aurignackÁ stanice u divÁk (okr....

S B O R N Í K P R A C l F I L O Z O F I C K É F A K U L T Y B R N Ě N S K É U N I V E R Z I T Y STUDIA MINORA F A C U L T A T I S P H I L O S O P H I C A E UNIVERSITATIS BRUNENSIS

E 29, 1984

M A R T I N O L I V A

A U R I G N A C K Á S T A N I C E U D I V Á K ( O K R . B Ř E C L A V )

P ř í s p ě v e k k problematice s tabi l i ty os ídlení v aurignacienu

Loka l i t a u D ivák byla objevena K . Valochem a autorem př i spo lečné t e r é n n í pochůzce dne 27. 3. 1977 a z á h y by l a o ní p o d á n a p r v n í k r á t k á zprava. ' Na lez i š tě se rozk ládá z á p a d n ě obce S Z od k ó t y 270 y n a d m o ř s k é výšce 330—340 m, v mís t ech , kde se svah p ř e c h o d n ě lomí do v o d o r o v n é . polohy. S e v e r n í čás t lokal i ty p ř i l é h á k lesu. Ná l ezy jsou ř í dce r o z t r o u š e n y na p loše o p r ů m ě r u zhruba 70 m. Pod lož ím loka l i ty je spodnool igocénní ž d á n i c k o - h u s t o p e č s k é souv r s tv í p í skovců a s l epenců bez zdroje v h o d n ý c h š t í pa t e lných surovin.

H O S P O D A Ř E N I S E S U R O V I N O U A T E C H N O L O G I E

N a loka l i t ě b y l s p ř e v a h o u p o u ž í v á n j u r s k ý a k ř í d o v ý rohovec, m é n ě pazourek, vzácně radiolarit , m e n i l i t o v á bř id l ice , k ř e m e n a k ř e m e n e c . K v a n t i t a t i v n í z a s t o u p e n í je celkem v souladu s kva l i tou a dos tupnos t í t ěch to surovin. J u r s k ý rohovec typu K r u m l o v s k ý les b y l z í skáván z mio-cénních p í sků s t u p n ě ottnang vycháze j í c ích na J V úboč ích m a s í v u K r u m lovského lesa, kde se vyskytuje ve z n a č n é m množs tv í , tj. ze vzdá lenos t i zhruba 30 km. K ř í d o v ý rohovec m e d o v é barvy z ř e j m ě pochází z teras Sv ra tky (10 km), kam by l dopraven s usazeninami ř e k y Svi tavy , p r o t é kající oblas t í jeho p r i m á r n í h o v ý s k y t u v Boskov ické b r á z d ě . P ř í m ý transport m a t e r i á l u z t é to oblasti je m é n ě p r a v d ě p o d o b n ý . Os t a tn í typy surovin dělí od p r i m á r n í c h v ý s k y t ů p o d s t a t n ě větš í vzdá l enos t i : pazourek je pravd ě p o d o b n ě j i h o p o l s k é h o p ů v o d u z K r a k o v s k o - č e n s t o c h o v s k é j u ry (250 km), m e n i l i t o v á bř id l ice se vyskytuje ve f lyšovém p á s m u Karpa t (nejbližší z n á m é v ý c h o z y v L i t enč ických v r š í ch jsou v z d á l e n y 40 k m , nen í však vy loučen bližší v ý s k y t n ě k d e ve Ž d á n i c k é m lese), radiolari t m ů ž e pocháze t b u ď z m o r a v s k o - s l o v e n s k é h o pomez í (ze jména oblast V l á r s k é h o

1 M. Oliva, N o v á p a l e o l i t i c k á stanice aurignacienu u D i v á k (okr. B ř e c l a v ) , P V A Ú B 1976, Brno 1978, 13.

8 M A R T I N O L I V A

p r ů s m y k u , 100 km), nebo z kopce St. A n t o n u Vídně. ' 2 Je nutno poznamenat, že radiolar i t z D i v á k je p o n ě k u d a typ i cký , dosti h r u b o z r n n ý a leskle pa t inu j íc í , což by snad mohlo p ř i s p ě t k p řesně j š í lokal izaci zdroje. Rohovec ze S t r á n s k é ská ly u B r n a nelze s jistotou doložit, s t e j n ě jako křišťál , objevuj íc í se v š a k na n e d a l e k é a u r i g n a c k é loka l i t ě u Klobouk. 1 ' Surovina by l a v y u ž í v á n a až do n e p o u ž i t e l n ý c h z b y t k ů . M e z i j á d r y p ř e v l á dají v y t ě ž e n á rezidua, čas to ve lmi m a l ý c h r o z m ě r ů . N e j m é n ě sbí jená , ba často pouze n a č a t á jsou j á d r a z k ř í d o v é h o rohovce. P ř e h l e d k las i f ikova-t e lných jader p o d á v á tab. 3. Je za j ímavé , že ač jsou j á d r a ve lmi v y t ě žená, p o č e t n ě p řev l áda j í nad n e r e t u š o v a n ý m odpadem. Nabíz í se dvoj í možnos t v y s v ě t l e n í :

1. J á d r a byla t ě ž e n a na loka l i t ě a n e o p r a c o v a n é polotovary by ly odn á š e n y j inam, jak je o b v y k l é na n ě k t e r ý c h s t an ic í ch d í l enského charakteru — n e p r a v d ě p o d o b n é vzhledem k v y s o k é m u procentu r e t u š o v a n ý c h n á s t r o j ů a absenci m í s t n í c h zd ro jů surovin.

2. J á d r a byla p ř i n e s e n a j iž u p r a v e n á a vě t š ina ú š t ě p ů byla z p r a c o v á n a na r e t u š o v a n é nás t ro j e , o čemž svědčí m a l ý poče t p r e p a r a č n í c h ú š t ěp ů se zbytky k ů r y (př ib l ižně */;* odpadu) a zmíněny ve lký podí l r e t u š o v a n ý c h nás t ro jů , j i chž je v íc než jader. Ž á d n ý z n e r e t u š o v a n ý c h ú š t ě p ů p r ů v o d n í industrie n e n í v h o d n ý jako polotovar pro r e t u š o v a n ý artefakt. Čepe le by ly r e t u š o v á n y t é m ě ř v š e c h n y : M e z i ná s t ro j i č iní 28 % (28 kusů) , mezi p r ů v o d n í i n d u s t r i í p o u h ý c h 8 % (6 kusů ) .

V ý r a z n é jsou rozdí ly v použ i t í j e d n o t l i v ý c h d r u h ů surov in : N e j d ů k l a d něj i b y l v y u ž i t pazourek, což je vzhledem k jeho kva l i t ě , e s t e t i cké p ř i taž l ivos t i a n e s n a d n é dostupnosti p ř i r o z e n é : 21 % rnezi r e t u š o v a n ý m i artefakty, mezi n e o p r a c o v a n ý m odpadem prak t icky chyb í (d robný odpad od r e t u š o v á n í se nezachoval nebo nebyl s b ě r e m zachycen). Pazourek m á t a k é ze v šech surovin p o u ž i t ý c h na n á s t r o j e ne jvě t š í podí l čepe lových p o l o t o v a r ů (27,6 % , v i z tab. 5), a naopak je z něj vyrobeno t é m ě ř 30 % všech čepe lových p o l o t o v a r ů n á s t r o j ů (tab. 6). J i n ý m i zdaleka importov a n ý m i surovinami bylo naopak spíše p l ý t v á n o : radiolar i tu i m e n i l i t o v é bř idl ice je mezi j á d r y více než mezi r e t u š o v a n ý m i nás t ro j i (srov. tab. 4), i když opě t mezi p r ů v o d n í i n d u s t r i í jsou tyto suroviny ve lmi vzácné . To by naznačova lo , že j á d r a byla již p ř i n e s e n a m a l á (vytěžená) , nebo čás t odbi té produkce by l a odnesena z lokal i ty . U snadno dosaž i t e lných surovin by u rč i t é p l ý t v á n í n e p ř e k v a p i l o , p ř e c e v š a k zacházen í s n i m i bylo rozd í lné : k ř í dový rohovec se na j á d r e c h podíl í t ř i ce t i a na r e t u š o v a n ý c h ná s t ro j í ch s e d m n á c t i procenty a je ve lmi v z á c n ý mezi odpadem, za t ímco ne jhojně jš í j u r s k ý rohovec činí mezi j á d r y 42 % , mezi n á s t r o j i 53 % (tedy více) a mezi odpadem naprosto p ř e v l á d á . Tuto s k u t e č n o s t lze d o b ř e vysvě t l i t t ím, že j u r s k ý rohovec p ř e d s t a v o v a l pro v ý r o b c e h l a v n í a nejvíce p o u ž í v a n ý druh suroviny, za t ímco k ř ídový rohovec, ač snadno dos t u p n ý a d o b r ý c h š t ě p n ý c h v las tnos t í , neby l ob l íben . D ů v o d m o h l b ý t s u b j e k t i v n í (srov. če tné e tnog ra f i cké paralely)' 1 nebo o b j e k t i v n í (valouny

2 K . Valoch, P ř í s p ě v e k k provenienci surovin v m o r a v s k é m paleolitu, Fol ia Fac. Sci. Nat. U J E P X V I , Geologia 27, 1975, 85.

3 J. Skutil, P r a v ě k é n á l e z y na K l o b o u č k u , Klobouky u Brna 1938, 13. 4 R. A. Gould, L i v i n g Archeology, Cambridge 1980, 134, 154.

Obr. 1. D i v á k y , okr. B ř e c l a v . 1 — v ě j í r o v i l é š k r a b a d l o ; 2, 12 — v y č n ě l á š k r a b a d l a ; 3—8, 11 — v y s o k á š k r a b a d l a ; 9—10 — v y s o k á š k r a b a d l a s aurignackou re tuš í . 1 : 1 .

Obr. 4. D i v á k y , okr. B ř e c l a v . 1, ;i — zoubky; 2 — j á d r o v i t ý kus s c l a c t o n s k ý m i vruby; 4—f) — d r á s a d l a . 1 : 1.

Obr. 5. D i v á k y , o k r . B ř e c l a v . 1 — k l í n o v ý nůž; 2 — obous tranné d r a s a d l a / l i s t o v i t ý h r o t ; 3 — z b y t e k j á d r a ve t v a r u k l í n k u ; 4 — v e n t r á l n í d r á s a d l o ; 5 — levalloiskv

hrot. 1:1.


mohly b ý t transportem v ř í čn ích š tě rc ích p o r u š e n y ) . Z rozboru v y p l ý v á , že v š e c h n y druhy surovin by ly na s t anov i š t ě doneseny ve fo rmě m a l ý c h jader a n iko l i v podobě h o t o v ý c h n á s t r o j ů nebo p o l o t o v a r ů ; z k ř e m e n c e jsou dokonce zastoupena jen 2 j á d r a a ž á d n ý n á s t r o j . O jed ině lé neretušované ú š t ě p y by ly r a ž e n y z k ř e m e n e .

O s a m o t n é technologii z í skáván í ú š t ě p ů nelze vzhledem k vy těženos t i jader mnoho říci . K la s i f i kova t e lná j á d r a p o s k y t u j í b ě ž n ý obraz s t a r š í mladopa leo l i t i cké technologie s p ř e v a h o u h r a n o l o v ý c h e x e m p l á ř ů a n ě k t e r ý m i snad s t a r o b y l ý m i p r v k y ( a typ ická d i skov i t á a n e p r a v i d e l n á j á d r a ) . K rozboru patek a dynamiky t ěžby neposkytlo na lez i š t ě dostatek mater iá lu . N a něko l ika ú š t ě p e c h lze konstatovat p r v k y leval lo iské metody (obr. 3:4,6; 5:5).

T Y P O L O G I E

R e t u š o v a n é n á s t r o j e b y l y k l a s i f i kovány podle t r ad i čn í l i s t iny t y p ů , 5 ) pro české n á z v y b y l až na v ý j i m k y použ i t n á v r h B. Klímy. ' ' ) Z t r á t a d ů lež i tých in fo rmac í v d ů s l e d k u použ i t í r o z d í l n ý c h k r i t é r i í pro definici j e d n o t l i v ý c h t y p ů v „ i n t u i t i v n í " typologi i by la omezena r o z č l e n ě n í m n ě k t e r ý c h t y p ů na více variant, z e j m é n a v š a k t ím, že z á k l a d n í indexy b y l y poč í t ány ze stat ist iky „ p r a c o v n í c h čás t í" , n i k o l i z p r o s t é s tat is t iky k u s ů (tab. 1). Tento postup je n e z b y t n ý z e j m é n a u i n d u s t r i í s v y s o k ý m pod í l em k o m b i n o v a n ý c h a n ě k o l i k a n á s o b n ý c h nás t ro jů , neboť n ě k t e r é typy se mohou vyskytnout pouze v k o m b i n a c í c h (např . v y s o k á š k r a b a d l a ve T v a -rožné) . V e statistice by potom zcela zanikly , resp. by se projevi ly jen jako bl íže nespec i f ikovaný typ „škrabadLo- ryd lo" a v indexech se n e p r o j e v í vůbec . P o u ž i t ý postup sd ružu j e p ř e d n o s t i t r ad i čn í l i s t iny t y p ů (š i roká s rovnávac í zák ladna , jednoduchost, p ř eh l ednos t ) a a n a l ý z y p r i m á r n í c h z n a k ů ( jednoznačnos t , m e n š í z t r á t a informací) , byť využ i t í p ř e d n o s t í t é to d r u h é metody tu n e m ů ž e b ý t d ů s l e d n é .

Š k r a b a d l a (IG 26,35) jsou vedle d r á s a d e l ne jpoče tně j i zastoupenou skupinou nás t ro jů . Zhruba V5 z n ich tvo ř í a u r i g n a c k á š k r a b a d l a ( IGA 20,27) s p ř e v a h o u k ý l o v i t ý c h t v a r ů nad v y č n ě l ý m i . K ý l o v i t á š k r a b a d l a ma j í čas to ob loukov i t ě lomenou h lav ic i (obr. 1:3,4,6—8), na n ě k t e r ý c h je a p l i k o v á n a p o s t r a n n í a u r i g n a c k á r e t u š (obr. 1:9—10). V y č n ě l á š k r a b a d l a se v y s k y t u j í vzácněj i , ale v t yp i cké podobě (obr. 1:2,12), p lochá v y č n ě l á š k r a b a d l a t é m ě ř chybě j í . N ě k d y je ob t í žné rozhodnout, zda jde o polotovar nebo o h r u b ý tvar ký lov i t ého š k r a b a d l a na ú š t ě p u (obr. 2:3), naproti tomu na j á d r o v i t é m polotovaru m ů ž e b ý t v y t v o ř e n d o k o n a l ý tvar t éhož typu (obr. 2:2). P ř e d m ě t z k ř e m e n c e na obr. 2:4 m ů ž e m e klasif ikovat jako ký lov i t é j á d r o na ú š t ě p u nebo polotovar k ý l o v i t é h o š k r a b a d l a . U n ě k t e r ý c h kusů je i p o m ě r n ě n ízká hlavice v y p r a c o v á n a v y s p ě l o u l a m e l á r n í r e t u š í (obr. 1:8, obr. 2:1). Z os t a tn í ch t y p ů š k r a b a d e l vyobrazujeme jedno ze

5 D. de Sonneville-Bordes—J. Perrot, Essai ď a d a p t a t i o n des m é t h o d e s statistiques au P a l é o l i t h i q u e s u p é r i e u r , Bul l . Soc. P r é h i s t . Francaise, L : 1953, 323—333.

6 B. Klíma, S t a t i s t i c k á metoda — p o m ů c k a při h o d n o c e n í p a l e o l i t i c k ý c h i d u s t r i í , P A X L V I I / 2 , 1956, 193—210.

Tab. 1. P ř e h l e d t y p ů

č. p o č e t k u s ů p o č e t „ p r a c o v

n í c h čás t í" č. typ typ

ks % ks %

3 d v o j i t é š k r a b a d l o 2 1,48 6 š k r a b a d l o na a u r i g n a c k é č e p e l i 1 0,74 1 0,68 7 v ě j í ř o v i t é š k r a b a d l o 2 1,48 2 1,35 •8 ú š t ě p o v é š k r a b a d l o 3 2,22 4 2,70

11 k ý l o v i t é š k r a b a d l o 10 7,41 15 10,14 11 a k ý l . š k r a b , s o b l o u k o v i t ě lomenou h l a v i c í 4 2,96 5 3,38 12 k ý l o v i t é š k r a b a d l o n e v ý r a z n é 1 0,74 2 1,35 13 v y č n ě l é š k r a b a d l o v y s o k é 5 3,70 7 4,73 14 v y č n ě l é š k r a b a d l o p l o c h é 1 0,74 1 0,68 15 j á d r o v é š k r a b a d l o 1 0,74 1 0,68 17 š k r a b a d l o - r y d l o 5 3,70 22a r ů z n é kombinace 7 5,19 23 v r t á k 1 0,74 1 0,68 24 z o b á k o v i t ý v r t á k — „bec" 4 2,96 5 3,38 27 k l í n o v é rydlo s t ř e d n í 1 0,74 1 0,68 28 k l í n o v é rydlo z a k ř i v e n é 1 0,74 1 0,68 29 k l í n o v é rydlo b o č n í 3 2,22 5 3,38 30 rydlo na lomu 3 2,22 6 4,05 32a k ý l o v i t é rydlo 1 0,68 34 h r a n o v é rydlo na p ř í č n é r e t u š i 1 0,74 3 2,03 35 h r a n o v é rydlo na š i k m é r e t u š i 1 0,74 3 2,03 36 h r a n o v é rydlo na v k l e s l é r e t u š i

0,74 1 0,68

37 h r a n o v é rydlo na v y k l e n u t é r e t u š i 2 1,48 2 1,35 38 p ř í č n é rydlo 1 0,74 3 2,03 41 n ě k o l i k a n á s o b n é rydlo s m í š e n é 3 2,03 44 p l o c h é rydlo 1 0,68 60 p ř í č n á r e t u š 2 1,48 2 1,35 61 š i k m á r e t u š 2 1,48 2 1,35 62 v k l e s l á p ř í č n á r e t u š 1 0,74 1 0,68 65 č e p e l s jednostrannou r e t u š í 5. 3,70 5 3,38 66 č e p e l s oboustrannou r e t u š í 2 1,48 2 1,35 67 a u r i g n a c k á č e p e l 2 1,48 2 1,35 74 vrub v y r e t u š o v a n ý 4 2,96 5 3,38 74a c l a c t o n s k ý vrub 5 3,70 5 3,38 75 zoubky 4 2,96 4 2,70 76 o d š t ě p o v a č , s t í r a d l o 2 1,48 2 1,35 77 d r á s a d l o 36 26,67 40 27,03 92 č e p e l o v ý hrot 2 1,48 2 1,35

č e p e l s p ř i r o z e n ý m bokem 1 0,74 1 0,68 k l í n o v ý n ů ž 1 0,74 1 0,68 l e v a l l o i s k ý ú š t ě p 1 0,74 1 0,68 l e v a l l o i s k ý hrot 1 0,74 1 0,68

135 100,00 148 100,00

zlomky n á s t r o j ů 12 m í s t n ě r e t u š o v a n é nebo opotř . č e p e l e 7 m í s t n ě r e t u š o v a n é nebo opotř . ú š t ě p y 15 o d r a ž e n é hrany (1 -stranně,) 4 n e r e t u š o v a n é č e p e l e 6 odpad, ú š t ě p y 71 odpad, ú š t ě p y s p á l e n é 6 j á d r a 92 o t l o u k a č 1 celkem n á l e z ů 349


dvou vě j í řov i tých (obr. 1:1) a kombinac i ú š t ě p o v é h o š k r a b a d l a s v e n t r á l -n í m d r á s a d l e m (obr. 2:6, na p ř i r o z e n é m ú l o m k u ) .

Pouze j e d i n ý n á s t r o j lze označ i t jako v r t á k (obr. 3:1, se s t ř í d a v o u retuší) , ve č t y ř e c h kusech se v y s k y t l h r u b ý zobákov i tý v r t á k — „ b e c " (obr. 3:2,3), pos ledn í r e t u š o v a n ý na způsob k ý l o v i t é h o šk rabad la .

Tab. 2. P ř e h l e d t y p o l o g i c k ý c h i n d e x ů

kusy „ p r a c o v n í čás t i"

% %

IG — š k r a b a d l a 22,96 26,35 I G A — a u r i g n a c k á š k r a b a d l a 16,30 20,27 I G C — k ý l o v i t á ( v y s o k á ) š k r a b a d l a 11,85 14,86 I G M — v y č n ě l á š k r a b a d l a 4,44 5,41 IB — rydla 11,85 17,57 IBA — a u r i g n a c k á rydla 0 0,68 IBD — k l í n o v á rydla 3,70 4,73 IBT — h r a n o v á rydla 3,70 8,11 I L A — a u r i g n a c k é č e p e l e 1,48 1,35 I L D — č e p e l k y dufour 0 0 [R — d r á s a d l a 26,67 27,03 IOC + I O M — k o m b i n o v a n é a n ě k o l i k a

n á s o b n é n á s t r o j e 12,59 ION — n á s t r o j e na j á d r o v i t ý c h polotova

rech 17,04

R y d l a (IB 17,57) jsou p ř e v á ž n ě na l o m o v é ploše (obr. 3:5 s opozi tn í drasadlovou hranou), a h r a n o v á (obr. 3:4 — p ř e r a ž e n é na k l ínové , 6 — n ě k o l i k a n á s o b n é smíšené) . V ý r a z n á jsou dvě ryd la na p o s t r a n n í dra-saďlové r e t u š i (obr. 3:7,8). A u r i g n a c k á ani obecně po lyed r i cká r y d l a se až na jedinou v ý j i m k u (obr. 2:7 v kombinac i s a t y p i c k ý m v y s o k ý m š k r a badlem) n e v y s k y t u j í . Z k o m b i n a c í je m o ž n o j e š t ě u v é s t v y s p ě l o u h lav ic i ký lov i t ého šk rabad la , podseknutou r y d l o v ý m ú d e r e m (obr. 2:5). Re tu šované čepele nejsou p o č e t n é (obr. 3:9), což je v rozporu s ú s p o r n ý m zac h á z e n í m s m a t e r i á l e m , v ý r a z n é jsou v š a k 2 a u r i g n a c k é čepelje (obr. 3:10,11) a ú š t ě p s jemnou strmou p ř í čnou r e t u š í (obr. 2:8).

N e o b y č e j n ě ho jně je zastoupena skupina tzv. s t a r o b y l ý c h t y p ů : jsou to v ruby ( r e tu šované i c l ac tonské : obr. 4:2), zoubky (obr. 4:1 — na obous t r a n n ě o s e k a n é m ú lomku , 3), av šak z e j m é n a p o č e t n á d rá sad l a . Jsou ve l m i t y p i c k á a rozman i t á , proto n a m í s t o popisu p o d á m e jej ich typo log ický p ř e h l e d :

p ř í m é d rá sad lo v y k l e n u t é d r á sad lo vkles lé d r á sad lo dvoj i té d rásad lo lomené d rá sad lo p ř í čné d r á sad lo

2 10

1 4 5 1

(obr. 4:4 — š e m i - q u i n a re tuš )

(obr. (obr.

4:5,8) 4:7 - semi-quina re tuš )

A U R I G N A C K A S T A N I C E U D I V Á K 17

v e n t r á l n í d r á s a d l o 2 (obr. 5:4) d r á s a d l o s oboustrannou r e t u š í 3 d r á s a d l o s oboustrannou p lošnou

r e t u š í 3 (obr. 5:2) s t ř í d a v ě r e t u š o v a n é d r á s a d l o 1 (obr. 4:6) j á d r o v é d r á s a d l o 1 z lomky d r á s a d e l 3

P ř e d m ě t na obr. 5:2 by bylo m o ž n o klasif ikovat i jako l i s tov i tý hrot . T v a r o v ě j e d n o z n a č n é l i s tovi té hroty v š a k stanice dosud neposkytla. Z a j í m a v ý je v t é to souvislosti k l í n o v ý n ů ž s o b o u s t r a n ý m o p r a c o v á n í m a d i s t á l ně se z t enču j í c ím negativem (obr. 5:1) a j á d r o , upomína j í c í na m a l ý k l í n e k (obr. 5:3).

Tab. 3. P ř e h l e d jader

A . H r a n o l o v á 1 - p o d s t a v o v á a) bez z á p r a v y 5 b) se z á p r a v o u z a d n í h ř e b e n o v á 2

k ý l o v i t á 4 B. H r a n o l o v á 2 - p o d s t a v o v á

a) bez z á p r a v y 1 C. se z m ě n ě n o u o r i e n t a c í 1 D. D i s k o v i t á , p l o c h á 6 E . N e p r a v i d e l n á 8 F. N a č a t á 3 G . Zbytky a zlomky jader 62

celkem jader 92

Tab. 4. P ř e h l e d p o u ž i t ý c h p o l o t o v a r ů a surovin

Polotovary Suroviny

čep

ele

úšt

ěpy

jád

ra

paz

oure

k

rad

iola

rit

kří

do

vý

roh

ovec

jurs

ký

roh

ovec

men

ilit

ov

á b

řid

lice

1

kře

men

ec

[ k

řem

en

celk

em

°/c % % % % % % % °/o % ks

n e a u r i g n a c k á š k r a badla 25 75 62 38 8

a u r i g n a c k á š k r a b a d la 27 50 23 31 5 14 45 5 22

rydla 21 79 21 8 71 12 r e t u š o v a n é č e p e l e 100 — — • 11 11 11 56 11 9 d r á s a d l a 2 76 22 13 2 25 60 36 v š e c h n y r e t u š o v a n é

n á s t r o j e 21 62 17 21 4 17 53 5 135 j á d r a — — 1 1 7 30 42 7 2 1 92


Pokus o rozbor j e d n o t l i v ý c h typo log ických skupin podle použ i tých po lo tova rů a surovin (tab. 4) m á vzhledem k ce lkově n e v e l k é m u vzorku jen omezenou v ý p o v ě d n í hodnotu. Ne jho jně j š í z a s t o u p e n í j á d r o v ý c h polot o v a r ů pozorujeme, jak je obvyk lé , u a u r i g n a c k ý c h š k r a b a d e l a d r á sade l . Tyto 2 skupiny se v š a k odlišují p o u ž i t ý m i surovinami : u a u r i g n a c k ý c h š k r a b a d e l b y l kladen daleko vě tš í d ů r a z na použ i t í i m p o r t o v a n é h o pazourku než u d rásade l , ač v obou p ř í p a d e c h p ř e v l á d á rohovec typu K r u m lovský les.

Z H O D N O C E N I

S t u d o v a n ý soubor n e m á na M o r a v ě ž á d n é b l ízké analogie. S r o v n á n í s oběma ne jb l íže p o l o ž e n ý m i loka l i t ami je n e s n a d n é : soubor z K ř e p i c 7

není p r a v d ě p o d o b n ě zcela h o m o g e n n í 8 a odl išuje se daleko n ižš ím podí lem a u r i g n a c k é s ložky a v ý s k y t e m něko l ika t y p i c k ý c h l i s tov i tých h ro tů . Celek z K l o b o u k I ( „Hrad i sko" ) p ř e d s t a v u j e s á m o sobě p rob lém, neboť ryd la (30 %) p řev l áda j í nad š k r a b a d l y (20 %) , mezi k t e r ý m i nechybě j í a u r i g n a c k á ( IGA 6,62), naproti tomu s a u r i g n a c k ý m i r y d l y se tu nes e t k á v á m e . Ojed ině le se objeví l i s tov i té hroty, dosti n e o b v y k l ý c h t v a r ů . D r á s a d l a jsou tu h o j n á (14 %) a typ ická . V použ i t é s u r o v i n ě p ř e v l á d á pazourek mezi ná s t ro j i (60 %) , a to dokonce i mezi d r á s a d l y (63 %) , mezi j á d r y je daleko vzácně jš í (20 %) . V y s o k ý m pod í l em d r á s a d e l 1 0 se kolekce z D ivák ne jv íce př ib l ižu je n a š e m u n e j s t a r š í m u aurignacienu z Vedro-vic I I , " od něhož se v š a k typologicky liší p o č e t n ý m z a s t o u p e n í m au r i g n a c k ý c h š k r a b a d e l a c h y b ě n í m a u r i g n a c k ý c h rydel , resp. n í z k ý m p o č t e m ryde l vůbec . V y s o k á a v y č n ě l á š k r a b a d l a z D i v á k jsou morfologicky nej-bližší š k r a b a d l ů m z Vedrovic I 1 2 a Vojkovic, 1- ' 1 kde v š a k t é m ě ř chybě j í rydla a d r á s a d l a jsou a t y p i c k á (Vedrovice I) nebo o jed ině lá (Vojkovice). Obě stanice jsou n a v í c v ý r a z n ě d í l en ského charakteru. Urč i t é paralely ský ta j í lokal i ty M a l o m ě ř i c e - O b č i n y a Mi lov ice (okr. K r o m ě ř í ž ) , k d e se rovněž p o č e t n á a u r i g n a c k á š k r a b a d l a poj í se s i lnou starobylou složkou. Soubor z D ivák tedy m ů ž e m e z a ř a d i t do s t a r š í h o aurignacienu fáze I B nebo IIA n o v é h o ch rono log ického dělení. 1 "' Fac i á lně se lokal i ta v ý r a z n ě h lás í do skupiny s p ř ev l áda j í c ími v y s o k ý m i š k r a b a d l y ( A I ) . 1 , 1

7 B. Klíma, K ř e p i c e , n o v á stanice aurignacienu na M o r a v ě , Anthropozoikum VIII, 1958, 139—157; týž, N o v é n á l e z y na p a l e o l i t i c k é stanici u K ř e p i c , Č M M B sc. soc. L I I I — L I V , 1968—1969, 31—50.

8 K . Valoch—M. Oliva, Das Friihaurignacien von Vedrovice II und K u p a ř o v i c e I in S í i d m á h r e n , Anthropozoikum 16, v tisku.

9 viz pozn. 3, str. 43—47. 10 N e n í p r a v d ě p o d o b n é , že by tu d r á s a d l a (14 % z pazourku) p ř e d s t a v o v a l a př í

m ě s z p ř í p a d n é h o s t a r š í h o s t ř e d o p a l e o l i t i c k é h o o s í d l e n í lokality, nebot s t ř e d n í paleolit neznal tak v z d á l e n é importy surovin.

11 viz pozn. 8. 12 T y p o l o g i c k é indexy srov: M. Oliva, E s t e t i c k é projevy s t y p o l o g i c k é z v l á š t n o s t i

k a m e n n é industrie m o r a v s k é h o aurignacienu, C M M B sc. soc. L X V I I , 1962, 17—30. 13 K. Valoch, Neue f r u j u n g p a l á o l i t i s c h e Fundstellen in der Umgebung von Brno,

Č M M B sc. soc. L X I I , 1977, 7—27. 14 M . Oliva, N o v é p a l e o l i t i c k é lokality Milovice a Lhotka, okr. K r o m ě ř í ž , Studie

muzea v K r o m ě ř í ž i , 1979, 36—42.


Tab. 5. Z a s t o u p e n í j e d n o t l i v ý c h p o l o t o v a r ů mezi surovinami n á s t r o j ů

pazourek radiolarit k ř í d o v ý rohovec

j u r s k ý rohovec

m e n i l i t o v á b ř i d l i c e

ks 7o ks % ks % ks % ks %

č e p e l e ú š t ě p y j á d r a

8 19

2

27,6 ; 1 i 20,0 '; 4 65,6 3 ' 60,0 10

6,9 i 1 : 20,0 | 9

17.4 i 12 16,9 1 3 43.5 ! 49 69,0 j 3 39,1 1 10 14,1 i 1

! I I

42,9 42,9 14,2

29 100,0 5 100,0 23 100,0 71 100,0 7 100,0

Z a j í m a v o u l á t k u k ú v a h á m posky tu j í j iž z m í n ě n á pozo rován í týkaj íc í se p o u ž i t ý c h surovin a z a s t o u p e n í h l avn í ch skupin š t í p a n é indust r ie . 1 7

N a p ř i p o j e n é m grafu je z ř e j m é izo lované p o s t a v e n í s l edované lokal i ty . Označ íme- l i na grafu celky odl išně podle toho, k o l i k a procenty se na r e t u š o v a n ý c h nás t ro j í ch podí l í vždy ne jho jně j š í typ suroviny, potom se odděl í 3—4 r ů z n é z p ů s o b y h o s p o d a ř e n í s m a t e r i á l e m : n a h o ř e v grafu jsou stanice d í l e n s k é h o charakteru s n e p ř e b e r n ý m m n o ž s t v í m n e r e t u š o v a n é h o odpadu a p o l o t o v a r ů a s v e l m i j e d n o s t r a n n ý m s u r o v i n o v ý m spektrem, pod n i m i n á s l e d u j e ne jvě t š í skupina lokal i t s p o č e t n ý m i doklady v ý r o b y i p o u ž í v á n í n á s t r o j ů a p e s t r ý m s ložen ím surovin (dlouhod o b é nebo o p a k o v a n ě os íd lované stanice po ložené bokem zdro jů surovin) a k o n e č n ě s m ě r e m dolů pok raču j í i n v e n t á ř e s r e l a t i v n ě p o č e t n ý m i n á stroji, ale bez d o k l a d ů jej ich mí s tn í v ý r o b y (z ře jmě k r á t k o d o b á a special i zovaná s t anov i š t ě , ce lkový poče t ná l ezů obvykle n e n í ve lký) . Nejpest-řejš í suroviny maj í ty lokal i ty , k t e r é v y k a z u j í ne jvě tš í podíl jader oproti odpadu, ú š t ě p ů m a r e t u š o v a n ý m n á s t r o j ů m . J á d r a tu tedy byla m a x i m á l n ě využ i t a k z í skán í p o l o t o v a r ů a t é m ě ř v š e c h n y polotovary r e t u š o v á n y . To naznaču j e , že zásobován í surovinami tu bylo obt ížnějš í , ať j iž v d ů s l e d k u n e p ř í z n i v é polohy loka l i ty vůči z d r o j ů m nebo p r a v d ě p o d o b n ě j i n á s l e d k e m n e d o s t a t k ů k o n t a k t ů . „ K o n z e r v a t i v n í " typo log ické spektrum m ů ž e bý t potom zap ř í č iněno jednak p r á v ě touto izolací, jednak p o u ž í v á n í m vzácné suroviny až do krajnost i : ú š t ě p b y l — t r a d i č n í m z p ů s o b e m — r e t u š o v á n i tam, kde by by l p ř i dostatku suroviny již odhozen a odbit da lš í . 1 , 8 A r c h a i c k é p r v k y tedy mohou b ý t u d r ž o v á n y nejen v p r o s t ř e d í s u r o v i n o v ý c h a t e l i é rů ( h r u b o t v a r é nás t ro je , zoubky, vruby), ale i v podm í n k á c h p r á v ě o p a č n ý c h . 1 9

15 M. Oliva, V ý z n a m m o r a v s k ý c h lokalit pro koncepci aurignacienu, A R X X X I I , 1980, 59; srov. t é ž pokus o chronologickou seriaci in Oliva, C M M B L X V I I , 1982, t a b . 2.

16 M. Oliva, A R X X X I I , 1980, 48—71. 17 Surovina je na t ě c h t o p o m ě r n ě c h u d ý c h l o k a l i t á c h O p ě t m o n o t ó n n í , ( v ž d y pa

zourek) ; v y s v ě t l e n í t é t o s k u t e č n o s t i n e n í s n a d n é . 18 M. Strathern, Stone axes and Flake Tools: Evaluation from two New Guinea

Highlands Societies, Proceedings of the Prehist. Soc. 35, 1969 , 316. 19 srov. N. Rolland, The i n t e r p r é t a t i o n of Middle Paleolithic variability, M a n 16,

1981, 21: ve f r a n c o u z s k é m s t ř e d n í m paleolitu je „ z o u b k o v a n ý m o u s t é r i e n " p r o v á z e n obvykle daleko v ě t š í m m n o ž s t v í m p r ů v o d n í industrie n e ž charentien s p o č e t n ý m i d r á s a d l y .


D i a m e t r á l n ě odl išnou ekonomii m á stanice u Vojkov ic , v z d á l e n á od ' D ivák zhruba 20 k m a po ložená s m ě r e m ke z d r o j ů m j u r s k ý c h rohovců . J á d r a (velmi m á l o v y t ě ž e n á ) a n e r e t u š o v a n é ú š t ě p y s odpadem tu v ý r a z n ě p ř e v l á d a j í nad r e t u š o v a n ý m i n á s t r o j i (srov. graf), jak je o b v y k l é na loka l i t ách po ložených p ř í m o na zdro j ích surovin, od n ichž je v š a k stanice v z d á l e n a j e š t ě p ř ib l . 10 k m (ně jaký m í s t n í dosud n e o b j e v e n ý v ý s k y t surov iny n e n í p r a v d ě p o d o b n ý , p ro tože lokal i ta leží v oblasti spodnotorton-

Tab. 6. Z a s t o u p e n í j e d n o t l i v ý c h surovin mezi polotovary n á s t r o j ů

č e p e l e j ú š t ě p y j á d r a

ks % ks % ks °/ 0

pazourek radiolarit k ř í d o v ý rohovec j u r s k ý rohovec m e n i l i t o v á b ř i d l i c e

8 29,6 1 3,6 4 14,3

12 42,9 3 10,7

19 22,6 3 3,6

10 11,9 49 58,3

3 3,6

2 8,7 1 4,3 9 39,1

10 43,5 1 4,3

28 100,0 84 100,0 23 100,0

s k ý c h j í lů a p í sků , kde se z m í n ě n ý j u r s k ý rohovec nevyskytuje) . 2 0 N a vzdory p l ý t v á n í surovinou nejsou r e t u š o v a n é n á s t r o j e r o z m ě r o v ě vě tš í než v D ivákách , ač pro d í l enské loka l i ty u K r u m l o v s k é h o lesa (Vedrovice) jsou v e l k é r o z m ě r y n á s t r o j ů p ř í z n a č n é . Je tedy z ře jmé , že m n o ž s t v í a ve l ikost suroviny n e n í j e d i n ý m faktorem, ov l ivňu j í c ím vel ikost n á s t r o j ů , a že poloha loka l i ty mimo ú z e m í v ý s k y t u surovin n e m u s í m í t v ž d y za nás l edek š e t ř en í s m a t e r i á l e m .

P O L O H A A U R I G N A C K Ý C H S T A N I C A O T Á Z K A S T A B I L I T Y O S Í D L E N I

P r o t o ž e jsou na M o r a v ě z n á m a t a k ř k a v ý h r a d n ě jen p o v r c h o v á na lez iš tě , n e m ů ž e m e obohatit n a š e p o z n á n í o ž á d n é ú d a j e o v n i t ř n í s t r u k t u ř e s ídlišť a kons t rukc i o b y t n ý c h ob j ek tů . P o č e t n o s t p o v r c h o v ý c h stanic v š a k m ů ž e poskytnout dů lež i t é informace o poloze a orientaci v y b í r a n ý c h s tanovišť . Ta se n a c h á z e j í pone jv í ce na o k r a j í c h p l o c h ý c h n á v r š í nad svahem (Vedrovice I, III, B r n o - M a l o m ě ř i c e , B o ř k y II, Kohoutovice I, Ondratice II, Urč ice , Újezdsko , Zdislavice), nebo již na je j ich úboč ích (Brodek, Bě lov II, Ž l u t a v á I I - V , V I I , VI I I , X , Radostice, Tva rožná , P ř e s t a v l k y , Zdounky, Zidlochovice, Podivice, Lechotice, Cvrčovice , Lho t ka). Čas to v y u ž í v a j í mís t , kde se svah p ř e c h o d n ě lomí do v o d o r o v n é polohy (Diváky , B r n o - M a l o m ě ř i c e Obč iny , Slat inice II, L u b n á , K v a s í c e II, K a r o l í n II, Bě lov I A ) . C h a r a k t e r i s t i c k é je o sazován í temen n á v r š í s dob-

20 J . Kalášek o fcol., V y s v ě t l i v k y k p ř e h l e d n é g e o l o g i c k é m a p ě CSSR, 1 :200 000,, list M - 33 - X X I X Brno, Praha 1963, 133—134.


Obr. 6. Graf a u r i g n a c k ý c h stanic. Legenda k é grafu: A — r e t u š o v a n é n á s t r o j e ; B — n e r e t u š o v a n é ú š t ě p y , č e p e l e a odpad; C — j á d r a . Č í s l a lokalit: 1 — Vedrovice II. 2 — Vedrovice I. 3 — K u p a ř o v i c e I. 4 — B r n o - M a l o m ě ř i c e — O b č i n y . 5 — B r n o - 2 i -denice — P o d s t r á n s k á . 6 — Brno-Kohoutovice. 7 — Brno-Jundrov. 8 — T v a r o ž n á . 9 — Brodek u P r o s t ě j o v a . 10 — Otaslavice I. Ul — Ondratice II. 12 — U r č í c e . 13 — Slatinice I. 14 — Milovice. 15 — L u b n á . 16 — Zdislavice. 17 — K v a s í c e I. 18 — K v a s í c e II. 19 — K a r o l í n I. 20 — K a r o l í n II. 21 — B ě l o v I. 22 — N o v á D ě d i n a I. 23 — N o v á D ě d i n a II. 24 — Ž l u t a v á I. 2'5 — Ž l u t a v á VIII. 26 — Lhotka. 27 — S t ř í

b r n í c e . 28 — D i v á k y . 29 — K ř e p i c e . 3(0 — Klobouky u Brna . 31 — Vojkovice. P o d í l p ř e v l á d a j í c í h o typu suroviny mezi n á s t r o j i :

A 90—100 %. T 80—90 %, $ 60—80 %, • 50—60 %, • 40—50 %,

r ý m rozhledem ( S t r á n s k á skála , H r a d č a n y , Slat inice I, Míškov ice I, II, Kvas í ce I, Bě lov I, Ž l u t a v á I, M i l o v i c e — okr. K r o m ě ř í ž , K a r o l í n I, Borš ice I), nebo temen vyb íha j í c í ch h ř b e t ů (Nová D ě d i n a I, II, V , V I , S t ř íb rn íce ) . S v ý j i m k o u M i l o v i c p a t ř í v š e c h n y celky z t ěch to „ s t r a t e g i c k ý c h " poloh t ř e m m l a d š í m f á z í m . 2 1 J en o jed ině le se t á b o ř i š t ě nacháze j í

21 K lokalizaci c i t o v a n ý c h na l ez i šť viz M. Oliva, Aurignacien na B l o r a v ě , rkp. dipl. p r á c e , F F U J E P B r n o 1980.


na n í zkých p loš inách poblíž v o d n í h o toku (Kupa řov i ce I a ne j i s t é K v a síce IV) . Z pa leoe tno log ického hlediska m ů ž e b ý t v ý z n a m n á vazba n ě k t e r ý c h b o h a t ý c h a u r i g n a c k ý c h sídlišť na okolí v ý r a z n ý c h skalek, dnes již ovšem o d t ě ž e n ý c h (Nová D ě d i n a II, Ž l u t a v á I, srov. i dosud spornou aurignackou v rs tvu v P ř e d m o s t í ) . K . V a l o c h se d o m n í v á , 2 2 že poloha lokal i t na temenech n á v r š í souvis í s p r o p u s t n ý m z v ě t r a l i n o v ý m podlož ím a s n a d n ý m odtokem vody, což bylo dů lež i té z e j m é n a ve v l h k ý c h inter-s t ad iá ln í ch obdob ích a p ř i j a r n í m tán í . V e l m i p ř e k v a p i v á je absence j e s k y n n í c h lokal i t (s v ý j i m k o u a n t h r o p o l o g i c k ý c h n á l e z ů s k o s t ě n ý m i hroty v Mladč i pouze a te l i é r v p r a v d ě s p o r n é k u l t u r n í p ř í s lu šnos t i z jesk y n ě Býčí ská ly) . Expozice s tanovišť vůč i s v ě t o v ý m s t r a n á m asi nebyla rozhoduj íc í . Je j i m o ž n o u rč i t p ř ib l i žně na 40 % lokal i t zhruba v tomto p o ř a d í : S V — 2 1 % , Z — 18 % , S, J , J Z — vše 1 2 % , J V , S Z — 9 % a n e j m é n ě V — 6 % . Nejdůlež i tě j š í mikroregiony jsou však c h r á n ě n y roz leh lým, dnes z a l e s n ě n ý m m a s í v e m od z á p a d u : Krumlovsko a Koun icko ( K r u m l o v s k ý les), T v a r o ž n á a celé P r o s t ě j o v s k o ( D r a h a n s k á vrchovina) a oblast N a p a j e d e l s k é s o u t ě s k y na K r o m ě ř í ž s k u (Chřiby) . N a d m o ř s k á v ý š k a stanic se pohybuje v t ě c h t o r o z m e z í c h : m é n ě než 200 m — 2 % (tj. K u p a ř o v i c e I a K v a s í c e I V p ř í m o na n í zké ř íčn í terase), 200—250 m — 8 % (vě tš inou j ižní Morava , dá le B r n o - P o d s t r á n s k á a P ř e d m o s t í ) , 250 až 300 m — 34 % , 300—350 m — 39 % , 350—400 m — 13 % (vě tš inou okraje B r n ě n s k é kot l iny , ale též n a p ř . Lhotka), 400—450 m — 1 % ( jediné Z d i -slavice). E x t r é m n ě vysokou polohu maj í 2 c h u d é loka l i ty v M o r a v s k é m Krasu , Rudice a Ost rov-Dol ina (okolo 500 m). J i s t ý ch rono log ický v ý z n a m by mohla m í t sku tečnos t , že v š e c h n y stanice t ř e t í ho (posledního) s t u p n ě se nacháze j í v n a d m o ř s k é výšce p ř e s 300 m, odkud ovšem pocház í i n ě kol ik s t a r o b y l ý c h ce lků (Diváky, Mi lovice) . N e n í vy loučeno , že n ě k d y

"mohou odlehlé , vysoko po ložené e n k l á v y u c h o v á v a t a r c h a i c k é rysy (např . oblast r a k o u s k é h o Waldv ie r t l u t ě s n ě p ř i naš ich j i žn ích h ran ic í ch ) .

Je m o ž n o doplnit, že pro s ta r š í w ú r m s k é i n t e r s t a d i á l y p ř e d p o k l á d á V . Ložek 2 : ! do n a d m o ř s k é v ý š k y 200—300 m č e r n o z e m n í step d r s n ě kon t i n e n t á l n í h o k l imatu , v ý š e pak m í s t y z a s t e p n ě n o u parkovou tajgu. Pro sp ra šové fáze p ř e d p o k l á d á sp r a šovou step, k t e r á by tedy m ě l a tvo ř i t pros t ř ed í ce l ému n a š e m u m l a d é m u , z ř e j m ě p l en ig l ac i á ln ímu aurignacienu.

Opro t i r o z s á h l ý m a m á l o k o n c e n t r o v a n ý m l o k a l i t á m szeletienu zab í raj í a u r i g n a c k á na lez i š t ě p o m ě r n ě malou plochu s hustou k o n c e n t r a c í nálezů, což b u d í dojem pevně j i a i n t e g r o v a n ě j i o r g a n i z o v a n é h o života . N a M o r a v ě n e z n á m e žádnou spo leh l ivě do loženou aurignackou nebo sze-letskou stanici ve spraš i , jak je o b v y k l é v pavlovienu. V té to k u l t u ř e již t a k é m ě l a vě tš í dů lež i tos t b l ízkos t vě t š ího v o d n í h o toku; tato tendence vrchol í v mesolitu. 2 ' '

N e z a n e d b a t e l n ý p ř í n o s k p o z n á n í z p ů s o b u ž ivo ta v počá tc ích m l a d é h o paleolitu m ů ž e poskytnou s l edován í z e m ě p i s n é h o projevu j e d n o t l i v ý c h facií aur ignacienu. 2 5 V oblasti K r u m l o v s k é h o lesa s b o h a t ý m i zdroj i ro-

22 K . Valoch, Paleolit s t ř e d n í h o P o m o r a v í , Studie muzea K r o m ě ř í ž s k a 1979 , 22. 23 V . Ložek, P ř í r o d a ve č t v r t o h o r á c h , Praha 1973, 164, 167. 24 S. Venci, T o p o g r a f i c k á poloha m e s o l i t i c k ý c h s íd l i šť v C e c h á c h , A R X X I I I , 1971,

169—187. "


hovce a na B r n ě n s k u jsou r o v n o m ě r n ě zastoupeny skupiny A I a B , na s t ř edn í M o r a v ě v ý r a z n ě p ř e v l á d á skupina B (Otaslavice I jsou nehomogenní , jedinou v ý j i m k o u by mohly b ý t s ta r š í s b ě r y z Brodku) . V ý c h o d n í Morava , p řesně j i oblast N a p a j e d e l s k é b r á n y , poskyt la vedle něko l ika desí tek lokal i t skupiny A 1 pouze j e d i n ý i n v e n t á ř skupiny A 2 (Lhotka) a B (Karo l ín I). Oblast do ln ího toku Svra tky s něko l ika celky skupiny A 1 je doposud m á l o p r o z k o u m a n á .

U r č i t ý m r o z m e z í m u v n i t ř m o r a v s k é h o aurignacienu je ř e k a M o r a v a . V H o r n o m o r a v s k é m ú v a l u je na j e j í m l e v é m b ř e h u někol ik lokal i t p ř e c h o d n é h o s z e l e t o - a u r i g n a c k é h o r á z u (z b o h a t ý c h Dubicko a Z a d n í Újezd) . P o d o b n ý charakter ma j í na lez i š t ě po ložená v ý c h o d n ě s t ř e d n í h o toku v okolí Olomouce, P ř e r o v a a Holešova (z dů lež i tých jsou to Miškovice I, Přes tavlky, 2 * ' P a v l o v i c e 2 7 a vzdá leně j š í Lho ta u L ipn íka ) ' 2 8 a na G o t t w a l -dovsku (Gottwaldov-Louky). 1 *' V Pav lov ic í ch a L o u k á c h se z a t í m sze le tské p r v k y nevyskyt ly , industrie je k u l t u r n ě n e v ý r a z n á s p ř e v a h o u neaurignac-kých h r a n o v ý c h ryde l a o j ed ině lými č e p e l k a m i s o t u p e n ý m bokem. N a U h e r s k o h r a d i š ť s k u se p o d o b n é i n v e n t á ř e ob jevuj í i na p ř i l e h l é m p r a v é m b ř e h u M o r a v y : Napajedla (nová lokalita), Borš ice I, n ě k d y se s i lnějš í szeletskou s ložkou (Hostě jov, n o v ě o b j e v e n á stanice). D o m n í v á m e se, že v ý c h o d n ě ř e k y M o r a v y a na U h e r s k o h r a d i š ť s k u došlo k p e r i f e r n í m u a u r i g n a c k o - s z e l e t s k é m u vývoj i , k t e r ý potom (za cizích i m p u l s ů ? ) p ř e c h á z e l do gravett ienu. V tomto smyslu by z m í n ě n é území inkl inovalo k obdobn é m u vývoj i na z á p a d n í m Slovensku. : , u Z á p a d n ě M o r a v y se potom aurignacien vyv í j í v něko l ika e n k l á v á c h s o u b ě ž n ě s gravettienem a dokonce p r a v d ě p o d o b n ě p ř ež ívá dobu jeho ne jvě t š ího r o z k v ě t u ( B r n ě n s k o : Kohoutovice I, Jundrov; P r o s t ě j o v s k o : Ondratice II, Určice , Slat inice I; K r o m ě ř í ž s k o : Lho tka a část ná l ezů z K a r o l í n a I). :"

N a s t í n ě n á strukturace na lez i š t ě vy luču j e možnos t čas tých p ř e s u n ů celých skupin byť i na p o m ě r n ě n e v e l k é vzdá lenos t i , neboť n ě k d y i sousedící regiony maj í od l i šné i n v e n t á ř e . Tak např . b o h a t ý a ve lmi s v é r á z n ý „ p o m o r a v s k ý aurignacien" na K r o m ě ř í ž s k u nikde n e p ř e k r a č u j e s m ě r e m na v ý c h o d ř e k u M o r a v u a s m ě r e m k j i h u v las tn í Napajedelskou b r á n u . Na katastru Napajedel, v souseds tv í z n á m ý c h ž l u t a v s k ý c h stanic t y p i c k é h o aurignacienu, se j iž ob jevuj í i n d i f e r e n t n í i n v e n t á ř e výše p o p s a n é h o typu a pokraču j í do D o l n o m o r a v s k é h o úva lu . 2 : 1 Os íd lení na s t ř e d n í M o r a v ě m á

25 Viz pozn. 16. Skupina A 1: I G A > I B A , p ř i č e m ž I G O l G M ; skupina A 2: I G A > I B A , p ř i č e m ž I G M > I G C ; skupina B : I B A > I G A . (IGA — a u r i g n a c k á š k r a badla o b e c n ě , I G C — k ý l o v i t á š k r a b a d l a , I G M — v y č n ě l á š k r a b a d l a , IB — aurignack á rydla).

26 B. Klíma, P a l e o l i t i c k á stanice u P ř e s t a v l k , okr. P ř e r o v , A R X X X , 1978, 5—13. 27 B. Klíma, N o v á p a l e o l i t i c k á stanice s k ř e m e n c o v o u i n d u s t r i í od Pavlovic u P ř e

rova, Anthropozoikum 13, 1980. 149—(170. 28 B. Klíma, N o v á stanice aurignacienu v M o r a v s k é b r á n ě , A R X X X I , 1979, 361

až 369. 29 B. Klíma, N o v á p a l e o l i t i c k á stanice v G o t t w a l d o v ě - L o u k á c h , Anthropozoikum

V, 1955, 425—437. 30 J. Bárta, V ý z n a m n é p a l e o l i t i c k é lokality na z á p a d n o m Slovensku, Nitra 1980. 31 M . Oliva, rkp. dipl. p r á c e , Brno 1980, 103—1VJ. 32 Viz pozn. 22, str. 22—35.


zcela j i n é zá sobován í surovinou (p řev l ádá j i hopo l ský pazourek) než okolí Brna , atd. Z n a č n é s t ab i l i t ě os ídlení n a s v ě d č u j e i t ypo log ická odl i šnos t j e d n o t l i v ý c h stanic u v n i t ř r e g i o n ů : je s těží p ř e d s t a v i t e l n é , že by tak boh a t é loka l i ty jako N o v á D ě d i n a I, II, K v a s í c e I, Bě lov I atd. b y l y os íd leny jen po jednu sezónu . Jes t l i že v š a k b y l y os íd leny v í cek rá t , potom to m u selo b ý t v ž d y t o u t é ž skupinou, neboť j inak by b y l y p o z ů s t a t k y os ídlení v z á j e m n ě v e l m i m á l o od l i šné : r ů z n é skupiny by na m í s t ě zanechaly r ů z n é industrie a celek d o c h o v a n ý „en bloc" by b y l naprosto n e v y h r a n ě n ý jak typologicky, tak použ i tou surovinou.

V ý r a z n o u s t rukturaci podle fac iá ln ího modelu aurignacienu lze pozorovat i v nej bližší z a h r a n i č n í s k u p i n ě lokal i t v r a k o u s k é m P o d u n a j í . 3 3 ) Postupujeme-li po Dunaj i od Z k V , n a c h á z í m e stanice v tomto p o ř a d í : Wil lendorf II ( jediná v y h o d n o t i t e l n á vrs tva ná lež í s k u p i n ě A 2), n á s l e duje Senftenberg, Krems-Huds te ig a Getzersdorf (všechny 3 p a t ř í v ý r azně do skupiny A 1 s h o j n ý m i v y s o k ý m i š k r a b a d l y a č e p e l k a m i dufour) a k o n e č n ě Langmannersdorf A , B a Grossweikerdorf, vše t y p i c k á skupina B . U r č i t é p r o s t o r o v é č lenění podle facií m á a u r i g n a c k é os ídlení i v j i n ý c h zemích s t ř e d n í Evropy. 3 / *

Z a d o s t a t e č n ě r y c h l é sedimentace se o p a k o v a n é os íd lování s t a n o v i š t ě stejnou skupinou (facií) projevuje i s t ra t igraf icky: na h o r n í m toku D u naje v j i ž n í m N ě m e c k u to konstatoval j iž J . Hahn. 3 "' J e d n o t l i v é facie se zde v ž á d n é m s t r a t i g r a f i c k é m sledu nes t ř ída j í , k a ž d á se vyví j í zvlášť: skupina A 2 ve dvou v r s t v á c h ve Vogelherdu a ve t ř e c h v r s t v á c h v S i r -gensteinu, skupina B ve č t y ř e c h v r s v á c h v B o c k s t e i n - T ó r l e . P o d o b n é p ř í klady je možno u v é s t z Francie. V Le Piage ; i ( i se p lynule za p o s t u p n é h o u b ý v á n í ryde l vyv í j í skupina A s p ř ev l áda j í c ími š k r a b a d l y , v L a Ferrassie (nový v ý z k u m H . Delporta) 3 " je souvis lý vývo j so u v r s tv í v ž d y n ě k o l i k r á t p ř e r u š e n u s í d l e n í m j i n é skupiny s odl i šnou t r ad ic í . Je z ře jmé , že po pod r o b n é ana lýze j e v ů z j i n ý c h ú s e k ů s ta r š í doby k a m e n n é (tak z e j m é n a již ze s t ř e d n í h o paleol i tu) 3 8 bude n e z b y t n é revidovat vž i té p ř e d s t a v y o n o m á d s k é m způsobu ž ivota v n ě k t e r ý c h pa leo l i t i ckých k u l t u r á c h . Pro ten je tot iž c h a r a k t e r i s t i c k ý naopak nedostatek var iab i l i ty š t í p a n é industrie na z n a č n ý c h r o z l o h á c h . 3 0

33 J. Hahn, Aurignacien, das altere J u n g p a l á o l i t h i k u m in Mitte l - und Osteuropa, Fundamenta A/9 , K ó l n 1977, 336 ( t y p o l o g i c k é indexy).

34 srov. M . Oliva, rkp. dipl . p r á c e , Brno 1980, 103—107. 35 J. Hahn—Hj. MiilleT-Beck—W. Taute, E i s z e i t h ó h l e n in Lonetal, Stuttgart 1973,

115—116. Pro v ý v o j typol. i n d e x ů v s o u v r s t v í c h srov. pozn. 33. 36 F. Champagne—R. Espitalié, L a stratigraphie du Piage, note p r é l i m i n a i r e , Bul l .

Soc. P r é h i s t . Frangaise, 64, 1967, 29—34. 37 H. Delporte—G. Maziěre—F. Djindjian, L'Aurignacien de L a Ferrassie, Bul l .

Soc. P r é h i s t . Francaise 74, 1977, 343—381. 38 M. Oliva, Kulturtraditionen, B e s i e d l u n g s s t a b i l i t á t und Umwelteinfluss im alte-

ren und mittleren P a l á o l i t h i k u m , E A Z , Berlin, 24, 1983, 551—557. 39 J. Yellen—H. Harpeding, Hunter-gatherer populations and archaeological in -

ference, World Archeology 4, 1972, 244—253.


L A S T A T I O N A U R I G N A C I E N N E P R E S D E D I V Á K Y ( M O R A V I E D U S U D )

Contribution a la problématique de la stabilitě de la occupation dans l'Aurignacien

Le gisement a é t é d é c o u v e r t en 1977 par K . Valoch et 1'auteur. Les m a t i ě r e s pre-m i ě r e s : le silex jurassique du type K r u m l o v s k ý les p r é v a u t (30 kms de la source), ainsi que le silex c r é t a c é , provenant probablement des terrasses de Svratka, 10 kms. Le silex jurassique du sud de la Pologne est plus rare (250 kms), ainsi que le radio-larite (100 kms) et le m é n i l i t e (40 kms). Les n u c l é u s sont t rěs e x p l o i t é s , surtout ceux de silex polonais. Toutes les m a t i ě r e s p r e m i ě r e s é t a i e n t a c h e m i n é e s jusqu'au gisement sous f o r m ě de n u c l é u s et non pas sous f o r m ě de lames ou ď o u t i l s . Deux d é m a r c h e s ont é t é u t i l i s é e s pour effectuer les statistiques typologiques: le pour-centage des differents types a é t é c a l c u l é á partir de la somme des outils, tandis que les indices ont é t é c a l c u l é s á partir du total des « p a r t i e s actives*. Cette d é -marche est p a r t i c u l i ě r e m e n t n é c e s s a i r e lorsque le nombre ď o u t i l s composites et multiples est important, car certains types ne peuvent se p r é s e n t e r que sous f o r m ě composite. E n utilisant le mode habituel de d é c o m p t e , ils disparaissent t o u t - á - f a i t . Les grattiors (IG 26) ainsi que les racloirs r e p r é s e n t e n t les outils les plus f r é q u e n t s . Pour la plupart, ce sont des c a r é n é s en ogive. Les burins (IB 18) sont a p p l i q u é s essentielement sur les cassures ou sur les troncatures. Les lames r e t o u c h é e s sont rares, deux sont aurignaciennes. Les racloirs, assez typiques, sont t rěs nombreux (IR 27). M é m e s'il n'est pas a i s é ď é t a b l i r des analogies, cet ensemble peut é t r e d a t é comme appartenant a la phase Ib ou bien H a (Oliva, A r c h e o l o g i c k é rozhledy 1980, 48—71), au facies A I ( I G A > I B A , I G O I G M , I. c ) .

Dans le graphique ci-joint, nous voyons quel role est j o u é par les principaux groupes de 1'industrie t a i l é e (A: outils ret., B : d é c h e t et d é b i t a g e brute, C : n u c l é u s ) par rapport á la d i v e r s i t é des m a t i ě r e s p r e m i ě r e s ; les symbols se differencient selon le pourcentage qui revient á la m a t i ě r e p r e m i é r e la plus u t i l i s é e parmi les outils. En haut de graphique figurent les l o c a l i t é s qui se trouvent a u p r é s des sources des m a t é r i a u x , au milieu figurent les stations plus ou moins stables avec des m a t é r i a u x d i v e r s i f i é s et en bas les petites stations (temporaires, s p e c i a l i s é e s ?), de nouveau avec m a t é r i a u monotone, mais importe (silex de la Pologne). Les facies typologiques de 1'Aurignacien (Oliva 1. c.) ne se regroupent pas du tout sur le graphique, ils ne p r é s e n t e n t alors vraisemblablement pas des a c t i v i t é s d i f f é r e n t e s . L a position de D i v á k y est i s o l é e sur le graphique. L'usage m o d é r é des m a t i ě r e s p r e m i ě r e s é t a i t ime c o n s é q u e n c e de 1 ' é l o i g n e m e n t des sources ou bien (plus probablement) de l ' in-suffisance de contacts: ces deux aspects ont pu concourir á la conservation des types archaiques.

L a position des gisements sur le terrain est d é c r i t e de m a n i ě r e d é t a i l l é e : l'ab-sence c o m p l ě t e des stations dans les grottes est i n t é r e s s a n t e . Parmi une cent ving-taine de l o c a l i t é s aurignaciennes connues en Moravie, environ le trois quart de stations se situe 250—350 m sur la mer, les chiffres e x t r é m e s é t a n t 1;50 et 500 metres. L ' é x p o s i t i o n selon les points cardinaux n 'é ta i t sans doute pas importante, les r é g i o n s les plus riches sont cependant p r é s e r v é e s de 1'ouest par un massif é l e v é . Les gisements se situent souvent sur des terrains dominants avec une bonne vue, les trouvailles sont c o n c e n t r é s (par opposition au Szeletien) sur une surface relative-ment petite. Par opposition au Gravettien, nous ne connaissons aucun gisement en loess, seule une station se trouve pres ď u n e r i v i e ř e ( K u p a ř o v i c e I).

A 1'Est de r i v i e ř e Morava et dans la region de U h e r s k é H r a d i š t ě , nous observons un d é v e l o p p e m e n t d i fťéren t , proche de celui de la Slovaquie de l'ouest. Les indi-f f é r e n t s inventaires Szeleto-aurignaciens conduisent au Gravettien, alors qu 'á 1'ouest de la r i v i é ř e Morava, L'Aurignacien se p r é s e n t e dans quelques enclaves puis paral-l é l e m e n t au Gravettien (Pavlovien). Les implantations aurignaciennes sont t r ě s s t r u c t u r é e s : en Moravie moyenne p r é v a u t fortement le groupe (facies) B ( I B A > > I G A ) , en Monavie de 1'est, oú se situe aux environs de K r o m ě ř í ž la plus riche occupation aurignacienne á 1'est du Rhin , i l i ť y a qu'un seul ensemble de groupe A II ( I G M > I G C , Lhotka) et B ( K a r o l í n I) á c o t é de quelques dizaines de l o c a l i t é s A I: comp. avec la note 25. L'Autriche p r é s e n t e é g a l e m e n t une structure c r i s t a l i s é e


semblable: si l'on suit le Danube de 1'Ouest vers 1'Est, nous rencontrons les stations suivant cet ordre: Willendorf II (la seule couche classifiable 4 appartient au groupe A II), suit Senftenberg, Krems-Hundsteig et Getzersdorf (toutes les trois appartien-nent au groupe A I avec de nombreux grattoirs c a r é n é s j et finalement Langmanners-dorť A et B et Getzersdorf, toutes les trois appartiennent au groupe B. Si la s é d i -mentation é t a i t s u í í i s a m m e n t rapide, l'occupation r e p e t é e par un m é m e groupe (facies) se manifeste ď u n e m a n i ě r e stratigraphique. E n Allemagne du Sud toutes les facies se d é v e l o p p e n t s é p a r a m m e n t : A II dans deux couches á Vogelherd et á trois(?) couches á Sirgenstein, B dans quatre couches á Bockstein-Tbrle. Dans le sud-ouest de la France;, 1'Aurignacien II repose toujours sur 1'Aurignacien I, bien que les é t u d e s s é d i m e n t o l o g i q u e s de H . Lavi l le montrent que les deux « p h a s e s » sont en partie p a r a l l é l e s . S i les abris é t a i e n t o c c u p é s successivement par des groupes (facies) divers, la succession de l 'A I et A II, en partie contemporains, serait tout-- á - f a i t i r r e g u l i ě r e . Tout ce qui a é t é dit é l i m i n e la p o s s i b i l i t é de f r é q u e n t s d é p l a c e -ments de groupes entiers, car les d é c o u v e r t e s dans des r é g i o n s voisines offrent parfois un c a r a c t é r e d i f f é r e n t , i n d é p e n d a m e n t des m a t i ě r e s p r e m i ě r e s . II apparait n é c e s s a i r e a p r ě s 1'analyse ď a u t r e s é p o c h e s p a l é o l i t h i q u e s (pour le pal. moyen, comp. la note 38) de r é v i s e r nos i d é e s au-sujet du nomadisme dans quelques civilisations p a l é o l i t h i q u e s .

Traduit par C. Mella

aurignackÁ stanice u divÁk (okr....

Documents