesilova,

obvody s operanmi zesilovai, pevodnky. Principy a pouit pasivnch a aktivnch filtr. Tranzistorov stupna zkladn zapojen, zdroje

proudu, proudov zrcadla, diferenn zesilova. irokopsmov a ladn zesilovae, vkonovzesilovae klasickch i specilnch td. Napjec obvody, usmrovae a stabiliztory. Tvarovae signl, nsobiky, modultory, demodultory a smovae. Genertory signl, osciltory LC a RC, ladn osciltory.

Z obsahu laboratornch cvien:

Diodov usmrovae jednocestn a dvoucestn. Tranzistorov zesilovaa omezova. Operan zesilova, jeho vlastnosti a aplikace. Zesilovae s integrovanmi operanmi zesilovai.

Z obsahu potaovchcvien:

Matematick model obvodu a jeho een (MATLAB). Symbolick a semisymbolick analza obvod

(SNAP). Seznmen se s programem PSPICE, stejnosmrn a

asov analza obvod. Stdav a vcebhov parametrick analza obvod,

simulace vlastnost relnch operanch zesilova. Rozmtan stejnosmrn analza, simulace vlastnost bipolrnch tranzistor.

Simulace vybranch elektronickch obvod(PSPICE).

Cle pedmtu: Clem pedmtu je seznmit studenty se zkladnmi principya typickmi zapojenmi analogovch elektronickch obvod, ukzat monosti vyuitpotae pi jejich nvrhu i analze a rovn ovit vlastnosti jejich nkolika vybranchpedstavitelv rmci laboratornch men.

Pedm

t svm pojetm a obsahem p

edstavuje zkladn vstupn brnu prokadho odbornka z oblasti elektroniky.

5/28/2018 B_EST_12_13

22/40

Bakalsk studium

22

Modern bezdrtov komunikace(BMBK)

Garant: Ing. Martin Slanina, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek:

en elektromagnetickch vln, antnn systmy.

Analogov a slicov obvody, vysokofrekvenn a mikrovlnn obvody.

Zpracovn signlv modernch komunikanch systmech.

Mobiln komunikan systmy.

Bezdrtov optick komunikace, mobiln komunikan systmy, satelitn systmy.

Potaov a komunikan st. Digitln televize.

Elektromagnetick sluitelnost.

Koment:

Clem pedmtu Modern bezdrtov komunikace je seznmen s nejmodernjmiprostedky, metodami a systmy pro bezdrtovou komunikaci.

Krom veobecnch princip en elektromagnetickch vln volnm prostorema prostudovn zkladnch vlastnost analogovch i slicovch obvod, vetn

obvod vysokofrekvennch a mikrovlnnch, se zamme na nkter konkrtnsystmy pro bezdrtovou komunikaci, nap. systmy mobiln komunikace, satelitnsystmy nebo digitln televizn vysln.

Kadou z probranch oblast bude pednet specialista v dan problematice.

Modern bezdrtov komunikace.

Jednotliv pednky v pedmtu vedou specialist v dan oblasti.

5/28/2018 B_EST_12_13

23/40


23

Potaov een elektronickch obvod(BREO)

Garant: prof. Dr. Ing. Zdenk Kolka stav: UREL


Strun obsah pednek a potaovch cvien:

Prce s nvrhovm systm OrCAD-PSpice. Analza obvodve stejnosmrn,stdav a asov oblasti. Modul pokroilch analz.

Vliv toleranc prvkna obvodov charakteristiky. Teplotn analza.

Modelovn pasivnch a aktivnch prvk. Vytven novch modela schematickchznaek.

Potaov nvrh zkladnch obvod: zesilovae, osciltory, filtry. Metody provyetovn a zajitn stability.

Specializovan programy pro nvrh analogovch kmitotovch filtr.

Koment:

Absolventi pedmtu budou schopni efektivn pracovat se vemi nvrhovmiprogramy typu Spice, kter maj dominantn podl v prmyslu i na kolch. Bhemvuky studenti pracuj s populrnm systmem OrCAD-PSpice, kter je takvyuvn v dalch pedmtech oboru EST.

Vyuit simulace zkracuje as pro nvrh elektronickch obvod tm, e aduexperimentje mon provdt virtuln. Navc umouje postihnout takov jevy,jako nap. tolerance prvknebo teplotn zvislosti, je jsou laboratornvelmi tkorealizovateln.

V prbhu potaovch cvien studenti analyzuj a navrhuj zkladn analogovobvody, jako jsou zesilovae, osciltory a filtry.

5/28/2018 B_EST_12_13

24/40

Bakalsk studium

24

Napjen elektronickch zazen(BNEZ)

Garant: Ing. Michal Kubek, Ph.D. stav: UREL



autonomn zdroje elektrick energie (vlastnosti a princip innosti akumultor,solrnch a palivovch lnk)

nezen a zen usmrovae, stdav spnae (zen s tyristory a triaky)

spojit stabiliztory napt a proudu (s diskrtnmi prvky i integrovanmi obvody)

impulzn mnie (blokujc, propustn, mstkov, push-pull, rezonann)

elektronick soustky pro napjec zdroje (rychl spnac diody, tranzistory FET,IGBT, MCT, integrovan obvody pro impulzn zdroje, referenn zdroje).

Koment:

Prakticky a nvrhovorientovan voliteln pedmt seznamuje studentys komplexn problematikou napjecch zdroj. Zkladnm clempedmtu je, aby po jeho absolvovn byl student schopen samostatnnavrhnout napjec zdroj spojit i impulzn podle zadanch poadavk(nap. jako soust bakalsk prce) vetnnvrhu transformtoru.

V laboratornch cviench se realizuj men na typickch druzchnapjecch zdroj (spojit a zkladn druhy spnanch zdroj bez

galvanickho oddlen i s transformtorem). Soust laboratorn vuky je tpraktick nvrh malho spojitho stabiliztoru s integrovanm obvodema impulznho mnie s galvanickou vazbou, vetn jeho sestaven na ppravkus deskou plonho spoje a menpomoc automatizovanho mchosystmu. Vechna pracovit jsouvybavena modernmi pstroji, asovprbhy na osciloskopu lze bez-prostedn vytisknout nebo uloit nadisk. V potaovch cviench jsousimulovny prvky napjecch zdroj. S vyuitm webovch nstroj je provedennvrh spnanho zdroje vetnvbru soustek.

5/28/2018 B_EST_12_13

25/40


25

Elektromagnetick vlny, antny a veden(BEVA)

Garant: prof. Dr. Ing. Zbynk Raida stav: UREL



en elektromagnetickch vln volnm prostorem a jejich modelovn v programuCOMSOL Multiphysics.

en elektromagnetickch vln podl veden, parametry veden, transformaceimpedance vedenm. Modelovn jevna veden v programu COMSOLMultiphysics, vpoet parametrveden v MATLABu.

Zkladn typy antn a jejich parametry. Sdruovn antn do soustav. Vpoet

parametrantnnch soustav v MATLABu. Klasifikace antn. Prakticky pouvan antny. Modelovn planrnch antn

v programu ANSOFT Designer.

en elektromagnetickch vln v relnm ternu.

Komern programy pro een praktickch problmz oblasti vpoetnhoelektromagnetismu.

Koment:

Mobiln komunikan systmy vyuvaj en elektromagnetickch vln prostedm.K vysln a pijman vln je zapoteb navrhnout vhodn antny. Antny je nutnovhodnm vedenm spojit s vysokofrekvennmi vyslacmi a pijmacmi obvody.en vln, antny a veden lze numericky modelovat ve vhodnch potaovchprogramech. V pedmtu se sname tuto problematiku jasn a nzorn piblitstudentm.

Laboratorn cvien byla vybavena novou m

ic technikou.lohy z oblasti antn budeme mit v nov bezodrazov komoe.

5/28/2018 B_EST_12_13

26/40

Bakalsk studium

26

Impulzov a slicov technika(BICT)

Garant: doc. Ing. Tom Frza, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek:

Pedmt se zabv penosem impulzovch signllinernmi a nelinernmisoustavami, popisem pouvanch obvodovch prvka jejich vlivu na rychlzmny tchto signl.

V rmci pedmtu budou tak probrny zkladn principy, pravidla a obvody, kterspadaj do kombinanch a sekvennch slicovch systm.

Jak minimalizovat logick funkce a jak zajistit jejich spolehlivost za vech

okolnost (tj. jak eliminovat hazardy)? Zklady syntzy slicovch systmpomoc jazyka VHDL (VHSIC Hardware

Description Language), kter je celosvtovvyuvn pro popis funkce hardwaru.

Jakm zpsobem lze realizovat zkladn aritmetick operace pomoc logickchoperac a jak si vytvoit vlastn aritmeticko-logickou jednotku procesoru.

Vyuit klopnch obvod, taa stavovch automatv bnm ivot.

Strun obsah laboratornch a potaovch cvien:

Oven funkce zkladnch obvodovch prvkpouvanch v impulzn technice jeprovdna v simulanm prosted PSpice.

Simulace zapojen s polovodiovmi prvky (diody, tranzistory) a konstrukce blokanalogovch kompartori klopnch obvod.

V rmci pedmtu Impulsov a slicov technika si tak ukeme zkladnzpsoby, jak konstruovat jednoduch slicov aplikace, a jakm zpsobem zajistitjejich korektn funkci v kad situaci.

Pro syntzu slicovch obvoda systmbudeme pouvat volndostupnnstroj ISE WebPACK a popisn jazyk VHDL.

u1

udisc R1=4k

udisc R1=6k

1/3 Ucc

2/3 Uccuout R1=6k

Time (s)

0.00 20.00m 40.00m 60.00m

Output

0.00

1.00

2.00

3.00

4.00

udisc R1=4k

udisc R1=6k

uout R1=6k

u1

2/3 Ucc

1/3 Ucc

Pouit nstrojpro oven funkce zkladnch impulsovch a slicovch aplikac.

Podstatou pedmtu jsou praktick laboratorn a potaov cvien.

5/28/2018 B_EST_12_13

27/40


27

Nzkofrekvenn a audio elektronika(BNFE)

Garant: doc. Ing. Tom Kratochvl, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek:

Nzkofrekvenn signly, penos a zznam, zpracovn a reprodukce audia. Principy elektroakustiky a elektroakustickch mni mikrofony a reproduktory. Tdy a vlastnosti zesilovapro nzkofrekvenn elektroniku (A, AB, B, D, T). Pedzesilovae pro audio, pepnn vstup, fyziologick regulace hlasitosti. Korekn zesilovae a vcepsmov filtry, korekce hloubek a vek, ekvalizry. Koncov a vkonov zesilovae, digitln zesilovae s PWM modulac a ZV. Digitln zpracovn nzkofrekvennch signl, A/D s D/A pevodnky, DSP. Digitln zznam bez redukce datovho toku (PCM, CD-Audio, SACD, DVD-Audio). Digitln zznam s redukc datovho toku (MiniDisc, MPEG, Dolby Digital, DTS). Princip komprimace zvukovch signl(MP3, ACC, WMA, OGG, ATRAC a dal). Standardy pro digitln rozhlasov vysln DAB/DMB.

Tmata laboratornch cvien:

Vstupn audio zesilovas korekc RIAA. Korekn zesilovas fyziologickou regulac. Digitln vkonov zesilovave tdD a T. Stereofonn aktivn vhybka pro satelity a subwoofer s nastavitelnm kmitotem. Princip digitlnho koncovho zesilovae ve tdD a PWM modulac. Digitln vcepsmov ekvalizr a limitr pro audio signl zen pomoc PC. A/D a D/A pevod nzkofrekvennho signlu s volitelnmi parametry konverze. Men D/A pevodnku CD pehrvae audio analyztorem Audio Precision.

Laboratorn cvien probhaj v laboratoi UREL vybaven pikovmpstrojovm vybavenm pro vuku nzkofrekvenn a audio elektroniky

5/28/2018 B_EST_12_13

28/40

Bakalsk studium

28

Nvrh analogovch filtr(BELF)

Garant: doc. Ing. Ji Petrela, PhD. stav: UREL



Zkladn parametry a aproximace filtr, rozloen nulovch boda plpenosovfunkce, jejich vliv na kmitotov charakteristiky filtru a migrace

Pasivn filtry RLC, jejich specifika a praktick vyuit.

Aktivn filtry s modernmi funknmi bloky, multifunkn filtry.

Filtry se syntetickmi prvky a analza jejich vlastnost.

Fzovac lnky a kmitotov korektory. Nvrh filtrse spnanmi kapacitory.

Filtry s povrchovou vlnou, krystaly a elektromechanickmi elementy.

Syntza pasivnch a aktivnch filtrna zkladtolerannch pol s vyuitmpotae a modernch obvodovch simultor(Orcad 16 + Advanced Analysis).

Optimalizace nvrhu filtru podle rznch kritri.

Filtrace spojitch signlv kmitotov a asov oblasti s vyuitm matematickchprogram(Matlab 2008, Mathcad 14).

V pedmtu je zaazen samostatn projekt studentzamen na nvrh aexperimentln oven vlastn struktury filtru.

Koment:

V souasn dobpat kmitotov filtry mezi nejpouvanj analogov elektronickobvody. Kurz je zamen pouze na nvrh filtrse soustednmi parametry, a to dokmitotdovdestek MHz. Potaov cvien pmo navazuj na ltku probranouna pednkch a umouj tak studentm snaz pochopen dan problematiky.

Cauerova horn propust a vliv soustek Wienova filtru na Q pi konstantnm .

5/28/2018 B_EST_12_13

29/40


29

Mikroprocesorov technika a embedded systmy(BMPT)

Garant: doc. Ing. Tom Frza, Ph.D. stav: UREL



Popis mikroprocesorovch systm, zpsobprogramovn a pedevm vyuitprocesorpro dic aplikace v bnm ivot.

Pochopen zkladnch principinnosti vech mikroprocesorovch systm(od kalkulaky po PC).

Vvoj aplikac zench relnmi 8bitovmi mikrokontrolry a vkonnmi32bitovmi signlovmi procesory.

Osvojen si efektivnho programovn v jazyce symbolickch adres a v jazyce C,aneb Nebojte se programovn.

Optimalizace zdrojovch kds ohledem na rychlost zpracovn, pp. na velikostprogramov pamti.

Koment:

Je velmi obtn nalzt zazen, kter pouvme kad den, a kter byneobsahovalo dic st s mikroprocesorem. A nejedn se pouze o osobn potae inotebooky, ale tak mobiln telefony, hudebn pehrvae, nebo dokonceautomobily.

Pedmt Mikroprocesorov technika a embedded systmy vm umon pochopitfunkci, a tm tak zpsoby vyuit mikroprocesor nejen jako dicho jdrav potach.

V praktickch potaovch cviench si ukeme ovldn elementrnch perifri(LED diody, tlatka, A/D pevodnk, ), sriovou komunikaci s osobnm potaem,ale tak zpsoby vyuit nejvkonnjch signlovch procesor pi zpracovnsignlv relnm ase.

Vvojov nstroje pro nvrh a testovn jednoduchch mikroprocesorovch aplikac.

V rmci praktickch potaovch cvien mohou studenti pracovat nasamostatnch projektech z oblasti mikroprocesorov techniky.

5/28/2018 B_EST_12_13

30/40

Bakalsk studium

30

Vysokofrekvenn technika(BVFT)

Garant: Ing. Petr Vgner, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek a laboratornch cvien:

Zkladn pasivn a aktivn obvodov prvky ve VFtechnice

Stabilita, zisk a umov parametry zesilova

Nvrh linearizovanch zesilova

Dynamick rozsah, pracovn tdy, sluovnvkonu VF zesilova

Smovae - jejich parametry a zapojen

Osciltory a vysokofrekvenn kmitotov synteztory

Detektory, atenutory, pepnae signlu ve VF technice

Koment:

Pedmt Vysokofrekvenn technika pedstavujestudentm zkladn principy innosti obvodovtechniky od nzkch frekvenc pes psma HF,VHF a po UHF, kde s uritm pekryvem

pebr tafetu pedmt Mikrovlnn technika.Pednky jsou zameny na teoretick zkladya z nich vychzejc konkrtn praktick postupynvrhu pasivnch i aktivnch obvod, kteruplatn kad, kdo se vnuje designu pijmac,vyslac nebo mc vysokofrekvenn techniky. Na pednkch jsou eenykonkrtn praktick pklady z dan problematiky.

vod je vnovn specifickm vlastnostem relnch elektronickch soustek pijejich pouit v obvodech s vysokm kmitotem signlu. Dle je pozornost vnovnaselektivnm a transformanm vlastnostem LC obvod a jejich nvrhu. Pomrn

znan st pednek se vnuje nvrhuvysokofrekvennch linearizovanch zesilova,jejich stabilit a umovm parametrm. Jsouukzny vlastnosti zesilova pracujcch vnelinernm reimu a tak principy innosti apouit smova. st pednek je pakvnovna zpsobm generovn vysoko-frekvennho signlu - tedy osciltorm amodernm vysokofrekvennm synteztorm.

Laboratorn cvien probhaj v laboratoi UREL vybaven pikovmpstrojovm vybavenm pro vysokofrekvenn men.

5/28/2018 B_EST_12_13

31/40


31

Mikrovlnn technika(BMVT)

Garant: Ing. Jaroslav Lk, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek: Zkladn mikrovlnn penosov struktury Impedann transformtory Mikrovlnn rezontory Recipron mikrovlnn zeslabovae a posouvae fze, bezodrazov zte Smrov vazebn leny, dlie a sdruovae vkonu Mikrovlnn filtry Nerecipron mikrovlnn feritov obvody Zkladn typy mikrovlnnch integrovanch obvod(MIO) Mikrovlnn struktury na bzi vlnovodintegrovanch do substrtu


Men parametrdutinovchrezontor

Men vlastnost mikrovlnnchferitovch obvod

Men elektrickch vlastnostmaterilv mikrovlnnm psmu

Vektorov obvodov analyztor:kalibrace a men

Men rozptylovch parametrvybranch mikrovlnnch obvod

Koment:

Pedmt Mikrovlnn technikapedstavuje obvodovou techni-ku v psmech jednotek adestek GHz. Pednky jsouzameny na vklad zkladnchprincip a vlastnost mikro-vlnnch struktur, jejichznalost je nezbytn pro nvrhzazen nejen pro komunikanely. Laboratorn cvienprakticky seznamuj studentys jednotlivmi typy mikro-vlnnch obvod a metodami

jejich men.

5/28/2018 B_EST_12_13

32/40

Bakalsk studium

32

Rdiov pijmae a vyslae(BRPV)

Garant: prof. Ing. Ale Proke, Ph.D. stav: UREL



Zkladn koncepce pijma, jejich parametry a metody men. Obvodov een analogovch a slicovch stavebnch blokpijma. Rozhlasov stereofonie a systm RDS. Zkladn koncepce vysla, jejich parametry a metody men. Obvodov een analogovch a slicovch stavebnch blokvysla. Vysokofrekvenn vkonov zesilovae s vysokou innost. Zkladn metody slicovho zpracovn signlv radikomunikanch systmech. Softwarov rdio, vyuit signlovch procesora programovatelnch pol. Modern a perspektivn rdiov systmy, penos rozhlasovho vysln DAB.

Koment:Rdiov pijmae a vyslaetvo nedlnou soust vtinybezdrtovch komunikanchsystm. Dve bylo jejichhlavnm kolem penet analogov akustick nebo obrazov signly. Modernslicov metody zpracovn tchto signl spolu s potebou penosu stle vtho

objemu dat zpsobil pechod od analogovchk digitlnm modulacm a k digitalizaci znansti tchto systm. Nplpedmtu zahrnujepopis koncepc analogovch i digitlnchpijma a vysla, definice jejich parametra seznamuje s metodami jejich men. Velkst pednek je vnovna popisu stavebnchblok tchto systm v analogov i slicov

form (smova, osciltor, synteztor, modultor, demodultor, obvodAVC,AFC, vkonovch zesilova, atd.) a popisu zkladnch metod zpracovn signl(vzorkovn, filtrace, interpolace, decimace, atd.). st pednek je zamena natechnologie vyuvan pro realizaci modernch rdiovch systm (specilnintegrovan obvody, signlov procesory,programovateln pole). Mezi konkrtnrozhlasov systmy, kterm je vnovnav pedmtu vt pozornost pat napkladstereofonn rozhlasov vysln a penosdoplkovch informac RDS nebo systmdigitlnho rozhlasovho vysln DAB.Prakticky zamen laboratorn menumouj nzornm zpsobem pochopitinnost vybranch stavebnch blok aseznmit s metodikou men zkladnchparametrrdiovch pijmaa vysla.

5/28/2018 B_EST_12_13

33/40


33

Zklady televizn techniky(BZTV)

Garant: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. stav: UREL


Strun obsah pednek:

Zkladn poznatky o svtle (zklady fotometrie akolorimetrie).

Zkladn principy televiznho penosu. Snmn obrazu (snmae CCD, televizn kamery,

filmov snmae). Televizn obrazovky (LC a plazmov obrazovky).

Analogov soustavy barevn televize (NTSC, PAL). Televizn penos zvukovch signl, televizn

informan systmy teletext. Televizn pijmae. Systm DVB, zdrojov kdovn obrazovch signl

(JPEG, MPEG1, MPEG2, MPEG4-AVC), zdrojovkdovn zvukovch signl.

Multiplexovn a kanlov kdovn. Pouvan digitln modulace (QPSK, QAM, OFDM).

Televizn pijma

e DVB, standard HDTV.

Druicov televizn penos.


Signly v televizn penosov soustav. Penos datovch informac v televiznm signlu. pln televizn signl. Komunikace uvnitTV pijmae.

Nvrh domovnho kabelovho TV rozvodu. Komprimace videosekvenc pomoc 3D DCT. Digitalizace a komprese videosekvenc. Men signlDVB-T. Men signlDVB-S. Men parametrTV pijmae.

Laboratorn cvien probhaj v laboratoi UREL vybaven pikovmpstrojovm vybavenm a modern TV technikou.

5/28/2018 B_EST_12_13

34/40

Bakalsk studium

34

Elektromagnetick kompatibilita(BEMC)

Garant: Ing. Ji Dnovsk, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek: Elektromagnetick kompatibilita definice,

vznik a vvoj, pklady. Zdroje ruivch signl. Prmyslov zdroje

ruen. Spojit a impulsn ruiv signly nf.a vf. Zdroje pept. Bleskov vboj. Loklnelektrostatick vboje ESD. Zdrojekontinulnho a zvltnho ruen. NEMP

Vazebn mechanismy penosu ruen. Metodyzmenovn parazitnch vazeb.

Odruovac kondenztory a tlumivky.Odruovac filtry. Zsady a problmy nvrhu.Speciln odruovac filtry: filtry EMP, datovfiltry, filtry TEMPEST.

Pepov ochrann prvky odruovacch filtr. Plynov vbojky, varistory,speciln Zennerovy diody, diody PIN.

Elektromagnetick stnn, jeho innost. innost stnn ve vzdlenm a blzkmpoli. Technika stnn.

Stnn koaxilnch kabel. Vazebn impedance stnn kabel. Men ruivchsignls umlou zt LISN, pomoc napovch a proudovch sond. Men pomoc absorpnch klet. Men ruivch signlpomoc antn. Typy

antn. Men ve volnm prostoru, ve stnnch komorch. Absorpn bezodrazov komory. Mic pijmae a spektrln analyztory.

pikov, kvazi-pikov a detekce stedn hodnoty. Elektromagnetick odolnost ajej testovn. Kritria elmag. odolnosti technickch zazen.

Simulace ruivch vlivv napjec sti, vysokoenergetickch a nzkoenergetickchirokopsmovch impulz, ESD, vf. pol pro zkouky odolnosti. Speciln testovackomory.

Normalizace v oblasti EMC.Tmata laboratornch cvien: Men v elektromagneticky stnn

komoe. Men ruivch signl. Testy elektrostatickmi vboji. Testy inkbleskovch vboj. Men innosti stnn.

5/28/2018 B_EST_12_13

35/40


35

Komunikan systmy(BKSY)

Garant: prof. Ing. Ale Proke, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek: Rozdlen a obecn schma komunikanch systm. Zdrojov kdovn eovch, obrazovch a datovch signl. Kryptografie. Kanlov kdovn. Linern kdy. Hammingovy, cyklick a konvolun kdy. Modulace a detekce signlu v zkladnm psmu. Linkov kdy. Pizpsoben filtr. Potlaen mezisymbolovch interferenc. Ekvalizace. Modulace v penesenm psmu. Analogov modulace. Digitln modulace. Systmy s mnohonsobnm pstupem. Metody multiplexovn. Komunikan kanl. Psoben umu. nik. Diverzitn pjem. Synchronizace kmitotu a fze nosn vlny. Symbolov a rmcov synchronizace. Telefonn a radiotelefonn systmy. Technologie ISDN a DSL. Rdiov a televizn analogov vysln. Digitln rozhlas a televize. Druicov komunikan systmy. Optick komunikan systmy. Datov sta penosov protokoly. Bezdrtov penos dat.

Koment:

Pedm

t Komunika

n systmy poskytujecelkov pehled o koncepci vtiny

souasnch kabelovch a bezdrtovchkomunikanch systm. Vysvtlujepodstatu jejich innosti a metodyzpracovn informanho signlu(kdovn, modulace, atd.) v jednotlivchblocch celho komunikanho etzce.Mezi souasn systmy, kterm jev rmci pednek vnovna vtpozornost, pat napklad ISDN, ADSL,

INTELSAT, GSM, WLAN, DAB nebo DVB.V obsahu pednek nechyb ani perspektivn komunikansystmy na bzi 3G a 4G technologi. Prakticky zamenlaboratorn men umouj nzornm zpsobem pochopitinnost vybranch stavebnch blok komunikanch systm,seznamuj s podstatou a vlastnostmivybranch analogovch a slicovchmodulac, nzorn vysvtluj metodykdovn slicovch signl propenos v zkladnm psmu,demonstruj principy penosu dat pokomutovan telefonn lince, pomocADSL nebo pomoc bezdrtovtechnologie WiFi.

5/28/2018 B_EST_12_13

36/40

Bakalsk studium

36

Potaov een komunikanch subsystm(BRKS)

Garant: Ing. Petr Vgner, Ph.D. stav: UREL


Strun obsah pednek a cvien: Vlastnosti komunikanch systmpro psmo

decimetrovch a centimetrovch vln enelektromagnetickch vln volnm prostorem.

Zkladn druhy a vlastnosti vysokofrekvennch amikrovlnnch veden.

Nvrh a modelovn vybranch typplanrnch filtr.Dlie a sluovae vkonu, pepnae, smrov

odbonice. Nvrh a simulace. Antny pro komunikan systmy v psmu

decimetrovch vln. Trychtov, reflektorov antny aplanrn antny. Vlastnosti, nvrh a modelovn.

Linearizovan zesilovae, nelinern obvody.

Koment:

Pro efektivn nvrh a analzu vlastnostvysokofrekvennch a mikrovlnnch obvodje v souasnosti vyuvno vkonnch

softwarovch nstroj. Tyto simulansoftwary umouj eit problmy vevysokofrekvenn technice jak detailn, takz pohledu celch systmovch blok.Pkladem jsou komern softwary firmyAnsoft. Ansoft Designer pro nvrh a simulace linernch a nelinernch obvod,planrnch obvod a komunikanch systm z blokovho pohledu a Ansoft HFSSpro simulace mikrovlnnch komponent a struktur. Clem pedmtu je zkladnzvldnut nvrhovch postup dleitch vysokofrekvennch a mikrovlnnchkomponenta zpsobjejich modelovn v simulanm softwaru.

5/28/2018 B_EST_12_13

37/40


37

Rdiov a mobiln komunikace(BRMK)

Garant: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. stav: UREL


Strun obsah pednek: vod do mobilnch komunikac (kmitotov psma, kmitotov tabulky, vvoj a

rozdlen systmmobilnch komunikac, obecn schma radiokomunikanhosystmu).

Zpracovn signl(zdrojov a kanlov kdovn, prokldn, modulace). Zkladn koncepce a funkce radiokomunikanch systm, systmy

s mnohonsobnm pstupem a metody multiplexovn, zpsoby penosu, plonstruktura, vyuit kmitotovho psma, handover, typy spojovn, ruiv jevy

psobc na signl a monosti jejich omezen. Systm GSM (kmitotov psma, architektura, zpracovn signl, penos

datovch signl, GPRS, HSCSD, EDGE, zvltnosti systmu GSM 1800, programyTEMS a QVoice.

Systm UMTS (architektura, zpracovn signl). Systmy pro bezrov telefony (DECT). Systmy pagingu (RDS, ERMES). Systmy WPAN (Bluetooth), WLAN (WiFi), WMAN

(WiMAX). Perspektivn systmy (LTE, HAPS), vvojov trendy

v mobilnch komunikacch, klov oblasti vvoje.

Tmata laboratornch cvien: Men dlch obvodmobiln

stanice GSM. Testovn mobiln stanice GSM. Zkladn parametry stGSM. Repeatery pro systm GSM. Men zkladnch parametrsystmBluetooth a WiFi.

Ov

ovn vlastnost Walsovch funkc a PN sekvenc. ROMES program pro testovn mobilnch st. Penosov vlastnosti GPRS a EDGE, internet 4G.

Laboratorn cvien se konaj ve spolen laboratoi

stavu radioelektroniky FEKT VUT v Brna T-Mobile CZ

C0=1BSIC00

C0=3

BSIC00

C0=5BSIC00

C0=7

BSIC00

C0=3

BSIC00

C0=5BSIC01

C0=7

BSIC01

5/28/2018 B_EST_12_13

38/40

Bakalsk studium

38

Zklady optickch komunikac a optoelektronika(BOPE)

Garant: prof. Ing. Otakar Wilfert, CSc. stav: UREL


Strun obsah pednek: Metrologick aspekty optoelektroniky Optick spektrum a vlastnosti zen Interferometrie a optick interferometry Difrakce, holografie a termogramy Optick komponenty a jejich popis Lasery a laserov diody LED a fotodetektory Snmae a displeje Optick vlkna Optick vlknov spoje Optick bezkabelov spoje Lidary a laserov radary Budoucnost optoelektroniky

Tmata laboratornch cvien: Men odrazivch vlastnost povrch Men citlivosti a linearity optickho pijmae Men tlumu optickho vlkna Potaov een energetick bilance optickho smrovho spoje Men kvalitativnch parametroptick linky

Studenti se seznm s vlnovmi a kvantovmi projevy svtla, holografi aprincipem funkce laseru. Budou schopni pout aproximace optickch jev

k een konkrtnch problmoptoelektroniky a optickch komunikac.

5/28/2018 B_EST_12_13

39/40

5/28/2018 B_EST_12_13

40/40

Prof. Dr. Ing. Zbynk Raida

pedseda oborov rady bakalskho studijnho oboru


stav radioelektroniky FEKT VUT v BrnPurkyova 118, 612 00 Brno

Tel.: 541 149 114Fax: 541 149 244

E-mail: [email protected]

http://www.urel.feec.vutbr.cz

b_est_12_13

Documents