Obsah

Pedmluva Pr slov pro studenty

Psychologie jako vda Biologick a vvojov a jako lidsk dlo 1 procesy 31 1 Pedmt psychologie 2 2 Biologick zklady psychologie 32

Pedmt studia psychologie 3 Neurony, zkladn stavebn kameny nervovho systmu 33

Historick zklady Akn potenrily 35 psychologie 5 Synoptick pfeno! 37

Na/ivismuJ 'Ut'YS/lJ Neurotrallsmilery 38 empirismus 6 Organizace nervovho systmu 40

Pollky vMeck psychologie 6 Rou/elen! nervoviho Struktumlismus syslmu 40

tl fimkciona/ismm 7 Struk/ura mozku 42 8 ehllviomlismm 7 Jdro 42 Gel/al/lick psychologie 8 Limbirk systm 45 Psycholotl IIf1lza 9 Velk mozek 46 Modern vvoj 9 Zobrazovtn mozku 49

Modern psychologick Asymetrie mozku 51 psrupy 10 Jazyk tl mozek 54

Biologick pNs/up 10 Au/onomll! nervov sy$lim 55 Behaviorln pH5Iup II Endokrinn sys tm 57 Kognitivn pNstup 12 Vliv genetiky na chovn 58 PsychoQllfl!y/ick pNstup 13 Chromozomy o geny 59 Fenomenologicky pN stup 13 Genetick studie chovn 61 Vztohy mezi psychologickjmi 3 Psychick vvoj 69 fl biologickmi pNs/upy 13

I merakce mezi ddinost Jak se provd psychologick a prostedm 70

vzkum 14 Vvojov stadia 72 Vyrufen hypotz 15 Schopnosti novorozenec 73 E:rperimenty 15 Zmk 73 Korelocn me/ot/a 19 Sll/ch 74 Metot/a pozorfYIJdll 20 Chllt'(I cieh 74 Etick problmy Ucen o panl/!t' 74 v psychologickm

Kognitivn vvoj v dtstv 76 vzkumu 22

Pi"getovo teorie vvojovch Hlavn oblasti psychologie 24 stadi 76

xiii

"" Obsah

Kritika PiagetQ'lJy teorie 80 Rozpoznvn 163 A/ternativy Piage/QVy teorie 81 Ran stadia rozpoznvm' 164 Vvoj morlnho uJUZO'Un 84 Pozdlj stadia

rozpoznvn 165 Osobnostn a sociln v)'Voj 87 Rozpoznvn phrozench

Temperament 87 objekt fl zpracovvn Rani sociln chovn 88 shora daM 167 Pii poutn 89 Poruchy rozpoznvn 170 Pii poutn fl pozdijH vvoj 92 Pozornost 172

Gender identita a prf/el Selektivn pozorovn sexuln role 92 fl poslouchn 172

Vvoj v adolescenci 99 Neurln podstata pozornosti 173 Percepn konstanty 175

Konstantajasu fl barvy 175 Konstanta roaru fl umstn 176

Vdom a vnmn 108 Komlanta velikosti 177 Vvoj vnmn 179

4 Senzorick procesy 110 RozIiiovn II kojenCli 180 Charakteristika smyslovch un s/imu/au 182

orgn 111 Citlivost 111 6 Vdomi 191 Senzorick kdovni 114 Jednotliv aspekty vdom 192

Zrak 117 Wdom 192 Svitlo a zrak 117 Pedvldom vzpomnky 194 Zrakov soustava 11 7 Nevidom 194 Vnimn svtla 11 9 AutomatiZilcc innosti Vnmn tvarii 120 a rozde/en vidom 195 Vnimni barev 123 Spnek a sny 196

Sluch 130 Stadia spnku 196 Zvukov vlny 130 Teorie spnku 199 Sluchov soustava 131 POTUchy spnku 200 Vnman intenzity zvuku 132 Sny 202 Vnmn viky zvuku 134 Teorie spnku se sny 203

Ostatn smysly 135 Medi tace 204 Cich 136 Hypnza 206 Chul 138 Navoun hypnzy 206 Tlak a teplota 141 Hypnotick sugesce 208 Bolest 141 Skryt pozorovatel 209

5 Vnmn 151 Psychoaktivn ltky 210 Centrln tlumiv Id/ky Dlba prce v mozku 153 (sedativa) 212

Korov zrakov oblast 153 Opity 215 Systm rozpoznvn versus Stimulnncia 218

systm lokalizace 155 Halucinogeny 219

Lokalizace 156 Konop 220 OdliJovn objekt 156 Fenomny ps 222 Vnmn vzdlenost 158 Experimentln dlikazy 223 Vllmll pohybu 160 Diskuse nad dkazy 224

Obsah

Anekdolicki doklady 225 Vybavovn 278 Skepse ohled" ps 226 Uchovvn 280

Interakce mezi kdovnm a vybavovnm 282

Emotnlfaklory v zapomnn 282

Uen, pam a mylen 232 Implicitn pam 286 Pamiu amnhie 286

7 Uen a podmiovn 234 Variabilita uchovv" vzpomnek 289

Prstupy k uen 235 Jmplidlnipamel' Klasick podmiovn 236 u normlnich osoh 290

Pavlovovy experimenty 237 Zlepovn pamti 290 Jevy ajejich pouzili 238 Shlukovn a rOZlah pameti 290 Prt'diktahilila a kognitivn Vytvenpedstav faktory 240 a kdovn 291

Biologick omeun 242 Propracovn a kdovn 293

Opcrantn podmiovn 244 Kontexl a vyhovovn 293 Zkon l(illku 244 Organizace 294 Skinnerovyexperimenty 246 Ncvik vyhavovn 294

Jevy ajejich aplikare 247 Metoda PQRST 295 A verzivni podmhiovni 250 Kon struktivn pam 296 Kontrola a kognitivn/aktory 252 Jednoduch lsudky 297 Biologick oll/tun 253 Stereotypy 297

Komplexn uen 254 Schmata 298

Kognitivn mapy a abstraktn pojmy 254 9 Mylen a jazyk 305

Uten vhledem 255 Jazyk a komunikace 306 Prekoncepty 258 Vrovne jazyka 306

Jazykov jednolky a promy 306 Ncurln podklad uen 259 Vliv kontextu na porozumen

Strukturdln zmeny 259 vet fl jqi tvorbu 310 Bunn zmeny

pijednoduchim tdeu 260 vvoj jazyka 311 Co si osvojujeme 311

8 Pam 266 Procesy utmi 313 Vroun faktory 3 15 Ti dleiit rozdly 267

Ti stadia pameti 267 Pojmy a kategorizace: zkladn Pracovn pamt'versus stavebn kameny mylen 318

dlouhodob pamet' 268 Funkce pojm 318 Rzn druhy pameti Prototypy 320 pro nizni typy informad 270 I-lierarchie pojmli 322

Kategorizntn promy 323 Pracovn pam 270 Osvojovn pojmli 324

Kd(IVn 270 Nellrl" podklady poj1Jui Uchovvn 272 a kategorizact 326 Vybavovn 273 Pracovn pamt'a myJ/m 274 Usuzovn 328 Prcnos z pracovn Deduktivn usuzovn 328

do dlouhodob ;ameti 275 Induktivn uJllzovdn 330

Dlouhodob pam 276 Imaginativn mylen 332 Kdovn 277 Neurln podklad imaginace 332

,vi Obsah

Imaginativn operace 334 Vraz a emoce 400 Vizuln Imotivi/a 335 Sdelovni emoc

prostednicf

, Obsah xvii

Psychoanalyljck portrit Kognitivn teorie 505 osobnosti 462 Chovn typu A 507

, Hodnocen i psychoonorylickho Dovednosti zvldn stresu 509 pNI/UPU 462 Zvldn Ulmereni

Behaviorln pstup 464 IIfl problim 510 Sociln uen fl podminovn 464 Zvldn zamfmi Behaviorln portrt osobnosti 467 naemou 510 Hodnocen behaviorlnho Obran,,; mechanismy

I p/uPIl 467 fl zvldn Zileze 513

Humanistick pstup 467 Techniky pro zvldn 516 !-Iun/anistick port rit Behaviorln techniky 517

osobnosti 471 Kognitivn techniky 518 Hodnocen humanisticldho Modifikace chovn tYPII A 519

pstupu 472

Kognitivn pstup 15 Psychopatologie 524

473

I Ke/rybo teorie osobnleh Abnormln chovn 525 konstrukt 473 Definice abnormality 525 SeIJ-schlmfl 475 Coje 10 normalita? 526 BemO'Ui /tarit get/der Klasifikace abnormlnho sch/ma/u 476 chovn 526

flodnOfen kogni/ivn,'ho Rlizn/ pohledy na dutvll,' pNslllpu 479 poruchy 529

zkostn poruchy 531 Panickl poruchy 531 Vklad panic!:'1 poruchy

Stres, psychoparologie a agorafobie 532 Fobie 535 a terapie 484 Vklad fobi 536 14 Stres, zdntv a zvldn 486

Obsedantnt-kompulzivn porucha 537

Charakteristiky stresovch Vklad obsedon/llc-kompulzivn udlost 487 poruchy 538

Traumatiekl udlosti 488 Poruchy nlady 539 Neovlivnitelnost 489 Deprese 539 Nepredvlda/elnoJ! 490 Bipoldrn porucha 540 Vzva pro hraniu Vklad poruch ndlady 541

na/jch schopnosll 491 Vnithll krmPi!:.ty 492 Disocian porucha identity 545

Psychick reakce na stres 494 Schizofrenie 547 Oost 494 Charakteristiky schizoftenie 548 Vzlek a agrese 495 Vklad schizoftenie 55 1 Apat a deprese 495 Poruchy osobnosti Oslabm kognitivnch funkd 497 553 Asociln,' porucha osobnosti 553

Fyziologick reakce na stres 497 Vklad asociln poruchy Reaku ltok nebo tk 497 osobnosti 554 Stres a odolnost 498 flranibtt'porucha osobnosti 556 Vliv stresu na zdrav,' 499 Vklad hraniil,' poruchy

osobnosti 557 Meditory stresovch reakci 505

Psychoallalytickd teorie 505 Biologicko-psychologick Behaviorln teorie 505 interakce a duevn poruchy 557

xviii Ohwh

Nepetnost jako prvn Intuitivn teorie o socilnm obhajoba 558 chovn 603

Schma/a 603 16 Metody terapie 564 Stereotypy 608

Historick vvoj 565 A/ribuce 611 Mezi/ml/um rozdly /ulky 566 v atribuinch proCJerh 615 Modern !cebn zaHun 567

Kdo provd psychoterapii 568 Postoje 616 Techniky psychoterapie 569 Kons/ence pos/ojli 616 Funkce postojli 617 Psychodynamicki terapie 569 Postoje a chovn 620 Behaviorln terapie 571 Teorie kognitivn disonance 62 1 Kognitivni-behaviorln

terapie 574 Interpersonln pitalivost 622 Humanistick terapie 577 N,klonnost 622 Eklektick pNstup 578 Sexuln pritauivost a lska 626 Skupinov a rodinn Stra/egie vytven vztahu psychoterapie 579 ajeho upev,iovn 629

Problema/ika lcby dit a dospvajdch 582 18 Sociln interakce a vliv 636 innost ps)'choterapie 582 Ptomnost druhch 637

Hodnocen psychoterapie 582 Sociln focililace 637 Srovnn innosti Deindividuace 639 jednotlivch druh Zsah prihUiejdho 642 psychoterapie 583 Imerpcrsonln vlivy 646

Faklory spoleln jednot/ivym Konformita s vetJinou 646 druhtim psycho/erapit 584 Vliv meniiny 648

Biologick terapie 586 Poslusnost vCi autorile 649 Psycho/armaka 586 Sla situahlch vHvli 654 Elektrokonvulvn terapie 590 Vzpoura 656 Kombinace biologickych Internalizace 658 a psychologickch terapi 590 Persuavnl komunikace 658

Vlivy kultury a pohlavi Rqerencn skupiny na terapii 591 a identifikace 660

Pe o duevn zdrav 592 Skupinov rozhodovn 663 Komtmitnl zatlum' Skupinov polarizace 663 a paraproftsionlov 592 Skupinav myJlen 665

Pice o vlastn dl/levn zdravl 594

Dodatek Statistick metody a men 673

Slovnk 686 Literatura 707

Soc.iln chovJ 600 Jmenn rejstk 737 17 Sociln kognice a postoje 602 Vcn rejstk 745

I

2 3

4 5

6

7

8 9

Nov obLasti psychoLogickho vzkumu

Interdisciplinrn vLkumy 16 10 Imprinting (vtiskovni) 380 Molekulrn psychologie 41 11 Vyuit aktivace k odhalovn

Pedkoln zazen l 392 a jejich vliv 94 12 Longitudinln vzkum Uml ucho a oko 136 osobnosti 440

stup bolesti v amputovan 13 Neurotransmiterya osobnost 466 pai 153 14 Mohou psychologick

Ko nsolidace pamtj v prllbhu intervence ovlivnit prbh REM spnku 205 rakoviny? 500

eur1n systmy 15 Deprese a sebevrada 542 pi podmiovn strachu 260 16 Placebo efekt 588

Byli nn lba ztrty pamti ? 292 17 Jak probudit ve il? 630 Lokalizace jazyka v mozku 308 18 Altruismus 645

xix

1 J sme od prody sobet? 26 Gcorgc C. Williams, Slate University oj New York, Stony 8TOO/.:: ,Jsme od prody sobet" Fruns B. M. de Waalov, Emory University: "Pro se nerodme jako sobci"

2 M agresivn chovn biologick podklad, neho na nj psob vlivy prosted? 64 L Rowell Huesmann, University ofMichigan: Jak biologie ovlivtluje agresi"

Russell Geen, University ofMsouri-Columbia: ,.Agrese jako nauen reakce"

3 Nakolik rodie ovlivuj vvoj svch dt? 104 Judith Rich Harrisov: "Rodie nemaj trval vliv na osobnost i inteligenci svch dt" Jerome Kagan, Harvard University: "Vliv rodi na vvoj dt nelze

popt" 4 Mla by se cruonkk bolest

l it opity? 146 Robert N.Jamison, Harvard Mediral School: "Opity jsou vhodnou lbou chronick bolesti" Dennis C. Turk, University ofWashington SchoolofMedicine:

.,Pro by opity nemly b)rt aplikovny pi lb chronick bolesti"

5 J e vvoj vnmn vrozen proces, nebo se nejprve musme uit vnmat? 186

Elizabeth S. Spelkeov, MtlSsachusetts institute ofTechnology: .. vvoj vnmn je vrozen proces" Mark Johnson, University of London:

~ Vvoj vnmn je proces zvisejc na aktivit~

Souasn tendence v psychologii

6 Pro jsme ospal? 228 Harvey Babkoff, Bar-lIall University: "Ospalost je subjektivn stav~

Dcrk-Jan Dijk, Harvard Medica/ Srhoo/: "Parado},.')' ospalosti"

7 J e prcdispozice k fobii vrozen, nebo se jedn o podmnnou reakci? 262

N. J. Macklntosh, University ofCamhridge: "Podmiown zvyuje citlivost vi exisrujcmu strachu" Michael S. Fanselow, University 0/ CaliJomia, Los AngeleJ: .. Fobie jsou vrozen obrann mechanismy"

8 Mme se zabvat vytsnnmi vzpomnkami ? 300

Elizabeth F. Loftusov, Univerty ofWashington: ,Jak vliv na ns maj vytsnn vzpomnky?" Kathy Pezdekov, Claremont Gradl/lIte University: "Znovu nabyt vzpomnky, i f.1.len vzpomnky?"

9 Je jazyk zen mylenkami , nebo naopak mylenky jazykem? 342 Dan I. Slobin, University ofCaliJornia, Berkeley: ,Jak me jazyk dit mylen: lingvistick relativita a lingvistick determinismus"

Eleanor Roschov, University ofCa/ifomia, Berkeley: "Vliv mylen na jazyk"

10 Je sexuln orientace vrozen, nebo podmnn sociln? 384 J. Michael Bailey, Nortbwestem University: "Dkazy hovo ve prospch vrozenho aspektu" Daryl J. Bern, Comell University: .. Sexuln orientace nen vrozen"

So/dasni If/ldrnrr tl psyrhologii

11 J sou pro ns po-.dtivni emoce Caryn L. Carlsonov, pnosn? 414 The University ofTexas al A/lJtin: Barbara L. Fredricksonov, "Diagnza poruchy pozornosti

University ol Michigan: nPnos je pli ast" pozitivnch emoci" William Pelham, SUNY Bllffalo: Gerald L. Clore, University

,,ADHD nen diagnostikovna pli oflllinois, Cha!llpaign: "Pnos asto a ani nen nadmrn lena" negativnch emoci" 16 Pedstavuj Anonymn alkoholici

12 Nabz i nteligenn testy pesn innou lbu alkoholov

meni intelektovch zvislosti? 596

schopnost? 448 Keirh Humphreys, Stanjord Douglas K. Dencrman, GOJe

University a Ve/trans Affairs Palo Western Reservt University:

A/to Htalth Care Syuem:

"Testy SAT a GRE pesn m ,.Anonymn alkoholici pomhaj'"

inteligenci" G. Alan Marian, University

Stcphcn J. Ceci , Game/! University: olWmhinglon: "Anonymn

" Pro testy inteligence, SAT a GRE alkoholici nejsou jedin" nejsou mtkem obecn inteligence" 17 J e pvod pohlavnch rozdl

13 Je Freud stle me nmi? 480 pi vbru partnera d:in evoluc, nebo socilnm uenm? 632

Jocl Weinberger, Adelphi David M. Buss, UI/iversity olTexas, University: ~Freudovy mylenky A/lstin: "Rozhodujc podl evoluce jsou pod iv" na vbru partnera" Joh n F. Kihlstrom, Universily Jancr S. H ydcov, University ofCalifomia, Berkeley: "Freudv vllv ol Wisrollsin, Madisoll: "Vliv na psychologii odeel s nm" soci:lnho uen a socilnch roH

14 J sou optimistick iluze dobr na vbr partncra " pro nae zdrav? 520 18 J sou dllsledky pozitivn Neil D. Weinstein, Rutgers diskriminace pozitivn, University- "Rizika nerealistickho nebo negativn? 668 optimismu " Madeline E. Heilmanov, Shelley E. Taylorov, University New York University. "Negativn ofCalifomia, Los Angeles: dsledky pozitivn diskriminace" " 'erealistick optimismus me Faye J. Crosb)'oV', University bt pro vae :zdrav prospn" ofCaliJornia, Stll/ta Cruz:

15 J e diagnza poruchy pozornosti .,Pozitivn dsledky pozitivn vidy stanovena sprvn? 560 diskrimi nacc"

xxii

PR SLOV PRO STUDENTY

Jednm z stednch tmat psychologie je anal.la uen a pamti. Skoro vechny kapi-toly tto knihy se vztahuj k uvedenm jevlun, kapitola 7 (Uen a podmiovni) a kapitola 8 (Pam) jsou vnovny vhradn

uen a pamti. Zde uvdme metodu ten a studia informac, je jsou pedkldny for-mou uebnice. Teoretick zklady metody jsou probrny v kapitole 8, zde je metoda po-psna s vt podrobnost pro tene , kte ji chtj pout pi studiu tto uebn ice.

Tento pstup ke studiu jednotlivch kapi-tol uebnice, nazvan metoda PQRST, se ukzal jako velmi inn pro zlepen pocho-pcn a zapamatovn klovch mylenek a informac. Nzev metody je odvozen od prvnch psmen pti krok, kter student sle-duje pi srudiu kad kapitoly - Preview

(pehled), Q.estjon (otzka), Read ( tenO, Sc1f-recitation (opakovn vlastn mi slovy) a Test (zkouka). Prvn a posledn etapa (pre-view a Test) se tkaj kapitoly jako celku ,

prostedn ti etapy (Q,yestion, Read, Self-- recitation) se tkaj kadho hlavnho od-dlu kapitoly.-

Etapa P: Nejprve si prohldnte celou kapi -tolu, rychle ji projdte, abyste zskali

pedstavu o hlavnch tmatech. Pette si obsah kapitoly a pak si projdte ps l unou kapitolu, dvejte pozor na nzvy hlavnch oddl a pododdl a zbn si prohldnte obrzky a ilustrace. Nejdleitjm bodem tto etapy je pozorn peten strunho souhrnu, kter je uveden na konci kad k.:tpitoly, po projit kapi-toly. Na vahu o kadm bodu strunho souhrnu si nechte tolik asu, kolik potebujete. Napadnou vs otzky. na kter mon najdete odpov po peten ce-lho textu. Etapa P vm poskytne pehled hlavnch tmat, obsaench v kapitole, a pehled o jejich uspodn.

Etapa Q Jak jsme uvedli dve, etapy Q R, S mllete pout u kadho vtho oddlu k.:tpitoly. Typick kapitola v tto uebnic i

~ ' ef()d~ J'QItST rok. j.k je 'k 1"'I'.;ln., je ~i1ic". n~ pr.i.chc I Rcrg (l971I);jcjich pooje ~i1;:cn~ , .. pn.pvku R. I~ Robin""", (1970).

m piblin pt a osm hlavnch oddl. Pi studiu jednoho oddlu pouvejte sou-asn erapy Q R a 5, nc pejdete k od-dlu nsledujcmu. Dve ne si petete ur i t oddl, pette si nzev oddlu a n~zvy pododdl. Potom pevete nzvy tmat do jedn nebo vce otzek, na kter byste rdi pi ten textu nalezli odpov. Zeptejte se sami sebe: ,Jak jsou hlavn mylenky, kter se autor sna v tomto od-dlu vyjdit?" To je etapa Q

Etapa R: Potom si oddl pozorn prectete. Pi ten se pokuste nalzt odpov na otzky, kter jste si poloili v etap Q

Pemlej te o tom, co tete, a pokuste se najt souvislosti mezi novou ltkou a tm, co vte. V textu si mete oznait nebo podtrhnout klov slova nebo slovn spo-jen. Pokuste se vak oznait nanejv 10-15 % textu. Pli ast podtrhvn je v rozporu se zamlenm elem, kterm je zdllraznit klov slova a mylenk)' pro

zvrenou etapu. Je pravdpodobn nej-lep odloit dln poznmek, dokud ne-mte peten cel oddl a vyhledan vech ny klov mylenky, abyste mohli posoudit, kter jsou nejd lei tj.

Etapa S: Po peten oddlu se snate vzpo-menout si na hlavn mylenky a odkejte si je zpamti. Je to inn prostedek pro

upevnn ltky v pamti. Vyjdete my-lenky svmi vlastnmi slovy a od kej te si je zpamti (nej lpe nahlas, pokud nejste sami, tak potichu). Zkontrolujte si, jestli pek.'..vte ltku

pesn a pln. Tento postup vm pome odhaljt mezery ve vaich vdomostech a pome vm uspodat si informace v hlav. Po ukonen jednoho oddlu ka-pi toly pejdte ke druhmu oddlu a opt pouijte etapy Q RaS. Tmto zpsobem pokraujte, dokud neproberete vechny oddly kapitoly.

Etapa T : Po peten bpitoly byste se mli pezkouet z cel ltky. Prohldnte si svoje poznmky a zkuste si vybavit z pa-

mti hlavn mylen ky. Pokuste se poro-zumt tomu, jak je vztah mezi rllzn-mi f.1kry a jak jsou tato fakta v kap itole

I

uspodna. Tato etapa me vyadovat, abyste si prolistovali kapitolu a zkontrolo-vali klov fakta a mylenky. Mli byste si

zrove znovu pest strun souhrn ka-pitoly, protoe kdy to udlte, mli byste bt schopn doplnit detaily ke kadmu bodu strunho souhrnu. Neodkldejte ruto etapu na veer ped zkoukou. Nej-

vhodnj as k prvnmu oven znalosti kapitoly je bezprostedn po jej m pe

ten.

Vzkumy uk..'lZuj, e metoda PQRST je velmi uiten a urit vhodnj ne pro-st peten kapitoly (Thomas a Robinson, 1982). Odkn zpamti je zvlt' dleit. Je lep strvit podstatnou st srudijnho asu aktivnm pokusem o pekni ltky ne vnovat celou dobu opakovanmu ten ltky (Gates, 1917). Studie tak ukazuj, e po-

Pdr slt)'/) pro studenty xxiii

zorn ten strunho souhrnu kapitoly ped tenm kapitoly sam je zvlt inn (Re-der a Anderson, 1980). Jestlie si nejdve

petete strun souhrn kapitoly, zskte pehled o cel kapitole, kter vm pome uspo-

dat si ltku v prllbhu ten kapitoly. 1 kdy nebudete postupovat krok po kroku podle metody PQRST, mli byste zvltn po-zornost zamem na vznam pekn ltky a ten strllnho souhrnu kapitoly jako vodu k dan ltce.

Metoda PQRST a rzn dal srudijn dovednosti, vetn pouit poznmek z pednek, ppravy na zkouku a jej vykonn, jsou probrny ve vynikajc knize s nzvem Building Heller Study Skills: Practica/ Me/hadi for Succuding in College, kterou vydal A.me-rican College Testing Program, lowa City, Iowa. Tato kniha se zamuje na praktick metody zskn osobnho a studijnho spchu na vysok kole.

Psychologie jako vda aj ako lidsk dlo KAPITOLA 1 Pedmt psychoLogie

Poznmka pro stude nty

Nvod, jak efektivn st tuto uebnici, je obsaen v pedchzejc sti a bylo by dobr se s nm seznmit dve, ne zanete st tuto st.

1

2

Kapitola 1 Pedmt psychoLogie Pedmt stud ia psychologie H istorick klady psychologie

Nativismus versus empirismus POtky vdeck psychologie Strukturalismus a funkcionalismus Behavioralismus Ccsta!tistick psychologie Ps)'choloanalza Modern vvoj

M odern psychologick pstupy Biologick pstup Behaviorln pisrup Kognitivn pisrup Psychoanalytick pstup Fenomenologick pstup Vztahy mezi psychologickmi

a biologickmi pstupy Jak se provd psychologick vzkum

Vytven hypotz Experimenty

Nov oblasti psychologickho vzkumu: Interdisciplinrn vzkumy Korelan metoda Metoda pozorovn Etick problmy v psychologickm vzkumu

Hlavn oblasti psychologie Souasn tendence v psychologii:

Jsme od prody sobet?

Nkdo si dnes neme dovoLit neznat psychoLogii, kter se dotk skuten kad obLasti naeho ivota. NapkLad:

Jakm zpsobem je ovLivnna vchova vaich dt tm, jak vs vychovvali vai

rodie? Jak nejLpe skoncovat s nvykem

na drogu? Me se mu starat o dt

stejn dobe jako ena? Do jak mry jsou przkumy veejnho mnn sebespLuj-

cm proroctvm? Je mon rozpomenout

se pod vLivem hypnzy podrobnji na sv

dtstv? Jak maj bt konstruovna zaH-zenf v jadernch eLektrrnch, aby bylO minimaLizovno riziko Lidskho selhn?

Jak vliv m dLouhodob stres na n imunitn systm? Nakolik je v lb deprese inn psychoterapie? Psycholo-

gov se zabvaj tmito a mnoha dalmi otzkami.

Psychologie se rovn dotk naeho ivota prostednictvm svho vlivu na

veejn minn a na tvorbu zkon.

Psychologick teorie

a vsledky ry-tkumu ovlivovaly V'tnik zko-n, kter se tkllj diskriminace, trestu smrti, pornografie, sexulnho chovn a podmnek, za kterch je lovk povaovn za zodpovdnho za sv jednn. Napklad zkony, kter se dotkaj sexulnch deviac, se v posled-nch 45 letech znan zmnily, pot co v-sledky vzkumu ukzaly, e mnoho sexul-nch aktivit, kter se dve oznaovaly jako perver'le, jsou .. normln" v tom smyslu, e je praktikuje vtina lid.

Protoe se psychologie dotk tolika ob-last ivota, je dleit i pro ty, kte se ne-hodlaj specializovat na tuto oblast, aby vdli nco o jejch zkladech a metodologii ry-F-kumu. Kurz vodu do psychologie by vm

ml pomoci lpe porozumt tomu, pro lid mysl a jednaj tak, jak mysli a jednaj, a po-skytnout vm vhled do vlastnch postoj a re-akc. Ml by vm tak pomoci v hodnocen mnoha tvrzen, kter jsou inna ve jmnu psychologie. Kad z ns vidl v novinch podobn titulky, jako jsou ryto: Nov forma psychoterapie usnaduje vy-

bavovn potlaench V'lPomnek zkost lze ovlivnit autoregulac mozko-

vch vln Nalezeny dkazy pro telepatii Hypnza pomh pi kontrole bolesti Emon stabil ita souvis s velikost rodiny Homosexualita souvis s postoji rodi Transcendentln meditace pomh pi

een problm Mnohoetn osobnost jako nsledek

zneuvn v dtstv

Tato tvrte ll mllcte posoudit na zklad znalost psychologickch fakr, kter ji byly

spolehliv potvr'leny, a odhadem, zda jsou nov tvr'lcn ve shod s tmito ji ovenmi daji. Druh)' zpsob jak posoudit jejich plat-nost se opr o znalost standardnch metod

vdeck prce. Mete tak ohodnotit, zda argumenty, kter podporuj nov tvrzen,

spluj obvykl kritria pravdivosti. Tato kniha vs vybav pro oba uveden kroky: Jednak poskytuje pehled o souasnm stavu

vdn v psychologii - to znamen, e se po-kou pedkldat nejdleitj, oven fakta z tto oblasti. Rovn se zabv podstatou vzkumn innosti - tedy tm, jakm zpsobem psycholog uruje v)'Zkumn program, kter je schopen poskytnout dkazy pro vy-vrcen nebo potvrzen hypotzy.

Pedmt studia psychologie 3

V tto kapitole se budeme nejprve zabvat typem tmat, kter jsou v psychologii srudo-vana. Po krtkm exkurzu do historie psy-chologie se budeme vnovat pstupm, kter psychologov zavedli pi zkoumn tchto tmat. Dle popeme vzkumn metody po-uvan v psychologickch vzkumech vetn etick)'ch zsad, kter byly pro provdn v-zkumu stanoveny. V zvru se budeme po-

drobnji vnovat nkolika hlavnm oblastem psychologie.

Pedmt studia psychologie

Psychologie muze bt definovna jako ve-duki studium chovlnf a duievnch procesli. Za touto definic je skryto udivujc mnostv tmat. Abychom si ukzali jejich i , krtce se seznmme s pti problmy, kter repre-zentuj oblasti psychologickho zkoumn. (Vech ny ryto problmy jsou detailnji pro-brny na ruzn}'ch mstech knihy) .

Pokozeni mozku a rozpoznvni tvH Nikoho jist nepekvap, e se pokozen mozku odr i v chovn jedince. Pekvapujc je naopak skutenost, e pi pokoze-n specifick oblasti mozku me dojt ke

zmn chovn pouze v uritch smrech, zatmco v ostatnch smrech je naprosto nor-mln. V nkterch ppadech nap. dochz k tomu, e lid s pokozenm specifick ob-lasti prav hemisfry nerozpoznvaj znm

tve. J in aktivity vak provdj naprosto normln. Znm pklad tohoto stavu, kter se nazv prozopagnozie, popsal neurolog Oliver Sacks (1987) ve sv knize Thc Man Who Mis/ook H i; Wife for fl Ha/ (esky: Mu, kter si plelI mllnu l/w s kloboukem II jin kli-nicki povdky, Mlad fronta 1993). V jinm ppad si jedinec s prozopagnozi stoval nkovi na tO, e ho nkdo upen sleduje. nk mu vysvtlil, e se na sebe dv do zr-cadla. Podobn ppady nm napov mnoh o normlnch funkcch mozku a poukazuj na to, e ada psychickch funkc - nap. rozpo-znvn tv - je lokalizovna ve specific-kch oblastech mozku.

Sou

4

PRM~RNY POCET

ZDDPDVEZENYCH

Kapitola 1 Ndmti pjJchologit

RYSY SITUAN VLIVY

(napf. ~Iechetnost, (napt. tlak u cilh\l'05l) strany

Udajfclho, I ,"'om~t ~ ?hlidO

DAR NA DDIROONN U(1lY OBR. 1-1

Peceovn vlastnosti Pi rozhodovnf, zda pfinou tdrho pffspvku na dobroinn ely byla drcovo lechetnost. nebo situon( vlivy, mme tendenci pliklonit se k tomu, te to zpOsobi/a vlastnost (rys) osobnosti.

Peceovni vlastnosti Pedpokldejte, e v obchodnm dom se njak lovk sna zskat penze na dobro-inn ely a pnliv pros zkaznky o pspvek. ena se rozhodne dt mu 50 dolar. Budete si myslet, e je lechetn? Nebo jed-

15

10

OTZEK 5

o

1-3

OBR. 1-2

3-5 5-7 7-' VeK PROBANOO v oOBe NAROlENlsOUROlENCE

Vybaven ran vzpomnky V pokusu zabvoj'cfm se ranmi vzpomfnkomi bylo kladeno vysokonolskm studenttJm 20 ot6zek, kter se tkojf udlostf spojench s narozenm mlod!fho sourozence. Je zde znzornna souvislost mezi prtJmmm pattem zodpovzench at6zek o vkem respondenta v obdob narozenf sourozence. Pokud k narozen sourozence do!lo dffve, net byly respondentm ti roky, nikdo z nich si no

n nevzpomrnol. Pokud k tomu do!lo pozdji, poet zodpovzench oMzek stoupal v zvislosti na vku respondenta pi narozen! sourozence. (Sheingald a Tenney, 1982)

nala pod tlakem situace, protoe ji sledovalo mn07.5tv lid? Experimenty, kter se zab valy situacemi podobnmi, jako je tato, uk-zaly, e vtina lid se domnv, e ena je lechetn. Mme sklon myslet si, e cho-vn ostatnch lid vypl)'V z jej ich osobnost nch rys, a ne ze situace, ve kter se nach-zcj - i kdy nkter situace mohou na chovn vtiny lid velice siln psobit ve

smru, kter meme dobe pedvdat (viz ob" 1.1).

Dtsk amnzie Mnoho dosplch si pamatuje udlosti ze svho dtstv, avak jenom do uritho ob-dob. Tm nikdo si nedoke vybavit ud losti z prvnch t let ivota. Vimnme si tak vznamn udlosti, jako je narozen sou ro-zence. Pokud vm v dob jeho narozen byly vce ne ti roky, vzpomnte si na tuto ud-lost, p iem vzpomnek je tm vce, m star jste v t dob byli. Vtina lid vak m problmy vybavit si vzpomnky spojen s tOuto udlost, pokud se sourozenec narodil dve, ne jim byly ti roky (viz obr. 1.2). Tento jev, objeven Sigmundem Freudem, se nazv detsk anme. Je to obzvlt pekvapujc, nebo prvn ti roky naeho ivota jsou velmi bohat na zitky. Je tolik vc, kter se nikdy nebudou opakovat: nejprve jsme bezmocnm novorozencem, pak lezou-cm, vatlajcm b:ltoletem a konen chod-cm, mluvcm dttem. Tyto pozoruhodn

zmny vak zanechvaj v na pamti pouze mal stopy.

Obezita Zhruba 35 milion Amerian je obznch, co znamen, e maj nejmn o 20 % vy hmotnost, ne odpovd jejich tlesn stav-b a vce. Obezita je nebezpen - pisp v k vymu vskytu diabetu, vysokho krev-nho tlaku a srdench nemoc. Psychologov se zabvaj faktory, kter vedou lidi k tomu, e jed pli mnoho. Jeden z faktor

me mt vztah k deprivaci v minulosti. Jest-lie je krysm omezovno mnostv potra-vy, tak nsledn po tto deprivaci, pokud maj monost jst tolik, kolik chtj, jed v-ce ne ostatn krysy, kter takto omezovny nebyly.

Vliv nsil v televizi na agresivitu dti Na otzku, zda sledovn televiznch p.(o-gram s tematikou nsil vyvolv u dti vy agresivitu, najdeme adu kontroverznch od-

Psychologo~ se zabvajl otdzkou, proc n~kteff lidi! jedl pfflil Men motni! pff6ny patff genetick faktory a faktory prostfed!. jako je napf. tendence plejldat se v konkrtnl situad.

povd. Nkdo se domnv, e skuten do-chz k vystupovn agresivity, zatmco jin zastvaj nzor, e sledovn nsil v televizi m kalarzn liinky, co znamen, e by ve vsledku mohlo dokonce dojt k redukci agre-se, protoe si ji dti provaj zprostedkovan. Tento druh)' nzor vak dosavadn v-zkumy nepotvrzuj. V jednom experimenru se jedna skupina dt dvala na kreslen filmy obsahujc nsil, zatmco druh skupina se po stejnou dobu dvala na filmy, v nich se dn nsiln scny navyskytovaly. Dti, kter sledovaly fumy obsahujc nsil, se chovaly agresivnjm zpsobem ke svm

vrstevnk m, zatmco mra agresivity druh skupiny dt zstala nezmnna. Navc tyto nsledky sledovn nsil v televizi mohou i petrvvat: tm vce nsilnch program sleduje chlapce ve vku 9 let, tm vy bude

pravdpodobn mra jeho agresivity v 19 le-tech (viz obr. 1.3).

Historick zklady psychologie 5

200

150

MIRA AGRESE PODLE ODHADU 100 VRSTEVN(KO

(O 10 LET POZDEJI) 50

oL-~~~~--~~ nzk stednf vysok

OBR. 1-3

SLEOOVANI NASILI V O!TSTVI

Vztah mezi sledod nfm nh ilf v televizi v dtstv a agresivi tou v dosp losti Vztah mezi zlibou ve sledovnf nsil! v televizi chlapa ve v~ku 9 let a jejich agresivnm chovnlm ve v~ku 19 let podle odhadu jejich vrstevnfk!l. (Eran, Huesmonn, Lefkowtz a Walder, 1972)

Historick zklady psychologie Koeny modern psychologie lze sledovat do 5. a 4. stolet ped nam letopotem. Velc

et filozofov Sokrates, Platon a Aristoteles formuloval i zkladn otzky tkajc se duev-

Psycholog/cki! studie doklddaj!. te televiznf programy obsahujfd ndsi/( mohou mft lkodliv vliv na mal divdky.

, Kapitola 1 Ptdmh psyrhologi~

Reck filozof Sokrotes p%tll zdk/adnt otzky tkajtcf se duJevntho tivota. Mnoho z nich je aktudlntch I dnes.

nho ivora: Vnmaj lid sprvn realitu? Co je to vdom? Jsou lid ve sv podstat racio-nln, nebo iracionln? M lovk monOst svobodn volby? Tyto otzky, kter jsou

stejn dleit nyn jako ped dvma tisci lety, souvisej s povahou na mysli a duev-nch proces, a jak uvidme v dal sti, jsou

klovmi prvky kognitivnho pstupu. Dal psychologick otzky zkoumaj sou-

vislost mezi funkcemi naeho tla a chovnm a maj rovn dlouhou historii. Hippokrates, obvykle oznaovan jako .. otce lkastv", il zhruba ve stejn dob jako Sokrates a velmi se zajmal o fyziologii (odvtv biologie. kler llu-duje funkce ivch organiJmti nebo jqich MJ/i).

Uinil velmi dleit zjitn, kter se tkaj zen jednotlivch orgn tla mozkem. Tm poloil zk1ady modernho postoje k fyziolo-gii a k biologickmu psrupu v psychologii.

Nativismus versus empirismus Jedna z nejstarch diskus psychologie petrvv dodnes. Tk se otzky, zda jsou lidsk schopnosti vrozen, nebo zskan zkuenost. Nativistick hledisko zastv nzor, e lovk pichz na svt s vrozenou zkladnou vdo-

most a pochopenm reality. Filozofov vili, e lovk me doclit znalost a chpn

svta pelivm logickm mylenm a intro-spekc. V 17. stolet Descartes podpoil nati-vistick pohled nzorem, e nkter pojmy

(nap. Bh, j, geometrick axiomy, dokona-lost a nekoneno) jsou vrozen. Descartes je

rovn vznamn svm pojetm tla coby stroje, kter me bt zkoumno podobn jako jin stroje. Prv zde jsou koeny mo-dernho pohledu na mylen jako zpracovn informac, ktermu se budeme vnovat v dal sti tto kapitoly.

Empirick hlediJko zastv nzor, e vdomosti jsou zskvny prostednictvm zkue-nost a interakc s okolm. Akoli toto hledisko zastvali ji nkte et filozofov, je nejvce spojovno s anglickm fIlozofem 17. stolet Johnem Lockem. Podle jeho nwru je mysl lovka pi narozen tabllla rma, tedy nepopsan deska, na ni zkuenost v prbhu zrn jedince "vpisuje" znalosti a chpn

svta. Toto hledisko bylo podntem pro vznik asociativn psychologie, je. naopak poprala, e

lovk pichz na svt s vrozenmi mylen-kami nebo schopnostmi. Zastvala nzor, e mylenky vstupuj do mysli prostednictvm smyslll, pot jsou spolen asociovny na z-

klad princip, nap. podobnosti neho kon-trastu. Na ranou asociativn teorii navazuje soudob vzkum pamti a ueru.

V souasn dob se na diskusi mezi na-rivismem fl empirismem poukazuje jako na diskusi ddinost-vchova (vrozen-:dskanej.

Akoli nkte psychologov stle zastvaj nzor, e lidsk myleni a chovn je vsled-kem v prvn ad biologie, i naopak zkue-nosti, vtina psycholog se klon k in te-grovanmu pstupu, podle nho biologick procesy (nap. ddinost nebo procesy v moz-ku) ovlivuj mylenky, pocity a chovn, avak zkuenosti na n rovn psob. K pro-blmu ddinost-vchova se budeme opako-van vracet v dalch kapitolch.

Potky vdeck psychologie Filozofov a uenci se i v prbhu dalch stalet zabvali otzkami fungovn mysli a tla. Potky vdeck psychologie jsou obvyk1e datovny rokem 1879, kdy Wil-hclm Wundt zaloil prvn psychologickou

laborato na unive rzit v Lipsku v Nmecku. Podntem pro zaloen laboratoe bylo Wundrovo pesvden, e se mysl a chovn,

I

J

I ,

podobn jako planety, chemick Jatky i lid-sk orgny, mohou stt pedmtem vdeck analzy. Svj vzkum zamil primrn na smysly, pedevm na zrak. Dle se svmi spolupracovnky zkoumal i pozornost, emoce a pam. Wundt se pi sv prci do vysok mry op.ral o introspekci cohy metodu zkoumn duev-nch proces. Introspekci lze definovat ja-o pozorovn fl zaznammvn pavohy svho vlastnho vnmm: myi/tn tl dten - nap. vahy o okamitch smyslovch vjemech pi psoben podntu v podob zblesku nebo barevnho svda.lntrospcktivn metoda byla pejata z filozofie, Wundt ji obohatilo no-vou dimenzi. Pouh sebepozorovn toti ne-sta ilo, bylo je teba doplnit o experimenty. Wundt pi experimentech systematicky mnil fyzikln vlastnosti podntu, nap. in-tenzitu, a introspektivn metodu pouval ke stanoven zvru, nakolik tyto fyzikln zmny ovlivuj vdom vnmn podntu pro-bandem.

Metoda introspekce se vak neosvdila, obzvl pi sledovn rychl)'ch duevnch

proces. I po dkJadnm ncviku introspekce ruzn lid uvdli rzn vjemy i u jednodu-ch)'ch podnt. Na zkJad tchto experi-

ment mohlo bt vysloveno jen nkolik zvru. Introspekce se proto nestala stedn st souasnho kognitivnho pstupu. Na dru-hou stranu jet uvidme, e reakce nkterch psycholog .... l na introspekci hrly dle itou roli pi vzniku dalch modernch pstup.

Strukturalismus a funkcionalismus Chemie a fy,ka v prbhu 19. stolet zazna-menaly velk pokroky, nap. pi rozkJdn komplexnch slouenin (molekul) na men sti (atomy). Tyto pokroky inspirovaly psy-chology k ptrn po duevnch elementech, jejich spojovnm by vznikJy sloitj zku-enosti. A prv tak, jako chemici rozkldali vodu na vodk a kyslk, nkte psychologov

chtli rozloit chu limondy (vjem) na prv-ky jako sladkost, hokost a chlad (poith.')'). Hlavnm propagtorem tohoto smru ve Spojench sttech byl E. B. Titchener, psy-cholog z Cornellovy univer,ry a Wundtv k. Titchener pro tento smr psychologie zavedl nzev strukturalismus - roldn (analza) duevnch struktur.

Jin psychologov vak s tmto analytic-km psrupem strukturalismu nesouhlasili.

Historick 7,klady psychologie 7' .:._...;

Wi!helm Wundt zaloti! prvnf psychologickou labora-to! na univerzit v Lipsku.

William James, vznamn psycholog na Harvardov univerzit, se domnval, e by se na analzu prvk .... , vdom ml kJst men draz a naopak vt po7..ornost by mla bt vnovna jeho promnliv, osobn podstat. Jeho pstup byl nazvn funkcionalismus a je defmovn jako studium operac mysli slouidch adaptaci organmll na okoln prosted a jungo-vn v nem.

Zjem psycholog 19. stolet o adaptaci vyel z publikac Charlese Darwina o evo-

lun teorii. V tto dob panoval nzor, e se vdom vyvinulo na zkJad sv dleit role pi zen aktivit jedince. Podle funkcio-

nalist bylo pro ely zjitn adaptanch mechanism organismu na prosted nutno pozorovat skuten chovn. Proto funkcio-nalismus rozil rmec psychologie o chov-n coby pedmt zkoumn. Strukturalist i funkcionalist povaovali psychologii za vdu o vdom zkuenosti.

Behaviorismus Strukturalismus a funkcionalismus hrly dleitou roli v ranm vvoji psychologie. Pro oba pstupy byl charakteristick systema-tick pstup k pedmru studia, byly proto oznaeny za soupec psychologick skoly. Kolem roku 1920 vak tyto koly byly nahra-zeny novmi kolami: behaviorismem, gestal-tistickou psychologi a psychoanalzou.

Nejvt vliv na vdeckou psychologii Se-vern Ameriky zskal behaviorismus. Jeho zakladatel John B. Watson nesouhlasil s n-zorem, e pedmtem studia psychologie je

8 Kapitola 1 Pf~dmit P1Jchologit

vdom zkuenost. Watson pi svm studiu chovn zvat a malch dt o vdom neho-

voil. Tvrdil, e psychologie zvat a psycho-logie dt jsou samostatn vdeck disciplny a e se mohou stt vzorem pro psychologii dosplch.

Podle jeho nzoru by psychologie splnila podmnky vdeckosti v ppad, kdy by psy-chologick data mohla bt podrobena po-zorovn, jako je tomu u jinch vd. Chovn (angl. behavior) je pozorovateln, vdom nen. Vda by se mla zabvat pouze pozo-rovatelnmi fakty. Vzhledem k tomu, e psy-chologm pestvala stait introspekce, beha-viorismus se rychle uchytil a ada mladch americkch psycholog se zaala nazvat behavioristy. (Vzkum podmnnch reflex ruskho fYziologa Ivana Pavlova byl povao-vn za dleitou soust behavioristickho vzkumu, avak hlavn podl na rozen vli-vu behaviorismu ml prv Watson.)

Podle \J\fatsona je tm vechno chovn vsledkem podmiovn a prosted formuje chovn jedince posilovnm uritch nvyk.

Napklad dme-li dtti suenku, aby pestalo fukat, jeho chovn tak spe poslme

(odmnme). Podmnn reakce byla povao-vna za nejmen jednotku chovn, na jejm

zklad mohou vznikat mnohem sloitj

\!"Lorce chovn. Vechny typy sloitch vzor-c chovn vznikajc na zklad specifIc-kho ncviku nebo vchovy byly vnmny pouze jako vnitn propojen st podmnni'ch reakc.

Behaviorist uvaovali o psychologickch jevech v pojmech podnru a reakce, m dolo ke vzniku nzvu S-R plych%g;( (sti-mulus-response, podnt-reakce). Je dleit zdraznit, e S-R psychologie sama o sob nen teori, ale soustavou pojm pro pedvn psychologickch informac. S-R termi-nologie je v psychologii uvna dodnes.

Gestaltistick psychologie Kolem roku 1912, tedy v obdob rozvoje be-haviorismu v Americe, se v Nmecku zan prosazovat gestaltistick (tvarov) psycholo-gie. ceSlal, je nmeck oznaen pro tvar a tento termn byl pouit pro oznaen pstupu, kter zastval Max Wertheimer a jeho kolegov Kurt Koffka a Wolf gang Kohler. Vichni ti psychologov emigrovali do Spo-jench srnt.

Cenrrem zjmu gestaltistickch psycholo-g bylo vnmn. Percepn zkuenosti podle jejich nzoru zvisej na vzorcch vznikajcch v dsledku psoben podnt a dle na orga-

William James, John B. Watson a Sigmund Freud byli kUrovmi pfedstoviteli vznikajicf psychologie. James zaloil smr zvan funkcionalismus, Watson byl zakladatelem behaviorismu a Freud \i}ltvofil teorii a metodu psychoanalzy.

nizaci zitk. To, co vidme, se zce vztahuje k pozad a k dalm rysm celkovho vzorce srimulace (viz kap. 5). Celek tedy nen pou-hm soutem st, jeliko zvis na vztahu mezi jednotlivmi stmi. Kdy se nap. po-dvme na obrzek 1.4, uvidme spe velk trojhelnk jako jeden tvar ne ti mal hly.

Gestaltistit psychologov se zabvali vn-mnm pohybu, velikosti, dle sledovali pro-

mny barev pii zmnch osvtlen. Jejich aktivity vyllstily v adu interpretac uen, pa-

mti a een problm zaloench prv na vnmn. Gestaltistit psychologov mli po-dil na poloen zkladll souasnho vzkumu v oblasti kognitivn psychologie.

Psychoanalza Psychoanalza je teori osobnosti a zrove metodou psychorerapie. Jej potky jsou spojeny se jmnem Sigmunda Freuda a spa-daj na pelom 19. a 20. stolet.

stedn mylenkou Freudovy teorie je pojem nevdom, kter mlleme definovat jako myJ/enky, pas/oje, podni/y, pn, motivy a emoa,jich si nejsme vdomi. Freud se do-mnval, e nepijateln (tj. zakzan) dtsk

pn jsou vytlaovna z vdom a stvaj se soust nevdom, odkud i nadle ovlivuj nae mylenky, pociry a jednn. Nevdom mylenky se manifestuj mnoha zpsoby,

nap. ve snech, peeknutch a chybnch ko-nech. Freud v rmci terapie vyuval metodu 'VOlnch (lsociad, pi n je pacient vyzvn, aby

ekl cokoli, co mu pijde na mysl, aby mohlo dojt ke zvdomn nevdomch pn. Stej-nmu elu slou i analza snll.

V klasick freudovsk teorii obsahovala mo-tivace skryt za nevdommi pnmi tm vidy sex i agresi. Z tohoto dvodu nebyla Freudova teorie pi svm prvnm uveden veobecn pijata. Vtina souasnch psy-

cholog tedy pln nesdl Freudovo pojet ne-vdom, avak souhlas s nzorem, e jedinci si nejsou zcela vdomi nkterch dleitch

aspekt svho chovn.

Modern vvoj Pestoe gcsraltistick psychologie a psycho-analza vrazn pisply k rozvoji psycholo-gie, do druh svtov valky hyl dominantnm

smrem behaviorismus, pedevm ve Spo-jench sttech. Po vlce se zjem o psycholo-gii zvil. Byly vyvinuty modern pstroje a elektron ick zazen a mohlo bt zkou-

Historick zklady psychologie 9

L OBR. 1-4

GestaLtistick obraz Kdyl se dfvme no tn hly rovnostrannho trojhelnfka, vidme spfe jeden velk trojhelnfk net tn mal hly.

mano ir spektrum otzek. Zhy se ukzalo, e star teoretick pstupy ji nejsou dosta-

ujc. Tento nzor byl v padestch letech

20. stolet dle potvrzen rozvojem pota. Potae mohly provdt takov kony -nap. hran achu nebo dokazovn matema-tickch teormll - , jak pedtm mohli vyko-nvat pouze lid. Potae tak psychologm nabdly {Iinn nstroj pro vytve n teori o psychologickch procesech. H erbert Simon (budouc dritel Nobelovy ceny) a jeho ko-legov na konci padestch let publikovali

adu prac uvdjcch, jak mohou bt psy-chologick jevy simulovny prostednictvm

potae. Dle byla v rmci prntupu zaloie-nho lla zpracovn informac pehodnocena ada psychologickch koncept. Pojet lovka coby zpracovatele informac pro psycho-logii znamenalo dynamitj pstup ne S-R teorie a zrove umonilo pesnj for-mulovn nkterch mylenek gesta1ristick psychologie a psychoanalzy. Star nzory na podstatu mysli tak mohly bt vyjdeny

konkrtnji a porovnny s novmi daty. Na-pklad funkci pamti mllcme pirovnat ke zpsobu, jakm pota uchovv a znovu vy-bavuje informace. Stejn jako pota me pesunout informaci z doasn pamti do in-te rnch pamovch ip (RAM), aby byla uchovna v trval pamti na hardd isku, tak se

me i nae kr:itkodob pam chovat jako

10 Kapitola 1 pfedmit psychologie

pestupn stanice k dlouhodob pamti (Ar-kinson a Shiffrin, 1971; Raaijmakers a Shiff-rin, 1992).

Dalm dleitm podntem pro psycho-logii v padestch letech byl rozvoj modern Ijngvistiky. Lingvist se zaali intenzivn za-bvat mentlnmi strukturami potebnmi pro porozumn jazyku a jeho produkci. Prkopnkem tto oblasti zkoumn byl Noam Chomsky, jeho kniha Syllt(/(tic Slmc/um (Syntaktick struktury) z roku 1957 dala

podnt k prvnm zsadnm psychologickm analLm jazyka a ke vzniku psycholingvis-tiky.

V padestch letech se vrazn zaala rozvjet i neuropsychologie. Objevy tkajc se mozku a nervovho systmu pouk:izaly na zk vztah mezi nervovmi a duevnmi procesy. V poslednch desetiletch dolo v dsledku rozvoje biomedicnsk technologie k rychlmu pokroku ve vzkumu zmnnho vztahu mezi nervovmi a duevnmi procesy. Rogcr Sperry v roce 19?1 obdrel Nobclovu cenu za to, e prok7 \ aah mezi specific-kmi oblastmi mml- I a konkrtnmi mylen-kovmi a beha\lurlnmi procesy, o nich budeme hovoit v kapitole 2.

Rozvoj model zpracovvn informac, psycholingvistiky a neuropsychologie vystil v kognitivn psychologick- psrup, jeho hlavnm clem je vdeck.-i anal)'za duev-nch proces a strukrur, zatmco kognitivn psychologie se zabv pedevm mylenm a zsk.1.vnm poznatk. V nsledujcch kapi-tolch uvidme, e se kognitivn pstup roz-

il do mnoha oblast vetn psychologie motivace, vnmn, osobnosti a sociln psy-chologie.

V prbhu 20. stolet se tedy tit zjmu psycholog vrtilo do stejnho msta, odkud pvodn vylo. Po odmtnut introspekce, kter se ukzala bt nedostaujc, a zamen psychologie na zkoumn pozorovatelnho chovn psychologov znovu pistoupili ke sledovn vnitnch duevnch strukrur a pro-cesll, tentokrt vak maj k dispozici nov, lep nstroje zkoumn.

Modern psychologick pstupy

Po krtkm exkurzu do historie psycholo-gie se nyn zamme na nkter nejdlei

tj souasn psrupy. Co je vlastn psrup?

V podstat se jedn O hel pohledu na nej-rznj tmata . Na kad psychologick t-ma roti meme nahlet z nkolika hl pohledu. A to se tk vech lidsl..-ch innost. Vezmme si nap., e pechzme silnici. Bio-logick pstup k.-i, e se jedn o projev akti-vace sval pohybujcch nohama. Behavio-rln pohled se nC'Labv dnmi vnitnmi aspekty, spe se zam na zelen svtlo na semaforu, kter pedstavuje podnt a sm akt

pechzen silnice reakci na nj. Z kognitiv-nho hlediska jsou dleit duevn procesy vyvolvajc chovn, pro n je typick cl a pln. Clem je navtvit kamarda a pechzen silnice je soust plnu pro dosaen

vytyenho cle. Akoli v psychologii exisruje cel ada pstup, hlavn pstupy k modernmu studiu psychologie pedstavuje pt z nich, s nimi se seznmme na nsledujcch dcch (viz obr. 1.5). Protoe je o tchto pti psrupech po-jednvno v prbhu cel knihy, zde se zm-nme pouze o jejich zkladnch bodech.

Rovn mjte na pamti, e se tyto pstupy nemus navzjem vyluovat, spe odrej

rzn aspekty tho komplexnho jevu.

Biologick pflstup Lidsk mozek se skld z vce ne 10 mi-liard nervovch bunk a tm nekonenho mnostv spojen mezi nimi. M lle bt pokldn za nejsloitj strukruru ve vesm-ru. Principiln m kad psychologick. udlost v njak me souvislost s innosl mozku a nervovho systmu. Biologick psrup ke srudiu lovka i jinch ivoinch

druh se sna dt do souvislosti vnj cho-vn s elektrickmi a chemicl..-mi udlostmi, kter se odehrvaj uvnit tla, pedevm v mozku a nervovm systmu. Tento pstup se sna specifikovat neurobiologick procesy, kter jsou podkladem pro duevn innost a chovn. Napklad biologick pstup k de-presi se sna pochopit ruto poruchu v dsledku vzniku abnormlnch zmn nepzniv ovlivujcch hladinu neurotransmiter, co jsou chemick ltky produkovan moz-kem, kter umouj komunikaci mezi ner-vovmi bukami.

Abychom si piblili podstanl biologic-kho pstupu, meme pout ve uveden

pklad. Studium rozpoznvn tv u pa-cient s pokozenm mozkem naznauje, e se na rozpoznvn tv podlej specifick

BIOlOGICKY pISTUP

oblasti mozku. Lidsk mozek je rozdlen na pravou a levou hemisfru. Oblasti, kde je centrum pro rozpoznvn tv, jsou lokali-zovny pedevm v prav hemisfe. Pro lidi je typick specializace hemisfr, nap. II vtiny pravk je lev hemisfra specializovna na chpn jazyka a prav na interpretaci pro-storovch vztah. Biologick pstup pispl i ke srudiu pamti. Zdrazuje V)'rznam uritch mozkovch struktur, vetn hipokampu, kter se podl na upevovn vzpomnek. Z tohoto pohledu me bt dtsk amnzie zsti zpsobena nezralost hipokampu, ne-bo tato st mozku nen v obdob roku a dvou po narozen jet pln vyvinuta.

Behaviorln pstup Ve strunm historickm pehledu psycholo-gie jsme uvedli, e se behaviorln pstup za-

muje na pozorovateln podnty a reakce. Napklad S~R analza naeho socilnho chovn se me zamit na to, s jakmi lidmi se stkme (zde by se tedy jednalo o sociln

podnt), jak na n reagujeme (odmovn, trestn, neutrln reakce), jak reaguj oni na ns (odmovn, trestn, neutrln reakce) a jak odmny podporuj i naruuj interakci. Specifikujme si tento pstup na ve uvede~ nch typovch pkladech. I kte lid se

pejdaj (specifick reakce) jenom za pfOm~ nosti uritch podnt. Soust mnoha te-rapeutickch program, smuj cch ke kon-trole hmotnosti, je snaha nauit se vyhbat

tmto podntm. Co se tk agresivity, dti astji reaguj agresivn, nap. strknm do druhho dtte, kdy je takov chovn od-

mnno - stupem toho druhho -, ne kdy je jejich chovn potrestno - druh dt tok

opruje.

Modcrn psychologick pstupy 11

OBR. 1~5 Pistupy v psychologii K analze psychologickch fenomn" je molno plistoupit z mnoho smr". Kad z nich poskytuje ponkud jin

vysvtlenf toho. pral jedino jednojf prv tak. jak jedno jl: o kad z nich m"e bt pffspvkem k no~emu pochopeni osobnosti jako celku. eck pfsmeno psf je nkdy pouvno jako zkratko pro psychologii.

Z historickho hlediska nebral striktn behaviorln pstup vbec v vahu duevn procesy. Dokonce ani souasn behaviorist obvykle nezohleduj duevn procesy, kter se odehrvaj mezi podntem a reakc. Jin psychologov ne behaviorist asto pouka-zuj na to, e kdy osoba vypovd o svm vdomm zitku (verbln sdlen), tyto daje maj souvislost s vnitnmi duevnmi pro-cesy. Avak, obecn eeno, behaviorist se

Vdci zlskvajf pfedstavu o lidskm mozku pomocf studia mozkov aktivity zvffat. V tomto experimentu je opici implantovdna elektroda do buky v oblasti vizud/nlho systmu a tmto zpusobem mue bt mfen elektriCk potencid/ jedinho neuronu.

12 Kapitola 1 Pfrdmil psychologit

Pokud agresivnl dltt! bude mit ze s~ho chovni uiitek, agresivita bude posflena a dftt! se pravdt!podobnt! bude chovat agreslvnt! i v budoucnu.

rozhodli nezabvat se duevnmi procesy, kter se nachzej mezi podntem a reakc. V souasnosti se jen mlo psycholog pova-uje za striktn behavioristy. Nicmn mnoho modernch vvojovch smr v psychologii se vyvinulo z prce ranch behaviorist (Skin-ner, 1981).

Kognitivn pstup Modern kognitivn psrup je zsti nvra-tem ke kognitivnm koenm psychologie a zsti je reakc na omezenost behaviorismu a pojet podnt-reakce (piem ani jeden z tch to dvou smr nebral v vahu sloitou jednotu lidskch aktivit jako usuzovn, pl-novn, rozhodovn a komunikace). Stejn jako v 19. stolet se modern kognitivn studie zab}'Vaj duevnmi procesy, jako je vnmn, zapamatovn, sudek, rozhodovn a een problmu. Na rozdl od 19. stolet vak sou-asn kognitivn psrup nen zaloen na in-trospekci, ale na pedpokladech, e: 1. tomu, co organismus dl, meme pl n porozumt pouze prostednictvm studia duevnch pro-ces; 2. duevn procesy meme objektivn zkoumat tm, e se zamme na sledovn specifickho chovn, stejn jako to in be-haviorist, ale musme je interpretovat z hle-

diska duevnch proces, kter jsou jej ich podkladem. Pi interpretaci chovn slou kognitivnm psyc hologm analogie mysl i

ltitky z ranho dtsM sl obvykle nepamatujeme. Tato holti~ka sl pmvdpodobnt! nebude pamatovat udlosti spojen s narozenim mlad(ho sourozence.

a modernho pOCltace. Vstupn informace je zpracovna mnoha zpsoby: je tdna, porovnvna a kombinovna s ostatnmi in -formacemi, kter jsou ji ptomny v pamti, transformovna, znovu tdna atd. Vezme-me-Ii v vahu dtskou amnzii, kterou jsme popsali na zatku kapitoly, dospjeme k z-vru, e p i nou chybjcch vzpomnek na udlosti prvnch t let naeho ivota je sku-tenost, e probhla zsadn vvojov zmna ve zpsobu organizace zkuenost v pamti. Takovto zmny jsou obzvli vrazn ko-lem tetho roku, kdy dochz k velkmu rozvoji jazykovch schopnost a jazyk nm zan nabzet nov zpsob organizace vzpo-mnek.

Psychoanalytick pstup Jak jsme ji uvedli, zklady psychoanalytic-kho pstupu k vkladu lidskho chovn poloil Sigmund Freud v Evrop p iblin ve stejn dob, kdy ve Spojeni'ch sttech vznikl behaviorismus. Z uritho pohledu byla psychoanalza sms kognitivnch a fy-ziologickch znalost 19. stolet. Freud kom-binoval zejmna tehdy platn znalosti o vdom, vnmn a pamti s mylenkou o biologick povaze pudll a tm vytvoil odvnou novou teorii k v)'k1adu lidskho chovn.

Zkladnm pedpokladem Freudovy teorie je, e mnoho z naeho chovn m koeny v procesech, kter jsou nevdom. Nevdomm rozum Freud mylenky, strachy a tuby, kterch si jedinec nen vdom, je vak nic-

mn ovlivuj jeho chovn. Vil, e mno-ho tchto impulz, kter jsou zakzny nebo trestny rodii nebo spolenost v prbhu

dtstv, je odvozeno od pirozench pud. Protoe se kad z ns s tmito pudovmi impulzy rod, maj na ns pronikav vliv a njakm zpsobem se s nimi musme vyrovnat. Pokud jsou zakazovny, pouze se pesouvaj z vdom do nevdom. Odtud potom ovliv-

uj nae sny nebo peeknut a mohou se manifestovat jako kolsn nlady, pznaky duevn poruchy, nebo na druh stran mt

sociln pijatelnj podobu, jako je umleck tvorba. Provme-Ii vi lovku, kte-rho si nememe dovolit zneptelit, siln)' vztek, me tento \'Ztek pejt do nevdom a nsledn se me projevit ve spnku v po-

dob snu o dotynm lovku. Freud vil, e jsme ovldni stejnmi pu-

dy jako zvata (pedevm sexualitou a agre-

Modern psychologick pstup)' 13

sivitou) a e neustle svdme boj proti spo-lenosti, kter ns nut tyto pudy ovldat. Psychoanalytick hledisko tak nabz nov hel pohledu na problmy, kter jsme uvedli na zatku kapitoly. Freud nap. tvrdil, e agresivn chovn je zaloen na vrozenm instinktu. Jeho tvrl-en sice nen obecn pijmno psychologi, jejm hlavnm pedmtem je lovk, avak souhlas s nm nkte

biologov a psychologov, kte zkoumaj agresi u zvat.

Fenomenologick pstup Fenomenologick pstup je ji tradin spo-jovn se sociln mi psychology, kte se za-bvaj tm, jak vnmme, chpeme a inter-pretujeme svj sociln svt. Tento pstup v rmci psychologie osobnosti zastvaj hu-

manistit psychologov, kte odmtaj tvr-zen o lidsk povaze, k nim dospli beha-viorist a psychoanalytici. Spe zdrazuj jedinen lidsk vlasrnosti, je odliuj zdra-v jedince od nemocnch lid i zvat. Po-dle humanistickch teori je hlavn motivan silou tendence k seberealizaci. Vichni mme zkladn potebu pln rozvjet svj potencil a vyvjet se dle, ne se nachzme nyn. Pestoe nm v tom mohou brnit pekky ze strany okoli nebo spolenosti, na pirozenou tendenc je rozvjen naeho potencilu.

Napklad ena, kter ije v tradinm man-elstv a ji deset let se vnuje vchov dt, najednou me zat provat silnou touhu uplatnit se v njakm zamsrnn.

Fenomenologick nebo humanistick psy-chologie je vce ve spojen s literaturou a hu-manitnmi obory ne s vdou. Z tohoto dvodu je obtn poskytnout detailn popis to-ho, co k fenomenologie k naim vybranm

problmm jako rozpoznvn tv a dtsk amnzie, protoe to nen typ problm, kter fenomenologov studuji. Vraznm pnosem fenomenologickch a humanistid_-ch

psycholog je stud ium osobnosti. Tomuto pstupu se budeme vnovat podrobnji v ka-pitole 13.

Vztahy mezi psychologickmi a biologickmi pstupy Behaviorln, kognitivn, psychoanalytick a fenomenologick- pstup vychzej 'l ryze psychologickch koncept (nap. vnmn,

14 Kapitola 1 Predmit psycholQgir

nevdom, seberealizace). Akoli ryto tyi pstupy nkdy nabzej odlin vysvtlen jednoho jevu, jsou tato vysvtlen vidy psy-chologickho rzu. Biologick pstup pedstavuje jinou rovinu ne ostatn pstupy.

Krom psychologie vychz i z pojm fyzio-logie a jinch odvtv biologie (ncurorrans-mitery, hormony).

Pece jen vak existuje zpsob, jakm se dostv biologick pstup do pmho kon-taktu s psychologickmi pstupy. Biologicky orientovan vdci se mohou snait vysvtlit psychologick pojmy z hlediska jejich biolo-gickch protjk. Vdci se mohou nap. po-kusit vyloit schopnost rozpoznvat oblieje pouze pomoc zmn ve spojch mezi neurony v uritch oblastech mozku. Tato metoda re-dukuje psychologick pojmy na biologick, proto se tento zpsob vkladu nazv redukcionis-mus. Na rznch mstech knihy si ukeme

pklady, kdy bylo pouit redukcionismu ui-ten, tedy v situacch, kdy fakta byla nejprve srozumiteln pouze na psychologick rovni a nyn jsou pinejmenm sten srozumi-teln i na rovni biologick.

Pokud tedy me bt redukcionismus s-pn, pro vbec usilujeme o psychologick vklad jev? Nebo jinak, je psychologie pouze nm, co je uiten jenom do t doby, ne biologov ve zjist a vypotaj?

Odpov na tuto otzku je jednoznan ne. Za prv je nutno zdraznit, e psycholo-

gick poznatky, pojmy a principy slou bio-logm jako vodtko pro jejich prci. Mozek obsahuje miliardy mozkovch bunk a bez-

poet spoj mezi nimi. Kdyby si biolog vyty-il za kol, e si nhodn vybere njak buky a bude je zkoumat, nezjistil by nic v-znamnho. Mus se naopak zamit na speci-fick buky. A prv v tom mu pomhaj psychologick poznatky. Pokud z psycholo-gickho vzkumu nap. vyplyne, e se nae schopnost rozliovat mluven slova (tj . urit, kdy se li) d jinmi principy ne schopnost rozliovat rzn prostorov uspodn, bio-logov pak mohou zat ptrat v rznch ob-lastech mozku po nervovch podkladech pro kadou rozliovac schopnost (lev hemisfra

d rozliovn mluvench slov a prav je zodpovdn za prostorovou orientaci). Jako dal pklad by bylo mono uvst vsledek psychologickho vzkumu, kter naznauje, e nauen se njak motorick dovednosti

pedstavuje pomal proces, jen se prakticky ned rozdlit na jednotliv fze. Biologov by se v takovm ppad mohli zamit na rela-

tivn pomal mozkov procesy, kter trvale mn spoje mezi neurony (Churchland a Sej-nowski, 1988).

Za druh je nutno zdraznit, e biologick pstup vidy zce souvis s minulmi okol-nostmi a souasnm prostedm. Napklad obezita me bt dsledkem jak genetick predispozice ke snadnmu pibrn vhy (biologick faktor), tak i nevhodnch jdel-nch nvyk (psychologick faktor). Biolog se bude snait porozumt prvn pin, avak i nadle zde zstv prostor pro psychologa, aby prozkoumal a vysvtlil vliv minul zku-enosti a souasnho prosted psobcho na jdeln nvyky jedince.

Pesto tendence k redukcionjsmu po-stupn sl. Pro adu psychologickch tmat nyn mme jak psychologick vysvtlen, tak i informace o tom, jak konkrtn procesy v mozku probhaj (nap. kter sti mozku se na nich podlej a jak jsou vzjemn pro-pojeny). Takovto biologick poznatky sice neodpovdaj naprostmu redukcion ismu, pesto jsou velmi dleit . Vdci zkoumaj-c mozek ji dlouho rozliuj krtkodobou a dlouhodobou pami (kter jsou psycholo-gickmi pojmy), avak nyn u tak maj in-formace o tom, jak jsou tyto dva druhy

pamti v mozku zakdovny. Proto budeme u ady tmat uvdt jak pohled psycholo-gick, tak i biologick.

Klovm tmatem tto knihy a souasn psychologie obecn je skutenost , e psycho-logick jevy mohou bt pochopeny na psy-chologick i biologick rovin. Biologick analza nm uke, jak mohou bt psycho-logick pojmy realizovny na biologick b-zi, v mozku. Oba typy analzy jsou stejn

dleit, akoli pro mnoh tmata - vetn tmat zabvajcch se socilnmi interakce-mi - JSou relevantn pouze psychologick analzy.

Jak se provd psychoLogick vzkum

Nyn. kdy mme urit znalosti o probl-mech , kter psychologie studuje, a o teorich, kter je vykldaj, meme se zabvat V4 zkumnmi metodami, kter se ke zkoumn

tchto problm pouvaj. Obecn je mono ci, e se vzkum provd na dvou stupnch: 1. vytven vdeck hypotzy a 2. ovovn hypotzy.

Vytven hypotz

Vchozm bodem vzkumnho projektu je stanoven hypotzy - tvrzen, kter bude ave-

QVno - o zkoumanm tmatu. Pokud ns zajm dtsk amnzie, meme si stanovit hypotzu, e si lid vybav vce vzpomnek na ran dtstv, pokud se vrt na msto, kde se konkrtn udlosti skuten odehrly. Jak vzkumnk k takov hypotze dospje? Jed-

noznan odpov neexistuje. Bystr pozo-rovatel pirozen se vyskytujcch siruac m pravdpodobn vhodu pi vytven hypo-tz. Mete si teba uvdomit, e si na SN-dium na stedn kole vzpomenete snz, jste-li doma II rodi. Vzpt mete stano-vit ve uvedenou hypotzu. D le je dleit znt relevantn vdeckou literaturu, kon-

krtn dosud publikovan knihy a lnky o tmatu, kterm se zabvte.

Nejdleitjm zdrojem vdeckch hypo-tz asto bv vdecld. teorie, soubor tvrzen o konkrtnm jevu, kter spolu l2:ce souvisej.

Napklad jedna z teori sexuln motivace (viz kap. 10) uvd, e existuje genetick pre-dispozice pro heterosexualitu nebo naopak homosexualitu. Toto tvrzen vede k vytvoen testovateln vdeck hypotzy, e jednova-jen dvojata (kter maj stejn geny) budou mt s vt pravdpodobnost stejnou sexuln orientaci ne dvojvajen dvojata s polovi-nou shodnch gen. Jedna konkurenn teo-rie naopak zdrazuje vliv dtsk zkuenosti coby zdroje sexuln orientace a formuluje odlin hypotzy, kter tak mohou bt ov

ovny. V knize dle uvidme, e testovn hy-potz konkurennch teori je jednm z nej-silnjch podntii pro vdeck)' pokrok.

Termn vdeck znamen, e pro sh roma-ovn dat se uvaj vzkumn metody, kter jsou: a) nezvisl, to znamen, e nestran dn hypotze, a b) reliabiln (spolehliv), tO znamen, e umouj jinm kvalifikovanm osobm opakovat pozorovn a zskat stejn vsledky. Zatmco nkter metody jsou vce pouvny urir)'mi psychologickmi smry ne jinmi, kad metoda me bt pouita ktermkoli smrem. Jedinou vjimkou jsou

nkte fenomenologicky orientovan psycho-logov, kte vdeck postupy zcela odmtaj.

Psychologov pi vzkumu psychologic-kch jev spolupracuj s vdci z jinch oboru,

pedevm s biology. Popis nkterch inter-disciplinrnch pstup je uveden v nsle-dujcch Novch oblastech psychologickho vzkumu.

Jak se provd psychologick vi"tkum 15

Experimenty

Zkladnm pedstavitelem vdeck metody je experiment. Badatel peliv kontroluje pod-mnky, vtinou v laboratoi, a provd men za elem zj i tn vztah mezi promnnmi, kdy promnnou rozumme nco, co m:te na-bvat rzl/ch hodl/ot (viz tab. 1.1). Clem experimentu me bt zj itn vztahu mezi dvma promnnmi - pamt a spn-kem (nap. zda schopnost vybavit si V"l.pO-mnky'l dtstv kles s nedostatkem spn ku). Pokud dojde k systematickm zmnm pa-mti podle dlky spnku, meme konstato-vat, e vztah byl skuten zjitn.

Schopnost pesn kontrolovat promnn odliuje experimentln metody od jinch metod vdeckho pozorovn. Pokud je ov

ovna hypotza, e jedinec bude pi een matematick lohy dosahovat lepho v-konu, pokud mu bude slbeno, e za dobr vkon dostane vce penz, experimenttor

nhodn rozdli osoby do t skupin. Prvn z nich ekne, e za dobr vkon obdri deset

dolar, druh skupin nabdne za dobr vkon pt dolaru a tet skupina nedostane dnou odmnu. Experimenttor pak hod-not a porovnv vkon vech t skupi n, aby vidl, zda m vy flllann odmna za nsle-dek lep vkon.

V tomto pokusu se ve finann odmny nazv nezvi slou promnnou, nebo je n~zvisl na tom, co subjekt del. Dosaen v-kon se nazv zvisl promnn , protoejij hodnota na uklad hypotzy uvis na hodno-tch nezvisl promnn. Nezvisl promnn

TAB. 11 Terminologie experimentlnfho vzkumu

hypotza: tvrzen, kter me bt testovtlno promnn: nco, co nabvtl rznych hodnot nedvfsl promnn: promnntl, je je nezvisl na tom, co pokusn osoba dl

zAvfsl promnn: promnnti. jejf hodnoty bezprostedn zvisej na hodnot nez:ivisl promnn

experimenUln skupina: skupina. v ni je pHtomen zkouman stav

kontroln sk upina: skupina, v ni nen pftomen zkoumany stav men: systm pro piazovni tfselnych hodnot promnnym

16 Kapitola 1 Pftdm;' psychologii

Interdisciplinrn vzkumy Psychologov stle astji spoju j sv sly s odbornky z jinch

obor, aby mohli zkoumat psy-chologick jevy i z da1ch hl. T}'to nov psrupy pravdpo

dobn budou v nadchzejcch desetiletch hrt dleitou roli. Obzvli dleitmi oblastmi jsou kognitivn neurovda, evo-

lun psychologie, kognitivn v-da a kulturn psychologie. Na nsledujcch dcch tyto pstupy strun popeme a uve-deme pk1ady konkrtnho v-zkumu.

Kognitivni neurovda Kognitivn neurovda se zabv kognitivnmi procesy a do vysok mry se opr o poznatky a me-tody neurovdy (odvtv biologie 7.abvajd se mozkem a nervo-vm systmem). V podstat se sna zjistit, jak jsou duevn aktivity realizovny v mozku.

Klovou mylenkou tohoto ps~pu je, e .kognitiv? ps)'chol~gle poskytuje hypotezy o SpeCI-fIckch kognitivnch kapacitch - nap. rozeznvn tv -a neurovda je dopluje nvrhy, jak mohou bt tyto specifick funkce v mozku realizovny. Pro kognitivn neurovdu je ty-pick vyuvn novch techno-logi pro ely zkoumn mozku normlnch jedinc (v protikladu k jedincm s pokozenm moz-kem), s jejich pomoc zkoumaj, co se dje pi een kognitivnch loh. Zobrazovn funkc ner-vovho systmu (neuroimaging) a techniky skenovn mozku na-bzej vizuln obrazy mozku pi

innosti, piem se zrove zo-brazuj oblasti mozku, kter vy-kazuj nejvy aktiviru pi een konkrtnch kol. Pkladem mohou bt srudie krtkodob-ho i dlouhodobho zapamato-vn informac. Kdy si lid ma-j zapamatovat jistou informaci pouze na nkolik sekund, vzrst aktivita v pednch oblastech mozku, kdy se jedn o dlouho-dob uchovn informac, zvy-uje se aktivita mO'Lku ve zcela jin oblasti, konkrtn nedale-ko stedn sti mozku. Pro krt-kodob uchovvn informac v protikJadu k dlouhodobmu tedy mozek evidentn vyuv jin mechanismy (Smith a Joni-des, 1994; Squire a kol., 1993).

EvoLunf psychoLogie Evolun psychologie se zabv biologickm pvodem kognitiv-npsychologickch mechanism. Mezi dal obory pispvajc k tomuto studiu, krom biologie a psychologie, pat antropologie a psychiatrie. Klovou mylen-kou evolun psychologie je, e se psychologick mechanismy,

stejn jako biologick, musely v prbhu milion let vyvjet procesem pirozenho vbru. Tm myslme, e maj genetic-k podklad a e se v minulosti osvdily jako uiten pi een

nkterch problm peit nebo zveni pravdpodobnosti repro-dukce. Pro ifustraci vezmme v vahu zlibu ve sladkostech. Tato zliba me bt pokldna za psychick mechanismus a m genetick podklad. Tuto zlibu

mme mimo jinho proto, e v na evolun minulosti zvila

pravdpodobnost naich pedk pet (ovoce, kter m sladkou chut, m nejvi-i vivnou hod-notu), co zvilo pravdpodobnost peit pslunch gen (Symons, 1991). Existuj dva zpsoby, ktermi me evolun pstup ovlivnit studium psychologickch probl-

m. Za prv nabvaj nkter tmata z pohledu evolunho

pstupu obzvltn dleitosti z hlediska jejich vazby na peiit a spnou reprodukci. Mimo jinch zahrnuj tato tmata prin-cipy, podle nich si vybrme partnera a jak nakldme se svmi agresivnmi pocity. Tato tmata pat k tm, kter evo-

lun psychologie zkoum nej-astji (Buss, 1991).

Evolun pstup nm me tak poskytnout nov pohledy na t-mata, je jsou nm ji znm. Tento bod si meme ilustrovat tak, e se budeme znovu zabvat

pkladem obezity. Pipomeme si, e pi popisu obezity jsme uvedli, e deprivace potravy v minulosti me vst k pejdn v budoucnosti. Evolun teorie poskytuje interpretaci to-hoto jevu. Relativn donedvna byli lid nedostatkem jdla de-privovni. Adaptanm mecha-nismem pro kompenzovn ne-dostatku jdla je pejdn se v dob, kdy je jdla naopak do-statek. Evoluce tedy mon

upednostovala jedince s ten-denc pejdat se v obdob nsle-dujcm po hladovn.

je ta, s n experimenttor manipuluje , a z-visl promnn je ta, kterou pozoruje. Zvisl

promnn je tm vdy njak mi teln rys chovn pokusn osoby. Vraz "je funkc n

eho" je uvn k tomu, aby vyjdil zvi slost jedn promnn na druh. V tomto pokusu tedy meme ci, e vkon pokusn osoby je funkc mnostv slbench penz. Skupiny, j im j sou zaplaceny penze, se obvykle naz-

vaj experimentln skupiny, tedy skupiny, v nichi j ( pftonten zkouman stav. Skupina, kter neobdrela dnou finann odmnu, se nazv ko ntroln skupina, tedy skupina, v n nen pNtontw zkouman stav . Obecn

eeno , kontroln skupina sloui jako vchoz bod, s nm jsou srovnvny experimentln skupiny.

Jednm z dle i tch rys ve uvedenho

Kognitivnf vda Kognitivn vda popisuje ty ob-lasti psychologickho vzkumu, kter: a) se zabvaj kognitivn-mi procesy, jako je vnmn, usu zov;.ni, rozhodovn, pam a een problm; b) se pekrvaj s jinmi obory, kter se o tyto procesy zajmaj, jako potaov vda. Hlavnmi cli v tto nov oblasti byla snaha o zji-tn, jak jsou informace repre-zentovny v na mysli (men-tln reprezentace); jak typy operac (~vpot~) mohou bt pouity ke zkoumn tchto reprezentac pi zkoumn pro-ces vnmn, pamti a sud-ku. K oborm, kter jsou vedle psychologie v kognitivn vd obzvlt dleit, pat ncu rovda, antropologie, lingvis-tika, filozofie a vda o uml intdigenci. (Vda o uml in-teligenci je odvtv potaov vdy; zabv se konstruo-vnm pota, kter mohou

inteligentn jednat, a potaovmi programy, kter mo-hou simulovat procesy lidskho

my~lcn.) Ustedn mylenku kogni-

tivn vdy pedstavuje pojet, e kognitivnmu systmu lovka je mon porozumt tak, e ho

pipodobnme obrovskmu po-tai, kter provd sloit v-poty. Stejn jako me bt slo-it vpoet potae rozloen na adu jednoduch poetnch

kon, jako je uchovvn, vy-bavovn a porovnvn sym-bol nebo reprezentac, me bt innost jedince rozloena na

Jak se provdi psychologick vzkum 17

sv elementrn duevn sloky. Navc mohou bt tyto zk1adn duevn sloky rovn pedstavovny uchovvnm, vybavov-nm a porovnvnm symbol. Exisruje rozshl paralela mezi vpoty ~tae a mentlnmi vpoty. Cinnost potae me bt analyzovna na rznch rovnch - nap. na rovni hard-waru s drazem na ipy a na rovni reprezentace a algoritm s drazem na uspodn daju a procesy. Podobn me bt lidsk kognitivn aktivita ana-lyzovna na rovni ~hardwaruw neboli neuron a na rovni mentlnch reprezentac a pro-ces . Pojet mentlnch vpOt a rovn analLY pot pat k z-k1adnm kamenm kognitivn vdy (Osherson, 1990). KuLturn psychoLogie Zpadn vdeck psychologie dlouho pedpok1dala, e pro lidi vech kultur jsou typick stejn psychick procesy. To-muto nzoru posrupem asu stle vce oponovali zastnci kulturn psychologie, interdis-ciplinrnho hnut sdruujcho psychology, antropology, socio-logy a dal odbornky. Kulturn psychologie se zabv otzkou, jak kultura, v n jedince i-je, jej tradice, jazyk a svtov nzor, ovlivuje jeho mentln reprezentace a psychick pro-cesy.

Uveme si pk1ad. V Severn Americe a v mnoh}'Ch stech zpadn a severn Evropy jsou lid povaovni za individuln

a autonomn bytosti s jedinenmi schopnostmi a vlastnost-mi. Naopak mnoh vchodn kultury - vetn l ndie, Cny a Japonska - k1adou draz na vzjemn vztahy mezi lidmi a individualitu v podstat potla-uj. Vchodn kultury vnuj socilnm otzkm vce pozor-nosti nci zpadn. Proto lid z vchodnch kultur vysvtl chovn njakho lovka od-linm zpsobem ne lid ze zpadnch kultur, nezam se na vlastnosti onoho jedince, ale spe na sociln situaci, v n se chovn vyskytlo. O tendenci zpadnch lid peceovat vlast-nosti jedince na kor si tuace jsme v jednom pk1ad mluvili na zatku kapitoly. Rozdly mezi Vchodem a Zpadem pi interpretaci chovn se odrej i ve vchov. Asijt studenti jsou zvyk1 na zdrazovn sku-pinovch jev, nikoliv indivi-dulnch, a je pro n typick, e se u ve skupinch v mnohem

vt me ne individualisti t Amerian. Studijn skupiny jsou

pitom velice uiten a mohou i vysvtlovat, pro jsou asijt stude nti spnj v matema tice i dalch pedmtech. Kdy m nap. americk student po-te s matematikou, on i uitel maj tendenci pipisovat stav studentovm vlastnostem. Kdy se podobn problm vyskytne na japonsk kole, stude nt i uitcl se pi objasovn nedos-

tatenho vkonu zam na si-tuan faktory (Stevenson, Lee, a Graham, 1993).

experimentu je nhodn rozdlen pokus-nch osob do skupin. Pokud by rozdlen ne-bylo nhodn, experimenttor by si nemohl bt jist, e k vsledkm pispla pouze nez-visl promnn. Experimenttor by proto nikdy neml dvat probandm na vbr, do jak skupiny chtj bt zaazeni. Vtina by si vybrala skupinu s nejvym finannm ohod-nocenm, zatmco jedinci, kter vnj tlak

znervoznuJe, by naopak chtli bt zaazeni do skupiny bez finann odmny. Pi zaazen podle volby by kad skupina obsahovala jin druhy lid a pinou lepch i horch v-

sledk skupin by mohly bt rozdly v jejich osobnosti spe ne ve odmny. Nebo nap.

pedpok1dejme, e experimenttor nejdve se vemi skupinami provede experiment s fi-

nann odmnou a pot bez n. 1 zde hroz

'8 Kapitola 1 Pfedmet psychologie

nkolik problm. Vkon toti me zviset na denn dob (rno, odpoledne, veer) nebo se me stt, e se probandi llastnc se po-

zdjch experiment mohou pipravovat na zkouky. protoe se mezitm piblil konec pololet. K tmto nekontrolovanm promnnm me pistupovat jet cel ada dalch

promnnch, jejich existence si experimen-ttor nen vdom. Vechny tyto problmy lze vyeit prv nhodnm rozdlenm pro-band do skupin .

Experimentln metoda nemus bt apli-kovna pouze v laboratoi. Pi vzkumu obezity je mono sledovat inky rznch metod kontroly vhy tak, e se zkouej naji-nch, avak podobnch skupinch obznch jedincu. Experimentln metoda je zleitost logiky, nikoli prostoru. Pesto se vtina ex-

periment provd v laboratoch, jeliko je v tomto prosted mon pesnji mit cho-vn a i lpe kontrolovat promnn. A tak zde se ke slovu opt dostv nhodn roz-

dlen: pokud dv kliniky pro lbu obezity pracuj s odlini'mi metodami a dosahuj od-linch vsledk, nememe se samozejmost tvrdit, e rozdly skuten vznikly v dsledku odlinch metod, jeliko kliniky mohou mt zcela jin typ klientely.

Dosud uveden experimenty zkoumaly psoben jedn nezvisl promnn . Pokusy, ve kteri'ch je zkoumn omezeno pouze na pouit jedn nezvisl promnn, jsou pro

poteby studia nkteri'ch problm pli omezujc. Me bt nezbytn sledovat, jakm zpsobem spolupsob nkolik nez-vislch promnnch a jak maj vliv na jed-nu nebo vce zvislch promnnch . Studie, v nich se uv souasn manipulace nkolika

promnni'mi, se nazvaj multivariahl e:xpe-rimentya v psychologickm ryzkumu se asto vyuvaj. Ve rye uveden hypotetick srudii

een matematickho kolu by experiment-tor mohl dle mnit obtnost loh . Pak by pracoval se esti skupinami proband, vdy s jednou trojic skupin (deset dolaru, pt do-lan\ bez odmny) s lehm llkolem a druhou trojic s tm zadnm.

Meni Pro psychology, kte pouZ1vaJl experimen-tln metody, je asto nezbytn pedkldat daje o mnostv nebo kvantit. Nkdy mo-hou b)'r promnn meny fYziklnm zpsobem - nap. poet hodin spnkov depriva-ce i dvka lku. Jindy me bt promnn klovna podle uritho kle, nap. k hod-nocen pacientovch pocit agrese me psy-choterapeur pout ptibodovou klu s roz-sahem "nikdy", "z dkakdy", "nkdy", "asto" a "vdy". Za elem zabezpeen pesn komunikace se promnnm phlazuj elll hodnoty a tento proces se nazv menm.

V experimentech nejsou vtinou prov-dna men pouze u jednoho subjektu, ale

VMeck pracovnk zaznamendvd mozkovou aktivitu spc Jeny ve spdnkovm experimentu.

u souboru mnoha subjekt. Proto m vsle-dek ry-lkumu nejprve formu sady sel , kter mus bt zpracovna a interpretovna. Toto je zkladnm kolem statistiky, vidy, kterd se 'll tomto prpad 'ZIlbvd shromaZd'ov"m dajli o skupin; jedincli II pot vyrudfenm z-vr o tto skupin. Statistika m:i vznamnou roli nejen u experimentlnho vzkumu, ale tak u jinch metod. Nejastji uvanm smcistickm dajem je aritmetick primr. Je to sou/el hodnol 'lIsledlui meren dNenj

potem meren. Ve srudich s experimentl-n a kontroln skupinou se srovnvaj dva

prmry: pri'lmr vsledk subjekt v ex-perimentln skupin a prmr vsledkli v kontroln skupin. Tm, co ns zajm, je

samozejm rozdl mezi tmito dvema v-sledky. Jestlie je rozdl mezi prlllnry \'elk,

meme ho pmo akceptovat. Avak co kdy je rozdl mal)'? Co kdy jsou nae men chybn? Co kdy-i je tento rozdl zpsoben pouze nkolika extrmnmi ppady? Statisti -kov tento problm vyeili tm, e vytvoili testy, kter hodnot vznamnost rozdlu. Psy-chologov, kte kaj, e rozdl mezi experi-mentln a kontroln skupi nou je "statisticky vznamn", tm mysl, ie daje byly statis-ticky vyhodnoceny a e je pravdepodobn, e rozdl nevznikl nhodou nebo e nen

zpsoben nkolika extrmnmi ppady.

Korelan metoda Ne vsechny problmy jsou pstupn expe-rimentlnmu zkommtn. Je mnoho situac, kde vdec nem dnou kontrolu nad tm, kter subjekty jsou pod vlivem jakch pod-mnek. Napklad pokud chcere restovat hypotzu, zda jsou lid s podvhou vce se n-zitivn k chuovm podntm nc lid s nor-mln hmotnost, nemllere vybrar skupinu osob s normln hmotnost a poadovat na nich, aby polovi.na z nich radiklne zhubla. Spe meme vybrat osoby, krer ji maj podvhu, a dal, kte maj normln vhu, a zj i ovat, zda se tak li co do senzitivity k chuovm podntm. Obecne eeno, ko-

relan metodu meme pout k uren , jestli nkter promenn, kter nemllieme kontrolovat, souvisej ili koreluj s jinmi

promnnmi, kter ns zajmaj.

Tatodim...jo...m.. k IOCIN. aby p".kylh ,;Icnm krilk .... oo do problmwIky mmnl IIlmmky. OboJhJeji; pojednJni oe nach"" y Dod:.tku.

Jllk se provd psychologid.; vzkum 19

Ve vyse uvedenm ppadu jsme mli pouze dv hodnoty promnn u hmotnosri -nzk a normln. Je obvyklej, e mme u kad promnn mnoho hodnor a je nutn rozhodnout, v jakc me koreluj hodnoty jedn promnn s hodnommi druh pro-

mnn. Rozhod nut je mon pomoc ko-relanho koeficientu, kter se obvykle ozna-uje malm psmenem r. Korelan koefici-ent /lriuje sil/peli, 'll( klerlm spolu dve prombml SOl/visej, a je vyjadovn slem s hodnotou me-l.i O a 1. Zdn vztah znamen O, pln z-vislost je oznaena 1. S rstem hodnoty r od O k 1 se tsnost vztahu zvyuje.

Korelan koeficient me mt kladnou nebo zpornou hodnotu (+ nebo -). Zna-mnko ukazuje, zda dv promenn koreluj

kladn, nebo zporn. Napklad, pokud je hodnota korelan ho koeficienru mezi po-tem absenc studenta ve td a konenm vsledkem zkouek -0,40, potom korelace mezi llast na vuce a vsledkem zkouek bude +0,40. Mra korelace je stejn, ale zna-mnko uruje, jestli hodnotme poet ab-senc, nebo ast studenm ve rd. M ra ntahu mezi dvma promnnmi je urena absolutn hodnotou r. Kdy hodnota r roste od O k I , roste i mra vztahu."

Pro jasnj pedstavu o korelanm koefi-cientu si probereme hypotetickou studii zn-

zornnou na obrzku 1.6. V sti 1.6a vidme, e do studie byli zahrnuti pacienti s pokoze-nm mozku, kter pacientm psobilo pro-blmy s rozeznvnm tv (prozopagnozie). Ns zaj m, zda se srupei1 nedostatenho rozpoznn tve i srupe chyb zvyuje

mrn rozsahu pokozen tkn. Kad bod na grafu 1.6a pedstavuje procento chyb jednoho pacienta prv v tesru rozpoznvn

tv. Napklad pacient s 10% pokozenm m1 15% chybovost, ale pacient s 55% poko-zenm mozku se dopustil chyby v 95 %. Pokud by se chyby v rozeznvn tv vidy zvyovaly mrn rozsahu pokozen, body na grafu by smrem zleva doprava vykazovaly systematicky vzestupnou tendenci. A kdyby se vechny body nachzely na diagonle. ko-relace r by se rovnala 1, byla by tedy pln.

Nkolik bod se vak nachz vpravo a vlevo od pmky, take korelace dosahuje 0,90. Tak vysok korelace ukazuje, e se v ppad roz-sahu pokozen tkn a poru chyb " testu

20 Kapitola 1 Prtmif psychologii

rozeznvn tv jedn o velmi silnou tsnost vztahu . Korelace zobrazen na obrzku 1.6a je pozitivn, protoe vce chyb je spojeno s vtm pokozenm mozku.

Kdybychom se msto na chyby zamili naopak na sprvn odpovdi, zskali bychom graf na obrzku 1.6b. V tomto ppad je ko-relace negativn, piblin -0,90, jeliko mm-J poet sprvnch odpovd souvis s vidm pokozenm mozku. Diagonla na obrzku 1.6b je zrcadlovou inverz grafu 1.6a.

Podvejme se jet na graf na obrzku 1.6c. Zde jsou znzornny chyby v testu jako funkce pacientovy vky. V tomtO ppad

pochopiteln nen dvod pedpokldat sou-vislost mezi vkou pacienta a rozeznvnm

tv a graf tak nulovou souvislost ukazuje. Body smrem zleva doprava pibvaj a ub-vaj nesystematicky, spe poskakuj kolem horizontln pmky. Korelace je rovna nule.

V psychologickm vzkumu se hodnota korelanho koeficienru 0,60 a vy povauje za dosti vysokou. Korelace mezi 0,20 a 0,60 maj praktickou a teoretickou hodnotu a jsou

uiten ve vytven pedpok1ad. Korelace mezi O a 0,20 mus bt posuzovny velmi opatrn a pi vytven pedpovd jsou ui-

ten jen minimln.

Testy Jednm ze znm}'ch p pad pouit korelan metody je testovn , kter m nkter schopnosti, vkony nebo jin psychologick rysy. Test pedstavuje standardn situaci, kter je vystavena skupina lid,je se li njakS'm rysem (nap. matematick schopnosti, pravorukost nebo agresivita). Hodnoty v-sledk testu mohou bt korelovny s hodno-tami jinch promnnch. Napklad vsled-ky osob v testu matematickch schopnost mohou bt korelovny s jejich nslednmi znmkami z matematiky ve kole. Pokud bude korelace vysok, tenro test me bt uvn k predikci, kdo z novch k m bt

zaazen do skupiny pro matematicky nadan.

Vztahy piny a nsledku Mezi experimentlnmi a korelanmi studie-mi je dleit rozdl. V experimentln studii je hodnota jedn promnn (nezvisl pro-

mnn) soustavn mnna tak, aby se zj istil jej kauzln vliv na druhou promnnou (z-visl promnn). Z korelanch studi nemo-hou bt vyvozovny vztahy piny a nsled-ku . Rozdl si uk:ieme na nkolika pkladech. Studie prokzaly, e im vce se chlapci dvaj

na televizn poady obsahujc nsil, tm jsou agres ivnj. Je to tm, e sledovn takovch poad vyvolv agresi, nebo naopak agresiv-

nj chlapci vol poady s tematikou nsil? Pokud bychom mli k dispozici pouze kore-laci, nemohli bychom urit, kted promnn je pinou a kter nsledkem. (Jak ji bylo v tto kapitole uvedeno, jin studie prokazuj kauzln vztah mezi sledovnm poad s te-matikou nsili a agresivnm chovnm. Zde je vak dlei t uvdomit si, e studie pouily nhodnho rozdlen proband do skupin s odlinmi podmnkami. )

Korelace se tmhe objevit i u dvou promnnch, kdy an i jedna z nich nen pinou. Na-pklad dlouho ped tm, ne lkask studie prokzaly, e kouen zpsobuje rakovinu, bylo znmo, e existuje korelace mezi kouenm a rakovinou plic. Vdlo se tedy, e lid,

kte kou, s vt pravdpodobnost one-mocn rakovinou. Tabkov spolenosti po-

hotov pispchaly s nzorem, e je mon je t tet pina . Pokud by lid ijc ve zne-

itnm ivotnm prosted mli vy ten-denci kouit ne lid "l venkovskch oblast, kde je ist vzduch, mohlo by bt "la pinu vyho vskytu rakoviny oznaeno prv

zneitn ivotn prosted, ne kouen. Strun eeno, pokud existuje korelace

mezi dvma promnnmi , je pravdpodobn, e zmna jedn promnn bude pinou

zmny druh promnn, avak bez dalch experiment nen takov zvr opr:ivnn.

Metoda pozorovn Pm pozorovni V ranch fzch vzkumu v dan oblasti mohou bt laboratorn experimenty a kore-

lan studie pedasn a pokrok me bt nejlpe uinn pozorovnm pedmtu na-eho zj mu ve form, v jak se pirozen vyskytuje. Peliv pozorovn zvecho a lid-skho chovn je na potku velkho procen-ta vzkum v psychologii. Napk1ad pozoro-vn primnl v jejich p i rozenm prosted nm me podat informace o jejich socil-n organizaci, co nm pome v pozdjch laboratornch "t-kumech (viz obr. 1.7). Vi-deonahrvky novorozenc nm uka"luj de-

tailn vzorce jejich pohyb tsn po narozen a typ podnt, na kter reaguj. Vzkumnci mus bt trnovni v pesnm pozorovn a zaznamenvn, aby se do jejich zprv o po-zorovn nepromtaly jejich vlastn pn nebo osobnostn charakteristiky.

I ) Polltl~nl koreln. 100

"

50

PROCENTO CHYB VTUTU RDlPOlNAvANt TVARt

.. r '

"

o ~~~-=--~--~~~~ 10 W ~ ~ ~

VElIKOST POSKOZENI MOZKU V KRITICK~ OBlASn (V PROCENTECH)

OBR. 1-6 Oiagramy ilustrujci korelaci Hypotetick daje deseti podentll, kte majf urit stupe po~kozen( mozku souvisejfd s rozliJovnfm tvn. Na grafu 1.6ojsou no vodorovn ose fazeni padenti no zklod velikosti jejich po~kozenf mozku. Nolevo je podent s nejmen~fm po~kozenm mozku (10 %), napravo pacient s nejvtlfm po~kozen(m (55 %). No svisl osejsou procenta chyb v testu rozpoznvn' tvff. Korelace je +0,90. Graf 1.6b zobrazuje stejn data, ov~ak nynf je na svisl ose procento sprvnch odpovdf, a koreloce je tedy -0,90. Graf 1.6c znzorflUje vkon podent v testu rozpoznvn' tvff joko funkci jejich v~ky. Zde existuje nulov korelace.

Metody pmho pozorovn mohou vya-dovat pouit l aboratoe, jestlie problm, kter je srudovn, je zsti biologick pova-hy. William Masters a Virginia Johnsonov (1966) nap. v rozsh l studi i fYLiologickch

aspekt lidsk sexual ity vyvinuli techniky, kter umO'lovaly v laboratoi pm sledo-vn sexulnch reakc. Z skan (tdaje obsa-hovaly: a) pozorovn chovn, b) zznamy fyziologickch zmn a c) odpovdi na otzky tkajc se pocit ustnk ped , bhem a po sexuln stimulaci .

Masrers a Johnsonov dospli k zvru, e lidsk sexuali ta m nejen biologick aspekty, ale jet adu dalch. Jej ich pozorovn ana-

Jak se provd psychologick vzkum 21

'"

80

.. PROCENTO

CHYB V TESTU ROZPOZNAvAN{ TVAAI ..

"

O L-~~~~~~ ___ ~--" 165 170 175 180 115

nSKA PACIENTA

100

..

.. PROCENTO sPRAvN"l CH ooPOvtol V TESTU

ROZPOINAvANI TVAAI 40

"

b) Neglllvnl korelace

(CM)

+-

O ~~--~--~~~~~ o 10 20 30 40 50 60

VELIKOST Pot;KOZENf MOZKU v KRITICK~ OBlASTI (V PROCENTECH)

22

OBR. 1-7

Kapitola 1

tomickch a /)rziologickch komponent se xuln ho chovn vraznou mrou pispla jak k pochopen podstaty lidsk sexuality, tak i k een sexuln ch problml!.

Metoda dotazovni Nkter problmy, kter je obtn sledovat pmo, mohou bt srudovny pomoc uit dotaznk nebo rozhovor. To znamen, e msto aby vdci pozorovali, zda se lid ur itm zpsobem chovaj, jednodue se jich ptaj, jesrli tak in. Lid se vak mohou sna-it ukazovat se \' pzn ivjm svtl e, a proto je tatO metoda nchylnj ke zkreslenm nc

pm pozorovn. Pesto vak metoda dota-zovn pinesla mnoho dllleitch vsledk.

Napklad dve nc Masters a Johnsonov zkoumali sexuln chovn v laboratoi, Vtina informac o tom, jak se lid sexuln chovaj, pochzela z rozshlch dotazovacch

przkum, kter probhaly pod veden m Al freda Klnsc)'e o 20 let dve. Informace z tis-c! individulnch rozhovorll byly analyzovny a tvo zklad prac Sexl/al Behavior in Ihe I-II/man Mall' (Sexuln chovn mue; Kinsey, Pomeroya Martin, 1948) a Sexual Behavior i" the I-II/man Female (Sexuln chovn eny; Klnse)', Pomero)', Man"in a Gebhard, 1953).

Metody dotazovn jsou tak as[Q vyu-

Sledovni pavin v jejich pirozen lokalit Studie v ternu nm asto mohou ffc; vice nel experiment/nf studie. Profesorka Shir/ey Strumov sledovala v Keni stejnou skupinu pavina vice nel 15 let. Dokzala rozpoznvat jednotliv zvflata a provdd/a denn( zdznamy jejich chovnf a sod/nich interakcf. Jejf daje poskytly pozoruhodn informace o mentlnfch schopnostech pavina a vznamu ptelstvf v jejich sod/nm systmu.

............ _ ..... -

vny ke zj iovn politickch n'l..Ori, k przkumu trhu, potebnch oblast lkask

pe atd. Nejznmjmi vzkumy tohoto ty-pu jsou przkum veejnho mnn a stn lidu. Kvalitn dotaznkov eten vyaduje

peliv pipraven, pedem testovan dotaz-nky, osob)' trnovan v jejich apl ikaci a sou-bor osob, kter pedstavuj reprezentativn norek populace, kter m bt zkoumna.

Pipadov studie Dal metodou nepmho pozorovam JC prce s stenm ivotopisem konkrtnho jedince. Podme ho, aby si npomnl na

dlei t udlosti ve sv minulosti. Pokud se nap. jedn o vzkum vlivu dtskch zitk na rozvoj deprese v dosplosti, vzkumnk

patrn prci zahj dotaz.y na udlosti v dtstv. Ppadov studie vyuvaj iivolopis pro

vdeck liely a pedstavuj dleit zdroj in-formac pro psychology zabvajc se vzku-mem jedinc.

Hlavnm omezenm je nutnost spolehnoU[ se na vLpomnky proband a jej ich rekon-strukce minulch udlost. Vzpomnky toti

asto jsou nepln a zkreslen. Proto se pro potvrzen zskanch informac pouvaj jet i dal zdroje dat, mezi n pat rzn do-kumenty, nebo se pistupuje k rozhovorm s pbuznmi zkouman osoby, aby i oni uvedli sv vzpomnky na minu l udlosti.

Pesto maj ppadov studie tolik omC'len, e nej sou pli vhodn pro ovovn teori nebo testovn hypotz. Spe jsou vhodn pro vytven hypotz, kter jsou pak testo-vny pesnj mi metodami i ovovny na

vtm vzorku proband. VCdci pracuj s ppadovmi studiemi podobn jako psychote-rapeuti nebo l kai pi stanoven diagnzy a nvrhu lby konkrtnho jedince.

Etick problmy v psychologickm vzkumu Psychologov ve svch studich pracuj s lid-mi , proto mus b}'f citliv k etickm pro-blmm, kter mohou vyvstat pi provdn vzkumu. Americk psychologick asociace (APA) a jej protjky v Kanad a Velk Bri -tnii proto stanovily smrn ice pro pi o lid-sk a zvec subjekty a zachzen s nimi (American Psychological Association, 1990). Ve Spojench sttech vyaduj federln pedpisy po kad instituci, kter provd fe-derln financovan vzkum, aby ustanovila vnitn kontroln vbor, kter zkoum navr-

Jak se prov3di psychologicki' vzkum 23

Vdd zabYajd se vzkumem vefejnho m(nnf se ptajf jedinc nebo, jak je tomu v tomto pffpad, dvojic na jejich postoje a zpsoby chovn(. Aby byly vsledky vzkumu platn, vzorek respondent mus( bt reprezentativn vzhledem k popu/ad, kter je studovna.

hovan vzkumy a zabezpeuje , aby bylo se vemi subjekty dn zachzeno.

Prvn zsadou, kter charakterizuje etick zachzen s pokusnmi osobami, je mini -mln riziko. Federln nazen uruje, e ri-ziko, kter je ve v)'zkumu oekvatcln, by ntmi/o bt vyii ne:i riziko, st' kttrm je mazn Sltlul! St v bltnm tivote. Je samozejm, e hy pokusn osoba nemla bt ,')'stavena fy-zickmu nsil nebo monosti zrann, avak nelze vdy jasn vymezit, jaka mra psychic-kho stresu je ve vzkumnm projektu eticky ospravedlni teln. V bnm ivot jsou lid

samozejm asto nezdvoil, lou a zzkost-uj druh. Kdy je vak pro vdce eticky ospravedlniteln dlat pokusn osob tyt

vci za e lem splnn cl v)'zkulllnho pro-jektu? Pesn tmto typem otzek se zabvaj u kadho jednotlivho ppadu kontroln rybo')'-

Druhou zsadou, kter ovlivuje etick zachzen s pokusnmi osobami, je jejich infonnovan souhlas. Pokl/mi osoby mus vstoupit do studie dobrovoln fl mus jim bt dowleno, pokud si to pi-ej, Z n kdykoli bez jak/kaji pokuty vystoupit. Mus bt rovn

pedem informovny o vech aspektech sru-

die, kter by mohly ovlivovat jejich ochotu spolupracovat.

Poadavek informovanho souhlasu, stejn jako poadavek minimlnho rizi ka, nen vdy jednoduch uskutenit. V konkrtnm

ppad stoj nkdy informovan souhlas proti jinmu obecnmu poadavku v)'zkumu: e pokusn osoby nemaj znt hypotzu, kter je ve studii testovna. Pokud studie pl-nuje srovnvat pokusn osob)', kter se u

zpamti adu znmch slov, s pokusnmi osobami, kter se u zpamti adu nezn-mch slov, nevznik dn etick problm, nebot' se pokusnm osobm pedem pouze

ekne, e se budou uit zpamti slova. Nen nutn, aby pokusn osoby vdly, jakm zpsobem se slova u jednotlivch subjeknl li. ] kdy je pokusnm osobm podn "test s pekvapenm" pomoc slov, o kter)'ch

neoekvaly, e budou testovna, nevznik etick problm. Co kdy se vak stud ie sna porovnat pokusn osoby, kte